EU obecně

[martanus]

EU chce platit Uzbekistánu a dalším sousedům Afghánistánu za přijímání uprchlíků

Podle FT nyní Evropská unie připravuje finanční pomoc sousedním zemím ve výši 600 milionů eur, aby mohli přijímat uprchlíky.

"To by mohlo znamenat, že Brusel poskytne peníze Pákistánu, možná Uzbekistánu a Tádžikistánu a dokonce i Íránu, na který se vztahují mezinárodní sankce," uvádí deník.

Подробнее: https://eadaily.com/ru/news/2021/09/02/ ... -bezhencev

[Alchymista]

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... do-evropy/
Tisíce Afghánců se dostávají do Íránu a chtějí pokračovat do Evropy

Krátké video ukazuje skutečně epický rozsah exodu Afghánců, kteří zamířili na západ.Trasa: přes Írán, směrem do Turecka a odtud do Evropy.
Zatímco ostatní evropské země staví hraniční ploty, křik „Uprchlíci vítejte“ se brzy znovu ozve. RRG (rot-rot.grüne) koalice to umožní.

Je to nekonečný proud lidí, ohraničený horami, táhnoucí se pouštním údolím. Tady se setkávají hranice Afghánistánu, Pákistánu a Íránu a pro všechny Evropany s jasným smýšlením tyto obrazy potvrdí jejich nejhorší obavy. MailOnline má podezření , že pro tyto muže, ženy a děti bude jejich prvním cílem po Íránu pravděpodobně Turecko . Jakmile jste tam, je to jen co by kamenem dohodil do Evropy a Německa.

Očitý svědek, který podle MailOnline dobře zná podmínky, vysvětlil, že místo zobrazené ve filmu je na konci čtyřhodinové túry neprůchodným pákistánským terénem. V tomto okamžiku převezmou íránští pašeráci lidí „evropské turisty“, s kterými „hrdinské místní síly“ téměř nic nedělají.

„Jsou to nejchudší lidé, protože jsou i jiné trasy, kde je zapotřebí méně chůze, ale stojí více, “uvádí muž. Cesta těchto Afghánců začala v pustém Nimrózu, nejméně osídlené provincii Afghánistánu, kterou z velké části pokrývají pouště a hory.

Na záběrech, ve kterých se lidská karavana pohybuje, kam až oko dohlédne, zazní jen pár slov a je slyšet jen zvuk koz hnaných opačným směrem.

„Po více než čtyřech hodinách chůze jsme dorazili do údolí a čekali, až se setmí." Kolem desáté hodiny večer přišli Íránci a požádali všechny o kód nebo klíčové slovo. Když každý našel svého pašeráka, byli jsme rozděleni do skupin, z nichž každá měla svého „vedoucího pašeráka“. Potom jsme se po skupinkách přesunuli do Íránu, “řekl muž.

Dříve tu bylo možná 200 lidí, nyní je chaos: „Byly tam tisíce. Viděl jsem silně těhotné ženy, děti, staré muže. Pamatuji si zvuk pláče miminek, který se ozýval v horách, “pokračuje.

Filippo Grandi, vysoký komisař OSN pro uprchlíky, říká, že evakuace z letiště v Kábulu jsou jen začátkem „mnohem větší humanitární krize“. Jeho agentura odhaduje, že ze své země by mohlo uprchnout až 500 000 Afghánců.

„Scény na kábulském letišti v posledních dnech vyvolaly ve světě soucit se strachem a zoufalstvím tisíců Afghánců. Ale až tyto obrázky zmizí z našich obrazovek, stále budou miliony lidí, kteří potřebují mezinárodní komunitu,“ řekl Grandi. Nový příliv uprchlíků do Evropy si nyní razí cestu.

V EU chalifáte sa uplatnia všetci.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/S3arp/rekordni-poku ... a-soukromi
Rekordní pokuta pro WhatsApp. Společnost musí zaplatit 225 milionů eur za porušování práva na soukromí

Provozovatel komunikační aplikace WhatsApp dostal v Irsku rekordní pokutu 225 milionů eur (5,7 miliardy Kč). Oznámila to ve čtvrtek tamní Komise pro ochranu dat (DPC). Ta vyšetřovala, jak transparentně platforma sdílí data s ostatními aplikacemi, které společně spadají pod americkou společnost Facebook. WhatsApp oznámenou pokutu považuje za nepřiměřenou a chce se proti ní odvolat.

Irská Komise pro ochranu dat je v Evropské unii hlavním regulátorem firmy Facebook, protože evropské ústředí tohoto podniku se nachází právě v Irsku. Jiné regulační orgány v Evropě irskou komisi v minulosti kritizovaly za to, že jí trvá příliš dlouho, než dospěje k rozhodnutí ohledně technologických gigantů, a že je za případná porušení dostatečně nepokutuje.

WhatsApp podle irské komise unijní pravidla porušuje v tom, jak s daty uživatelů a dalších osob zachází, a také v tom, jak je sdílí s ostatními aplikacemi, které vlastní Facebook. Podobně na konci července v EU dostal pokutu 746 milionů eur (18,9 miliardy Kč) americký internetový prodejce Amazon za předávání osobních údajů v rozporu s pravidly pro jejich ochranu.

Obecné nařízení na ochranu osobních údajů (General Data Protection Regulation, GDPR) má za cíl pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týká se veřejných institucí, firem a společností, které nakládají s osobními údaji zákazníků či zaměstnanců. Nařízení vstoupilo v platnost v květnu 2018 a platí jednotně ve všech státech EU a na Islandu, v Norsku a Lichtenštejnsku.

GDPR se týká i společností, které podnikají v uvedeném prostoru, ale sídlo mají jinde. Regulátoři mohou za porušení pravidel GDPR vyměřit pokutu v objemu až čtyř procent jejích ročních celosvětových tržeb.

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2021/09/es ... odu-slova/
ESLP: Televize marginalizovala politické hnutí vyloučením z debat, stát porušil právo na svobodu slova

Vyloučením ze třech televizních politických debat znemožnila italská státní televize RAI šíření názorů politického sdružení Marca Pannella. Státní regulátor vysílání ani po dvou stížnostech nekonal, zasáhl až na základě soudní žaloby. Itálie se marginalizací politiků dopustila porušení Článku 10 – svoboda projevu, rozhodl Evropský soud pro lidská práva. Nejde o poměrné zastoupení politiků, nýbrž o prezentaci různých názorů.

Rozsudek byl publikován v úterý 31. srpna 2021. Týká se politických debat, jak je v Itálii organizovala státní (veřejnoprávní) vysílací korporace RAI v roce 2010. U Evropského soudu pro lidská práva si na odepření práva šířit svoje názory, tedy na porušení Článku 10 – svoboda projevu, stěžovalo politické sdružení Associazione Politica Nazionale Lista Marco Pannella.

Úplný rozsudek je k dispozici pouze ve francouzštině zde:

Zjednodušeně je Associazione Politica Nazionale Lista Marco Pannella hodnoceno jako „radikální liberální a libertariánské“ hnutí, založené Marco Pennellou, lídrem Radikální strany s historií sahající až do 60. let, ozději přejmenována na Transnacionální radikální stranu a Italské radikály, kteří se sdružili na kandidátku do voleb ve sdružení Seznam (Lista). Například v roce 1999 se hnutí nazývalo Seznam Bonino (Bonino Lista) podle senátorky Emmy Boninové.
Hnutí nebylo zváno do televize, regulátor selhal

Pannella, který vedl do své smrti v roce 2016 „liberální republikány“ se k Seznamu původně přidal kvůli volbám do Evropského parlamentu. Jeho hnutí bylo vyhodnoceno jako levicově libertariánské, tvořilo opozici k vládní politice a když vstoupil do politiky v roce 1994 Berlusconi, vytvořilo s ním alianci za účelem „liberální revoluce“ proti konzervativnímu a ustrnulému politickému establishmentu v Itálii.

V době, kdy došlo k porušení práva na svobodu slova hnutí, v roce 2010, bylo hnutí Associazione Politica Nazionale Lista Marco Pannella zastoupeno v parlamentu. Události se staly v období mezi volbami. Sdružení nebylo přizváno k účasti na politických debatách ve třech hlavních publicistických pořadech vysílaných „státní vysílací korporací RAI“. Italská RAI je obdoba České televize v ČR.

V případu Associazione Politica Nazionale Lista Marco Pannella v. Itálie si předmětné politické sdružení stěžovalo na italský národní regulační úřad AGCOM, obdobu české Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, který měl zajistit vyváženost programu. Hnutí si stěžovalo, že do programů jsou zvány dokonce i neparlamentní politické strany, zatímco sdružení je vylučováno.

„Evropský soud pro lidská práva zjistil, že mimo volební období byly politické názory a názory šířeny prostřednictvím programů politické komunikace a programy pro aktuální záležitosti, oba programy měly přispět k politické diskusi na národní úrovni a zajistit pluralitu informací, které se dostanou veřejnosti a sloužit tím veřejnosti,“ stojí ve zprávě k rozsudku. „Ve svém úkolu monitorovat tento soulad a pravidla AGCOM selhal,“ stojí v rozsudku ESLP.
Soud: Politikům bylo bráněno v přístupu k pořadu

Po dvou neúspěšných stížnostech podalo sdružení žalobu k soudu. Teprve na základě pravomocného rozsudku nařídil regulační úřad televizi RAI nápravu. „Soud poznamenal, že teprve poté, co žalující sdružení podalo žalobu k soudu, tentokrát s tvrzením o porušení zásady věci pravomocně rozsouzené, měl nakonec AGCOM nařídit RAI napravit nerovnováhu, která poškodila zájmy stěžujícího si sdružení,“ stojí v rozsudku. „Soud usoudil, že přístup AGCOM byl příliš formalistický,“ hodnotí dále ESLP.

„Soud shledal, že obecně aktuální politické programy nepodléhaly přísnému požadavku poměrného zastoupení názorů každé politické formace, nýbrž jednoduše povinnosti prezentovat různé politické názory vyváženým způsobem. Interní praxe AGCOM a TAR, co se týče obecných zásad plurality však naznačovala, že některé politické subjekty zažívají zvýšenou zábranu v jejich přístupu ke speciálním pořadům o aktuální situaci, včetně těch pořadů, na které si sdružení stěžovalo,“ uvádí k tomu Evropský soud pro lidská práva.
Televize vyloučila názory z politické debaty

Proto se Itálie dopustila porušení Článku 10 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách. „Bylo zřejmé, že stěžující si sdružení chybělo ve třech populárních televizních programech, které se staly hlavním prostředkem prezentace politické debaty a šíření politických myšlenek a názorů v médiích. Soud proto shledal, že sdružení bylo přinejmenším vysoce marginalizováno v mediálním pokrytí politické debaty, pokud nebylo zcela vyloučeno,“ uvádí Evropský soud pro lidská práva.

Co říká Článek 10?

Článek 10 -Svoboda projevu

1. Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice. Tento článek nebrání státům, aby vyžadovaly udělování povolení rozhlasovým, televizním nebo filmovým společnostem.

2. Výkon těchto svobod, protože zahrnuje i povinnosti a odpovědnost, může podléhat takovým formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, ochrany pořádku a předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku důvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci.

„V souladu s tím došlo k a porušení Článku 10 Úmluvy,“ uzavírá Soud, podle kterého Itálie musí sdružení zaplatit 12 000 euro za nemajetkovou újmu a 5 000 euro náklady řízení.

[Alchymista]

https://www.czechfreepress.cz/evropa/un ... uruje.html
Unie nás zcenzuruje?

Včera nám mladá žena z obrazovky veřejnoprávní televize sdělila, že v souvislosti s covid-19 máme sice právo vyslovit názor, ale rozhodně ho nesmíme šířit, pokud není "správný".

ČT24 (4. září 2021, kolem 15,40 hod.): rozhovor redaktorky s publicistkou Alexandrou Alvarovou. Publicistka (v případě naší rodiny šokovaným) divákům sdělila, že Evropská unie a USA zvažují regulaci informací o covid-19 a očkování. Mělo by se určit, které informace mohou a musejí být šířeny a které nesmějí být šířeny.

Nemám k dispozici přesný přepis rychle mluveného slova, takže z mé strany jde o pokus přiblížit Čechům, oč tu šlo.

Alvarová konstatovala, že se stále více všeobecně různými prostředky (sociální sítě apod.) šíří k občanům ty nesprávné informace o pandemii, očkování apod. a že těmito nesprávnými informacemi se nechávají překvapivě manipulovat nikoli jen ti nevzdělaní, ale zčásti i velmi vzdělaní lidé jako třeba lékaři.

Když redaktorka ČT poukázala na ústavně zakotvené právo na svobodu slova, pak Alvarová uvedla, že v ústavách (různých zemí) sice existuje právo na tuto svobodu, ale - podle ní - člověk svůj názor vyslovit sice může, avšak právo na jeho šíření už (prý) v ústavě není. Nějak tak to říkala, nemám to zaznamenané zcela přesně, ale takto jsme to pochopili u nás doma.

Takže jsem si představila, jak by takovýto zásah EU a USA, kdyby skutečně chtěly výrazně omezit či zrušit právo občanů kritizovat např. některá vládní opatření proti šíření infekce (nebo také absenci těchto opatření) či výskyt nežádoucích účinků vakcín, dopadl. V zásadě by se pak mohlo stát, že bychom svůj "svobodně vyjádřený názor" mohli říct nahlas např. jen doma na svém WC (a ještě se třást hrůzou, že to zaslechnou sousedi), ale už radši ne třeba manželce a tchyni, když přijde na návštěvu, už teprve ne (mohla by nás udat).

Tak zásadní a děsivé sdělení Alexandry Alvarové - v podstatě její přednes vyzníval, jako by už byla na spadnutí přísná mezinárodní regulace, resp. cenzura, jaký názor člověk smí napsat třeba na Facebook - že informace mohou být vysloveny, ale ne šířeny (pokud je někdo, kdo má v rukou moc, označí za ty nesprávné či manipulativní), a ČT24 to nevyvážila názorem např. některého českého ústavního právníka. To byl podle mě poklesek ze strany naší veřejnoprávní televize.

Kdo je Alexandra Alvarová: na internetu najdeme, že jde o novinářku a fotografku, která se pohybuje mezi Prahou, Vídní a Kanadou; vyzkoušela si v životě práci uklízečky, studentky DAMU, emigraci, pak je spojena s různými komerčními společnostmi, v některých měla či má snad i vlastnictví. Profiluje se také jako školitelka "obrany proti manipulačním technikám". Spolupracovala s TV Nova, mj. také s politiky v Poslanecké sněmovně, nyní - kromě jiného - jako externí redaktor ČT.

Pokud najdu ve veřejné knihovně některou z jejích knih (Průmysl lži či Krmit démony), zalistuji si v nich, ale úplně mi stačil článek na jejím blogu Aktualne.cz Svět podle Kaisera: myslím, že to četlo jen 20 lidí a já bych jí snížila karmu, kdyby to šlo. Říká o sobě, že ráda vidí pod povrch věcí a fandí lidovcům.
Mne na tom zaráží, že člověk, který se má za novináře a "rád vidí pod povrch věcí", je ochoten útočit na veřejnou výměnu názorů. S tím, že ty nesprávné či manipulativní je třeba "regulovat". Neklade si otázku, proč se "nechává pomýlit" i např. část odborníků?

Podle čeho Alvarová pozná, která část odborníků či velmi vzdělaných lidí má ty správné či nesprávné názory? Vždyť ani samotní lékaři z nejrůznějších západních zemí se dosud plně neshodli na tom, zda má či nemá všeobecná populace nosit roušky / respirátory, a pokud ano, pak kdy, od kterého věku, při jakém celkovém zdravotním stavu, v kterých konkrétních situacích, při jaké epidemiologické situaci.

Pokud by byla pravda, že se EU chystá "zaříznout" běžnou výměnu názorů mezi lidmi vč. sociálních sítí, pak by EU popřela demokracii (svoboda slova je základním pilířem demokracie), a pokud by měl být ustaven jakýsi orgán pro dohled nad správností či nesprávností vyjádřeného názoru, pak by již nešlo o právní státy, v nichž se spory tohoto druhu ponechávají na soudech. Podobně ani občané USA, zvláště právníci a soudci, by si zavedení zvláštního druhu cenzury nenechali líbit; pomíjím nyní fakt, že během pandemie se v západní civilizaci už začaly projevovat snahy omezit svobodnou výměnu názorů, a to i ve vztahu k prestižním vědeckým kapacitám (ty dostávají v tzv. mainstreamových médiích - provládních - méně příležitostí k vyjádření názoru).

Z rozhovoru s A. Alvarovou jsem se nedověděla, co přesně ji tak pohoršilo v šíření informací. Ten, kdo dává přednost např. četbě romantických románků pokleslejší kvality (mohou být i na vyšší úrovni), ten prostě bude dnes číst na sociálních sítích či v diskusích v médiích mnohé z toho, co by nečetl třeba Václav Havel; je to věc každého jednotlivého občana. Avšak věřím, že většina Čechů se znalostí informačních úskoků totalitního režimu si umí hledat informace - i kdyby neměla vysokoškolské vzdělání (které samo o sobě nemusí znamenat dostatečný stupeň inteligence), má obyčejný, spolehlivý selský rozum a cit pro rozlišování, co je věrohodnější sdělení či co je spíše podezřele manipulativní.

My Češi naštěstí máme ústavní Listinu základních práv a svobod, kterou ve vztahu ke svobodě projevu (čl. 17) dovysvětlil Ústavní soud a kdy je třeba rozlišovat více kritérií, podle nichž lze spravedlivě posoudit spor, zda svobodně vyjádřený názor nepoškodil práva druhých osob. Např. se rozlišuje, zda ten, kdo něco řekl (napsal) jen vyjádřil určitou skutečnost (citoval např. odborníka) nebo hodnotil. nebo zda svobodný projev nebyl vulgární. Nebo zda se kritika týká soukromé či veřejné osoby (politik má unést více kritiky). Dále třeba: jaké informace jsou v dané době k dispozici (lidem se nemá tajit, že informace si někdy i vzájemně odporují).

Ústavní právník O. Preuss se v říjnu 2020 na Zpravy.proglas.cz vyjádřil k opatřením vlády v souvislosti s nouzovým stavem, kdy část české populace proti nim protestovala. Preuss: Existují práva, která jsou neomezitelná; shromažďování a svoboda projevu omezení mít mohou (v krizi - výrazné riziko pro bezpečnost a zdraví), ale jakékoli omezení musí vždy vycházet ze základního ústavního principu - kdykoli právo omezujeme, snažíme se to udělat co nejméně a při zachování jeho rysů.

Vláda může v extrémních situacích chránit bezpečnost a zdraví, ale vždy se zřetelem na nezbytnost omezení. Při svobodě projevu nelze vyzývat k agresi, k útoku na práva dalších lidí, nesmí jít o pomluvu, musí se ctít určitá práva druhých osob, ale např. politik musí snést vyšší kritiku než běžný občan. Např. pokojná demonstrace (není agresivní, nenarušuje bezpečnost) by neměla být rozpuštěna.
Vedle ústavní Listiny základních práv a svobod se mohou (nejen) Češi opírat také o Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (vč. práva na svobodné vyjadřování názorů či informací a také na jejich "konzumaci"), dále Mezinárodní pakt o občanských a politických právech.

Cs.wikipedia.org: Listina základních práv a svobod zakotvuje mj. právo na svobodu projevu, které je jedním z úhelných kamenů demokratického státu. Právo vyjádřit své názory, jakož i svobodně vyhledávat a rozšiřovat ideje a informace. Vybočí-li publikovaný názor z mezí v demokratické společnosti obecně uznávaných pravidel slušnosti, ocitá se mimo meze ústavní ochrany. Svoboda projevu souvisí také s realizací volebního práva.

Odkazuje se tu mj. na nález Ústavního soudu ČR z r. 2005 (dostupné online). To, zda svobodně šířená informace vybočí z uznávaných mezí, přísluší k posouzení soudu, nikoli evropskému či americkému cenzorovi.

Jak by A. Alvarová řešila např. nejednotné názory mezi členy vlády? Ten politik, který by vlastnil média, by dostal větší právo na svobodu slova či šíření informací? Jak by publicistka či školitelka v obraně proti manipulacím rozsekla spor mezi provládními odborníky na epidemii či vakcinaci a mezi oponující částí nevládních odborníků, kteří např. sami provádějí výzkum a jsou na mezinárodní špičkové, uznávané úrovni - a v něčem nesouhlasí s těmi provládními experty?
Zásahy do základního práva např. na svobodné, necenzurované užívání internetu nemohou nikdy skončit dobře.

Vidíme to na Rusku, Číně, Bělorusku aj. Právo demokratických zemí si zatím vždy s věcí poradilo: např. je postižitelné šíření dětské pornografie, nabádání k trestným činům různého druhu apod. Ale o politických a odborných sporech kolem covid-19 či vakcinace máme právo znát každý názor, většina z nás si ty názory samostatně vytřídí - čemu budeme či nebudeme věřit, a to i s tím, že odborné názory se v čase vyvíjejí s novými poznatky, i skvělí odborníci své původní předpoklady někdy přehodnocují (ti korektní to přiznají včas).

U jednotlivých západních zemí dnes lze ověřit, že rychle přibývají občané, kteří se z covid-19 uzdravili a většinou budou proti novému nakažení imunní, naopak ubývá ochota populace k očkování - někteří rakouští politici to v médiích vyjádřili: Nyní bojujeme o každého jednotlivého očkovaného (Kleinezeitung.at). Tato fakta mne napadla, když jsem přemýšlela o příčině "bojovnosti" včerejšího televizního projevu školitelky A. A. Ale je to můj subjektivní pocit.

Zdroj: https://boskova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=775420

[petrp]

EU zahájila agresi vůči Polsku!
Ministr spravedlnosti Polska Zbigniew Źiobro označil EU za agresora v souvislosti s rozhodnutím Bruselu stopnout Polsku přístup k fondu obnovy. Přitom si je Evropská komise velmi dobře vědoma, že nemá právo ingerovat do systému soudnictví členských zemí. Máme co do činění s pokrytectvím. Právní hybrydní válka!, prohlásil polský ministr na dnešní tiskovce. EU pomalu ale jistě přichází o svou legitimitu a mezinárodní renomé... Půjde to vůbec ještě bez cenzury, totalitarizmu a diktátu?
https://www.eurabia.cz/Articles/45584-m ... olsku.aspx

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SN2Ty/madari-podpor ... -z-bruselu
Maďaři podpořili Varšavu ve sporu s EU. „Odsuzujeme nečestné útoky z Bruselu“

Maďarská vláda se rozhodla přijmout rezoluci na podporu Polska a "odsuzuje nečestné útoky" vedené z Bruselu na Varšavu, uvedla dnes agentura MTI s odvoláním na vyjádření ministryně spravedlnosti Judit Vargové. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové není maďarský krok překvapivý a nepřispívá k dobré atmosféře.

Budapešť, která je sama ve sporu s Bruselem, reaguje na rozhodnutí Evropské komise, která v úterý požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby vyměřil pokutu Polsku, protože se nepodřídilo soudnímu příkazu okamžitě zastavit činnosti orgánu trestajícího polské soudce. Polsko by podle EK mělo každý den platit soudem určenou částku, dokud příkazu neuposlechne.

Ministryně Vargová podle MTI uvedla, že EK "spustila tvrdý útok na Polsko", přičemž "dosud nebývalým způsobem se vměšuje do organizace justice a legislativy v členském státě". Postup komise je podle ní "šokující" a "nepřijatelný".

Ministryně argumentovala, že polská vláda vyjádřila záměr zrušit sporné předpisy ohledně disciplinární komory nejvyššího soudu, ale EK podle ní "ignorovala polský slib a zpochybnila závazek polské vlády" tím, že požádala soud o uložení pokuty.

"Plně podporujeme Polsko a vyjadřujeme solidaritu s našimi polskými přáteli," uvedla Vargová. Budapešť podle ní zvažuje možnosti, jak podpořit Varšavu v soudních řízeních u unijních institucí. "Národní justice žádného členského státu se nesmí stát obětí budování impéria v Bruselu," dodala maďarská ministryně podle MTI.

Podle Jourové, která sama opakovaně byla terčem kritiky od maďarských vládních politiků, je Maďarsko "tradičním odmítačem" veškerých kroků EU týkajících se právního státu. "Na agresivní rétoriku jsme si již zvykli a samozřejmě to nepřispívá k dobré atmosféře," řekla dnes ČTK v reakci na maďarský krok místopředsedkyně unijní exekutivy.

Mluvčí polské vlády Piotr Müller dnes pokládal za vhodné ujistit, že Polsko nevystoupí z EU. Učinil tak podle agentury PAP v souvislosti s rostoucím napětím mezi Varšavou a Bruselem a spekulací o budoucnosti země. Reagoval také na vyjádření předsedy poslaneckého klubu vládní strany Právo a spravedlnost a místopředsedy sněmovny Ryszarda Terleckého, který ve středu na ekonomickém fóru v Karpaczi prohlásil, že Polsko "musí hledat drastická řešení" ve vztahu s EU a zmínil příklad Britů, kterým "nevyhovovala diktatura bruselské byrokracie, a tak odešli".

Mluvčí Müller ujistil, že Polsko nebude následovat příklad Británie a nevystoupí z EU, protože by to bylo pro Poláky nevýhodné. "Polsko v EU je prosperující Polsko," řekl s tím, že prospěch z členství v unii sahá od obchodu po větší geopolitickou bezpečnost. To ale podle mluvčího nemění skutečnost, že Varšava hodlá vyjadřovat své názory a zpochybňovat v EU určité věci.

Sám Terlecki dnes podle PAP zmirňoval svá středeční prohlášení a tvrdil, že "polexit (odchod Polska z EU) je humbuk vymyšlený (hlavní opoziční stranou) Občanskou platformou a (nezávislou) televizí TVN 24". "Polsko bylo, je a bude členem EU," zdůraznil.

Také mluvčí polského ministerstva zahraničí na dnešní tiskové konferenci ujistil, že jakákoliv tvrzení, že ministerstvo připravuje právní akty týkající se odchodu Polska z EU, jsou nepravdivá.

Maďarská vláda premiéra Viktora Orbána je sama ve sporu s Bruselem hned v několika otázkách, naposledy kvůli zákonu, který zakazuje šířit mezi mladými lidmi do 18 let jakékoli materiály zobrazující nebo propagující homosexualitu a změnu pohlaví. Podle předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové jde právní norma proti všem základním hodnotám Evropské unie. EK má ale vůči Budapešti více výhrad a vyjadřuje obavy zejména z vývoje v oblasti médií a v boji s korupcí.

"Nezávislé kontrolní mechanismy pro odhalování korupce zůstávají nedostatečné," uvedla EK při ročním vyhodnocování stavu právního státu. Podle EK maďarský systém neřeší ani rizika rozšiřování klientelismu či vazeb mezi politiky a byznysmeny. Nezávislá média a novináři čelí podle komise v zemi zastrašování a překážkám v práci. V době covidové pandemie se navíc v Maďarsku zvýšil tlak na nezávislost médií prostřednictvím zadávání státní inzerce.

[petrp]

Polsko může z EU odejít dřív, než se komukoliv zdá, varoval Tusk
Polsko může vystoupit z EU dříve, než se komukoliv zdá, varoval v televizi TVN 24 bývalý polský premiér, současný lídr opozice a někdejší předseda Evropské rady Donald Tusk. Evropská komise vede se současnou polskou národně-konzervativní vládou spory týkající se základních hodnot sedmadvacítky a zástupci polských vládních strany kvůli tomu na Brusel tvrdě útočí.
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3367 ... roval-tusk

[homer]

Exšéf Škody o 20 úspěšných letech Superbu

Zástupci automobilového průmyslu si často stěžují, že se s nimi evropská politická reprezentace nechce bavit. Měl jste podobnou zkušenost?
Na to mám příznačnou, už docela starou vzpomínku. V Bruselu se jednalo o tom, zda povolit dovoz neautorizovaných karosářských dílů z Číny. Sjelo se nás několik zástupců automobilek a také někdo z německého ministerstva dopravy. Za příslušný Directorate General byla přítomná dáma z Řecka, která nám na rovinu řekla, že plechové díly považuje za čistě estetickou záležitost. Pokoušeli jsme se jí vysvětlit, že mají zásadní vliv na bezpečnost při nehodě, ale to jí nezajímalo. Nás bylo pět, ona povolala šest úředníků a řekla, že se bude hlasovat.

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/au ... f6b220ee8/

[Alchymista]

https://www.czechfreepress.cz/dalsi-blo ... -2018.html
„Zavedení očkovacích záznamů bylo plánováno již v roce 2018“

Mnoho zemí plánuje brzy zavést očkovací průkazy. Vláda a média tvrdí, že toto opatření je přímým důsledkem pandemie korony. V Evropě se však na očkovacích pasech pracovalo již 20 měsíců před údajným vypuknutím Corony.
Evropská komise zveřejnila 26. dubna 2018 návrh na záznamy o očkování, dobře ukrytý v dokumentu (viz ZDE (https://bit.ly/3cPQ3C1)), který mainstreamová média nezveřejnila.

Po zveřejnění 10stránkového dokumentu proběhl globální summit o očkování, který pořádala Evropská komise a WHO.

Tento summit se konal v Bruselu 12. září 2019, pouhé tři měsíce před vypuknutím Covid-19. Mezi účastníky byli vysocí politici, ministři zdravotnictví, přední vědci a představitelé OSN atd.

zdroj: https://vk.com/id627848704

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210914/mer ... 28606.html
Merkelová se vyslovila pro rozšíření Evropské unie

Zapojení zemí západního Balkánu do Evropské unie je velkým geostrategickým zájmem EU, prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová v průběhu své návštěvy Bělehradu.
Merkelová přicestovala v pondělí na pracovní návštěvu Srbska. Po slavnostním uvítání na letišti německou kancléřku přijal srbský prezident Aleksandar Vučić ve vládním komplexu Palata Srbija. Jednali tam za zavřenými dveřmi a učinili prohlášení pro tisk.
„Vím, že existuje názor, že proces (evropské integrace) probíhá pomalu a že evropská strana vymýšlí nové požadavky. Vidíme ale některé výsledky a pokrok… Všechny členské země EU si však musí pamatovat, že je velký geostrategický zájem na tom, aby byly všechny tyto země zapojeny do EU,“ řekla německá kancléřka.
Zástupkyně oficiálního mluvčího německé vlády Martina Fitz dříve informovala o tom, že Merkelová navštíví 13. a 14. září Srbsko a Albánii, kde se sejde jak s předáky obou zemí, tak i s vedoucími představiteli Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Severní Makedonie a samovyhlášené republiky Kosovo.

[Alchymista]

Nie, deti, toto fakt nie je vtip.
https://ekonomickydenik.cz/kde-vzit-cip ... olovodicu/
Kde vzít čipy? Evropská komise podpoří soběstačnost EU ve výrobě polovodičů

Evropská komise (EK) má v plánu vytvořit nový ekosystém výroby čipů. Chce tak zajistit konkurenceschopnost a soběstačnost sedmadvacetičlenného bloku, protože celosvětový nedostatek polovodičů ukázal, jak je nebezpečné spoléhat na dodavatele z Asie a z USA. V Evropském parlamentu to dnes řekla předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Nedostatek čipů tak představuje jedno z největších rizik oživení ekonomiky EU z následků pandemie. Von der Leyenová uvedla, že EK představí nový evropský výnos o čipech, jehož cílem je vytvořit nejmodernější evropský čipový ekosystém, včetně výroby čipů. Tento systém by měl zajistit bezpečnost dodávek a vytvořit nový trh pro průlomové evropské technologie.

Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton upozornil, že čipy znamenají mnohem víc než jen základní komponenty pro výrobce automobilů, chytrých telefonů a videoher. „Závod o nejvyspělejší čipy je závodem o technologické a průmyslové vedení,“ napsal na svém blogu. Podle něj by evropský výnos měl zahrnovat výzkum, výrobní kapacity a mezinárodní spolupráci. Unie by také měla zvážit zřízení zvláštního evropského polovodičového fondu.

Evropská komise loni představila plány, podle kterých má v plánu investovat pětinu z fondu obnovy do digitálních projektů. Fond má k dispozici 750 miliard eur (19 bilionů Kč) a má členským zemím pomoci s následky pandemie.

Von der Leyenová v projevu vyjádřila politování ze závislosti EU na čipech vyráběných v Asii a ze snižování podílu EU v dodavatelském řetězci – od designu až po výrobní kapacity.

Nicméně jsou zde i překážky pro zvyšování evropských kapacit na trhu s čipy. Patří mezi ně například i to, že region nemá přímé napojení na těžbu kovů vzácných zemin, a rovněž neochota firem učinit vysoké investice, pokud nebudou moci jejich závody vyrábět na plnou kapacitu.

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2021/09/st ... artnerkou/
Štrasburk odsoudil Polsko za diskriminaci lesbické matky, soud jí vyptával na sex s partnerkou

Polská matka, která byla zbavena péče o své děti, uspěla u Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) s žalobou proti Varšavě. Polští soudci podle Štrasburku při rozhodování o svěření dětí do péče ženu diskriminovali kvůli jejímu vztahu s jinou ženou a porušili tím její právo na soukromý život. Polsko nyní musí ženě zaplatit odškodné 10.000 eur (253.000 korun). Rozsudek není pravomocný, všichni zúčastnění mají tři měsíce na odvolání.

„Sexuální orientace stěžovatelky a její vztah s jinou ženou byly trvale v centru jednání a to v každé fázi soudního řízení. Soud dospěl k závěru, že se stěžovatelkou bylo zacházeno jinak, než by bylo zacházeno s jiným rodičem, který si přeje mít své dítě ve výhradní péči. Tento rozdíl (v přístupu polského soudu) byl založen na sexuální orientaci (stěžovatelky), a proto představoval diskriminaci,“ uvedl ECHR.

Polka narozená v roce 1970 se vdala v roce 1993 a s manželem měli celkem čtyři děti. Když žena navázala lesbický vztah, její manžel v roce 2005 požádal o rozvod. Soud nejprve dočasně přiřkl péči ženiným rodičům, kteří její nový partnerský vztah odsuzovali. Po několika soudních přích skončily všechny čtyři děti v péči otce.

Podle soudu ve Štrasburku byla žena v Polsku u soudu vyslýchána ohledně svého sexuálního života s novou partnerkou. Ve prospěch stěžovatelky ve Štrasburku hlasovalo šest soudců ze sedmi, jeden byl proti.

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2021/09/es ... -covid-19/
ESLP zamítl žádost třiceti zdravotníků o předběžné opatření proti povinnému očkování proti Covid-19

Žádost třiceti lékařů, sester a mediků o okamžité zrušení zákona o povinném očkování v Řecku předběžným opatřením zamítl Evropský soud pro lidská práva. Profesionální zdravotníci si mimo jiné stěžují na porušení zákazu nelidského zacházení nebo zákaz otroctví a nucených prací či práva na život. Řecko stanovilo zákonem očkování proti Covid 19 jako podmínku výkonu práce ve zdravotnictví a v sociálních službách.

Evropský soud pro lidská práva zamítl návrh na předběžné opatření proti Řecku na základě dvou stížností celkem třiceti medicínských a zdravotních profesionálů, kteří pracují buď nezávisle, nebo jsou zaměstnanci institucí veřejného zdraví.

Řečtí zdravotníci se obrátili k Evropskému soudu pro lidská práva poté, co jejich návrh na předběžné opatření zamítl 30. srpna 2021 řecký Nejvyšší správní soud, jak Česká justice informovala. Mluvčí řecké vlády k tomu řekl, že povinné očkování zdravotníků je stěžejní pro budoucí vývoj epidemie. „Zákon bude uplatněn beze zbytku,“ uvedl. Zákon začal platit 1. září, podle něho je možné poslat na nucenou a neplacenou dovolenou zaměstnance ve zdravotnických zařízeních, kteří nejsou naočkováni alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19. Podobná povinnost platí od poloviny srpna i pro zaměstnance v pečovatelských domech, uvedla Česká justice už dříve.

„Řečtí zdravotníci si stěžují na ustanovení řeckého zákona, který letos Řecko uvalilo na profesionální zdravotníky ze zdravotního sektoru povinnost očkování proti nemoci Covid-19 jako podmínku pokračování výkonu jejich povolání,“ uvádí k tomu nyní Evropský soud pro lidská práva.

Stěžovatele: Očkování porušuje zákaz otroctví i právo na život
Stěžovatelé mají za to, že Řecko tím porušilo Úmluvu o lidských právech a základních svobodách, konkrétně pak tyto články: Článek 2 – právo na život, Článek 3 – zákaz nelidského zacházení, Článek 4 – zákaz otroctví a nucených prací, Článek 5 – právo na svobodu a bezpečí, Článek 6 – právo na spravedlivý proces, Článek 8 – právo na soukromý a rodinný život a Článek 14 – zákaz diskriminace.

Dne 7. Září 2021 rozhodl Evropský soud pro lidská práva zamítnout návrh na předběžné opatření, kterým by byl zákon okamžitě zrušen. Rozhodl soudce odpovědný za předběžná opatření, přičemž Soud konstatoval, že rozhodnutí bylo přijato bez předsudků a předjímání dalších rozhodnutí o přijatelnosti stížnosti nebo o meritu věci. „Soud vyhoví návrhu na předběžné opatření pouze výjimečně, pokud se žadatel ocitne ve skutečném nebezpečí nebo čelí riziku nevratné újmy,“ uvedl k tomu Soud.

Obě stížnosti nyní projdou standardním procesem posouzení přijatelnosti. První je už registrována jako Kakaletri a spol. v. Řecko, jde o stížnost 24 osob, z nichž je 18 nezávislých lékařů a šest zaměstnanců veřejných zdravotnických institucí. Druhou stížnost registrovanou jako Theofanopoulou podalo šest zaměstnanců veřejného zdravotního sektoru, přičemž jde o lékaře, zdravotní sestry a mediky.

Ze zhruba 10,7 milionu obyvatel Řecka má dokončené očkování proti covidu-19 zhruba 5,7 milionu lidí. V letních měsících Řecko zaznamenalo nárůst výskytu nákazy koronavirem. Počet nových případů se v posledním týdnu ustálil nad 3000 denně. Zvýšil se také počet úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19, a to zhruba z deseti denně na konci července na 30 denně na konci srpna.

[/quote]

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2021/0 ... -pandemii/
EU bude mít krizový zdravotní úřad HERA, má zabránit další pandemii

Evropská unie bude mít od příštího roku nový úřad, který má evropský blok v reakci na covidovou pandemii lépe připravit na další krizové situace. Evropská komise včera představila podrobnosti chystaného zdravotního úřadu označovaného zkratkou HERA, který bude mít za úkol uchránit unijní státy před opakováním těžkých dopadů koronavirové nákazy. Brusel chce na jeho fungování v příštích šesti letech vyčlenit miliardu eur (25,5 miliard korun) ročně.

Unie loni čelila kritice za pomalou reakci na první vlnu pandemie. Komise proto na podzim přišla s návrhy na posílení společné zdravotní politiky. Kromě zvýšení objemu společného nákupu léků či rozšíření pravomocí Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) iniciovala i vznik nového krizového orgánu.

„HERA je dalším stavebním kamenem silnější zdravotní unie a velkým krokem vpřed pro naši připravenost na krize,“ prohlásila dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Úřad bude mít za úkol ve spolupráci se zdravotními orgány členských zemí shromažďovat informace, vyhodnocovat rizika a modelovat možný problémový vývoj. Bude také podporovat vývoj léků a vakcín proti nemocem, jejichž šíření bude hrozit. Jeho úkolem bude i jednat s farmaceutickými firmami o zajištění dostatečných výrobních kapacit. Právě za nedostatek vakcín při rozjezdu společného unijního očkování proti covidu-19 byla komise kritizována.

Pokud nastane krizová situace, HERA bude moci aktivovat nouzová opatření včetně financí na akutní nákup léků, ochranných prostředků či surovin.

Komise již spustila zkušební provoz úřadu, naplno má začít fungovat v prvním čtvrtletí příštího roku.

Pandemiu EUúrad úradne zakáže, potrestá pokutou a na virusy a bakterie uvalí najprísnejšie personálne sankcie EU, vrátane zákazu prekročenia hraníc EU.

[petrp]

:sipka:
ŽÁDNÝ SUPERÚŘAD PANDEMII NEZABRÁNÍ
Pod palcovými titulky EU bude mít krizový zdravotní úřad HERA, má zabránit další pandemii přináší ČTK zprávu o vzniku úřadu, který bude stát údajně jednu miliardu EUR ročně! Je to doslova šokující zpráva, která povede jen k dalšímu plýtvání finančních prostředků EU na „budoucí války“ s infekcemi. Je to podobně marný boj jako boj za záchranu klimatu a pořádně drahý.
https://pravyprostor.cz/eu-zadny-superu ... nezabrani/

Jako vždy, jde jen a pouze o PENÍZE...

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2021/0 ... obe-krize/
V EU vznikne síť farmaceutických závodů pro výrobu vakcín a léků v době krize

Evropská komise připravuje vznik celounijní sítě farmaceutických závodů, které v případě krize jako je ta současná přesměrují svůj provoz na produkci potřebných léčiv či očkovacích látek. Podrobnosti svého záměru zveřejnila minulý týden s tím, že konkrétní výzvu k zapojení vyhlásí začátkem příštího roku. V případě očkovacích látek chce Komise nasmlouvat výrobní kapacitu až do výše 700 milionů dávek.

V Evropské unii vznikne síť farmaceutických závodů, které v případě krize jako je ta současná přesměrují svůj provoz na produkci potřebných léčivých přípravků. V pátek zveřejnila Evropská komise podrobnější informace k chystané výzvě, kterou plánuje vyhlásit začátkem příštího roku. V případě očkovacích látek chce nasmlouvat výrobní kapacitu až do výše 700 milionů dávek. Polovina z tohoto množství by měla být k dispozici již do půl roku po aktivaci sítě.

„Evropská unie se musí do budoucna lépe připravit a zajistit rychlejší přístup k výrobě vakcín a léků v dostatečném množství, aby dokázala reagovat na své potřeby a plnit své globální závazky,“ uvádí k tomu Evropská komise.
Dostatek personálu i přístup k surovinám je podmínkou

Pomocí nové pohotovostní sítě s názvem EU-FAB chce Komise předejít situaci z první čtvrtiny letošního roku. Tehdy sice již existovaly schválené vakcíny proti covidu-19, ale jejich výroba v Evropě naprosto nestačila plnit poptávku plynoucí od zoufalých vlád EU a mimounijní státy jako Velká Británie či USA nepouštěly domácí produkci za své hranice. Ostatně právě kvůli nedodání nasmlouvaného množství, které zjara tohoto roku značné pozdrželo distribuci vakcín v EU, zažalovala Evropská komise na jaře britsko-švédskou farmaceutickou firmu AstraZeneca. Spor skončil až počátkem září soudním vyrovnáním.

Výrobní závody, které se na základě smlouvy s Evropskou komisí do chystané sítě zapojí, se musí nacházet na území EU a mít kapacitu na to, aby v případě krize zajistily všechny fáze výroby až po finální zabalený produkt. Musí také doložit, že mají dostatek kvalifikované personálu a přístup k dostatečnému množství potřebných surovin. V „dobách klidu“ mají fungovat v běžném provozu, v případě pohotovosti vyčlenit část nebo celou svoji kapacitu na výrobu požadovaného přípravku ve smluveném množství a době.

Do svého portfolia nasmlouvaných míst chce Komise zahrnout různé výrobní technologie. Podobně postupovala vloni na podzim, kdy postupně uzavírala předběžné smlouvy o nákupu očkovacích látek proti covidu-19 se společnostmi, které v té době pracovaly na výrobě mRNA, adenovirových či inaktivovaných vakcín.

EU-FAB se má stát součástí unijního úřadu pro připravenost a reakci v případě zdravotních krizí HERA, jehož návrh předložila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zemím EU minulý týden. Evropská komise v této souvislosti počítá s úzkou spoluprací – a náležitou finanční podporou – veřejného a soukromého sektoru. Chce sdružovat výrobce, výzkumné pracovníky i regulační orgány. Podobnou síť Komise vytvořila již například pro spolupráci a výměnu informací během klinických hodnocení léčiv a očkovacích látek proti covidu-19.

V oblasti krizové připravenosti nemá Evropská unie vůči svým členům prakticky žádné výkonné pravomoci. Evropská komise tak chce podle svých slov usnadnit vzájemné kontakty a spolupráci. Ve svým plánech hovoří například i o vzniku dobrovolného mechanismu udělování licencí, které má umožnit sdílení technického know-how prostřednictvím průmyslových partnerství v předvýrobní fázi.

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210921/bor ... 02597.html
Borrell: Ministři zahraničí členských zemí EU podporují Francii ve sporu o ponorkách

Šéf evropské diplomacie Josep Borrell prohlásil, že ministři zahraničí členských zemí EU vyjádřili solidaritu s Francií v situaci se zrušenou smlouvou o ponorkách s Austrálií.
„Ministři prokázali zjevnou solidaritu s Francií. Toto prohlášení (o ponorkách) je v rozporu s výzvami k užší spolupráci s EU v indicko-tichomořském regionu,“ uvádí agentura France Press slova Josepa Borrella po schůzce s ministry zahraničí EU na okraji OSN.
Austrálie uzavřela partnerství s Velkou Británií a USA v oblasti obrany bezpečnosti AUKUS a oznámila zrušení dohody o ponorkách s francouzskou společností Naval Group. Smlouva v hodnotě 56 miliard eur, která byla označována za „kontrakt století“, předpokládala výstavbu 12 útočných ponorek třídy Barracuda.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian označil rozhodnutí Austrálie zrušit dohodu za „ránu do zad“ a prohlásil, že je „rozzuřen“. Paříž očekává vysvětlení jak ze strany Austrálie, tak i ze strany USA. Státní tajemník při francouzském ministerstvu zahraničí Clément Beaune prohlásil, že Evropa má posílit strategickou autonomii a obranu po incidentu s Austrálií.

Jednání o volném obchodu
Evropská unie pravděpodobně nebude moci pokračovat v jednání o volném obchodu s Austrálií, protože její důvěra je po zrušení dodávek ponorek podkopána, oznámil státní tajemník při Ministerstvu zahraničí Francie Clément Beaune.
„Držet slovo, to je podmínkou důvěry mezi demokraty a spojenci. Je proto nemyslitelné postupovat vpřed v obchodních jednáních, jako by se zemí, které již nedůvěřujeme, nic nestalo,“ uvedl tajemník.
Noviny Politico poznamenávají, že teoreticky má Evropská komise výlučné pravomoci k obchodním jednáním jménem 27 členských států EU, ale ve skutečnosti pravděpodobně nepůjde „otevřené proti Francii“.
Kritika ze strany Paříže se nejspíše nebude líbit Švédsku, Irsku nebo Nizozemsku, tyto strany EU mají volnější pravidla obchodu. Irský ministr pro rozvoj obchodu Robert Troy redakci uvedl, že by chtěl vidět progres v jednání s Austrálií a dohoda s ní musí být „hodně výhodná“.
Zároveň předseda výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod Bernd Lange přiznal, že dohoda se dostala do složité pozice a činy Austrálie zasáhly zájmy Německa, protože AUKUS se týká i německé společnosti Atlas Elektroniky, která je součástí lodního holdingu ThyssenKrupp.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/silnicni-dop ... ost-firem/
Silniční dopravci: Opatření související s Green Deal mohou negativně ovlivnit konkurenceschopnost firem

Zdražování služeb, nižší efektivita dopravců či omezení konkurenceschopnosti nejen v rámci Evropské unie. To je daň, kterou si segment dopravy a logistiky začíná vybírat v souvislosti s opatřeními a cíli, které nastolila Evropská unie prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Že jde o opatření nezbytná a nevyhnutelná, probírali zástupci firem na logistické konferenci SpeedCHAIN 2021. Upozornili však také na to, že všechny kroky musí být realistické a není dobré se spoléhat pouze na jedno řešení.

Jedním z odvětví, na které nová „zelená“ opatření Evropské unie intenzivně dopadají, je silniční nákladní doprava. Nabízí se proto legitimní otázka: je to pouze nutné zlo a omezení, nebo jde o výzvu do budoucna? A jaký dopad budou mít všechny nové přístupy nejen na náklady jednotlivých firem, ale také na koncové ceny služeb a produktů pro zákazníky?
Jen realistické změny

„Nic příjemného to pro nikoho z nás, a zvláště pro silniční dopravce, nebude. Pokud se však shodneme na tom, že s planetou je třeba něco udělat, musíme to vzít jako výzvu. Většina dopravců netrvá na tom, že musí jezdit s auty na konvenční pohon. Naše výchozí pozice ke Green Deal je taková, že potřebujeme dělat kroky, které jsou reálné. A je obrovský rozdíl mezi elektromobily pro osobní auta a pro těžká nákladní vozidla či autobusy,“ řekl na úvod Vojtěch Hromíř ze sdružení nákladních dopravců ČESMAD Bohemia.

Vysvětlil, že k jejich základním prioritám patří udržení firem v provozu. Uvedl také, že dopravci jsou velmi citliví na to, co přichází z Bruselu. Deklarace některých cílů a jejich podání směrem k silničním dopravcům totiž často tomuto oboru nedávají žádnou budoucnost a výrazně omezují jejich prostor.

„Silniční dopravci se chtějí podílet na zlepšení situace, ale musí to být pojato realisticky. Mám pocit, že naše politická reprezentace se k tomuto problému staví poměrně rozumně, a nevidím snahy o zavádění něčeho, co nebude fungovat. My ale upozorňujeme na několik možností, jak se dá okamžitě přispět ke snížení zátěže pro životní prostředí, tedy hlavně k omezení vypouštění oxidu uhličitého,“ dodal Vojtěch Hromíř.

Jedním z možných okamžitých opatření je větší míra dlouhých souprav. Namísto tří konvenčních kamionových souprav by tak mohly připadnout jen dvě. Další možností je snaha řidičů o snižování spotřeby. Nespí ani výrobci, kteří u každého nového vozu nabízí o tři až pět procent nižší spotřebu.
Ekologické = drahé

Že jde spíše o výzvu, potvrdil i Jan Bláha ze společnosti PST CLC: „Stavíme se k tomu čelem a budeme hledat pro naše klienty taková řešení, která co nejméně pocítí na nákladové stránce. Vše ale bude záviset na možnostech, které nabídne infrastruktura. Na tom, zda tady bude nějaká podpora ze strany vlády či Evropské unie. Jakým způsobem budou případně alternativní pohony dotovány či zvýhodněny. Dělali jsme si kalkulace a s některými klienty už jsme toto téma nakousli.“

Dodal, že využití vozidel na jakýkoliv alternativní pohon zatím vždy znamenalo navýšení nákladů v řádech desítek procent. Narazili dokonce i na nemožnost využít alternativní pohony, a to v rámci mezinárodní přepravy kvůli chybějící infrastruktuře.
Bez státní podpory to nepůjde

Velkým tématem je případná podpora ze strany státu. Silniční dopravci upozorňují na to, že pro jejich segment existuje společný evropský trh a čeští dopravci tak stojí v tvrdé konkurenci oproti těm zahraničním. Pokud tedy v některém jiném státě existuje podpora na jakoukoliv složku, je nezbytná i pro ně, aby na trhu mohli dále fungovat.

„Co se týče alternativních pohonů u velkých nákladních vozidel, mé odhady dostupnosti tahače na elektřinu či vodík jsou tak osm až deset let. A je otázkou, zda k tomu vůbec někdy dojde. Možná zjistíme, že je to slepá ulička. Nicméně pro období následujících šesti osmi let, což je zpravidla cyklus obnovy jednoho až dvou vozidel, potřebujeme nějakou podporu od státu, aby zde mohly jezdit soupravy například na plyn, který umožňuje přepravní vzdálenosti až na tisíc kilometrů,“ uvedl Vojtěch Hromíř.

Podle něj jde o poměrně drahou technologii, jelikož už samotné pořízení takového kamionu je zhruba o padesát procent dražší než u toho konvenčního. Nicméně s nějakou mírou podpory by to mělo smysl.

Ředitel Svazu spedice a logistiky Petr Rožek podotknul, že například v Nizozemí jdou peníze na elektromobilitu z daní za fosilní paliva. Je pak také otázkou, jak se u nás nárůst koncové ceny projeví.

„V tuto chvíli se dá jen těžko odhadovat, jaký bude nárůst, protože aktuálně máme pouze lehčí vozidla na elektrický pohon. Pokud jde o ta těžší, technologie v podstatě neexistuje. Na trhu se objevují první vozidla s vyšší nosností, která se využívají zejména k rozvozu v rámci měst a městských aglomerací, protože dojezd je kolem dvou až tří set kilometrů. Zároveň zde hraje roli mnoho dalších faktorů, od zapnuté klimatizace až po světla,“ popsal aktuální situaci Jan Bláha.

Doplnil, že oproti standardním automobilům tak tato vozidla rozvezou třeba jen polovinu zásilek, tudíž lze předpokládat nárůst ceny až o padesát procent.

O „zelená“ řešení pomalu začínají projevovat zájem i zákazníci. Nicméně poté, co je jim předložena kalkulace služby, zpravidla zvolí původní, méně ekologické řešení.
Řidiči jako nedostatkové zboží

Nejde však pouze o samotné technologie a alternativní paliva. Problém může v budoucnu představovat i chybějící pracovní síla.

„Chci upozornit na jeden problém, který úzce souvisí s Green Deal, a to jsou řidiči. V souvislosti se snahou o zavádění alternativních pohonů se zpravidla snižuje i efektivita dopravce. Ten není schopný vše včas zkompletovat, nemá vychystávky a podobně. To v důsledku představuje tlak na počet zaměstnanců a řidičů, kteří se nám ale do oboru nehrnou. Mohli jsme zde slyšet přednášku o kargokolech, která budou po Praze rozvážet balíčky. Kolik jich ale bude a kolik za jednu směnu obslouží zákazníků? Kolik se najde cyklistů, kteří budou ochotní takto pracovat?“ řekl Vojtěch Hromíř.

Dle jeho slov je podobná situace již delší dobu v dopravě. Řada firem je aktuálně za hranou, pokud jde o lidský potenciál.
Vítr a vodík v přístavu

Tlak na snižování emisí se netýká jen pozemních dopravců. Dobrým příkladem jsou také evropské přístavy, kde je dnes problematika snižování emisí a ochrana klimatu vůbec předním tématem.

„Přístav Hamburk se touto otázkou zabývá minimálně posledních sedm až deset let. Jde o velmi populární téma a i my se na této vlně vezeme. V Německu je navíc ekologie ještě na jiné úrovni než v České republice. Pracuje se na tom, aby vše probíhalo na několika liniích,“ popsal Vladimír Doboš z přístavu Hamburk.

Dle jeho slov se ekologické dopady řeší od první chvíle, kdy loď do přístavu najede. Jde o to, kolik emisí může vypouštět, aby ji přístav vůbec přijal. Poté se uváže u terminálu. Dříve bylo běžné, že loď měla celou dobu spuštěné motory, aby vše mohlo fungovat. Dnes už je zavedeno připojení k elektřině, takže loď může motory vypnout a odebírá elektřinu z terminálu.

„Ta je vyráběna zeleným způsobem, protože přímo v přístavu stojí větrné elektrárny. Hamburk chce také přispět k ozdravení životního prostředí, a tak se v poslední době zaměřuje na vodík. Vznikla zde vodíková aliance. Celé severní Německo se sdružilo a nedávno došlo k odstavení jedné konvenční tepelné elektrárny, která bude v následujících třech letech přestavěna na výrobnu vodíku,“ uvedl Vladimír Doboš.

Doplnil, že se zkoumá i to, jak vodík využít i pro námořní lodě a další dopravní prostředky v rámci přístavu s tím, že následně by bylo možné vyrobený vodík poskytnout i městu. Přístav zároveň hledá různé cesty neutrálního provozu tak, aby to co nejméně poškodilo jeho zákazníky.

Podle Vladimíra Doboše je ekologický přístup rozhodně potřeba, ale musí se dělat s rozmyslem, ne demagogicky: „Nesmíme jednostranně zvolit pouze jednu cestu. Protože třeba elektromobilita, jak je v dnešní době propagovaná, je scestná, protože zahazujeme všechny ostatní možnosti. Měli bychom proto zkoumat další různé cesty a možnosti, jak uplatnit ekologickou variantu.“
Vize versus realita

Zástupci firem hovořili také o tom, a to nejen v souvislosti s pandemií covidu, že do hry může vstupovat celá řada faktorů, o kterých nyní nemáme ponětí.

„Jedna věc jsou vize a druhá pak realita, na kterou narážíme. Stačí, aby jedna loď ucpala Suezský průplav nebo se zavřel jeden z velký čínských přístavů. Trh si pak sám začne hledat jiné cesty, které s ekologií nemají moc společného, nicméně je vyžaduje. Uvidíme, zda za deset patnáct let zvítězí politické řešení, nebo půjde o nějaký kompromis,“ komentoval Jan Bláha.

Často zmiňovanou ideu přesunu nákladní dopravy ze silnic na železnici zpochybnil Vojtěch Hromíř. Podle něj je pokrok na železnici, i přes všechny doposud celoevropsky investované peníze, takřka nulový. Jednotlivé módy dopravy se tedy budou muset vzájemně doplňovat.

„Zatímco dříve šel vývoj odspodu, dnes se to obrátilo a vycházíme ze stanovených cílů. A možná nemáme na vybranou. Pro naše odvětví to představuje velký tlak. Netrváme na tom, že se musí spalovat nafta a benzín. Vůbec zde nepadlo nic o syntetických palivech, to je právě jedna z možných alternativ,“ podotknul Vojtěch Hromíř.

Zároveň se obává, že s tím, jak se postupně nebude dařit cíle plnit, přijde represe a penalizace. Právě penalizace by s největší pravděpodobností nejvíce zasáhla silniční dopravce. Jako úspěch naopak vnímá vyjednání snížení spotřební daně z nafty. Pro silniční dopravce jde o velmi významnou věc z hlediska mezinárodní konkurence.
Zvyšování nákladů

Přestože si jde Evropská unie v otázkách klimatu tvrdě za svým, řada států mimo ni zvolila zcela opačný směr a například otevírá nové uhelné elektrárny. Opačný přístup však může v důsledku negativně ovlivnit konkurenceschopnost evropských firem, jelikož jimi nabízené služby budou logicky dražší. Otázkou tak zůstává, jak „přinutit“ i jiné země, aby se vydaly ekologičtější cestou.

„Pokud se na to podíváme dnešní optikou, asi cítíme, že začnou naskakovat poměrně značné náklady. A to nejen v souvislosti s dopravou. Každé opatření by mělo mít nějaký kontext v zájmu zachování konkurenceschopnosti a provozu. Zřejmě nedojde k tomu, že by přestala jezdit auta a vše se přesunulo na železnici. Náš obor má velmi dobrou budoucnost, jen musíme být ostražití, aby nějaké opatření nezhoršilo podmínky v mezinárodní konkurenci,“ uzavřel Vojtěch Hromíř.

[homer]

Evropský parlament nám radí abychom se nepletli do zahraniční politiky a pomohli svrhnout Putina
Evropský parlament minulý týden hlasoval o „Doporučení Radě a Komisi… ke směřování politických vztahů EU s Ruskem“. Již v úvodu upozorňuji, že v komentářích uvádím odkaz na celý text v češtině a hlasování o návrhu jako celku. Citlivým čtenářům by se můj komentář mohl zdát neuvěřitelný.

Na začátku mandátu jsem usiloval o členství v Delegaci EU – Rusko v domnění, že náplní práce bude snaha o korektní vztahy mezi EU a Ruskem. Předsedou se sám ustanovil polský poslanec, když obdržel 4 hlasy z dvanácti. Jako místopředsedkyni prosadil finskou poslankyni, aby byla záruka trvalého zhoršování vztahů s Ruskem. Delegace komunikuje pouze s ruskými opozičními politiky, aktivisty a neziskovkami financovanými ze zahraničí.
Zpráva o „doporučení“ je psána jazykem, který ani vzdáleně nepřipomíná diplomatický, spíše úvodník v novinách diktátorského režimu.
V úvodu je Rusko charakterizováno jako „stagnující autoritářská kleptokracie vedená doživotním prezidentem obklopeným kruhem oligarchů“. Vlastní návrhy hodnotí jako jako „namířená proti režimu prezidenta Putina a jeho kriminálním činům a protidemokratickým politikám“. Soudí, že Rusko „může mít demokratickou budoucnost vzhledem k tomu, že ruští občané usilují o univerzální hodnoty svobody a demokracie“.
Autoři asi nevědí, že Rusové mají v živé paměti nebo znají z vyprávění devadesátá léta a režim prezidenta Jelcina, který umožnil za pomoci západních politiků rozkrádání Ruska, vznik oligarchů a obrovské bídy. Rusové si to pamatují. Rusové také vidí, jak se s pomocí Západu po Majdanu vyvíjí Ukrajina, k bídě a nacionalistickému režimu, který oslavuje masové vrahy a kolaboranty s nacistickými okupanty, takže i když v Rusku zdaleka není vše v pořádku, západní demokratickou pomoc si Rusové spojují s Jelcinem a Ukrajinou.
Podle „doporučení“, cituji „zahraniční politika prezidenta Putina je jednoznačně agresivní a revizionistická, neboť chce být vnímán jako obhájce ruských zájmů... Snaží se chránit etnické Rusy v zahraničí.“ „Režim prezidenta Ruska odmítá multilateralismus“. „Ústavní změny v loňském roce byly Evropskou komisí pro demokracii označeny jako „jasně nevhodné“, porušující ruské právo.“ Jak může být ruské právo porušeno oficiálně vyhlášeným celostátním referendem? Co je demokratičtější než referendum?
Seznam hříchů pokračuje:
„Rusko neprovedlo více než tisíc rozsudků Evropského soudu pro lidská práva.“
Zpráva kritizuje EU, kterou obviňuje z neschopnosti adekvátně reagovat na „různé ruské agrese“. Ruská vláda nadále hromadí útočné zbraně a umísťuje jednotky v blízkosti hranic EU v Kaliningradské oblasti. Rusko zřídilo nové vojenské základny na severu země a „reaktivovalo systém pobřežní ochrany“.
Rusko odstoupilo od smlouvy o jaderných zbraních středního doletu. Zpráva zamlčuje, že odstoupilo až půl roku po tom, kdy od smlouvy odstoupily USA.
Rusko nebezpečně modernizuje jaderné zbraně.
Rusko se snaží překážet euroatlantické integraci zemí Východního partnerství.
„Ruské ústavní změny z roku 2020 revidovaly historii druhé světové války a očistily ruskou historii a zavedly právo zasahovat při obraně ruských krajanů.“
„Ruská velvyslanectví ve státech EU nabízejí bezplatné kulturní akce a výuku ruštiny“.
Rusko podkopává úsilí EU a mezinárodního společenství o zmírnění konfliktů a budování míru a stability.
„Kremelský režim údajně úkoloval příslušníky ruských zpravodajských služeb k provedení výbuchů muničních skladů…. Titíž agenti GRU byli odpovědní za pokus o vraždu Skripalových a …. Byli rovněž obviněni z toho, že se pokusili zavraždit bulharského majitele zbrojařské firmy.
Zvláštní je i další hřích: „Ruské orgány vědomě nebo nevědomě nechávají svou zemi padnout do závislosti na Číně.“
Překvapivé je i sdělení, že „Zelená dohoda pro Evropu je hlavním nástrojem zajištění geopolitické bezpečnosti EU“, protože povede ke snížení dovozu plynu z Ruska za 9 let o 79%.
EP doporučuje Radě, Komisi … že musí být zrušen požadavek jednomysnosti v záležitostech zahraniční politiky a EU by měla posílit svou úlohu globálního hráče s cílem neumožnit Rusku bilateralizaci vztahů s EU neboť „Brusel by měl být jediným hlavním městem, kde jsou přijímána klíčová rozhodnutí o vztazích mezi EU a Ruskem“. Pro tuto závislosat na Bruselu hlasovali všichni poslanci za ČR mimo SPD a Konečné.
A řešení? EU má vytvořit „skutečné obranné síly, účinné a lépe nasaditelné“.
EU musí prosadit vyloučení Ruska ze SWIFT a ukončit dovoz ropy a zemního plynu. Musí zabránit dodávkám energie vyrobeným v atomové elektrárně Astravec (Bělorusko) postavené firmou Rosatom.
EU má získat energetickou nezávislost a v rámci toho dovážet zkapalněný plyn. A současně podpořit dekarbonizaci.
Musí být okamžitě zastavena výstavba plynovodu Nord Stream II, který je „v rozporu s evropskou solidaritou“.
„EU by měla přijmout rozhodná opatření s cílem odradit Rusko od obcházení unijních sankcí.“
Zpráva si stěžuje na financování protidemokratických, populistických a extrémistických většinou pravicových stran v celé Evropě“, ale současně zpráva žádá zvýšit finanční podporu pro politiky a politické neziskovky působící v Rusku.
EU má chránit vlastní mediální prostředí a systematicky sledovat Rusku nakloněná média „aniž by byla omezena svoboda tisku“. EU by měla vyhostit ruské diplomaty na úrovni EU.
EU by měla bojovat proti praní špinavých peněz, ale víme, že EU „nebojuje“ proti daňovým rájům.
EU by měla vytvořit prostředky, které by jí umožnily propuštění politických vězňů v Rusku, měla by požadovat jejich propuštění.
EU by měla navazovat úzké kontakty s disidenty. EU by měla žádat vyšší zastoupení žen v politice v Rusku.
EU by měla zavést nový mechanismus sankcí: „Nepřátelské činy páchané RF by mělo vést ke snížení dovozu energie z Ruska a zároveň pokrýt energetickou potřebu prostřednictvím opatření, která jsou v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu… (!!) dokud Rusko nenapraví své nepřátelské činy.“
Pokud bude znovu zvolen Putin, je nutné pozastavit členství Ruska v mezinárodních organizacích a EU by měla zveřejnit „prohlášení k ruskému lidu“ na podporu budoucího demokratického Ruska. Pokračování Putinova mandátu EP vyhodnotil jako nezákonné.
Pro tento návrh jako celek, tedy pro všechny jeho části hlasovali poslanci EP za ODS, KDÚ-ČSL, TOP09, ČSSD (Maxová), STaN, Pirátů a ANO. Proti hlasovali SPD (David a Blaško) a Konečná (KSČM).

https://www.facebook.com/MUdrIDavid/pos ... 4538453386