Hodnocení by podle Jourové mohlo být navázáno na vyplácení peněz z příštího rozpočtu EU, o němž teprve budou jednat lídři členských zemí. Některé státy, například zmíněná dvojice visegrádských zemí, mají k takovému plánu vážné výhrady.Kromě zmíněné zprávy chce Jourová přijít s doplněním kritérií pro posuzování vlády práva v členských zemích EU. Vedle hodnot jako je nezávislost justice, které předchozí komise používala při posuzování situace v Polsku či Maďarsku, chce Jourová navrhnout, aby byl brán zřetel například na míru korupce či nezávislost médií. Svůj návrh by příští rok chtěla předložit ke schválení členským zemím a europarlamentu.
JJ atomova elektrarna je spinavy zdroj.....Jako spinavy zdroj bude mit problem s uverem. Nase banky jsou vlastne zapadni..tak nam pujci cinan a postavi rus? Asi bude tech xitu vic, JPP povida o Madarsku.senil píše: ↑10 pro 2019, 08:28Pozor Evropa chystá zelený úděl, který nás všechny zničí.
https://www.epshark.cz/clanek/3659/s-no ... o-otroctvi
Tak tohoto by som sa celkom bál.... Inteligencia a EK spolu nejak veľa styčných bodov nemajú...V Evropské unii má vzniknout jednotný evropský prostor pro sdílení zdravotnických údajů. Ten bude vycházet z již dosavadních projektů a spolupráce členských států, ale zároveň Evropská komise plánuje předložit několik nových legislativních i nelegislativních návrhů, které by měly ošetřit přístup a sdílení těchto dat a také zajistit jejich ochranu před zneužitím. Šéfka Komise Ursula von der Leyenová také zahájila veřejnou debatu o tom, jak by měla vypadat nová evropská pravidla pro užívání umělé inteligence, která podpoří její další rozvoj, ale zároveň nepovedou k diskriminaci a porušování lidských práv.
Záměr vytvořit společný evropský prostor pro výměnu zdravotnických údajů (European Health Data Space) je součástí širšího plánu Evropské komise na vznik jednotného evropského prostoru pro sdílení dat. Ten se má stát jedním ze základních pilířů nové digitální budoucnosti Evropské unie, jak ji před několik dny představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová spolu se svým týmem. A zdravotnictví je jednou z oblastí, kde Evropská komise vidí velký potenciál a kde široké sdílení dat může podpořit nejen další výzkum a inovace v tomto sektoru, ale i prevenci, včasnou a správnou diagnostiku a léčbu. Z kvalitních dat a důkazů budou moci také vycházet ministři zdravotnictví a jejich úředníci v mnohdy nelehkém rozhodování o nastavení zdravotnického systému nebo při hodnocení léků a dokládání jejich bezpečnosti a účinnosti.
Ale nie. To len nechápavý Zahradil nechápe, že existujú rôzne formy zospoločenštenia strát súkromných spoločností.Europoslance Jana Zahradila (ODS) vyděsila slova eurokomisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové, která vyzvala evropské státy ke koupi podílů ve firmách, jež jsou oslabeny v důsledku koronavirové krize. Podle Vestagerové se tak zabrání Číně, aby takové oslabené podniky skoupila sama. „Takže proti čínským komunistům se má EU bránit evropským socialismem, resp. zestátňováním,“ nechápe návrh Zahradil.
„Aha. Komisařka Vestagerová vybídla státy, aby kupovaly podíly v těch krizí oslabených podnicích, kde by v budoucnu hrozila čínská akvizice. Takže proti čínským komunistům se má EU bránit evropským socialismem, resp. zestátňováním,“ píše sarkasticky Zahradil na svém facebooku a dodává, že takový návrh by se určitě líbil premiérovi Andreji Babišovi.
Podle Zahradila tímto vyjádřením Vestagerová také nepřímo přiznala, že geopolitickým vítězem pandemie je Čína. „Ta si, zatímco my budeme zestátňovat, koupí celou Asii a Afriku a sem pak budou jezdit do skanzenu na dovolenou. A my budeme konečně moci žít z ekonomiky služeb bez toho špinavého fuj průmyslu,“ rýpl si Zahradil také do bruselských aktivistů.
https://www.hlavnespravy.sk/der-leyenov ... te/2125672Kolektívna odpoveď a reakcia Európskej únie na pandémiu nového typu koronavírusu je „najpôsobivejšia z celého svete“. Uviedla to vo štvrtok predsedníčka Európskej komisie (EK) Ursula von der Leyenová na úvod dvojdňového plenárneho zasadnutia Európskeho parlamentu (EP)
Evropská komise vydala v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19 tři nařízení, jejichž cílem je podpořit a stabilizovat trhy v oblastech výroby mléka a mléčných produktů, brambor pro další zpracování, živých stromů a rostlin a řezaných a okrasných květin. Mohou především společně plánovat produkci, nebo například výrobky společně propagovat, či je stáhnout z trhu k organizovanému zničení.
Půlroční rozvolnění pravidel férové soutěže na trhu oznámila Evropská komise. Označila oblasti výroby syrového mléka, pěstování brambor a živých rostlin včetně řezaných květin za mimořádně postižené důsledky pandemie Covid-19 a umožnila firmám působícím v těchto oborech výjimku z článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie, který zakazuje uzavírání protisoutěžních dohod.
Nová nařízení umožňují producentům uvedených komodit a jejich sdružením uzavírat:
* dohody a rozhodnutí týkající se společného plánování objemu výroby syrového mléka;
* dohody a rozhodnutí týkající se společného stažení se z trhu či volné distribuce, zpracování, skladování, společné propagace a plánování produkce brambor;
* dohody a rozhodnutí o společném stažení se z trhu či volné distribuci, propagační akce na podporu prodeje a společné plánování produkce živých rostlin a řezaných květin.
I přes avizované rozvolnění pravidel musí producenti informovat národní instituce, které se zabývají kontrolou trhu o tom, zda některou z možností využijí. V České republice je to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). „V žádném případě se nejedná o toleranci k dohodám o cenách, dělení trhů či bid rigging,“ upozorňuje mluvčí ÚOHS Martin Švanda.
Německý ústavní soud rozhodl, že program nákupu cenných papírů, uskutečňovaných Evropskou centrální bankou, není v souladu s německou ústavou. Zajímavější je ale jiná část celého rozhodnutí.
....
Součástí rozhodnutí německého ústavního soudu je totiž i tvrdá kritika předešlého rozhodnutí ECJ, které bylo podle německých soudců nesrozumitelné, vymykalo se běžným normám práce ECJ a považují jej za svévolné. Rozhodnutí ECJ bylo ultra vires (mimo rozsah jeho pravomocí) a německé úřady se nesmějí na činnosti ultra vires podílet.
Toto je superzajímavá situace, protože na první pohled by člověk ECJ považoval za nadřazený soud, kterému musejí jednotlivé národní soudy ustoupit, ať už se jim to líbí nebo ne. Tento dojem má i Evropská komise, která ihned potvrdila, že bere evropské právo jako nadřazené právu členských států.
Ve skutečnosti to v případě ústavního práva zase tak jasné není. EU není – na rozdíl třeba od Austrálie nebo USA – federální stát. Federace mají jednoznačnou hierarchii, ve které je nejvyšší federální soud úplně nahoře a soudy jednotlivých členských zemí se mu musejí podřídit. Vezmeme-li konkrétní příklad, nejvyšší soud státu Texas musí respektovat rozhodnutí nejvyššího soudu USA, a to i přesto, že Texas je i na poměry USA „region razovity“.
Tohle uspořádání ale v rámci EU nikdy nevzniklo. Žádná smlouva nestanoví, že by se členské státy vzdávaly své suverenity jako celku a převáděly ji na EU. Členské státy se ve prospěch EU vzdaly pouze vyjmenované části svých pravomocí. Evropské orgány mají právo rozhodovat v těchto smluvně daných věcech, ale neměly by tyto svoje pravomoce překračovat.
A čo na to Nemecko? Má dve možnosti: buď sklopí uši a poslúchne - alebo nemecký súd následne zakáže akékoľvek nemecké financovanie a nemecké príspevky pre EU, EK a EP a ich orgány.Evropská komise by případně mohla zahájit soudní řízení vůči Německu kvůli rozhodnutí jeho ústavního soudu o nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB). Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na nedělní prohlášení Evropské komise.
Německý soud tento týden rozhodl, že nákupy dluhopisů, kterými se ECB snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jsou částečně v rozporu s německou ústavou. Podle něj tyto nákupy neschválila německá vláda ani parlament. Německá centrální banka proto musí nákupy dluhopisů v rámci programu ECB do tří měsíců přerušit, pokud ECB mezitím neprokáže, že jsou nutné a přiměřené.
V reakci na to již nejvyšší soud EU a Evropská komise uvedly, že jedině Soudní dvůr Evropské unie může určit, že určitý akt orgánu EU porušuje unijní právo, a právo EU má přednost před vnitrostátními předpisy. Unijní soud už dříve program ECB schválil a jeho rozsudky jsou závazné pro všech 27 členů unie.Šéfka EK Ursula von der Leyenová v neděli upozornila, že EU by mohla zahájit soudní řízení vůči Německu. V prohlášení uvedla, že komise nyní detailně analyzuje rozhodnutí německého ústavního soudu a zkoumá další možné kroky, které mohou zahrnovat i zahájení procedury pro porušení pravidel, tzv. infringement.Evropská komise dnes podruhé v krátkém sledu hrozí Německu žalobou. Komisi jde v podstatě o to dotlačit německý ústavní soud, aby už více ani náznakem neházel vidle do masivního tištění peněz v podání Evropské centrální banky. Bez něj je konec s Itálií, ba s celým jižním křídlem. pic.twitter.com/BxhceH2xrw
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) May 10, 2020
V této proceduře může komise po několikastupňovém řízení předložit svůj spor s členskou zemí o dodržování unijních pravidel Soudnímu dvoru EU, pokud se domnívá, že země právo EU porušuje. Soud může nařídit zemi provést změnu, nebo bude čelit vysoké pokutě.
Reakcí Evropské komise na rozsudek německého ústavního soudu může být i řízení pro porušení smluv.
Kauza rozsudku z Karlsruhe, o kterém pojednával minulý článek, má pokračování. Německý europoslanec za stranu Zelených, Sven Giegold, napsal při příležitosti Dne Evropy otevřený dopis předsedkyni EK Ursule von der Leyen, ve kterém vyzývá Evropskou komisi k zahájení kroků vůči Německu kvůli porušení smluv. Nesmí být pochyb, na které straně Evropská komise a všechny evropské instituce stojí. (Plný text dopisu v anglickém překladu najdete na Giegoldových stránkách.)
Předsedkyně EK na tento dopis odpověděla. Podle ní se obsah rozhodnutí analyzuje, a na základě této analýzy budou podniknuty další kroky, včetně možné procedury proti Německu, jak poslanec požadoval. Rozsudek ústavního soudu vyvolává otázky, které se dotýkají jádra evropské suverenity, píše se dále v dopise. Měnová politika unie je její výlučnou záležitostí. Evropské právo má přednost před národním právem a rozsudky Evropského soudního dvora jsou pro všechny národní soudy závazné.
Přeloženo do lidštiny, hlídači nepotřebují hlídání, zejména pak ne od členských států. Ohlídají se sami, děkujeme. (Vlastně ani to děkujeme tam není.)
...
Ale celá ta představa vysoce postaveného politika (Giegolda) píšícího do Bruselu žádost své krajance o podniknutí kroků vůči jejich společné vlasti za to, že ústavní soud si dovolil něco posoudit negativně, ta je tak pěkně, roztomile hnusná …
Ona je jedna cesta, jak by se tenhle problém dal řešit právnicky čistě, a Giegold o ní nepochybně ví – přetřásá se totiž občas v německém tisku coby hypotetická možnost. Šlo by navrhnout pro SRN zcela novou ústavu coby náhradu dnešního Grundgesetzu – a zakotvit v ní jasně a explicitně princip podřízení německého ústavního práva tomu evropskému. Pak už by nebylo pochyb, kdo má v tomhle sporu navrch.
Jenže taková nová ústava by musela projít celonárodním referendem, což by nejspíš neprošla. Ani řadoví Němci totiž takoví nadšenci do další evropské integrace nejsou.