EU obecně

[petrp]

Islamizace EU! Varování z roku 2015, vše se naplňuje, hrozí se publicista a politik
„Jednu totalitu jsme se zvoněním klíčů zdárně opustili a do další, jen trochu jiné, ale o to záludnější, míříme,“ tak slovy své stranické kolegyně Zuzany Majerové hodnotí dvacet let od vstupu ČR do EU místopředseda Trikolory Petr Štěpánek. „Unijní mocipáni a jejich mediální podržtašky mají evidentně stažené zadky, a tak kopou,“ dodává s blížícími se volbami do Evropského parlamentu.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/r ... tik-754800

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/?p=57104
Odhalení úlohy EU při prohlubování krize v oblasti bydlení

Prožíváme bezprecedentní sociální krizi. Chudoba roste, ale mzdy ne. Důstojné a dostupné bydlení se pro miliony lidí stalo nedosažitelným snem, upozorňuje Levice (The Left) v Evropském parlamentu na svém webu.

V roce 2022 bylo v Evropě téměř 900 000 lidí bez domova. V nedůstojném prostředí žije 19,2 milionu lidí. Průměrný nájem se v EU za posledních deset let zvýšil o 19 % a ceny bydlení vzrostly o 47 %.

Právo na důstojný život je pro levici jednou ze základních hodnot. S ohledem na to levicoví europoslanci Clare Dalyová a Mick Wallace (Nezávislí za změnu, Irsko) představili novou studii „From Crisis to Cataclysm: Housing Financialisation and the EU“ („Od krize ke kataklyzmatu: Financializace bydlení a EU“), autorkami jsou Enikő Vinczeová a Eva Betavatziová.

„Tato studie ukazuje, jak je otázka bydlení vepsána do základních rozporů tohoto systému, jak se nerovnosti v bydlení překrývají s třídními nerovnostmi, které jsou vlastní kapitalistické politické ekonomii, a jak se nadále reprodukují, i když v dnešní době neoliberální éru pomalu nahrazuje jiná etapa kapitalismu.“

Covid-19, válka na Ukrajině a inflace způsobily, že se stále více lidí ocitá bez bydlení a v extrémní nejistotě. Mezitím velké společnosti privatizují majetek a likvidují náš přístup k bydlení. Tyto situace ukazují, že náš systém je nefunkční a je třeba ho změnit, poukazují Dalyová a Wallace.

„V současné době se krize dostupnosti bydlení stala tak hlubokou a dalekosáhlou, že dočasně by pro mnoho lidí znamenalo zlepšení, kdyby kapitalistická Evropská unie a její členské státy začaly investovat do veřejného bydlení a regulovat finanční a realitní subjekty v rámci jednotlivých zemí i mezi nimi. Může si však kapitalistický systém založený na maximalizaci zisku takové řešení skutečně dovolit?“

Celý příspěvek si můžete přečíst zde v angličtině. https://left.eu/unmasking-the-eus-role- ... ng-crisis/

[Alchymista]

https://pravyprostor.net/muslimske-brat ... pro-islam/
Muslimské bratrstvo vyzývá evropské muslimy, aby šli k eurovolbám a volili pro islám

Už dlouhodobě se zde věnuji otázce velmi úzké spolupráce Evropské unie s Muslimským bratrstvem a jeho různými odnožemi. Na toto téma zde najdete bezpočet článků s jasnými důkazy, které potvrzují, že jedním ze zásadních cílů EU je islamizace Evropy – a to za vaše peníze.

To je sice silně v rozporu s raženou LGBTQ propagandou, ale s tím už se nakonec budou muset smířit samotní LGBTQ, kteří jsou nyní i díky otevřené prezentaci na průvodech, sňatkům a registrovaným partnerstvím lépe dohledatelní.

Šaría se s nimi samozřejmě vypořádá „po svém.“ V některých islámských zemích je za homosexualitu dlouholeté vězení, jinde i trest smrti.

Nicméně to už je skutečně jen problém těch, kteří zatím nedokázali mnohé ze zvrácené bruselské politiky pochopit.

Nyní se tedy objevila reklama Muslimského bratrstva, které samozřejmě podporuje ty „správné“ strany, tedy přesně ty, které podporují politiku EU.

Podle posledních průzkumů zejména díky Francouzům, Holanďanům a Němcům velmi posílí jediná protiislámská frakce – ID, čemuž chtějí samozřejmě nejen bruselští hlavouni, ale i mohamedáni zabránit.

Výzva, aby šli volit muslimové, je tak cílena na volbu těch stran, které jsou silně promigrační a proislámské (což je zpravidla jedno a totéž), ale v některých zemích mají možnost volit i otevřeně islámské strany, jejichž cílem je zavedení práva šaría.

Muslimové se stále více mobilizují po celé Evropě! Islamistická Erdoganova strana byla v Německu založena teprve nedávno a kandiduje v evropských volbách. Nyní Muslimské bratrstvo také vyzývá muslimy, aby volili. Co bude dál?

„Pokud chcete Evropu, ve které není hidžáb vnímán jako hrozba, ale jako znamení oddanosti Alláhovi, jako skromnost, jako sebeurčení a jako ztělesnění evropské rozmanitosti, pak byste měli jít volit,“ požaduje žena zahalená v hidžábu do kamery na sociálních sítích.

Výzva se týká evropských voleb, které se budou konat od 6. do 9. června 2024.

Žena patří do „Fóra evropské muslimské mládeže a studentských hnutí“ – FEMYSO. Organizace je už léta pod bedlivým dohledem odborníků na islamismus a německého Úřadu pro ochranu ústavy.

Opakovaně bylo prokázáno, že má velmi blízko k nebezpečné síti islamistického Muslimského bratrstva – největšího a nejvlivnějšího islámského hnutí na světě, které se netají tím, že jeho cílem je zavedení celosvětového chalífátu.

V posledních letech se velmi silně koncentruje právě na Evropu. A FEMYSO, štědře dotované z EU, je jeho důležitou evropskou odnoží.

Cíl Muslimského bratrstva: Ustavení politického a společenského systému založeného na právu šaría. Svůj extremistický plán se snaží dosáhnout především legálními prostředky, jako je infiltrace do politických oblastí.

Na sociálních sítích propaguje evropské volby: Organizace FEMYSO, která má blízko k nebezpečnému Muslimskému bratrstvu

Muslimské bratrstvo v Evropě působí jako tajná společnost a má zde dokonce vlastní tajnou službu. Heslo MB zní:

Nikdy nepřiznej, že patříš k Muslimskému bratrstvu, natož že existuje!

Podle Bádensko-Württemberského úřadu pro ochranu ústavy existuje v celé Evropě „síť mešit, institucí a sdružení souvisejících s MB.“

Za mezinárodní zastřešující organizaci je považována „Federace islámských organizací v Evropě“ (FIOE).

FEMYSO má srovnatelnou funkci v práci s mládeží. Jednoduše řečeno: FEMYSO by mohlo být jakousi živnou půdou pro mladé muslimské bratry, je tedy jakousi mládežnickou odnoží Muslimského bratrstva.

Její sídlo je v Bruselu. Sídlí pouhých 15 minut od europarlamentu. FEMYSO se již řadu let snaží lobbovat v Evropském parlamentu – a celkem úspěšně.

Například Evropská komise již schválila skandální kampaň na hidžáby ( 340 000 eur) pro Radu Evropy.

Je to TEN symbol islamistického Muslimského bratrstva: takzvaný pozdrav Rabia. Rabia znamená v arabštině mimo jiné „čtyři“.
Symbol Muslimského bratrstva: takzvaný pozdrav Rabia. Rabia znamená v arabštině mimo jiné „čtyři“.

Další úředník FEMYSO říká do kamery:

„Pokud chcete společnost, ve které jsou muslimové aktivními občany a mají rozhodovací pravomoci, měli byste volit.“

Pochybná organizace neříká, která strana by měla být zvolena. V podstatě jsou však proislámské všechny strany, které jsou otevřeně probruselské.

V každé zemi samozřejmě muslimové moc dobře ví, koho mají volit, aby tím podpořili zájmy budoucího evropského chalífátu.

To, že většina politických stran islamizaci podporuje, bylo patrné i na nedávném hlasování, kdy většina europoslanců hlasovala proti zákazu islámské propagandy placené EU, tedy z vašich daní.

Nicméně v některých zemích jdou do voleb i islámské strany.

Teprve nedávno byla například v Německu založena islamistická Erdoganova strana – její název: DAVA.

V evropských volbách kandiduje poprvé. Odborníci to považují za extrémně nebezpečné. Strana by se mohla stát shromaždištěm různých radikálních islamistických ideologií – a zároveň ji bude ovládat Erdogan.

V mnoha evropských zemích dochází také k infiltraci stávajících politických stran muslimy, což k prosazení jejich zájmů prozatím postačí. Islámské strany mnohde tedy ani nepotřebují.

Francouzské tajné služby nyní varují před vstupem Muslimského bratrstva do politických stran a sdružení s cílem zavést právo šaría.

Nicméně aktuálně už je v mnoha zemích pozdě: muslimové už infiltrovali politiku, neziskovky i univerzity.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HzEMF/eu-neni-konku ... e-cina-usa
EU má analýzu, proč zaostává. „Jednotný trh selhává,“ řekl expremiér Letta

Tváří v tvář Spojeným státům a Číně stále více zaostáváme. Evropský jednotný trh selhává. Takové jsou závěry zprávy, kterou dostal za úkol vypracovat bývalý italský premiér Enrico Letta. Podle něj Evropa ztrácí konkurenceschopnost především kvůli neschopnosti inovovat a investovat. Také ale tvrdí, že chybí větší integrace, například v oblasti finančních trhů či energetiky. Národní suverenita je zde „velký problém“, ve skutečnosti máme 27 trhů, proto jsme tak malí, říká Letta v rozhovoru pro server France 24.

Evropský jednotný trh má už přes třicet let zaručovat volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu. Letta dostal za úkol přijít s návrhy reforem trhu, aby fungoval lépe a obstál v konkurenci velkých světových ekonomik. Nejen on upozorňuje na to, že ve skutečnosti ale unijní trh není vůbec jednotný, což nejvíc ovlivňují různé národní bariéry a také velké dotace, které si však mohou dovolit jen největší ekonomiky, například Francie a Německo. Pokud se totiž ze státní pomoci stane pravidlo, a ne pouze výjimka, je jednotný trh mrtvý, tvrdí Letta.

Podle někdejšího italského předsedy vlády by měla k čtyřem zakládajícím svobodám jednotného trhu přibýt ještě pátá, která by byla zaměřená na posílení výzkumu, inovací a vzdělávání.

„Nedostatek inovací je jedním z důvodů, proč zaostáváme za USA a jinými částmi světa. Potřebujeme zvýšit investice do inovací a podpořit kruhový pohyb výzkumných pracovníků a vědců v Evropě. Nejen z východu na západ a z jihu na sever, jako je tomu dnes. V zavádění velkých změn na evropské úrovni musíme být velmi rychlí. Pokračující setrvačnost znamená pro Evropu zrychlující pokles,“ naléhá Letta.

Za nejdůležitější sektory, u nichž je nutná větší integrace, pokládá energetiku, telekomunikace a finance. „To jsou hlavní sektory z hlediska konkurenceschopnosti. A Evropa nyní zaostává, protože v nich větší integrace chybí. Ve skutečnosti tu máme 27 trhů a jsme příliš malí na to, abychom mohli konkurovat Číňanům a Američanům,“ domnívá se Letta.

Zároveň ale připouští, že politické překážky pro větší integraci ve zmíněných třech oblastech jsou velmi velké. „Především kvůli myšlence národní suverenity, kterou chce každý stát bránit. Ve skutečnosti ale musíme mít v těchto tématech evropskou suverenitu, protože to je jediný způsob, jak být ekonomicky zabezpečeni,“ myslí si Letta a navrhuje proto spustit Unii úspor a investic, aby EU mohla financovat svou digitální a zelenou transformaci.

Podle oficiálních odhadů by Evropa potřebovala ode dneška do roku 2030 každoroční investice do ekonomiky ve výši 650 miliard eur a od roku 2040 dokonce 800 miliard eur. Otevřela se proto otázka i dalšího, historicky druhého společného zadlužení. Tedy další vydání dluhopisů, za které by ručily a splácely je všechny členské unijní státy, stejně jako k tomu došlo v roce 2021. Psali jsme o tom například zde.

[IgorT]

Německá europoslankyně Christine Anderson vyzvala národy, aby se vzbouřily proti svým vládám!/české titulky

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240510/xis-e ... 78453.html
Xiho európske turné: Čína ponúka EÚ cestu z hospodárskeho úpadku

Čínsky predseda Si Ťin-pching ukončil svoje európske turné. Zatiaľ čo západná tlač ho obviňuje zo snahy vraziť klin do EÚ, aké boli jeho hlavné ciele?
Predseda Si Ťin-pching počas svojej päťdňovej cesty po Európe navštívil Francúzsko, Srbsko a Maďarsko, pričom sa zameral na obchod, investície a presadzovanie novej multipolárnej vízie globálnej politiky.
Stretnutie Si s francúzskym prezidentom Emmanuelom Macronom a predsedníčkou Európskej komisie Ursulou von der Leyenovou sa uskutočnilo v čase hroziacej obchodnej vojny medzi EÚ a Čínou, ako aj v čase, keď sa blok pokúša prinútiť Peking, aby vyvinul tlak na Rusko v súvislosti s jeho špeciálnou vojenskou operáciou na Ukrajine.
Čínsky líder nezmenil svoj postoj voči Moskve, zatiaľ čo EÚ naďalej obviňovala Čínsku ľudovú republiku z toho, čo nazýva "nekalými obchodnými praktikami". Napriek tomu sa Čína a Francúzsko dohodli na posilnení spolupráce v oblasti poľnohospodárstva a potravinárstva, financií, letectva, civilnej jadrovej energetiky a ďalších oblastiach, ako aj na opätovnom potvrdení svojho záväzku podporovať dvojštátne riešenie pre Izrael a Palestínu.

"Obchodná vojna nemá zjavne jednoduché riešenie," povedal pre Sputnik geopolitický analytik Come Carpentier de Gourdon. "Von der Leyenová povedala, že Čína by mala znížiť svoju výrobu a vývoz, aby pomohla výrobe v EÚ, a chce vyváženejší obchod s väčším prístupom európskych výrobkov na čínsky trh. EÚ však bude musieť byť konkurencieschopnejšia, aby sa nerovnováha vyrovnala. V opačnom prípade je protekcionizmus jediným spôsobom, ako oživiť a stimulovať produktivitu EÚ."
Ďalšou etapou Siovej cesty bolo hlavné mesto Srbska Belehrad. Čínsky líder sa 8. mája stretol so srbským prezidentom Aleksandarom Vučičom počas svojej druhej návštevy krajiny za posledných osem rokov.
V roku 2016 podpísali Čína a Srbsko spoločné vyhlásenie o vytvorení komplexného strategického partnerstva, zatiaľ čo o osem rokov neskôr sa dohodli na vybudovaní "spoločenstva so spoločnou budúcnosťou", čo čínska tlač označila za "modernizáciu" vzťahov medzi Belehradom a Pekingom. Srbsko je prvou európskou krajinou - a kandidátskou krajinou na členstvo v EÚ - ktorá podpísala dohodu o "spoločnej budúcnosti" s Čínou.
Okrem toho Si oznámil, že 1. júla nadobudne platnosť dohoda o voľnom obchode so Srbskom, v rámci ktorej Čína rozšíri dovoz poľnohospodárskych výrobkov z tohto balkánskeho štátu. Obe krajiny sa dohodli na zvýšení vzájomného zúčtovania v miestnych menách, pričom ich centrálne banky začali uzatvárať dohodu o zúčtovaní v jüanoch s cieľom posilniť bilaterálnu spoluprácu. Belehrad tiež signalizoval, že má záujem držať časť svojich devízových rezerv v jüanoch.
Západná tlač rýchlo kritizovala Srbsko za to, že sa "priatelí" s Čínou a "pridáva sa" k úsiliu Pekingu "vytvoriť koalíciu, ktorá by spochybnila svetový poriadok pod vedením USA".
Siovo rozhodnutie ukončiť svoje európske turné v Maďarsku a stretnúť sa s premiérom Viktorom Orbánom vyvolalo v mainstreamových médiách ešte väčšiu nevôľu.
"Napriek tomu, že vládne krajine, ktorá je členom Európskej únie už 20 rokov, maďarský premiér Viktor Orbán sa stotožňuje so Siom viac ako so svojimi kolegami v bloku," tvrdil Politico.
Orbán a Si mali o čom hovoriť vzhľadom na to, že Čína sa usiluje urobiť z Maďarska nové centrum výroby elektronických vozidiel (EV). Najväčší čínsky výrobca automobilov Great Wall Motor (GWM) má postaviť svoj prvý európsky závod neďaleko maďarského mesta Pécs.
Ďalší čínsky priemyselný gigant, BYD, sa chystá otvoriť svoju prvú európsku továreň na výrobu elektromobilov v maďarskom Szegede, kde sa bude vyrábať približne 200 000 elektromobilov a plug-in hybridov ročne. Spravodajstvo szegedskej televízie začiatkom tohto roka tvrdilo, že výroba by sa mohla začať v druhej polovici roka 2025. Pozoruhodné je, že Szeged sa nachádza v blízkosti maďarskej hranice so Srbskom.
Čínsky výrobca batérií a technologická spoločnosť Contemporary Amperex Technology (CATL) podobne investovala viac ako 7 miliárd EUR (7,5 miliardy USD) do 100-gigawattového závodu na výrobu batérií v Debrecíne, hlavnom meste maďarského regiónu Severná veľká nížina.
Orbán oznámil, že Čína investuje v Maďarsku 6 400 miliárd forintov (16,5 miliardy eur) počas spoločnej tlačovej konferencie so Siom 9. mája.
Tým, že by sa Maďarsko stalo európskym centrom pre elektrické vozidlá, by Čína získala prístup na trh tohto bloku v situácii, keď sa Európska komisia snaží uvaliť na čínske elektrické vozidlá obrovské clá. Politico však pripustil, že navrhované clá, ktoré sa pohybujú od 15 do 30 %, pravdepodobne neznemožnia konkurencieschopnosť čínskych výrobcov automobilov vzhľadom na ich nákladovo efektívne výrobné metódy a silné dodávateľské reťazce.
"Čína považuje Maďarsko, dopravný uzol v srdci východnej Európy, za dôležitého partnera, pretože vláda premiéra Orbána sa neriadi politikou EÚ a je odhodlaná udržiavať pevné vzťahy s Ruskom, Čínou a ďalšími východnými krajinami," povedal Carpentier de Gourdon.
"Maďarsko má silnú vedeckú a priemyselnú tradíciu, staré východné kultúrne a politické väzby, spoľahlivú pracovnú silu a nechce sa dostať hlbšie do orbity Nemecka ako zvyšok 'Mitteleuropy'. Túžba Budapešti po neutralite z nej robí žiaduceho partnera v čase, keď sa Švajčiarsko svojej neutrality vzdalo iba v názve."
Hoci nadchádzajúce predsedníctvo Maďarska v EÚ nedá Maďarsku veľkú moc prinútiť ostatné európske štáty, aby zmenili svoju politiku voči Číne, čoraz viditeľnejší úpadok USA a západoeurópskych mocností by podľa experta mohol podnietiť európsky blok, aby zlepšil vzťahy s Pekingom.
Siova európska cesta ponúka EÚ alternatívnu cestu na zvýšenie jej rastu prostredníctvom posilnenia dohôd o hospodárskom rozvoji s Pekingom a opätovného otvorenia transeurázijských obchodných koridorov, zdôraznil expert.
"Maďarsko sa môže stať spolu so Srbskom (ktoré práve uzavrelo rozsiahle partnerstvo s ČĽR) a ďalšími balkánskymi a vyšehradskými krajinami priekopníkom v tomto smere," uzavrel Carpentier de Gourdon.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240512/europ ... 98779.html
Európska menová politika: Už nie je synchronizovaná s USA

V rámci výrazného odklonu od hospodárskej stratégie USA Európska únia nanovo definuje svoje hospodárske aliancie a politiky, aby odrážali rastúci trend autonómie a strategickej rekalibrácie v globálnych hospodárskych interakciách.
Ekonómovia pre denník Financial Times (FT) uviedli, že nedávne zníženie úrokových sadzieb viacerými európskymi centrálnymi bankami naznačuje rastúcu pripravenosť kontinentu ísť v menovej politike inou cestou ako USA.

• Švédska centrálna banka Riksbank začiatkom mesiaca znížila svoju hlavnú úrokovú sadzbu - prvýkrát od roku 2016 - o 0,25 percentuálneho bodu na 3,75 %. „Sme dostatočne presvedčení, že inflácia klesla a klesla udržateľným spôsobom,“ povedal guvernér Riksbank Erik Thedeen.
• Švajčiarska národná banka v marci prekvapujúco znížila svoju hlavnú úrokovú sadzbu o 25 bázických bodov na 1,5 %, čím sa stala prvou európskou centrálnou bankou, ktorá upustila od prísnejšej menovej politiky v súvislosti s infláciou.
• Aj česká centrálna banka v marci už tretíkrát za sebou znížila svoju hlavnú úrokovú sadzbu v prostredí prudko klesajúcej inflácie v snahe podporiť ekonomiku. Znížením sa úroková sadzba dostala na úroveň 5,75 %.
• Maďarská národná banka (NBH) neskôr v marci znížila svoju základnú úrokovú sadzbu o 75 bázických bodov na 8,25 %, pričom viceguvernér Barnabáš Virag novinárom povedal, že banka by mala v druhej polovici roka viesť „čoraz opatrnejšiu menovú politiku“.

Európska centrálna banka medzitým signalizovala, že by mohla začať znižovať úrokové sadzby pre 20 krajín eurozóny na svojom najbližšom zasadnutí začiatkom júna, ak prichádzajúce údaje potvrdia pokles inflácie.

Americký Federálny rezervný systém má zvyčajne vedúce postavenie pri určovaní vývoja úrokových sadzieb vzhľadom na veľkosť americkej ekonomiky a veľký vplyv jej finančných trhov a dolára. Predstaviteľ Fedu minulý mesiac naznačil, že americká centrálna banka by v roku 2024 nemusela svoje sadzby vôbec znížiť.

Translated with DeepL.com (free version)

[Alchymista]

https://pravyprostor.net/dalsi-rana-pro ... rovolbach/
Další rána pro evropské zemědělce: Dohoda o volném obchodu Mercosur bude schválena ihned po eurovolbách

V době, kdy protesty zemědělců gradovaly, se na půdě EU jednalo stran dohod o volném obchodu s jihoamerickými a africkými zeměmi. Tyto dohody se samozřejmě netýkají jen zemědělství, ale také průmyslu.

Přinejmenším Mercosur tedy dohoda s jihoamerickými zeměmi – má být záhy po volbách přijat.

Jenže zemědělství ani průmysl v těchto zemích nejsou zatěžovány různými nařízeními a regulacemi, případně uhlíkovými odpustky, jako je tomu v případě zemí evropských.

Je tedy předem jasné, že evropské firmy nebudou mít šanci těm jihoamerickým či africkým – zejména v cenách – konkurovat.

Uzavření dohody tento týden potvrdil i hlavní vyjednavač EU, který také zdůraznil, že dohodu o volném obchodě podpořily VŠECHNY země EU, včetně Francie, která jako jediná ústy Macrona tvrdila, že dohodu nepodpoří.

To bylo v době, kdy právě ve Francii probíhaly poměrně bouřlivé protesty zemědělců. Šlo tedy skutečně jen o uklidnění naštvaných farmářů, jejichž hlasy si chtěl Macron získat.

Žádná jiná země neměla proti dohodám o volném obchodu námitky, vyjednavač měl tedy zcela volnou ruku.

Podle Ruperta Schlegelmilcha, hlavního vyjednavače EU pro dohodu EU-Mercosur, se Brusel připravuje na rychlé schválení kontroverzní obchodní dohody se zeměmi Mercosuru (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay) po červnových volbách do Evropského parlamentu.

Schlegelmilch navštívil minulý týden čtyři země Mercosuru, aby doladil technické detaily dohody, která, bude-li podepsána, bude nejambicióznější, jakou kdy Evropská unie uzavřela a bude pokrývat 10 % světové populace a 20 % HDP planety. .

V rozhovoru pro brazilské noviny Folha de S. Paulo 2. května Schlegelmilch potvrdil, že spolupracuje se zeměmi Latinské Ameriky na uzavření dohody, pokud se po červnu naskytne příležitost.

„Dohoda je stále platná. Faktem je, že Evropská komise stále vyjednává,“ řekl deníku Schlegelmilch. „Máme k tomu mandát od všech členských států, včetně Francie,“ zdůraznil.

Po dvou desetiletích jednání dosáhly EU a země Mercosuru v roce 2019 politické dohody o konečném znění.

Její ratifikace však byla zablokována kvůli obavám o životní prostředí a obavám z jejího dopadu na zemědělský sektor EU, které vyvolaly některé členské státy EU, včetně Francie.

„Budu velmi upřímný: právě teď, když jsou na mnoha místech v Evropě volby a farmáři v ulicích, prostě není ten správný čas. Musíme tedy počkat, až volby skončí,“ řekl Schlegelmilch.

Na pozadí protestů farmářů Paříž nedávno zesílila svou kritiku obchodní dohody a v lednu dokonce vyvíjela tlak na Evropskou komisi, aby jednání úplně zastavila.

Emmanuel Macron při nedávné návštěvě Brazílie popsal text vypracovaný před 20 lety jako „zastaralý“ a vyzval k zahájení jednání o nové dohodě od nuly.

V reakci na tyto komentáře pan Schlegelmilch řekl EFE, mediálnímu partnerovi Euractivu, že dohoda byla neustále aktualizována, aby odpovídala nejnovějším standardům.

„Během posledních tří let jsme zajistili, že dohoda je aktuální se vším, co moderní obchodní dohoda obnáší, takže nechápu, proč to prezident Macron řekl,“ prohlásil.

Mluvčí unijní exekutivy ve středu (8. května) Euractivu řekl, že EU a země Mercosur zůstávají na technické úrovni v kontaktu.

„Cílem EU zůstává zajistit, aby dohoda dosáhla cílů EU v oblasti udržitelnosti a zároveň respektovala citlivost EU v odvětví zemědělství,“ dodal mluvčí.

Navzdory záměru Komise jednat rychle a schválit dohodu po volbách, bude podpora členských států v Radě klíčová.

Pascal Lamy, bývalý generální ředitel Světové obchodní organizace (WTO) a evropský komisař pro obchod v letech 1999 až 2004, řekl Euractivu, že obchodní prvky dohody, které spadají do výlučné pravomoci EU, by mohly být uplatňovány prozatímně, podobně jako např. Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA/CETA) mezi EU a Kanadou.

K tomu je však zapotřebí také souhlas Evropského parlamentu a kvalifikované většiny členských států v Radě, které představují alespoň 65 % obyvatel Unie.

Podle Lamyho bude podpora ministrů záviset na obsahu dohody o životním prostředí, jako jsou závazky k provádění pařížské klimatické dohody nebo dodatečné záruky na odlesňování.

Tolik tedy k vyjednávání, které by se ještě mohlo zvrtnout, pokud by se náhodou stalo, že bude složení europarlamentu výrazně jiné než dosud.

To však nelze očekávat, i přes oslabení podle všeho silně probruselské frakce opět získají většinu.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HWSNA/zpravy-svet-e ... -of-europe
EU se shodla na sankcích proti ruským médiím. „Zahraniční novináři pocítí bolest,“ varovalo Rusko

Zástupci členských zemi EU se ve středu v Bruselu shodli na uvalení sankcí proti čtyřem mediálním subjektům, které podle unie šíří ruskou propagandu. Jde také o platformu Voice of Europe, kterou zařadila na národní sankční seznam už koncem března i česká vláda. Sankce se dotknou také mediální platformy RIA Novosti, a listů Izvestija a Rossiskaja Gazeta.

Dohodu ještě musí země formálně potvrdit. Zatím není jasné, zda k tomu dojde jen písemně, nebo na nejbližším jednání unijních ministrů zahraničí na konci května.

O sankcích vůči těmto médiím mluvila eurokomisařka Věra Jourová už na začátku měsíce. Ve středu dopoledne pak ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že pokud budou sankce vůči ruským médiím schváleny, čeká novináře tvrdá odplata. "Pokud budou tato opatření proti ruským médiím, ruským novinářům, přijata pak, přestože západní dopisovatelé nebudou chtít, budou muset pocítit i naše odvetná opatření," řekla Zacharovová.

"Dříve cítili naši lásku, ale nyní pocítí naší reakci," dodala Zacharovová. "Budeme reagovat bleskově a pro Zápaďáky nesmírně bolestivě," dodala Zacharovová.

[petrp]

Zeman označil Evropskou unii za bezpečnostní riziko
Bývalý prezident Miloš Zeman označil Evropskou unii za bezpečnostní riziko kvůli bruselskému potlačování národa a státu. Současná EU nemá podle něj nic společného s podobou, kterou ji vtiskli její otcové zakladatelé.
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/polit ... ni-riziko/

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2024/05/ra ... h-pravech/
Rada Evropy představila první globální úmluvu o umělé inteligenci a lidských právech

Parlamentní shromáždění a Výbor ministrů Rady Evropy daly zelenou první mezinárodní úmluvě o umělé inteligenci a ochraně lidských práv. Úmluvu v pátek 17. května 2024 formálně přijme Výbor ministrů a následně se otevře k podpisu všem sjednávajícím státům včetně České republiky. Její znění státy zaváže k přijetí právního rámce pro odpovědné užití rizikových AI systémů s ohledem na možné závažné zásahy do lidských práv a demokracie. Informovalo o tom české ministerstvo spravedlnosti.

„Bez systémů umělé inteligence si v současnosti nedokážeme představit náš každodenní život. Používáme chytré telefony, sociální média, virtuální asistenty a chytré domácnosti. Tyto systémy využívají také veřejné orgány při digitalizaci administrativních úkonů nebo vyšetřování trestné činnosti. Rychlé rozšíření systémů umělé inteligence s sebou přináší mnohé příležitosti, ale také nové výzvy pro stávající právní systém,“vysvětluje náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.

Znění úmluvy vypracoval expertní výbor Rady Evropy pro umělou inteligenci (CAI). Jedná se o první globální právně závazný nástroj pro vývoj, design a aplikaci systémů umělé inteligence založeného na standardech Rady Evropy v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu. Vyjednávání textu v této mezinárodní organizaci se přitom účastnili nejenom zástupci 46 členských států, ale také další státy se zájmem o zodpovědné užití systémů umělé inteligence v kontextu ochrany základních práv jako Kanada, USA, Japonsko či Evropská unie jako celek.

Mezinárodní úmluva se zaměřuje na ochranu lidských práv v případech, kdy systémy umělé inteligence pomáhají či nahrazují lidské rozhodování, nebo plní jiné důležité úkoly výrazně zasahující lidem do života. Státy i další aktéři musí v celém životním cyklu systémů umělé inteligence dbát na dodržování základních zásad, jakými jsou například ochrana soukromí a osobních údajů, nediskriminace, přístup k nezávislému přezkumu nebo funkční záruky proti zneužití. Systémy nesmějí zasahovat do volebních procesů, nezávislosti soudnictví nebo jiných podstatných pilířů demokracie.

„Při použití systémů umělé inteligence je třeba respektovat lidskou důstojnost a individuální svobodu. Pamatovat musíme i na zvláště zranitelné skupiny lidí v technologickém kontextu, jako jsou například děti nebo lidé s nižšími digitálními dovednostmi,“ vysvětluje vedoucí české delegace v expertním výboru Rady Evropy Monika Hanych. „K účinné kontrole úmluva navrhuje zavést systém hodnocení rizik a odpovědnostní mechanismy. Počítá také se vzájemnou spoluprací států, zapojením veřejnosti, občanské společnosti i samotných odborníků.“

Výbor CAI předložil text úmluvy po téměř dvou letech intenzivních jednání a desítkách plenárních i neformálních zasedání. Navázal přitom na tříletou odbornou práci předcházejícího výboru expertů. Ten vypracoval na základě konzultací se stakeholdery i samotnými vývojáři rozsáhlou studii proveditelnosti, z jejíchž prvků vychází i současný text úmluvy.

„Mezinárodní úmluva o umělé inteligenci a lidských právech je průlomový nástroj ochrany. U jednoho stolu ji připravovaly nejenom členské státy Rady Evropy, ale také další významní partneři v oblasti umělé inteligence jako například Argentina, Austrálie, Japonsko, Izrael, Kanada nebo USA. Do procesu se zapojilo více než 70 organizací občanské společnosti, zástupců průmyslu a mezinárodních organizací z oblasti technologií a umělé inteligence,“ doplňuje člen delegace a ředitel mezinárodněprávního odboru Ministerstva zahraničních věcí Emil Ruffer. Úmluvu přijme Výbor ministrů v pátek 17. května. Následně se ve čtvrtek 5. září 2024 otevře k podpisu. Česká republika by přitom jako významné centrum výzkumu a vývoje systémů umělé inteligence měla usilovat, po splnění vnitrostátních požadavků, o podpis a následnou ratifikaci Úmluvy jako jedna z prvních zemí.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/evropska-rad ... -politiky/
Evropská rada zmírní environmentální podmínky společné zemědělské politiky

Rada Evropské unie schválila cílený přezkum společné zemědělské politiky tím, že formálně přijala cílený přezkum některých základních aktů. Přezkum je reakcí na obavy, které zemědělci vyjádřili v posledních měsících, a zohledňuje dopad geopolitického vývoje, jako jsou důsledky ruské invaze na Ukrajinu a extrémní povětrnostní jevy.

Přezkum se zabývá některými prvky nařízení o strategických plánech společné zemědělské politiky a nařízení o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky. Reaguje na problémy, které se vyskytly během prvního roku provádění nové společné zemědělské politiky (SZP).

„Tento cílený přezkum společné zemědělské politiky je konkrétním výsledkem našeho úsilí o omezení byrokracie a zjednodušení pro zemědělce. K přijetí došlo pouhé dva měsíce poté, co Evropská komise návrh předložila. To jasně ukazuje, že plníme sliby, které jsme dali evropským zemědělcům,“ zdůraznil belgický místopředseda vlády a ministr pro osoby samostatně výdělečně činné, malé a střední podniky a zemědělství, institucionální reformy a demokratickou obnovu David Clarinval.

Aktualizovaná pravidla slibují zjednodušení, menší administrativní zátěž a větší flexibilitu při plnění určitých environmentálních podmínek a zároveň zajišťují předvídatelný rámec pro zemědělce.

Jejím cílem je dosáhnout pečlivé rovnováhy mezi potřebou zachovat ambice v oblasti udržitelnosti obsažené ve stávající SZP a zajištěním účinného a rychlého řešení obav zemědělců.

Akt nyní podepíší zástupci Rady a Evropského parlamentu. Poté bude vyhlášeno v Úředním věstníku a vstoupí v platnost prvním dnem po vyhlášení, tedy do konce května.

Zemědělci budou moci některá nová pravidla týkající se environmentálních podmínek uplatňovat zpětně pro rok podávání žádostí 2024.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240520/eu-te ... 33885.html
EÚ ukončuje vojenskú výcvikovú misiu v Mali a sťahuje všetok personál - Borrell

MOSKVA, (Sputnik) - Šéf zahraničnej politiky EÚ Josep Borrell uviedol, že Európska únia ukončila výcvikovú misiu EÚ v Mali (EUTM) zameranú na výcvik jednotiek malijských ozbrojených síl a poskytovanie konzultačnej pomoci a stiahla svoj personál z tejto africkej krajiny.
„Výcviková misia EÚ v Mali sa včera skončila. Všetok personál pôsobiaci pod vlajkou EÚ opustil krajinu,“ uviedol Borrell v nedeľu na X.
Európski vojenskí inštruktori vycvičili viac ako 20 000 malijských vojakov, ktorí „pomáhali v boji proti terorizmu“, dodal Borrell. Zároveň poznamenal, že Brusel je naďalej otvorený spolupráci s tými, ktorí chcú spolupracovať s EÚ.
Koncom marca španielsky denník El Pais informoval, že krajiny EÚ nedosiahli dohodu o predĺžení výcvikovej misie v Mali, čo znamenalo koniec vojenskej prítomnosti EÚ v tomto strategickom regióne.