Ekonomika

[kenavf]

Kamiony z Číny do Česka.

Zboží bylo od vyzvednutí v Čchang-čou po cestě dlouhé 9 800 km doručeno do místa určení v České republice již 19. den od započetí přepravy.

https://www.prumysl.cz/prime-spojeni-s- ... o-silnici/

[classix]

Číňan na pervitinu, klepe se zásilkou už za 7 dní po 10t km za volantem. Smrad z lepidel a rozpouštedel ješte nestačil vyčichat.

[modrak]

kenaf - vlečiek zostalo viac ako si myslíš. Dosť ich ale tiež ubudlo a dosť ich tiež nie je využívaných. Hlavne kvôli "politike". Ale veľké firmy - huty, strojárne, chemičky, spracovatelia surovín atď. týmto systémom fungujú. Horšie je to u stredných firiem. Stačí zájsť na stanicu a sledovať "cvrkoť" v nákladnej doprave.

Čo bola reportáž, nevidel som ju, ale ako poznám novinárov, mohlo to byť všelijak. Ale ak majú pravdu, potom je to práve výsledok "pokrivenej ekonomiky", pretože fyzika nepustí.
Čo sa týka automobilného priemyslu, píšeš pekné nezmysli. Pretože štrajk vo Wolsvagene - 6 dní v roku 2017, by malo spôsobiť - nedostatok automobilov v predajniach, prepchaté sklady a nedostatok určitých dielov, rozvrat výroby atď. Ale reálne sa nič nestalo. Všetky tie keci o načasovaní výroby, presnom slede výroby, minimálnych zásobách v skladoch, obratkovosti atď. boli iba keci mangerov. Ani plné sklady áut nesvedčia o tom, že by auta jazdili a subdodávateľ ešte nemal zaplatené. Jednoducho realita sa dosť značné iná od kecov managerov. Od okolitých priemyselných parkoch určite nič nejde po železnici. Logické. Preto boli vybudované v blízkosti, do určitej vzdialenosti, aby manipulácia bola čo najkratšia s minimálnym časom a plnili tak aj funkciu skladov. Aj to je výsledok "obrátkovej ekonomiky" s jej podivnými pravidlami.

[kenavf]

...
Čo sa týka automobilného priemyslu, píšeš pekné nezmysli. Pretože štrajk vo Wolsvagene - 6 dní v roku 2017, by malo spôsobiť - nedostatok automobilov v predajniach, prepchaté sklady a nedostatok určitých dielov, rozvrat výroby atď. Ale reálne sa nič nestalo. Všetky tie keci o načasovaní výroby, presnom slede výroby, minimálnych zásobách v skladoch, obratkovosti atď. boli iba keci mangerov. Ani plné sklady áut nesvedčia o tom, že by auta jazdili a subdodávateľ ešte nemal zaplatené. Jednoducho realita sa dosť značné iná od kecov managerov. Od okolitých priemyselných parkoch určite nič nejde po železnici. Logické. Preto boli vybudované v blízkosti, do určitej vzdialenosti, aby manipulácia bola čo najkratšia s minimálnym časom a plnili tak aj funkciu skladov. Aj to je výsledok "obrátkovej ekonomiky" s jej podivnými pravidlami.

V automobilovom priemysle som pracoval vo viacerých firmách a s danou realitou som dochádzal do kontaktu, takže viem o čom hovorím.
Môžeš deklarovať aj ty že z danej oblasti máš konkrétne skúsenosti alebo len informácie "od piva"?

..
Čo bola reportáž, nevidel som ju, ale ako poznám novinárov, mohlo to byť všelijak. Ale ak majú pravdu, potom je to práve výsledok "pokrivenej ekonomiky", pretože fyzika nepustí. ..

Fyzika nepustí ale réžijné náklady sa na fyziku nepýtajú. Fyzika je len o spotrebe paliva na kilometer trasy. Ale napríklad pri kamionoch v Rakúsku zaplatíš za mýto a emisné poplatky za kamión na jeden kilometer vyššie ako je samotná spotreba nafty kamionu, a to už nehovorím o Švajčiarsku tam je to úplná katastrofa na Slovensku to bolo trocha lepšie.

kenaf - vlečiek zostalo viac ako si myslíš. Dosť ich ale tiež ubudlo a dosť ich tiež nie je využívaných. Hlavne kvôli "politike". Ale veľké firmy - huty, strojárne, chemičky, spracovatelia surovín atď. týmto systémom fungujú. Horšie je to u stredných firiem. Stačí zájsť na stanicu a sledovať "cvrkoť" v nákladnej doprave.
....

Vymenoval si v podstate základných spracovateľov surovín a tam sú zachytené ich špecifiká, veľký objem pár druhov materiálu. Do elektrárne tiež napríklad nebudú voziť uhlie kamionmi ale samozrejme majú vlečku.
I keď, veľa elektrárni teraz v rámci eko-bio spalujú aj drevnú štiepku a čo myslíš v čom im ju dopravujú? Samozrejme v kamionoch, žiadna vlečka i keď ju tie elektrárne samozrejme majú.
Cementárne v Rohožníku alebo v Mokrej pri Brne spalujú spaliteľný odpad z Rakúska, vlečky samozrejme majú a čo myslíš v čom sa im ten spaliteľný odpad z Rakúska vozí, samozrejme v kamionoch, desiatky kamionov denne.

[modrak]

Kenaf - poznám "realitu" veľkých firiem. Tieto firmy sú v podstate ako firma M. Varehu. Len to zakrývajú rôznymi kecami, právnikmi, novinármi. Ono celá "rozvitá a vyspelá" ekonomika západu je taká veľká bublina typu "výrobcovia svietidiel". A ešte s ešte oveľa horšími praktikami.

Režijné náklady sú súčasťou konečnej ceny a sú závisle od fyziky. Ak, niečo s ňou nie je v poriadku, znamená to, že je tu dotácia. Niekde skrytá, inde priama. Sám píšeš o " katastrofe " na západe. Ja by som však napísal o korupcii na východe. Preto aj sa vozí odpad do spaľovní na Slovensko kamiónmi, keďže samotná činnosť je jeden veľký podvod. Alebo mi chceš nahovoriť, že to robia kapitalisti z lásky k Slovensku? Môžem ti uviesť x príkladov, kedy strojárenské a iné podniky vyvážajú svoju produkciu železnicou. Kedy je výhodne použiť na prepravu železnicu a v ktorom prípade auto, je známe už 50 rokov. Sú k tomu prepočty, praktické skúseností atď. Jednoducho chorá ekonomika generuje choré riešenia.

[kenavf]

Kenaf - poznám "realitu" veľkých firiem. ..

"Poznáš realitu" alebo si v takých firmách pracoval na pozícii z ktorej by si mal prístup k informáciám alebo si ich dokonca realizoval?

[modrak]

Realitu poznám iba z nadhľadu, mimo priameho pôsobenia v firmách.

[Alchymista]

http://czech.cri.cn/worldnews/3884/20210610/674829.html
WTO zahájí jednání o dodávkách vakcín uprostřed střetu o patenty

Členové Světové obchodní organizace (WTO) se 9. června dohodli na zahájení formálních jednání o plánu na zvýšení dodávek vakcín proti COVID-19 do rozvojových zemí, ale čelí soupeřícím návrhům - jedním z nich je vzdát se duševního vlastnictví, druhým je nevzdát se duševního vlastnictví.

V uplynulých osmi měsících Jihoafrická republika a Indie, podporované mnoha rozvíjejícími se národy, prosazují dočasné vzdání se práv duševního vlastnictví na vakcíny a další léčbu. To by mohlo umožnit místním výrobcům vyrábět vakcíny, což navrhovatelé tvrdí, že je nezbytné k nápravě „ohromující“ nerovnosti nabídky.

Rozvinuté země, v nichž sídlí velké farmaceutické společnosti, se postavily proti a tvrdí, že tato výjimka by nezvýšila výrobu a mohla by podkopat budoucí výzkum a vývoj vakcín a terapeutik.

Evropská unie předložila plán podporovaný Británií, Švýcarskem a Korejskou republikou, podle něhož by účinněji rozšířila nabídku. Existující pravidla WTO podle ní již umožňují zemím udělovat licence výrobcům i bez souhlasu držitele patentu.

Členové WTO souhlasili se zahájením jednání 17. června za účelem stanovení formátu jednání a vypracování zprávy popisující jejich pokrok v plánu dodávek vakcín do 21. až 22. července, kdy se bude konat zasedání valné hromady WTO, uvedl ženevský obchodní úředník.

„Jedná se o zásadní průlom - po osmi měsících pozastavení,“ uvedla Leena Menghany, globální poradkyně v oblasti duševního vlastnictví ve skupině Lékařské pomoci bez hranic, která podporuje výjimku.

Překvapující americký posun k podpoře výjimky, ke kterému došlo minulý měsíc, zvýšil tlak na oponenty, ale zdá se, že obchodní úředníci Washingtonu upřednostňují jednu výjimku omezenou na vakcíny.

Návrh na prominutí ze strany rozvíjejících se zemí zahrnuje také diagnostiku, terapeutiku a zdravotnické prostředky. Tento návrh, jehož znění bylo revidováno v květnu, rovněž stanovuje časové rozpětí „nejméně tří let“ a může jednotlivým členům WTO umožnit jeho prodloužení na neurčito.

Spojené státy sdělily delegátům, že revidovaný návrh stále upravují, ale jejich počáteční reakcí bylo, že se jedná pouze o malou změnu oproti původnímu, u kterého členové WTO nedosáhli požadovaného konsensu.

USA uvedly, že diskuse vyžadují „revizi rozsahu“ a členové WTO by se měli zaměřit na to, jaké kroky mohou být zapotřebí k řešení konkrétně dodávek a distribuce vakcín, a na oblasti, které mají největší pravděpodobnost co nejrychlejšího schválení. （Kl）

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/komentare/globalni- ... ro-bohate/
Globální daňová dohoda pro bohaté

Ta dohoda je historická, revoluční a mění hru: takové byly všeobecně reakce na nedávnou dohodu ministrů financí G7 o minimální daňové sazbě s globální účinností pro velké nadnárodní firmy „nejméně“ 15 procent. (Foto: Flickr)

Ministři se rovněž dohodli na nové formuli pro přidělování podílu na daňových výnosech od těchto společností jednotlivým zemím.

Ale ať z toho nakonec vznikne jakákoliv daňová dohoda, tak by se v ní měly odrážet i zájmy světa, včetně rozvojových zemí, a ne jen těch sedmi velkých rozvinutých ekonomik. Rozvojový svět závisí na korporátních daňových výnosech daleko významněji a byl tudíž tvrději postižen nadnárodním obcházením daní, což pro ně globálně vedlo ke každoročním ztrátám výnosů nejméně 240 miliard $.

Mnoho rozvojových ekonomik a zvláště nízkopříjmových zemí ani není součástí vyjednávání v širším Inkluzivním rámci OECD/G20 o erozi daňové základny a přesouvání zisků.

Ti zúčastnění byli zastoupeni Mezinárodní skupinou dvaceti čtyř a Africkým fórem správy daní (ATAF), které koordinují postoje členů, kteří se vyjednávání účastní. Někteří z členů G24, včetně Argentiny, Brazílie, Indie, Mexika a Jižní Afriky jsou též v G20.

První obavou týkající dohody G7 je to, že navržená daňová sazba 15 procent je nízká, blízká sazbám v daňových rájích jako Švýcarsko a Irsko. V tom se odráží preference několika zemí G7 na ochranu svých vlastních nadnárodních korporací, místo aby šly ve stopách administrativy amerického prezidenta Joe Bidena, který původně volal po globální minimální sazbě 21 procent.

Navíc podle současného návrhu by většina dodatečných daňových výnosů šla do domovských zemí nadnárodních společností, ne do tzv. zdrojových zemí, kde ty firmy zisky vytváří.

Vůbec nepřekvapuje, že členové G24 chtějí, aby v uplatňování minimální daně byla zahrnuty zdrojové země, zvláště co se týče zdanění služeb a kapitálových zisků, aby se tak ochránila jejich daňová základna. Poskytnutí přednosti domovským zemím globálních korporací spíše tyto nespravedlnosti už zabudované do současného mezinárodního daňového systému posílí, místo aby od nich ulevily.

Kolik výnosů bude minimální zdanění generovat, bude záviset na sazbě. Nedávná studie od EU Tax Observatory odhaduje, že 21 procentní minimální sazba by pro 27 zemí Evropské unie v roce 2021 vygenerovala dodatečných 100 miliard € (zhruba 122 miliard $), zatímco 15 procentní výměra by vynesla jen polovinu této částky.

Tento rozdíl ještě více ohromuje u rozvojových zemí. Při 15 procentní daňové sazbě by Jižní Afrika a Brazílie měly získat dodatečných 600 milionů € a 3,4 miliardy € při 21 procentní sazbě.

Jelikož většina afrických zemí má korporátní sazby 25-35 procent, tak by globální sazba asi 15 procent byla prostě příliš nízká a tudíž by nejspíš nevedla k významnému snížení přesouvání zisků z tohoto regionu. Země G7 a G20 musí předvést globální vůdcovství jednohlasným závazkem na zavedení daleko vyšší minimální daňové sazby, než jakákoliv, která bude nakonec odsouhlasena. To by mělo být nejméně 21 procent, jak navrhovaly USA, nebo ještě lépe 25 procent.

Druhá část dohody G7 zavádí vzorec na přerozdělení globálních zisků nadnárodních společností k daňovým účelům. Tento návrh by se ale měl vztahovat jen na největší firmy s globální ziskovou marží nejméně 10 procent. A nejméně 20 procent jejich tzv. „zbytkového“ zisku překračujícího tuto hranici by podléhala zdanění v zemích, kde byl vytvořen.

Ač by toto nové pravidlo mělo postihnout americké technické giganty jako Apple, Facebook a Google, tak by se nakonec mohlo uplatňovat na jen nepatrný zlomek globálních zisků asi tak 100 největších nadnárodních korporací. To znamená, že opatření bude generovat jen maličko dodatečných výnosů, globálně méně než 10 miliard $ ročně.

G24 požadovala větší přerozdělení globálních zisků s re-alokačním procentem nejziskovějších firem v rozsahu od 30 do 50 procent.

Podobě ATAF žádala, aby se ta pravidla vztahovala na všechny nadnárodní společnosti s ročními výnosy nad 250 milionů €, tj. s daleko nižší hranicí než G7 navržený práh 10 miliard $, a argumentují, že procento všech globálních zisků, ať už běžných nebo zbytkových, by se mělo přerozdělit do zemí, kde tyto společnosti podnikání provádí.

Ve skutečnosti není možno koncepčně rozlišovat mezi „běžnými“ a „zbytkovými“ zisky nadnárodních společností, jelikož všechny zisky jsou v podstatě důsledkem globálních aktivit firmy. Nejjednodušším řešením by bylo přerozdělit globální zisky mezi zeměmi podle rozvrhové základny na základě klíčových faktorů, které generují zisk, zejména zaměstnanosti, prodejů a aktiv.

Takové pravidlo by pomohlo zařídit daleko vyrovnanější hřiště, omezit pokřivenost, omezit příležitosti pro vyhýbání se daním a poskytnout, jak nadnárodním společnostem, tak investorům jistotu. G7 místo toho navrhuje rozlišovat mezi běžnými a zbytkovými zisky, v čemž se odráží politická dohoda na vyhnutí se dalekosáhlému globálnímu přerozdělení zdanění a výnosů.

Jednání o globálním zdanění se jeví jako zrcadlový obraz probíhajících diskusí o vakcínách na COVID-19 ve Světové obchodní organizaci, kde vůdci EU blokují dočasné výjimky z práv intelektuálního vlastnictví požadované rozvojovými zeměmi a podporované USA.

Globální vůdcovství v obou případech vyžaduje jít za hranici národních zájmů, aby se zajistilo, že všechny země budou mít dostatečné zdroje pro rozvoj daleko rovnější a odolnější post-pandemické ekonomiky. To bude vyžadovat řešení požadavků rozvojového světa způsobem, který je nejen historický, ale i spravedlivý.

José Antonio Ocampo

[kenavf]

Realitu poznám iba z nadhľadu, mimo priameho pôsobenia v firmách.

Ďakujem za toto skonštatovanie.
Takže k tomu len toľko.
IMHO:
Väčšina firiem nefunguje spôsobmi ako Vareha alebo Musk a ich previazanosť na korupciu a politiku je minimálna alebo len vo veľmi obmedzenom rozsahu takže o deformovanosti fungovania firmy na základe politiky sa dá ťažko hovoriť. Takže firma sa stará len o svoj biznis a dôležitý je pre ňu jej zákazník a jej dodávatelia. Nejaké deformácie sa môžu diať v rámci snahy využiť štátne dotácie alebo veci/zakázky platené z daní(štátom).
Ale potom už samotný beh firiem funguje v rámci štandardného ekonomického prostredia. A ak si drahý tak ťa postupne vytlačia firmy ktoré dokážu "udržateľne" "katovať náklady" a zvyšovať produktivitu.
No a v rámci managementu platí to isté ako medzi robotníkmi(operátormi výroby) a to že ľudia sú rôzni:
-chytrí, šikovní, usilovní ale aj hlúpi, nemehla a lenivci len v tom managemente sú tie záporné vlastnosti dosť draho zaplatené ale tak isto tie kladné vlastnosti prinesú väčší zisk je otázka ako rýchlo a efektívne dokáže takýchto ľudí odhaliť. A to tiež nefunguje optimálne a účinne pretože žiadne štruktúry nefungujú optimálne ale dlhodobé prežívanie nefunčného elementu vo firme môže spôsobiť jej skrachovanie.
Ja to hovorím tak že za komunistov fungovali firmy na 40% a za kapitalistov fungujú na 80% a stále je čo zlepšovať.
Máloktorý robotník prizná realitu "že aj on sa mohol učiť na vysokej škole, naučiť sa tri svetové jazyky a mal tak väčšiu možnosť pracovať na pracovnej pozícii ktorá je 3+ krát viacej platená ako operátor výroby".
A u nás platí stanovisko "akonáhle zadeluješ robotu, tak si kok.t".
Teoria a "srdečnej symbióze ľudí z výroby a managementu" je fakt len fráza.
Takže tie vzťahy naprieč firmami horizontálne aj vertikálne sú stály boj. A kľudné povolanie nezískaš ani keby si išiel robiť "technologa do domu smutku", vždy sa nájde niekto kto ti bude "rušiť kruhy".
Takže IMHO politika u nás ešte tak veľmi nenarušila ekonomiku a to je šťastie, pretože inak by sme pri tých naších "politických mozgových gigantoch" už dávno skrachovali. Ale pri vzraste "aktivistických" politických strán(typu Piráti) sa to môže rýchlo zmeniť.

[modrak]

kenaf - k tvojmu konštatovaniu len toľko - áno, väčšina firiem nefunguje ako Vareha, pretože sú príliš malé. Každá poriadna firma, česť výnimkám, určite sa nejaká nájde, funguje systémom " Vareha". Preto máš matky, dcéry, babky, vnučky, s.r.o - sosajúce a.s. atď. Je to proste systém korupcie, fungujúci na točení peňazí. Stačí si prejsť hociktorý väčší podnik na Slovensku. Je to jednoducho "politika". Či to chápeš alebo nie. Maličká bezvýznamná firma sa môže starať iba o svoj biznis, ale tie väčšie už robia "politiku". Lebo systém. Ak sa dajú získať dotácie, odpisy daní, robiť "optimalizácia" atď., tak sa robí. Či už to niekto chápe, alebo nie. Systém je jednoducho tak nastavení. V celom "vyspelom trhu". Samozrejme, že všetko je v rámci "legálnosti". Jedine, v čom mal Vareha smolu, bolo že mal účtovníctvo v relatívnom poriadku, bol príliš čestný a spoliehal sa na zákony. Veľký hráči to majú samozrejme ošefované inak. Tých tak jednoducho nedostanú.
Takže politika u nás, v EU a celej "vyspelej ekonomike" narušila ekonomické prostredie - "nadvýroba a konzumná spoločnosť", pokrivila ekonomické vzťahy. Keď čítam tvoje "optimistické názory" na našu ekonomiku, spomínam si na rok 2008 a nato, koľko veľkých bank skrachovalo, ako sa vyčistil trh, ako škody zaplatili vinníci a boli potrestaný. Hej, tuším na Islande, a aj to iba čiastočne. Ale v EU a ostatných "vyspelých, rozvinutých krajinách s slobodnou trhovou ekonomikou" ? Alebo to nie je politika ale iba prirodzený stav?

[Polite]

Realitu poznám iba z nadhľadu, mimo priameho pôsobenia v firmách.

Ďakujem za toto skonštatovanie.
Takže k tomu len toľko.
IMHO:
Väčšina firiem nefunguje spôsobmi ako Vareha alebo Musk a ich previazanosť na korupciu a politiku je minimálna alebo len vo veľmi obmedzenom rozsahu takže o deformovanosti fungovania firmy na základe politiky sa dá ťažko hovoriť. Takže firma sa stará len o svoj biznis a dôležitý je pre ňu jej zákazník a jej dodávatelia. Nejaké deformácie sa môžu diať v rámci snahy využiť štátne dotácie alebo veci/zakázky platené z daní(štátom).
Ale potom už samotný beh firiem funguje v rámci štandardného ekonomického prostredia.

Napr. Škoda si sama bez problému ,,odpálila,, bieloruský trh. Jej odmietnutie sponzorovať MS v hokeji v Bielorusku bolo politické či ekonomické rozhodnutie?

V čase pred krachom VSZ...Škoda prestala dočasne odoberať plechy kvôli ich ,,zlej,, kvalite ale po Tom čo išla VSZ do cross defaultu sa kvalita plechov zázračné zlepšila...
Ekonomika, či politika?

A nakoniec...slová Ivana Davida....
Sám jsem napsal pro Právo desítky článků tuším do roku 2003, kdy mi články přestali otiskovat. Ptal jsem se tedy tehdejšího redaktora Práva Martina Hekrdly, jak si to mám vysvětlit. Ukázalo se, že důvod je prostý. Tehdejší předseda představenstva Škoda auto, a.s. totiž vzkázal, že objeví-li se ještě můj článek, Škoda auto, a.s. přestane v Právu inzerovat.
Předsedova velmi blízká přítelkyně patřila totiž k mým úhlavním nepřátelům v ČSSD.
Ekonomika, či politika?

[kenavf]

Nemám zrovna ani na mysli maličké firmy ale firmy ako Volkswagen a ich dodávateľov.
Netvrdím naivne/optimisticky že sú všetci čistí, ale že stále ekonomické faktory prevládajú nad politikou/idealizmom a aktivizmom. Na to práve doplatili komunisti že politika prevládala nad ekonomikou a podľa toho socialistické štáty dopadli.
Samozrejme teraz je to extrémnejšie pretože niektorí ľudia a politici radi načúvajú idealistickým/nerealistickým/neudržateľným predstavám strán ako sú Piráti a iní aktivisti. Ktorí to chcú riešiť všetko len rozdávaním a zo štátnych zdrojov ale že tie štátne zdroje sa musia niečim naplniť a ako ich naplniť, to už akosi považujú za nepodstatné a nezmieňujú sa o tom. A že ich musia naplniť "redneci" to nespomínajú už vôbec. A politik keď aj o tom vie tak sa bojí na to upozorniť lebo by bol zlikvidovaný médiami a aktivistami.
Exemplárny prípad sú teórie o "vrtulníkových peniazoch".
A raz to potom musí niekto odhaliť alebo to všetko skolabuje.
Problém je že volič je hlúpy a manipulovateľný a svoje nedostatky rád zvádza na iných.
Ekonomická kríza 2008 toho bola len príkladom kedy nakopenie sa tých "bublín" presiahlo určitú mieru.(Banka Lehnan tri týždne pred tým dostala najlepší troj áčkový AAA rating od dvoch "nejrenomovanejších" ratingových agentúr=tie nedávali objektívne posudky ale tendenčné posudky).(máme problém s funkčnosťou spätných väzieb ktoré majú kontrolovať systém)
Ale to je o zlých "strategických" faktoroch ktoré boli vnesené do systému, a samotný kolaps vlastne už spôsobila narušená "taktická" ekonomika pôsobil.
Takže stále platí že samotné firmy dokážu dlhodobo fungovať len na základe ekonomických zákonov a politické zákony sú len o prostredí daných ekonomík v ktorých je treba balancovať.
To že je vo firmách ťažko presadiť niečo čo nezodpovedá ekonomickým zákonom dokazuje napríklad situácia s elektromobilmi. Firmy ich skrátka nechcú pretože je to ekonomická blbosť a darí sa ich presadiť jedine až zavedením legislativnych a finančných pohnutok tak aby sa to firmám oplatilo, ale zaplatí to zase ten "redneck" svojími daňami.

[palo satko]

Otazka socialistickej ekonomiky je zložitejšia a nie je všetko možne pripisat len idiocii zvanej riadena ekonomika. Podla mna v Československu bola vojnova ekonomika až do druhej polovice 80-tych rokov a potom už nebol čas zaviest činsky napad o dvoch kocuroch. Čim viac rozmyšlam nad tym čo sa vlastne udialo tak dochadzam k presvedčeniu, že Druha svetova neskončila v Europe 9.5.1945 ale dohodou, že Rusi zosrotuju SS-20 a USA Pershingy. Jednoducho to bol čas, kde Rusi dospeli k zaveru, že od roku 1914 je prvykrat, čo im nehrozi poražka od Zapadu a že sa môžu vzdat nielen obranneho koridoru z vychodnych vazalov, ale aj vlastneho socialistickeho ekonomickeho obranneho bordelu.

[modrak]

kenaf - " Nemám zrovna ani na mysli maličké firmy ale firmy ako Volkswagen a ich dodávateľov." VW ? To myslíš vážne. Aj keby mal Vareha 1000 firiem, aj tak to bude málo. VW group by sa dal nazvať možno pračka na peniaze globálnych pomerov. Tam sa už v tej spletitej pavučine vzťahov nevyzná asi ani samotné vedenie. Klasický príklad - Volkswagen Touareg stojí v Rusku 48000 000 rubľov, baj oko+-, čo je okolo 55 000 eur, čo je aj cena v EU +-. A pritom Ruský sa kompletuje 3x. To sú zrejme manageri padnutí na hlavu alebo veľmi milujú Rusko. Takže zase je tu niečo proti zákonom prírody. Problém je to, že na nejakých "redneckov" každý kašle. Sú nepotrebný. Kto je dôležitý je konzument, otáčač peňazí, môže to byť kľudne inžienierdoktor z Pakistanu. A peniaze sa jednoducho vytlačia alebo pripíšu na účet, hlavne aby obiehali. A v tom sa inžienierdoktor vyzná lepšie, ako domáci.

[kenavf]

kenaf - " Nemám zrovna ani na mysli maličké firmy ale firmy ako Volkswagen a ich dodávateľov." VW ? To myslíš vážne. Aj keby mal Vareha 1000 firiem, aj tak to bude málo. VW group by sa dal nazvať možno pračka na peniaze globálnych pomerov....

To že sa VW používa ako "vysávač a pračka peňazí" nepopieram ale stále vnútropodnikovo fungujú ekonomické zákony ktoré tak ľahko neprekabátiš. Skrátka kalkulačka je nutná, skladové a umŕtvené zásoby sa musia vartovať a náklady sa musia katovať.

.. Klasický príklad - Volkswagen Touareg stojí v Rusku 48000 000 rubľov, baj oko+-, čo je okolo 55 000 eur, čo je aj cena v EU +-. A pritom Ruský sa kompletuje 3x. To sú zrejme manageri padnutí na hlavu alebo veľmi milujú Rusko. Takže zase je tu niečo proti zákonom prírody. ...

Toto obchádzanie colných poplatkov kedysi zo začiatku napríklad u AUDI Q7 spočívalo v tom že sa jej po otestovaní odmontovali kolesá a namontovali až v Rusku.
"49 skrutiek"....Porsche Cayen sa vyrábalo v Devínskej ale psychologicky bolo dôležité aby malo štítok Made in Germany (a nie Slovakia). Tak do Nemecka bola posielaná karoséria v ktorej keď si sedel tak si nepoznal že to nie je kompletné auto.
V Nemecku sa to posadilo na hotové nápravy(dovezené zo Slovenska) nasadilo sa a utiahlo 49 skrutiek a auto "Made in Germany" bolo hotové.

Ale tieto "strategické" perličky neznamenajú že ekonomická kalkulačka nefunguje. Len tie "perličky" musí byť automobilka schopná vstrebať.
Anglický ROVER to nevstrebal a skrachoval(osobné autá).
Ešte v roku 2000 na školení sme sa školiteľa pýtali "že ako to vyzerá s budúcnosťou niektorých automobiliek" a on doslovne povedal" ROVER sa za pár rokov položí"...a položil sa. Pretože už so sebou ťahal "príliš mnoho réžie".

Nehovorím že tam tie divné vplyvy a faktory nie sú ale môžu byť naroubované len na ekonomicky relatívne funkčnom systéme.

[kenavf]

.. a potom už nebol čas zaviest činsky napad o dvoch kocuroch...

Môžeš to objasniť s tými kocúrmi? Pretože mi doposial nikto nedokázal vysvetliť prečo tá čínska ekonomika dnes relatívne funguje a vyzerá že je relatívne nezávislá od politiky. U nás v ČSSR to nešlo. Pokroky a "byť na špičke" bola vtedy skôr záležitosť individualít(jednotlivých ambicióznych ľudí vo vede a ekonomike) a nie funkčného systému.

[modrak]

kenaf - ak naočkuješ rakovinu do funkčného systému, umrie. Ten funkčný systém, ako prvý, nie rakovina.

Čo sa týka mačiek, preložené do reči kresťanov, účel svätí prostriedky. Ekonomika ČLR nie je nezávislá od politiky, len politici obmedzili vplyv na ekonomiku tak, aby jej čo najmenej škodili. Dnes na rozdiel napr. od situácie pred 30 rokmi, kedy to rozbiehali, zasahujú politici dosť veľa. Ale silná ekonomika to zvláda, resp. tie zásahy sú k jej prospechu. Ako sa hovorí na strednom Slovensku, ovce sa majú strihať, nie drať.

[kenavf]

.. zasahujú politici dosť veľa. Ale silná ekonomika to zvláda, resp. tie zásahy sú k jej prospechu. Ako sa hovorí na strednom Slovensku, ovce sa majú strihať, nie drať.

Ale veď teraz si presne napísal to čo sa tu stále snažím vysvetliť.
Otázka samozrejme je ako sa zabráni tomu aby to neprekročilo tú "prípustnú" hranicu. A kde je tá "prípustná hranica".
No a druhá otázka či to už v EU(USA) je za tou prípustnou hranicou alebo si ju ešte stále len "oťukávame a koledujeme o prúser".

[palo satko]

Môžeš to objasniť s tými kocúrmi?

Ked zomrel Mao a rozbili Bandu štyroch ujal sa moci Teng-siao-Ping, Maov byvaly kamoš a oponent. No ten zaviedol v Čine stranou regulovany a dočasny kapitalizmus podla pamätnej vety, že nie je dôležite či je kocur čierny alebo biely, ale či chyta myši.
Treba si uvedomit slovo "dočasny".