V Guineji zemřeli čtyři lidé na ebolu, země vyhlásila začátek epidemie
V západoafrickém státě Guinea se znovu objevila krvácivá horečka ebola a čtyři lidé již nákaze podlehli. Vláda v reakci na to vyhlásila začátek epidemie. Je to poprvé, co byla ebola v západní Africe zaznamenána od epidemie z let 2013 až 2016, kdy si choroba v oblasti vyžádala více než 11 300 životů.
V Guineji došlo k vojenskému převratu.
Plukovník Mamadi Dumbuya z armádních speciálních jednotek a jeho podřízení zatkli současného prezidenta země a několik ministrů.
Hranice Guineje byly tehdy prohlášeny za uzavřené a ústava země byla zrušena.
Během převratu se objevily nepotvrzené zprávy o několika zabitých a zraněných vojácích z řad armády střežící prezidenta.
Samotná Guinea je pod ekonomickým vlivem Číny, která v zemi investovala 35 až 45 miliard dolarů výměnou za odkup infrastruktury a koncesí na těžbu železné rudy a bauxitu. Čína je hlavním investorem a věřitelem Guineje.
Bývalý i současný guinejský prezident jsou obviňováni z toho, že prodali zemi Číňanům, kteří jednoduše skoupili vše, co mohli, včetně opozičních novin. Zda tento převrat zasáhne pozice čínských soudruhů, uvidíme v blízké budoucnosti. Možná půjde jen o výměnu některých osobností při zachování stejného ekonomického kurzu.
Pokud však novou vojenskou juntu podporuje Francie (povstalecký plukovník sloužil v cizinecké legii) nebo USA, mohou mít Číňané problém. Čekáme na vyjádření junty v tomto smyslu. Pak bude jasné, zda se jedná o místní iniciativu, nebo zda kluci pracují v zastoupení.
Vzbouřenci z řad speciálních jednotek západoafrické Guineje tvrdí, že zajali prezidenta Alphu Condého, pozastavili platnost ústavy, rozpustili všechny instituce a uzavřeli pozemní a vzdušné hranice. Ministerstvo obrany naopak tvrdí, že se útok speciálních sil na prezidentský palác podařilo odrazit, uvedla v neděli agentura AFP.
Děripaska: Guinejský trh s hliníkem se může otřást v základech
Podle jeho slov, která vyjádřil na své stránce v kanálu Telegram, více než 20 % výrobců hliníku používá bauxit, který se těží v Guineji, a proto se očekává, že trh bude značně otřesen.
Připomeňme, že Děripaska založil hliníkárenskou společnost Rusal. Před několika lety USA uvalily na podnikatele a zástupce jeho společnosti sankce a zakázaly americkým společnostem s Děripaskou společně obchodovat.
V Guineji má Rusal společnost Kindia Bauxite Company (KBC) a komplex bauxitu a oxidu hlinitého Friguia.
Plukovník Mamady Doumbouya, který provedl minulý měsíc převrat v Guineji, složil v pátek přísahu jako prozatímní prezident tohoto západoafrického státu na přechodné období neurčené délky.
Bývalý vůdce guinejské junty Moussa Dadis Camara, který dnes ráno za asistence těžce vyzbrojeného komanda unikl z věznice v centru hlavního města Konakry, byl dopaden a vrátil se za mříže. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na představitele armády a jeho advokáta. S Camarou ráno uprchli z vězení také další tři obžalovaní v procesu kolem masakru civilistů ze září 2009, upřesnil dnes ráno ministr spravedlnosti Charles Alphonse Wright.
„Kapitán Moussa Dadis Camara byl nalezen živ a zdráv a převezen zpět do vězení,“ řekl agentuře AFP armádní mluvčí Ansouma Toumany Camara, aniž upřesnil okolnosti jeho zadržení. Dodal, že z uprchlíků zůstává na útěku už jen plukovník Claude Pivi, ani ten však podle něj nemá šanci opustit uzavřené hlavní město.
Návrat svého klienta, guinejského prezidenta z let 2008-2009, často označovaného za diktátora, do vězeňské cely potvrdil agentuře AFP také jeden z jeho advokátů Jocamey Haba.
Agentura Reuters uvedla, že zadržení Camary potvrdil také další z jeho právníků, Pepe Antoine Lamah. Ten však ve svém příspěvku na facebooku popřel, že by se jeho klient účastnil útěku z vězení dobrovolně, a tvrdí, že jej ozbrojenci násilně unesli.
Úřady na žádost Reuters o komentář bezprostředně nereagovaly. Generální prokuratura již dříve dnes uvedla, že zahájila vyšetřování proti Camarovi a dalším osobám ve věci útěku z vězení.
V centrální administrativní čtvrti Kaloum, kde se věznice nachází, se podle místních obyvatel zhruba od čtvrté hodiny ranní (5:00 SEČ) ozývala intenzivní střelba. Následně byla zpřísněna bezpečnostní opatření, v ulicích se objevily obrněné vozy a vjezd do čtvrti, která leží na samém jihozápadním cípu poloostrova, na němž se hlavní město rozkládá, byl zablokován. Vláda také uzavřela hranice.
Camara se v západoafrické Guineji dostal k moci v prosinci 2008 při ozbrojeném převratu. Ve vězení je v souvislosti s masakrem z 28. září 2009, kdy vojáci na stadionu v Konakry brutálně potlačili prodemokratické shromáždění civilistů. Podle lidskoprávních organizací bylo zabito více než 150 demonstrantů a na 100 žen bylo znásilněno.
Několik měsíců po masakru Camara přežil pokus o atentát a poté uprchl do exilu v Burkina Fasu. V roce 2021 se však do vlasti vrátil a loni v srpnu s ním a několika dalšími začal soudní proces. Camara jakoukoli odpovědnost za masakr z roku 2009 odmítá a ze zvěrstev viní zvrhlé řadové vojáky.
Agentura AP píše, že guinejská vláda se léta snažila Camarovi v návratu z exilu zabránit v obavách, že by to vedlo k rozdmýchání politické nestability. Nicméně po dalším puči ze září 2021 se moci v zemi chopila vojenská junta, která byla v otázce Camarova návratu vstřícnější. Převratu velel bývalý příslušník francouzské cizinecké legie Mamady Doumbouya, který v zemi vládne dodnes.
Agentura Reuters připomíná, že šlo o jeden z osmi vojenských převratů v zemích střední a západní Afriky jen za poslední tři roky. Vojenské junty jsou v současnosti u moci také v Mali, Nigeru, Burkina Fasu, Čadu a Gabonu.