Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Je to hrůza a jen žasnu, kam ten svět spěje. Do čeho budou chtít dělat díry příště? U nás je přehrada taky z třicátých let, kdo ví…

Má to pokračování. Majiteli poškozeného bunkru hrozí pokuta. Majiteli pohraniční pevnůstky ve Vratěníně na Znojemsku, kterou v rámci uměleckého projektu upravil student Vysokého učení technického v Brně, hrozí pokuta. Stavební úřad ve Vranově nad Dyjí totiž rozhodl, že jde o porušení stavebního zákona.
http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/maji ... 30709.html

Bohumínský srub MO-S5 Na Trati chystá noční prohlídky. Objekt, který ročně navštíví zhruba 2000 lidí, spravují členové Klubu vojenské historie Bohumín, kteří ho už řadu let zvelebují.
http://www.tyden.cz/rubriky/relax/zabav ... 31149.html

Přesně před 80 lety byl vybetonován první "řopík" v Československu, který se však do dnešní doby nedochoval. Malý bunkr byl jedním ze základních stavebních prvků pohraničního opevnění stavěného v letech 1935 až 1938 proti Hitlerovu Německu. Během let 1937 a 1938 se podařilo vybudovat přes devět tisíc těchto betonových pevnůstek. Otestujte své znalosti nebo si alespoň tipněte správné odpovědi v tomto historickém kvízu.
http://www.tyden.cz/rubriky/relax/ostat ... 33312.html

Před pár měsíci vyvolal student výtvarných umění Ondřej Bělica pozdvižení, když rozřízl betonový bunkr z první republiky u vesnice Vratěnín na Znojemsku. Teď si chce koupit nový bunkr. O tom, jak s ním naloží, rozhodnou lidé, kteří mu na něj přispějí. Student brněnského Vysokého učení technického stojí o řopík v obci Vrbovec na Znojemsku. Ten je zatím majetkem státu, odbor nakládání s nepotřebným majetkem ministerstva obrany jej však nabízí k prodeji.
https://brno.idnes.cz/rozriznuty-bunkr- ... -zpravy_dh

SKRYTOU ŠVÝCARSKOU KRAJINOU

Dokument Skrytou švýcarskou krajinou byl po svém dokončení promítán pouze na neveřejných přednáškách CMA, Společnosti pro výzkum historického podzemí. Svou veřejnou premiéru měl až 9. června 2015 v digitálním kině Hutník v Kladně. Těm z Vás, kteří jste se na premiéru nemohli přijít a zajímá vás tajemné vojenské podzemní pevnosti a zbraně, film nyní přinášíme v nezkrácené verzi.


https://firemnividea.eu/videa/dokumenta ... rajinou-2/

Legendární "Třicítka": jak baterie vyděsila nacisty v Sevastopolu

Gulometne ,,hniezdo,, z obdobia druhej svetovej vo Francuzsku.

To vypadá na zvon z mažinotovy linie

Podľa veľkosti zásahy z 88-čky?

Ano, mal by to byť zvon (kupola GFM?) ostreľovaný 88mm flakom
Podobných zvonov je známych niekoľko, ale nie všetky boli poškodené v boji - niektoré, podobne ako československé opevnenie, poslúžili počas vojny ako skúšobné či cvičné terče







Maginot Line - Fort Bambesch

Zvon je lehčí prvek a kopule těžší, i pro těžší zbraně a zpravidla pro přímou palbu.
Tohle jsou zvony. Onehda jsem četl že na kvalitě prvků i celých objektů se dost podepsali komunistické stávky a sabotáže. V průběhu výstavby jich pár proběhlo...

Ps: sabotáže jako úmyslné nedodržení norem a postupů.

No, ještě že tam nenapsali, že za to může Putin kdo studoval stavební postupy, systém kontrol a přejímky vyrobených prvků opevnění ví, že to bylo sakra hlídané a muselo to být 100% tní. Pokud se zjistilo že firma nedodržovala předepsané postupy, byl jí úsek odebrán, nebo to musela opravit na vlastní náklady. Jinak, Němci se všechno důležité o pevnostech naučili u nás. Proto dopadla Francie jak dopadla. Naši zradou se tak trošku střelil do vlastní nohy. Zajímavé jsou pokusy s kumulativnimi minami na CZ objektech nad Rokytnicí. Publikace o Eben Emael

BartH8 mal asi na mysli situáciu vo Francúzsku, kde v tých stávkach a sabotážach majú tradíciu už 200 rokov. A Francúzska komunistická strana bola po sovietskej a československej najpočetnejšia na svete.

To je dost možný, ve Francii je možný všechno, dodnes :dobre: Bohužel u nás dnes taky

Barth8 - výhovorky a kecy. Brestská pevnosť bola prevažne z tehál...
Ako povedal nejaký staviteľ pevností - "Hradby môžu byť hoci papierové, ak ich bránia železný muži, budú nedobytné."

Takto rozstrieľané zvony či kupoly znamenajú jednu z dvoch možných vecí:
- pasivitu veliteľa a velenia úseku, ktorý ponechali pevnosť bez palebnej podpory
- pevnosť bola izolovaná a obkľúčená

Tak já se na to nevymlouvám, mě to je jedno
Já jen zopakoval co jsem četl ohledně výstavby mažinotky.
Trénovali u nás a naše byly modernější. Z francouzského systému pouze vycházely.
To že Němci mohli nerušeně vést palbu i z týlu je problém Francouzů.
A to že naše pevnosti oholili o zvony a střílny aby je instalovali na atlantském valu, francouzské nikoli, taky o něčem svědčí.

Alchy, ja by som pridal tretiu možnosť. Testovali a trénovali na nej. Maginotova línia mala problém s obranou proti delám mimo dosah guľometov. Jej konštruktéry nepočítali s presnosťou Flaku-88, ktorý potom z druhého brehu Rýna bol schopný trafiť strielňu a vyradiť objekt z boja. Ako odpoveď mohli francúzi použiť len plošné bombardovanie húfnicami zo zápolia. U československého opevnenia toto bolo eliminované záhozom čelnej strany, ušami a kosou streľbou. Vo zvonoch boli len pozorovateľské priezory, do ktorých sa dal v prípade nutnosti upevniť ľahký guľomet.

Po mažinotce už nebylo na co trénovat. Cvičilo se u nás. Tohle je v drtivé většině opravdu z boje. Četl jsem příklad kdy německé družstvo vybavené dělem ( nepamatuji typ ale myslím že to byl PT kanon.) z blízkého lesíku v klidu střílelo do jednoho místa. Tak pomalu aby nebylo snadné kanón odhalit. Za ten den se prostříleli zkrz. Pod rouškou tmy posádka zadělala díru plechy a vyplnila betonem. Tolik ke kvalitě. Dost dobře si tuto situaci nedokážu představit u nás :dobre:

ČS. objekty neprišli o všetky strieľne a zvony za okupácie, ale až po vojne. Časť nemci samozrejme vylámali, ale chcelo by to presnejšie počty, koľko zabavili v podnikoch a pred montážou do objektov a koľko "vylámali" z už dokončených objektov - a tiež kde (pretože napríklad "pražská čára" a ďalšie podobné línie boli likvidovaná cielene, aby čechom nemohli poskytnúť oporu pri prípadnom povstaní). Ako je to s objektami Maginotovej linie neviem, ale mám dojem, že ich tiež dosť "oholili" a na objektoch zostali hlavne zvony a kupoly poškodené v 1940.
Francúzske objekty, čo som niekde čítal, mali byť tiež využité ako posilnenie "Západného valu" (nezamieňať s Atlantickým).
Navyše - zvony a kupoly v ČS opevnení boli umiestnené na podporné prstence, takže sa dali pomerne dobre demontovať bez poškodenia (pôvodne to bolo zamýšľané ako možnosť opravy a výmeny po bojovom poškodení), na Maginotovej linii boli tuším vovarené do armatúry objektu.

Čo sa týka presnosti 88mm flak - na vtedajšiu dobu a kaliber bol skutočne veľmi presný, dobre nastavený a nastrelený mal mať rozptyl okolo 1-1,5 tisícny / jeden - jeden a pol dielcu / ~5 MOA. Takže ano, dal sa s tým triafať zvon či strielňa na kilometer či dva. Ale koľkými ranami... Niekde som čítal, že "strieľali na 800 metrov a 60 ranami dosiahli šesť zásahov do zvona, čím vyhnali/vyradili jeho posádku".
60 rán z ráže 88mm - to je najmenej tak desať minút skutočnej "rýchlopaľby" aj s rizikom prehriatia hlavne.