Pevnostní objekty

[crusader_cz]

Alchymista - samozřejmě se jedná o 21-cm-Mörser 18, ale moždíř je to jen podle německého názvu. Neodpovídá mu ani délkou hlavně L/31 (moždíř by měl mít pod L/14), ani náměrem 0-70 stupňů. Podle délky hlavně je dokonce na hranici mezi houfnicí a kanonem. Ve většině anglicky psané literatury je označen jako heavy howitzer - těžká houfnice.

riho, modrak - myslím, že každý myslíte něco jiného. Nejvyšší armádní velitel skutečně nemusí znát mobilizační plány (kdo, kdy a kde bude vystrojen a vyzbrojen, kolik potřebuji v daném místě výstroje a výzbroje, kolik potravin a přepravních prostředků v daném místě potřebuji), ale rozhodně musí znát nástupní plány armády které velí, neboli odkud očekávám nepřítele, jaké má asi plány, jaké síly má k dispozici, jakou mají výzbroj, jaké jednotky mám k dispozici já, jak jsou vyzbrojené, kde jsou umístěné.

Pokud jde o nástupní plány, poslední plán čs. předválečné armády byl označen jako nástupní plán VII.
Počítal s pouze časově omezenou obranou Čech, která měla umožnit uskutečnění mobilizace, evakuaci strategického materiálu a rozvinutí mobilizované armády.
I tento plán však předpokládal tvrdou obranu linie na Vltavě a Labi (včetně předpolí Prahy - VOP), která by umožnila evakuaci Prahy a přípravu záchytného postavení na Českomoravské vysočině. Přitom linie Vltava-Labe nebyla ani v plánu VII chápána pouze jako zadržovací postavení. V případě úspěšného odporu do doby nástupu francouzské armády mohlo být drženo delší dobu a nebylo vyloučeno jeho využití i při přechodu do útoku. Československý hlavní štáb správně předpokládal (potvrzují to i plány německého generálního štábu), že se protivník bude snažit eliminovat československou armádu do deseti dnů od počátku bojových operací. Plán počítal i s možností vypuknutí konfliktu překvapivým úderem bez vyhlášení války).
Po uplynutí této doby (10-14 dnů) již německá armáda musela koncentrovat hlavní síly na západní frontě proti nastupující francouzské armádě.
Tím by výrazně vzrostly šance naší armády na udržení odporu v Čechách, případně na Českomoravské vrchovině. Limitujícím faktorem možností obrany Československa se v roce 1938 stalo udržení jižní části fronty (severní Morava byla poměrně dobře kryta soustavou těžkého opevnění, jehož rychlé prolomení nebylo pravděpodobné). Do oblasti jižních Čech a jižní Moravy proto byly nasazeny nejkvalitnější jednotky naší armády, které měly za každou cenu zadržovat německý postup. Vzhledem k nedokončenosti linií stálého opevnění v této oblasti (první postavení LO dokončené, TO ve výstavbě, druhé postavení LO ve výstavbě nebo v plánech) zde byla plánovaná pohyblivá obrana. Pokud by se jižní křídlo obrany nepodařilo udržet, měl následovat postupný ústup do povodí Moravy a později na moravsko-slovenské pomezí.
Tato linie byla československým hlavním štábem hodnocena jako nejzazší linie ústupu (plán zvažoval ještě možnost vybudování záložní linie obrany na Váhu), na které měla bojující armáda vytrvat do doby, než se plně projeví francouzský postup do nitra Německa či dokud se k našim jednotkám nepřipojí větší formace Rudé armády. Pokud by se tyto předpoklady nesplnily a obrannou linii na moravsko-slovenské hranici již nebylo možné udržet, pak by další pokračování boje československé armády již nemělo smysl.
Nástupní plán VII je odborníky hodnocen poměrně vysoko. Zejména je oceňována racionální snaha o co nejefektivnější rozložení disponibilních sil a propracovaný systém postupného stahování z Čech za využití prvků manévrového boje na jižním křídle. Na druhé straně však plán VII měl významnou slabinu. Byla jí předpokládaná koordinace se spojeneckými armádami Francie a Sovětského svazu. I když byly obrysy plánu projednávány z francouzskými i sovětskými zástupci, o reálné koordinaci československé armády se spojeneckými silami nemůže být řeči. Ani jedna strana neposkytla československému hlavnímu štábu podrobnější informace o nástupech svých sil ve prospěch ČSR. V nastávající krizi proto československá armáda musela spoléhat zejména na své vlastní síly a na schopnost odolat náporu mnohonásobné přesily německých vojsk. I přes zjevnou nepřízeň takovéto situace však nehodnotilo československé velení situaci jako beznadějnou a bylo odhodláno hájit celistvost a samostatnost republiky.

[Alchymista]

"Moždíř (mažiar) je to jen podle německého názvu" - teda podľa nepodstatného názoru konštruktéra, výrobcu a používateľa. :evil_smile: .
Angloamerická terminológia, náš vzor - čo na tom, že jej vývoj skončil asi tak pred dvesto rokmi a žijú v zajatí svojich "tradícií".

[riho]

Crusader, ďakujem za upozornenie. Priznávam si chybu, použil som nesprávny terminus technicus. Potvrdzuješ z časti moje informácie, že sa s ústupom až do Čopu nepočítalo.

[modrak]

No s ústupom sa počítalo minimálne k Chustu. :dobre: Inak by sa neplánovali a nebudovali opevnenia a infraštruktúra na Podkarpatskej Rusi.

[jura-p]

Všechny obranné plány (ale vlastně i plány zabírání cizích území) vždy počítají s tím, že ten, kdo drží alespoň část území, má jiné postavení po skončení války. Takže třeba i Švýcaři mají plán ústupu do hor a tam se držet, Američané, ač nepozvaní, nevyklidí svou základnu a pásmo kolem ní na hranici Sýrie atd. Francouzi budou s Kurdy vyjednávat svou přítomnost a možná už vyjednali. Stará zásada, povstaň a dej se započítat.

[riho]

Modrák, tie boli proti maďarom, nie proti nemcom. A na rozdiel od opevnení v čechách si aj zabojovali.

[modrak]

Ale opevňovala sa hranica aj s Poľskom a tá proti Maďarom mala 2 línie, na rozdiel od Slovenska. Evidentne sa počítalo s dlhodobým odporom. Rovnako sa plánovali a niekde aj vykonali práce na infraštruktúre. Stavali sa cesty a železnice východ západ. Budovať priečky nemalo až taký význam kvôli ideálnemu terénu. Taktiež nie je nikde napísané, že dosiahnutím "slovenskej" hranice by čs. armáda kapitulovala. Jednoducho sa správne usúdilo, že by tam ochabol nástup Wehrmachtu. Či už z dôvodov vstupu FR do vojny, alebo vyčerpaním zdrojov. Veď aj keby v priebehu tích 14 dní, stratila čs. armáda 50% divízii, stále by jej ostala mohutná sila 20 divízii, z toho minimálne 5 na plných počtoch. A ideálna frontová línia. Ako hovorili Nemci po 42, skrátil by sa front. Takže stále dosť na aktívne vedenie vojny. No a pokým sa bojuje, je stále možnosť zvratu. A celkom iná situácia pri mierových rozhovoroch.

[riho]

To síce áno, ale dve línie ľahkého opevnenia. Ťažké bolo len na Petržalskom predmostí a v Komárne. Sever proti Poľsku sa nepovevňoval, boli len plány. Najbližšie k vybudovaniu mala línia okolo Ostravy pri Odre, kde sa z politických dôvodov nestavala línia popri Olši, lebo by to mohlo nasrať pšonkov, ale tým pádom sa práve tade cez poľské územie dala z východu obísť celá severná opevnená línia.
Prečítaj si ešte raz Crusadera. Moravsko-slovenské pomedzie bola najzažšia línia a iba v prípade priaznivého vývoja na francúzsko-nemeckom fronte by sa vybudovala provizórna línia na Váhu.

[Aaron Goldstein]

Opevnění čs -polské hranice bylo jednoliniové v délce 90 km... Bylo na území Těšínského Slezska... Ono to trochu mate díky dnešní česko - polské hranici... Ale čs- polská hranice začínala až od Ostravy... Až po Ostravu bylo Německo....

[riho]

Aaron, správne, ale ľahké opevnenie, nie ťažké.

[Aaron Goldstein]

Já spíše rozporoval ty dvě linie... Těžké objekty tam byly postavené 4... Uvažováno bylo 32 ale pouze 17 jich mělo zpracované plány... Jinak zbytek linie byly pouze "Řopíky" ve verzi "vzor 37"

[modrak]

K Podkarpatí a Slovensku. Opevnenia proti Maďarsku bola ľahké všade.(Komárno bolo iba doplnené) Stačilo. Proti Poľsku zase stačili iba uzávery z "ťažkých" objektov (nie v zmysle pevnostného opevnenia) doplnené poľnými opevneniami. Taktiež stačili. Pomedzie nebola najzažšia línia, to je iba výmysel niektorých historikov, ktorý nevedeli, ako z konopí "ich ponímania sveta". Tak ukončili boj na Slovensku. Nič také ale neexistovalo. Ak by sa bojovalo, tak až niekde na východ od Chustu. Pokiaľ viem, tak posledným obranným rajónom mal byť Bohdan. A bol na to aj pripravovaný. A ten je už ďaleko na východe. Takže sa rozhodne počítalo aj s možnosťou ústupu na východ až za Chust.

[homer]

Králická pevnostná oblasť (Česko)
Dokument o jednom z úsekov opevnenia postavenom na Československej hranici s Nacistickým Nemeckom.
https://www.mojevideo.sk/video/2fe9f/kr ... Jb3XNNGi2o

[homer]

Dnes už jen málo lidí ví, že Adolf Hitler navštívil také naši republiku. Stalo se tak v malé moravské obci Nové Heřminovy, pár kilometrů od Bruntálu, kdy si v říjnu 1938, těsně po záboru Sudet, vůdce přijel osobně prohlédnout část našeho čs. pohraničního opevnění.
https://www.armyweb.cz/clanek/zapomenut ... g2H7rIWSD8

[Aaron Goldstein]

Dnes už jen málo lidí ví, že Adolf Hitler navštívil také naši republiku.

Vzhledem k notoricky známému snímku Adolfa Hitlera na Pražském hradě mi přijde tato formulace poněkud nešťastná...

[BartH8]

K tomu bunkru co navštívil

[petrp]

[kenavf]

- skladová plocha chránená zemnými valmi - teda otvorené priestranstvo

To skladovanie munície na volnom priestranstve používajú aj iné krajiny alebo len bývalé SSSR?
Sú pre to skladovanie aj nejaké iné podmienky(ochranné valy,..) Ako je porovnanie životnosti munície skladovnie vonku/v sklade?
Nie sú s tým v zime alebo v daždi nejaké problémy?

[PoloSVK]

Pokiaľ je to munícia uložená vonku, je to buď "Voľná skládka" alebo "Poľný sklad munície" - aj so svojimi predpismi. A "pôvodná" výroba (subjektívne) vydrží hooodne....

[kenavf]

:sipka: Pravdu povedané, vždy som si myslel že muničné sklady sú zodolnené solídne budovy/sklady a o skladovaní pod holým nebom som sa dozvedel až počas udalostí na Ukrajine.