3M22 Zirkon

[inzo]

puma zabúdaš na maskirovku. nie si sám kto by rád vedel ako naozaj Zirkón vyzerá a pochybujem že to rusi len tak ukážu vo videu. takže uvidíš len to čo chcú aby si videl

[puma]

Maskírovka je možná, ale to by mohli udělat jednodušeji, rozmazat tu střelu úplně při opuštění šachty. Chtěli to prezentovat veřejně a důvod je prostý, protože počítají s tím, že se z Zirkonu stane exportní šlágr v následujících letech (sice bude mít podstatně snížený dolet a asi i maximální rychlost) a na další desetiletí (teď probíhají jeho závěrečné státní zkoušky zaváděn už má být příští rok) a pak to nemá cenu nějak extrémně utajovat - co se týče konstrukce, protože jejich cílem je přes předpokládatelný velký úspěch exportní varianty Zirkonu ještě více omezit působnost US NAVY a tím celkově omezit vliv USA a projekci moci přes útočné svazy letadlových lodí v pobřežních oblastech po světe, i když jim to USA obšlechnou konstrukčně za nějaký čas, tak ale pořád nevyřeší hlavní problém a to je další extrémní nárůst pro nasazení jejich útočných svazů s LL s Zirkonem.

[Alchymista]

podľa mňa - "biele" veci opadajú ešte pred rozbehom
vec 5 je fikcia - je to medzera medzi dvomi bielimi dielmi, v ktorej vidno trup strely - v druhom snímku sekvencie je vidieť, že sa do medzery premieta hrana paluby

Есть предположение, что на ракете исползуется классический ПВРД без сверхзвукового горения. Предположение основано на интервью академика Федосова от 04.09.2017 г. в котором он сообщил, что работы по созданию ПВРД СГ пока не вышли из экспериментальной фазы.

Je predpoklad, že raketa používa klasický náporový motor bez nadzvukového spalovania. Predpoklad je založený na na rozhovore akedemika Fedosova z 4.9.2017 v ktorom povedal, že SCRAMjet zatiaľ nevyšli z experimentálnej fázy.

---

Fiktívna predstava 3M-22 Zirkon, reálny tvar môže byť iný - prakticky kdekoľvek medzi týmto, Brahmos II a X-51 Waverider

Pribliný tvar strely v momente odpálenia - poskladané z "najmenej rozmazaných" záberov príslušnej časti strely
Vpravo možné zostavy - dlhšia je nastavená na "priemer 533" a dĺžka vychádza ~5,8m, kratšia predpokladá, že celá zostava je už "takmer von" z UVPU 3S-14. Celý UVPU má montážnu výšku 9580mm (dlžku 3760mm a šírku 1970mm)

[puma]

Povedal to v r.2017.

Kdyby používal Zircon ramjet/náporový motor (podzvukové spalování) nemůže to letět přes M8.

Za rychlostí větších než 5–6 Mach se už ztráty v rázových vlnách uvnitř náporového motoru (při zpomalování vstupního proudu pod rychlost zvuku) vyrovnají užitečnému tahu. Proto je nutné spalovat palivo za rychlosti sice snížené oproti vstupní, ale stále nadzvukové. Protože u scramjetu je nutné zajistit vhodné pozice rázových vln nejen u vstupu do motoru, ale i uvnitř, stává se motor ještě více neoddělitelnou součástí aerodynamiky letounu, než je tomu u běžných nadzvukových strojů.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Scramjet

Popisky doplním, a ještě tam něco domaluji, aby to bylo zřejmé..
1 - sání vzduchu do scramjet spalovací komory - všimněte si těch celkem tří "zobáčku".
2 - výdech vzduchu z usměrňovače vzduchu č.3 do sání č.1
3 - druhý "lamač" rázové vlny kombinovaný s přívodem a usměrňováním proudu vzduchu do sání č.1
4 - první atypicky sešikmený "lamač" rázové vlny
5 - toto je největší záhada a to netuším, co by to mohlo být (z aerodynamického hlediska to na první pohled nedává žádnou logiku), krom sci-fi varianty zařízení na řízení mezní vrstvy plazmatu obtékajícího objekt, teoreticky by to fungovat mohlo, prakticky dost pochybuji, že to bude právě toto, takže to bude nejspíše něco jiného, ale každopádně toto zařízení/funkce je extrémně důležitá a bude extrémně tepelně namáháno a proto je tolik chráněno tím podle mě ablativním materiálem.

Neodpadnou, dávalo by to totiž sakra smysl, pokud věc č.5 je vlastně jen předek střely zaoblený pod tím tenkým a dlouhým (je skoro v půlce střely, ta má rozměr stejný/blízky Onyxu - 670mm, to dává dobrou představu o rozměrech a celkovém uspořádání této konstrukce) lamačem rázové vlny č.4, to je špatné pojmenování pří této konstrukci - není to předek střely, přesněji je to radarový blok s elektronikou, kdy je tato část těla střely obalena v tom abalativním materiálu a proto nejde tato část střely vidět a vidíme jen věc č.5 a nedává to zdánlivou logiku, tam někde bude zaoblená "špička" radomu, pak ten bílý materiál slouží k uchlazení celého bloku/prostoru elektroniky radiolokátoru a jeho dielektrického krytu, aby ten se třením o vzduch nepřehřál/nepoškodil/nezničil při letu na rychlostech M8-10 (konstrukční pevnost radomu bude nejslabší místo konstrukce, jelikož musí být umístěn defakto v nejvíce tepelně namáhané části střely, no a přehřáti pláště střely a přes to prostoru v kterém je umístěn samotný radar s elektronikou bude také velký problém) do opětovného vstupu do hustých vrstev atmosféry - rychlost střely klesne (až zde se spouští radar - pár desítek km od cíle a začne hledat/klasifikovat cíl a navádět se na něj) a pokud je ten bílý materiál schopný propouštět radiové vlny X pásma, radar přes něj může vidět pokud se nestihne celý odpařit při vstupu do atmosféry, vyklesání na cíl bude asi docela prudké bych řekl.

[kenavf]

:sipka: Ale screamjet je náporový motor.

[gandalf]

Nikde není přece záruka, že ten odpal je tím, za co se vydává :-)

[puma]

Scramjet je náporový motor s spalováním v nadzvukovém režimu.
Ramjet je to samé, ale s podzvukovým spalováním a z toho vyplývají dosažitelné rychlosti (největší účinnosti dosahuje při vysokých rychlostech okolo M3) a jednoduší konstrukční řešení, takže Scramjet a Ramjet vůbec není to samé.

[kenavf]

Je všeobecné povedomie že hyperzvuk sa dá dosiahnuť len pomocou screamjet(ktorý samozrejme spaluje nadzvukovo)

[nevadiii]

Puma, ja len otazka pre pripad (aj na ostatnych), ze by platilo "radar přes něj může vidět pokud se nestihne celý odpařit při vstupu do atmosféry" ... Ak by tam pri rychlosti 8M+ ostala niekde nejaka cast neodpareneho nateru ... ta otazka znie, nebola by rozhodena aerodynamika strely? Vzdy sa odpari vrstva rovnomerne a ak sa neodpari cela, ta neodparena vrstva je rovnomerna? Zvladla by strela ukorigovat nestabilitu sposobenu naterom na nejakom mieste? Toto u mna ide skor proti teorii s naterom.

[Alchymista]

kenavf - To samozrejme nie je pravda. Rozbeh kľudne urobíš klasickým raketovým či raketo-náporovým motorom.

nevadiii - bez problémov. Kormidlá majú mnohonásobne väčšiu účinnú plochu, takže to bez problému utiahnu.

gandalf - slovo do bitky

Otázka "zamierenia na cieľ": pri dobe letu 270 sekúnd na 450km sa cieľ posunie maximálne o 5-6km, takže strele postačuje prehľadávať riestor o priemere 15km.
Žiadne osobitné opatrenia na ochranu antén nemusia byť potrebné - už staršie sovietske strely mali v arzenále IR kameru, ktorú na ochranu proti aerodanymickému ohrevu vysúvali do sacieho kanálu, za prvú a zrejme aj za druhú rázovú vlnu v kanále, teda do výrazne spomaleného prúdu.

[puma]

Puma, ja len otazka pre pripad (aj na ostatnych), ze by platilo "radar přes něj může vidět pokud se nestihne celý odpařit při vstupu do atmosféry" ... Ak by tam pri rychlosti 8M+ ostala niekde nejaka cast neodpareneho nateru ... ta otazka znie, nebola by rozhodena aerodynamika strely? Vzdy sa odpari vrstva rovnomerne a ak sa neodpari cela, ta neodparena vrstva je rovnomerna? Zvladla by strela ukorigovat nestabilitu sposobenu naterom na nejakom mieste? Toto u mna ide skor proti teorii s naterom.

Jenže vtip je v tom, že ten materiál se bude odpařovat přirozeně do stavu a tvaru, kdy bude jeho nejvíce aerodynamicky namáhaná plocha klást, co nejmenší aerodynamický odpor, takže otázka dobrá, ale toto řeší pasivně samotný směr pohybu střely a tření vzduchu o ten abalativní materiál, za druhé fakt nevíme, co to může být, může to mít bod tání při 300-400 stupních, nebo při +1600, může se to třeba odpařovat v plyn - což by bylo ideální. Takže odpověď zní, i kdyby se vše neodpařilo, tak vždy to bude mít ideální aerodynamický tvar z logiky věci.

Avangard také používá nějaký druh abalativního materiálu na svém povrchu. Jelikož sám Putin nedávno řekl při rozhovoru s jeho konstruktérem Jefremovem - "Už jsem o tom mnoho mluvil: efekt eskymo – letí a taje. Teplota dosahuje 2000 stupňů, ale materiál to vydrží nutnou dobu".

A Avangard řeší složitější tepelnou úlohu, jelikož vstupuje do atmosféry 2-3x rychleji a ještě po ni klouže. Když si vezmete, že první testovací vypuštění Avangardu proběhlo už skoro před 20 roky - r.2001 z Plesecku, tak ta materiálová základna ohledně teplovzdorných materiálů se musela pohnout správným směrem, jinak by nemohli dosáhnout takových výsledků.

K tomu Jefremov je hlavní konstruktér i Onyxu a všech hlavních protilodních střel jim předcházejících, tedy pokud je to abalativní materiál, bude to něco z vývoje a použitého na Avanagardu, buď to samé nebo derivát.

[kenavf]

kenavf - To samozrejme nie je pravda. Rozbeh kľudne urobíš klasickým raketovým či raketo-náporovým motorom.
..

Predpokladal som že keď sa bavíme o hyperzvukových strelách, Zirkone, screamjete tak do toho nie je treba ťahať alebo
vymedzovať raketový alebo raketonáporový motor. To by som sa musel vymedziť aj proti ELM delu, gravitačnému praku,podkalibernej strele,..

[Alchymista]

Prečo? Ak bude mať motor s dobou chodu ~240-260 sekúnd...
A druhá vec - urýchľovač je jedna vec a traťový motor druhá

[kenavf]

:sipka: Bral som to že Ramjet končí niekde na Mach 4 až 5
Moja chyba.

[k42]

Takže myslíte (Alchymista), že Zirkon vůbec nemusí mít scramjet, ale že by stačila nějaká kombinace raketového motoru s náporovým motorem (jako to mají různé ruské převážně PVO rakety)? Jenže dolet je cca 1000 km, ne jenom těch 450 km, tudíž i doba letu bude aspoň 2x delší. To by pak předpokládalo, že Rusáci udělali nějaký významný pokrok v raketovém palivu, protože jinak by jim na tak dlouhou funkci ten relativně malý motor nestačil. A také aerodynamika toho "rozběhového" raketového motoru by musela pro ty rychlosti >Mach8 vypadat jinak.
Sice nějaký ten akademik prohlásil, že scramjet je pořád ještě laboratorní záležitost základního výzkumu, ale jednak to bylo v roce 2017, jednak to mohlo být ryze účelové prohlášení...

[Skeptik]

:sipka: No, možné to je, ale podle mne ne příliš pravděpodobné.

Co víme:
- Zirkon se vejde do vypouštěcího sila pro Onyx/Kalibr ... není tedy příliš velký a neveze tedy extrémní množství paliva/okysličovadla;
- dolet je min. 500 km (a to nevěřím, že provedený test byl na maximální dolet);
- průměrná letová rychlost při posledním testu byla téměř 6M.

Jinými slovy, Zirkon má podobné rozměry a výkony jako R-800 Onyx, pouze s rozdílem min. trojnásobné rychlosti.
A Onyx má ramjet a raketový urychlovač.

Vypadá to tedy, že jiná možnost než scramjet (nebo nějak jeho hybrid) není. Nevešlo by se do ní dost paliva/okysličovadla.

Nicméně ani tuto variantu bych zcela nezatracoval

Nikde není přece záruka, že ten odpal je tím, za co se vydává :-)

[Honza]

1 - sání vzduchu do scramjet spalovací komory - všimněte si těch celkem tří "zobáčku".
2 - výdech vzduchu z usměrňovače vzduchu č.3 do sání č.1
3 - druhý "lamač" rázové vlny kombinovaný s přívodem a usměrňováním proudu vzduchu do sání č.1
4 - první atypicky sešikmený "lamač" rázové vlny
5 - toto je největší záhada a to netuším...

Podle mě, jediné co je vidět je, že levá část střely je záměrně rozmazaná a ani se tím netají, rozmazání je v symetrickém obdélníku na levou od osy střely a rozmazané je vše v četné části vodní hladiny. Takže, jo, něco tam je, stojí to za to rozmaznout. Určitě je to provedené tak aby to nešlo zrekonstruovat. Podle mě ta černá linka v právo i v levo, keře se zdají být úplně v jiné výšce střely jsou tatáž linka akorát na rozmazané části záměrně posunutá dolů.

[puma]

Ta střela je na záběru rozmazaná jen svým rychlým vymrštěním z kontejneru, to rozmazaní je jen směrové v jednom úhlu vůči kameře dá se to s příslušným softwarem zas odečíst. Takže to není záměr - to by to rozmazali pořádně, ale rozmazání střely je jen prosty pohyb a její zrychlení z 0 na desítky km/h během pár setin sekundy blízko před kamerou. To rozmazání vodní hladiny okolo střely je jen kouř/plyn z studeného startu při inicializaci vyhození střely z kontejneru, který má větší rychlost než samotná střela.

Jinak max. dosah Onyxu je až 600km pokud letí většinu trasy na velké výšce - 14km, nová verze Onyxu představená před rokem má dosah už větší než 800km. Max. dosah Zirkonu (uváděný jako větší než 1000km) se bude pohybovat někde v rozmezí 1200 - 1600km, jelikož na maximální vzdálenost bude dosahovat s scramjetem cca 2.2x větší průměrné traťové rychlosti než Onyx (ještě letí na 2.8x větší výšce kolem 35 - 40km) a startovní masa hmotnosti střely i rozměry jsou defakto obdobné i když poměr hmotnosti TPH pro urychlení raketovým motorem vs hmotnost leteckého petrolej T-6 pro scramjet bude rozdílná, ale ne nijak výrazně - potřebujete střelu urychlit na +M4 pro zážeh scramjetu a přeci jen vývoj v TPH výrazně pokročil od vývoje Onyxu - což jsou 80 léta minulého století.

[kenavf]

Ten ablatívny kryt by bol možno jednoduchý, len "hlúpa" hmota ktorá sa odparí ale mohol by sťažovať napríklad revízie po desiatich rokoch a podobne(ako skontrolovať veci ktoré kryje).
Zároveň by bol ohromne ťažký, objem celej špičky rakety s priemerom cca 0,5m? a dlžkou 1,5m ?(v podstate valec materiálu o hustote možno väčšej ako 2kg/dm3.
Proti tomu by bol aerodynamický kryt ktorý síce potrebuje nejaký odpalovací mechanizmus ale je ľahký a dutý.
A to všetko urýchliť na Mach3+ a dostať do výšky 15km+ je energeticky náročné(tzn. väčší urýchlovací raketový motor).

[puma]

Další zajímavá varianta vycházející ze Zirkonu by byla v roli PLŘS u S-300V4+ (ten používá delší a těžší střely 9М82 o hmotnosti skoro 5t, kdežto Zirkon váží jako Onyx max. 3t a ještě je kratší o 1m), jako ultimativní killer strategických letounů - AWACS, ELINT/SIGINT, tankerů a velkých strategických bombardérů na extrémní vzdálenosti až 1500km v kombinaci s polohu cílů (přesnost určení polohy velkého dopravního letounu na dálce 1600km u 29B6 Kontejner je 7-9km) získaných z OTH radarů na vzdálených přístupech. Nepotřebovali by jste ani tak velkou (300kg) bojovou hlavici a mohli tak dalších cca 200kg věnovat na další zásobu paliva, střela má už teď aktivní a pasivní radar a předělat ho softwarově na vzdušné cíle by asi větší problém nebyl, střela by uletěla vzdálenost 1000km za cca 8-9 minut (1500km za 13 minut) a pokud by měla updatovanou polohu takovýchto nemanévrujících vzdušných cílů, nebyl by problém s scramjet pohonem a velkou vytrvalostí zvolit takové příletové trajektorie ve tvaru S na výšce 40km v zájmovém čtverci, že by ten cíl musela svým radarem o dosahu cca 100-150km na velké letouny zaručeně najít v oblasti o čtverci 120x120km / popřípadě 170x170km (z kterého nemůže uletět), i kdyby poslední jeho polohu letounu - cíle měla v době svého startu.

A tato varianta není tak nesmyslná jako se zdá na první pohled, i z protilodní/protiradiolokační letecké Ch-31A/P byla rozpracovaná PLŘS varianta proti strategickým letounům AWACS , ELINT/SIGINT, které stejně nejsou schopné nijak extrémně manévrovat, i když nebyla nikdy zavedena reálně, ale zde by to mohlo mít strategický význam, skrz ty extrémně krátké doletové časy na dálky 1000,1500km ve spoluprací s detekcí cílů s OTH radary a v kombinaci s velkou vytrvalostí se scramjet pohonem. S Zirkonem v roli PLŘS na strategické letouny by jste defakto mohli zaručeně rozrušovat/rušit velké letecké operace protivníka ještě nad hlubokým tylem protivníka, nebo nad neutrálními vodami prostým ničením průzkumných strategických letounů na extrémních dálkách, které by stejně nasadil v počtech pár kusů a bez nich zas nemůžete nasadit defakto vzdušné tankery - jelikož ztratíte přehled o vzdušné situaci na velkých dálkách a to potřebujete pro řízení takových velkých leteckých operací, a bez toho zas nemůžete nasadit taktické letouny, jelikož bez nich nikam nedoletí.