3M22 Zirkon

[k42]

Ze srovnání s velikostí a hmotností odpovídajícím Onyxem asi vyplývá, že Zirkon skutečně má nějak "revoluční" pohon, ne jenom klasický náporový motor s podzvukovým spalováním (nebo raketový motor posílený ramjetem), ale skutečný scramjet s nadzvukovým spalováním. Když má přibližně 3x větší rychlost při řádově stejném doletu jako Onyx, museli by objevit raketové palivo s 9x vyšší energetickou účinnosti (3^2), což mi přijde ještě nepravděpodobnější než průlom v konstrukci scramjetu...

:sipka: (puma) Jistě, tohle PVO použití těch technologií se samo nabízí.

[skflanker_]

Podľa "anonymného" zdroja z oblasti armády sa do konca roka 2020 plánujú ešte 3 testy:
- ďalší test koncom 10/2020 - začiatkom 11/2020
- všetky nasledujúce 3 testy (ako tento medializovaný, ale nie prvý) budú vykonané s reálnym zničením morských alebo pozemných cieľov, najmä napodobňujúcich lietadlové lode alebo strategické ciele konvenčného nepriateľa
Zdroj https://tass.ru/armiya-i-opk/9671187 + https://flot.com/2020/%D0%98%D1%81%D0%B ... 8%D1%8F80/ + https://vk.com/wall-104764077_235343 z 09.10.2020
Prvé letové testy rakety Cirkon (Циркон) z lode boli realizované v 02/2020. Test z 06.10.2020 o 7:15 hod. bol na reálny cieľ a prvý zverejnený.

[puma]

Jelikož jde o závěrečné státní testy Zirkonu, tak to dává logiku - skončí buď ještě tento rok, nebo příští.

Vývojové letové testy Zirkonu probíhají už minimálně od r.2013, v počátku jim to hodně havarovalo.

Toto je zajímavé:

srpen 2013 - pravděpodobně druhý testovací start - neúspěšný nebo částečně úspěšný - po startu se objevil rozhovor s vedoucím KTRV Obnosovem s informací, že již máme rakety, které létají po krátkou dobu na hyperzvuku 4,5 Machu.

15. prosince 2015 - pravděpodobně havárie prototypu Zirkonu při testu z pozemního odpalovacího zařízení.

http://militaryrussia.ru/blog/topic-718.html

[kenavf]

Rýchlosť dopadu Mach 2 až 3.

Z letové dráhy do koncové fáze letu střela přejde sestupným klouzavým letem s konečnou rychlostí na úrovni Mach 2 až 3.

https://www.armadninoviny.cz/hypersonic ... nky-2.html

[puma]

Hloupost, také jsem koukal na ten článek, i ta vizualizace Zirkonu neodpovídá tomu, jak vypadá při vyhození z šachty (zkusím udělat 3D model někdy v Blenderu na základě této fotky, ale představit se ten jeho tvar a hlavní ústrojí dá i podle ní vcelku reálně, jediná otázka je, co je to bíle, zda ablativní materiál či ne). Jinak ta "dopadová" rychlost bude nižší než průměrná traťová rychlost - to je vcelku jasné, ale hodně záleží na tom, jak prudce či neprudce sestupuje Zirkon na cíl (jak dlouho se zdržuje v hustých vrstvách atmosféry, což jej samozřejmě zbrzdí), na jaké vzdálenosti - jestli ještě mu pracuje scramjet, nebo je už na max. vzdálenostech svého doletu a nepracuje a už letí jen setrvačností, pokud je to téměř kolmý sestup z přeletové výšky cca 30km na cíl (nemůže to být kolmý sestup stylem "a teď to zahnu o 90° za 1s", ale o to nejde, bude to nějaká kvazibalistická křivka, jde o to, aby letěl téměř kolmo na cíl před vstupem do hustých vrstev atmosféry kolem výšky 11km) - což se dá celkem předpokládat, že nějak tak to bude, protože to minimalizuje jeho tepelné namáhání a hlavně ztráta rychlosti aerodynamickým odporem bude co možná nejmenší, bude to trvat tak do 15-20 sekund z výšky 30km než zasáhne cíl a hustá vrstva atmosféry bude jen v cca 1/3 délky jeho sestupové tratě a tou proletí do 5-7 sekund, tak pak ta dopadová rychlost na cíl bude někde kolem 4-5M. K tomu je tu ještě možnost, že scramjet se dá vícekrát spustit (pokud je na kapalné palivo, tak to problém nebude), a i kdyby letěl Zirkon na max. vzdálenost a nějakou část tratě letěl už jen setrvačností, tak si nechá nějakou malou zásobu paliva na cca 40-60 sekund činnosti scramjetu a spustí se pro závěrečné zrychlení a zteč cíle a ta dopadová rychlost by mohla být dekfato +- konstantní i při použití na max. dosahu.

[Skeptik]

Při cestovní rychlosti cca 10.000 km/h a terminální fázi cca 50 km od cíle by decelerace z M 8 na M 2 byla víc jak 40 m/s2 tedy víc jak 4g ... tedy pokud správně počítám.

To se u aerodynamického objektu na sestupné dráze nedá bez aerodynamických brzd dosáhnout.

Otázkou je, proč by měl Zirkon aktivně brzdit.
A nebo kde autor AN to číslo vzal ... možná si jen není schopen představit koncové navedení na rychlosti větší než M3 ... a tak to prostě plácnul.

[Alchymista]

O "aktívne zbrzdenie" sa postará hustnúca atmosféra v troposfére (tj pod ~12km). A brzdenie je to skutočne intenzívne, i hodne cez 100m/s^2.
Stačí si pre porovnanie spočítať doby letu tankových APFSDS na diaľky 3-4km a porovnať vypočítané stredné letové rýchlosti, udávané počiatočné rýchlosti a vypočítať dopadové rýchlosti a z toho vyjadriť zbrzdenie. A to majú niektoré šípy prierezové zaťaženia až takmer k 3,5 tonám na meter štvorcový...

"Takmer kolmý" dopad sa dá predpokladať - jednak to skracuje dráhu cez "hustú" troposféru a jednak je to z hľadiska systémov PVO/PRO najnevhodnejšia trajektória postreľovaného cieľa - a naopak z hľadiska útočiacej strely najvhodnejšia dráha k cieľu alebo do jeho blízkosti (cieľ je zasiahnutý troskami). Ale i tak by som na finálnom úseku predpokladal nejaký spôsob pohonu - každý meter za sekundu sa v ostreľovanom priestore počíta trikrát.

[Skeptik]

Alchy
100 m/s^2 ... není to trochu moc? Při rychlosti M8

Nemám to spočítané a v nadzvukových rychlostech nejsem "pevný v kramflecích", ale připadá mi to strašně moc.

Nicméně při návratu z kosmu je brzdění návratových modulů nastaveno tak, že jsou kosmonauté / astronauté vystavení maximálnímu přetížení 5 g ... což je cca 1/2 těch 100 m/s^2 co píšeš.

[puma]

S návratovými tělesy z kosmu s posádkou se to nedá moc porovnávat, ty vstupují do atmosféry a brzdí čistě aerodynamicky svoji největší plochou, tedy nejsou pro tuto fázi vůbec aerodynamicky optimálně tvarované pro nejmenší aerodynamický odpor, právě naopak. Kdežto u střel je cíl dosáhnout co nejmenší aerodynamický odpor při jejich letu až do zásahu cíle.

[Alchymista]

5G - pri aerodynamicky a motoricky riadenom zostupe, plánovanom tak, aby boli preťaženia čo najmenšie... Pri neriadenom "balistickom zostupe" kabíny typu sojuz až 20+G, u guľovitej kabíny typu vostok až do 30+G - a hlavice balistických rakiet na rôznych úsekoch bežne až do 50+G, pretože je to súčasť ich obrany proti antiraketám
Tvarovanie zabezpečí, že vlnový odpor telesa v určitom rozsahu rýchlosť - hustota (=výška) takmer skokovo vyrastie na niekoľkonásobok "normálneho" odporu, takže zostupujúca hlavica prudko zbrzdí o niekoľko sto metrov za sekundu - a urobí to aj opakovane. Každé také zbrzdenie posunie výpočtový bod stretnutia s antiraketou o stovky metrov za každú sekundu zostávajúcu do stretnutia ...

[Skeptik]

Jasně, ale snaha Zirkonu, jakožto protilodní střely, je snad uchovat si v terminální fázi co největší rychlost, aby prošla obranou svazu, ne?
Jinak je jí hypersonická rychlost k prsu, ne ... kdyby útočila stejnou rychlostí jako Onyx.

[Alchymista]

Snaha ano - ale nie za každú cenu. Manéver rýchlosťou je skoro rovnako efektívny protiraketový manéver ako manéver výškou alebo smerom.

[Skeptik]

Nicméně lodě mají většinou středně nebo krátkodosahové PVO ... takže rychlost při útoku hraje zásadní roli.
A navíc energie dopadu při M2 a při M5 jsou dvě zcela odlišné kategorie.

[puma]

MIRV z Tridentu II: Rychlost nosiče je nominálně Mach ~24 při znovu-vstupu do atmosféry, Mach 10-15 klouzání, a Mach 4 terminální dopad.
http://www.scienpress.com/Upload/JCM/Vol%204_1_15.pdf

A to jsou defakto aerodynamicky čistá tělesa, k tomu ještě procházejí podstatě déle atmosférou, tedy se více zbrzdí.

U Zirkonu to bude dopad na cíl na rychlostech 4-5M a možná i kolem 5-6M, ale to by musel pracovat scramjet při sestupu a vypnul by se až na výšce kolem 11km (ale zas proč ne? vyřešit řízení a zároveň dosáhnout vysoké aerodynamické čistoty by také šlo bez vnějších velkých řídících aerodynamických ploch - s vektorováním tahu někde u výstupu spalovací komory a i kdyby scramjet nepracoval, tak stejně náporový vzduch jen proudící celým scramjet ústrojím a vystupující na zádi by se dal využít pro řízení směru letu střely, když tam budou nějaké čtyři malé vhodně aerodynamicky tvarované teplovzdorné klapky, tak to musí fungovat i jen s procházejícím náporovým vzduchem a v závěrečné fází vzhledem k velké hustotě vzduchu násobně lépe, nebude to na žádné prudké manévrování na velkých výškách - to ani nechcete, ale v závěrečné fázi to bude manévrovat nejlépe skrz extrémně narůstající hustotu vzduchu i když už nebude scramjet spalovat palivo - to chcete, minimálně ohřev třením o vzduch těchto klapek/řídících ploch uvnitř konstrukce by byl nižší než vně, jelikož v ústrojí scramjet motoru se ten sice nadzvukově vstupující vzduch silně zpomaluje už při nasátí sacím ústrojím, ale pořád má nadzvukovou rychlost) a to bíle kryjící radom radaru by musel být ablativní materiál hlavně pro část trajektorie s znovuvstupem do hustých vrstev atmosféry.

[puma]

Fregata projektu 22350 „Admirál Gorškov“ vystřelila z Bílého moře hypersonickou řízenou střelu Zircon na pobřežní cíl umístěný na cvičišti Čiža v oblasti Archandělska. Podle objektivních údajů z monitorování hypersonická řízená střela Zircon úspěšně zasáhla pobřežní cíl ve vzdálenosti více než 350 kilometrů. Rychlost střely byla větší než Mach 8.

Takže defakto vertikální stoupání na rychle nabrání výšky a ne jak Onyx s velkým náklonem s raketovou "čepičkou" po vyhození, jak jsem předpokládal - ale něco na té střele koriguje boční náklon před hlavním zážehem raketového motoru a něco hořícího z ni opadá, otázka je, co to je? jestli ten bílý materiál na špičce, nebo jsou to jen nějaké korekční pyropatrony - napočítal jsem 6 zážehů něčeho do boku na konci střely..

Urychlovací raketový motor na TPH silně hoří prvně jen 12 sekund - možná je jen vícerežimový (takže sníží podstatně tah a spotřebu), kdy plný výkon zas přidá na závěrečné urychlení a nabrání výšky až dosáhne řídké atmosféry kolem 10-12km.

12 sekund po hlavním zážehu po vyhození.

čas neznámý - na větší výšce opět plný tah a kondenzační sledy a už tam má velkou horizontální složku rychlost.

čas neznámý - a pak zhasíná a až zde se asi zapaluje scramjet bych řekl.

[Lookass]

https://topwar.ru/185088-pokazany-kadry ... irkon.html

Ministerstvo obrany Ruské federace distribuuje záběry z další fáze námořních zkoušek lodní řízené střely Zircon. Uvádí se, že testy probíhají v Bílém moři. Současně se palba raket provádí z paluby nejnovější domácí fregaty „Admirál Gorshkov“.

Je důležité si uvědomit, že tentokrát byl cílem testů nadzvukového zirkonu cíl na pobřeží Barentsova moře. Vzdálenost od bitevní lodi k ní byla více než 350 km.

Uvádí se, že za letu vyvinula řízená střela rychlost na hranici 7 rychlostí zvuku. Nakonec byl pobřežní cíl úspěšně zasažen

[puma]

Zvláštní, že rychlost "jen" M7, dříve to bylo vždy přes M8 a na vzdálenosti cíle 450km i 350km. Jiná trajektorie letu s letem v hustších vrstvách atmosféry a v závěrečné fázi testování manévrování a proto byla dosažená menší max. rychlost?

[Alchymista]

Ťažko povedať - bez znalosti profilov a trasy letu a intenzity manevrovania... Strela zasiahne cieľ vzdialený 350km - ale kľudne pri tom preletí trasu 500+km.

[vojvoda]

Náporové motory sú v takýchto strelách na aké palivo?

[Alchymista]

otázka za zhruba 500 milionov dolárov alebo tridsať rokov basy...
Podľa dymovej stopy to v úvodnej časti vyzerá na tuhé palivá.