RF - Prostředky PVO

[woxia]

problém je jejich malé RCS

Jak pro koho a jak pro jaký systém.
Pokud máš propojený pasivní (pátrač) a aktivní + výpočet změn v magnetickém poli Země, tak i nulové RCS nepomůže.

[puma]

Změny v magnetickém poli.. je problém najít takto ponorku na pár km, natož hledat takto na stovky km vzdálené letadlo vážící asi 1600x méně.

[Svarboj]

V momente, keď F-35 použije svoje prostriedk ničenia, tak sa demaskuje - a potom záleží na tom, čie rakety lietajú rýchlejšie. A rakety S-300 s letovou rýchlosťou ~1800m/s sú fakt ťažký súper

Za jak dlouho bude tryskáč letem střemhlav u země - za horizontem?

[jura-p]

To záleží na tom, co myslíš letem střemhlav u země. U země se střemhlav dá letět jen velmi krátce. Pak už se tomu nedá říkat let.
Ale tak jsi to určitě nemyslel. Asi střemhlav k zemi a u země pryč. Pak je za horizontem za pár vteřin.

[Alchymista]

definuj počiatočnú a konečnú výšku - a koľkými géčkami si má pilot natiahnuť hubu pri vyberaní strmhlavého letu...

[Julesak]

čiže diely lodného/námorného systému...
Ale opýtam sa jeden detail - mám nejak zafixované, že ten lodný systém mal nejaké celkom dlhé tyče (zrejme asi rakety) a toto potom vyzerá len ako nejaký držiak / odpalovacia základňa (bez "munície")

Tie dlhé a krátke tyče sú podľa mňa práve tie rôzne typy granátov, viď


resp.

[Svarboj]

Řekněme letová hladina 8000m a sestup na výšku 100m do 9g. Jak dlouho to může trvat?

[puma]

Když bude klesat 290m/s, tak čistě matematicky se tam dostane za 28 sekund, ale jelikož bude muset začít podstatně snižovat rychlost klesání už tak v 2-3km, tak to bude trvat déle.

[kenavf]

Dosiahnuť rýchlosť klesania 290m/s tiež zaberie dosť času a záleží aj na tom či len "potlačí" a bude to mať s negatívnymi G-čkami ktoré mu nahrnú krv do hlavy, tam je tuším maximum cca 3G alebo otočí lietadlo hore nohami a "pritiahne" smerom k zemi s kladnými G-čkami(cca 9G) a musí si nechať priestor a čas na vyrovnanie.

[nine_mike]

A pomôže to proti strele z S-300/400?

[kenavf]

Keď sa stihne schovať "za terén" tak možno. Myslím že tá strela nie je schopná ho dohľadať "za horizontom/terénom".

[nine_mike]

Myslel som že tie strely (niektoré) majú dosah cez 200 km, takže nejakú autonómnosť v dohľadaní cieľa musia mať.

[puma]

Nemají žádnou autonomnost, nemají aktivní RL, jak ztratí signál od střeleckého radaru odrážející se od cíle na déle než pár sekund, tak konec. To neplatí ale pro 40N6, ta má aktivní RL, ale ta je určená hlavně na strategické letouny na extrémních dálkách.

[Svarboj]

Tihle frantici na Mirage 2000 to zvládnou za 16 sekud z 8 km. Ignorujte ten panický řev, jak už jsem napsal...jsou to Francouzi

[puma]

Jenže francouzi jedou ve stopách, výška vpravo na HUDu začíná na 8300ft - 2,5km

[Svarboj]

Pravda, je počítal Francouze jako metrický

[majod]

ja si myslim ze to maju poistene vo viacerych urovniach,a ze s tym zadanim schovat sa rakete pracovali uz v navrhu

[puma]

S čím? poloaktivní radarové navádění nejde nijak pojistit, potřebuje pro svoji funkčnost nutně signál vyzařovaný střeleckým/naváděcím radarem, a ten se musí fyzicky odrazit od cíle který postřeluji a dopadnou na radarovou anténu v PLŘS, navádění probíhá přes ten odražený signál od cíle. U PLŘS s aktivním radarem, co mají PLŘS 40N6 a 9M96 (S-350), tak samozřejmě už je to jiné, když cíl sklesá za velký kopec např, a naváděcí radar jej ztratí, tak záleží hodně na vzdálenosti PLŘS od cíle, ale z principu pokud bude v rozumné vzdálenosti, tak si jej už najde její aktivní radar.

[Alchymista]

V raketách to nebude - bude to v riadiacich algoritmoch systému. A v taktike nasadenia.

Pre predstavu - kolmý strmhlavý let s klesaním 300m/s a s preťažením 10G treba začať vyberať 900 metrov nad plánovanou letovou hladinou,. pri preťažení 5G 1800 metrov nad planovanou hladinou - lenže to znamená predlženie celého klesavého manévru o 1,7 respektíve o 3,4 sekundy.

Do hry ale vstupuje ešte jedna vec, o ktorej sa tu nehovorilo. Raketa nesmeruje na cieľ, ale do výpočtového bodu stretnutia s cieľom a lieta po dráhe s najkratším časom dostihnutia cieľa. To znamená prakticky dve veci: minimálne "strednú" tretinu či polovicu dráhy poletí raketa vo výške 15-20km (i viac), takže na cieľ začne zostupovať zhora. Aj v momente, keď riadiaci rádiolokátor už stratil cieľ, raketa stále smeruje do posledného vypočítaného bodu stretnutia a keďže odpal bojovej časti riadi nekontaktný zapalovač umiestnený na rakete, stále može cieľ zničiť, ak sa dostane do jeho blízkosti.

[Svarboj]

Řešením je integrovaná protivzdušná obrana se sofistikovanějším propojením pozemních/povrchových PVO platforem a těch vzdušných. Zahorizontální/nízkoletící vzdušné cíle zjištěné letectvem jako letadly včasné výstrahy nebo stíhači může zničit PLŘS odpálená z pozemního/námořní PVO systému ale navedená letadlem které na ten cíl vidí.
Jako to ilustruje systém US Navy NIFC-CA (Naval Integrated Fire Control - Counter Air Construct)