Jídlo, potraviny, jejich příprava a další ......

[martanus]

Jak vypadá a jak chutná celodenní potravinová dávka pro vojáka AČR. Má smysl koupit si tento balíček v Armyshopu třeba na čundr?

https://www.securitymagazin.cz/defence/ ... 65414.html

Ruská recenze BDP (IMRE) v RJ i AJ.

[danny1691]

udělej si cenové porovnání- nakup si tyto věci v obchodě a srovnej s cenou potravinové dávky. Jinak dle mého zbytečné. Kup si svoje oblíbené trvanlivé potraviny a hotovo

Solid je fajn youtuber, ale postupuje na to rusky- furt všechno ohřívají. I tu blbou bagetu s masem a zeleninou ti ohřejí

[bacil]

Potvrzuji, že některé konzervy jsou chutnější po studenu, než ohřáté. Jako ohřáté se už někdy z "vůně" zvedá dekl, natož v puse, ale po studenu je to lahůdka.

Zkuste se rozhlídnout po konzervách v Albertu, Penny a Lidlu - jejich vlastní "značce". V Tescu tak akorát fazole v rajčatové omáčce když zrovna jsou jinde vyprodaný. Polívky v Lidlu, Albertu a Penny, rok trvanlivej chleba v Kauflandu (půl roku prošlý bez následků). Sice je to ten co vypadá jako silnice, ale dá se to. Jinak Bake Rolls (80g jsou ekvivalentem 4 rohlíků), ale nejsou tak skladné a sáček se snadno neviditelně proděraví.

[Polite]

Ohriata potravina nevyžaduje ohrievanie od tela. Úspora energie.

[palo satko]

Minule som čital rozhovor s chlapikom, čo ma starosti vyrobu konzervy Majka. Vravel, že archivuju a že kontroluju aj jedlost starych konzerv. Vraj každa je uplne v pohode konzumovatelna, dokanca aj tie uplne z prvej vyroby. Dokial nie je konzerva derava je to OK.

[Alchymista]

Súhlasím. Kedysi sme pri inventúrach potravinových NZ ("štátne rezervy") robili inventúru v skladoch s konzervami - mali tam uložené na paletách veľké konzervy pre podniky spoločného stravovania a jedálne. Jednu "historickú" z roku 1956 (vtedy 32 rokov skladovania) ako každý rok vybrali z palety, otvorili, odobrali vzorky a zvyšok nám naservívovali k obedu, čož bola súčasť hodnotenia - "chuťové a senzorické vlastnosti". Guľášik by si zaslúžil novú dávku papriky a korenín, ale inak mu nebolo nič.
U skutočne veľmi starých konzerv môže predstavovať problém tuk - zvlášť ak neboli správne skladované. On sa totiž časom predsa len rozkladá a mení.

Ovšem treba mať na pamäti jedno - v súčasnosti predávané mäsové konzervy obvykle nie sú vhodné na dlhodobé skladovanie. Okrem problémov s "obsahom" sú veľmi slabým miestom konzervy "vylamovacie" viečka.

[grovik]

Jako nemasožravec musím konstatovat, že třeba fazole v rajské nebo ostré omáčce jsou reálně nesmrtelné.
Konzerva dokud v ní není díra je jedla a když se posolí je chutná i za studená.
Jedl jsem jedny fazolky staré asi 16 let a byly super.

[palo satko]

Nuž fazula sa dava do konzervy surova a v tej konzerve sa uvari pri teplote vyššej ako 100 celestinov. Takže nič žive tam akosi nema velku šancu prežit.

[Grif]

Místo klasické konzervy,nebo MRE bych si vybral vyzkoušené Adventure menu.Je to lehký pytlík ze kterého jde rovnou konzumovat.Je ve formě sušené a zalít horkou vodou.Nebo konzerva v pytlíku,která se dá ohřát ve speciálním dalším pytlíku z vápenou kapslí.Tedy zalít jen vodou a počkat na ohřátí jídla v prvním pytlíku.Jediná nevýhoda je větší cena.

[false_flag]

No chlapci. Milá mi davala lekci při stanování v tajze. Prostě měla pytlík pohanky. Nevědel jsem, že se dá večer zalít studenou vodou a ráno jíst říkají tomu kaše i když to není kaše. Lepší je krátce povařit, ale když není palivové dřevo na náhorních plošinách a nebo v armádě, když si nemůžete dovolit rozdělat oheň, tak pěkně namočit. Ještě kolem nasbírala býlí aby to mělo nějakou zajímavější chuť a bylo hotovo. Veřte mi,že v případě nouze na ní přežijete. Má to i dost bílkovin a je to lehce stravitelné. Pokud není zrovna zimní období můžete cestou i žvýkat co seberete po cestě.

[homer]

Znamy se kdysi potloukal po Tibetu, kde potkal mistniho poutnika, ktery byl na ceste k posvatne hor Kailash.
Na nekolika set km po Himalaji byl poutnik obleceny do dlouheho plaste, pod nim mel pytel tsampy (prazena mouka z jecmene) a pytlik caje.
Nic vic, zadny spacak, stan, varic, goretex, nic ....
Evropan by to v tom prostredi asi nedal ...

[bacil]

...Pokud není zrovna zimní období můžete cestou i žvýkat co seberete po cestě.

Tak abys začal žvýkat hodně brzo ráno, abys ty 4 kila toho co sebereš po cestě stihl do večera sežrat. Proto mouka a různé kaše ze semínek - ty mají nejvíc energie. Viz moje zpráva ze survival kursu: https://rozpad.cz/viewtopic.php?p=260188#p260188

[false_flag]

neřekl jsem že ztloustnete. Měl jsem na mysli ze týden pochodu přezijete.

[Alchymista]

Uvedomujete si, že objem produkcie žranice je skoro presne rovný spotrebe fosilnych palív?

[Grif]

Zpráva pro false-flaga.Uvědomil jsem si,že jsem nikdy nejedl pohanku.Tak jsem mrknul na net na pár receptů,jak uvařit pohankovou kaši a jeden jak pohankovou kaši nevařit,ale udělat jí za studena.A ještě jsem to povyprávěl manželce,co se jí pod stanem na Sibiři.Dnes ráno na stole pytlík pohanky a rozčílená manželka:"proč musíme mít brambory z Německa"!A v zápětí:"hele asi tě potěším,ta pohanka je z Ruska".Tak bude zítra ke snídani pohanková kaše dělaná za studena.

[homer]

Od Vidlaka:

Já bych se zásobil kvalitním ječmenem. Ten má lepku podstatně méně, dá se jíst a dá se krmit dobytku. Nedá se z něj sice udělat chleba, ale velmi snadno je možné připravit kroupy. Kroupy jsou výživné jídlo, které stačí jen povařit. Nahradí rýži, těstoviny, mají solidní hodnotu.

Výroba krup je jednoduchá. Stačí velká nádoba kulovitého tvaru s uzším hrdlem. Prostě velký džbán do kterého padá hrdlem nasotřený dubový hrot. Kdysi takovou stoupu mlynáři pouštěli na noční vodu. Jednoduchý stroj, která pravidelně píchal do džbánu s ječmenem a kroupy se krásně na povrchu obrousily a byly hladké a lesklé a dlouho vydržely. Píchaná kroupa je mnohem kvalitnější než z moderního holendru. Spotřeba energie je minimální, stačí pár wattů a obejde se to bez složitých převodů, mlýnských kamenů, vysévacích pytlů i sít. Obejde se to celkem bez znalostí.

Pokud si člověk na kroupy zvykne, je snadné je ochutit i malým kouskem masa, jatýrek, sádla nebo čehokoliv jiného. Kroupy se dají jíst na slano, na sladko a nahradí veškerou potřebu mouky. K životu jednomu člověku stačí tuna ječmene na rok. Každý den si dá kilo krup a ze zbytku ječmene nakrmí pár slepic, aby si denně mohl dát jedno vajíčko. V jednom vajíčku je jednodenní potřeba všech důležitých a nezbytných látek pro život. K tomu trocha zeleniny ze zahrady, spousta volného času na sbírání trávy a sena v pankejtech a stačilo by to i na králíky nebo kozu. Z toho už se dá žít. Chudě, ale dá

Dva nouzové recepty na závěr:

1. Uzené žebírko 0,5kg do tří litrů vody, uvařit do měkka. Vývar přecedit a po vychladnutí sebrat tuk. Z kostí obrat maso. Na cibulce orestujeme mrkev a pórek, dáme do vývaru, přidáme pár brambor a vše uvaříme. Kroupy mezitím uvaříme zvlášť (tím je zbavíme takové té slizkosti. Přidáme je do vývaru podle potřeby. Zhruba se jich dává tak čtvrt kila. Ochutíme majoránkou a česnekem.

2. Vepřová játra pokrájíme na drobné kousky, orestujeme, podlijeme a vytvoříme klasickou játrovku. Osolíme, opepříme, dochutíme dle libosti. Místo rýže použijeme uvařené kroupy, smícháme a hned podáváme.

[false_flag]

S kaší za studena přeji hodně štěstí. Mě to moc nechutná. Doma mám raději když na domácím sádle nebo špeku se podusí strouhana mrkev a ta se pak k pohance vmíchá.
Za studena bude paradoxně lepší pohanková lámanka. Tj to nejvalitní polámané co zbyde na třídících sítech. znna jsou poškozená a lépe vtáhnou vodu, navíc jsou kousky zrn menší.
Pokanka je chutná i s pečenou sezonní zeleninou. trochu na řecký způsob. Olivový olej, baklažány, cukety dýně, papriky, zelí.. ale to není o pochodu.
Pohanka je v RF levná, Má regulovanou cenu a je to strategická potravina. Pravidelně před novou sklizní vláda přijímá rozhodnutí o zákazu jejího exportu aby ochránila domácí trh. Stejně tak se občas stane s olejem, moukou nebo cukrem. Jejich ceny jsou také regulované a je možno to zboží za regulované ceny opravdu koupit v obchodě i v těch kritických měsících.

Pokud jde o výlety, tak pohanku sebou ano, jde o výlet ne o gurmánské hody. Navíc jde i o cenu. Je to levné.. Druhý pytlík může být s prosem. Z toho také uděláte kaši. Jen už potřebujete na 15 minut oheň. Pak už jen sůl, čaj a pixlu medu.To je minimum. Ale vydržíte. Nastandard by tvořil kus uzeného špeku, kafe a kondenzované mléko.

Já vím, že existují semena, ořechy, čokoláda.. ale bavíme se o ekonomice.. to o čem píšu já je za pár šupů a všude. Můžu mít dehydrované balíčky, věci na ohřev těch super trvanlivých věcí.. Ale to je jiná disciplína. než pár pytlíků s pohankou prosem ovesnými vločkami a ječmenem.. s kterými se dá také vyjít..

[PeterM]

Na chuť pohanky si našinec musí trochu přivyknout. Rusové, Poláci, Ukrajinci atd. ji jedí od děcka a tak je to pro ně v pohodě. V Polsku jsem si ji běžně dával protože ji umí udělat na hodně způsobů. U nás je častější pohanka která se před loupáním opraží, dělalo se to hlavně z důvodu, že nepražená se špatně loupe. Pokud má někdo zájem o technologii zpracování tak v Rožnovském skanzenu je na kopci pohankový mlýn kde někdy průvodce vysvětlí co a jak se dělalo. Mně chutná i lámanka z nepražené pohanky. Ta má ještě výraznější chuť a nejsou v ní zničené pražením některé látky jako je rutín. Má ještě jednu vlastnost která někoho odradí, je po zalití vodou taková trochu slizká. Pokud chce někdo vědět o použití pohanky v kuchyni více tak vyšla kniha Zdeňka Šmajstrly (mlynář z Rožnova) Pohanka ve mlýně a v kuchyni. Před nástupem socializmu a "moderní" doby to byla u nás běžná potravina. Pak se některým zdála být jídlem pro chudé.
Ječné kroupy jsou moje oblíbené jídlo na všechny způsoby. Mám je rád od dětství kdy je moje babička vařila hodně často. Je škoda že se na taková jídla u nás zapomnělo.

[palo satko]

Kopec tych ceralii a strkovin som jedol ako decko. Obaja rodičia pracovali (takto väčšinou daleko od domova) a kedže nebola ani družina a ani školska jedalen, po škole som išiel babke na obed. To boli časy, ked sa na dedinu doviezlo mäso raz do tyždna, väčšinou v piatok a bolo len k nedelnemu obedu. Proste v jednoduchej rodine vinohradnika- dužstevnika mäso bolo v 60-tych rokoch raz do tyždna. Moja babka, stara škola dokazala v pohode tych šest dni varit "od muky". A ked som bol tak hladny, že som nechcel čakat, tak bol po ruke chlieb a domaca bravčova mast. Dodnes považujem a jem omasteny a osoleny chlieb s hroznom ako najvychytinejši zakusok. Druha vec ale je, že dnes mäso jedavame skoro každy den. Len manželka chodi v praci na obed do vegetarianskej reštauracie. Gretu by u nas pri pohlade do chladničky piclo. Aj teraz mam naložene kare z mladeho diviačika na nedelu.

[PeterM]

Paľko s tým chlebom si ma dostal. Ja to poznám a ešte variantu s jablkom. A ak náhodnou nebola po ruke masť tak stačil i suchý chleba. U nás sa mäso príliš nekupovalo, takže z domácich zásob bola sliepka, zajac (králik), prasiatko. A to bolo väčšinou k nedelnému obedu. No a masný chleba (chlieb s bravčovou masťou) bola klasika. Mne stačil taký normálny ale starší brat to robil 1:2, chleba jedna vrstva a masť vždy dvojnásobok chleba. A k tomu ošúpaná cibuľa zajedaná ako jablko k tomu chlebu.