OCHOTNIK B - útočné UAV

[k42]

Konstrukce vypadá jako celokompozitová, aspoň podle ohalených stuktur ve křídle a v podvozkové šachtě.

[Lookass]

Haleluja! 3/4 hodiny jsem to hledal
http://www.su57.mariwoj.pl/s70-okhotnik-index.html

[puma]

:sipka: Mají tam chybu v tom číslování prototypů, protože evidentně ten č. 071 co létá už přes rok s Su-57 musí být první letový prototyp T-70-1.

Tedy to co ukázali rozestavěné je třetí létající prototyp T-70-3 (pokud nemají zpoždění), druhý T-70-2 měl být hotový do července 2021, přes rok už létá T-70-1, od října do ledna 2022 má byt postavený T-70-4, od června 2021 do března 2022 má byt hotový T-70-5, a leden - říjen 2022 poslední T-70-6 (což by měla být už sériová konfigurace, což možná bude i T-70-5, aby měli aspoň dva na státní testy a rezervu pro případ zničení jednoho prototypu).

Tedy celkem 8 prototypů z toho jsou dva neletové.

[Svarboj]

Tak to byl optický klam. Z jiného úhlu už to vypadá jako ten vstup sání u prototypu v letu v 50 sekundě videa na předchozí stránce. Navíc prostor pro radar v nose nebude nijak velký. Což by nahrávalo primárně protizemnímu účelu stroje.

[puma]

Ten radar bude mít max. dosah na letoun s RCS 1m2 cca 100 až 150km a zcela jistě bude multifunkční, podle toho tvaru úchytu tam použijí cca poloviční derivát N036-1-01 (700x900mm s 1552 T/R moduly) s rozměry cca na výšku 370-400mm a 450-500mm na šířku, kdy bude mít kolem 900 až 1000 T/R modulů, tento derivát by pak šel výhledově použít, pravděpodobně zas o trochu zvětšený pro Su-75, nebo tam použijí přímo N036-1-01, pokud se tam vejde, popřípadě cenová volba zákazníka. Důvod proč to bude mít velice pravděpodobně zmenšený derivát N036-1-01 je jednoduchý, jelikož primární role je loyal wingman pro Su-57 (a ten má celou radarovou anténní soustavu N036 složenou z více druhů radarů, nebude zas takový problém do ní připojit další externí kompatibilní radar přes vysokorychlostní datalink, kdy to pak bude umožňovat zajímavé režimy fungování celé propojené anténní soustavy jak na vedoucím Su-57, tak ale i u Ochotníků), tedy není potřeba nějaký extrémně velký dosah radaru (protože ho nese vedoucí s nímž Ochotník v relativní blízkosti kooperuje), ale je nutné, aby ten radar dokázal samostatně detekovat letouny 4+ generace protivníka za vzdálenosti jejich max. dosahu PLŘS středního dosahu (což je nějakých 105km s AIM-120C-5), dále potřebujete být schopni přes něj navádět PLŘS i dalekého dosahu po datalinku s dosahem až 400km z Su-57, kdy bude Ochota (popřípadě až čtyři) "vysunutý" před vedoucího ve vzdálenosti až do 200-300km. Hlavní důvod proč to bude derivát N036 je kompatibilita s radarovou soustavou na Su-57 (kdy půjde takový až roj Ochotníků vysunutý před vedoucího Su-57 s kompatibilním radarem použít i pro sofistikovanější společné REB operace s vedoucím - pilotovaným letounem, jelikož N036 má i pokročilé REB funkce a není důvod proč pokud bude z něj vycházet by je neměl mít i ten radar na Ochotníku a nešel ovládat z vedoucího i v automatickém režimu).

Vývoj N036 je dokončený, tedy jeho zmenšení není takový problém s modulární konstrukcí T/R modulů, jako vyvíjet zas nový radar, nebo použít nějaký nekompatibilní s radarovou soustavou Su-57, dále v tom "zmenšování" dopředného N036-1-01 existuje praxe a je úspěšně zakončená vývojem, protože ty boční radary N036B-1-01 na Su-57 mají stejné T/R moduly jako hlavní dopředný radar N036-1-01 jen jich tam je "jen" 358ks. Vývoj zcela nového radaru vytvoří zbytečně kopec problémů, které musíte vyřešit a bude vás to stát hodně času a prostředků.

[Svarboj]

RCS=1m2? Chceš tím bojovat tu pověstnou válku minulou proti jakým vlastně stíhačům? Co takhle 0,001 hodnota? A ty "zajímavé režimy fungování radaru" jsou spekulace. Uvést do praxe takový "obří virtuální radar" bude víc než problém.
Maximální dosah PLŘS je v praxi v podstatě nepoužitelný. Je to dosah na krajních podmínek kinematické obálky, kam se raketa při výrazném poklesu rychlosti dostane bez manévrování. Dvoupulzní motor si může zachovat energii pro manévr v závěreční fázi letu, ale není ovšem známo, jak to je u které rakety. Zda se ten druhý pulz zapíná až v závěreční fázi, nebo po snížení rychlosti udržuje dál energii a spíše prodlouží dosah. Mnohem důležitější je no escape zones (NEZ) parametr. A tady bude dominovat dlouhopracující náporový Meteor s regulovatelným tahem.

[Alchymista]

RCS=1m2? Chceš tím bojovat tu pověstnou válku minulou proti jakým vlastně stíhačům? Co takhle 0,001 hodnota?

Toť problem - máš vybavenie, aby si si dokázal tvrdenia výrobcu aspoň rámcovo overiť?

[puma]

RCS 0,001m2 je pitomost, je to jen nejlepší hodnota při vyzařování X band radaru (otázka je také jakého a s jakými parametry, že...) přímo čelně údajně na stealth letoun F-22, tedy bojově nikdy reálně nedosažitelná..

Proč výrobce? Jen uvažuji, že pro Ochotník (co má podstatně menší prostor pro radar než Su-57 - cca poloviční) bude klíčové umět samostatně (při samostatných misích vzdcuh-zem a vzduch-vzduch) detekovat na takové vzdálenosti (cca 150km) standardní letoun 4+ generace, aby po něm nemohl poslat klasickou PLŘS středního dosahu o max. dosahu cca 100km na vstřícném kurzu a velké výšce a nemohl jej ohrožovat i klasický letoun 4+ generace, protože detekci stealth na velké vzdálenosti je v roli loyal wingmana řešena jinak, na 100km detekuje např. radar na Su-35S N035 Irbis letoun s RCS 0.01, s RCS 0.1 je detekce na 160km, s RCS 1m2 je to 270km - tedy na těchto vzdálenostech (cca 160 až 200km) společně budou vědět o stealth letounech bezpečně, k tomu západní stealth letouny mají průměrné RCS kolem 0.3m podle ruských zdrojů. Tedy logicky N036 na Su-57 bude mít tyto parametry ještě lepší, protože vychází z N035 a ty stealth letouny do cca 250km před letounem detekuje bezpečně vedoucí Su-57 a nebudou představovat hrozbu pro Ochotnik/y "vysunutý" na cca 100 až 150km před vedoucí Su-57 a Ochota je ještě bude schopen napadnou vlastními PLŘS středního dosahu nebo na ně dovést z vedoucího R-37M nebo Izd. 810 dalekého dosahu, kdy ty stealth letouny protivníka budou ještě daleko mimo dosah svých PLŘS na vedoucí Su-57, co je detekuje.

[Svarboj]

Zatím ty hodnoty nikdo nedokázal zpochybnit. Ani země co vyvíjejí stealth letouny a mají tedy už nějaké zkušenosti neprohlašují, že to je nafouknuté PR nebo slepá vývojová ulička. Fyzika platí všude. Rádiové vlny se odrazí směrem na základě úhlu dopadu a materiály mají různé vlastnosti - míru odrazivosti. Kombinaci obojího lze významně potlačit a rozptýlit návratové echo radiových vln. Zvláště ty materiály a jejich vrstvená kombinace založena na nanostruktůrách mají velkou budoucnost.

A ještě k těm raketám. Ty vypočtené dosahy detekce leteckých stíhacích radarů proti VLO cílům, co se valí na internetu jsou tak nízké, že možná dolet raket už nebude tak určující hodnota.

[Honza]

Já osobně si především myslím, že ty drony dávají úžasnou možnost sestavení do obří antény, nedovedu si představit, že to nevyužijí. Pak klidně mohou mít f22 RCS 0.001m2 a je to fuk, stejně budou hezky viditelné.

[puma]

Však právě, půjde při zasíťování anténního pole radaru loyal wingman/ů k vedoucím/u vytvářet různé zajímavé konfigurace jednoho společného obrovského "virtuálního" anténního pole, kdy se podstatně zvedne citlivost takto pracující radarové soustavy jako celku (zde se musí přemýšlet v klasických bojových formacích, minimálně roje letounů, jaký mix pilotovaných nepilotovaných letounů je už vcelku jedno, podstatné je, aby šli ty od sebe vzdálené radarová anténní pole (desítky až stovky km) operativně automaticky propojovat/odpojovat přes vysokorychlostní datalinky navzájem a pak to bude umět hodně zajímavé věci, které s jedním radarem a anténním polem nikdy nedosáhnete), což je přesně "hrubý klacek" na stelth konstrukce nejen ve vzduchu.

[skflanker_]

Военная приемка. С-70. Беспилотник «Охотник». Часть 1 // Vojenské prijatie. S-70. Bezpilotnik Ochotnik. 1. časť ...

Záber na otvorené zbraňové šachty:

Zdroj https://vk.com/wall-123538639_2017875 z 03.10.2021
+ z videa ↑ (1. časť):
Nebude / neplánujú / neuvažujú nad motorom s meniteľným vektorom ťahu
Operátor nemá mať joystick = má iba zadať navigačné body, ciele a "umelá inteligencia" má vykonať všetko samostatne
Veľký dôraz venujú autonómnosti = rátajú že sa spojenie zaruší = má to bez spojenia s operátorom dokončiť zadanie a vrátiť sa na základňu
Frolov nepredpokladá prevádzku ako na západe - letový operátor má byť pilot a nie PC herný hráč
V riadiacom centre sú 3 osoby = letový operátor, zbraňový operátor, operátor spojenia
+ kopec ďalších info

[puma]

Zajímavé, takže dvě zbrojní šachty, po shlédnutí: motor identický s těmi na Su-57, tedy AL-41F1S (tah 8.8t/15t) a v budoucnu izd.30 (s tahem 11t/18t) bez vektorování tahu - důvod: taktický s prioritou stealth vlastností a skrytého přiblížení, supermanévrovatelnost není prioritní narozdíl od všech letounů vybavených vektorováním tahu, protože s vedením vzdušných bojů na krátkou vzdálenost se nepočítá. Zatím tam nepotvrdili ani nepopřeli nadzvukové rychlosti, uvidíme v druhém dílu. Schéma nasazení v roli vzduch-vzduch ve společných formacích: Su-57 se drží mimo dosahy PLŘS protivníka a Ochotníci jsou vyslaní na skryté přepady letounů protivníka před ně (do oblasti ohrožení PLŘS od protivníka). Většina řešení a systémů převzata z vývoje Su-57, včetně zcela identických podvozků.

Virtuální plnohodnotné testování věrného matematického modelu prototypu probíhalo na nejvýkonnějším ruském superpočítači v jaderném středisku v Sarovu, který to počítal 2 měsíce v kuse a reálná doba tohoto virtuálního testování byla desítky let.

[puma]

S udávanou maximální vzletovou hmotností kolem 25t a při použití izd.30 na maximálku bez forsáže, bude poměr tahu k hmotnosti 0.47 (oproti Su-57 v stejné konfiguraci s 0.61, který s tím má dosahovat rychlostí M2 při supercruise - nebrat ty poměry doslova, protože je tam klíčová ztráta hmotnosti spotřebováním paliva v čase po vzletu, ale orientačně se to dá použít na hrubé porovnání).

Jiné zdroje ale uvádějí pro Ochotnik-B max. vzletovou hmotnost "jen" 20t, pak by se to už docela blížilo s 0.55 parametru na Su-57, ale skoro přesně se to rovná (při max. vzletové hmotnosti Ochotnika-B 25t s izd.30) 2x AL-41F1S s max. tahem 17,6t bez forsáže na Su-57, což je poměr 0.48, s kterým je schopen Su-57 dosáhnout supercruise M1.6.

Pořád půjdu proti proudu a soudím, že Ochota bude schopný s izd.30 létat na 100% tahu supercruise (bez forsáže) někde kolem M1.5-1.6 na výškách 14-15km, kdy to bude zároveň i nejekonomičtější varianta supercruise pro Su-57 s motory izd.30 na cca 75-80% tahu bez forsáže, tedy maximalizace bojového rádiusu. Nemá logiku, aby byl výrazně pomalejší než nejoptimálnější využití hlavní výhody Su-57 - supercruise, kterému to má dělat hlavně loayal wingmana, protože pak to nebude mít žádné výhody v takovém tandemu, ale jen samé nevýhody z neschopnosti držet s vedoucím Su-57 krok.

[kenavf]

Ochotnik nemá ani zvislé ani vodorovné ocasné plochy. Nebola by to v tomto prípade výhoda že by mal teda nižší aerodynamický odpor a tak by mu stačil slabší ťah motoru na dosiahnutie supercruise?

[Alchymista]

teoreticky ano.
Prakticky - pri lete vo formácii má "vedený" až o štvrtinu vyššiu spotrebu ako "vedúci". A tak isto je to i s ťahom - vedený potrebuje mať lepšie akceleračné vlastnosti ako vedúci - alebo vedúci nemôže "isť naplno", aby vedeného "nestratil".

[kenavf]

Najvyššiu spotrebu má predsa vedúca hus a tie husi na krídlach majú spotrebu nižšiu, preto tak lietajú.

[Alchymista]

Až sa Ochotnik naučí lietať na tlakovej vlne a úplave za Su-57 potom ojojojojojój....
A nielen husy - využívajú to i delfiny, kosatky, ale trebars i ryby "lodivod" a "štítovec" aj ďalšie.

[Skeptik]

Ochotnik nemá ani zvislé ani vodorovné ocasné plochy. Nebola by to v tomto prípade výhoda že by mal teda nižší aerodynamický odpor a tak by mu stačil slabší ťah motoru na dosiahnutie supercruise?

Ta výhoda je pouze zdánlivá.

1) Je potřeba si uvědomit, že absence VOP a SOP výrazným způsobem snižuje stabilitu letu. A to je potřeba něčím nahradit. Standardně se to děje změnou profilu konců křídla "aerodynamickým zkroucením křídla" (konce křídla nevytváří pozitivní, ale negativní vztlak), a nebo v případě moderních konstrukcí systémem FBW ... případně jejich kombinací.
Oba přístupy však zvyšují celkový odpor.

2) Samokřídla nemají trup => vše podstatné musí být umístěno v křídle (samokřídle). To ale znamená použití tlustého profilu křídla a z toho plynoucí odpor. Tlusté křídlo (profil) aerodynamicky tolik nevadí při subsonických rychlostech, ale začíná to negativně ovlivňovat rychlost letu při transonických rychlostech (o supersonických ani nemluvě).

Výsledkem obou negativních prvků (viz výše) je i to, že do současnosti nebylo zkonstruováno samokřídlo schopné létat nadzvukovou rychlostí ... a hned tak zkonstruováno nebude. Ale snít se dá o čemkoliv

[puma]

Jenže to křídlo nemá vůbec tak silný profil oproti běžným nadzvukovým stíhacím bombardérům, když ten ochotník otočíte vzhůru nohama v hlavě, tak v čem se objemem a tedy i aerodynamicky zásadně liší centrální část oproti centroplánu na Su-57, který je tvarově daleko více aerodynamicky nestabilní a generuje tedy celkově větší aerodynamický odpor ještě s dvěma vstupy vzduchu?

No a šípovitost křídla nebudu zmiňovat


Vycházím z prosté úvahy, pokud chci loayal wingmana k pilotovanému stíhacímu letounu, nemůže mu dát podzvukový stroj, protože tím srazím taktické schopnosti tohoto pilotovaného stroje, chci něco, co bude optimalizované pro optimální bojové využití Su-57 včetně jeho hlavních výhod a to jsou optimální dosažitelné rychlosti na supercrusie a dolet - , pak to má smysl, vše ostatní bude pro vedoucího taktická přítěž v boji a místo aby mu byl takový loayal wingman nápomocen, stane se jeho Achilovou patou a potáhne zákonitě jeho taktické možnosti ke dnu, k tomu ještě piloti budou mít podvědomou snahu tyto stroje zachraňovat, jelikož nebudou stačit jejich operačnímu tempu a tím se spustí další taktický nesmysl - dát podzvukový stroj jako loayal wingmana k stíhacímu letounu schopnému vyvinout rychlost M2.5 a přeletovou až M2.