Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Polygon. MiG-29K. Znovuzrození

Od 7 minúty - Laserové zobrazenie pracovného postupu, viď aj:

skflanker_ píše: ↑

26 srp 2018, 18:07

Ukážka na čo všetko musia vývojári lietadla myslieť:
https://youtu.be/LvD2-_Tl7j4 zverejnené 12.04.208, dĺžka videa 3:56 min.

Tréninkové lety palubních víceúčelových bojovích MiG-29K / KUB

Cvičení "BARS-2018": lety společných rusko-srbských posádek MiG-29

video modelu - zatiaľ do spojleru

↑ nejedná sa o skutočné lietadlo ale iba o model
Model reálneho lietadla MiG-29OVT = Experimentálne lietadlo z konštrukčnej kancelárie MiG kde do draku MiG-29 dali motory s 3D tryskami, viď napríklad toto:

https://youtu.be/BdVJPZAKAQE zverejnené 23.01.2013, dĺžka videa 7:09 min.
Viac info o MiG-29OVT napríklad :
https://ruslet.webnode.cz/technika/rusk ... mig-29ovt/

PeterM - "BIG MODEL" s nejakým vyvíjačom pary alebo vypúšťaním podchladeného/tekutého dusíku alebo vzduchu

skflanker - nádhera, dobre vidno prechody medzi rôznymi typmi obtekania

MiG-29K - zábery z kamery na šleme - ale "rozmazané" zobrazenie v kabíne = stačí na predstavu ako to v kabíne MiG-29K vypadá (nemýliť si z iz. 9-31,tu je už nový iz. 9-41)
https://www.instagram.com/p/BpAKOk_l_Bh ... xhound_rus zverejnené 16.10.2018

SYRSKÝ MIG-29 VYZBROJENÝ NOVÝM SYSTÉMEM RUŠENÍ

19. srpna byla na syrské stránce na Facebooku zveřejněna fotografie zobrazující víceúčelový stíhač Sy-Arab Arab Air Air (SyAAF) Mig-29 vybavený novým rušicím systémem. Systém, který byl osazen na jednom z bojových strojů Mig-29, byl identifikován jako vzdušný obranný systém Talisman (ADS). Talisman ADS, vyrobený v Bělorusku, má poskytovat ochranu před raketami typu vzduch-vzduch a země-vzduch. Kromě toho je systém, který je umístěn v externím modulu, plně automatický. SyAAF provozuje kolem 20. Mig-29 a všechny byly údajně modifikovány na standard speciálně vyvinutý pro Sýrii známý jako SM. Syrské Mig-20SM jsou vyzbrojeny pokročilými raketami typu vzduch-vzduch R-77 a mohou také používat přesně naváděnou munici.
Sýrie, která ve většině případů neoznamuje své nákupy zbraní možná získala běloruskou ADS již před nyní probíhající válkou.

https://southfront.org/syrian-mig-29-wa ... ng-system/

Ty Talismany-NT používá i ruské letectvo na svých Jak-130, takže spíš to zkouší takto v Sýrii Rusové nejspíš s podporu běloruského výrobce.

:sipka: Zajímavý jeden z operačních režimů nazvaný "Elektronický stealth", kdy podle té animace radiolokátor protivníka vůbec nedetekuje letoun.

Skôr tak, že na zdroj vyžarovania - rádiolokátor - je okamžite odpálená riadená strela... Ale aj to mi pripadá dosť nezmyselné.

Dovedu pochopit to vytváření falešných elektronických cílů, kdy při ozáření radarem ten Talisman vysílá "falešné odrazy" a tím "zblbne" radar útočícího letadla.

Ale že by dokázal vyslat "falešný odraz" stejný jako je ten pravý jen s obrácenou amplitudou aby došlo k takové interferenci, že se vlny navzájem vyruší … to mi připadá trochu jako fantasy.
Teoreticky to možné je, ale prakticky ???

Hlavně v tom druhém videu uvádí , že to je určené i proti radaru F-22, takže AESA radaru se skokovou změnou frekvencí. Pak to funguje tak, jelikož neznají náhodnou volbu frekvencí takového radaru při vyzařování, že realtime detekují v celém spektrum XY všechny aktivní pracující frekvence a na základě toho okamžitě vysílají, v tom širokém spektru detekovat vyzařující AESA radar s náhodou změnou frekvencí nebude jednoduché, ale teoreticky se dá takový radar identifikovat tak, že na to pustíte algoritmy strojového učení a ty v tom širokém spektru hledají vzory a pracují s energií jednotlivých frekvencí dopadajícího elektromagnetického záření - jen to musí zvládat extrémně rychle počítat a mit to hodně slušný počítač. To co spojuje vyzařující AESA radar, co skáče náhodně po širokém spektru frekvenci je soběpodobnost energie dopadajícího elektromagnetického záření z něj na konkrétní objekt ve vzdálenosti X v čase X a na frekvenci X, takto by se dal teoreticky jednoznačně odlišit od pozadí a šumu (dal by se tak i sledovat) a pak by jste byly schopni i vysílat proti takovému radaru po frekvencích po kterých náhodně skáče, aby se zamaskoval. Jen to musí mít od identifikace po vysílání ta rušička extrémně rychlou reakci, aby dokázala mít režim elektronický stealth, kdy vrací radaru, co vyslal po stejných frekvencích na kterých je vyslal, z logiky věci, aby to teoreticky fungovalo, tak zpoždění vyslaného signálu musí být proti takovému AESA radaru se sokovu změnou frekvencí brutálně extrémně malé v režimu Elektronický stealth.

Mám obavu pakliže by toto Rusové dokázali uvést do praxe tak výrobu nepředají Bělorusům ani neposkytnou do provozu třetím(i když prověřeným) stranám. To by bylo stejné jako když by tuto schopnost na stříbrném tácu předali protivníkovi k využívání proti sobě(můžeme spekulovat, že je většinově postavena na Západní součástkové základně).

Tak ono v principu to možné je, jak uvádí Skeptik. Velký problém je s AESA radary, co náhodně a šíleně rychle mění frekvence, jak takto vyzařující a pracující radar detekovat vůbec na pozadí a šumu - natož realtime. Podle mého názoru s velkým výpočetním výkonem a nějakými hodně pokročilými algoritmy s AI by to teoreticky jít mohlo, když se nad tím zamyslíte, tak takový radar musí z logiky věci vyzařovat na objekt X ve vzdálenosti X a čase X elektromagnetické vlny - byť v širokém spektru frekvenci, ale o přibližně stejné dopadové energii X (aby ty se k radaru dokázali vrátit) a ta energie dopadající na objekt X/kontejnery v širokém frekvenčním spektru, ta by měla jít změřit a sledovat (díky tomu by jste ten vyzařující radar dokázali vytáhnou z pozadí a šumu) pokud by jste dokázali realtime sledovat a vyhodnocovat celé velké frekvenční spektrum v kterém ten radar/y mohou pracovat a pustili na to hodně pokročilé algoritmy, teoreticky by takto mohlo jít identifikovat konkrétní vyzařující radar - díky soběpodobnosti energie elektromagnetického záření co na vás z něj dopadá v širokém frekvenčním spektru (na toto přesně by se hodilo pustit strojové učení), pak by nic teoreticky nebránilo vysílat na něj upravený signál po frekvencích, po kterých ten radar právě náhodně "skáče" a vysílá, jen by celý proces musel být opravdu šíleně výpočetně rychlý, a jelikož do těch kontejnerů vážících 65kg nevměstnají nějaký superpočítač, tak pokud toto dokážou v 65kg, vypadá to, že ten fígl leží v nějakých hodně pokročilých algoritmech a až pak v dnešní dostupnosti relativně velkého výpočetního výkonu.

Nevyznám sa v tom príliš, ale: ako je presne realizované "skákanie" - sú vybrané frekvencie skutočne náhodné, pseudonáhodné, alebo sú frekvencie volené medzi niekoľkými desiatkami, stovkami či tisícami dobre definovaných frekvencií?
Druhá vec: ako je riadená náhodnosť preskokov? Nie je čisto náhodne len pseudonáhodná? Teda vypočítateľná zo znalosti sekvencie?

Záleží na konkrétním AESA radaru a jeho parametrech, ale pokud má například 1500 T/R modulů může každý jeden vysílat na náhodně zvolené frekvenci (frekvence se na každém T/R modulu mění cca 1000/sekundu - uvádí literatura pro moderní LPI radary), takže to je pro náš moderní LPI radar s 1500 T/R moduly cca 1500000 náhodných frekvencí za sekundu co vyzařuje. A teď záleží jak je ta množina frekvencí velká - na minimálním rozestupu frekvencí od sebe, na kterých ten radar dokáže reálně pracovat mezi 8-12GHz (X pásmo) a to číslo neznám, to pak bude možných frekvencí 1500000 x Y za 1 sekundu práce radaru.

To skákanie úplne náhodné asi nie je, ale silne pochybujem že je možné ho v podmienkach reálneho bojového nasadenia vypočítať na palube stíhačky. Myslím, že talizman a podobné zariadenia používajú proste hrubú silu, vysielajú bludy cez celý predpokladaný frekvenčný rozsah protivníkovho radaru, alebo rušia "sekčne" (v menšom rozsahu ale väčšou intenzitou) a to okno rušenia náhodne presúvajú po predpokladanom spektre protivníkovho radaru.

Skákaní po frekvencích je zcela jistě zcela náhodné (mohou se třeba používat nějaké optimální frekvenční vzory, ale jejich výběr je nehodný), kdy to řídí pokročilé generátory náhodných čísel. To tak být musí, jinak by to bylo lehce detekovatelné od přirozeného šumu pozadí a celá pointa LPI radarů by postrádala smysl, protože slabé místo by bylo právě v nenáhodnosti zvolených vysílacích frekvencí, přes které by se dali lehce detekovat při nějakém opakujícím se vysílaném vzoru.