Letecký vývoj

[kenavf]

kenavf - nie 3% ale okolo 30%
Typické vypustenie rakety pri vzdušnom štarte sa odohráva vo výške 10 000+metrov pri rýchlosti 900+km/h
Zober si Falcon Heavy (zrovna som pozeral štart s Arabsat) - po jednej minúte letu (práce troch blokov) má výšku ~9100m a rýchlosť ~1070km/h, bočné bloky sa vypínajú v ~135-140 sekunde a oddelujú v 157 sekunde. Centrálny blok končí prácu okolo 210-215 sekundy a oddeluje s v 218 sekunde.
Teda "teoreticky" za tých 60 sekúnd raketa spálila 42-45% využiteľného paliva v bočných blokoch a 27-29% využiteľného paliva v cetrálnom bloku. A to len na to, aby sa dostala do bodu vypustenia pri vzdušnom štarte... O toto menšie a ľahšia alebo i "slabšia" môže byť raketa pre vzdušný štart - alebo o to viac jej možno naložiť.

Porovnával som to radšej s Falcon-9(cca rovnaká hmotnosť nákladu na LEO?)
V čase 65sec dosiahol tú výšku 10km a má už rýchlosť 1400km/hod a to smerom hore(resp. relatívne malý sklon). Ten Stratolaucher bude smerovať raketu vodorovne a to je tiež dosť veľký mínus.
1.stupeň horal do 160.sec.

Falcon 9 v1.0 rocket cost a total of about $200,000.[148] The first stage uses 245,620 L (64,885 US gal) of liquid oxygen and 146,020 L (38,575 US gal) of RP-1 fuel,

Váha paliva a okysličovadla 1.stupňa cca 390ton. Za 65 sekund spálil 65/160 časti paliva to je cca 159ton(ak spaluje rovnomerne) Takže celkovo 550 tonová raketa sa odlahčila na 390 ton.

Pegasus II by mal mať 211 ton a 2000kg náklad (na GTO)
https://en.wikipedia.org/wiki/Pegasus_I ... et)#Design
https://aviationweek.com/blog/stratolau ... g-progress

Takže tie parametry sú podstatne slabšie, samozrejme je otázka ceny štartu a ceny strateného 1.stupňa(má menej motorov)

[jura-p]

Doteď jsem si myslel, že raketa startující do vesmíru má už na zemi dopřednou rychlost danou otáčením země a té využívá ke snažšímu startu, nejlépe z místa na rovníku. K letu do vesmíru je vlastně důležitá hlavně tečná rychlost. Se stoupáním se musí raketa naklánět a zvyšovat rychlost ve směru otáčení země, aby se udržela vzhledem k místu startu alespoň nad základnou. Není to optimální, kruhové dráhy by dosáhla hodně daleko. Start opačným směrem je přece energeticky daleko náročnější, protože se musí napřed dostat na nulovou tečnou rychlost a tu pak zvyšovat na stejnou tečnou rychlost, která ho dostane alespoň na dráhu kruhovou opačným směrem. Všechny starty jiným směrem a z míst mimo rovník jsou výpočetně daleko složitější. Z hlediska točivé soustavy vypouštění s rychlostí dodanou letadlem ve vodorovném směru otáčení Země není nutně nevýhodou Když raketa letadlo předletí a začne výrazně zvyšovat rychlost, tak už tento vodorovný let zajistí zvyšování dráhy, protože její dráha se bude více blížit přímce už kvůli odstředívé síle působící opačně než gravitace. Jistě lze spočítat a využít naklonění rakety tak, aby část vektoru tahu motoru zrychlovala a část také působila proti síle dostředivé, gravitaci.
Nejsem ani odborník na létání, ani na nic tomu se blížícího, ale počítání v točivých soustavách jsem kdysi uměl docela dobře, protože jsem na převody mezi inerciální a točivou soustavou jednou vyletěl od zkoušky z mechaniky a pak jsem to našrotil fakt důsledně. A tu zkoušku udělal. Předtím jsem to jen uměl. Ve skutečnosti jsem vyletěl na to, že při dlouhém převodu jsem na jednom místě vynechal čárku u točivé soustavy. V dalších rovnicích jsem ji sice zase měl, ale zkoušející mě vyhodil s odůvodněním, že "fyzika není žádný bordel". Tam jsem také začal přemýšlet nad tím, že se budu věnovat jinému oboru, který nedá tolik práce s výpočty, abych se po hodinách práce a pozornosti nad těmi čárkami dopracoval k výsledku, který byl vzadu. Pak jsem se dal na zcela jiný obor, kde zase schopnost myslet systematicky, jistá metodologická kázeň, kterou mi ti asáci přece jen vštípili, schopnost sedět hodiny nad problémem a ověřování, že jsem neudělal chybu, vynesla snadno červený diplom. Na to studenti mého oboru nebyli cvičeni a dnes jsou ještě méně.
Takže bych potřeboval objasnit, v čem je start ve výšce a s přidanou rychlostí letounu ve vodorovném směru, skoro jistě ve směru využívajícím i otáčení země nevýhodnější než start "vzhůru kolmo. Optimální směr přece snadno zařídí v určitém rozsahu vektorovatelný tah motoru čí motorů rakety, který musí být možný při každém způsobu startu rakety, která má doletět na jakoukoli dráhu delší než u kaťuše, u které jistý rozptyl může být výhodou při plošném postřelování nedalekých ploch, i kdyby to u raket v atmosféře mělo být dosahováno křidýlky a nakláněním toho motoru raketou. Nějak přece musí být raketa korigována proti "přetáčivosti" zadního pohonu a tuto na druhé straně využívat k naklonění rakety do správného směru. Což platí přece stejně u startu kolmo jako vodorovně. Je to snad tím, že při rychlosti a výšce vypouštějícího letadla je ještě optimální úhel rakety výrazně menší než pětačtyřicet stupnů od kolmice? Vím, že tento web není školící, ale byl bych za objasnění vděčný. Je to přece jen padesát let, kdy jsem se těmito věcmi zabýval.

[PeterM]

Poláci otestovali nejlevnější proudové letadlo na světě. Na jeho vývoj přispěla EU

Prototyp malého dopravního proudového letadla polské konstrukce a výroby má za sebou první lety, oznámila zpravodajská televize TVN 24. Výrobci pětisedadlového letounu Flaris Lar1 slibují, že půjde o nejlevnější stroj svého druhu na světě, přesnou cenu však dosud neohlásili, dodala stanice.

Letoun, vyvíjený už téměř deset let i za přispění fondů Evropské unie, má zatím za sebou 26 letů v podobě startů a přistání na dráze letiště Babimost ve městě Zelená Hora, které měly doladit konfiguraci stroje a ověřit jeho chování ve vzduchu.

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/do ... 1555392413

[palo satko]

jura-p nevyhoda štartu z vysoko letiaceho lietadla je v tom, že štart z lietadla ta limituje v náklade, ktory chceš na obežnu drahu dostat. V pohode možeš posielat menši naklad, male družice, nazvyme ich "pomaranče" ale nie vesmirnu stanicu. A ked mas primeranu raketu možeš aj k tažkej družici ešte pridat tucet pomarančov.
Rutan chce tou podla mna zlou konštrukciou poslat bohatych ludi robit kukuč do najbližšieho kozmu aby si mohli doma zavesit diplom. Vyjde, nevyjde, nech to len pristane a hlavne že sme štastne doma. Je to niečo ako husenkova draha len grcanie bude vyriešene sofistikovanejšie.

[riho]

Rutan stojí za Space Ship One, tak by to nebolo prekvapivé. Už má postup otestovaný.

[Alchymista]

Podľa mňa, z pohľadu komerčného, je už Stratolauncher mŕtvy projekt. Svojím spôsobom "najväčší Zeppelin".
Cestu (komerčnú) prešlapáva SpaceX Falcon a Dragon či BFR/MCT/ITS, prípadne Blue Origin s New Glenn.

[riho]

Z dlhodobého hladiska nie, časom sa bude musieť začať lietať kombináciou atmosférického a raketového motoru. Rakety už sú na hranici svojich možností, to že nám zatial stačia je dané miniaturizáciou elektroniky. Lenže to nie je to cesta k spriemyselňovaniu obežnej dráhy, ak mám pol roka čakať na postavenie rakety. Na to treba pendlera, čo bude lietať aspoň obdeň.

[Alchymista]

Kombinácia atmosferického (tj. prúdového) a raketového motora možno ano, ale nie spojenie lietadla a rakety - bude to musieť byť nejaká varianta jednostupňového raketoplánu - a bude vyzerať skôr ako ruský návrh Kliper v poslednej fáze alebo teraz Muskov MCT/ITS než ako STS či Buran. A nebude to ani Skylon a motor Sabre.
Je ale možné, že to nakoniec budú čiste rakety - a delené na stupne.
Zdá sa totiž, že Falcon Heavy môže byť životaschopné a konkurencieschopné riešenie aj k raketoplánom. Mylím si totiž, že "dole" (na Zem) má zmysel voziť len ľudí - a prípadne vedecké vzorky. Z Mesiaca - a to je "hen za rohom" - sa ekonomicky neoplatí voziť ani zlato. A to ani v prípade, že by kozmická doprava hneď zlacnela desať krát (na $1000 za kilogram). Kilo zlata je totiž dnes okolo 50-70 tisíc dolárov, ale doprava 1kg "čohokoľvek" z Mesiacu vychádza najmenej na milion dolárov. Na ceste zemská orbita - mesačná orbita - povrch Mesiaca - (mesačná orbita) - povrch Zeme totiž kvôli potrebnému palivu (ktoré sa musí dopraviť zo Zeme) v každom kroku stúpne cena za dopravu jedného kilogramu 3-5 krát, v druhom kroku (LEO-LLO) možno až 10 krát.

Druhá vec - cena paliva. Občas možno počuť argument: palivo je lacné, halierová záležitosť, stojí len "dolár za kilogram", tak sa ním netreba zaoberať. Je to falošný argument - a kto ho používa pri letoch mimo LEO je buď "hlúpy a nevie", alebo "vie" - a potom umyselne klame.
Lacné sú len palivové zmesy s tekutým kyslíkom (LH/LOx, RP/LOx, tekutý metan/LOx). Lenže tekutý kyslík dokážeme vo väčších (tonových) objemoch uchovať v rakete len dva, maximálne tak päť dní (vodík maximálne deň, metan bude "niekde medzi"). Dali by sa aj dlhšie - ale prudko rastie hmotnosť tepelných izolácií nádrží a podporných systémov...
Takže prinajmenšom z Mesiaca sa lieta na hydrazíny a NOx. A to je "mnohonásobne" drahšie ako palivá s tekutým kyslíkom - asi tak 10-50 krát, podľa toho, kde palivo vyrábate a použivate. A musíte ho niekam dopraviť a dopravu zaplatiť...
Čo z toho vyplíva? Aj keď akokoľvek zlacniete cenu dopravy LEO, cena dopravy "kamkoľvek ďalej" sa už až tak výrazne nezmení a nikdy neklesne pod nejaké medze, ktoré následne určia, čo - a odkiaľ - sa ešte oplatí voziť...
A nie - ani zázračné atomové, iontové či eletrické motory to zásadne nezmenia.

[k42]

Dokud nebude "nová fyzika", tak se s tím nedá nic moc efektivnějšího dělat. Možná v určité kategorii - malých družic na LEO - bude efektivní nějaký takový proudový/náporový/raketový návratový aero-kosmický letoun, ale spíše ne: rakety budou asi levnější. Letoun by byl asi flexibilnější, ale s efektivitou to bude stejně na štíru.

Také mám značné pochybnosti o rentabilitě těch "znovupoužitelných" raketových řešení. Dosud vždy se to ukázalo jako propagandistický a účetní podvod (třeba se Space Shuttle), a obávám se, že nejinak tomu bude i u zmuskovaných Falconů 9. Což o to, propagace je to vpravdě geniální, ale zda to vychází lépe finančně, bych se odvážil silně nevěřit. Protože doprava stupňů zpět; protože nutnost kontroly, defektoskopie, repasů; protože nutnost redundantního dimenzování konstrukce všeho pro opakované použití; protože nadbytečná zátěž rakety pro řízený motorový návrat a tím snížení nosnosti. Při větším počtu startů, nevycházela by levněji roboticky vyráběná jednorázová stavebnicová modulární raketa, vyráběná ve velkých sériích? Docela určitě ano - protože pak náklady na výrobu velmi klesnou a rozdíl mezi jednorázovou/znovupoužitelnou raketou je víceméně jen cena materiálu plus minimalizovaná cena výroby a montáže. Ale u znovupoužitelných řešení vyšším počtem startů cena moc snížit nepůjde - kontroly a opravy budou vždy provádět hlavně lidé, a to vysoce kvalifikovaní a "drazí". To automatizovat z principu moc nelze.

Chápu ovšem, že taková argumentace je zbytečná, ve světě, kde "všichni" berou zavádění elektromobilů (minimálně 10x provozně dražších a ekologicky škodlivějších než auta se spalovacími motory) jako skvělý nápad. :dobre:

[riho]

k42

V súčasnosti pri súčasnom stave priemyselne vyrábaných materiálov je viacstupňová raketa to najlacnejšie riešenie. Nové materiály by aj boli, ale všetko je to laboratórna výroba a nie je snaha zaviesť ich do priemyselnej výroby, pretože by zničili existujúci trh (nikto nechce opakovanie krachu svietiplynového priemyslu, ktorý položila žiarovka). Len teraz sa rozbehol na plné obrátky biznis s LiOn batériami a už by mali prísť kvalitativne lepšie úložiská a zničiť všetky tie investície do rozvoja ťažby, úplatkov politikom a zelenej reklamy? To snáď nie. To isté v leteckom priemysle. Po druhej svetovej sa prototypy sekali jak Baťa cvičky, každú chvíľu sa niečo patentovalo a zavádzalo do výroby. Kde sú tie časy.

[Alchymista]

To isté v leteckom priemysle. Po druhej svetovej sa prototypy sekali jak Baťa cvičky, každú chvíľu sa niečo patentovalo a zavádzalo do výroby. Kde sú tie časy.

Počas druhej svetovej vznikli tri smery, v ktorých "byť na špici" znamenalo degradovať protivníka na úroveň kovákov. Prúdové motory a nadzvuková aerodynamika, rakety a raketové motory - a atomová zbraň. Armády a vojenský vývoj boli štedro dotované štátom, obranné rozpočty tvorili 10-20%, ale aj cez 50% rozpočtu štátov. Vodcovia štátov a politici sa nebáli ráznych krokov, hoci občas nesprávnych. A podobne sa chovali podnikatelia a firemný "management".

[riho]

Nechcel som to napísať takto napriamo, ale áno Alchy. Kto nechcel byť zožratý, musel vymýšľať, inovovať, riskovať. Teraz je svetový obchod jeden veľký zahnívajúci rybník, ktorý je rozdelený medzi pár globálnych štúk s rozdelenými lovnými zónami a nepustia medzi seba nikoho nového. Poberajú rentu a ťažia z už zavedeného.

[kenavf]

Doteď jsem si myslel, že raketa startující do vesmíru má už na zemi dopřednou rychlost danou otáčením země a té využívá ke snažšímu startu, nejlépe z místa na rovníku. K letu do vesmíru je vlastně důležitá hlavně tečná rychlost. Se stoupáním se musí raketa naklánět a zvyšovat rychlost ve směru otáčení země, aby se udržela vzhledem k místu startu alespoň nad základnou. Není to optimální, kruhové dráhy by dosáhla hodně daleko. Start opačným směrem je přece energeticky daleko náročnější, protože se musí napřed dostat na nulovou tečnou rychlost a tu pak zvyšovat na stejnou tečnou rychlost, která ho dostane alespoň na dráhu kruhovou opačným směrem. Všechny starty jiným směrem a z míst mimo rovník jsou výpočetně daleko složitější. Z hlediska točivé soustavy vypouštění s rychlostí dodanou letadlem ve vodorovném směru otáčení Země není nutně nevýhodou Když raketa letadlo předletí a začne výrazně zvyšovat rychlost, tak už tento vodorovný let zajistí zvyšování dráhy, protože její dráha se bude více blížit přímce už kvůli odstředívé síle působící opačně než gravitace. Jistě lze spočítat a využít naklonění rakety tak, aby část vektoru tahu motoru zrychlovala a část také působila proti síle dostředivé, gravitaci...

Všetko to platí.
Tá raketa sa postupne nakláňa do požadovaného smeru. Je otázne aký sklon má v desiatich kilometroch(to neviem). Ale rozhodne nebude vodorovný ale prevážne dohora.
Ten vodorovný štart by mal mať nevýhodu, že taková raketa asi neznáša veľké G-čka v priečnom smere(zatáčky), preto poletí podstatne dlhšiu trasu hustejšími vrstvami atmosféry(aj keď je to v desiatich kilometroch) a to je spotreba paliva.
Falcon to berie najkratším smerom mimo atmosféru a nakláňa sa postupne ako iné klasické rakety.

[riho]

Pri klasickej rakete pôsobia proti sebe v nízkej výške dva faktory. Preťaženie a aerodynamický ohrev. Toto sa darí eliminovať práve vzdušným štartom, raketa sa tak či tak nakoniec bude musieť natočiť do vodorovného smeru s povrchom Zeme, aby dosiahla 1. kozmickú rýchlosť.

[Alchymista]

riho - to je čiastočne aj "Qvakova teoria ťažby renty", ale aj keď má určite nejakú váhu, tak podobnú váhu má aj takmer konšpiračná teoria "koristenia z nemeckých výskumov", podľa ktorej všetky vynálezy pre američanov urobili nemci - a pre rusov tiež všetko vyrobili nemci. A keď nemecké zdroje a nápady "došli", vývoj sa zastavil...

Moja domnienka o príčinách spomalenia tempa vývoja sa trochu podobá tomu, čo napísal agent k42 -

... Nebývalo to, protože to nešlo spočítat - většina těch soustav rovnic zkrátka nemá analytické řešení ...

a je približne takáto: do konca 60. rokov boli objavené a rozpracované takmer všetky aerodynamické riešenia, ktoré bolo možné na danej úrovni poznania a vývoja popísať analyticky, v "rozumnom čase" spracovať numericky, a následne realizovať technicky a technologicky. Plus boli opísaná a zaznamenané javy, ktoré boli dostatočne spoľahlivo pozorované, hoci k nim ani analytické vyjadrenie a občas ani teoretické vysvetlenie neexistovalo.

Dôvod - a príklad:
Vírové javy okolo krídla čmeliaka nepopíšeme analyticky, pokiaľ ich nedokážeme poriadne pozorovať - a pozorovania náležite spracovať. Na to potrebujeme výskumné vybavenie - pritom s klasickou filmovou kamerou, hoci aj hneď rýchlobežnou, takmer neni šanca pohyb krídla presne nasnímať, kvôli citlivosti filmu potrebujeme napríklad intenzitu osvetlenia, že čmeliaka ľahko upečieš... spracovanie filmu a obrázkov z neho je ďalší problém... Všetko sa spracováva ručo a mokrou fotocestou...
Takže je to zdlhavý výskum, pretože náročný na relatívne pomalé spracovanie výskumných materiálov - a drahý, pretože vyžaduje veľké množstvo ľudskej práce pri ich spracovaní. Pritom je už v počiatkoch alebo z prebežných výskumov zrejmé, že dosiahnuté výsledky budú len veľmi obmedzene škálovateľné a pilotovaný stroj na tom nepostaví, pretože nemáme dostatočne pevné materiály. Výsledok - jav na okraji záujmu, kuriozita.

[k42]

Alchymista: Přesně tak.
Navíc k tomu všemu přispělo to, že "došla matematika". Na vědecký popis těchto skokových/turbulentních/chaotických jevů totiž nebyl ani fundamentální matematický aparát (což tedy není úplně pravda, některé věci byly už dlouho, ale nikdo nevěděl, zda to k něčemu vůbec je a tak to nikdo z "praktických matematiků" ani neuměl či vůbec neznal). Ten začal vznikat až koncem 50. a v 60. letech, víceméně v souvislosti s radiokomunikacemi (teorie signálů a jejich poruch), velkými telekomunikčními/výpočetními systémy s miliardami "možných nespolehlivostí" (spojů, součástek) a samotným prosazením digitálních integrovaných obvodů (třeba FFT, různé nespojité obdoby spojité matematiky, např. Z-transformace), prostě začala samotná analytická práce nad nespojitými, "náhodnými", chaotickými jevy. Prostě doba Shanona, Mandelbrota, ... (a těch Rusáků, co si je nepamatuji)... Protože jinak taková věc, jako třeba let čmeláka, popsat matematicky nelze (spojitou matematikou nelze popsat nespojité/skokové/náhodné děje).

No a finálně, když už nějaká ta matematika byla, tak ještě nebyla technologie na laboratorní pokusy a zachycení těch dějů (jak správně píše Alchymista). A když už jo, tak bez superpočítačů s miliardami (miliardami miliard miliard) floating point operací to stejně nemělo smysl - prakticky to k ničemu vůbec nebylo, protože praktický výstup z toho všeho žádný nebyl. Až dneska, když už tu záznamovou a výpočetní technologii máme.

Týká se to všeho možného: třeba asi 10 (hrozně to utíká) let zpět jsem (bokem coby zábavu) stavěl kolegům z jednoho výzkumáku na vlakové podvozky spešl lacinou kameru s 1000 sn./s. Potřebovali to na analýzu chvění a tlumení různých kmitů. Taková věci sice komerčně existuje, no ale za tenkrát za 1 mega a zápujčka na dva týdny byla 250 tisíc. Takže jsem vzal 30 digálních foťáků z výprodeje po 800 Kč, patřičně je hacknul (jsou to vše ARM věci), synchronizoval aby krátkým časem snímaly po té 1ms, všechno v řadě, no a z výstupů pak sestavil výsledné video 1000 sn./s. Bez toho nemohli pokračovat ve vývoji... Dneska jde všechno, když je vybavení a znalosti... (a někdo to zaplatí). A samozřejmě, doba pokročila a je možné si takovou věc s příslušným velkým rozlišením koupit už za asi 30 tisíc (nějaké to Sony RX100 VI nebo jak se to jmenuje). Tím se může kouknout, jak čmelák vlastní létá, úplně každý... :dobre:

[Alchymista]

pre kenavf, juru i Juraja (a samozrejme všetkých ostatných záujemcov) - kvalitná simulácia štartu Falcon Heavy s Arabsat 6A
je tam zahrnuté údajne takmer všetko - vidno napríklad riadenie výkonu motorov podľa aerodynamického zaťaženia konštrukcie, odlišnosti vo výkone bočných blokov a centrálneho bloku...
Samozrejme, autor videa sa môže venovať len niektorým s mnohých paralelne prebiehajúcich dejov a činností

[jura-p]

Dík. :jo:

[riho]

Alchy aj k42, ďakujem za Váš pohľad. Bohužiaľ, ja mám iný názor. Vývoj teórie a skúmania nových materiálov vyvolaných II. sv. vojnou umožnil na konci 40-tych v 50-tych rokoch skokový nárast výkonov lietadiel. Toto sa zopakovalo koncom 60-tych a v priebehu 70-tych rokov vďaka výskumu počas kozmických pretekov. Súperenie ZSSR a USA prinieslo výskumným centrám obrovský balík peňazí a tlak na inovácie. Nedávno tu bol graf s financiami pre NASA. Tam bol pekne vidieť obrovský balík, ktorý agentúra dostala po vyhlásení pretekov o Mesiac. Odvtedy to klesá. Z tohto výskumného boomu sa čerpá prakticky dodnes, ale masívne zúžitkovanie bol ten koniec 60-tych a sdemdesiate roky. Tretí výskumný boom odštartoval Reagan svojou SDI. Američania sa potrebovali dotiahnuť na ZSSR paritou a vytvoriť rulechangerov. ZSSR reagoval recipročne a tiež masívne začal skúmať. Bohužiaľ vďaka pádu východného bloku mnohé výskumy neboli dotiahnuté do konca, či aspoň do prototypov. Skončili v lepšom prípade šuplíku, v horšom zaheslované v archívoch Pentagonu a heslá zabudnuté. USA stratili nepriateľa a v rámci optimalizácie rušili výskum naprieč celým spektrom výzbroje. F-22 je vlastne pohrobkom tohto obdobia, ale skončili také projekty ako RAH-66, nová samohybná húfnica, Sea Wolf a mnohé ďalšie. Rusko na vývoj nemalo peniaze a tak sa počítalo aspoň do šuplíka. Takto sa stratilo 20 rokov vývoja. A prejavilo sa to aj v civilnom letectve.
Zmena nastala až v 2007, po Putinovom prejave v Mníchove a definitívne po vojne s Gruzínskom, keď rusom konečne došlo, že s NATO sa nedá dohodnúť. Ako Putin vyhlásil, zavreli sa na desať rokov do labákov a skúmali, skúmali, skúmali. Výsledkom sú nové technológie, o ktorých západ 30 rokov ani netušil, že je možné zostrojiť. Preto z ich strany tá panika na jednej strane a nedôvera na druhej. Sami tu opakovane tvrdíme, že USA prišli o vývojovú potenciál a neboli by schopný zaviesť ani novovýrobu Saturnu V. Západným jastrabom už došlo, že zaspali štart a snažia sa naskočiť na už rozbehnutý vlak. Američania síce majú špičkové technológie, ale na úrovni 80-tych rokov, o tom čo rusí v súčasnosti predvádzajú v REB, či PRO si môžu nechať len snívať.

[k42]

riho:
To je také pravdivý úhel pohledu. Ale Amíci moc výzkumů nezrušili ani nerozehnali pro omezení rozpočtu - ten se naopak stále nafukoval. Mělo to mnoho jiných důvodů, především bláznivou snahu o jakýsi "komixový" technologický skok (komixový proto, že to řídili experti, kteří zřejmě studovali fyziku a techniku z komixů), který byl fyzikálně, technologicky, materiálově, ... nesmyslný. Plánovali to různí podvodníci, ukazující vzdušné zámky - takže se místo klasické vyspělé houfnice nebo tanků vyvíjel pozemní systém FCS, kde nesmyslně chtěli udělat "něco jako Abrams M1Ax" ale s váhou 20 tun, různé flintičky jako pro Schwarzeneggera, "stealth" letadla pro "vykopnutí dveří do Ruska" (aby mohli bombardovat dle libosti Moskvu jako nějaké Zulukafry), rail-guny a laserové zbraně - jako by "Star Wars" byly téměř realitou, ... Přičemž skuteční vědci a inženýři, kteří se takovým věcem postavili, byli vykopnuti. Začali všude vládnout ne vědci a inženýři, ale odvážní "univerzální manažeři" s "vizemi" (asi především po kokainu), kteří řídili vývoj a výzkum místo všech možných Kelly Johnsonů - a aby se nějaký vědec/inženýr k formulování zadání/řízení projektu vůbec dostal, musí podnikat naprosto šílené PR marketingové kousky, jako to předvádí třeba Musk nebo Rutan a další. Prostě taková "společenská rakovina", spolu s invazí politické korektnosti, genderismu, ekologismu, ... explozivním růstem "humanitních oborů", které si osobují právo žvanit do všeho (viz. ten slavný článek o NASA, kde píší, že na jednoho inženýra tam je 14 různých parazitů na řízení projektu, právníků a dokonce týmová psycholožka). Přidejte šetření na platech vědců a inženýrů, dovoz "takyinženýrů" z rozvojového světa na H-1B víza, outsourcing do Indie a jinam... a následnou neochotu chytrých Amíků studovat těžké exaktní vědecké/inženýrské obory (z 50-ti nejchytřejších maturantů jde na techniku jeden), protože každý z nich ví, že jako vědec/inženýr bude celý život poslouchat bláboly nějakých poloidiotů a nedouků, placených několikrát lépe než on a přitom čelit "H-1B mafii", která si navzájem kryje prdel, i když produkuje naprostá selhání. Nemusíte se přitom dívat jen na aerokosmický průmysl, stačí třeba i ITC, viz. třeba Microsoft s Windows 10, to je ukázková katastrofa, která demonstruje všeobecné příznaky této choroby. Jo, nebo ta koza Holmesová a Theranos. Ledadlovky třídy Ford s bláznivými elmag. katapulty a výtahy. Zummwalt s rail-gunem, který nebyl... To je prostě úplné systémové selhání.