https://www.novinky.cz/zahranicni/evrop ... u-40329605Při výbuchu v továrně na zábavní pyrotechniku na severu Turecka přišli o život dva a dalších 73 jich utrpělo zranění. Oznámily to místní úřady. V továrně bylo podle původních zpráv v době exploze až 200 lidí.
https://www.novinky.cz/zahranicni/clane ... y-40329650Nejvyšší správní soud Turecka projednal žalobu jednoho spolku, aby istanbulský chrám Boží Moudrosti (Hagia Sofia), dnes státní muzeum, získal nazpět status mešity, který měl do roku 1934. Slyšení skončilo, rozhodnutí soud zveřejní až za dva týdny, sdělila televize TRT.
https://colonelcassad.livejournal.com/6007291.htmlTurecká státní rada podpořila myšlenku přeměnit Hagia Sophia na mešitu.
O něco dříve soud takové přepracování oficiálně povolil.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranic ... nicni_matoTurečtí těžaři začnou v sobotu provádět vrty v oblasti přibližně 100 kilometrů jihozápadně od Kypru. Turecko tak pokračuje ve snaze těžit ropu a zemní plyn ve vodách, které Kypr považuje za své. Proti turecké aktivitě ve Středomoří dlouhodobě protestuje také Řecko. Vyplývá to z dat v námořním informačním systému Navtex, o nichž informovala řecká média.
https://tvzvezda.ru/news/vstrane_i_mire ... KhHKh.htmlÚčelem dokumentu nazvaného „Zákon o boji proti vývozu ruských zbraní“ je uznat nákup ruských systémů společností Ankara za „podstatnou transakci“, která v souladu se stávajícím zákonem o boji proti nepřátelům USA prostřednictvím sankcí (CAATSA) vyžaduje zavedení omezujících opatření.
Turecká vrtná loď Fatih zahájila průzkumné vrty na dně Černého moře, sdělil v pondělí ministr energetiky a přírodních zdrojů Fatih Dönmez.
Loď Fatih dříve vykonala vrty na šelfu ve východní části Středozemního moře, také u pobřeží Kypru.Reakce EU„Loď Fatih zahájila s modlitbami a podporou našeho lidu první vrty v Černém moři. Hodláme prozkoumat každý metr čtvereční našich moří, abychom zajistili energetickou bezpečnost Turecka. A pokud tam něco je, určitě to najdeme,“ napsal ministr na Twitteru.
Turecko trvá na spravedlivém rozdělení přírodních zdrojů Kypru mezi kyperské Řeky a kyperské Turky, prohlásil dříve mluvčí tureckého ministerstva zahraničí Hami Aksoy v odpovědi na prohlášení hlavy evropské diplomacie Josepa Borrela.
Borrel předtím sdělil, že ministři zahraničí EU chystají eventuální opatření v reakci na aktivity Turecka ve východním Středomoří, zejména na vrty ve výhradním ekonomickém prostoru Kypru.
„Vztah Turecka k problémům východního Středomoří je známý. Prvním krokem v jejich vyřešení je určení nástrojů spolupráce ve sféře spravedlivé výměny uhlovodíkových zdrojů mezi dvěma národy ostrova, obnovení dialogu s Tureckem, vytvoření ovzduší pro dialog a spolupráci v regionu bez předběžných podmínek,“ praví se v prohlášení Aksoye.
Napětí ve východním Středomoří může být podle jeho názoru zmírněno pouze, pokud tento přístup akceptují všechny zúčastněné strany.
Vláda Kyperské republiky učinila nejednou prohlášení o stálém porušování Tureckem suverénních práv Kypru. Ankara podnikla zejména vrty v mořském prostoru Kypru a provádí seizmický průzkum ve výhradním ekonomickém prostoru a na šelfu Kypru, čímž porušuje jeho suverénní práva. EU nejednou odsoudila tyto aktivity. Turecko ale prohlašuje, že hodlá v průzkumu a vrtání na kyperském šelfu pokračovat. EU vyhlásila individuální sankce proti fyzickým osobám a společnostem, jež se podílejí na vrtání, která obsahují zablokování aktiv a zákaz vstupu do zemí EU.
http://casopisargument.cz/?p=30724Nový zákon bude vyžadovat, aby měla zahraniční sociální média reprezentanta, který bude sídlit v Turecku a úřady k němu budou směřovat jejich obavy ohledně obsahu. Zákon také obsahuje lhůty na odstranění materiálu ze sítí.
Společnosti by mohly čelit pokutám, zablokování reklamy nebo snížení šířky pásma, což se v podstatě rovná zablokováni přístupu.
https://avia.pro/news/turciya-obyavila- ... skih-s-400Turecko oficiálně oznámilo svůj záměr převést do Spojených států všechny potřebné technologie související s komplexy "S-400" získanými z Ruska. Je to kvůli snaze Ankary zůstat v programu americké stíhačky F-35, americké páté generace, navíc Turecko toto vůbec nezakrývá, přímo uvádí, že je připraveno odstranit všechny americké obavy z technického hlediska.
„Turecký ministr národní obrany, Hulusi Akar oznámil, že je Ankara připravena„ odstranit obavy “Spojených států nad nekompatibilitou amerických stíhaček F-35, americké páté generace a ruských protiletadlových raketových systémů S-400. "Turecko pokračovalo ve výrobě klíčových komponentů pro F-35, a to i přes pandemii a její vyloučení z počtu zemí, které se na projektu podílejí," uvedl Akar. Dodal, že „Turecko není klientem výrobního programu F-35, ale partnerem.“ "Z technického hlediska jsme připraveni eliminovat obavy Spojených států ohledně nekompatibility S-400 a F-35," uvedl ministr, "uvádí ruské vydání Vzgljat.
Vzhledem k této pozici Turecka je logické předpokládat, že tato země nemá v úmyslu nejen získat ruské stíhače Su-35 a Su57, ale je také připravena předat Washingtonu jakékoli informace, které by potvrdily skutečnost, že nic neohrožuje stíhačky F-35.
Kolaps v cestovním ruchu v důsledku pandemie koronavirů zanechal ve financích země mezeru. Zahraniční investoři uprchli a za posledních 12 měsíců vytáhli velký objem prostředků z dluhopisů a akcií v místní měně.
A nyní se zdá, že v Turecku dochází zásoby, aby prodaly a „kontrolovaly“ líru, a místo toho se uchyľuje k přístupu bazooka, který může použít k tomu, aby tam občas zmírnil občasné krátké změny, ale které v delším běh ochromí turecké hospodářství a pouze urychlí jeho pád.
.Turecká centrální banka přitom již nemá dostatek devizových rezerv, aby dále podporovala domácí měnu (rezervy pokrývají méně než polovinu krátkodobého zahraničního dluhu). Proto centrální bankéři sáhli k nestandardnímu kroku v podobě ukončení jednotýdenních repo aukcí (8,25 %) a financují bankovní sektor pouze skrze dražší overnight facilitu (9,75 %). Přestože tak de facto došlo ke zpřísnění měnové politiky, centrální banka zůstává – zjevně pod politickým tlakem prezidenta Erdogana – nadále výrazně za křivkou.
https://www.zerohedge.com/markets/turke ... while-liraLidé prodávají auta a skupuji zlato
V Turecku změnili na mešitu další byzantský chrám, který byl přes 70 let muzeem a který je i památkou světového dědictví UNESCO. Jde o istanbulský chrám Svatého spasitele v Chóře proslulý řadou křesťanských fresek z dob Byzance, informoval dnes opoziční server Ahval. Soud umožnil přeměnu objektu na mešitu loni v prosinci a dnes vyšel v oficiálním věstníku příslušný prezidentský dekret.
Podobný krok učinil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan minulý měsíc v případě jedné z dominant Istanbulu – chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia), který byl od roku 1935 rovněž muzeem a je také památkou UNESCO. Nyní se v něm konají muslimské modlitby, během nichž jsou křesťanské ikony zakryty závěsy. Jinak je Hagia Sofia dál přístupná turistům.
V případě chrámu v Chóře ale podle deníku Ahval vyvstala mimo jiné otázka, jak budou křesťanské fresky zakryty, protože tvoří značnou část výzdoby. Původně byzantských chrám ze 4. století se stal mešitou asi 50 let po ovládnutí Konstantinopole (dnešní Istanbul) osmanskými dobyvateli v roce 1453. Fresky byly poté přemalovány. Omítka z nich byla odstraněna až po roce 1945, kdy se stal muzeem a kdy začala rozsáhlá rekonstrukce. Mozaiky a fresky tak byly opět k vidění od roku 1958, uvedl server Ahval.
"Krásné mozaiky a fresky pokrývají téměř všechny zdi chrámu i kupoli," uvedl francouzský historik Fabrice Monnier, který proto vyjádřil obavy, aby fresky nebyly opět zakryty omítkou.
Chrám v Chóře byl postaven ve 4. století jako součást kláštera mimo hradby Konstantinopole, podle místa dostal i název.
Konflikt kolem těžby plynu ve Středozemním moři ukazuje, jak moc si erdoğanovské Turecko odcizilo svoje okolí. Otázka je, čeho všeho dosáhne „drzým čelem“.
Řecko a Turecko si udržují mnohaletou tradici všelijakého přetahování se ve vzdušném a námořním prostoru, vesměs ale propočítanou natolik, aby z toho nehrozila přímo „horká válka“. Jednotlivých incidentů bylo mnoho a následky víceméně žádné. V Egejském moři, hustě posázeném řeckými ostrovy, je v podstatě nemožné ustanovit nějaké všeobecně akceptovatelné námořní hranice.
Současné problémy kolem průzkumné činnosti lodi Oruc Reis jsou ale o něco vážnějšího rázu. Do sporných vod poslala svoje vojenské síly i Francie, jednak kvůli ochraně zájmů francouzských společností, ale také kvůli staré tradici francouzsko-řeckého přátelství. Koná se námořní cvičení, jehož protiturecká myšlenka je víceméně jasná.
Válka z toho všeho asi nebude, ale to, o co se hraje, je otázka, kdo je v dané oblasti pánem a bez čího souhlasu se nedají provádět žádné těžební práce. To je pozice, ve které se erdoğanovské Turecko s roztomilou samozřejmostí vidí. Příslušná námořní strategie má i svoje pojmenování – „Modrá vlast“.
A tuto strategii se Turecko snaží pomocí válečných lodí doprovázejících výzkumné plavidlo Oruc Reis také prosadit. Proti všem.
Podivné nároky Turecka
Základem tureckých ambicí je velmi ambiciózní představa o tom, které oblasti východního Středomoří jim náležejí k výlučnému využívání. Takhle vypadá oficiální mapa zveřejněná tureckým ministerstvem zahraničí (převzato z novin Hurriyet).
(Zelená plocha jsou nároky Severokyperské turecké republiky, kterou kromě Turecka nikdo jiný neuznává a která, jak vidíte, si pěkně obkroužila ostrov až daleko na jih od jeho řecké části.)
Turci při stanovování svých nároků vycházejí ze značně netypického právního názoru, že ostrovy, a to ani ty obydlené a velké, nemají nárok na exkluzivní ekonomickou zónu. Proto neberou v Ankaře při kreslení čar po mapě v potaz takové drobnosti, jako je řecká Kréta (8 336 km² a půl milionu obyvatel).
S tímhle názorem jsou Turci v mezinárodním společenství téměř sami. Jediný další relevantní partner, který na tento princip kývl, byla jedna ze dvou konkurečních vlád v Libyi – konkrétně ta Sarrádžova, které Turci pomáhají udržet se u moci, a která s Tureckem podepsala dohodu o rozdělení námořních ekonomických zón, naprosto ignorující mezilehlé řecké ostrovy a Kypr.
Sarrádžovou vládou seznam tureckých spojenců v oblasti víceméně končí. Množina znepřátelených států je podstatně početnější. Kromě Řecka, Kypru a Sýrie sem patří i Egypt a Izrael, a to z povícero důvodů.
Egyptu vládne vojenská junta pod vedením generála Sísího, která roku 2013 sesadila předešlého zvoleného prezidenta Mursího. Jenže Mursí patřil k Muslimskému bratrstvu, kterému fandí i Erdoğan, takže vztahy mezi oběma zeměmi se značně zhoršily. V Libyi podporuje Egypt druhou z obou konkurenčních vlád, vedenou maršálem Haftarem, a v úvahu připadá i nasazení egyptské armády přímo na jeho straně. Jelikož Turecko už v Libyi udržuje svoje vojáky nějakou dobu, mohlo by se v případě takového vývoje stát i to, že Egypťané a Turci po sobě budou přímo střílet.
Izrael míval před erdoğanovskou érou s Tureckem dobré vztahy, dnes už to neplatí. Erdoğan a jeho lidé zavlekli do turecké politiky náboženské perspektivy a v éře AKP jsou vztahy mezi Tureckem a Izraelem chladné, i když nikoliv katastrofální. Když před pár týdny Spojené arabské emiráty oznámily svůj záměr navázat s Izraelem diplomatické vztahy, Erdoğan to ostře kritizoval a dokonce řekl, že zvažuje, že pro změnu Turecko odvolá svoje diplomaty z Emirátů. Což je chucpe jako hrom, protože samotné Turecko v Izraeli svoji diplomatickou misi má (hned dvě – velvyslanectví v Tel Avivu a generální konzulát v Jeruzalémě). Jakým právem by to tedy mělo zakazovat ostatním?
Erdoğan by se ve východním Středomoří měl roztahovat co nejméně
Z hlediska Řecka, Izraele a Kypru je turecká snaha vykolíkovat si půlku místního moře pro sebe nepřípustná i proto, že koliduje se záměrem vybudovat zde plynovod do Evropy. Na realizaci plynovodu, kterému se říká EastMed, se všechny tři státy dohodly začátkem roku.
Zamýšlený plynovod má vést dost daleko od tureckého pobřeží, ale stejně se dostává do kolize s představami Ankary o tom, kam až sahá turecká ekonomická zóna. S onou podivnou, výše zmíněnou libyjsko-tureckou smlouvou, je v naprostém rozporu. Dalo by se tedy čekat, že jeho výstavbě budou Turci bránit silou. I proto se teď v oblasti haraší zbraněmi.
Při tom všem je zajímavé, že ekonomický rozměr celé věci by takové vojenské manévry vůbec neospravedlňoval. Ložiska plynu ve východním Středomoří jsou sice pro místní země zajímavá, ale opravdu jen pro lokální spotřebu.
Export do vzdálené, studené a bohaté Evropy už tak nadějně nevypadá. Vybudování plynovodu EastMed, který by musel vést až tři kilometry hlubokým mořem, by stálo zhruba šest miliard eur a Evropa by tím získala dovozní kapacitu 10 miliard krychlových metrů ročně. Což by představovalo zhruba 2,5 procenta veškerého do Evropy dováženého plynu, tedy objektivně vzato nic moc. Vzhledem k tomu, kolik dnes stojí plyn (málo), vůbec není jisté, zda by se takový drahý projekt zaplatil, natož něco vydělal.
To se nám časy změnily, což? Místo starého principu, kdy se konflikt o ropné a plynové zdroje maskoval nějakou politickou záminkou, maskuje se nyní konflikt o politickou moc ropnými a plynovými zdroji. Ale vyhnout se mu nejde; otázka, nakolik se bude Erdoğan ve východním Středomoří moci roztahovat, je docela podstatná.
Za sebe soudím, že ideálním stavem by bylo „co nejmíň“. Zdá se, že Macron to vidí stejně. Kéž by to pochopili i Němci…
