Kurz liry tak začal posilovat už v pondělí a pokračoval v dalších dnech. Motorem pohybu byla vedle uvolnění derivátových restrikcí i kombinace dalších faktorů. Prvně šlo o dozvuky amerických prezidentských voleb, které podpořily především rizikové měny rozvojových trhů. K tomu se přidala zpráva o vakcíně proti koronaviru údajně s více než 90% efektivností. Právě funkční vakcína je něco, co turecká lira potřebuje. Hlavním faktorem jejího oslabování je totiž deficit běžného účtu ve spojení s odlivem portfoliových investic celkově zatěžující tenčící se devizové rezervy. Vůbec největší vliv na pozorované posílení liry o více než 10 % ale přisuzujeme psychickému faktoru spojenému s novým vedením turecké centrální banky a ministerstva financí.
Nejsilnější očekávání je spojeno právě s centrální bankou. Nový guvernér Naci Agbal měl své první veřejné vystoupení hned v pondělí. Jeho slova však byla spíše opatrnějšího rázu, který nikterak nenaznačoval potřebu okamžitě jednat. Agbal stroze řekl, že dojde na přehodnocení současné situace a výhledu, přičemž další vývoj bude pečlivě monitorován tak, aby bylo možné přijmout potřebná rozhodnutí na základě dostupných dat a hodnocení. Informace, která díky zdrojům agentury Bloomberg unikla včera, už byla o něco více vypovídající. Nový guvernér na schůzce se zástupci vedení tureckých bank přislíbil, že další komunikace centrální banky ohledně směru měnové politiky bude mnohem jasnější, aby bylo možné snáze předvídat další kroky. Stejně tak se údajně zavázal k ještě užší kooperaci s bankami. Celkově podle zdrojů vyznělo Agbalovo poselství v jestřábím duchu, což ještě více umocnilo slova prezidenta Erdogana.
Byl to právě Erdogan, kdo významně podpořil zisky liry, když přislíbil, že Turecko je připraveno učinit i hořká rozhodnutí, budou-li nutná ke zlepšení ekonomické situace. Cílem bude opětovné získání důvěry v prováděnou hospodářskou politiku, která má usnadnit činnost zahraničním i domácím investorům. Prezident pak dle svých slov plně podporuje politiku turecké centrální banky ve všech jejích krocích přijatých s cílem vypořádat se s inflací.
Tento poslední výrok byl zcela klíčový. Erdogan je znám svou vírou, že nízké úroky nepůsobí proinflačně, nýbrž protiinflačně. A právě s touto představou patrně souvisela předchozí odvolání guvernérů centrální banky, kteří ve snaze plnit mandát úřadu šli v podstatě proti Erdoganově představě o nutnosti nízkých úroků podporujících úvěrovou expanzi, nadto bez vlivu na zvýšené proinflační tlaky.
Výsledkem dění tohoto týdne je rapidní nárůst sázek na zvýšení tureckých úrokových sazeb na příštím zasedání centrální banky, které je naplánováno na čtvrtek 19. listopadu. Rozpětí odhadovaného úrokového hiku je široké, od tří procentních bodů až po pět, na které sází velká jména jako například banka Goldman Sachs a JPMorgan (pro srovnání, hlavní týdenní repo sazba aktuálně dosahuje 10,25 %). Ještě před týdnem by si asi jen málokdo troufl vsadit na možnost takového posunu, přičemž největší překážkou by byl právě prezident Erdogan. Faktem ale je, že takto razantní krok je přesně to, co turecká lira ke své krátkodobé stabilizaci potřebuje.
Vyšší úroky by nejenže měly přilákat zahraniční kapitál, patrně by mohly přibrzdit i probíhající úvěrovou expanzi stojící za deficitem běžného účtu vzniklého v prostředí koronavirem omezeného mezinárodního obchodu*. Poslední čísla za srpen ukázala další navýšení tohoto deficitu, a to až na 2,4 miliardy dolarů. Kumulativně od ledna do září tak dosahuje 28 miliard dolarů.
Klíčovou otázkou je, zda byl prezident Erdogan opravdu „zlomen“. Pokud ano, zřejmě by došlo na uvolnění politických vazeb směrem k centrální bance, a tedy i ke stabilizaci kurzu, avšak za cenu ekonomického zpomalení, ba dokonce možná i za cenu recese. Z toho důvodu je podle nás namístě velká opatrnost. Nikde není dáno, že Erdogan „svolí“ k úrokovému hiku minimálně o čtyři procentní body, které by podle nás byly v tuto chvíli potřeba. Je totiž možné, že se příští čtvrtek zvýšení úroků sice dočkáme, avšak nepůjde o tak vysoké číslo, jako například předpokládá trh sázející na hike o 450 bazických bodů, tj. 4,5 procentního bodu.
Dá se předpokládat, že naplnění této predikce o velkém navýšení sazeb by liře pomohlo k dalšímu posílení. Čekáme však, že vzhledem k předchozímu pohybu by prostor pro další zisky byl spíše omezen. V opačném případě, tedy pokud by došlo na mnohem nižší zvýšení ve srovnání s konsensem, zklamání trhu by vedlo k citelnému oslabení liry směrem zpět nad 8,00 USDTRY a dále.
Každopádně platí, že jedno zasedání centrální banky nezmění vše, především uvažujeme-li delší než krátké období. Zvýšení sazeb bude sice krok správným směrem, důležité ale budou kapitálové toky, a samozřejmě i další vývoj úvěrování. K tomu, aby bylo stále trvající riziko oslabení liry co nejvíce eliminováno, bude potřeba pokles úvěrového impulsu do záporu, který následně přispěje k eliminaci deficitu běžného účtu. Alternativou je co nejsilnější obnova mezinárodního obchodu, k čemuž by však byla potřeba efektivní vakcína proti koronaviru. I tak bychom se ale hned nedostali do předkoronavirové situace, tudíž by potřeba obnovy tureckých devizových rezerv a záporného úvěrového impulsu byla stále aktuální.
