Turecko

[tiger]

https://twitter.com/AlexAlmeida2020/sta ... 5201331201
Na leteckej základni Diyarbakir bolo hlásených niekoľko veľkých výbuchov. Vyzerá to ako možný útok bezpilotných lietadiel, pravdepodobne s účasťou viacerých UAV s pevnými krídlami. Diyarbakir je jedným z hlavných operačných uzlov tureckej leteckej kampane v severnom Iraku. Viacero letiek F-16 tam sídlilo.

[Alchymista]

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... m-modelem/
Turecko vyděsilo Izrael „libyjským modelem“

Vládou podporované turecké noviny Yeni Şafak na své titulní stránce zveřejnily článek, který zdůrazňuje schopnost Ankary implementovat „libyjský model“ pro Izrael.
Izraelská vláda musí podepsat dohodu s pásmem Gazy vedeným Hamásem za účelem získání přístupu k vodním a energetickým právům u pobřeží židovského státu. Tento „model“ je založen na dohodě, kterou Turecko uzavřelo v roce 2019 s libyjskou vládou National Accord (GNA), jejímž výsledkem bylo, že Ankara vyslala stovky syrských žoldáků do země severní Afriky v rozporu zbrojního embarga OSN.

27. listopadu 2019 podepsaly turecké a libyjské PNS vedené Faizem Sarajem memorandum o porozumění o námořních hranicích ve Středomoří. Ankara a vláda v Tripolisu také podepsaly dohodu o vojenské spolupráci, podle níž Turecko poskytuje silnou podporu PNC, včetně dodávek zbraní.

Koncept propagovaný tureckými médii, pravděpodobně podporovaný vládou prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana , tvrdí, že Turecko by mohlo podepsat dohodu s Palestinci a zvýšit jejich podporu ze strany moře. Izrael a Turecko se tak dostanou do vojenské konfrontace. Turecko vítá vůdce Hamásu a silně podporuje toto palestinské hnutí, které Izrael považuje za „teroristickou organizaci“.

„Potenciální plán Ankary na propojení Turecka a Gazy po moři poškodí izraelské plány na vybudování plynovodu s Kyprem a Řeckem."
Cílem Turecka v posledních měsících konfrontace s Kyprem a Řeckem ve východním Středomoří bylo ignorovat jejich práva na výlučné ekonomické zóny a rozvoj energetických zdrojů v regionu. Turecko tedy prosazuje svou slavnou doktrínu nazvanou „ Modrá vlast “, která zahrnuje námořní kontrolu nad oblastmi kolem Kypru, řeckých ostrovů a nyní kolem Izraele. Zabavení Turecka po moři nemá v moderním mezinárodním právu precedenty. To nicméně nezabránilo Turecku vyslat svou flotilu s „výzkumnými plavidly“, aby prováděly průzkumné práce v oblastech požadovaných Řeckem, “uvádí Jeruzalémské vydání.

Plány Ankary pro „libyjský model“ zahrnují nakreslení čáry z tureckého pobřeží přímo do Gazy a vytvoření koridoru. Tím by byl Izrael odříznut od Řecka a od plynovodu z východního Středomoří (EastMed), který chtějí vybudovat Izrael, Řecko a Kypr.

Mezitím bylo v Pásmu Gazy k vidění stavba bezpilotní ponorky a raketové útoky na izraelské plynové platformy mimo Aškelon.

„Jde zjevně o ekonomickou válku, jejímž cílem je zpochybnit energetické cíle Izraele,“ uzavírá The Jerusalem Post.

Během minulého týdne se bojovníci Hamásu pokusili pokrýt platformu Tamar ve Středomoří raketovými útoky . Dodává dvě třetiny plynu spotřebovaného v Izraeli. Bezprostředně po zahájení raketových útoků byla práce platformy pozastavena. Očekávalo se, že by se Hamas mohl pokusit dosáhnout zařízení pomocí dronů nebo řízených ponorek s výbušninami.

Sultán narazí - týchto zlodejov okrádať nesmie.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SX7kp/to-oni-spacha ... ru-izraele
„To oni spáchali genocidu na Židech.“ Erdogan proklel Rakušany za podporu Izraele

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zase překvapil- A to svými ostrými výroky o tom, že „proklíná rakouský stát“. Rakousko podle něj zřejmě chce, aby muslimové zaplatili cenu za to, že samo spáchalo genocidu na Židech. Erdogan tak reagoval na to, že rakouské spolkové kancléřství ve znamení solidarity s Izraelem vyvěsilo izraelskou vlajku a kancléř Sebastian Kurz a ministr zahraničí Alexander Schallenberg odsoudili útoky ze strany Hamásu. Informoval o tom například rakouský deník Kurier.

Schallenberg uvedl, že Rakousko zastává dlouhodobý postoj vůči terorismu, a jak Spojené státy, tak Evropská unie považují palestinské radikální hnutí Hamás, které kontroluje Pásmo Gazy, za teroristickou organizaci. Erdogan a turecká vláda naopak hnutí Hamás dlouhodobě podporují.

Turecko přilévá olej do ohně a mělo by raději bránit dalšímu vyhrocení konfliktů na Blízkém východě, vyjádřil se Schallenberg. „Slovními výpady proti vládám, jako je rakouská, které stojí tváří v tvář teroru po boku Izraele, ukazují turečtí politici znepokojivé pojetí práva,“ reagoval rakouský šéf diplomacie.

Také rakouský ministr vnitra Karl Nehammer zkritizoval chování Turecka. „Jeho role rozhodně nepřispívá k deeskalaci, ale k eskalaci konfliktů,“ vyjádřil se. Podle něj také zaznamenal jasné signály, které potvrzují vliv Turecka na loňské střety tureckých nacionalistů z extremistické organizace Šedí vlci s kurdskými příslušníky ve vídeňské čtvrti Favoriten.

Erdogan kvůli konfliktům v Izraeli slovně napadl i amerického prezidenta Joe Bidena, který má podle něj „na rukou krev“. Bidenova administrativa totiž údajně plánuje poskytnutí amerických zbraní Izraeli ve výši 735 milionů dolarů. „Půda Palestiny bude omývána hrůzou, bolestí a krví. A vy to podporujete,“ vzkázal turecký prezident Bidenovi.

[martanus]

Oslavy zajetí Konstantinopole

V Turecku nejde o žádné kulaté datum - 568 let ode dne zajetí Konstantinopole.

https://colonelcassad.livejournal.com/6807941.html

[palo satko]

Keby neboli bolševici urobili revoluciu bol by po Prvej svetovej Konstantinopol pripadol Rusku. Viac tu
https://dennikstandard.sk/79490/vyrocie ... AS7NrYYRJM

[Alchymista]

https://cs.gatestoneinstitute.org/17467 ... upervelmoc
Erdoganistán: Nová islámská supervelmoc?

Erdogan zase propagoval svou globální kampaň viktimizace prostřednictvím "islamofobie", přestože ve skutečnosti jsou v ohrožení života a často vražděni naopak kritici extremistického islámu.

Na Kavkaze v Náhorním Karabachu Turecko podpořilo válku Ázerbájdžánu proti Arménii pravděpodobně proto, aby vytvořilo turkicko-islámský koridor mezi Ázerbájdžánem, Tureckem a dalšími muslimskými zeměmi.

"Začalo to v roce 1989 fatvou proti Salmanu Rushdiemu. Žádná západní země nereagovala jinak než slovně – jako by si mysleli, že by kouzlo slov mohlo fungovat!.... Bitva ztracená v Arménii je první bitvou války vedené na Západě proti židovsko-křesťanské civilizaci." — Michel Onfray, měsíčník Revue des deux Mondes, 1. února 2021.

Nový sultán rozšiřuje svůj vliv v Sýrii, Libyi a na Kavkaze a rozšiřuje ho i ve Středomoří. Pacifistická Evropa bere existenci tohoto moře na vědomí pouze tehdy, když jde o přivážení migrantů.

"Turecký režim využívá svou diasporu ve Francii jako trojského koně." — Michel Sifaoui, rádio europe1.fr, 7. února 2021.

V Erdoganově Turecku byly školní učebnice přepsány tak, aby označovaly židy a křesťany jako gavur – "nevěřící". Dřívější turecké učebnice označovaly příslušníky obou náboženství jako "lid Knihy".... Školní osnovy zaujímají protiamerický postoj a vyjadřují sympatie k motivům ISIS a Al-Káidy. — Zpráva Institutu pro sledování míru a kulturní tolerance ve školním vzdělávání (IMPACT-se), březen 2021.

"Jsme velká rodina 300 milionů lidí žijících na území od Jadranu až po Velkou čínskou zeď." — Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, webový portál Minval.az, 18. října 2018.


+ dlhý text s odkazmi

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210617/erd ... 72435.html
Erdogan vyzval EU, aby přestala být slepá a přijala Turecko, zvažuje i základny v Ázerbájdžánu

Turecký prezident Tayyip Erdogan vyzval EU, aby přestala být slepá a přijala Turecko, bez něhož se nebude moci stát centrem přitažlivosti a síly. Dříve avizoval možnost turecké základny v Ázerbájdžánu.
„Chceme konečně dospět k výsledku našich mnohaletých snah o vstup do EU. Není možné, aby se EU stala centrem přitažlivosti a síly bez přítomnosti Turecka v ní. Chceme, aby se EU co nejdříve zbavila slepoty, která ji postihla,“ prohlásil Erdogan během svého vystoupení na summitu zemí jihovýchodní Evropy v Antalyi. Summit byl vysílán v přímém přenosu na Twitteru tureckého prezidenta.
Turecko v roce 1963 podepsalo dohodu o přidružení s EU (v té době - EHS) a v roce 1987 požádalo o členství v unii. Přístupová jednání však začala až v roce 2005 a byla kvůli sporům opakovaně pozastavována. Nyní je otevřeno 16 z 35 kapitol vyjednávací dokumentace.

Erdogan připustil vytvoření turecké vojenské základny v Ázerbájdžánu
Turecký prezident Tayyip Erdogan oznámil možnost vytvoření turecké vojenské základny v Ázerbájdžánu v rámci Šušské dohody podepsané oběma zeměmi.

„Téma (turecké vojenské základny v Ázerbájdžánu) není mimo klauzule Šušské dohody. Další vývoj této problematiky je možný. Nyní je nejdůležitější zajistit bezpečnost hranic. Jednání, která budou probíhat mezi Ilhamem Alijevem a Vladimirem Putinem a která budeme provádět my, mohou toto téma rozvinout,“ řekl Erdogan tureckým novinářům v Baku, kde byl na návštěvě. Citují ho noviny Hurriyet.

V textu Šušské deklarace, kterou v úterý podepsali prezidenti Ázerbájdžánu a Turecka, se uvádí, že v případě ohrožení nebo agrese ze strany třetího státu budou obě země jednat společně. V prohlášení je rovněž uvedeno, že „strany budou pokračovat ve společném úsilí o modernizaci ozbrojených sil obou bratrských zemí v souladu se současnými požadavky“.

Podmínky normalizace vztahů mezi Tureckem a Arménií
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že normalizace vztahů mezi Baku a Jerevanem vytvoří základ pro normalizaci vztahů mezi Tureckem a Arménií.

„V průběhu řešení problémů Ázerbájdžánu a Arménie také podnikneme příslušné kroky. Arménie bude mít obrovské výhody z otevření tureckých hranic,“ řekl Erdogan během svého vystoupení v ázerbájdžánském parlamentu.

Mezi Tureckem a Arménií neexistují žádné diplomatické vztahy, hranice mezi oběma zeměmi byla uzavřena od roku 1993 z iniciativy Ankary. Složité vztahy mezi zeměmi jsou způsobeny řadou okolností souvisejících zejména s podporou ázerbájdžánského postoje k problému Karabachu ze strany Ankary a ostrou reakcí Turecka na proces mezinárodního uznání arménské genocidy v Osmanské říši z roku 1915.

[Alchymista]

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... cke-sachy/
Erdogan a jeho geopolitické šachy

Na začátku týdne se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan poprvé osobně setkal se svým americkým protějškem Joe Bidenem.
Skutečnost, že schůzka, která měla trvat 45 minut, ale nakonec se „natáhla“ asi dvakrát tak dlouho, ukázala šíři témat, o kterých oba prezidenti mohli diskutovat, píše dnes 18. června Daily Sabah.

Joe Biden byl ve Velké Británii na zasedání G7 krátce před summitem NATO v Bruselu, kde se setkal s Recepem Tayyipem Erdoganem. Na rozdíl od éry bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa obsahovalo konečné prohlášení G7 komentáře proti rostoucí síle Číny. Ti, kdo sledovali Bidenovu tiskovou konferenci po zasedání G7, navíc jasně viděli, že hlavním bodem programu amerického prezidenta bylo získat Evropu na svou stranu proti rostoucí síle Číny.

„Ano, vztahy s Ruskem, které se během Trumpovy vlády mírně změnily, se nevyhnutelně znovu vyostří. Je však jasné, že to bude spíše rétorické než v případě Číny. Bidenův projekt Build Back Better World (B3W) v hodnotě 7 miliard dolarů, který byl navržen jako alternativa k čínské iniciativě Belt and Road Initiative (BRI), a skutečnost, že Itálie je první zemí G7, která se účastní BRI od roku 2019, - rozhodlo odstoupit od ní před týdnem, naznačují pokrok americké strategie,“ konstatují noviny.

V článku se dále zdůrazňuje, že Erdogan má také svou vlastní strategii, „hraje šachovou partii na mezinárodní scéně“.

„Před jednáním s Bidenem, který se snaží zvýšit vliv na úkor ekonomické síly USA, na letišti (před odletem do Bruselu) prohlásil, že Turecko a Čína dokončily proces vyjednávání dohody na měnovém swapu mezi oběma zeměmi,“ konstatuje Daily Sabah.

Rekordní oslabení turecké liry vůči americkému dolaru v posledních měsících bylo a zůstává jedním z politicky nejslabších míst Erdogana v Turecku i mimo něj. Ankara doufá, že tato dohoda s Pekingem podpoří tureckou národní měnu.

Spojené státy ve čtvrtek přivítaly příslib Turecka zajistit letiště v Kábulu, jakmile americké síly odejdou, s tím, že prezidenti obou národů se na summitu NATO dohodli na vypracování logistiky.

Turecko bude hrát hlavní roli při zajišťování bezpečnosti na mezinárodním letišti Kábul Hamida Karzáího poté, co se síly NATO stáhly z Afghánistánu, uvedl ve čtvrtek poradce pro národní bezpečnost amerického prezidenta Joe Bidena.

„Turecká zahraniční politika dosáhla za poslední rok na mezinárodní scéně důležitých věcí. Turecko stabilizovalo Libyi, založilo svou přítomnost ve Středomoří a posílilo svůj vliv v Africe. Bezpochyby se také Turecko zasloužilo o vojenský úspěch Ázerbájdžánu na podzim roku 2020 přímou vojenskou podporou, “uvádí noviny.

Z tohoto pohledu pokračuje Daily Sabah, je třeba porozumět dvěma politickým poselstvím ze strany Erdogana.

„Den před summitem NATO vyslal do Libye vysoce postavenou tureckou delegaci pro bezpečnost a diplomacii. Po návratu ze summitu NATO přijel do Ázerbájdžánu a navštívil Šušu v Karabachu, osvobozeném od Arménie. Kromě toho všeho Erdogan nadále používal rétoriku a demonstroval pozici, která naznačuje význam NATO pro Turecko. Ankarská politika se řídí řídce utkanou strategií, “uzavírají noviny.

[martanus]

Turecko zahájilo stavbu nové úžiny k Černému moři

26. června Turecko zahájí výstavbu Istanbulského kanálu, který spojí Černé a Marmarské moře. Prezident Recep Tayyip Erdogan se osobně zúčastní zahajovacího ceremoniálu tohoto megaprojektu.

Подробнее: https://eadaily.com/ru/news/2021/06/26/ ... ernoe-more

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SXzJZ/turecko-je-ne ... ci-taktiku
Turecko je nespokojené z výsledků summitu, EU prý zaujala zdržovací taktiku

Turecké ministerstvo zahraničí dalo dnes najevo nespokojenost s výsledky čtvrtečního a dnešního summitu Evropské unie. Podle Ankary státy EU zaujaly ve vztahu k Turecku zdržovací taktiku, uvádí tamní média. Ankara od bruselského summitu očekávala konkrétní kroky v oblasti celní unie či přístupových rozhovorů. Turecko také zdůraznilo, že další fondy v rámci migrační dohody slouží k zabezpečení míru a stability samotných evropských zemí.

Prezidenti a premiéři členských států unie v Bruselu souhlasili s poskytnutím dalších peněz na projekty ve prospěch převážně syrských uprchlíků žijících v Turecku. Podle německé kancléřky Angely Merkelové by se mělo jednat o tři miliardy eur (zhruba 78 miliard korun). Podle Ankary peníze slouží "na zaručení míru a bezpečnosti samotné EU". Ministerstvo zdůraznilo, že prostředky jsou vynaloženy ve prospěch syrských uprchlíků a nikoliv Turků a že zjednodušení otázky migrace výlučně na finanční dimenzi je pro Ankaru "velkým zklamáním".

...

[Alchymista]

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... neho-more/
Turecko zahájilo stavbu nového průplavu do Černého moře

26. června Turecko zahájí výstavbu Istanbulského kanálu, který spojí Černé a Marmarské moře. Prezident Recep Tayyip Erdogan se osobně zúčastní zahajovacího ceremoniálu tohoto megaprojektu.
čekává se, že turecký prezident položí první kámen do základu jednoho ze šesti mostů, které budou muset spojit břehy nové vodní cesty.

Do vod nového kanálu budou moci vplout nejen obchodní lodě, ale také válečné lodě. Předpokládá se, že se tento projekt se stane alternativou k Bosporu a bude poskytovat významnou podporu turecké ekonomice. A zároveň to zvýší hodnocení samotného Erdogana před volbami v roce 2023.

Očekává se také, že realizace Istanbulu zvýší strategický význam historického tureckého hlavního města. Stavba kanálu, širokého asi 150 metrů a hlubokého 25 metrů, má být dokončena do roku 2023.

Myšlenka na vybudování takového kanálu se poprvé objevila v 16. století pod osmanským sultánem Sulejmanem Velkolepým . Poté však nemohl být projekt realizován kvůli ekonomickým a technologickým obtížím.

V roce 2011 oznámil prezident Erdogan svůj záměr naplnit sny osmanského sultána. Náklady na projekt se předběžně odhadují na 15 miliard dolarů, z čehož přibližně 1,4 miliardy bude zapotřebí na stavbu mostů.

Náklady se budou po dobu deseti let hradit z poplatků za přepravu. Délka kanálu bude 45 kilometrů, propustnost je 160 lodí denně (Bospor zpracovává 118-125 lodí). Hlavním úkolem „Istanbulu“ je odlehčit Bosporu.
Podle prezidenta Erdogana projekt počítá i s turistickou složkou - na březích umělé vodní cesty vyrostou dvě nová města, která ozdobí vzhled Istanbulu.

Existují však obavy ekoaktivistů, kteří jsou přesvědčeni, že tento „šílený projekt“ s sebou nese mnoho nebezpečných rizik.

Jeden z možných apokalyptických scénářů dříve popsal profesor geologie na istanbulské technické univerzitě Naji Göryur.

Podle jeho názoru nový kanál zvyšuje riziko zemětřesení, která způsobí sesuvy půdy. V důsledku takové katastrofy se celý Istanbul změní na ostrov a všech jeho 15 milionů obyvatel bude odříznuto od pevniny.

[Svarboj]

Turecko oficiálně odstoupilo od istanbulské úmluvy o boji proti násilí na ženách. ‚Zklamání,‘ zní z USA

Turecko ve čtvrtek oficiálně odstoupilo od úmluvy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí. Krok opět hájil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož březnovým dekretem země od úmluvy odstoupila. V tureckých městech se uskutečnily proti odstoupení od úmluvy demonstrace s tisíci účastníků.

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/tur ... 012135_cen

[Alchymista]

záplavy v Turecku

[homer]

Turecko a Rusko podpíšu zmluvu na dodávku ďalších systémov protivzdušnej obrany S-400 do konca roku 2021, uviedol Alexander Mikheev, generálny riaditeľ Rosoboronexportu.
"... očakáva sa v blízkej budúcnosti. Už na tom pracujeme, v blízkej budúcnosti znamená, samozrejme, tento rok," citovala ho agentúra TASS.
Predtým Turci získali štyri oddiely s dvoma veliteľskými postami. Ďalšie štyri oddiely - ďalšie dva pluky - znamenajú pre Turecko celkovo štyri systémy, ktoré už umožňujú uzavrieť územie a vytvoriť notoricky známu zónu A2/AD. V prípade podpisu zmluvy, to povedie k prehĺbeniu vzťahov medzi Moskvou a Ankarou, čo zas môže zhoršiť vzťahy medzi Tureckom a jeho partnermi v NATO.

https://ria.ru/20210825/rosoboronekspor ... 63837.html

[Alchymista]

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... tem-s-400/
Erdogan pojede do Moskvy: Koupíme další systém S-400!

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil nákup dalšího systému protivzdušné obrany S-400 z Ruska.
Turecko je připraveno koupit novou dávku systémů protivzdušné obrany S-400 z Ruska . Prezident Recep Erdogan plánuje během své návštěvy Ruska prodiskutovat podrobnosti dohody.

Podle Erdogana není pochyb, že Ankara koupí druhý systém S-400 z Ruska. Otázka byla vznesena během jeho posledního telefonického rozhovoru s ruským prezidentem Putinem. Podrobnosti smlouvy budou projednány během Erdoganovy návštěvy Ruska.

„Není důvod váhat ohledně Ruska, nákupu druhého balíčku S-400 a dalšího vybavení. Použili jsme také při požárech letadla Iljušin, která dodalo Rusko. Tento problém jsme probrali v našem posledním telefonátu. budeme o tom všem znovu diskutovat na mé cestě do Ruska,“ odpověděl Erdogan na otázku novinářů, zda Turecko nakoupí další systém S-400.

V červnu se přitom Erdogan setkal s americkým prezidentem Joe Bidenem, který se staví proti takové dohodě mezi Ankarou a Moskvou. Erdogan řekl, že se nemůže dohodnout na Bidenově schválení nové dohody, ale dohodli se na pokračování dialogu.

Kontrakt na dodávku 4 divizí baterií/praporov S-400 v hodnotě 2,5 miliardy dolarů byl podepsán Ruskem a Tureckem na konci roku 2017. Washington zároveň prosazoval, aby Ankara opustila ruské systémy protivzdušné obrany ve prospěch amerických.

Bývalý americký prezident Donald Trump nabídl Erdoganovi dohodu ve výši 100 miliard dolarů výměnou za opuštění ruských systémů protivzdušné obrany S-400 .

[Alchymista]

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... -americky/
Erdogan staví svůj vlastní „Pentagon“, větší než americký

Turecký „Pentagon“ má stát na ploše 135 milionů čtverečních stop a úřadovat zde bude okolo 15.000 zaměstnanců.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan řekl, že tato stavba "vyvolá strach" u tureckých nepřátel.

Navržena je velká budova ve tvaru hvězdy a půlměsíce ve středu, stavba by měla být dokončena v roce 2023.

Turecko zahájilo výstavbu obrovského vojenského komplexu pro své obranné štáby, kterému se přezdívá „turecký Pentagon“.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan na ceremoniálu při zahájení stavby uvedl, že nová stavba - předběžně nazývaná hvězda půlměsíce - „vyvolá strach“ mezi tureckými nepřáteli , uvedla Nikkei Asia .

Erdoğan řekl, že komplex bude stát na ploše 135,6 milionu čtverečních stop - 9,5 milionu čtverečních stop v interiéru - a pojme až 15.000 zaměstnanců na místní sdělovací prostředky Daily Sabah .

Naproti tomu americký Pentagon má 6,5 milionu čtverečních stop kancelářských prostor a celá podlahová plocha amerického Kapitolu by se podle ministerstva obrany USA vešla do jednoho z pěti klínů Pentagonu.

Umělecký dojem z tureckého komplexu Crescent Star ukazuje podobnou prstencovou strukturu jako Pentagon, ale je také modelován podle turecké vlajky.

Očekává se, že obří budova ve tvaru hvězdy bude sloužit jako výstavní prostor a vchod do areálu, zatímco další obrovská budova ve tvaru půlměsíce obklopuje venkovní prostor pro obřady, uvádí Daily Sabah.

Dokončení komplexu je naplánováno nejpozději do května 2023 pro použití zaměstnanci turecké armády a ministerstva národní obrany země.

„Zřídíme zde strukturu, která svým postavením vzbudí strach u nepřátel a dodá důvěru našim přátelům,“ řekl Erdoğan při zahajovacím ceremoniálu podle Nikkei.

Ceremonie se konala při 99. výročí Dne vítězství, příležitosti, která v Turecku připomíná jednu z hlavních bitev ve válce za nezávislost ve 20. letech 20. století .

Crescent Star je nejnovějším Erdoğanovým počinem pro zvýšení vojenské síly Turecka ve snaze zvýšit jeho popularitu před volbami v roce 2023, zatímco země čelí rostoucí inflaci, povodním a požárům. Turecko se zaměřuje na vlastní výrobu zbraní a válečného vybavení, vyvíjí drony s užitečným zatížením, které má soupeřit s americkým leteckým dronem Reaper, a také na konstrukci vlastních válečných lodi.

Všetci generáli pod jednou strechou - a teda pekne pod kontrolou...

[Alchymista]

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... uli-krymu/
Turecko částečně uznalo volby do ruského parlamentu kvůli Krymu

Turecko potvrdilo, že volby do ruské Státní dumy konané na území Krymu považuje za nelegitimní. Oficiální prohlášení učinilo turecké ministerstvo zahraničí 20. září navzdory vzájemné přátelské rétorice prezidentů Putina a Erdogana.
„Turecko nadále podporuje územní celistvost Ukrajiny a považuje anexi Krymu za nezákonnou." V této souvislosti nemají volby do Státní dumy, které se konaly 17. – 19. Září 2021 na Krymu, pro Turecko žádnou právní sílu, “uvedlo turecké ministerstvo zahraničí v prohlášení.

Volby do Státní dumy se konaly po celém Rusku, včetně Krymu, 17., 18. a 19. září. Současně probíhaly přímé volby šéfů devíti subjektů Ruské federace a 39 regionálních parlamentů.

Ruský prezident Vladimir Putin se k tomuto problému vyjádřil a oslovil svého kolegu z Ankary:

„Je to muž, který drží slovo. „Nevrtí ocasem“. Pokud věří, že je to pro jeho zemi prospěšné, vždy to projde, “ řekl Vladimir Putin.

Ve svém okolí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan často prohlašoval, že jeho ruský protějšek je jeho „drahou polovičkou“.

„Vřelé přátelství“ mezi těmito dvěma prezidenty však nestačí k vyřešení vzájemně se vylučujících zájmů jejich zemí.

Politika Turecka vůči Krymu, kategorické neuznání jeho statusu ad hoc, není zaměřena na podporu územní celistvosti Ukrajiny, ale směřuje k nezávislosti Krymu, pokud dojde k destruktivním procesům v rámci Ruské federace.

Turečtí stratégové pravděpodobně doufají, že využijí možnou nestabilitu v Rusku k přeměně Krymu na turecký vazalský stát, jako tomu bylo před tím, než Ruská říše v roce 1783 uvalila svou kontrolu nad Krymem. Model satelitních území Turecko implementovalo od starověku krát, a stále se aktivně používá například na severním Kypru.

Erdogan chce na návštevu do Moskvy a chce aj ďalšie S-400...

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210924/tur ... 44703.html
Turecko očekává změnu v přístupu Ruska k Sýrii, tvrdí Erdogan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v předvečer již dříve ohlášeného setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, které se uskuteční 29. září v Soči, prohlásil, že od Ruska očekává „jiný přístup“ k Sýrii.
„Od setkání s (ruským prezidentem; pozn. red.) Putinem mám jiná očekávání. Syrský režim skutečně představuje hrozbu na našich hranicích. Od Ruska jako od přátelské země očekávám solidaritu a jiný přístup k Sýrii. Náš společný boj by měl pokračovat na jihu,“ řekl Erdogan novinářům.
Dodal, že cílem Turecka je posunout dvoustranné vztahy s Ruskem na novou úroveň a dosáhnout obratu obchodu ve výši 100 miliard dolarů.
Putin a Erdogan plánují během pracovní návštěvy tureckého vůdce v Rusku jednat o bilaterálních vztazích a syrských otázkách, řekl dříve novinářům mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. O den dříve Erdogan prohlásil, že očekává „důležitá rozhodnutí“ během jednání s Putinem, které se uskuteční 29. září v Soči.
Podle tureckého prezidenta také USA zvýšily vojenskou podporu kurdským formacím v Sýrii, za žádného z amerických představitelů dosud nebyla tak špatná situace jako za současného prezidenta Joea Bidena.
„Turecko a USA by jako dvě země NATO měly mít zcela odlišný vztah. Taková (špatná) situace tu ještě nebyla za žádného amerického vůdce. Washington mnohem více podporuje teroristy v regionu,“ řekl Erdogan novinářům.

Setkání Bidena a Erdogana
V červnu došlo k setkání tureckého prezidenta Tayyipa Erdogana a amerického prezidenta Joea Bidena. Po jednání uvedl turecký lídr, že Ankara a Washington vstupují do nové éry bilaterálních vztahů.

„Turecko a Spojené státy vstupují do nové éry bilaterálních vztahů na pozitivním a konstruktivním základě. Turecko je odhodláno využívat nádherné klima, které bylo vytvořeno s Bidenem k posílení dialogu se Spojenými státy na všech úrovních s co největším užitkem pro naše země,“ řekl Erdogan během svého televizního projevu.
Turecko je podle jeho slov připraveno rozvíjet spojenecké vztahy s USA a věří, že časem budou neshody překonány. Dodal, že jediným požadavkem Turecka je respektovat jeho svrchovaná práva ve všech politických i ekonomických oblastech a podporovat ho v boji s teroristickými organizacemi.

[Alchymista]

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... e-za-usi-/
Dostane se Turecko do Thúkydidovy pasti a česky řečeno "dostane za uši"

Vztahy mezi Tureckem a jeho západními spojenci ve Spojených státech a Evropě jsou na historickém minimu kvůli jasnému záměru Turecka stát se regionální mocností.

Aby toho bylo dosaženo, je třeba udržovat nejistou rovnováhu, která v současné době hraje ve prospěch Eurasie a zároveň podkopává soudržnost NATO. V této souvislosti je rozhodující otázka, zda Turecko a Spojené státy nakonec uniknou Thúkydidově pasti.

Pojem „Thúkydidova past“ poprvé představil Graham Allison ve své analýze s názvem „Thúkydidova past: Míří Spojené státy a Čína do války?“ Allisonova teorie vychází z historie peloponéské války, kterou napsal řecký historik Thúkydidés. V 5. století př. N. L. Byla hegemonie Sparty ohrožena Athénami. Sparta se rozhodla jít do války, která nakonec podkopala aténské aspirace. Graham Allison popsal 16 různých historických příkladů, včetně 12, které skončily krveprolitím.

Odpověď může skrývat starší prohlášení Henryho Kissingera. Na konferenci pořádané společností TPG Capital v Istanbulu v roce 2011 řekl, že Turecko vyplní část regionální prázdnoty, která zůstane po stažení USA z Iráku a Afghánistánu. Zdůraznil však, že Ankara si musí dávat pozor, aby neurazila zásadní zájmy Washingtonu v regionu. O 10 let později se tento americký strategický plán postupně realizuje. Hlavním důvodem je, že Spojené státy usilují o snížení své stopy, aby se zaměřily na boj proti nově se objevující čínské hrozbě.

Turecko v současné době jedná z geopolitických a geostrategických důvodů jako jeden z amerických zástupců na Blízkém východě. Turecké expanzivní aspirace proto neohrožují Spojené státy; naopak jdou ruku v ruce s novou americkou bezpečnostní architekturou. Změna v zahraniční politice USA je oživením „Nixonovy doktríny“, která slouží k ochraně zdrojů a Turecko vyplňuje americké regionální vakuum.

Když se vrátíme k prohlášení doktora Kissingera, je třeba věnovat pozornost skutečnosti, že Ankara je varována, aby neurazila zásadní zájmy Washingtonu. To vyvolává otázku, co jsou „zásadní zájmy“ pro Spojené státy. Je diskutabilní, zda je jedním z jeho zájmů vojenská technologie obecně. Důležitost, kterou mu přikládá americké ministerstvo zahraničí a Kongres, je dobře známá.

Ministrovi zahraničí USA Antonymu Blinkenovi byl zaslán dopis, kde vyjadřují obavy 28 členů amerického Kongresu (ze dne 9. srpna 2021). V dopise byly vyjádřeny obavy z toho, jak Turecko využívá své drony, které narušují bezpečnost širšího regionu a dále destabilizují body možných střetů na Kavkaze, v jižní Asii, ve východním Středomoří, na Středním východě a v severní Africe. Členové Kongresu se také odvolali na prohlášení Mikea Nagaty (generálporučíka americké armády ve výslužbě) o tureckých dronech. Ten uvedl, že jsou „součástí mnohem větší výzvy týkající se budoucnosti vztahů mezi Tureckem, Spojenými státy a NATO“.

Aby toho nebylo málo, analytici upozorňují na pokračující vývoj technologie tureckých dronů (autonomie, užitečné zatížení, dosah atd.) A její vliv na geopolitiku. Turecku se podařilo pomocí „dronů“ upravit „Rumsfeldovu doktrínu“, jak zdůrazňují následující zásady: Používání vyspělých bojových systémů, jako jsou drony, k lokalizaci a ničení nepřátelských cílů; Spolehněte se na letectvo; zaměstnávejte malé a obratné pozemní síly (místní zástupci ve spojení se speciálními silami a zpravodajskými službami tajných služeb).

Ve čtvrtek 23.9.2021 schválila Sněmovna reprezentantů USA miliardu dolarů na financování izraelského projektu „Iron Dome“, a to navzdory odporu některých demokratických členů Kongresu.

Výsledkem je zvýšená příprava a menší síly potřebné k akci, čímž se minimalizují ztráty na životech. Použití takové vojenské taktiky a z toho plynoucí pozitivní výsledek na bojištích pro Turky (zejména v Náhorním Karabachu). To umožnilo jejich vůdcům jednat autonomněji, než si Spojené státy přejí. Turecko navíc tvrdilo, že jeho národní obranný průmysl pokrývá 70% jeho vojenských potřeb (před 20 lety to bylo 20% ), a je to určitě ztráta pro Spojené státy (největší vývozce zbraní do Turecka, který dodává 60% z celkového dovozu v letech 2014 až 2018).

Kombinace vojenských úspěchů s revizionismem vládců posílila turecké ego. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v minulosti jasně uvedl, že Turecko by mělo být samo o sobě mocností, a proto by mělo jít svojí cestou. Cíl Turecka dosáhnout geostrategické autonomie však brání stávající euroatlantická bezpečnostní architektura. Recep Tayyip Erdogan ve své reakci na sankce CAATSA toto potvrzuje.

„Co je to za alianci? Toto rozhodnutí je očividným útokem na svrchovaná práva naší země.“ V jiném případě řekl: „Vnější mocnosti pochopí, že Turecko má politickou, ekonomickou a vojenskou moc roztrhat a odhodit nemorální karty“ [tj. Současné hranice Turecka] a dokumenty, které jsou mu uloženy [tj. Podepsané smlouvy a dohody ].

Pochopí to buď jazykem politiky a diplomacie, nebo trpkými zkušenostmi ... až například po zacházení s domorodými Američany evropskými osadníky. Na druhou stranu prezident Biden na začátku roku 2020 (jako prezidentský kandidát) nazval tureckého vůdce „autokratem“, který by měl za svůj zásah „zaplatit cenu“. Řekl také, že „Turecko je skutečný problém“ a že řekne „Recepovi Tayyipovi Erdoganovi, že zaplatí vysokou cenu“.

V této souvislosti je otázkou zda skončí snahy Turecka a jeho kroky „Thúkydidovou pastí“?

[Alchymista]

https://roklen24.cz/globalni-hospodarst ... -politiky/
Globální hospodářství brzdí, Turecko definitivně ztratilo nezávislost měnové politiky

Klíčové body

• Podnikatelská aktivita v eurozóně a v USA výrazně zpomalila.
• Očekávání firem ve většině zemích světa se zhoršuje vlivem nedostatků na straně nabídky a rostoucích cen energií.
• Turecká centrální banka podlehla politickému tlaku Prezidenta Erdogana a snížila úrokové sazby o 100 bodů na 18 %.

Podnikatelská aktivita v eurozóně zpomalila svůj růst. Celkový index PMI během září výrazně klesl a dle odhadů dosáhl hodnoty 56,1 oproti srpnovým 59 bodům. Dosáhl tak na minimum za pět měsíců, a to i přes výrazné posilování celosvětové poptávky, které pokračovalo i ve druhém čtvrtletí letošního roku. Stále totiž platí, že nedostatky výrobních vstupů, které ještě začátkem roku řada lidí pokládala za přechodné, brzdí podnikatelskou aktivitu všude ve světě. Riziko další exploze nákazy a nové mutace koronaviru v zemích s nízkou proočkovaností očekáváním podnikatelů také příliš dobrého nepřidá.

Jako by nedostatky klíčových elektronických komponent a polovodičů na prohlubování současných problémů nestačily. Do celé situace nyní zasahují i velmi vysoké ceny energií, které vstupují jako významná nákladová položka do fungování především výrobních podniků. Pokles cen energií navíc nepřijde dříve než další rok. Tuto situaci odráží i měření PMI, které v eurozóně v září naměřilo největší meziměsíční růst nákladů firem od roku 2000. Byl tak překonán dosavadní rekord z krizového roku 2008. Růst nákladů se přirozeně promítá do peněženek spotřebitelů, a tak vidíme eurozóně, ale také např. v České republice výrazný růst inflace.

V rámci eurozóny nejvíce zpomalily ekonomiky Německa a Francie, což se negativně podepsalo na růstu zaměstnanosti v celé eurozóně. Euro však i přes špatné zprávy výrazně neoslabilo. Problémy jsou totiž globální a zasáhly také USA. To potvrzuje měření PMI, které v zářijových odhadech ukázalo na propad indexu na hodnotu 54,5 bodu oproti srpnovým 55,4. Zářijová hodnota je tak nejnižší za poslední rok. Vedle zpomalení sektorů průmyslu a služeb v USA lze identifikovat problémy na trhu práce. Firmy ve spojených státech mají díky stále klesající nezaměstnanosti problém najít vhodné kandidáty na potřebné pracovní pozice, což dále tlumí ekonomickou aktivitu.

Ve stínu globálních problémů na trzích došlo v Turecku k neočekávanému snížení klíčové úrokové sazby o 100 bazických bodů na 18 %. Očekávání analytiků bylo přitom velmi silně nakloněno k udržení týdenní repo sazby na 19 %. To způsobilo zmatky na měnových trzích a lira se tak proti hlavním světovým měnám podívala na historická minima. Po tomto kroku lze s jistotou říci, že centrální banka v Turecku a její měnová politika nesplňuje základní standardy její nezávislosti na politickém zastoupení. Krok centrální banky lze vnímat jako ústupek prezidentovi Erdoganovi, který dlouhodobě tlačí na uvolněnou měnovou politiku i za cenu velmi vysoké inflace.