.Podle nových zpráv společnost Huawei začala spolupracovat s některými společnostmi a připravuje se na výrobu 45nm čipové výrobní linky bez americké technologie. Podle časového plánu bude 45nm technologie připravena do konce roku. Už také jedná o spolupráci na vytvoření 28nm výrobní linky s nezávislými technologiemi
Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/satelitu-se ... ?foo-bar=1Praha/Peking Americké společnosti Planet Labs se podařilo zaznamenat neobvyklý pohled. Díky satelitu vyfotografovala vojenskou ponorku, která vyplouvala z podzemního tunelu, vedoucího do základny pod ostrovem Chaj-nan, ten je nejjižnější provincií Čínské lidové republiky. Čína se dlouhodobě snaží dostat oblast Jihočínského moře pod svou kontrolu, což vyvolává spory s USA.
Čína se v budoucnu pravděpodobně bude potýkat s potravinovou krizí. Podle některých zpráv v zemi bude chybět do pěti let asi 130 milionů tun obilí. Nejdříve by Číně došly zásoby kukuřice. Zemědělské vyhlídky nejlidnatější země světa zhoršují také neutuchající povodně, které ji sužují už několik týdnů a deště mají i nadále pokračovat. Hlavní příčinou nedostatečné zemědělské výroby je ale podle Čínské akademie společenských věd vysidlování venkova. Akademie zároveň předpovídá, že se v příštích pěti letech přesune do měst dalších asi 80 milionů lidí.
Podle zpráv čínského think-tanku bude mít Čína do roku 2025 vážně problémy se zásobováním obilím. Podle zprávy bude zemi chybět asi 130 milionů tun obilí. Čína bude mít do pěti let problém zabezpečit poptávku tří základních obilovin, jako je pšenice, rýže a kukuřice, chybět bude 25 milionů tun, předpovídá optimističtější Čínská akademie společenských věd. Vysoká poptávka a nedostatečná zemědělská výroba bude v budoucnu znamenat zvýšenou závislost nejlidnatější země světa na dovozu potravin ze zahraničí, píše deník The South China Morning Post.
Budoucí závažnost situace potvrdil také čínský prezident Si Ťin-pching. Ten minulý týden vyhlásil vládní kampaň s názvem „Čistý talíř“, která má za cíl zamezit plýtvání jídlem a redukovat vznik potravinového odpadu. Potravinová kampaň je podle webu Taiwan News důkazem toho, že krize by mohla být opravdu vážná a nebude se týkat pouze obilí, ale také třeba vepřového masa.
Problémy s potravinovou soběstačností má Čína nejen kvůli několikatýdenním záplavám, kvůli kterým muselo být v červenci z domovů evakuováno okolo 15 milionů lidí a kvůli kterým došlo také k zamoření hmyzem. Komunistická Čína se podle Taiwan News dosud zcela nevzpamatovala ani z prasečí chřipky nebo epidemie nemoci covid-19, která se zde začala šířit na konci minulého roku.
Zatím neexistují žádné známky nedostatku zásob pšenice a rýže. Existují ale důkazy o nedostatečném zásobení kukuřicí. Mezi říjnem letošního roku a zářím 2021 jí bude podle šanghajského analytika komodit Darina Friedrichse v zemi chybět 16,68 milionu tun. Nedostatek kukuřice zapříčinil pochopitelně růst cen, proto ji nyní zemědělci přestávají používat jako krmivo a nahrazují ji pšenicí.
Čínská akademie společenských věd ve své zprávě také navrhla, aby Čína zlepšila nákupní politiku a skladování obilí. Vinu na současném stavu podle akademie nese pokles množství venkovské pracovní síly a přesun obyvatel z venkova do měst. Podle dostupných informací země očekává další úbytek venkovské populace. V příštích pěti letech se podle akademie přesune do městských oblastí přibližně 80 milionů venkovanů.
Čínská státní tisková agentura se podle BBC snaží zprávy o čínské potravinové krizi, kterou pandemie koronaviru údajně zhoršila, bagatelizovat.
https://thediplomat.com/2020/08/amid-so ... rn-europe/, jeho první výlet do zahraničí od doby, kdy vypukla pandemie COVID-19.
Od 25. srpna do 1. září bude cestovat do Itálie, Nizozemska, Norska, Francie a Německa, oznámilo čínské ministerstvo zahraničních věcí .
Čínská armáda vyhnala americkou bojovou loď, která vtrhla do teritoriálních vod Číny poblíž oblasti provedení vojenských cvičení. Píše o tom list Global Times.
S odkazem na slova plukovníka Čínské lidové osvobozenecké armády Li Huamina list uvádí, že americký raketový torpédoborec Mustin narušil hranici čínských teritoriálních vod v oblasti Paracelských ostrovů. K incidentu došlo ve čtvrtek.
Pro detekci, identifikaci a varování americké lodě čínští vojáci měli použít jak své námořní, tak i letecké síly.Ministerstvo obrany Spojených států dříve vyjadřovalo znepokojení nad vojenskými cvičeními Číny v Jihočínském moři. Dle Pentagonu takové kroky jako odpalování raket destabilizují regionální situaci.„Naléhavě žádáme USA, aby zastavily tento druh provokativních akcí, přísně řídily námořní a vzdušné vojenské operace a přísně kontrolovaly své frontové jednotky, aby se zabránilo nehodám,“ řekl čínský plukovník.
Čína ale provádí regionální vojenská cvičení pravidelně. Dříve podobné akce země nahlásila na začátku července a určila je k posílení schopností námořní obrany. V USA reagovali vysláním k místu letadlových lodí za doprovodu dalších plavidel s cílem „předání jednoznačného signálu nesouhlasu s nárůstem vojenské síly Pekingu v regionu“. Dalším záměrem Washingtonu bylo vyslat i vzkaz parterům ohledně připravenosti udržovat regionální stabilitu.
Paracelské ostrovy se nachází v oblasti Jihočínského moře. Peking se uchází o větší část moře, ostrovy, mořské a minerální zdroje regionu, ale Vietnam, Filipíny, Malajsie a další státy, které mají přístup k moři, vnímají jeho části a řadu ostrovů jako své.
Situace v regionu je často komplikována proplouváním amerických válečných lodí, které podle čínského ministerstva zahraničí porušují mezinárodní právo a ohrožují suverenitu a bezpečnost Číny. Navzdory protestům z Pekingu oficiální Washington prohlásil, že Spojené státy se budou plavit všude, kde to mezinárodní právo dovoluje.
Návštěva Tchaj-wanu českou delegací ublíží čínsko-českým vztahům i zájmům České republiky jako takové, cituje v sobotu čínský web Global Times výzkumníka Lü Cchun-čchenga z pekingského Institutu tchajwanských studií Čínské akademie sociálních věd (CASS). Dodává, že „tak odporný krok z české strany nemůže Čína tolerovat“. Výhrůžka Pekingu přichází v hodinách, kdy předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) za doprovodu početné delegace odlétá na Tchaj-wan. Ten těsně před odletem označil informace čínského deníku za „hloupost“.
Vystrčil bude jedním z nejvýše postavených politiků, kteří Tchaj-wan v moderní historii navštívili. Na ostrovním státě ho čeká přijetí na nejvyšší úrovni. Setká se s ním tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, premiér Su Čen-čchang i jeho parlamentní protějšek Jou Si-kchun. Jednat bude i s několika ministry včetně ministra zahraničních věcí Josepha Wua. Řekl, že cílem cesty na Tchaj-wan je prokázat zájem Česka o spolupráci se všemi demokratickými zeměmi bez ohledu na to, zda si to někdo přeje nebo nepřeje.
Česká návštěva Tcha-wanu je nicméně velkým trnem v oku pevninské Číny. Lü Cchun-čcheng z Čínské akademie sociálních věd v ní vidí snahu USA podněcovat protičínské nálady v České republice, a tvrdí, že by Čína mohla podniknout odvetné kroky za vměšování se do záležitostí čínské suverenity.
„Čína nemůže tolerovat takový odporný čin českých politiků, který porušuje klíčové zájmy Číny,“ řekl badatel z CASS, která je předním poradním orgánem čínské vlády. „Pevninská Čína je pro Českou republiku mnohem důležitější než ostrov Tchaj-wan.“Předseda Senátu @Vystrcil_Milos odlétá v doprovodu devadesátičlenné delegace na Taiwan. Doprovází ho senátoři: @ruzickavsenatu, @PavelFischer, @KantorLumir, @petr_silar, @Lem_Aschenbrenn, @golan_tomas a Pavel Štohlhttps://t.co/1Lp936cffm. pic.twitter.com/ZRWucfeg3R
— Senát Parlamentu ČR (@SenatCZ) August 29, 2020
Vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je ale Česká republika pro tchajwanskou ekonomiku podle analytiků dvakrát důležitějším obchodním partnerem než pro ekonomiku čínskou. Stav přímých čínských investic v českém zpracovatelském průmyslu činil ke konci roku 2017 zhruba 410 milionů korun, Tchaj-wan v Česku k tomuto období investoval 5,7 miliardy korun, tedy zhruba 14krát více. Většími investory už jsou v tuzemském průmyslu z asijských zemí dlouhodobě pouze Jižní Korea a Japonsko.
„Čína by měla provést odvetné kroky“
„Tchajwanská Demokratická pokroková strana (DPP) tajně jedná se zahraničními protičínskými silami jen pro svůj krátkodobý politický prospěch. DPP se zmocnila všech obyvatel ostrova, dovedla je do slepé uličky ‚nezávislosti Tchaj-wanu‘ a vystavuje je nebezpečí vojenského konfliktu,“ řekl Lü k tchajwanské vládní straně, která si podle něj ponese všechny následky.
V článku je také zmíněno, že se proti Vystrčilově cestě postavili někteří čeští politici, jako byl prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO), vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) či jeho stranický kolega a ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Vzhledem ke složitosti českého politického prostředí by měla Čína provést odvetné kroky právě proti protičínským politikům v České republice, aby se zabránilo zásadnímu poškození vztahů mezi Čínou a Českou republikou,“ myslí si Lü Cchun-čcheng.
„Považuji to za hloupost,“ řekl v sobotu krátce před odletem k informacím Global Times Vystrčil.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien již dříve dodal, že se Čína důsledně staví proti oficiálním stykům mezi Tchaj-wanem a zeměmi, které mají diplomatické vztahy s Čínou. „Chci také zdůraznit, že obnovení a sjednocení čínského národa je nezastavitelný trend. Kdokoli, kdo se pokouší tomuto trendu vzdorovat a dělit Čínu, je odsouzený k neúspěchu,“ uvedl v polovině srpna.
Cestu plánoval před svou smrtí bývalý předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Prezidentka Cchaj mu za to udělí vysoké státní vyznamenání. Původně ho měla převzít vdova Věra Kuberová, na doporučení lékařů ale nakonec na Tchaj-wan necestuje. Ocenění obdrží i Vystrčil, dostane medaili za parlamentní demokracii.
Čína se rozhodla regulovat vývoz technologií do zámoří, nová omezení dopadla na drony, lasery i 3D tiskárny. Čínské společnosti, které působí v jedné z 23 nově regulovaných odvětví, budou nyní muset žádat vládu o povolení a licence, aby své produkty mohly prodávat do zámoří. Podle analytiků jde o čínskou reakci na americká opatření proti čínským firmám a další fázi obchodní války se Spojenými státy, napsal server South China Morning Post. Podle čínského ministerstva financí vloni dosáhl čínský vývoz hodnoty 32,1 miliard USD.
Omezený vývoz se konkrétně týká dronů, laserů, 3D tiskáren či součástek a materiálů pro výrobu vesmírných zařízení, rozhodlo čínské ministerstvo financí. „Hlavním účelem je regulovat vývoz technologií, podporovat domácí vědecký a technologický pokrok, ekonomickou a technologickou spolupráci a udržovat národní ekonomickou bezpečnost," uvedlo ministerstvo.
„Vzhledem k rychlému rozvoji vědy a techniky a neustálému zlepšování čínské vědecké a technologické síly a průmyslové konkurenceschopnosti je nutné seznam včas upravit v souladu s mezinárodními postupy a trendy,“ doplnil čínský resort. Jde o první významný zásah do dosavadních pravidel exportu od roku 2008.
Společnosti, které působí v jedné z 23 nově regulovaných odvětví, nyní musí nejprve podat žádost provinciálním finančním úřadům, než začnou jednat se svými zámořskými klienty. Jakmile je s nimi podepsána obchodní dohoda, musí firmy ještě požádat o vývozní licence. Tato opatření přicházejí po zpřísnění předpisů v USA. V červnu totiž Spojené státy rozšířily licenční požadavky na vývoz technologií určených pro použití či další zpracování v Číně.
Čína také upravila pravidla pro 21 technologických oblastí, které jsou již buď omezené, nebo zakázané, jako jsou například výroba pesticidů a součástek pro kosmické lodě. Na poli biotechnologií platí nová omezení pro některé technologie související s výrobou vakcín. V oblasti komunikace nové restrikce zasahují do technologií pracujících s převodem textu na řeč či umělou inteligencí.
„Tato nová omezení odrážejí to, že Čína vlastní některé technologicky pokročilé patenty, které by mohly narušit výrobu v jiných zemích," uvedla Iris Pangová, hlavní ekonomka z ING Wholesale Banking. Čínská vláda zároveň vyřadila ze seznamu zakázaných vývozních artiklů čtyři technologie zaměřené na mikrobiální hnojiva, produkci kofeinu, produkci vitaminu B2 a vitamínové kvašení, ze seznamu regulovaných vývozních artiklů pak zmizel například firewallový software pro zabezpečení informací a dat.
Komentář čínského ministra zahraničí, že předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zaplatí vysokou cenu za svou oficiální cestu na Tchaj-wan, byl nemístný a nepatřičný. Novinářům to po své dnešní účasti na Bledském strategickém fóru ve Slovinsku řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Záležitost se bude řešit po služební lince, odkázal na dnešní předvolání čínského velvyslance Čang Ťien-mina na ministerstvo zahraničí.
Náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa si v pondělí na pokyn ministra Tomáše Petříčka (ČSSD) předvolal čínského velvyslance Čang Ťien-mina a vyjádřil zásadní nesouhlas s vyjádřením šéfa čínské diplomacie k cestě předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan. Ministerstvo to uvedlo na svém webu.
Tlapa prohlášení Wanga I, že Vystrčil zaplatí vysokou cenu za to, že oficiální cestou na Tchaj-wan porušil princip jedné Číny, označil za nevhodné a neodpovídající standardům diplomatické komunikace mezi dvěma suverénními zeměmi.
„Ten komentář je nemístný a nepatřičný a ministr slíbil, že to bude po úřední lince řešit. Pověří úředníky, aby panu velvyslanci vysvětlili, že jsme suverénní země,“ uvedl Babiš ke schůzce velvyslance s náměstkem Martinem Tlapou, která se uskutečnila dnes po poledni.
„Přimějeme ho zaplatit vysokou cenu za jeho krátkozraké chování a politický oportunismus,“ řekl čínský ministr zahraničí Wang I, který je na návštěvě Německa. Dodal, že zpochybňování zásady jedné Číny znamená „znepřátelit si 1,4 miliardy Číňanů“ a že čínská vláda a lid nebudou tolerovat takovou „otevřenou provokaci“ předsedy českého Senátu a protičínských sil, které stojí za ním. Vystrčil považuje vyjádření za zásah do vnitřních záležitostí ČR.
„Nechtěl jsem čekat až se vrátím ze Slovinska, proto si čínského velvyslance předvolal náměstek Tlapa. Vyjádření pana ministra Wanga jsou za hranou, taková silná slova do vztahů dvou suverénních zemí nepatří. Požadoval jsem jejich vysvětlení a vyzval čínskou stranu k věcné, praktické spolupráci bez emocí, které do diplomacie nepatří,“ uvedl na twitteru ministr Petříček, který je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO) v Bledu na strategickém fóru.Pozice vlády je dlouhodobě neměnná. Naše vláda, stejně jako všechny předchozí, má politiku jedné Číny. Proto jsem předsedovi Vystrčilovi nemohl cestu na Tchaj-wan doporučit. I tak to komunikujeme s čínskou stranou, že na české politice vůči Čínské lidové republice se nic nemění. Samozřejmě ta vyjádření ze strany čínského ministra zahraničních věcí vnímám jako něco, co v diplomatických vztazích není úplně obvyklé. Takto přímočará a příkrá slova se skutečně v diplomacii nepoužívají,“ poznamenal také šéf české diplomacie.Požadoval jsem jejich vysvětlení a vyzval čínskou stranu k věcné, praktické spolupráci bez emocí, které do diplomacie nepatří.
— Tomáš Petříček (@TPetricek) August 31, 2020„
Vystrčil společně s asi 90člennou delegací, kterou tvoří politici, podnikatelé, zástupci vědeckých i kulturních institucí či novináři, zůstane na Tchaj-wanu do pátku. Na nedělní večeři s tchajwanským ministrem zahraničí Vystrčil cestu označil za historickou návštěvu. Předseda Senátu má během návštěvy v plánu schůzky s předními tchajwanskými politiky. Proti návštěvě Čína několikrát ostře protestovala. Postavili se proti ní také například český prezident Miloš Zeman nebo Babiš.
Zkušení inženýři z TSMC opouštějí společnost zrychlujícím tempem. Jdou za „lepším“ do Číny, která nyní nabízí velké množství dobře hodnocených pracovních míst…
Plánem Číny na pětiletku uzavřenou rokem 2025 je dosáhnout křemíkové nezávislosti na okolním světě. Prvním krokem k tomuto cíli je zakládání a rozšiřování výrobních továren, z čehož jsou v tomto kontextu zmiňovány především HSMC (Hongxin Semiconductor Manufacturing Co.) založená roku 2017 a (QXIC) Quanxin Integrated Circuit Manufacturing, která je ještě čerstvější, loňská. Personální řady obou továrem jen od loňského roku rozšířilo 100 veteránů z řady tchaj-wanské TSMC. Jde z velké části o zkušené inženýry, ale kuriózní je, že i ve vedení obou firem figurují někdejší manažeři z TSMC.
https://diit.cz/clanek/veterani-tsmc-da ... o-pres-100
Tchaiwan sa ešte po druhej svetovej vojne volal Formoza/Formosa. A čínsky nebol polstoročie.Internet je plný inFormací (to, co má formovat "váš" světonázor) o cestě páně Vystrčila (ODS), toho času předsedy Senátu Parlamentu České republiky na Tchaj-wan, neboli do Čínské republiky (23 miliónů obyvatel), na kteréžto území si ovšem klade nárok Čínská lidová republika (ČLR - 1,4 miliardy obyvatel).
Proč je ta cesta kontroverzní sama o sobě? Protože představitelé cizích států na Tchaj-wan oficiálně nejezdí, protože kormě 17 banánových republik (např. Palu, Nauru Nauru, Tuvalu Tuvalu, Svatá Lucie nebo třeba Svatý Kryštof a Nevis - ano, to jsou názvy zemí) ji všichni berou jako součást ČLR. VŠICHNI. Tedy i Česká republika. Tchaj-wan není členem ani OSN (od roku 1971), byl vyloučen i ze Světové zdravotnické organizace WHO (což je mimochodem velmi zajímavý "příběh", ke kterému je nutné se v vzávěru vrátit) a nejsou členy dokonce ani Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), tudíž ani z hlediska letecké dopravy "neexistují".
Je to tedy území, na kterém se nachází stát, ale nemající státnost, tedy dostatečné kompetence k tomu, aby skutečným státem byli! Již z tohoto hlediska je cesta "našeho" pana senátora neobyčejně špatným vtipem a jeho tamní proslovy o svobodě a demokracii naprosto směšnou šaškárnou, protože nic takového je nečeká a ani nikdy nečekalo. Toto je pohled, který asi většina vidí, ale je nutné se na zcela evidentní imitačně-provokační činnost pana senátora podívat z mnohem větší výšky, tedy z hlediska globální politiky, protože z něj nám ho média nepředloží a na diskuzích na fb se je určitě nedozvíme.
Možná si někdo ještě vzpomene, co jsem napsal 29.11. 2019, když se jiný člen ODS, pan Kubera, "rozhodl" (zapomeňte, že tyto loutky o něčem takovém rozhodují) o této cestě:
"A kdy se nám pan Kubera "zvrhl"? Letos v březnu jednal jako naprosto podřízený lokaj s Madeline Albrightovou alias Krvavou Madlou, která je jednou z výkladních skříní US státních elit, tedy neokonů. A řekl jí, že je náš prezident orientován více na Rusko a Čínu, ale že je nutné se více orientovat na USA, které nás dle něj "nikdy nezradily". A co na to M. A.? "Je třeba, abyste do USA přijel, abychom propojili Senát Parlamentu ČR s Kongresem a jeho členy. Je hodně oblastí, ve kterých by mělo Česko s USA spolupracovat na parlamentní úrovni. Můžeme společně udělat velké věci." Jinými slovy Madla nabídla převzít Senát ČR a lokajíček se okamžitě jako správný mopslík zatetelil blahem. Už je jasnější, proč ze Senátu ČR jde jeden útok za druhým proti Hradu a proč pan Kubera "musí" na Tchaj-wan a to tak moc, že o cestě musí lhát jako poslední šmucka (tvrdil, že je to kvůli zájmu našich podnikatelů, což Obchodní komora popřela - dodatečná poznámka)? Opravdu si představoval, že takto budou vypadat ty "velké věci", které mu slibovala ta lidská zrůda?"
Změnilo se úmrtím pana Kubery něco z toho co jsem loni psal? Změnilo a to "maličkost". Na návštěvu k nám přiletěl ministr zahraničí USA pan Pompeo. A co udělal pan senátor Vystrčil jako první? Zeptal se jej (požádal o svolení, protože na rozdíl od Kubery jej ještě neměl), jestli s jeho letem souhlasí. Ten byl samozřejmě nadšen, protože jakákoliv provokace proti ČLR je v jeho zájmu a tak mu pan senátor slavnostně předal symbolický klíč od našeho Senátu ČR (!!!). A komu se dává klíč od domu? Vždy majiteli, přátelé.
Jak pojmenovali ten let na Tchaj-wan? Letem svobody? A svobodný člověk předá kompetence nad zákonodárným orgánem cizí zemi, pracuje v jejím zájmu a nechá si od ní schválit "svou" cestu (stále platí to, na čem se domluvil pan Kubera s Albrightovou, vaše výsosti?)? Ne, to dělá buď hlupák, který trpí pocitem méněcennosti a potřebuje řídit někým "moudřejším" a nebo zrádce národa. Jiná alternativa NEEXISTUJE.
...
Tchaj-wan uvedl, že sestřelil čínskou stíhačku Su-35.
Podle Tchaj-wanu vozidlo údajně vstoupilo do vzdušného prostoru Tchaj-wanu a bylo sestřeleno pozemním systémem protivzdušné obrany. Pilot se katapultoval a byl zajat. Na videu https://twitter.com/vividshubham/status ... 9047898114 není jasné, zda je naživu nebo mrtvý.
Bylo také zveřejněno video s nějakým vrakem.
https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/ ... e-40335331Sociální sítě na Tchaj-wanu zaplavily v pátek zprávy, že tchajwanská protivzdušná obrana sestřelila Suchoj Su-35 čínského letectva. Na Twitteru se objevil i záběr sloupce dýmu a vraku. Tchaj-wan spekulace o střelu čínské stíhačky popřel a odsoudil šíření podobných zpráv.
https://www.zerohedge.com/crypto/china- ... gital-yuanČína omezuje expozici vůči americkému dolaru kvůli obavám z masivní inflace.
Země v první polovině roku 2020 prodala americké dluhopisy v hodnotě více než 109 miliard dolarů.
Jeho nadcházející digitální jüan je uchazečem o dlouhodobou globální dominanci amerického dolaru.
