Čína

[Rado Info]

Huawei přelstil Trumpa. Nasyslil tolik čipů, že mu dojdou až za rok
Čínský výrobce 5G komponentů Huawei se potichu zásobil klíčovými čipy z Tchaj-wanu. Obešel tím obchodní sankce, které na něj v minulém roce uvalil americký prezident Donald Trump.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/huaw ... rok-125972

[riho]

Pátý blok jaderné elektrárny Fu-čching v čínské provincii Fu-ťien ve středu poprvé dosáhl řetězové reakce, oznámila společnost China National Nuclear Corporation (CNNC). Blok, který je prvním ze dvou demonstračních reaktorů Hualong One, má podle stávajícího harmonogramu začít s komerčním provozem koncem letošního roku. V takovém případě by se jednalo o první reaktor typu Hualong One (HPR1000), který byl zprovozněn. Koncem příštího roku má pak začít komerční provoz v bloku 6.

https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/ci ... ritikality

[Rado Info]

Čína drží virus na uzdě a plánuje už příštích 15 let
V Pekingu začalo v pondělí jednání Ústředního výboru Komunistické strany Číny, na němž se rozhodne o pětiletce na období 2021 až 2025. Novinkou je, že výbor tentokrát připraví i politickou a ekonomickou vizi budoucnosti země na 15 let dopředu.
https://www.novinky.cz/koronavirus/clan ... .seznam.cz

[Alchymista]

https://ac24.cz/-/jimmy-zhu-je-hlavnim- ... direct=%2F
Obnova Číny se rozšíří do čtvrtého čtvrtletí

Údaje o čínském HDP ve třetím čtvrtletí přinesly růst země do pozitivního teritoria v prvních devíti měsících tohoto roku a rychlé oživení bude pravděpodobně i nadále přitahovat více zahraničních přílivů na její kapitálový trh.

Údaje o továrnách a spotřebě zveřejněné v pondělí také potvrzují, že oživení ekonomiky se rozšíří do čtvrtého čtvrtletí.

Čínská ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 4,9 procenta, rychleji než 3,2-procentní expanze ve druhém čtvrtletí, ale byla pod dřívějším očekáváním 5,5 procent. Růst HDP ve třetím čtvrtletí pomohl domácí ekonomice vrátit se na růstové území v prvních devíti měsících tohoto roku - 0,7-procentní expanze poté, co ekonomika v prvním čtvrtletí poklesla o 6,8 procent.

Níže odhadovaný údaj o HDP ve čtvrtém čtvrtletí může být částečně tažen klesající obchodní bilancí v září, ale to není pro čínskou ekonomiku v blízké budoucnosti špatná událost. V září letošního roku vzrostl čínský dovoz o 13,2 procent oproti době před rokem, a vývoz dosáhl 9,9-procentního růstu. Rychlejší tempo příchozích přepravních aktivit naznačuje, že oživení domácí poptávky pokračuje. Do budoucna by příspěvek čistého vývozu k čínskému HDP mohl zůstat obtížný, protože znovuobnovující se COVID-19 v některých hlavních ekonomikách může vyvolat další blokování a způsobit zpomalení požadavků v těchto zemích.

Čínská ekonomická data za září zveřejněná dříve vykazovala další povzbudivé signály, že oživení bude prodlouženo do čtvrtého čtvrtletí letošního roku. Průmyslová produkce minulý měsíc vzrostla o 6,9 procenta, což byla nejrychlejší expanze od prosince roku 2019. Za poslední roky dosáhla průmyslová produkce a korelace domácího HDP 0,8 procenta, což naznačuje, že růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí může dále zrychlovat, pokud se výkon udrží na současném tempu expanze.

Údaje o spotřebě nabízejí další překvapení. Maloobchodní tržby minulý měsíc vzrostly o 3,3 procenta oproti době před rokem a prudce se odrazily od srpnového 0,5 procentního růstu. Klíčem k pokračujícímu hospodářskému oživení je zlepšení maloobchodního prodeje. Nejen, že zvyšuje příspěvek k celému HDP, ale ukazuje, že důvěra spotřebitelů stále roste a jsou ochotnější utrácet než v předchozích měsících. Například prodej automobilů se minulý měsíc zvýšil o 8,2 procenta, což je největší nárůst od roku 2018.

V posledních třech měsících tohoto roku se očekává, že referenční sazby půjček zůstanou nezměněny a nepředpokládá se, že by další výrazný fiskální stimul dále urychlil růst. Místo toho se orgány zaměří na efektivnější směrování úvěrů malým a středním podnikům a poskytnou jim větší podporu na podporu inovací v odvětvích výroby a technologie s vysoce kvalitním růstem.
Reakce a výhled trhu

Zdá se, že finanční trh věnuje větší pozornost celkovému údaji o HDP. Šanghajský složený index vzrostl před zveřejněním údajů o HDP, ale uzavřel se o 0,7 procenta níže a podobný model se projevil na trhu s RMB. Cenová reakce nemusí nutně znamenat, že investoři jsou zklamaní údaji o růstu, protože akciový trh v posledních několika týdnech oceňuje spolehlivá ekonomická data. Šanghajské akcie za poslední dva týdny získaly zhruba 3 procenta.

Na druhé straně zářijová ekonomická data téměř vyloučila jakýkoli zásadní stimul ke konci roku, včetně měnového uvolňování PBOC.

Minulý týden MMF předpověděl, že Čína bude letos jedinou významnou ekonomikou, která poroste, a to o 1,9 procenta, následovanou 8,2 procenta v roce 2021.

Jimmy Zhu je hlavním stratégem ve Fullerton Research.

[Rado Info]

Čína zavede kvůli Tchaj-wanu sankce na americké zbrojaře
Velké americké zbrojní firmy jako Lockheed Martin nebo Boeing Defence budou čelit čínským sankcím.
http://casopisargument.cz/?p=32307

[Alchymista]

https://ac24.cz/-/cina-dosahla-zotaveni ... direct=%2F
Čína dosáhla zotavení ve tvaru písmene V, píše The Economist

Čína téměř dokončila vzestupnou etapu oživení ekonomiky ve tvaru písmene V, zatímco většina ostatních zemí na světě je uvězněna v hospodářských recesích a nárůstu nové vlny pandemie COVID-19, uvádí se ve zprávě britských novin s názvem The Economist. (Foto: Needpix)

S citováním čínských údajů o HDP ve třetím čtvrtletí letošního roku (čínská ekonomika se meziročně zvýšila o 4,9 procenta) zpráva přisuzovala oživení schopnosti Číny úspěšně potlačit virus a poskytnout příznivé prostředí pro hladké obnovení výroby.

Nejnovější údaje ukazují vyváženější ekonomické oživení v Číně ve srovnání s oživením v rané fázi, které je způsobeno zejména tovární výrobou a investicemi.

Ve třetím čtvrtletí, když se utrácely výdaje na infrastrukturu v Číně, příspěvek k růstu HDP z tvorby kapitálu klesl na méně než 3 procentní body, zatímco spotřeba přidala téměř 2 procentní body. I když současná úroveň je stále pod úrovní před pandemií, je to již velké zlepšení od vrcholu pandemie.

Čínský obchod se také rychle zotavuje a jeho podíl na globálním vývozu zboží dosáhl během pandemie rekordní výšky. Údaje Světové obchodní organizace ukazují, že čínský zahraniční obchod představoval 12,6 procenta celkového světového obchodu, což je o 1 procenta více než ve stejném období loňského roku. Export i import dosáhly rekordně vysokého podílu na světovém obchodu.

Přebytek obchodní bilance Číny s USA činil v září 30,75 miliardy amerických dolarů, což podle čínských cel pokleslo z přebytku 34,24 miliardy amerických dolarů v srpnu. Celní údaje ukázaly, že za prvních devět měsíců roku činil obchodní přebytek země s USA 218,57 miliardy amerických dolarů. Úspěšným restartováním ekonomiky se stala největším světovým výrobcem ochranných pomůcek proti epidemii, od masek až po chirurgické pláště.

Podle posledního záznamu z Univerzity Johnse Hopkinse překonaly potvrzené případy COVID-19 celosvětově 43,1 milionu s více než 1,1 milionu úmrtí. USA zaregistrovaly přes 225 tisíc úmrtí a více než 8,6 milionu infekcí, obojí je nejvyšší na světě.

„Dokud nebudou zavedeny vakcíny, bude pro ostatní těžké vyrovnat se výkonu Číny,“ uvádí se ve zprávě.

Čínské průmyslové zisky se v září zvýšily již pátý měsíc za sebou na 10,1 %.

Zisky hlavních čínských průmyslových společností se v září meziročně zvýšily o 10,1 procenta na 646,43 miliardy yuanů (asi 96,5 miliardy amerických dolarů), což je o 9 procentních bodů méně než v srpnu, vyplývá to z úterních údajů Národního statistického úřadu Číny (NBS).

Měsíční zisky zaznamenaly růst pátý měsíc po sobě, protože obchodní aktivity se nadále zotavovaly z propadu vyvolaného COVID-19.

Produkce a prodej hlavních průmyslových společností se rychle zotavily a vztahy mezi nabídkou a poptávkou se nadále zlepšovaly a zisky se mezičtvrtletně zvyšovaly, uvedl hlavní statistik NBS Zhu Hong (Ču Chung).

Zisky hlavních průmyslových podniků poklesly v prvním čtvrtletí o 36,7 procenta a ve druhém čtvrtletí zvrátily trend poklesu na 4,8 procenta a ve třetím čtvrtletí se obnovilo tempo růstu na 15,9 procenta, podle NBS.

[Alchymista]

https://ac24.cz/-/komentar-stane-se-cin ... cem-sveta-?
Komentář: Stane se Čína technologickým vůdcem světa?

Čína je už teď hlavní dílnou planety. Největší část hmotného zboží ze všech zemí na planetě vyprodukují právě Číňané. USA se sice před Čínou stále drží v hrubém domácím produktu, ale v tom se podíl hmotných výrobků spíše zmenšuje.

Také i ten hrubý domácí produkt jako takový bývá zpochybňován, neboť v nominálních cenách USA sice produkují stále ještě více než Číňané, ale objem produkce při přepočtu na paritu kupní síly je v Číně už větší a ta převaha USA je tedy spíše důsledkem privilegovaného nadsazení dolaru a relativně nízkého směnného kurzu čínského yuanu posilujícího tak export.

Přestože je Čína vlastně největším hospodářským obrem světa, hraje ve většině světových záležitostí spíše druhé housle. Zatím to platilo i v technologickém vývoji a ten je rozhodující. Nezapomeňme, že když Angličané kolonizovali Indii, tak měla Indie několikanásobně vyšší celkový domácí produkt než Británie, a přesto Britové Indy v pohodě kolonizovali převážně kvůli své technologické převaze, ač v hrubé hospodářské síle byli proti Indům trpaslík. A dokud nebude Čína jedničkou v technologiích, bude pořád ve světové ekonomice jen světovým největším tovaryšem, ne však mistrem.

Samozřejmě, že to Číňané velice dobře vědí, vůbec se jim to nelíbí a snaží se stát vůdcem vědeckého a technického pokroku, a to s působivými výsledky. Nejlépe to vidíme na Huawei, která sesadila americké firmy z trůnu lídra v technologiích komunikačních sítí, a rozpoutala tak hysterii, že ta firma je zloduch, od kterého si nikdo pokrokový osvícený, liberální nic nekoupí a radši své peníze vydá za podřadnější leč dražší produkty ze stagnujícího Západu. Ale světový trh mobilů a komunikačních síťových technologií, počítačů aj. je převážně čínský, a tak v tomto odvětví jsou na špici světa ve výrobě a ve vývoji síťových technologií už představují i technickou jedničku, na kterou nikdo nemá.

USA jsou pořád jedničkou ve výdajích na vědu a výzkum, ale Čína už produkuje více vědeckých článků. Jenže USA mají své vědecké články, ač v menším počtu, tak pořád s vyšším celosvětovým ohlasem a tudíž kvalitou a vědeckou přínosností, ale je na tom mj. vidět, že dát peníze čínským vědcům je velice produktivní a běžnou vědeckou práci je tam možno získat ve větším množství za méně peněz.

A po tomto prvním průlomu, kdy prorazili na špičku světa s Huawei síťovými technologiemi, jsou Číňané rozhodnuti prorazit Ameriku i v dalších oborech. Předseda Čínské komunistické strany Xi Jinping v květnu 2017 vyhlásil plán zřízení digitální Hedvábné stezky pod čínským dohledem. Ta by měla nahradit současnou síť globálních digitálních telekomunikací pod americkým dohledem. Čína se také opírá do oboru umělé inteligence, kde jsou USA stále jedničkou, ale Číňané mají ve svých cílech stanoveno, že je do roku 2030 předběhnou. Dost se přitom snaží být lepší už teď v umělých strojních překladech.

Také v celkovém vývoji software a počítačovém zpracování dat si USA druží velký náskok před světem a zvláště před Čínou. Jejich náskok v tomto oboru je tak velký, že Číňané dosud ani nevyhlašují je tamto poli dohnat a předehnat.

Jinak je tomu ale v nejšpičkovějším hardware pro informační a komunikační technologie. Číňané se pokoušejí postavit se na špici s kvantovými počítači a říká se, že je dost nasazují do vojenských technologií – snad v největší míře na světě. Také jimi Číňané vytváří neprolomitelné šifry a perfektně maskují svoji komunikaci.

Ale nejvíce se třesou na to, jak USA sesadí v oboru polovodičových čipů. To ve skutečnosti není jeden obor, nýbrž několik vzájemně se doplňujících odvětví. Je to vývoj elektronických materiálů, chemických plynů a mikro-litografické technologie, přičemž jedničky ve všech těch oborech jsou pořád země Západního světa – zvláště USA. Číňané se však domnívají, že když nasypou dost velké prostředky na vývoj v těchto oborech, tak všechny předstihnou a stanou se v čipech jedničkou už během 20. let našeho století.

Číňané by chtěli být podle svých plánů podpory vývoje v klíčových odvětvích světovými jedničkami v robotice, energeticky účinných autech a v mikroprocesorech do roku 2025. Objemy peněz, které na to půjdou, budou nejspíš největší na světě. Dost pravděpodobně se dá čekat, že by se jim to mohlo povést a jejich plánu stát se světovou technickou jedničkou do roku 2049 nebude už stát nic v cestě.

Ale pozor, věci nejsou tak jednoduché. V podobné situaci byly USA v poválečných dekádách vícekrát. Od šedesátých do devadesátých let minulého století tu bylo vždy Japonsko, které jim bylo v patách a čekalo se, kdy Japonsko předběhne zbytek světa. Cokoliv Američané vyvinuli, do toho se Japonci pustili, Američany dohnali a předehnali. Ve všech polovodičových technologiích až do posledních generací, když s nimi přišli Američané, nastoupili Japonci a Američany vždy dohnali a předehnali, než Japonsko zachvátila koncem 90. let éra stagnace.

Jenže jakmile k tomu došlo, v USA přišly nějaké firmy plné potrhlíků plných technické hravosti – často z garážových start-upů – které přišly s něčím úplně novým, jak se to dosud nedělalo, a zase byly USA jedničkou. Ani teď tedy není vyloučeno, že někdo přijde s něčím úplně jiným než jen vypilováváním současných mikro-litografických postupů, a ač v nich bude třeba Čína nejlepší, vznikne nová vývojová cesta, ve které budou zase na špici Američané, jako tomu bylo vždy, když je v něčem, s čím původně přišli, předehnali Japonci.

Vývoj si také hledá úplně nové cesty než jen ty, do kterých se plánovaně sypou miliardy. Před několika desítkami let, bylo každému jasné, že vývoj výpočetní techniky směřuje k revoluci způsobené superpočítači s nesmírnou výpočetní průchodností, často s umělou inteligencí, kterou vyvíjeli už tenkrát, a s tím, že lidé v kancelářích budou sedět u terminálů a všichni se dělit o supervýkonný výpočetní stroj v pozadí. Jenže pak přišla PC, která zpočátku nebral nikdo vážně a považovali je spíše za hračky. PC se pak stala hlavním tahounem technologického vývoje a PC přetvořila náš svět a ne supervýkonné stroje. A i tyhle původně hračky, co změnily svět, pocházely původně z „garáží“.

Nicméně Amerika je už dost dlouho v úpadku. I v letadlech, ve kterých byli po generace jedničky, najednou jejich vývoj vázne na takových propadácích jako bitevník F-35 a současné civilní Boeingy. Dá se čekat, že nadšenci v garážích zase učiní z Ameriky velikou a USA utečou Číňanům, jako v minulosti utíkaly Japoncům? Není ta stagnace současné pokrokově zelené a politicky korektní Ameriky už tak prorostlá do společnosti, že už tam žádná garáž, co přetvoří svět, nevyroste?

[Rado Info]

Čína předvádí svůj nový roj SUICIDE DRONE

[Alchymista]

https://ac24.cz/-/komentar-co-prave-cin ... direct=%2F
Komentář: Co právě Čína chystá pro sebe a svět

Všichni víme, že právě musíme bedlivě sledovat americké prezidentské volby, které určí v podstatě směřování světa v nadcházejících letech. Je to určitě pravda.

Momentálně ale proběhla i jiná událost, v níž světová supervelmoc chystá svůj nový kurz, který do velké míry v nadcházející budoucnosti určí osud našeho světa. Ekonomika, která je přepočítání HDP podle parity kupní síly největší na světě, projednává své plány pro budoucnost. Minulý týden totiž zasedal Ústřední výbor komunistické strany Číny, aby projednal směrnice pro další rozvoj země a vztahy se zbytkem světa. Přesné podrobnosti se asi svět doví, až za pár týdnů, až se to vtělí do podrobných směrnic pro další postup. Zatím z toho vychází jen všeobecné komuniké, ale základní rysy plánů do roku 2035 jsou jasné.

Čína chce, jak to říká její prezident a generální tajemník Komunistické strany Xi, uplatňovat strategii „duální cirkulace,“ která má zajistit „lepší konektivitu mezi domácími a zahraničními trhy za účelem odolnějšího a trvale udržitelnějšího růstu.“ Zatím se Čína chválí, jak se jí i přes epidemii povedlo v roce 2020 dosáhnout vytčeného cíle stát se „umírněně prosperující společností,“ takže už v ní byla vymýcena např. chudoba.

Teď se ale potýkají s určitými problémy v globálním obchodě, kterým je mírný pokles poptávky po čínském zboží a značná nestabilita a těkavost vlastního překotného vývoje. Chtějí dosáhnout vývoje vysoké kvality vybudováním špičkových dodavatelských řetězců, což nepůjde bez určitých institucionálních reforem, aby tomu byrokracie moc nepřekážela.

Pro Čínu je teď nejklíčovější stát se světovou jedničkou v následujících technologiích: polovodiče, 5G aplikace, internet věcí, integrované obvody a bio-medicínský průmysl. Všechno se to točí kolem cíle, že Čína musí být vůdcem světa při nové revoluci v čipové technologii. To je spojeno s problémem „studené války USA proti Číně ve špičkových technologiích.“

„Čínský systém“ k dosažení těchto cílů vyvinuli IT experti v Ni Gungnanu. Chtějí v klíčových oblastech nahradit technologie USA, jistě doma i ve světě, kdy hlavní má týt klíčová IT infrastruktura, na kterou má teď světový monopol americká skupina IOE – IBM, Intel a Oracle – pomocí vlastního vývoje serverů, databází a úložišť. Zatím to chtějí levně a pro hromadnou výrobu vhodně postavit na technologiích, které nepotřebují 14 nanometrové či 7 nanometrové čipy, které jsou hlavním cílem světového technologického průlomu plánovaného USA.

Ač je čínské HDP počítané v paritě kupní síly už nejvyšší na světě, tak při přepočtu podle platných směnných kurzů měn se čeká, že ke konci letošního roku má být čínská ekonomika v objemu 72% amerického HDP. Ale podle předpovědí Ústředního výboru má v tomto ukazateli Čína předehnat EU v roce 2027 a USA roku 2032. Současné plány politbyra jsou do roku 2035, kdy se Čína má stát světovou jedničkou nejen ve výrobě, ale i ve špičkových informačních technologiích a určovat v nich světu normy, jako teď USA. Dosáhnout toho mají ambiciózní syntézou „rozsahu, rychlosti, kvality, efektivnosti a bezpečnosti.“

Čína však nemá plány jen ekonomické a technologické. Má i geopolitické. Chtěla by samozřejmě přetvořit současný mezinárodní pořádek, aby byl více střižen jí na míru. K tomu je mimo jiné třeba vybudovat mohutnou vojenskou sílu. Jejich přístup se má zakládat na přístupu formulovaném kdysi Mao Ce Tungem: „Čína musí být zpočátku defenzivní, než nabude dostatečné síly, aby vybojovala strategické klání a nakonec ten vleklý boj vyhrála.“ Tehdy to bylo v kontextu japonské invaze do země, ale tak nějak chtějí i teď postupovat na mezinárodním kolbišti zejména, když USA se snaží nárůst síly a moci Číny vykolejit. Té strategii, kterou uplatňovali proti Japoncům a kterou chtějí uplatňovat i teď, říkají weiqi. A tímto weiqi chtějí vybudovat svůj světový pořádek odlišný od toho současného řádu společenství národů i od toho Nového světového řádu, jaký by nejradši nastolily Západní elity.

Čína se děsí, že Západ chce Čínu zase rozkouskovat jako během časů, které Číňané nazývají „století pokoření,“ a tak si nesmí nechat vnutit řád zvenku. I Mao říkával, že socialismus může Čínu zachránit, čímž myslel zachránit ji před tehdy i v současnosti platným mezinárodním řádem vycházejícím z Euroatlantické civilizace, kterému přezdívají Vestfálský systém podle prvního mezinárodního uspořádání po 30 leté válce, ze kterého pak vycházela i další uspořádání, které si Evropa a později i s Americkou dohadovala po větších konfliktech.

Řád, který je teď za Xiho v Číně nastolen spočívá na strategickém manželství mezi Marxem a Kunfuciem, tj. mezi levicovým Hegelismem a Kunfuciovým světovým názorem tianxa „vše pod nebesy.“ Chtějí tak vybudovat cosi na ideji „komunity sdílené budoucnosti lidstva.“ Jenže musí svrhnout ten teď panující, jak říkají, Vestfálský systém. Nechtějí to dělat tak, že by se proti němu stavěli a dělali ze sebe jeho nepřítele. Naopak chtějí legitimizovat veškeré počínání Číny v rámci současného systému. Ovšem s výhledem, že si ten současný systém zevnitř osedlají a přetvoří ho na systém nový, který už jim a jejím ambicím bude vyhovovat.

To vše má navazovat na současnou globální renezanci světového jihu a na vzájemné křížové oplodňování Číny s ostatními asijskými ekonomikami. Ač tedy momentálně mezi Čínou a druhou miliardovou zemí tohoto kontinentu Indií probíhá spíše křížová přeshraniční palba mezi vojsky v pohraniční oblasti. Čína už buduje svou Hedvábnou stezku, ke značnému hospodářskému prospěchu zemí v okolí.

Čínské ambice se ovšem neomezují jen na asijský kontinent. Rozsah čínských investic v Africe je ohromující a čínské čtvrti u tamních velkoměst jsou také ohromující. Tím to však nekončí. V Jižní Americe vidí území, kde probíhá zápas o dekolonizaci, a tak by s ním Číňané chtěli pomoci. Přičemž samozřejmě i s úmyslem získat tam nejen trhy, nýbrž i značný mocenský vliv.

A my v Evropě zatím vymýšlíme Zelené úděly k boji proti bájnému lidskými hříchy způsobenému globálnímu oteplování, které mohou jedině podvrátit konkurenceschopnost evropských ekonomik a produktivitu evropského průmyslu. Uvalujeme na kdekoho sankce, aby se tak v podstatě zmenšovaly naše trhy a zužoval politický vliv a potenciál ke vzájemně výhodné spolupráci.

Jaký je asi výhled pro Evropu, aby se i ona zúčastnila klání supervelmocí o budoucí dominanci?

[Alchymista]

https://ac24.cz/-/vychodoasijska-spolup ... direct=%2F
Východoasijská spolupráce se soustřeďuje na kontrolu pandemie a obchod

Na pozvání ministerského předsedy Vietnamu Nguyen Xuan Phuca, současného předsedy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), se zúčastní čínský premiér Li Kegiang 23. shromáždění Číny s vůdci ASEAN (10+1), 23. shromáždění vůdců ASEAN – Čína, Japonsko a Korejská republika (ROK) – (10+3), 15. Summitu východní Asie, čtvrtého summitu Regionálního ekonomického partnerství (RCEP) a Summitu ASEAN pro obchod a investice (ABIS), které budou probíhat od čtvrtka do neděle.

Vietnanský premier Nguyễn Xuân Phúc stojí vedľa čínskeho prezidenta Si Ťin-pchinga

Ta shromáždění proběhnou přes internet.
Vrcholem jejich agendy je kontrola pandemie.

„Chceme vyslat poselství, že je nejvyšší čas, abychom posílili důvěryhodnost a kontrolu této epidemie spolu,“ řekl ve středu na tiskovém briefingu čínský náměstek ministra zahraničí Luo Zaohui.

„Vakcíny jsou nejefektivnější zbraní. Čínský prezident Xi Jinping prohlásil čínské vakcíny za globální zdravotní veřejné blaho. Uděláme, co jsme řekli, a aktivně uvažujeme o spolupráci na vakcínách mezi zeměmi tohoto regionu,“ řekl Luo.

Čína a ASEAN se na ekonomické frontě od září vzájemně staly největšími obchodními partnery. Čínské ministerstvo řeklo, že během bitvy mezi multilateralismem a protekcionismem je ještě důležitější udržet otevřenou a silnou spolupráci.

„Během těchto shromáždění si premiér Li Keqiang se všemi stranami vymění názory na posílení pragmatické ekonomické a obchodní spolupráce,“ řekl asistent čínského ministra obchodu Li Chenggang.

„Na shromáždění Čína – ASEAN 10+1 budou vůdci obou stran vyjednávat o postupu ke zřízení Zóny volného obchodu Čína – ASEAN,“ řekl reportérům.

Jakmile budou jednání o RCEP dokončena, tak jsou členské státy připraveny konečný dokument podepsat během tohoto shromáždění.

RCEP, který v roce 2012 inicioval ASEAN, je navržená dohoda o volném obchodu (FTA) mezi 10 členskými státy ASEAN a jejich partnery v FTA včetně Číny, Japonska, ROK, Austrálie a Nového Zélandu.

Mezitím náměstek čínského ministra zahraničí zdůraznil, že je úplně stejně důležité řádně vyřešit neshody včetně sporů v Jihočínském moři.

„Jihočínské moře letos zůstává stabilní a bylo to mírumilovně zvládnuto. Vyjednávání o Pravidlech chování v Jihočínském moři stále probíhají,“ řekl Luo.

„Jihočínské moře zůstalo letos stabilní a to bylo mírumilovně zvládnuto. Vyjednávání o Pravidlech chování pro Jihočínské moře probíhají,“ řekl Luo. Tito činitelé řekli, že nadcházející summity regionu pomohou se rychleji zotavit a stát se novým tahounem růstu v éře po pandemii.

[Alchymista]

https://roklen24.cz/az-prilis-mocne-cinske-technologie/
Až příliš mocné čínské technologie

Vlády si čím dál více uvědomují, jak velkou hrozbou jsou velké technologické monopoly pro menší konkurenci, ekonomický růst i samotné státy. Informační věk přinesl firmám nástroje na potlačení konkurence a uzamčení dodavatelů i zákazníků ve vysoce výdělečném ekosystému, kde rostou výdělky přímo explozivně. Ale po ostrém zásahu Číny proti počáteční veřejné nabídce Ant Group kvůli nedostatečnému regulačnímu rámci a s nově navrhovanými předpisy, které zakazují exkluzivitu velkých čínských technologických firem, se možná budoucnost technologických gigantů změní.

Akcie firmy Alibaba se tento týden propadly o 9,8 %, Tencent poklesl o 7,4 %, Xiaomi o 8,2 % a JD.com o 9,2 %. Čínská Státní správa pro tržní regulaci totiž vydala nové předpisy, podle nichž by mohly být praktiky – jako například povinnost dodavatelů vyřizovat transakce na jediné platformě nebo poskytování odlišné ceny na základě nákupní historie – v rámci nové legislativy nezákonné. Čínská vláda v podstatě stanovila nepřekročitelnou hranici a vysílá signál, že technologické společnosti začínají být ve vztahu ke státu už příliš mocné a zároveň ždímají ze spotřebitelů příliš velké zisky a dusí konkurenci.

Velké ekonomiky pod rouškou regulace
Nové antimonopolní zákony formulované Čínou přicházejí jen chvilku poté, co byla odložena plánovaná počáteční veřejná nabídka Ant Group kvůli dosud nedokončené regulaci fintech společností. Ty sice poskytují finanční služby, ale nevztahují se na ně tradiční předpisy pro finanční holdingové společnosti. V říjnu přišla Čína také s návrhem nového zákona o osobních údajích, který zkomplikuje obchodní praktiky čínských technologických firem. Tyto politické kroky mohou mít trvalejší dopady na jejich profitabilitu a valuaci. Všechny směřují ke sladění čínského a evropského postoje v otázce vztahu státu a technologických monopolů, a tlačí tak na Spojené státy, aby i ony změnily legislativní rámec. Zdá se však, že i USA už svůj postoj k technologiím mění. Svědčí o tom velká zpráva antimonopolního podvýboru Sněmovny reprezentantů o konkurenci na digitálních trzích.

Celé roky mluvíme o tom, že technologické monopoly jsou pro konkurenční prostředí špatné, a že evropským vládám upírají daňové výnosy. Digitální ekonomika se značně liší od ekonomiky, z níž vycházíme, protože firmám umožňuje potlačovat konkurenci a realizovat zisky na takové úrovni, jakou jsme viděli naposledy začátkem minulého století u společnosti Standard Oil, jejíž postavení vedlo k prvním antimonopolním zákonům na světě. Níže uvedený graf znázorňuje čisté příjmy společnosti Tencent od roku 2001. A právě tento druh růstu začíná vlády světových mocností děsit.

Zaujímavý dokument z USA:
https://judiciary.house.gov/uploadedfil ... arkets.pdf

[martanus]

Asijsko-pacifické země uzavřely největší dohodu o volném obchodu

Skupina 15 zemí z asijsko-pacifického regionu zahrnující Čínu, Japonsko, Jižní Koreu a Austrálii podepsala v neděli největší dohodu o volném obchodu na světě. Dohoda označovaná jako RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership) pokrývá více než dvě miliardy lidí a zhruba třetinu světové ekonomiky.

Dohoda prosazovaná Pekingem snižuje cla a stanovuje společná obchodní pravidla. Týká se obchodu, služeb, investic, telekomunikací i autorských práv, napsala agentura DPA.

Dokument zástupci jednotlivých států podepsali na okraji summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) ve vietnamském hlavním městě Hanoji. Číně by podle ekonomky Iris Pangové ze společnosti ING mohla pomoci snížit závislost na zámořských trzích a technologiích, napsala agentura Reuters.

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek ... u-40342312

[Alchymista]

https://ac24.cz/-/nejvetsi-dohoda-o-vol ... direct=%2F
Největší dohoda o volném obchodu světa je prý „čínský převrat“

V neděli došlo k ohromnému milníku globální ekonomické historie. Byla podepsána zatím největší dohoda o volném obchodu mezi patnácti asijsko-pacifickými zeměmi.

Počet těch zemí je sice menší než počet členů Evropské unie, ale vzhledem k velikosti a ekonomické váze některých účastníků dohody bude zahrnovat třetinu veškeré globální ekonomické aktivity. Během zasedání výročního summitu Asociace zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) bylo totiž podepsáno Regionální ekonomické partnerství (Regional Comprehensiv Economic Partnership –RCEP). Jde o produkt mnohaletých vyjednávání, která původně probíhala pod vedením Spojených států.

Jednou z nosných agend předchozí - tj. Obamovy – americké administrativy byl totiž tzv. Obrat k Pacifiku. Zatímco v celé éře po Druhé světové válce byla těžištěm politických a ekonomických zájmů Ameriky oblast kolem Atlantiku, zejména Evropa, která teď zažívá vleklou stagnaci svého vývoje s neustálým uvadáním svého ekonomického a politického vlivu, tak oblast kolem Pacifiku je už řadu desetiletí nejrychleji se ekonomicky vyvíjejícím regionem světa, jehož ekonomická váha i politický vliv prudce roste. Spojené státy, které si donedávna dělaly naděje, že 21. století bude tzv. Novým americkým stoletím, v němž svět ovládne hrstka mezistátních aliancí ve formě různých sdružení volného obchodu aj. spolupráce, kdy ve všem budou Spojené státy zaujímat vůdčí postavení, čímž se stanou světovým hegemonem, obrátila tedy v rámci politiky Obratu k Pacifiku svou ekonomickou a politickou pozornost právě sem.

Základem a výchozím nástupištěm pro expanzi amerického vlivu měla být dohoda o volném obchodu TPP, na jejímž dojednání Obamova administrativa roky pracovala jako na své možná největší zahraničně politické prioritě.

Teď konečně bylo něco blízkého tomu, o co USA usilovaly, tedy podepsáno. Ovšem bez Spojených států a ten nový koncert národů, který teď rozehrává předehru dalšího zejména ekonomického vývoje a světa, je teď pod taktovkou Číny. Proto je tento podpis průlomové obchodní dohody v ekonomickém vývoji světa některými posměšně nazýván Čínským převratem.

zdroj: Grain.org

Obecně se na to totiž pohlíží jako na ohromnou ránu Trumpově politice Amerika v první řadě a zároveň i jako na rozpoutání určité obchodní války, zrovna tak jako selhání všemožných snah Ameriky tlačit na státy v regionu, zvláště na Indii, aby se od Čín y odvracely, a dosáhlo se tak izolace Číny. U Indie to určitý účinek mělo, protože ta je v důsledku pohraničních sporů s Čínou dost rozkmotřená a v zoufalství se obrací pro přátelství ke Spojeným státům o vojenskou podporu, přičemž aby se Americe zalíbila, opouští své někdejší blízké přátele jako Írán, a to i za cenu značných ekonomických ztrát. Indie tedy, ač byla k jednacímu stolu pozvána a všech těch roky se táhnoucích jednání se účastnila, tak zatím RCEP nepodepsala.

Obchodní dohoda zahrnuje deset členských zemí Sdružení národů jihovýchodní Asie ASEAN, k nimž patří Brunej, Kambodžu, Laos, Malajsie, Myanmar, Filipíny, Singapur, Thajsko a Vietnam, ovšem i významné regionální obchodní partnery zemí ASEAN jako Austrálie, Čína, Japonsko, Nový Zéland a Jižní Koreu. Indie, ač tam logicky patří a všech roky se táhnoucích jednání včetně tohoto závěrečného se zúčastnila, tak z výše uvedených důvodů politických rozmíšek dohodu zatím nepodepsala. Jelikož vše teď, po vytěsnění USA z role ústředního vyjednavače tím „Čínským převratem,“ probíhá pod taktovkou Číny, tak další významnou regionální ekonomikou, která v dohodě chybí, je Tchaj-wan.

Čínská média citují jejich premiéra Li Keqianga, jak dohodu vychvaluje jako „vítězství nad protekcionismem“ a Západní média píší, že se to má správně nazývat „čínský převrat,“ čímž ovšem jen posilují čínská tvrzení, že ona zůstává největším „šampionem globalizace a mnohostranné spolupráce.“

Ta mnohostrannost je v pojetí globalizace, jaké představuje Čína nebo jaké prosazuje i Rusko, důležitá. Jde o prosazení globálně vzájemně kooperujícího světa, který však není mono-polární, jak touží USA, ani bipolární, jako za časů soupeření dvou supervelmocí, nýbrž multipolární.

I v tomto nově vzniklém společenství samotném bude panovat značná mnohostrannost bez pokusů vnutit mu nějakou centralizovanou uniformitu, jakou představují v EU různé bruselské snahy o prosazování jednotných Evropských hodnot, které porušilo při migrační krizi Maďarsko, když si svévolně postavilo pohraniční plot, nebo jaké od zemí, nemají-li být trestány, požadují tzv. „vládu zákona“, o jejímž dodržování dle svého uvážení rozhodne Brusel a ušlechtilé neziskovky, a jejíž nedílnou součástí je např. oficiální přijímání LBGTQ ideologie a víra v lidskými hříchy způsobené globální oteplování.

Takže premiér Li, když shrnoval tento výsledek dosažený po osmiletém vyjednávání, tak řekl: „Podepsání RCEP není jen průlomovým úspěchem Východoasijské regionální spolupráce, ale také vítězstvím multilateralismu a svobodného obchodu.“

Západní agentura AP tu dohodu shrnula:
Tato dohoda ty už teď nízké tarify na obchod mezi členskými státy ještě časem sníží a není tak obsáhle formulovaná, jako měla být ta Trans-pacifická dohoda (protlačovaná Obamovou administrativou) , se kterou (její ohromný kritik) prezident Donald Trump hned, jak se dostal do úřadu, skoncoval.

Ale i tak to chce čas úplně takovou dohodu vyhodnotit, když obsahuje systémy tarifů a předpisy pro 15 zemí – přičemž samotný systém tarifů jen pro Japonsko má délku 1 334 stran.

Neočekává se od ní, že by zašla až tak daleko jako ekonomiky členských států integrující Evropská unie, nýbrž bude stát na již existujících dohodách o volném obchodu.

Málokterý krach americké zahraniční politiky v celé její historii byl tak výrazný. Jak ten Obamův příklon k Asii, tak Trumpova iniciativa odlučování a izolování Číny těžce selhaly a je to umíráček pro způsoby, jakými dosud USA svou vůli v regionu prosazovaly. Multipolární svět je multipolárním světem, a kdo se nechce stát černou ovcí, musí se mu přizpůsobit, a ne přizpůsobovat zbytek světa sobě.

Také v neděli, kdy se měla dohoda podepsat, byla o tom všechna významná americká média úplně ticho.

Teď, když už k tomu došlo a je trochu problém se k tomu nevyjadřovat, tak o tom informuje The Wall Street Journal ve formě chmurného varování před budoucností: „Dohoda podepsaná v neděli zvyšuje tlak na pana Bidena, aby v asijsko-pacifickém regionu prohloubil obchodní zapojení USA. Ten přeci loni varoval, že pokud to nebude Amerika, kdo píše pravidla pro zdejší kurz, tak to bude Čína, a také sliboval, že zkusí znovu vyjednat TTP, ale aby to jakkoliv udělal, pro to už nemá pevnou výchozí pozici.“

[skflanker_]

Čína vybudovala komunikačný komplex pre výskum vesmíru
V Číne spustili do prevádzky komplex antén komunikačného systému pre vesmírne sondy. Komunikačný systém je potrebný na komunikáciu s vesmírnymi sondami na Mesiaci a hlavne na Marse.

https://youtu.be/Q2WH6M-z8I8 zverejnené 18.11.2020, dĺžka videa 1:18 min.

[Alchymista]

https://ac24.cz/-/americka-valka-proti- ... direct=%2F
Americká válka proti Číně přes financování v Číně působících neziskovek

V poslední době v USA sílí hlasy, že největším nebezpečím je vměšování Číny do jejich vnitřních záležitostí. (Foto: GlobalTimes)

Ty hlasy tam už překřičely hlasy prohlašující za vrcholnou hrozbu nebezpečí vměšování Ruska a obviňování Ruska z Russiangate, které způsobilo, že minulé volby nevyhrála Hillary Clinton nýbrž Donald Trump. Jenže čínští politici a experti teď na Ameriku křičí, podívejte se do zrcadla, jak americké think tanky zamořují svět a vytváří globální rozvrat.

Amerika prý s hrůzou zjišťuje, že je napadána svojí vlastní zbraní, kterou už generace přetváří svět k obrazu svému. Zatímco všechny barevné revoluce a všemožná „ušlechtilá“ hnutí celého světa rozsévající po celé planetě ideologii globalizace v americkém pojetí a pod americkým vedením tam přináší z USA financované neziskovky – zejména ty tzv. think-tanky čili mozkové trusty, tak v poslední době američtí politici a americká média čím dál hlasitěji křičí, že USA jsou ohroženy volnomyšlenkáři neuznávajícími oficiální ortodoxii, kteří jsou prý financováni nepřátelskými mocnostmi jako Rusko a Čína. Mike Pompeo už kvůli tomu navrhuje nový zákon o rozkrytí financování neziskovek. Obě strany v USA jsou prý totiž vyděšeny, že „Rusko s Čínou se snaží prosadit vliv na americkou zahraniční politiku přes lobbyisty, externí experty a think-tanky.“

Na to ve středu na svém twitterovém účtu zareagovala mluvčí čínského ministerstva zahraničí Hua Chunying výsměchem americkému pokrytectví.

„To je fajn! Rádi bychom viděli USA, jak jdou příkladem. Co kdyby s tím vláda USA začala první: Kolik think tanků sponzoruje ona? Kolik z nich dostalo pokyny, aby vymýšlely a šířily fake news a dezinformace o cílových zemích jako Čína? Kolik peněz nalila vláda USA do Národní nadace pro demokracii, aby v jiných zemích ve jménu demokracie vyvolala rozvrat? Může to ministr Pompeo vysvětlit?“ ptá se Hua.

„Účel je jednoduchý: propagovat výměnu objektivních a nestranných informací nezamořených zlovolnými úmysly k využití think tanků jako politických nástrojů a vyvolávání nepokojů,“ tvrdí Hua parodující tak způsob vyjadřování Pompea.

„Přístup americké vlády odpovídá tomu, když zloděj volá: ‚Chyťte zloděje!‘ jelikož je tím největším sponzorem většiny think tanků, jak domácích, tak zámořských,“ říká Shen Yi, profesor na Fakultě mezinárodních vztahů a veřejných záležitostí na Fudan University. „Americký požadavek na odhalování financování se rovná návratu McCarthyismu k potlačení akademických institucí, které prosazují racionální a mírnou komunikaci s Čínou a její pochopení,“ řekl Shen.

Jak působí různé neziskovky působící ve službách všelijakých zájmových sil, ne vždy přátelských k zemi svého působení všude na světě včetně naší země, všichni víme. Nemělo by nás tedy překvapovat, že ani Čína není výjimkou, když i tam dnes existuje zdola organizovaná občanská společnost a výzkumné instituce požívající akademické svobody včetně svobod získávat financování z různých zdrojů včetně zahraničních.

Je teď všeobecně známo, že think-tanky a jiné neziskovky sehrály rozhodující roli v pokusech o změny režimů a ve vyvolávání rozvratu při zásazích do vnitřních záležitostí jiných zemí, a tak řada takových působí i v Číně, kde spolupracují třeba na spřádání podivných povídaček např. o dění v čínské autonomní oblasti Ujgurů Si-tiang, autonomní oblasti Tibet a na další potravě pro západní propagandistickou mašinérii.

V září 2019 Čína vyhlásila sankce na řadu USA financovaných institucí, za vyvolávání chaosu v Hong Kongu včetně Národní nadace pro demokracii (NED), Mezinárodního republikánského institutu (NDI) a Human Rights Watch.

Roku 1983 založený NED každoročně poskytuje přes 1600 grantů na zahraniční projekty neziskovek ve více než 90 zemích, které sledují tzv. „demokratické cíle“, na což dostávaní peníze hlavně od amerického Kongresu.

NED sama zveřejnila, že v letech 2016 až 2018 v Hong Kongu utratila 1,16 milionu $. Hlavně sponzorováním Centra solidarity a Národního demokratického institutu pro mezinárodní záležitosti jako hlavního příjemce grantů.

Roku 1941 založený Freedom House (Dům svobody) k boji proti komunismu v Evropě funguje jako think tank amerického ministerstva obrany a má úzké vazby na rodinu Buschů. Asi 80 procent jejího financování je od vlády USA.

Australský institut strategické politiky (ASPI) založený australským ministerstvem obrany byl také opakovaně kritizován za podněcování proti-čínské hysterie.

USA podporované ekologické výzkumné instituce „Oči Země“ a „Stimson Center“ rozčilují pravidelně čínskou vládu kampaněmi hysterických dost uboze provedených prý výzkumných zpráv zaměřených proti výstavbě čínských přehrad zvláště na řece Mekong, štvoucí proti těmto rozvojovým projektům čínskou i mezinárodní veřejnost a další státy na Mekongu.

Jde o výzkumné instituce s ne příliš velkým věhlasem mezi výzkumníky, ale zato proslulé bojem za Zelené ideologie.

Po zkušenostech s tím, jak USA samy ovlivňují výzkumné a kulturní instituce v zahraničí, se teď samy bojí, takže jak čínská média v USA tak centra Konfuciánského institutu označují za rozvratné mise.

Obrázek US financování za neziskovkami a think-tanky k očerňování Číny. Zdroj: Xinhua

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Zhao Lijian se Americe posmívá, že restrikce, rozvracení a potlačování výměn mezi Čínou a USA odhaluje, vadnoucí sebedůvěru Ameriky.

Profesor Peng Weibu z Jinan University v Guangzhou a expert na americké think tanky řekl, že povídačky americké vlády o vměšování čínských think tanků do vnitřních záležitostí USA jsou pokusem politizovat normální, přátelskou kulturní a akademickou výměnu mezi oběma zeměmi.

„Čínské akademické instituce nemají žádné podobné záměry jako americká vláda. Takové nepodložené a neudržitelné pomluvy jsou ve skutečnosti brutálním zásahem do akademické komunikace, která podvrací férový rozvoj akademické spolupráce mezi oběma zeměmi,“ řekl.

Peng uvedl, že americká vláda je v mnoha případech spolčená s politickými think tanky, aby šířily americké hodnoty a ideologii.

Takové think tanky také, když poskytují „nezávislé“ analýzy, tak vlastně fungují jako lobby americké vlády, aby cizí země přijaly politiky podle priorit USA, říká Peng.

Ač koronavirová pandemie znemožnila výměny mezi Čínou a USA, tak americké think tanky i bez získaných informací vytváří a šíří o Číně výmysly.

Přestože US think tanky mají být neutrální a objektivní, tak už se zaprodaly politickým a diplomatickým zájmům USA a neštítí se přitom žádné zaujatosti a nesmyslnosti. Profesor Shen k tomu říká:

„Kdyby Čína postupovala podle Pompeovy logiky a vyžadovala finanční údaje o všech USA podporovaných institucích, tak by Washington dost ztrapnila.“

„Pořád ale existují poctivé think tanky, které objektivně a spravedlivě na základě styku s Číňany interpretující složitost Číny. Uvalí-li USA na think tanky další restrikce, tak úplně odříznou důležitý komunikační kanál mezi Čínou a USA,“ varuje Shen.

[Rado Info]

LIVE
Čínská kosmická loď Chang'e-5 letí na Měsíc sbírat měsíční kameny

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SEkUB/dalsi-spor-me ... himalajich
Další spor mezi Čínou a Indií. Peking staví vesnici na sporném území v Himalájích

Nové satelitní snímky ukazují, že Čína vybudovala v Himalájích vesnici podél sporné hranice s Indií a Bhútánem. Mezi Indií, pro kterou je toto území strategicky velmi důležité, a Čínou panují v této otázce dlouholeté sporty. Informovala o tom CNN.

Podle amerického satelitního operátora Maxar Technologies snímky ukazují, že v letošním roce došlo v oblasti údolí řeky Torsa k výrazné stavební aktivitě. V oblasti mělo také dojít k výstavbě vojenských skladů. Maxar uvedl, že snímky ukazují nově vybudovanou vesnici na bhutanské straně sporné hranice a zásobovací sklad na čínském území.

Bhutanský velvyslanec v Indii Vetsop Namgyel, ve svém prohlášení uvedl, že "uvnitř Bhútánu není žádná čínská vesnice."
Podle čínského ministerstva zahraničních věcí "běžné čínské stavební činnosti na vlastním území zcela spadají do oblasti čínské suverenity a není na tom nic špatného.“

Oblast Doklam je tenký pás země sousedící se všemi třemi státy a nárokuje si ji jak Čína, tak Bhútán, ale je také strategicky důležitá pro Indii, protože je blízko koridoru Siliguri, významné tepny mezi New Delhi a severovýchodními státy.

"Siligurský koridor je strategicky důležité a vysoce citlivé území, protože zůstává jediným mostem mezi osmi severovýchodními státy Indie a zbytkem země,“ napsal analytik Syed Fazl-e-Haider na začátku tohoto roku v článku publikovaném australským think tankem The Lowy Institute. "S postupem o pouhých 130 kilometrů by mohla čínská armáda odříznout Bhútán, západní Bengálsko a severovýchodní státy Indie. Asi 50 milionů lidí v severovýchodní Indii by bylo odděleno od země.“

Začátkem letošního roku došlo v Indii a Číně ke krvavému střetu podél další sporné hranice v Himalájích, při kterém zahynulo nejméně 20 vojáků. Zatímco obě země souhlasily s deescalací, satelitní snímky společnosti Maxar Technologies ukázaly, že Čína nadále posiluje svoji pozici podél hranic s Indií, ačkoli další výstavba je v tomto ročním období nepravděpodobná kvůli drsným zimním podmínkám vysoko v Himalájích.

[Alchymista]

Keďže Čína je len jedna, tak sem patrí aj Tchajwan:
https://echo24.cz/a/SyprH/video-na-prem ... vnitrnosti
VIDEO: Na premiéra letěl v parlamentu kbelík plný vnitřností

Zákonodárci z hlavní tchajwanské opoziční strany v pátek způsobili rozruch v parlamentu, když kvůli vyhrocenému sporu o dovoz vepřového masa z USA hodili na premiéra kbelík s vnitřnostmi. Poslanci si také uštědřovali rány a premiér v nastalém chaosu nemohl zodpovědět dotazy, informuje agentura Reuters.

Prezidentka Cchaj Jing-wen v srpnu oznámila, že tchajwanská vláda od ledna příštího roku povolí dovoz amerického vepřového obsahujícího raktopamin, stimulant urychlující růst svalové tkáně a naopak snižující růst tuku. Látka je v Evropské unii i Číně zakázaná, i v USA se na ni vztahují omezení. Proti oznámeným změnám se postavila opoziční Národní strana (Kuomintang), která argumentuje obavami o bezpečnost potravin.

Od srpna pak členové Národní strany proti rozhodnutí v parlamentu protestují a brání premiérovi Su Čen-čchangovi v jeho vystoupeních tím, že se vměstnají na pódium, na kterém při mluvení stojí. Členové vládní Demokratické pokrokové strany se pokusili premiérovi zajistit možnost mluvit a před pódiem utvořili ochranou bariéru, zatímco zákonodárci z Národní strany mávali transparenty, pískali na píšťalky nebo troubili. Když pak premiér začal mluvit, poslanci jeho směrem mrštili kbelík s vepřovými vnitřnostmi.

Demokratická pokroková strana chování svých rivalů odsoudila jako plýtvání jídlem, postěžovala si, že podlaha zasedací místnosti byla "smradlavá" a "nechutná", a vyzvala k rozumné debatě. Národní strana na to odpověděla, že opozice si nemohla pomoci, aby neudělala vše pro ochranu zdraví lidí a zajištění potravinové bezpečnosti.

Predseda českého senátu má z prejavov tchajwanskej demokracie a slobody určite radosť.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SzEpA/hongkongsky-a ... imu-vezeni
Hongkongský aktivista Joshua Wong byl odsouzen k více než ročnímu vězení

Nejznámější představitel hongkongského prodemokratického hnutí Joshua Wong byl dnes odsouzen na 13 a půl měsíce do vězení za loňskou protivládní demonstraci před policejním ústředím v Hongkongu. Spolu s Wongem byli odsouzeni také dva jeho kolegové - Agnes Chowová dostala desetiměsíční trest a Ivan Lam trest sedm měsíců odnětí svobody, informovala agentura Reuters.

Čtyřiadvacetiletý Joshua Wong se minulý týden přiznal k organizaci nepovolené demonstrace před policejním ústředím v hongkongské čtvrti Wan Chai a z podněcování dalších lidí k protestu. Akce se uskutečnila loni v červnu, kdy do ulic vycházely demonstrovat statisíce lidí a v některé dny protesty přerůstaly v násilí. Podle agentury Reuters Wongovi hrozily až tři roky vězení.

Třiadvacetiletá Agnes Chowová a šestadvacetiletý Ivan Lam se přiznali k podněcování k protestu a Chowová také k účasti na demonstraci. Trojice byla již minulý týden vzata do vazby.

Rozsudek nad aktivisty přichází v době, kdy si kritici stěžují na sílící vliv pevninské Číny, pod jejíž správu se bývalá britská kolonie Hongkong v roce 1997 vrátila. V současné době je Hongkong spravován podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení, vládu práva a autonomní výsady. Podle kritiků ale Peking svobody v Hongkongu postupně omezuje.

Centrální čínská vláda v reakci na protesty vydala letos v červnu pro Hongkong nový bezpečnostní zákon, který má umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování.

Joshua Wong se v roce 2014 stal jednou z tváří masového protestního hnutí, které žádalo svobodné volby správce Hongkongu. V následujících letech se účastnil i dalších protestů a hongkongskými úřady byl několikrát zadržen. Po dnešním vynesení rozsudku slíbil, že ve svém boji bude pokračovat.

... To nebude tak jednoduché - je súdený najmenej v dvoch ďalších prípadoch - a po dnešku už bude recidivista ...

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/nazory/20201 ... tom-rusko/
Čína předstihla USA ve zpracování ropy. Vydělá na tom Rusko?

Peking vsadil na benzín a dieselové palivo a zvyšuje kapacity na zpracování ropy. Už v příštím roce Čína v tomto ukazateli předstihne USA. Je velmi pravděpodobné, že Američané budou horší také v HDP. Jak však podotýkají analytici, Číňanům v tom může zabránit druhá vlna pandemie.

Změna lídra
Podle informací Čínského statistického úřadu se v říjnu zvýšilo zpracování ropy o dva a půl procenta a stanovilo historický rekord – 14,09 milionu barelů denně. V USA bylo v září zpracováno „pouhých“ 13,5 milionu.

A Číňané se tímto nechtějí spokojit. Koncem příštího roku začnou fungovat dvě nové rafinérie, uvádí se v listopadové zprávě Mezinárodní energetické agentury. Očekávalo se, že k tomu dojde nejdříve v roce 2023.

Staví se další čtyři závody o celkové kapacitě 1,2 milionu barelů denně. Tolik ropy zpracovává například Velká Británie.

Už po několik desetiletí se Čína snaží uspokojit rostoucí poptávku po benzínu a dieselovém palivu. Její úsilí nebyla marná.

„Od roku 2000 tato země zvýšila produkci ropných výrobků trojnásobně. Do roku 2025 dosáhne objem zpracování ropy 20 milionů barelů denně,“ podotýká Mark Gojchman, hlavní ekonom informační a analytické agentury TeleTrade.

USA ztratí vedení, které držely od 19. století, již v roce 2021, soudí zdroj agentury.

Američané snižují zpracování ropy kvůli nízké marginalitě, která klesla s poklesem cen ropy. V končícím roce ropa nejednou obnovila minima. Například 18. března značka Brent zlevnila o 15 procent a poprvé od roku 2003 se prodávala za 24,52 dolarů za barel.

Snížila se také světová poptávka po palivu. Proto pokleslo zpracování ropy na rekordních 1,7 milionu barelů. Přičemž lví podíl připadá právě na americké rafinérie. „Jedny závody se zavírají a jiné vyžadují investice do modernizace a obnovení po uragánech, které se ročně prohánějí po pobřeží Mexického zálivu, kde se nachází značná část amerických rafinérií,“ upřesňuje Mark Gojchman.

Zelená energetika: kdo vyhraje a kdo prohraje
Další příčinou úspěchů Číny je efektivní boj s koronavirem, soudí hlavní analytik Alor Broker Alexej Antonov. Ekonomika ČLR se obnovuje a prokazuje stabilitu, v Evropě a USA pokračuje pokles.

Nikoli náhodou jsou Číňané lídry nejen ve zpracování ropy, ale i v hutnictví. „Čína, která je faktickým centrem spotřeby prvotních zdrojů, rozvíjí nyní zpracující průmysl vyšších stupňů zpracování,“ říká Mark Gojchman.

Stejné tendence jsou zaznamenávány také v Indii a na Blízkém východě, podotýká ekonom. Přivádí to k zavírání řady zastaralých závodů západních společností dokonce i v asijském regionu, například v Singapuru.

Kromě toho se USA a Starý svět postupně vzdávají uhlovodíkových surovin ve prospěch alternativních zdrojů energie. A Čína není omezena tvrdými ekologickými závazky.

„USA sázejí na zelenou energetiku a udělují ČLR roli špinavého pracoviště. Hospodářsky vyspělé země budou financovat přechod k obnovitelným zdrojům na úkor ostatních, a navíc je donutí k zaplacení ekologických daní. V administrativě Bílého domu se tím bude zabývat autoritativní politik John Kerry, který se stane zvláštním zástupcem pro otázky klimatu při novém prezidentovi,“ podotýká Anton Grinstein, expert investiční společnosti Hamilton.

Pro Rusko, které je závislé na ropě, hrozí „zelený scénář“ rostoucími útratami společností a snížením rozpočtových příjmů. „Za zachování surovinové struktury domácí ekonomiky bude výhodnější, aby si USA zachovávaly vedoucí pozici ve zpracování ropy,“ soudí spolubesedník agentury.

Rusko by se mělo vážně zamyslet nad jinými zdroji rozpočtových příjmů, aby za 15 nebo 20 let nahradilo klesající ropné příjmy, dodává Mark Gojchman.

V nejbližší perspektivě na pozadí zvýšení spotřeby ropných výrobků v Číně bude nutné se přeorientovat na export surovin tímto směrem.

Pandemie: asijský scénář
Všechno ale někdy končí. Je velmi pravděpodobné, že už do roku 2025 přírůstek výrobních kapacit v Číně překoná poptávku. Podle údajů čínské ropné a plynové korporace CNPC za pět let bude v zemi přebytek ropných výrobků o 1,4 milionu barelů denně.

„Nyní však v podmínkách napjatých vztahů se Spojenými státy si chtějí čínští naftaři vynahradit omezení zahraničního obchodu. A zvýšit tím prestiž svého státu,“ soudí Alexej Antonov.

A proto, když extrapolujeme nynější tendence na tři až pět let do budoucna, můžeme očekávat výměnu lídra nejen ve zpracování ropy, ale také v hlavním ekonomickém ukazateli – HDP.

„Před pandemií scházelo Číně pouhých pět let, aby předhonila americkou ekonomiku. A teď díky efektivnějšímu boji proti koronaviru mohou Číňané vyrazit dopředu dříve,“ soudí Anton Grinstein.

Jiná otázka je, jestli jsou USA připraveny ustoupit. Americký establishment se pokoušel vyřešit tento problém ekonomicky a diplomaticky, podotýká analytik. Nevyšlo mu to. A teď prezidenta byznysmena vystřídá prezident politik.

Kromě toho prudký růst poptávky po ropných výrobcích v ČLR je spojen se zlepšení epidemiologické situace. Druhá vlna však není vyloučena ani v Asii. Růst nemocnosti už byl zaznamenán v Indonésii, Japonsku a Jižní Koreji. Může to kardinálně změnit poměr sil mezi USA a Čínou.