Čína

[Alchymista]

https://roklen24.cz/prave-se-stalo/huaw ... hranu-dat/
Huawei otevírá své největší globální centrum pro kyberbezpečnost a ochranu dat

Společnost Huawei dnes v čínském Dong-guanu otevřela své největší Globální centrum pro transparentnost v oblasti kybernetické bezpečnosti a ochrany soukromí. Zároveň také představila nový standard Product Cyber Security Baseline, jenž pro celý ICT průmysl otevřeně mapuje základní rámec zabezpečení a postupy správy produktů Huawei. Společnost chce těmito kroky posílit kybernetickou bezpečnost v celém odvětví a ještě více se přiblížit zákazníkům, dodavatelům, operátorům i dalším hráčům v oblasti ICT. Během slavnostní ceremonie promluvili i zástupci společností GSMA, SUSE, British Standards Institution a regulačních orgánů Spojených arabských emirátů a Indonésie.

„Kybernetická bezpečnost je nyní důležitější více než kdy dříve,“ prohlásil při otevření nového centra Ken Hu, rotující předseda Huawei. „Jako odvětví musíme spolupracovat, sdílet osvědčené postupy a budovat naše kolektivní schopnosti v oblasti správy, standardů, technologií a ověřování. Musíme dát veřejnosti i regulačním orgánům důvod důvěřovat v bezpečnost produktů a služeb, které používají na denní bázi. Společně můžeme dosáhnout správné rovnováhy mezi bezpečností a rozvojem ve světě, jenž je čím dál více digitální.“

Digitalizace průmyslu společně s technologiemi, jako jsou umělá inteligence (AI) a 5G, vytváří v rámci kyberprostoru čím dál složitější prostředí. Za zvyšujícími se nároky na kybernetickou bezpečnost a rostoucím výskytem nových kyberbezpečnostních rizik stojí i pandemie COVID-19, v rámci níž velká část populace ze dne na den výrazně zvýšila svou online aktivitu. Centrum pro transparentnost tak vzniká i jako odezva na tyto problémy, kterým se chce společnost Huawei věnovat a poskytnout platformu pro všechny v odvětví ke sdílení odborných znalostí v oblasti kybernetické správy a společnému hledání technických řešeních. Centrum je dále navrženo tak, aby usnadňovalo komunikaci a cestu ke společným inovacím a podporovalo testování a ověřování zabezpečení. Bude otevřeno regulačním orgánům, nezávislým testovacím organizacím třetích stran a sdružením vyvíjejícím standardy, a stejně tak i zákazníkům, partnerům a dodavatelům společnosti Huawei.

Na jednotném přístupu ke kybernetické bezpečnosti v telekomunikačním průmyslu usilovně pracují také organizace jako GSMA a 3GPP, které se v oboru přiklání k bezpečnostnímu schématu NESAS. Jedná se o široce přijímaný standardizovaný mechanismus hodnocení kybernetické bezpečnosti definovaný oběma organizacemi společně se světovými operátory, dodavateli, průmyslovými partnery a regulačními orgány NESAS poskytuje rámec bezpečnostních záruk pro celé odvětví, čímž napomáhá zvýšení úrovně zabezpečení napříč mobilním průmyslem.

„Poskytování stávajících a nových služeb v éře 5G bude do značné míry záviset na konektivitě poskytované mobilními sítěmi a bude se zásadně odvíjet od zabezpečení a důvěryhodnosti základních technologií,“ uvedl během slavnostního otevření Mats Granryd, generální ředitel GSMA. „Iniciativy jako GSMA 5G Cybersecurity Knowledge Base, která má lidem pomoci pochopit a snižovat síťová rizika, a NESAS, rámec zabezpečení pro celé odvětví, jsou navrženy tak, aby usnadňovaly zdokonalování úrovně zabezpečení síťových zařízení napříč odvětvím.“

Nově představený standard Product Cyber Security Baseline, je vyvrcholením více než deseti let získaných zkušeností se správou zabezpečení produktů. Zahrnuje širokou škálu externích předpisů, technických norem a regulačních požadavků a společně s dalšími mechanismy správy společnosti Huawei pomáhá zajišťovat kvalitu, bezpečnost a důvěryhodnost jejích produktů. Za dobu svého působení vybudovala Huawei více než 1 500 sítí spojujících přes tři miliardy lidí ve 170 zemích a regionech. U žádné z těchto sítí nikdy nebyl zaznamenán závažný bezpečnostní incident.

„Je to poprvé, co sdílíme náš základní rámec zabezpečení s celým průmyslovým odvětvím, nejen s hlavními dodavateli,“ uvedl Sean Yang, ředitel globální kanceláře Huawei pro kybernetickou bezpečnost a ochranu soukromí. „Chceme přizvat všechny zúčastněné strany, včetně zákazníků, regulačních orgánů, organizací zabývajících se standardy, poskytovatelů technologií a testovacích organizací, aby se k nám připojili v rámci diskuzí a práce na výchozích bodech pro kybernetickou bezpečnost. Společně můžeme vytrvale zdokonalovat zabezpečení produktů v celém odvětví.“

V tomto odvětví v současné chvíli stále chybí koordinovaný přístup založený na standardech, zejména pokud jde o správu, technické schopnosti i certifikaci.

„Riziko kybernetické bezpečnosti je sdílená zodpovědnost,“ prohlásil Ken Hu. „Vlády, organizace zabývající se standardy a poskytovatelé technologií musí úzce spolupracovat na rozvoji jednotného porozumění výzvám v oblasti kybernetické bezpečnosti. Musí se jednat o mezinárodní úsilí. Musíme si stanovit společné cíle, sladit odpovědnosti a společně budovat důvěryhodné digitální prostředí, které odpovídá výzvám dneška i zítřka,“ uzavřel Hu.

[Alchymista]

https://roklen24.cz/prave-se-stalo/huaw ... -pristupu/
Huawei jmenován volbou zákazníků v oblasti infrastruktury kabelového a bezdrátového LAN přístupu

Společnost Huawei získala v hlasování zákazníků Gartner Peer Insight 2021 ocenění Customer Choice v segmentu infrastruktury kabelových a bezdrátových LAN sítí. Tato cena je udělována podle zpětné vazby zákazníků a koncových uživatelů z řad profesionálů a expertů, kteří mají zkušenosti s hodnocenými produkty či službami. Huawei na platformě Gartner Peer Insight získala 191 recenzí, které jí vynesly vysoké hodnocení 4,8 z 5 hvězdiček, a byla jediným oceněným výrobcem nepocházejícím ze Severní Ameriky.

Společnost Huawei zvítězila jako volba uživatelů ve čtyřech z pěti zákaznických segmentů. Hodnocením zákazníků z různých oborů a odvětví prošlo na platformě Gartner Peer Insight řešení CloudCampus i celá řada dalších produktů, jako například přepínače řady CloudEngine S, AirEngine Wi-Fi 6 AP , iMaster NCE-CampusInsight a iMaster NCE-Campus. Hondocení zahrnuje funkčnost produktů, jejich nasazení, provoz a údržbu i servisní podporu kampusových sítí nabízených společností Huawei.

„Jsme opravdu hrdí, že velkou popularitu Huawei řešení pro kampusové sítě potvrdily výsledky nezávislého hodnocení ze strany zákazníků,“ uvedl Jiří Janeček, tiskový mluvčí Huawei Technologies (Czech), a dodal: „Zpětná vazba prostřednictvím Gartner Peer Insight je pro nás velmi cenná a i díky ní můžeme nadále pracovat na zdokonalování celého portfolia našich služeb a produktů.“

Gartner Peer Insights je online platforma pro hodnocení a recenze IT softwaru a služeb. Jejími tvůrci i čtenáři jsou IT profesionálové a další odborníci z odvětví technologií a v současné době čítá přes 350 000 ověřených recenzí napříč více než 355 trhy. Letošní ocenění byla udělena na základě recenzí poskytnutých do konce března 2021.

„Naším jediným cílem je poskytovat ta nejlepší řešení a produkty ve své třídě, které splňují požadavky zákazníků a získávají jejich uznání. Proto nás jako společnost nesmírně těší titul 2021 Gartner Peer Insights Customer Choice v segmentu infrastruktury kabelových a bezdrátových LAN sítí,“ řekl Li Sing, prezident sektoru kampusových sítí ve společnosti Huawei. „I nadále se budeme orientovat na potřeby našich zákazníků, aby mohli využívat všechny přednosti bezdrátových cloudových kampusových sítí.“

[martanus]

Čína už rozhodně není jen copy-paste ekonomika. V mnoha ohledech už dokonce dominuje

Čína a její rychlý růst a nástup v technologiích znervózňuje jak USA, tak EU. Naposledy to bylo vidět po zasedání G7. Nástup Číny je vidět i v akademickém výzkumu. Jsou oblasti ve vědeckém výzkumu, kde Čína nejenže rychle roste, ale začíná dominovat světu. Například v kvantitě vědeckých článků v oblasti STEM (Science, Technology, Engineering, and Mathematics). Ano, kvantita ≠ kvalita. Ale i v ní se dostala nad světový průměr a dohání EU. V programování, chemii a biologických vědách ji předehnala.

Čína vydává na vědu a výzkum (měřeno v % HDP) jen v něco málo více než ČR a méně než USA. Ale objemově to stačí na první místo v počtu patentů. V roce 2019 jich bylo více než 1,4 milionů. Na druhé místě USA mělo cca 0,6 milionů. EU cca 180 tisíc. Méně než Korea (hádejte která). Další obrázek ukazuje, že nejde jen o patent, ale i o průmyslové designy, kde Čína dominuje.

https://www.kurzy.cz/zpravy/598332-cina ... -dominuje/

[Kalinac]

Pobočka ropného pole Tarim společnosti PetroChina, největšího čínského producenta ropy a zemního plynu, v pátek uvedla, že objevili novou ultrahlubokou oblast ropy a zemního plynu se zásobami 1 miliardy tun

Nová oblast je největším ropným objevem v povodí Tarim za posledních deset let, uvedla společnost.

https://vodpub2.v.news.cn/publish/20210 ... _trans.mp4
https://www-xinhuanet-com.translate.goo ... r_sch=http

[Alchymista]

:sipka: je to Tarimská panva (Tarimský bazén) - bezodtoková púštna panva na západe Číny, južná súčasť provincie Sin-ťiang ("Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang")
Tarimská panva je "okrová" oválna púšť na západe Číny (cca 1300km V-Z, cca 450km S-J)

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/vys ... -rozbehla/
Výstava prodejců ze střední a východní Evropy v Číně se rozběhla

Jak jsme již informovali v nedávných článcích o prudce rostoucí spolupráci mezi Čínou a Zeměmi střední a východní Evropy (CEEC), tak 8. 6. 2021 začala druhá výstava prodejců z těchto zemí ve východočínské provinici Zhejiang v městě Ningbo s oficiálním názvem China-CEECs Expo and International Consumer Goods Fair. (Foto: Wikimedia)

K zahájení výstavy poslal blahopřejný dopis čínský prezident Xi Jinping vyjadřující závazek Číny prosazovat vzájemně výhodnou spolupráci s evropskými zeměmi a naději, že všechny strany budou moci využít této příležitosti k odhalení potenciálu pro spolupráci a pro rozšíření prostoru pro tuto spolupráci.

Při zahajovacím ceremoniálu se v kooperativním tónu vyjadřovali zástupci zemí CEEC včetně našeho prezidenta Miloše Zemana a srbského prezidenta Aleksandara Vucice jasně ukazující, že pokusy ideologů a jestřábů z Washingtonu pokoušející se narušit ducha vzájemné spolupráce v business kruzích a u pragmatických politiků moc úrodnou půdu nenachází, a že na nadcházejícím summitu G7 se USA podaří Evropu proti Číně sešikovat těžko. S tím mají konfrontační kruhy USA potíže i u vlastního domácího businessu a musí se proto uchylovat k mocensky vynucovaným sankcím.

Základem výstavy je hala o 200 000 metrech čtverečních s 425 vystavovateli z CEEC, kteří zde nabízí rozmanitou škálu zboží od vín a potravin, přes strojírenské výrobky včetně jacht a lehkých letounů, aby to nabízeli 7 000 profesionálním kupcům, s nimiž se budou uzavírat smlouvy.

Prezident Xi ve svém dopise vyjádřil naději, že výstava přispěje k lepší obeznámenosti čínských trhů se zbožím z CEEC, aby se ty očekávané dovozy do Číny za 170 miliard $ v nadcházejících pěti letech uskutečnily.

Což si třeba v úterý zástupce polské Vici Group pro Global Times pochvaloval, že se daří, když loni i přes pandemii prodali 2 200 kontejnerů mléčných produktů a letos čekají prodeje 3 200 kontejnerů.

Loni přes hospodářskou depresi spojenou s pandemií nárůst obchodu Číny s CEEC překonal i velice rychlá tempa z předchozí dekády a letos i oproti loňskému růstovému roku za první čtyři měsíce objemy obchodů narostly o 47,9 procenta na 40,71 miliardy $.

Souběžně s Expem byla zároveň podepsána nová smlouva o zemědělství Čína-CEEC a ze Zhejiangu vyrazily do Budapešti nové nákladní vlaky. Už před Expem bylo dohodnuto přes 200 obchodních schůzek mezi 68 firmami CEEC a 200 čínskými firmami.

Země CEEC se stávají také dobrým předmostím pro čínské investory, aby se v nich usídlili a pokoušeli se do zbytku Evropy pronikat právě odsud, např. čínská Minth Group se chystá v Srbsku a v České republice postavit továrny na doplňky pro auta na nové energie.

Na pozadí toho všeho teď v EU slyšíme kampaně k sešikování společenství proti Číně pod vedením USA pod všemožnými „ušlechtilými“ záminkami, jako jsou „ubozí utlačovaní muslimové v Xinjiangu“, jimž je naší „svatou povinností“ obětovat své ekonomické zájmy a nenechat se zlákat svobodným trhem.

To se stupňuje ještě teď před summitem G7, kde budou USA chtít EU šikovat proti Číně, když už se jim v EU podařilo mobilizovat ideologii upřednostňující síly, aby se prozatím v Evropském parlamentu zastavilo projednávání Komplexní smlouvy Čína-EU o investicích (CAI) a dokonce přimět Litvu, aby z ideologických důvodů vystoupila z kooperačního mechanismus Čína-CEEC a s její letošní neúčastí na tomto Expo. Samotné výstavy se však účastní i vrcholní představitelé řady zemí CEEC jako z Polska, Maďarska a Řecka a na výstavu se protlačily i na čínský trh natěšené firmy z Německa apod., které formálně k CEEC nepatří. I ti vůdci zemí CEEC, kteří se osobně výstavy neúčastní, na úterním zahajovacím ceremoniálu přes video-linky promluvili, aby pronesli přání úspěchů a varování před nebezpečími Nové studené války, jakou by ideologové nejradši rozpoutali.

Zúčastnění politici, kteří jsou obecně této spolupráci velice nakloněni, a ještě více vůdci businessu, kteří v ní vidí jednu z největších příležitostí, jaká se na globálních trzích otvírá, se nejenže vyjadřovali k rozvíjející se vzájemně výhodné spolupráci s nadšením, ale také zdůrazňovali nutnost tlumit politické rozmíšky a nezavlékat je do businessu, což se bohužel ale, jak je vidět na příkladu Litvy, ne vždy daří.

Když Global Times požádal bývalého řeckého ministra obchodu George Katrougalose, aby se k tomuto kroku Litvy vyjádřil, tak řekl: „Myslím, že důvody, které přiměly Řecko a další evropské státy, aby se k této iniciativě připojily, jsou dnes velice na místě. Mezi ty nejdůležitější mezi nimi patří multilateralismus, vzájemné ekonomické zisky a sdílená prosperita.“

Všímal si také toho, že účast na spolupráci s Čínou není v žádném konfliktu s účastí v EU, nic na tom není proti právním ani politickým pravidlům Evropy.

Řadě zasvěcených lidí však současné počínání Bidenovy administrativy s pokusy rozvrátit slibně se rozvíjející spolupráci Číny s Evropou dělá starosti a na příkladu Litvy vidíme, že oprávněně. I v zemi, jako je Maďarsko, kde vláda a business vidí ve spolupráci s Čínou jeden z největších příslibů nadcházející prosperity, se některé části opozice chovají vůči spolupráci s Čínou až nepříčetně, jak vidíme např. na Budapešťské radnici. I my známe v našem politickém spektru síly, které by se nejraději k naší škodě zachovaly jako Litva.

Určité problémy tedy zřejmě vznikat budou, ale pokud by nějaký skutečný vůdce evropské země, který si na rozdíl od opozice nemůže dovolit být více ideologický hráč než spolupracovník businessu, zkusil vlastní businessmany zradit, tak by se evidentně se zlou potázal.

Prezident Evropské rady Charles Michel v interview před schůzkou s Bidenem to i přes hrátky debatou o CAI v Europarlamentu ohledně spolupráce s Čínou vidí jasně: „Osobně jsem přesvědčen, že to, co je na stole, je ohromný krok správným směrem.“

Také řídící jednatel pro činnost v Číně a v Jihovýchodní Asii u naší české investiční skupiny CzechInvest Jan Zapletal to s CAI vidí jasně: „Myslím, že od Číny to byla velice štědrá nabídka a myslím, že Evropa by z ní měla prospěch. Jsem proto na další vývoj dost zvědavý,“ kdy se vyjadřoval i k tomu, že má z toho, co je teď v jednání v Europarlamentu na stole má radost a i z toho, jak je česká republika k čínským společnostem otevřená. Tak doufejme, že to nějaké politické otřesy, které by dosadily v naší zemi k moci ideology, nerozvrátí.

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210621/usa ... 04196.html
USA pohrozily Číně izolací

Čína se octne v izolaci, pokud nepovolí návštěvu mezinárodních expertů, kteří mají prozkoumat okolnosti vzniku koronaviru, prohlásil poradce prezidenta USA pro národní bezpečnost Jake Sullivan.
„Diplomatická přípravná práce, stmelení světových zemí, politický a diplomatický nátlak na Čínu, to je hlavní část úsilí, které podnikáme, abychom nakonec postavili Čínu před tvrdou volbu, buď se zachová zodpovědně a umožní vyšetřovatelům vykonat reálnou práci a zjistit, odkud (pozn. koronavirus) pochází, anebo bude mít dočinění s izolací ze strany světového společenství,“ prohlásil Sullivan v rozhovoru pro televizi Fox News.
Prezident USA Joe Biden po summitu G7 učinil prohlášení, že nedospěl k závěru o původu koronaviru.

WHO v březnu zveřejnil úplnou verzi zprávy mezinárodního týmu expertů o návštěvě ve městě Wu-chan za účelem zjištění původu koronaviru, ve které označili únik covidu-19 z laboratoře za „málo pravděpodobný“. Ve zprávě se uvádí, že koronavirus nového druhu přešel na lidi zřejmě z netopýrů přes jiného živočicha. Jinou verzi, přímý přenos na lidi ze živočichů, zařadili experti na seznam hypotéz, „od možných do pravděpodobných“. Mise WHO také označila za „možnou“ verzi související s chlazenými potravinami.
USA a dalších 13 zemí zveřejnily společné prohlášení, ve kterém vyslovily znepokojení ohledně závěrů zprávy WHO a zdůraznily nutnost „průhledného a nezávislého“ vyšetřování původu covidu-19.
V médiích a západních zemích znějí v poslední době znovu prohlášení o eventuálním laboratorním původu viru. Bílý dům nevylučuje verzi šíření koronaviru kvůli havárii ve vědecké laboratoři. Americká rozvědka má dvě verze původu viru, přenos na lidi ze živočichů a z laboratoře.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin dříve prohlásil, že se zjištění původu covidu-19 mají věnovat vědci a ne tajné služby.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/cin ... y-do-more/
Čína odsoudila Japonsko ve vypouštění jaderně kontaminované vody do moře

Čínská delegace 23. června na 47. zasedání Rady OSN pro lidská práva odsoudila a vyvrátila tvrzení japonského zástupce, který uvedl, že „Japonsko stále zodpovědně vypořádává vyčištěnou „upravenou vodu“ z jaderné elektrárny ve Fukušimě, což je v souladu se souvisejícími mezinárodními standardy“. (Foto: Flickr)

Čínský zástupce poukázal na to, že Japonsko doposud vůbec nereagovalo vážně na racionální obavy všech stran. Japonská strana se rozhodla vypustit jaderně kontaminované vody do moře pouze z hlediska ekonomických nákladů, neuvažovala o dopadech na ekologické prostředí moře, potravinovou bezpečnost a lidské zdraví.

Společnost Tokio Electric Power Company opakovaně pozměňovala údaje a skrývala je bez hlášení, údaje zveřejněné touto společností nejsou důvěryhodné. Japonská média v poslední době opakovaně vydávala zprávy o úniku radioaktivity v jaderné elektrárně Fukušima Daiiči, což vyvolalo obavy mezinárodního společenství.

Japonská strana prohlásila, že zpracované jaderně kontaminované vody jsou bezpečné a neškodné, chybí však ověřitelná ujednání. Lidé se musejí zeptat, pokud je voda znečištěná jadernou energií opravdu neškodná, proč ji nevypustí do domácích jezer nebo ji použijí pro jiné civilní účely, ale rozhodli se ji vypustit do oceánu? Japonská strana by měla oficiálně reagovat na tyto otázky a obavy.

Čínský zástupce dodal, že žádná země by neměla klást ekonomické zájmy nad ekologické prostředí a neměla by klást své domácí zájmy nad lidské zdraví.

Čínská strana znovu vyzvala japonskou stranu, aby zrušila své nesprávné rozhodnutí, a nezahajovala vypuštění do moře, než to projedná se zainteresovanými stranami, včetně okolních sousedních zemí, a souvisejících mezinárodních orgánů, a dosáhne s nimi konsenzu.

Ticho Japonci sú naši skurvysyni.

[Alchymista]

https://literarky.cz/reading-china/1957 ... trany-ciny
V Pekingu byla oficiálně otevřena výstavní síň historie Komunistické strany Číny

Začátkem léta byla v Pekingu oficiálně otevřena výstavní síň historie Komunistické strany Číny při příležitosti oslavy 100. narozenin KS Číny.

Odpoledne 18. června přijeli na výstavu o historii Komunistické strany Číny prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) a další vedoucí představitelé státu a strany. Hlavním tématem zmíněné výstavy je „nezapomenout na původní ideu a mít na paměti poslání strany“. Ukazuje staletou historii Komunistické strany Číny, kterou dokumentuje na více než 2 600 obrázích a 3 500 souborech kulturních památek.

Po návštěvě přišel Xi Jinping a další vedoucí představitelé Komunistické strany Číny do červeného sálu výstavní síně Komunistické strany Číny. Tváří v tvář jasně červené vlajce KS Číny zvedl Xi Jinping pravou pěst a spolu se svými kolegy odříkal přísahu věrnosti straně.

Prekvapuje skôr to, že doteraz tam zrejme niečo také nemali...

[Kalinac]

Čínsko-ruská smlouva o dobrém sousedství a přátelské spolupráci prodloužena

PEKING 28. června (Sin-chua) - Čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin vydali v pondělí společné prohlášení, v němž oficiálně rozhodli o rozšíření čínsko-ruské smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci.

https://www-xinhuanet-com.translate.goo ... r_sch=http

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/%E2 ... hy-vyvoje/
​Čína dává pozornost k inteligentní výrobě, aby překonala nástrahy vývoje

Tak nám 20.5 začal pátý Světový kongres inteligence (WIC). Kdy tématem takových kongresů je inteligence vtělená do strojů, jde tedy o robotiku, mechatroniku, automatizaci výrobních a logistických procesů atp. (Foto: Flickr)

A kde jinde by měl proběhnout než v zemi, která se právě na toto soustřeďuje jako na naději pro svoji budoucnost a budoucnost s ní spolupracujících partnerů? Probíhá tedy v Číně, která dobře ví, že jediná cesta rozvoje, který neuvízne na nějakém zádrhelu, je to, čemu se v usneseních čínského vedení říká vysoce kvalitní rozvoj a čemu ekonomové říkají rozvoj postavený na růstu potenciální produktivity výrobních faktorů.

A tak se v severočínském Tianjin ve čtvrtek na kongresu probírala „inteligentní transformace“ s předváděčkami tančících robotů, úžasných možností aplikace 5G technologií, chytrých továren plných robotů a chytré logistiky, v níž jsou inteligentní i skladovací regály.

Své vize tu předestírali vůdčí technologické společnosti, továrny a průmysloví experti, podle kterých má budoucnost směřovat k plně automatickým továrnám, které by zanedlouho měly roboticky vyrábět i každou ponožku, kterou budeme nosit, a každý pecen chleba, který budeme konzumovat. Přičemž vyzývali k úsilí chytit se tohoto inteligentního trendu, který znásobí postavení Číny jako dílny světa, umožní jí překonat všechny vnitřní i vnější problémy, co před ní stojí, a nastolit éru 5G.

Loňská konference WIC kvůli pandemii probíhala jen virtuálně přes pojítka, letos ale už jde o kombinaci fyzicky zúčastněných s těmi, co používají komunikační pojítka. Probíhá od čtvrtka do neděle 23.5. Účastní se jí 241 podniků a skupin, z toho 24 výzkumných institutů a z čínských společností na ní pochopitelně nechybí zdejší tahouni technického pokroku jako Huawei, Tencent a Alibaba, ale tuto příležitost si nemohou nechat ujít ani společnosti z jiných částí světa, které se v nich pokouší udržet průmyslový rozvoj, jako je Panasonic.

Probíhat má 18 paralelních fór a 12 tematických fór o nejnovějších trendech v průmyslové inteligenci a je to v kombinaci s výstavou pro veřejnost, kde se na 48 000 čtverečních metrech ty chytré mašinky předvádí, co všechno umí.

Při čtvrtečním zahajovacím ceremoniálu promluvil bývalý čínský ministr vědy a technologií Wan Gang: „Čína se stala největším světovým trhem zpracovatelského průmyslu a internetu. Taková tržní poptávka nevyhnutelně přinese zrod inovativních technologií a inovativních produktů a rovněž vytvoří trh pro větší uplatnění umělé inteligence (AI),“ seznamoval Wan účastníky se svými vizemi.

„V Číně aplikace umělé inteligence v sektorech jako chytrá města a průmyslové scénáře vytvořily příznivé prostředí pro technologické inovace a pro rychlou komercializaci umělé inteligence, a ty přispějí i ke globálnímu rozvoji nasazování umělé inteligence,“ vysvětloval Wan.

Čínské společnosti se tu předváděly, jak zaujímají vůdčí světovou roli ve vývoji umělé inteligence, když společnosti ukazovaly výsledky svého dosavadního úsilí a strategie pro nadcházející éru inteligentních strojů.

„Na počátku loňského roku byla oficiálně zprovozněna chytrá továrna první generace Xiaomi a ta může vyrábět klidně i potmě,“ chlubil se na summitu pořádaném ve čtvrtek v rámci WIC zakladatel tohoto čínského výrobce chytrých telefonů Lei Jun.

„V této továrně, kterou nebudu jmenovat, skoro vše až na pár kousků součástek vyrábí buď samotná Xiaomi nebo společnosti, ve kterých má Xiomi kapitálový podíl, což tedy představuje hodně vysokou míru lokalizace,“ oznamoval Lei. „Tato továrna už začala vyrábět různé technologicky špičkové mobilní telefony,“ pokračoval.

Jenže to mělo jít jen o první fázi výstavby této továrny. „Teď už stavíme druhou fázi této továrny, která je schopná vyrábět 10 milionů špičkových chytrých telefonů kategorie ultra high end. Ta by podle očekávání měla být hotová do konce roku 2023 a bude dosahovat úrovně výroby tak 50 až 60 miliard yuanů,“ čili 7,67 miliardy $, sliboval Lei.

Ovšem do výrobních procesů zpracovatelského průmyslu nenasazuje v Číně inteligentní stroje určitě jen Xiaomi. Předseda správní rady a generální výkonný ředitel Lenovo Yang Yuaging zde vystoupil také a na summitu zdůrazňoval důležitost informačních technologií (IT) při průmyslové modernizaci Číny a během její transformace na vysoce rozvinutou zemi.

„Pomocí tohoto nového IT bychom měli posílit reálnou ekonomiku, když prosadíme její transformaci a to, co je teď ‚Made in China‘ upgradujeme na inteligentním výrobním procesem zhotoveno v Číně ‚Intelligent Manufacturing in China‘. Tím posuneme čínský výrobní sektor jako celek ze střední úrovně globálního průmyslového řetězce na vysokou úroveň,“ uvedl Yang v tiskovém prohlášení, které Lenovo ve čtvrtek zaslalo Global Times.

„Je to právě reálná ekonomika, co tvoří základy této země a jedině pomocí schopností vysoce výkonné průmyslové výroby můžeme zemi pomoci, aby podstoupila komplexní přestavbu a poradila si s nevyzpytatelnou těkavostí ekonomických situací a průmyslových cyklů,“ vidí to Yang.

Významný čínský výrobce elektroniky a složitých IT řešení světově proslulý zejména svými displeji, jako jsou třeba teď pružné displeje, BOE Technology Group na tomto kongresu vystavuje své platformy umělé inteligence. Pomocí takové platformy umíme předělat ty staré fuzzy obrázky na takové, co splní standardy 4K nebo 8K, takže budou předvádět bohaté a jemně propracované vizuální efekty,“ vysvětlovala tisku ve čtvrtek firma BOE.

Na fóru ovšem promlouvali i experti z institucí, které se zabývají tímto oborem jako celkem a jeho vývojovými perspektivami pro budoucnost. Ti, od kterých se očekává, že Číně vytyčí cesty úspěšného rozvoje pro nadcházející vývojové období země. A tak zde na fóru vystoupil s klíčovým projevem důležitý člen Čínské akademie inženýrství Zhou Ji, který říkal: „Příštích 15 let bude pro vývoj nosných technologií nového kola průmyslové revoluce a inteligentní výroby kritickým obdobím.“

„Čínský sektor zpracovatelského průmyslu se musí této historické příležitosti, jaká se vyskytne jen jednou za čas, chopit a koncentrovat na ni své nejkvalitnější síly, aby pomocí toho ‚vybojoval rozhodnou strategickou bitvu‘ a dosáhl tím historického vývojového skoku, kterým se čínský zpracovatelský průmysl přetvoří z velkého na silný,“ vytyčoval pro budoucnost Zhou.

K této vizi vývojových potřeb pro Čínu se přidal i Wan. „Čína musí začít myslet globálně a s inovativní sebedůvěrou a musí začít být více aktivní při své integraci do mezinárodního inovativního ekosystému v oboru umělé inteligence, aby přitom prosazovala koncept otevřených zdrojů a sdílení spolu s účastí v uplatňování globálního výzkumu a vývoje umělé inteligence,“ vysvětloval potřebnou podobu přístupu k tomuto oboru.

[martanus]

Dnešní oslavy 100 let založení Komunistické strany

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/cinsky-konte ... retezcich/
Čínský kontejnerový přístav ochromil covid. A očekává se dominový efekt v globálních dodavatelských řetězcích

Karanténní opatření byla v květnu uvalena na jeden z nejrušnějších kontejnerových přístavů na světě – Yantian International Container Terminal (YICT) v Číně. Koronavirus se zde totiž začal šířit mezi zaměstnanci. Na rozdíl od Suezského průplavu, který zůstal zablokován šest dní, yantianský přístav se sníženou kapacitou pracoval zhruba měsíc. Podle studie Dun & Bradstreet to bude mít dominový efekt pro globální dodavatelské řetězce.

Studie předpokládá, že s ohledem na délku trvání, budou dopady mnohem větší než v případě několikadenního zablokování Suezského průplavu počátkem letošního roku. Jakákoliv mimořádná událost, která ovlivní některý z článků globálního dodavatelského řetězce, totiž posiluje realitu vzájemné propojenosti firem po celém světě a jejich závislost na spolehlivosti dodavatelů a třetích stran z jiných zemí.

Investujte do dat a technologií
Na rozdíl od Suezského průplavu, který zůstal zablokován šest dní, yantianský přístav se sníženou kapacitou pracoval zhruba měsíc, což způsobilo zpoždění v dodavatelských řetězcích.

„Paralyzovaný přístav v Číně připomíná firmám, aby investovaly do dat a technologií, které jim pomohou vytvořit agilní a geograficky rozptýlený dodavatelský řetězec, který může rychle nahradit nezrealizované dodávky během neočekávaných událostí,“ uvedl ředitel pro rizika a dodržování předpisů třetích stran Dun & Bradstreet Brian Alster.

Analytický tým Dun & Bradstreet sledoval roční přepravní data kontejnerového přístavu Yantian International Container Terminal a přišel s těmito závěry: Snížená kapacita YICT v Evropě nejvíc ovlivnila Spojené království, Nizozemí, Německo, Španělsko, Francii, Belgii, Itálii, Polsko, Švédsko a Dánsko.

Nejvíce je zasažen maloobchod
Mezi deset typů nejčastěji přepravovaného zboží z YICT do Evropy patří audiovizuální zařízení, nábytek a ložní prádlo, hračky a hry, mechanická zařízení, obuv, oděvy, ocel, keramika, kovy a související kovové výrobky.

K nejvíce zasaženým průmyslovým odvětvím patří maloobchod, maloobchod s potravinami, velkoobchod, oděvy, elektrická zařízení a komponenty, nábytek, stavební materiály, hardware a stavebnictví.

Data o objednávkách přepravy
V rámci identifikace dopadů na globální dodavatelské řetězce byl využíván Dun & Bradstreet Data Cloud, který obsahuje informace o 420 milionech firmám po celém světě. Data odráží objednávky přepravy společnostmi přes YICT během sledovaného období.

Společnosti zahrnuté v této analýze byly identifikovány na základě SIC kódu (obor činnosti) a identifikace odesílatele a příjemce, které jsou rovněž propojeny na D-U-N-S číslo.

„V následujících týdnech a případně měsících výpadek čínského přístavu YICT bude mít velký vliv na globální dodavatelské řetězce,“ uzavírá zpráva Dun & Bradstreet.

Náhradní trasy
V návaznosti na blokádu Suezu začala řada společností nabízet alternativní trasy pro přepravu zboží mezi Evropou a Asií. Zejména železniční nákladní dopravci postupně nasazují vlaky v rámci Nové hedvábné stezky.

Nedávno oznámilo spolupráci v této oblasti například Maďarsko a Kazachstán. Vývojář intermodálního terminálu East-West Gate (EWG), který je postaven v Maďarsku, a kazašská skupina EuroTransit Group, která provozuje několik terminálů na kazašsko-čínských hranicích, budou společně pracovat na zajištění rychlé a spolehlivé dopravní trasy. Počet společností, které přepravu po železnici nabízejí, neustále stoupá.
->https://ekonomickydenik.cz/nova-hedvabn ... -i-madari/

[martanus]

Čína staví více než 100 nových sil ICBM podle nových satelitních dat

Komerční satelitní snímky získané z Centra pro nešíření jaderných zbraní Jamese Martina naznačují, že Čína buduje více než 100 nových sil pro mezikontinentální balistické střely v poušti poblíž města Jumen na severozápadě

https://www.zerohedge.com/geopolitical/ ... icbm-silos

[El Diablo]

Čína staví více než sto nových raketových sil, odhalují satelitní snímky
7. července 2021 18:08

Čína začala s konstrukcí více než stovky sil pro mezikontinentální balistické rakety v poušti blízko severozápadního městského okresu Jü-men. Odhalují to satelitní snímky získané nezávislými experty. Posilováním svého jaderného arzenálu se Čína zřejmě pokouší odstrašit USA.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_jhr

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/cin ... e-eurasii/
Čínsko-evropská železniční trasa čím dál více stmeluje Eurasii

Jedna z hlavních větví Iniciativy pásu a cesty (BRI) přiléhavě přezdívané Nová Hedvábná stezka je železniční spojení z Číny napříč celou Eurasií až do logistických uzlů v hloubi Evropy, které se říká Eurasijský pevninský most, uvedl portál CRI. (Foto: Wikimedia)

První nákladní vlak z čínského Chongqing do německého Duisburgu po této trase vyrazil 11. března 2011 a od těch dob je to jeden z nejdramatičtěji rostoucích projektů současného světa, který naprosto převáří dodavatelsko-odběratelské řetězce a tržní prostředí napříč eurasijským kontinentem, jak když dávný svět formovala skutečná Hedvábná stezka.

Tato trasa celé to desetiletí prudce roste a ve všech ohledech se zdokonaluje. Dnes vede z více než 60 čínských měst do 21 evropských zemí, což zcela rekonfigurovalo vztahy mezi čínskými a evropskými podniky a přetvořilo tržní prostředí do nové podoby. Nárůst byl velice rychlý, ale nakonec roku 2020, kdy vypukla kvůli epidemii celosvětová deprese s útlumem ekonomických aktivit, naopak objem nákladů na této trase raketově vzrostl na 12 400 vlaků, tj. 50procentní nárůst oproti předchozímu roku, sedminásobný nárůst oproti roku 2016, ani nemluvě o roce otevření této trasy 2011, kdy těch vlaků nebylo ani 20. Trhy jsou tím náhle zcela rekonfigurované. Až 6 procent veškeré dopravy mezi celou Asií a celou Evropou jde právě tudy.

Zpočátku mělo toto řešení eurasijské dopravy nejen ideologické odpůrce, ale i ekonomické odpůrce, ale dnes zůstali jen ti první. Ti ekonomičtí se posmívali, že železniční doprava na takové vzdálenosti nemůže mít budoucnost, neboť lodní doprava je levnější a letecká rychlejší. Jenže skutečnost, že je daleko rychlejší než lodní doprava a zároveň daleko levnější než letecká doprava, vytváří železniční přepravě ohromnou poptávku.

Dnes ta železnice napřímo spojuje město Chingqing, provincie Sichuan a Hubei a autonomní oblast Xinjiang spolu i s řadou středoasijských a východoevropských zemích se střední a západní Evropou a vlak z Chongqingu dorazí do Španělska o 50 dnů dříve než loď. Při potížích během pandemie řada lodních zákazníků přešla na železnici a i teď po pandemii přebíhají přepravci od lodí hromadně k těmto vlakům. A to je lodní doprava občas dost nevyzpytatelná kvůli pirátům, počasí, problémům jako nedávné 15denní zpoždění při ucpání Suezského kanálu atp.

Úžasně se výhody této dopravy ukázaly během pandemie, kdy bylo třeba rychle do Evropy dovézt 27 000 tun zdravotního materiálu, jako masky a ochranné oděvy tempem, jaké by lodě nezajistily.

Během pandemie objem lodní i letecké dopravy zažil vysoký útlum, ale i přes hospodářskou depresi, objem železniční dopravy raketově rostl, a ač po pandemii lodní a vzdušná přeprava zase narostla, tak to nebylo na úkor železniční dopravy, která si nadále drží svůj raketový růst.

Nemění se jen objemy dopravy a charakter spolupráce mezi asijskými a evropskými firmami. Dochází i ke změnám charakteru zboží. Nemělo by asi smysl, aby někdo vozil dortíky či jiné mňamky z Evropy pro mlsné jazýčky Číňanů lodí, protože taková přeprava je příliš dlouhá. Letadlem by zase byla příliš drahá, ale díky rychlým železnicím přichází éra obliby evropských delikates mezi čínskými konzumenty. A tak je to samozřejmě i u jiných komodit.

Ohromná množství železničních mrazících kontejnerů, jaké donedávna nebyly nikde vidět, se teď valí plná evropských pochoutek do Zhengzhou v provincii Henan, do Wuhanu v provincii Hubei a do Chongqingu.

Při současných tržních standardech, jaké jsou dohodnuté v obchodu mezi Evropou a Čínou přitom také nehrozí, porušování obchodních značek, označení, kde to bylo vyrobeno atp., takže autentické produkty mají svoji ochranu a ani drobní výrobci lahůdek nemají ze vstupu na čínský trh obavy a potřeba takového zboží díky Čínsko-evropskému železničnímu expresu roste.

Ty železniční tratě také obepíná soustava dalších propojení. Commercial Bank of China podél trati spustila blockchainovou platformu pro zajištění financujících půjček, plateb dokumentárními akreditivy a všech navazujících finančních a kapitálových transakcí. Nákladové listy nahradily intermodální transportní dokumenty provázané s databázemi v blockchainu, takže veškerá celní odbavení a předávání zboží podél trasy mohou probíhat informačními a komunikačními technologiemi zabezpečeným snadným způsobem.

Environmentalisté celého světa už dlouhou dobu prosazují rozšiřování železniční dopravy, jako extrémně k životnímu prostředí přívětivé, tak by tuto trasu mohli teoreticky vítat. Nicméně nepřátelé těchto projektů se v poslední době nechávají slyšet s veškeré logice odporujícími báchorkami o BRI jako o smrdutých trasách zamořujících svět emisemi a dokonce vytahují svého osvědčeného strašáka – využívání nucené práce při stavbách těchto železnic. Jelikož se Boris Johnson s Joe Bidenem nedávno domlouvali na konkurenčním projektu, kterým by chtěli, aby „svobodný svět environmentálně a lidsko-právně škodlivou“ BRI nahradil, dá se čekat, že nějaké takové podobné nesmysly by se mohly brzy zase ozvat v souvislosti s nadcházejícím summitem G7.

Ovšem společnosti, které vidí v Čínsko-evropském železničním expresu zlatý důl na obchodní příležitosti, včetně přepravních společností, které se toho účastní, se tím však těžko nechají vykolejit z dráhy. Německý doručovací gigant DHL se tím dostal na světovou špičku ve svém oboru. Japonská Nippon Express své dopravní služby navázala na tuto trasu a rozšiřuje je z Japonska napříč Čínou a celou Eurasií do Evropy, kdy plánuje služby navázané na železniční trasy mezi Čínou a Evropou enormně rozšiřovat a přistavovat další železniční trasy ze Suzhou v provincii Jiangsu do evropských měst, zejména pak do logistických uzlů, kam už vedou dosavadní trasy jako polské Malaszewicze a německý Hamburg a Duisburg.

První desetiletí existence této prominentní části Nové Hedvábné stezky (BRI) ve formě Eurasijského pevninského mostu čili Čínsko-evropského železničního expresu přinesly ohromný nárůst a zdokonalení tohoto projektu spolu s výrazným přeuspořádáním a nárůstem celého navázaného tržního prostředí napříč eurasijským kontinentem, který už není valem oddělujícím vzdálené národy, nýbrž se přetvořil na pevninský most, který je spojuje. A to lidem od pobřeží Pacifiku po pobřeží Atlantiku přináší vzájemně výhodnou partnerskou spolupráci k oboustrannému prospěchu v dosud nevídané míře, takže hrátkami ideologů to už těžko půjde zvrátit.

Tento projekt, který se zatím rozvíjel nebývalým tempem taženým poptávkou těch, kdo z něj mají prospěch na trzích napříč celou oblastí, jaký ani pandemická hospodářská deprese neutlumila, naopak zrychlila, však vypadá, že nejenže se neblíží k vyčerpání svého potenciálu, nýbrž naopak pořád nabírá na tempu a spolu s ním se roztáčí Eurasijská osa národů spolupracujících napříč pobřežími všech oceánů.

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210712/cin ... 20051.html
Čína obvinila americký torpédoborec z vpádu do vod Paracelských ostrovů

Americký raketový torpédoborec Benfold bez povolení vplul do vod sporných Paracelských ostrovů v Jihočínském moři, které Čína považuje za vlastní. Čínští vojáci varovali americkou loď, vyplývá z prohlášení oficiálního zástupce Jižní zóny bojového velitelství Čínské lidové osvobozenecké armády Tian-Jun Li.
Uvádí se, že americký raketový torpédoborec Benfold 12. července „bez povolení vlády Číny nezákonně vpadl do vod čínských Paracelských ostrovů“. Skupina Námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády Jižní zóny bojového velitelství doprovodila americkou loď a varovala ji.

„Paracelské ostrovy jsou původní územím Číny. Činy americké loď jsou neomaleným porušením suverenity Číny, vážným podkopáním míru a stability v Jihočínském moři, porušují základní principy mezinárodního práva a mezinárodních vztahů, vedou ke zvýšení bezpečnostních rizik v regionu, je to další důkaz militarizace Jihočínského moře. Fakta mluví o tom, že USA jsou ryzími tvůrci bezpečnostních rizik v Jihočínském moři,“ uvádí se v čínském prohlášení.

Ministerstvo obrany Číny odsoudilo akce amerického torpédoborce a vyjádřilo rozhodný protest.

„Důrazně vyzýváme americkou stranu, aby okamžitě ukončila podobné provokace a kontrolovala své vojenské akce na moři, v opačném případě veškerá odpovědnost za možné následky bude zcela ležet na americké straně. Vojáci Čínské lidové osvobozenecké armády jsou v bojové pohotovosti a kdykoliv jsou připraveni rozhodně bránit státní suverenitu Číny, mír a stabilitu v Jihočínském moři,“ uvádí se v prohlášení čínského ministerstva.

Situace v Jihočínském moři
Peking dlouhá desetiletí s několika zeměmi asiatsko-tichooceánského regionu vede spory ohledně územní příslušnosti řady ostrovů v Jihočínském moři, na jehož šelfu byly objeveny značné zásoby uhlovodíků. Jde především o Paracelské ostrovy, Spratlyovy ostrovy, jedním z nich je ostrov Thitu (Pag-asa) a ostrov Huangyan. Do tohoto sporu jsou zapojeny Vietnam, Brunej, Malajsie a Filipíny.
Situace v regionu je často komplikovaná proplouváním vojenských lodí USA, které podle čínského ministerstva zahraničí porušují mezinárodní právo a také podkopávají suverenitu a bezpečnosti Číny. Nehledě na protesty ze strany Pekingu, Washington prohlašoval, že USA budou „plout a létat“ všude, kde to povoluje mezinárodní právo.Stálý rozhodčí soud v Haagu v červenci 2016 na základě žaloby Filipín rozhodl, že Čína nemá základ pro územní nároky v Jihočínském moři. Soud stanovil, že sporná území Spratlyových ostrovů nejsou ostrovy a výlučnou ekonomickou zónu netvoří. Peking tehdy odpověděl, že rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu považuje za neplatné, nepřiznává ho a nepřijímá.

[petrp]

Pracovní tábory v Číně a pracovití presstituti
Je to ohrazené, ze satelitu jsou vidět plechové střechy, koncentrák jak na americkém Guantanámu, to nemůže mít chybu...
Když chcete vést válku proti Rusku a Číně, musíte lhát jako Goebbels. Musíte vytvořit obraz tak odporného nepřítele, že jeho zabití na ulici a na potkání představuje základní dobrý skutek, který ten den můžete vykonat pro blaho lidstva. Prakticky je nemožné odhalovat on-line všechny lži pendlované korporátkami, protože „ich mnogo“. Na jejich výrobě a distribuci pracuje za naše daně kupa dalších lidí v zákulisí.
http://news.e-republika.cz/article4430- ... resstituti

[martanus]

Čínská národní jaderná korporace (CNNC) zahájila v úterý výstavbu prvního malého malého jaderného reaktoru na světě na světě ve snaze získat vedoucí pozici na trhu modulárních reaktorů.

Čínská národní jaderná společnost (CNNC) v úterý zahájila výstavbu prvního malého pozemního jaderného reaktoru na světě, čímž se snaží získat vedoucí postavení na trhu modulárních reaktorů.

Výstavba demonstračního projektu byla zahájena v jaderné elektrárně Changjiang v provincii Hainan na jihu Číny, informoval místní deník Global Times.

Demonstrační projekt víceúčelového modulárního malého reaktoru, který zahájila společnost China National Nuclear Corporation (CNNC), bude mít kapacitu výroby energie 125 000 kilowattů. Po jeho dokončení dosáhne roční výroba energie 1 miliardy kilowatthodin, což pokryje potřeby 526 000 domácností.

https://oilprice.com/Latest-Energy-News ... ction.html

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/ses ... ton-sanci/
Sešikovat ASEAN proti Číně nemá Washington šanci

Právě se rozběhla túra amerického prezidenta a lidí z jeho administrativy po Evropě v první řadě za účelem sešikovat Evropu proti Číně, uvádí se v článku.

To je však jen jedna složka této strategické iniciativy jestřábů z USA usilujících o zachování mono-polárního světového řádu, v němž na úroveň rozvoje země udílí Washington licence, a který Čína svým svévolným rozvojem v míře vyšší než povolené, podle jejich logiky „porušila“. Ještě důležitější roli v této strategii by měla hrát Indo-pacifická oblast zejména pak skupina zemí ze sdružení ASEAN, jejichž sešikování proti Číně je vrcholnou americkou strategickou prioritou. Ale pokoušet se o to, je samozřejmě postupem proti přirozenému vývoji, neboť Čína je pro členy tohoto sdružení vysoce ceněným partnerem s nenahraditelnou rolí v ekonomice celé oblasti, a jakékoliv snahy o izolaci od Číny by pro tyto země byly snahami o podvracení vlastního rozvoje, a tak není divu, že v pondělí a úterý (7 a 8.6) právě v čínském Chongqingu proběhl summit ministrů zahraničí Číny a ASEAN – první s osobní účastí od vypuknutí pandemie.

Všechno jsou to blízcí sousedé Číny, s ní silně ekonomicky provázaní, a v dobách Obamovy strategie obratu k Asii byly hlavními cíli těchto snah, kdy tehdy se USA snažily stát se krystalizačním jádrem formujícího se sdružování zemí oblasti, aby zabránily tomu, aby se tím krystalizačním jádrem nestala Čína. Potom za Trumpa, který tyto snahy vzdal, se USA snažily zdejší země všemožně proti Číně šikovat a tlačit na ně, aby se od ní v co nejvyšší míře izolovaly, v čemž se za Bidena pokračuje. Účinky to má ale jen omezené, jak je krásně vidět na zformování ještě širšího ekonomického společenství kolem ASEAN a Číny – Regionálního ekonomického partnerství.

USA v Jihovýchodní Asii staví svůj vliv převážně na bezpečnosti (hlavně proti Číně) i s vojenskou přítomností, kdy s Filipínami a s Thajskem mají vojenskou alianci a vojenskou základnu mají i v Singapuru a neustále dále operují v Jihočínském moři. Podobně by se rády dostaly do postavení garanta bezpečnosti u všech zemí oblasti. Ale příliš se jim nedaří.

ASEAN jako celek odmítá postavit se na jakoukoliv stranu geopolitického střetu mezi USA a Čínou, nechce nebýt neutrální a neprofitovat z partnerství se všemi. A ani asi nejužší spojence Ameriky v oblasti Singapur se nechce k žádnému stranění propůjčit. Vzájemně výhodná partnerství jsou základem fungování ASEAN a suverenita rozhodování zapojených zemí je nedotknutelná, čehož tyto země běžně využívají v daleko větší míře než jiné země asijsko-pacifického regionu jako Japonsko či Austrálie.

USA by rády své přesvědčování zemí ASEAN, že se s nimi mají sešikovat, stavěly na strachu z Číny. Strach z někoho lze ale těžko vyvolat. Strašit bubákem může zabrat na děti, ale u soudných lidí, lze těžko komukoliv vštípit strach z někoho, kdo strach sám nebudí, a Čína si ve svém jednání dává velký pozor, aby strach nebudila, ani u těch, s nimiž má teritoriální spory. Nenechává jimi rozrušit běžnou kooperaci a urovnává je na základě vzájemné vůle věc řešit. Prudce narůstající spolupráce Číny s ASEAN je tedy základem utváření vztahu s Čínou pro tyto země, celý region a geo-ekonomický výhled celé oblasti.

ASEAN jako celek je teď největším partnerem Číny, kdy překonal i EU, druhého největšího obchodního partnera Číny, a celkový obchod mezi ASEAN a Čínou je asi dvojnásobkem obchodu USA a ASEAN. USA mají sice momentálně v ASEAN větší investice, ale čínské investice sem rostou takovým tempem, že předstihnutí Ameriky se dá čekat už dost brzy.

Aby strach z „čínského bubáka“ překonal vyšší lákavost partnerství s Čínou, muselo by se udát něco hodně zlého. V celém regionu všichni značnou část svých peněž utrácí za žádané čínské zboží a jejich výdělky pochází z dodavatelsko-odběratelských řetězců, jejichž součástí je vždy Čína. Před pandemií se to u nich hemžilo čínskými turisty a teď se těší, kdy se k nim Číňané zas vrátí, přičemž i pro ně je Čína dobrou destinací na dovolenou. Roku 2019 mezi Čínou a ASEAN proběhlo 4 500 letů s pasažéry a cestovalo mezi nimi 65 milionů lidí.

V Jihočínském moři se to sice hemží válečnými loděmi, jsou to ale americké flotily a lodi jejich spojenců z NATO, zatímco nikoho z oblasti by nenapadlo „dělat zuby“ na jiné svým válečným loďstvem. Jakékoliv třenice, ve kterých by se byť i jen trochu vojensky hrozilo, v oblasti nejsou. Ve všech ohledech se tamní vztahy vyvíjejí zcela přirozeně, kdy partneři z jedné země, si hledají partnery v jiné zemi a z vzájemné vůle buď spolupracují, nebo ne. Žádný strach či donucení nejsou přítomny a v takovém prostředí se intriky a podněcování zvnějšku moc nechytají.

No, a kdyby se nějaká země měla nechat „koupit,“ aby vyměnila fungování v tak vzájemně výhodných partnerstvích za něco „lepšího,“ to by muselo být extrémně drahé a neúnosné. USA tedy nemohou přijít s ničím, co by svou přirozenou přitažlivostí předčilo fungování v rámci ASEAN v úzké spolupráci s Čínou.

Všechny sny o tom, jak USA svým Příklonem k Asii zvládnou všechny uřídit seskupováním všech zdejších zemí podle jimi určeného řádu a do jimi dirigovaných společenství navíc sešikovaných proti případným „pariům,“ kteří jsou vzdorovití, a proto je nutno je vyloučit, se tedy v Jihovýchodní Asii hroutí v přímém přenosu před očima a reálnou náhradu za to lze vybudovat dost těžko. Izolace a obkličování Číny u zemí, které jednají byť i v rámci nějakého sdružení, ale jako suverénní národy dbalé svých zájmů, prosperity své ekonomiky, obyvatelstva a business kruhů, nemůže fungovat, když se Čína nechová jako agresor, který jim nahání strach, nýbrž je partnerem, z něhož mají ohromný prospěch.

Vývoj v této oblasti by mohl být indikátorem toho, kam směřuje geopolitická situace i jinde ve světě, zvláště v oblastech propojených infrastrukturami budovanými v rámci Iniciativy pásu a cesty (BRI) přezdívané Nová Hedvábná stezka. Extrémně je to vidět např. na Africe. V dnešní době platí: „Když se chceš rozvíjet, chytni se přes Pás a cestu rozvoje Číny, přidej se k němu, a vytáhne tě to k prosperitě.“

Obdobný vývoj teď probíhá i v Evropské unii a zejména v oblasti zemí střední a východní Evropy CEEC. Vše se to dost podobá situaci, jaká byla v ASEAN na počátku jeho rozvoje vztahů s Čínou. A proto teď objíždí Biden EU, aby se z ní nestal „další ASEAN“