„První obětí každé války je pravda.“ Aischylos

Zajímavé informace ze Střední Asie

Odpovědět
QVAK
Redaktor - závislák :-)
Příspěvky: 11414
Registrován: 07 úno 2017, 16:20
Bydliště: Praha

Zajímavé informace ze Střední Asie

Příspěvek od QVAK » 23 zář 2019, 22:48

US PLÁNY K POUŽITÍ ISIS V AFGANISTANU V NOVÉ KOLE GEOPOLITICKÝCH HRÁDEK V CENTRÁLNÍ ASII

Ruská federální bezpečnostní služba (FSB) tvrdí, že americké zpravodajské agentury přestěhovávají teroristy ISIS do severního Afghánistánu. Sergei Beseda náčelník 5. od. služby FSB varoval, že tam byli přemístěni militanti aby se použili jako způsob destabilizace regionu na hranicích členských států Společenství nezávislých států (CIS) a případně v celé střední Asii v budoucnu. Poznamenal, že orgány činné v trestním řízení a zpravodajské informace o státech SNS by měly identifikovat „nebezpečné trendy“ v rané fázi. To je nezbytné k zajištění bezpečnosti a zabránění „ničivému vlivu vnějších sil“. Dne 23. září předsedal president Kazachstánu Sergi Naryshkinovi 16. schůzi vedoucích zpravodajských služeb CIS. Fóra se účastní delegace z Ázerbájdžánu, Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Mnoho „zpráv“ o „záhadných“ vrtulnících převážející militanty ISIS ze Středního východu a jejich místa následném výskytu na jiných místech, zejména v severním Afghánistánu.
V únoru 2019 náměstek ministra zahraničních věcí Ruska Michail Bogdanov řekl, že bojovníci ISIS se objevují v severním Afghánistánu za nejasných okolností. Uvedl, že to představuje hrozbu pro země Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). To podle něj přispívá k rostoucímu nebezpečí toku konfliktu na Blízkém východě do postsovětského prostoru. "Stále roste nebezpečí, že terorismus na Blízkém východě proudí do postsovětského prostoru přes území Afghánistánu, kde se lidem ISIS za nejasných okolností podaří tranzit přes některé sousední země," uvedl náměstek ministra během Valdajské konference o Blízkém východu v Moskvě. Bogdanov rovněž dodal, že ISIS se usazuje i v Libyi a posiluje vazby s al-Káidou, přičemž využívá skutečnosti, že systém vlády v zemi je zničen. Al-Káida zároveň „zvedá hlavu“ v oblasti „ropného půlměsíce“ podél pobřeží Středozemního moře. Je třeba poznamenat, že varování Bogdanova bylo učiněno před polním maršálem Khalifou Haftarem, který zahájil svůj útok na Tripolis aby dokončil očištění země teroristických prvků. Ruský náměstek ministra vnitra Igor Zubov dříve řekl, že bojovníci ISIS byly masivně převáženi vrtulníky z Pákistánu na tádžickou hranici, zatímco Moskva nevyloučila provokace s „vytlačením“ uprchlíků do Ruska. V březnu 2019 šéf hlavního ředitelství pro boj proti extremismu ministerstva vnitra Oleg Ilinykh uvedl, že poté, co byli poraženi ruskými, syrskými a iráckými vojsky přesunuli se bojovníci ISIS do Kazachstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu a Arménie. Podle něj podporovatelé ISIS oživily plány na vytvoření spících buněk, které by mohly prokázat schopnost provádět teroristické útoky po celém světě. "Strategická porážka Kalifátu v Sýrii a Iráku znamená posun v zájmu islámského státu na území Kazachstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, Arménie," uvedl.
Vynoření militantů ISIS v severním Afghánistánu a v dalších částech pohraničních států SNS není žádnou nedávnou tendencí a snahy o vytvoření dalšího horkého bodu ve střední Asii se začínají zcela projevovat. Spekulace o zpravodajských aktivitách USA které tuto situaci organizují se také neobjevují poprvé. Mezitím se v Afghánistánu americké mírové rozhovory s Talibanem zhroutily.

https://southfront.org/us-plans-to-use- ... tral-asia/

QVAK
Redaktor - závislák :-)
Příspěvky: 11414
Registrován: 07 úno 2017, 16:20
Bydliště: Praha

Re: Zajímavé informace ze Střední Asie

Příspěvek od QVAK » 07 lis 2019, 23:37

Nečekaná novinka! Rusko a Kazachstán domluvily hranici mezi oběma státy

1. listopadu v Almaty proběhlo 99. zasedání společné kazachstánsko-ruské demarkační komise. Obě strany připravily a schválily řadu návrhů výsledných dokumentů vytyčení státních hranic a také zkontrolovaly materiály polních demarkačních prací na jednotlivých částech kazachstánsko-ruské státní hranice.
Společná komise pro vytyčení kazachstánsko-ruské státní hranice svoji činnost zahájila v červenci 2007. V květnu 2009 strany přistoupily k instalaci pohraničních značek na hranici mezi Kazachstánem a Ruskou federací. Proces vytyčení hranic pokračuje. Státní hranice mezi Kazachstánem a Ruskem je dlouhá asi 7,5 tisíce kilometrů. Probíhá vytyčování hranic, v terénu je vyznačeno 86,7 % z celé délky státní hranice,“ uvádí se v materiálech.

https://cz.sputniknews.com/svet/2019110 ... ema-staty/

QVAK
Redaktor - závislák :-)
Příspěvky: 11414
Registrován: 07 úno 2017, 16:20
Bydliště: Praha

Re: Zajímavé informace ze Střední Asie

Příspěvek od QVAK » 02 pro 2019, 22:35

RUSKO A ČÍNA PROSAZUJÍ SPOLEČNOU KOORDINACI PROTITERORISTICKÝCH OPERACÍ VE STŘEDNÍ ASII

2. prosince se ministr Ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev setkal s Guo Shenkunem, vysoce postaveným členem politbyra Ústředního výboru Čínské komunistické strany, tajemníkem politické a právní komise ústředního výboru CPC. Oba hovořili o posílení spolupráce mezi Ruskem a Čínou proti terorismu ve střední Asii. Hrozba která se v poslední době neustále zvyšuje.
Podle ruských zpravodajských agentur se v severním Afghánistánu v poslední době zintenzivnila teroristická přítomnost a aktivity. Tyto prvky plánují expandovat do zemí SNS s pomocí militantů ze zemí střední Asie. Tito teroristé jsou většinou členy ISIS ale také teroristé místní afghánsko-Pákistánské pobočky ISIS Wilayat Khorasan. Podle informací od ruských zpravodajských agentur existuje několik tisíc takových bojovníků.
Před tím v lednu 2019 Rusko uvedlo, že neidentifikované vrtulníky rozmísťují na hranici mezi Afghánistánem a Tádžikistánem velké množství bojovníků ISIS. Ruský ministr vnitra Igor Zubov uvedl, že v oblasti se pravděpodobně budou připravovat rozsáhlé provokace aby vyvolaly humanitární krizi a destabilizovaly situaci poblíž ruské jižní hranice.
V roce 2018 bylo zveřejněno mnoho zpráv o neidentifikovaných helikoptérách vyzvedávajících teroristy z různých míst v Sýrii a pomáhajících členům ISIS v Afghánistánu. Dne 22. listopadu ruská federální bezpečnostní služba (FSB) uvedla, že zadržela dva vůdce a sedm členů Hizb ut-Tahrir kteří se pokoušeli v zemi vytvořit teroristickou buňku.
"Federální bezpečnostní služba ve spolupráci s ministerstvem vnitra a národní gardou provedla zvláštní operaci v Moskvě, v Tatarstánu a Tyumenském regionu a přerušila činnost dvou vůdců a sedmi členů Hizb ut-Tahrir al- Islámské mezinárodní teroristické organizace, “píše se v prohlášení. "Účelově pracovali na vytvoření tajných sítí organizace v ruských regionech a řešili problémy financování nezákonných činností," dodala FSB. 8. listopadu FSB zadržala příznivce ISIS v oblasti Dagestanu. Zatčení jednotlivci za teroristickou skupinu shromáždili nejméně 10 milionů rublů (157 000 dolarů). "Federální bezpečnostní služba ve spolupráci s vyšetřujícím výborem, ruským ministerstvem vnitra a federální službou pro finanční monitorování vypátrala činnost podzemní buňky v Dagestanském regionu která shromažďovala a převáděla peníze pro potřeby mezinárodní teroristické organizace Islámský stát, “prohlásil CPR. Podle FSB „shromáždili nejméně 10 milionů rublů.“ Koncem dubna 2019 Rusko oznámilo, že posiluje své základny v Kyrgyzstánu a Tádžikistánu aby čelilo hrozbě militantů. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že po porážce ISIS v Sýrii a Iráku se členové teroristické skupiny stěhují do jiných regionů. Situace je zvláště komplikovaná v Afghánistánu kde přítomnost USA nevyřešila stávající problémy. Dne 18. dubna 2019 generál plukovník Alexandr Manilov, předseda Koordinační služby Rady velitelů pohraničních jednotek CIS uvedl, že na hranicích bývalých sovětských zemí s Afghánistánem bylo soustředěno přibližně 10 000 militantů různých teroristických skupin. Jen v prvních měsících roku 2019 dorazilo přibližně 6 000 z nich. Současně probíhají také vnitřní boj proti terorismu v Rusku. Dne 22. listopadu ruská federální bezpečnostní služba (FSB) uvedla, že zadržela dva vůdce a sedm členů.
Kromě diskuse o protiteroristických aktivitách se setkání Patruševa zaměřilo na vývoj společného mechanismu v boji proti „barevným revolucím“. Jejich setkání znamená, že Moskva a Peking posílí spolupráci v oblasti obecné bezpečnosti. Budou si vyměňovat informace; jejich zpravodajské služby mohou pravděpodobně provádět společné a koordinované akce. V případě vážné krize mohou být společné zvláštní a vojenské síly koordinovány a provádět operace společně. To platí jak pro Afghánistán, tak pro další země střední Asie.
Čínské speciální síly údajně působí v Sýrii. V roce 2017 bylo oznámeno, že v zemi působí zvláštní jednotka s názvem „Noční tygři“ která bojuje s ujgujskými povstalci kteří bojují proti vládě prezidenta Bashara al-Assada ve spolupráci s ISIS. Je nepravděpodobné, že jejich akce nebyly nějakým způsobem koordinovány s Ruskem.

https://southfront.org/russia-and-china ... tral-asia/

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 29199
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Zajímavé informace ze Střední Asie

Příspěvek od Alchymista » 29 dub 2021, 17:04

Tádžikistán - Kirgistán
Prestrelka na hraniciach? pri vodárenskej (zavlažovacej?) stanici "Golovnoj" (kirgissky "Batken" / "Batkene") s použitím guľometov a minometov. Najmenej 10 zranených/mrtvych?
Príčinou dlhodobého napätia sú neriešené nacionalistické a etnicko-banditské spory a spory o vodu
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Uživatelský avatar
skflanker_
Sponzor fóra
Příspěvky: 8436
Registrován: 07 úno 2017, 20:22

Re: Zajímavé informace ze Střední Asie

Příspěvek od skflanker_ » 11 črc 2021, 14:51

Vojenský potenciál štátov Uzbekistan + Kazachstan + Kyrgyzstan + Turkmenistan + Tadžikistan
0.jpg
Zdroj https://ru.valdaiclub.com/multimedia/in ... lnoy-azii/ z 20.05.2021 + väčšie foto

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 29199
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Zajímavé informace ze Střední Asie

Příspěvek od Alchymista » 03 srp 2021, 18:52

Asi sem - priamo Afganistan to neni
https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/cin ... hanistanu/
Čínsko-ruské cvičení po destabilizujícím odchodu USA z Afghánistánu
Chystá se událost, o které Západní média spíše moc informovat nebudou, a když ano, asi budou strašit.

A aby ne, když pořád straší buď Ruskem, nebo Čínou, a najednou se chystá návštěva trochy tisíc ruských vojáků v Číně, kde se pořádá společné vojenské cvičení. V minulosti už probíhala společná cvičení Ruska s Čínou a někdy i s jinými zeměmi zejména ze Střední Asie. Zrovna tak probíhala i společná námořní cvičení, kdy se zejména nacvičovaly rozsáhlé námořní záchranné operace. Po vypuknutí pandemie však skončila i společná vojenská cvičení. Na tyto manévry by tudíž v jistém smyslu šlo pohlížet jako na určitý projev post-pandemického zotavení.

Zároveň se na něj pohlíží i jako na určitou reakci na americké opuštění Afghánistánu, takže hrozí, že se z něj stane líheň terorismu snažícího se pronikat do okolí. Čínští experti způsob opuštění Afghánistánu zřetelně moc nevítají, neboť o cvičení se vyjadřují následovně:

„Rusko je nachystáno se v srpnu zapojit do cvičení v Severozápadní Číně se zaměřením na společnou obranu regionální bezpečnosti a stability. Bude to první společné cvičení v Číně od vypuknutí epidemie COVID-19 roku 2020, které ukazuje vysokou úroveň vzájemné důvěry mezi oběma ozbrojenými silami spolu se zájmem o bezpečnost a stabilitu Střední Asie, když USA z Afghánistánu tak nezodpovědně stáhly vojska.“

Čínští bezpečnostní experti by asi těžko chtěli USA upírat právo odsud odejít, kdyby to probíhalo normálně v součinnosti s okolními zeměmi přijímajícími vlastní bezpečnostní opatření. Náhlý úprk ze země ale blízké státy nutí na tento stav spěšně reagovat jako na nouzovou situaci, až to budí podezření, že by v tom mohl být i nehezký úmysl.

Cvičení Zapad/Interaction-2021 proběhne na vojenském cvičišti Qingtongxia v autonomní oblasti Ningxia Hui v severozápadní Číně, kde se dobře cvičí operace ve středoasijském prostředí, které bude třeba možná ochránit před infiltrací teroristů. Takže nikoho, komu záleží na globální stabilitě, by to nemělo znepokojovat, spíše naopak. Jelikož manévry Zapad/Interaction proběhnou v době, kdy pandemie ještě nepomine, tak jde i o nácvik a zkoušky operací ztížených podmínkami epidemie. Během takových podmínek se v Číně ještě součinnost se zahraničními vojsky nenacvičovala. Obě strany do manévrů nasadí přes 10 000 vojáků vybavených letadly, dělostřelectvem a obrněnou technikou. Hlavně však půjde o otestování součinnosti při společném průzkumu, fungování systémů včasné výstrahy a komunikačních a informačních systémů včetně společného radioelektronického boje. Když má součinnost takovýto charakter, je na tom vidět, že ty zmínky o „vysoké úrovni vzájemné důvěry“ nejsou žádnou prázdnou frází, nýbrž že se obě strany vzájemně musí být ochotny pustit do svých „bojových kuloárů“.

Má se zde cvičit nejen se špičkovou technikou, ale také se budou nacvičovat nejmodernějších bojové taktiky síťového válčení ohromně závislé na perfektní sladěnosti průzkumu, velení a komunikace na úplně všech úrovních, kdy takto budou spolupracovat armády dvou zemí s jinými jazyky. Také se prý čeká, že to je jen první díl seriálu cvičení v budoucnosti.

Taková strategická cvičení obou zemí, konkrétně Vostok-2018, Tsentr-2019 a Kavkaz-2020 zatím vždy probíhala v Rusku. Bude to poprvé, kdy Čína bude hostit pozvaná zahraniční vojsky při společném cvičení a kdy ruští vojáci vstoupí na vojenské cvičiště Qingtongxia. Mluvčí čínských ozbrojených sil Wu k tomu říká: „Účelem cvičení je konsolidovat komplexní strategické partnerství mezi Čínou a Ruskem v nové éře, prohloubit pragmatickou spolupráci a tradiční přátelství mezi oběma ozbrojenými silami a také předvést odhodlání a schopnost obou stran bojovat se silami terorismu a udržet regionální mír a bezpečnost.“

Čínští experti tvrdí, že Čína s Ruskem povedou každoročně vojenská cvičení a nenechají se přitom vykolejit ani COVID-19, neboť je tu nezbytnost posilovat společné vojenské schopnosti a postavit se regionálním i globálním výzvám i přes obtížné situace. Válka přeci může propuknout i přes pandemii a zrovna tak může během války vypuknout pandemie. Tímto cvičením se prý dostane vojenská spolupráce i s ní spojená politická vzájemná důvěra na zase vyšší úroveň, než to bylo dosud.

Také to probíhá v rámci širších snah regionálních zemí reagovat na možné potíže s bezpečností v oblasti. Ve středu vedl čínský státní rada a ministr obrany Wei Fenghe tváří v tvář rozhovory s ruským ministrem Sergejem Šojgu v Tádžikistánském Dušanbe, kde se účastnili shromáždění ministrů obrany členských států Šanghajské organizace pro spolupráci, které řeší vzniklou hrozivou bezpečnostní situaci v regionu. Také pro média jak Wei, tak Šojgu mluvili o kvasící situaci v Afghánistánu i v celé Střední Asii a o důležitosti regionální bezpečnosti a stability, které jim dělají starosti.

Když čínští experti mluví o změnách situace v Afghánistánu, která jim dělá vrásky, kdy nešetří výčitkami vůči USA, které svá vojska z Afghánistánu stáhly prý dost nezodpovědným způsobem, z něhož vzniká obtížná situace představující pro země v celém regionu nepříjemné břemeno. Čína s Ruskem, jakožto rozhodující mocnosti v oblasti, vnímají tedy jako povinnost společně sehrát svoji roli při společné obraně míru a stability v regionu a zabránit tomu, co se v podobné situaci děje vždy, když se to podcení, tedy terorismus se začne rozlévat ze svého ohniska a zakořeňovat v okolí. Takže se musí nutně znemožnit rozvoj teroristických sil v širším regionu.

Jestřáby v USA asi čínsko-ruská vojenská spolupráce moc netěší, ale v podstatě si o ni říkají. Obě země jsou pod tlakem USA, což je logicky tlačí k posilování veškeré, i vojenské spolupráce a tedy i ke společným cvičením. Když navíc odešly z Afghánistánu způsobem, který by potenciálně mohl destabilizovat širší region, vzniká tím situace, kdy místní země nemají jinou volbu než to urychleně řešit vojenskou spoluprací, a co jiného vlastně Číně s Ruskem zbývá než úzká vojenská kooperace?

Kromě odchodu USA z Afghánistánu je tu i pro změnu trvající přítomnost amerických ozbrojených sil, jak ve Střední, tak i v Jižní Asii, kdy obě země musí počítat s možností, že budou nuceny těmto silám čelit, buď při své obraně, nebo při obraně životně důležitých strategických koridorů, přičemž nejefektivnější to bude, pokud jim budou čelit společně. Takže i to je důvod, jímž jsou obě země nuceny úzce vojensky spolupracovat.

Velice symbolické je i to, že společného cvičení obou zemí se bude osobně účastnit sám ruský ministr obrany Sergej Šojgu, uzavírá článek.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 29199
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Zajímavé informace ze Střední Asie

Příspěvek od Alchymista » 19 zář 2021, 19:02

https://ekonomickydenik.cz/tricet-let-o ... -despocie/
Třicet let od rozpadu SSSR: středoasijská fúze bolševické totality a orientální despocie
Víkendový seriál o zemích, jež vznikly před třiceti lety po rozpadu Sovětského svazu, zakončíme dílem o zemích střední Asie. Tři z nich – Uzbekistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán – patři mezi postsovětskými republikami mezi ty nejchudší. Turkmenistán je na tom díky zemnímu plynu ekonomicky lépe, ovšem za cenu nejdrsnějšího totalitního režimu.

Bývalé sovětské republiky ve střední Asii mají mnoho společného, co se politické situace týče. Vládnou zde již tři desetiletí rodinné klany v prostředí, jež kombinuje sovětský totalitní režim s orientální despocií. Ani smrt turkmenského diktátora Saparmurata Nijazova (2006) a uzbeckého Islama Karimova (2016) nepřinesla obrat směrem k demokracii. Emomali Rahmon vládne Tádžikistánu od roku 1992 dodnes. Prezidenti Kyrgyzstánu se střídají v důsledku revolucí a převratů poměrně často.

Když dáme stranou specifický případ Kazachstánu, který byl popsán samostatně, země střední Asie čelí řadě problémů. Jedením z nich je vysoký populační přírůstek vedoucí k přelidnění a chudobě. Přetlak se snižuje emigrací. Již v 90. letech se odstěhovala početná ruská menšina, následně odcházejí za prací statisíce Uzbeků, Kyrgyzů a Tádžiků – hlavně do Ruska a Kazachstánu. Co se týká hodnoty HDP na obyvatele, jsou na tom tyto tři země hůř než lépe vedené africké země, jako je Ghana nebo Keňa.
stredniasie-hdp-obyv[1].png
stredniasie-hdp-obyv[1].png (8.76 KiB) Zobrazeno 1638 x
Co se týká zahraničně politické orientace, ve střední Asii se střetává vliv Ruska, Číny, Spojených států, Turecka a v menší míře též Íránu a Indie. Středoasijské režimy se díky tradiční orientální vychytralosti umějí v takovém prostředí pohybovat; možná je to jejich nejsilnější stránka. Stále větším rizikem se stává nestabilita v sousedním Afghánistánu. Nákaza fundamentálním islámem by se totiž mohla přenést i do těchto postsovětských států.

Zemní plyn, zlato, bavlna
Ekonomika zemí střední Asie je slabá, ve vývozu dominují nerostné suroviny. V případě Uzbekistánu tvořily v roce 2019 podle ekonomického webu oec.world hlavní položky vývozu zlato (37,3 %), zemní plyn (16,3 %) a bavlna (9,3 %), v sousedním Kyrgyzstánu jednoznačně dominuje zlato (55,7 %). Turkmenistán je závislý na vývozu zemního plynu (81,4 %), zbytek tvoří hlavně ropa, ropné produkty a bavlna. Pestřejší je export Tádžikistánu, ve kterém nalezneme vedle zlata a bavlny také látky a oděvy, hliník, zinek, olovo a další průmyslové kovy.

Obchodní vazby na Rusko se za poslední tři desetiletí hodně rozvolnily. Země střední Asie dnes více obchodují s Čínou a některé i s Tureckem. Někdy se tak stalo za dramatických okolností. Dodnes nevysvětlený výbuch na plynovodu směrem do Ruska ochromil v dubnu 2009 vývoz z Turkmenistánu. Tamní režim se naštval a nalezl jiné cesty, jak dostat zemní plyn k odběratelům. Ve hře byl i export do Evropy přes Ázerbájdžán, jenže ten zmařily ruské výhrady ke stavbě plynovodu v Kaspickém moři i krach ambiciózního projektu Nabucco.

Příležitosti využili Číňané, kteří hbitě přistavěli další potrubí plynovodu z Turkmenistánu. Ten vede přes území Uzbekistánu a Kazachstánu do čínského Sin-tiangu, první etapa vznikla již během let 2007 až 2009. Ve výstavbě je plynovod, který povede od turkmenských ložisek přes Afghánistán a Pákistán do severní Indie. Taliban se zatím tváří, že s projektem souhlasí; zřejmě cítí vůni dolarů z tranzitních poplatků.

Samotný Turkmenistán zůstává záhadou. Na rozdíl od jiných postsovětských zemí zde prakticky nefunguje statistický úřad a spolehlivých informací o zemi je málo. Dokonce i v tabulce uvedené hodnoty HDP na obyvatele jsou pouhým odhadem Mezinárodního měnového fondu. Do světa tak pronikají hlavně informace o bláznivých nápadech tamního prezidenta Gurbanguliho Berdymuhamedova. Ten lidem zakázal kromě spousty jiných věcí černá auta a krátké kalhoty, zatímco sám se nechává oslavovat jako největší turkmenský spisovatel, zpěvák a sportovec.
Nadějný obrat v Uzbekistánu

Největší pozornost směřuje k Uzbekistánu, který je s počtem 34 milionů obyvatel (při sčítání lidu v roce 1989 jich bylo jen 20 milionů) nejlidnatější zemí Střední Asie. Místo zemřelého Karimova se stal novým prezidentem Šavkat Mirzijojev, který v únoru 2017 spustil program ekonomických reforem s cílem zlepšit podnikatelské prostředí a přilákat zahraniční investory.

Mezi první reformy patřilo zavedení vnitřní směnitelnosti uzbecké měny, zmizel tak systém tří rozdílných měnových kurzů – oficiálního, tržního a toho na černém trhu. Loni následovala daňová reforma. V přípravě je vstup do Světové obchodní organizace (WTO). Exportu by mělo pomoct posílení dopravního spojení s Čínou a íránskými přístavy. V plánu je také výstavba první jaderné elektrárny či využití potenciálu sluneční a větrné energie.

Pokud vynecháme „koronavirový“ rok 2020, ekonomika Uzbekistánu v posledních letech roste o 5 až 6 procent ročně. Kritické hlasy varují, že úspěch reforem kazí všudypřítomná korupce a neefektivní státní správa. Každopádně bude zajímavé sledovat, jak daleko „uzbecká perestrojka“ dojde a zda bude zahrnovat i demokratizaci poměrů v zemi.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Uživatelský avatar
skflanker_
Sponzor fóra
Příspěvky: 8436
Registrován: 07 úno 2017, 20:22

Re: Zajímavé informace ze Střední Asie

Příspěvek od skflanker_ » 27 led 2022, 20:46

Na tadžicko-kirgizských hraniciach došlo opäť k prestrelke medzi pohraničníkmi
Na jednom z úsekov hraníc medzi Kirgizskom a Tadžikistanom došlo vo štvrtok 27.01.2022 k prestrelke medzi kirgizskými a tadžickými pohraničníkmi. Informácie o prípadných obetiach zatiaľ nie sú k dispozícii, informovala agentúra TASS s odvolaním sa na Pohraničnú službu kirgizského Štátneho výboru národnej bezpečnosti Situácia v pohraničí oboch štátov je podľa tohto zdroja napätá a tadžická strana pri ostreľovaní používa mínomety a granátomety ...
Zdroj https://www.hlavnespravy.sk/na-tadzicko ... mi/2841787 z 27.01.2022
+ video z nočnej streľby
https://vk.com/video-123538639_456274213, dĺžka videa 20 sek.
Zdroj https://vk.com/wall-123538639_2145488 z 27.01.2022
+
začalo to po 19:35 hod miestneho času (16:35 hod MSK)
https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/13546285 z 27.01.2022

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 29199
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Zajímavé informace ze Střední Asie

Příspěvek od Alchymista » 10 srp 2022, 15:19

http://casopisargument.cz/?p=44559
Keď stredoázijskí prezidenti rozumejú svojim krajinám a chápu svet
Peter Juza analyzuje novou dynamiku regionální spolupráce mezi středoasijskými zeměmi, která je odpovědí na nové geopolitické výzvy.

Už aj v Strednej Ázii vedia, že anglosaská forma globalizácie zlyhala a budúcnosť sveta je v regionalizácii.

Pred pár dňami uskutočnené Štvrté konzultačné stretnutie prezidentov krajín Strednej Ázie (21. júna 2022) v kirgizskom letovisku Issyk-Kuľ možno jeho obsahom a rozsahom vnímať ako druhý historický summit na pôde Kirgizska.

Tým prvým zjavne bolo podujatie, ktoré organizoval dnes už legendárny spisovateľ a predstaviteľ magického realizmu Čingiz Ajtmatov pre niekoho v ďalekom roku 1986.

Inak sám Č. Ajtmatov neskôr zavesil spisovateľské pero na klinec a po ukončení existencie Sovietskeho zväzu po roku 1991 zastupoval – ako kolega veľvyslanec – Kirgizskú republiku v Belgickom kráľovstve, Luxembursku, Holandsku a potom aj pri NATO, EÚ a UNESCO.

História
Na osvieženie, resp. občerstvenie pamäti. Prvé Konzultačné stretnutie prezidentov krajín Strednej Ázie sa konalo (2018) v Nur-Sultane. Druhé v Taškente (2019).

Pôvodne plánované na rok 2020 v Biškeku sa kvôli nekonalo, ale v auguste 2021 sa v Turkmenistane – tretie – konzultačné stretnutie nakoniec uskutočnilo.

No a na základe dohody prezidentov budúce – piate – stretnutie sa uskutoční v zelenom meste, v hlavnom meste Tadžikistanu (najchudobnejšej, ale hrdej krajine Strednej Ázie), v Dušanbe v roku 2023. A opäť v lete, kedy je príroda v Tadžikistane najkrajšia.

Predtým (19. júla 2022) vo svojej rezidencii Čolpon-Ata (Чолпон-Атa) prijal prezident Kirgizska stredoázijských ministrov zahraničných vecí s výnimkou Turkménska, ktoré na stretnutí zastupoval mimoriadny a splnomocnený veľvyslanec v Kirgizsku (a menovec ministra) Šadurdy Mederov (Шадурды Мередов). Ministrov navigoval na upevnenie regionálnej spolupráce.

Takže na brehu jazera Issyk-Kuľ, kde inak bola počas sovietskej éry aj tajná výskumno-vývojová základňa na projektovanie morských torpéd, o ktorej nevedeli ani americké ani britské tajné služby, ktoré dnes tak rady (dez)informujú svet svojimi nespočetnými scenármi o situácii na Ukrajine, sa stretli prezidenti Kazachstanu, Tadžikistanu, Turkménska a Uzbekistanu, ktorých hostil prezident Kirgizska (čo možno vnímať, že Kirgizsko sa po pochybnostiach a koketovaní s kdekým stalo plnohodnotným regionálnym partnerom v rámci Strednej Ázie).

Na Issyk-Kule je vynikajúca voda, sú tam príjemné pláže, panenský vzduch, služby zatiaľ ako v Chorvátsku v roku 1991, ale ide nielen o podnikateľsky, inšpiratívny a inšpirujúci priestor, ktorý prezidenti aj využili.
Štvrté konzultačné stretnutie

Excelencie Kasym-Žomart Tokajev, Emomali Rachmon, Serdar Berdymuchamedov, Šavkat Mirzijojev a domáci Sadyr Žaparov sa v rámci diskusie zhodli, že:

1. rok 2022 bol zatiaľ v dôsledku snáh tretích krajín (žiaden z prezidentov ich nemenoval, ale je jasné, o koho ide, tak si dovolíme malé stotožnenie: USA, Veľká Británia, Turecko…), rokom, kedy bola spochybňovaná nezávislosť a štátnosť krajín v rámci Strednej Ázie prostredníctvom pokusov o zmenu politických režimov (január 2022 – Kazachstan, jar 2022 – nepokoje v Horskom Balchaši v Tadžikistane, letné udalosti v Karakalpakstane v Uzbekistane, neustále zostrovanie situácie na hraniciach s Afganistanom…);

2. berúc do úvahy horeuvedené, prezidenti sa dohodli na zlepšení koordinácie reagovania na hrozby regionálnej bezpečnosti s cieľom zaistiť stabilné obchodno-ekonomické vzťahy v rámci regiónu a taktiež v sfére kultúrno-humanitárnej spolupráce;

3. je čas, a to je potrebné využiť, vypracovať spoločnú (koordinovanú) politiku Strednej Ázie – čo doteraz absentovalo – a aj touto cestou prekonávať miestne geografické a kultúrne diskrepancie neriešené od 90-tych rokov minulého storočia.

Celkovo je ešte potrebné akcentovať, že tento de facto summit prezidentov prezidentov krajín Strednej Ázie sa konal:

– bez ingerencie (a skrytej účasti) ktoréhokoľvek rozhodujúceho hráča v geopolitike Strednej Ázie, čo asi najviac zavzdušnilo rozpadajúcu sa Európsku úniu, s ktorou nepočíta, okrem Ukrajiny, nikto zo serióznych geopolitických aktérov, takže Brusel v panike ohlásil konferenciu EÚ – Stredná Ázia (Samarkand 17.-18. november 2022). Lenže predtým bude ešte v Uzbekistane summit Šanghajskej organizácie spolupráce. Táto bruselská panika je aj potvrdením postupného scvrkávania sa Západu vo svete, čo naši anglosaskí súdruhovia vo vedení a najmä zatiaľ vo vedení Slovenska a geriatria okolo J. Borella (nar. 24. apríla 1947), neradi počujú;

– diskusie, resp. posudzované dokumenty sa neodvolávali na záväzky, resp. spojenia s dokumentami napr.: Spoločenstva nezávislých štátov (SNŠ) alebo výrazného integračného fenoménu – Eurázijskej ekonomickej únie (EEÚ). Nakoniec už koncom 90-tych rokov sa v regióne aktivizovali prvé integračné pokusy, ale Eurázijské ekonomické spoločenstvo sa pretavilo do EEÚ (už s participáciou Moskvy) a Organizácia stredoázijskej spolupráce zanikla úplne;

– rokovanie piatich prezidentov sa uskutočnilo v ruskom jazyku(!), čo len potvrdzuje, že ruský svet (русский мир) nie je na ústupe. Záleží len na tom, komu vyjadríte svoje sympatie, resp. pod akým propagandistickým tlakom sa rozhodujete.
V čom možno vidieť význam stretnutia?

Nezabúdajme, že tu je bezbrehým a nenažraným kapitalizmom spôsobená geopolitická turbulentnosť, krach projektu globalizácie, ekonomická a energetická kríza.

A nezabúdajme, že iní prezidenti viac rozumejú svojmu remeslu než v staručkej (so všetkým, čo z toho plynie) Európe a snažia sa spoločne hľadať riešenia stavu, ktorí nespôsobili a najmä – akceptujúc národnoštátne záujmy svojich krajín.

Nie týchto (tejto), ale svojich krajín, ktorými sú: Kazachstan, Kirgizsko, Tadžikistan, Turkménsko a Uzbekistan.

Preto možno vznikla Zmluva o družbe, dobrom susedstve a spolupráci s cieľom rozvoja Strednej Ázie v 21. storočí (Договоре о дружбе, добрососедстве и сотрудничестве в целях развития Средней Азии в XXI веке), ktorú je potrebné vnímať ako historický moment v rámci strategickej pentagonály, ktorá sa formuje v Strednej Ázii.

K tej sa vrátime neskôr, pretože prezidenti podpísali nehľadiac na to, že summit má v krstnom liste zapísané „konzultačné stretnutie“, ešte niekoľko (päť) vážnych dokumentov, resp. rozhodnutí:

·rozhodnutie prezidentov – zriaďovateľov medzinárodného Fondu na záchranu Aralského mora (Фонд спасения Арала) o predĺžení splnomocnení pre Emomali Rachmona ako prezidenta Fondu…;

+ spoločné vyhlásenie Konzultatívneho stretnutia prezidentov krajín Strednej Ázie;
+ koncepciu vzájomnej spolupráce krajín regiónu v rámci mnohostranných formátov;
+ regionálny koncept „Zelený program pre Strednú Áziu“;
+ cestovnú mapu regionálnej spolupráce na roky 2022 – 2024.

Pred stretnutím v Kirgizsku sa najviac hovorilo o spomenutej Zmluve o družbe, dobrom susedstve a spolupráci s cieľom rozvoja Strednej Ázie v 21. storočí.

Prezident S. Žaparov sa vyjadroval, že zmluva bude mať kladný vplyv na ďalšie zblíženie, rozšírenie spolupráce a regionálnu integráciu. Samozrejme, pri akceptácii riešenia výziev a hrozieb súčasnosti: „… daná Zmluva… sa stane pevným základom ďalšieho prekvitania priestoru Strednej Ázie…“

V podobnom duchu sa vyjadril aj K.-Ž. Tokajev: „… v tomto roku a na budúci rok budeme oslavovať tridsiate výročie našich diplomatických vzťahov. V minulých storočiach … sme spolu prekonali historické peripetie a dnes predstavujeme na svetovej politickej mape nezávislé a suverénne štáty. Aj dnes máme pred sebou historickú misiu – zabezpečiť celostnosť, bezpečnosť a rozvíjanie našich krajín…“

Názory, názory…
Niektorí znalci stredoázijských politických pomerov (menšia časť) sú presvedčení, že tieto stredoázijské aktivity sú akýmsi vzopätím proti Moskve, a iná (ešte menšia) časť, že to je reakcia na narastanie dôvery medzi Ruskom, Tureckom a Iránom a že nedávne stretnutie lídrov týchto krajín v Teheráne je prazákladom novej antizápadnej aliancie (od východnej Európy po Juhočínske more) s Ruskom v centre.

No a kam sa prikloní Stredná Ázia je (väčšej časti) jasné, len sa o tom v našich médiách nehovorí.

Takže regionálna integrácia v Strednej Ázii nie je založená na filozofii „integrovať sa proti Rusku“, alebo reakcia na špeciálnu operáciu na Ukrajine. Je to reakcia na fakt, že bezbrehá globalizácia – a to treba priznať a prízvukovať – zlyhala.

Ďalej nezabúdajme, že okrem K+K (Kazachstanu a Kirgizsko), ostatné krajiny priamo susedia s Afganistanom. Je to surová realita a tá si vyžaduje regionálnu reálpolitiku. V Afganistane totiž ostáva naďalej bezpečnostne zložitá situácia, čo nemôže nechať Strednú Áziu bez ostražitosti.

Okrem hore spomenutých piatich dokumentov teda – bol a nebol – podpísaný ten hlavný, nosný a rozhodujúci: Zmluva o družbe, dobrom susedstve a spolupráci s cieľom rozvoja Strednej Ázie v 21. storočí.

Prezidenti Kazachstanu, Uzbekistanu a Kirgizska ho podpísali na mieste. Prezidenti Tadžikistanu a Turkménska vyslovili súhlas s filozofiou a dikciou tejto Zmluvy, ale ju nepodpísali s odkazom na to, že vnútroštátne procedúry im to neumožňujú.

Lenže Kazachstan je ekonomicky najposunutejšou krajinou, Uzbekistan je najľudnatejším subjektom, Kirgizsko sa vracia na politickú scénu, Turkménsko si stráži svoj štatút silnej neutrality a Tadžikistan je zasa najchudobnejšia a najnestabilnejšia krajina.

Nepodpísanie dokumentu sa tak dá pochopiť, ale rozumieť sa tomu nedá, najmä ak bola prípravná fáza stretnutia!
Keď niekto chápe a niekto nerozumie

Štvrté konzultatívne stretnutie prezidentov krajín Strednej Ázie je za nami a hlavné smerovanie regionálnej spolupráce bolo konsenzuálne (t.j. bez ruského /možno aj bez čínskeho/ a hlavne bez anglosaského vplyvu, čo je mimoriadne dôležité pre budúcnosť nielen Strednej Ázie, ale pre ľudstvo ako také) nalinkované.

Momentálna budúcnosť je zjavne v regionálnej spolupráci a regionálnej rozumnej integrácii. A regionálni lídri stredoázijských krajín, túto novú geopolitickú výzvu pochopili.

A naši – nič – veď je (vraj) čas do konca augusta.

Že by do 21. augusta?
Rozumejú svojim krajinám.... :smich: Ako každý mafián.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 29199
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Zajímavé informace ze Střední Asie

Příspěvek od Alchymista » 11 srp 2022, 16:20

http://casopisargument.cz/?p=44313
Firmy ve střední Asii pociťují dopady války na Ukrajině
K problémům patří rostoucí náklady, snížení dovozu a vývozu do Ruska i na Ukrajinu nebo omezený přístup k úvěrům.

Průzkum Světové banky ukázal, že od února 2022 jsou podniky v Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu pod tlakem rostoucích výrobních nákladů a omezeného přístupu k úvěrům.

Celkem 65 % podniků v těchto třech středoasijských zemích uvádí, že se již téměř půl roku potýkají s rostoucími výrobními náklady. Dalších 64 % respondentů zvyšuje ceny výrobků nebo trpí klesající ziskovostí a 43 % dotázaných podniků uvedlo, že snížilo dovoz z Ruska a Ukrajiny nebo zcela zastavilo nákupy z těchto zemí. Naproti tomu tržby podniků prodávajících vývozcům nebo nadnárodním společnostem z Ruska nebo Ukrajiny se snížily o 5 %. Tržby se u dotazovaných podniků, které neprodávají do Ruska nebo na Ukrajinu, naopak zvýšily o 5 %.

Kyrgyzské podniky pociťují ekonomické důsledky situace na Ukrajině nejvíce. Autoři studie konstatují, že z hlediska obchodních vztahů je Kyrgyzská republika s Ruskem nejvíce integrovaná ze všech tří sledovaných zemí. Proto 87 % kyrgyzských respondentů zvýšilo výrobní náklady kvůli tomu, že nakupují více výrobků a materiálů z Ruska. Také 32 % kyrgyzských podniků potřebuje upravit své úvěry a snížit své dluhové zatížení.

Mezi hlavní problémy, se kterými se podniky při získávání úvěrů potýkají, patří podle Světové banky vysoké úrokové sazby, dostupnost zajištění a záruk a neochota bank poskytovat úvěry, pravděpodobně v důsledku přísnějších pravidel pro poskytování úvěrů a averze k riziku v prostředí zvýšené globální nejistoty.

Analytici Světové banky uvedli, že v důsledku finančních potíží může utrpět produktivita a konkurenceschopnost zkoumaných podniků z Tádžikistánu, Uzbekistánu a Kyrgyzstánu. To by vedlo k uzavírání podniků, ztrátě pracovních míst a zpomalení hospodářského růstu.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Odpovědět