Uzbekistan zakúpil 12ks vrtuľníkov Mil Mi-35
Ministerstvo obrany Uzbekistanu a "Rosoboronexport" podpísali zmluvu na dodávku 12ks vrtuľníkov Mi-35. Dodávka bude zahájená v roku 2018.
Zdroj http://tass.ru/armiya-i-opk/4773415 z 30.11.2017
Vzlet prvého Mi-35M pre Uzbekistan
V Rusku v Rostove na Done (konzorcium Vrtuľníky Ruska / Вертолеты России) v stredu 24.07.2019 na testy vzlietol vrtuľník Mi-35M, biela 103, ktorý by mal byť prvý vyrobený vrtuľník na základe zmluvy podpísanej v roku 2017, kde Uzbekistan zakúpil 12ks týchto vrtuľníkov.
Zdroj https://bmpd.livejournal.com/3721396.html z 29.07.2019 + foto Meškajú 1 rok vzhľadom na pôvodnú správu, teraz v blogu píše dodávky 2019-2020
Re: Uzbekistan / Uzbekistán / Uzbecká republika
Napsal: 18 srp 2019, 18:00
od skflanker_
↑ OPRAVA:
По уточненным данным, четыре данных вертолета Ми-35М с бортовыми номерами с "101" по "104" построены не для Узбекистана, а для Сербии
Uvedené 4 ks vrtuľníkov v Rostove na Done neboli vyrobené pre Uzbekistan, ale pre Srbsko = viď téma Srbsko, príspevok
VideoBlog z leteckej základne Chanabad (Ханабад), lietadlá rodiny L-39, MiG-29, Su-25 + transport CASA C-295W:
https://youtu.be/gtKoJoz6E8g zverejnené 13.01.2021, dĺžka videa 29:28 min.
Výstavba v 1954, 80-te roky základňa "Vojna v Afganistane" (to bol ešte ZSSR), 2001-2005 základňa US, teraz VVS Uzbekistanu
Letecká škola v Karši (v 7:49 L-39 pre štúdium konštrukcie lietadla, potom 08:26 vedľa Su-25)
od 21:30 letecká výzbroj, od 24:50 avionika + šlem a oblek pilota
Re: Uzbekistan / Uzbekistán / Uzbecká republika
Napsal: 10 kvě 2021, 14:51
od martanus
V Uzbekistánu hovořili o možnosti rozmístění amerických vojenských základen
Doktrína obrany Uzbekistánu neumožňuje rozmístění zahraničních vojenských základen v zemi, uvedla agentura RIA Novosti tisková služba uzbeckého ministerstva obrany.
Tento princip je podle něj zakotven v ústavě a v koncepci zahraniční politiky.
Vojenské oddělení rovněž uvedlo, že obranná politika Uzbekistánu je založena na principu neúčasti na mírových operacích a vojenských konfliktech v zahraničí.
komentovali zprávu časopisu Wall Street Journal , že USA mohou rozmístit jednotky, které se stahují z Afghánistánu, do zemí Střední Asie - Uzbekistánu a Tádžikistánu .
Uzbecká protivzdušná obrana sestřelila afghánské letadlo. Narušilo hranice
Uzbecká protivzdušná obrana sestřelila v neděli večer afghánské vojenské letadlo, které se pokusilo narušit hranici. Uvedlo to afghánské ministerstvo obrany. Pilot se katapultoval a přežil, informoval uzbecký resort obrany. Na palubě byli další nejméně dva lidé, které záchranáři převezli do nemocnice.
Nad Uzbekistánem se MiG-29 srazil s afghánským letounem Embraer-314.
TAŠKENT, 16. srpna - RIA Novosti. Úřad generálního prokurátora Uzbekistánu zveřejnil podrobnosti o havárii afghánského letadla Embraer-314 na území republiky.
Podle tiskové služby ministerstva požádaly den předtím tři vojenské letouny Embraer-314 afghánského letectva o povolení přistát na letišti Chanabád v Karši v Kaškadarjské oblasti na jihu Uzbekistánu. Byly odkloněny na letiště Termez v provincii Surkhandarya a doprovázely je dva vojenské letouny MiG-29.
"Během pozorování se však letadla Embraer-314 a MiG-29 srazila a havarovala v okrese Šerabád v provincii Surkhandarya. Piloti těchto letadel přistáli na padácích," uvádí se v prohlášení na kanálu Telegram generální prokuratury.
Již dříve bylo oznámeno, že piloti byli hospitalizováni, podle lékařů jsou ve vážném stavu na jednotce intenzivní péče.
Během dvou dnů uzbecké letectvo donutili přistát v Termezu 22 afghánských letadel.
Během posledních dvou dnů překročilo uzbeckou hranici nelegálně 22 vojenských letadel a 24 vojenských vrtulníků z Afghánistánu. Všichni byli násilně vysazeni na letišti v Termezu, informovala včera 16. srpna agentura Sputnik Uzbekistán s odvoláním na tiskovou službu Generální prokuratury republiky.
Agentura uvedla, že na palubě letadel, která se pokusila nelegálně překročit vzdušný prostor Uzbekistánu, bylo celkem 585 ozbrojených vojáků.
"Letadla byla na mezinárodním letišti v Termezu násilně uzemněna. Mezitím bylo 15. srpna třem vojenským letadlům Embraer-314, která požádala o povolení přistát na letišti Chánabád v Karši, nařízeno přistát na letišti Termez. A dva vojenské letouny MiG-29 Uzbecké republiky je kontrolovaly. Během sledování se však letadla Embraer-314 a MiG-29 srazila a havarovala v okrese Šerabád v oblasti Surkhandarya. Piloti těchto letadel přistáli na padácích," uvádí se ve zprávě.
Kromě toho 158 afghánských občanů a vojáků nelegálně přešlo na území Uzbekistánu, kde byli zadrženi. Kvůli incidentu bylo zahájeno trestní řízení.
Prezident Mirzijojev zvíťazil vo voľbách s 80% hlasov
Prezidentské voľby v stredoázijskom Uzbekistane vyhral úradujúci prezident Šavkat Mirzijojev so ziskom 80,1% hlasov. Vyplýva to z predbežných výsledkov nedeľňajšieho hlasovania, ktoré v pondelok zverejnila uzbecká ústredná volebná komisia. Mirzijojev (64), ktorý je pri moci od roku 2016, si tak zabezpečil druhý 5-ročný prezidentský mandát na čele tejto najľudnatejšej z bývalých stredoázijských sovietskych republík, udržiavajúcej úzke vzťahy s Ruskom a Čínou. Pozorovatelia z Organizácie pre bezpečnosť a spoluprácu v Európe (OBSE) však vo svojom hodnotení uviedli, že nedeľňajšie voľby v Uzbekistane nemožno považovať za skutočnú súťaž politických síl, pričom poukázali na vylúčenie opozičných strán.
“Počas volebného dňa boli zaznamenané výrazné procedurálne neregulárnosti. Volebná legislatíva má stále mnoho nedostatkov a nespĺňa medzinárodné štandardy pre demokratické voľby,” uvádza sa vo vyhlásení pozorovateľskej misie OBSE...
Pašeráci vykopali 70metrový tunel vedoucí z Uzbekistánu do Kyrgyzstánu
Operativci Státní bezpečnostní služby (SSS) Uzbekistánu objevili další tunel vedoucí do Kyrgyzstánu. Dříve bylo oznámeno objevení dvou tunelů. To hlásí Podrobno.uz prostředků.
V důsledku operací a vyhledávání prováděných v regionu Andijan bylo zjištěno, že v domě občana žijícího v Babur makhalla města Karasu, okres Kurgantepa, je skrytá podzemní cesta vedoucí na území sousedního státu.
.
Majitel domu, v tajné dohodě s občany Kyrgyzstánu, vykopal podzemní chodbu asi 16 metrů hlubokou a 70 metrů dlouhou, procházející pod kanálem Shakhrikhansai, který rozděluje uzbecko-kyrgyzskou státní hranici, a vybavil ji speciálním elektrickým osvětlovacím systémem a zařízením pro dodávku kyslíku.
Velké množství cizí měny bylo vyvezeno z Uzbekistánu do Kyrgyzstánu podél objevených podzemních tras a do naší země byly přivezeny různé komoditní a materiální hodnoty.
V rámci vyšetřovacích akcí prováděných v zahájených trestních věcech byly donucovacím orgánům kyrgyzstánu zaslány příslušné informace o adresách tří identifikovaných podzemních chodeb nacházejících se na kyrgyzské straně a jejich organizátorů s žádostí o přijetí právních opatření proti nim.
V důsledku opatření provedených v květnu až červnu zástupci Kyrgyzstánu na jejich území bylo zastaveno fungování objevených skrytých podzemních chodeb.
V současné době probíhají vyšetřovací úkony v rámci zahájené trestní věci.
Úřady Uzbekistánu oznámily pokus o převzetí moci demonstranty
V hlavním městě Karakalpakstánu se 1. července konaly protesty kvůli návrhům dodatků k ústavě, které by odstranily klauzuli o právu na odtržení od Uzbekistánu. Organizátoři akce byli zadrženi
Úřady Republiky Karakalpakstán, která je součástí Uzbekistánu, zadržely organizátory protestů, které se den předtím konaly v jejím hlavním městě, městě Nukus. Uvádí to společné prohlášení Jokargy Kenese (parlament), Rady ministrů a Ministerstva vnitra Karakalpakstánu.
V prohlášení se uvádí, že organizátoři nepokojů, „schovávající se za populistická hesla, manipulující s vědomím a důvěrou občanů“, shromáždili lidi na náměstí, kde sídlí administrativní budovy. Účastníci shromáždění se pokusili zmocnit se vlády „navzdory politice otevřenosti a svobodné vůle, kterou Republikou Uzbekistán prosazuje“. Orgány činné v trestním řízení zastavily „nezákonné jednání podněcovatelů“.
Parlament, vláda a ministerstvo vnitra zdůraznily, že stát má „potřebný potenciál zabránit dalšímu otřesu situace“ a všichni „provokatéři“ budou nalezeni a postaveni před soud.
Prohlášení také bere na vědomí pokusy vnějších sil ovlivnit situaci v Karakalpakstánu „prostřednictvím cíleného zveřejňování informací a zkreslování aktuálního dění“.
Důvodem protestů v Nukusu byl návrh nové ústavy země. Změny zahrnují vyloučení ustanovení o suverenitě Karakalpakstánu a právu jeho lidu na odtržení na základě výsledků všeobecného referenda ze základního zákona. Ministerstvo vnitra vysvětlilo, že demonstranti si špatně vyložili podstatu ústavní reformy. V roce 1930 byla autonomní oblast Kara-Kalpak stažena z kazašské ASSR a převedena do RSFSR. V letech 1936–1990 byla Karakalpak ASSR součástí Uzbecké SSR. V prosinci 1990 přijal parlament Autonomní republiky Karakalpakstán deklaraci o státní suverenitě a v roce 1993 byla podepsána dohoda o vstupu Karakalpakstánu do Uzbekistánu na 20 let s právem vystoupit z republiky po referendu.
Gazeta.uz uvedl, že s demonstranty se setkal šéf Jokargy Kenes z Karakalpakstanu Murat Kamalov. Mluvil spolu s aktivistou Dauletmuratem Tazhimuratovem, který byl již dříve zadržen a jehož propuštění požadovali demonstranti. Kamalov řekl, že místní úřady souhlasily s uspořádáním pokojného protestu 5. července.
Podle uzbecké služby BBC se na pozadí kritiky reformy a výzev k protestům vyskytly v republice problémy s internetem.
Změny ústavy Uzbekistánu byly předloženy k veřejné diskusi 26. června. Předlohu v prvním čtení schválila zákonodárná komora zemského parlamentu. Navrhuje se zavést více než 170 změn k 66 článkům Ústavy – zejména prodloužit prezidentské období z pěti na sedm let. Kromě toho budou do zákona zavedeny normy, podle kterých budou všechny nesmiřitelné rozpory ve vztazích občana se státními orgány vykládány ve prospěch člověka.
Prezident Šavkat Mirzijojev také navrhl zavést do ústavy ustanovení o zákazu trestu smrti, který je v republice od roku 2008 zrušen.
Protesty v Uzbekistánu si za víkend vyžádaly mrtvé a stovky zraněných
Dnes 21:11
ČTK
Osmnáct lidí přišlo o život a nejméně 243 bylo zraněno při protestech, které se o víkendu odehrály v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu. Oznámila to v pondělí místní generální prokuratura. Úřady také zadržely více než 500 účastníků nepokojů. Agentura Reuters označila události posledních dnů za nejhorší násilnosti v této středoasijské zemi za posledních 17 let.
Prezident Uzbekistánu uvedl, že nepokoje v Nukusu byly léta připravovány zahraničními silami a jejich hlavním cílem bylo zasáhnout do územní celistvosti země a vytvořit mezietnický konflikt. https://t.me/rian_ru/170071
Re: Uzbekistan / Uzbekistán / Uzbecká republika
Napsal: 14 srp 2022, 22:46
od Kalinac
Od své starobylé role Hedvábné stezky až po čínský projekt BRI je Uzbekistán připraven zůstat důležitým geoekonomickým centrem ve Střední Asii
Samarkand na křižovatce: z Timuru do BRI a SCO
.
0uzbe.jpg (109.94 KiB) Zobrazeno 3085 x
.
SAMARKAND – Dokonalé město Hedvábné stezky, které se nachází na bezkonkurenční euroasijské obchodní křižovatce, je ideálním místem, odkud můžete prozkoumat, kam dobrodružství Nové hedvábné stezky směřuje dál. V prvé řadě se v polovině září v Samarkandu uskuteční nadcházející summit hlav států Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO).
Starobylé město oslnilo Alexandra Velikého v roce 329 př.nl a učinilo dynastii Tang bláznivou pro své zlaté broskve. Bylo to kosmopolitní centrum, které přijímalo zoroastriánské uctívání ohně a dokonce koketovalo s nestoriánským křesťanstvím, dokud v roce 712 nepřišli arabští dobyvatelé pod praporem Proroka a všechno navždy změnili.
Ve 13Th století, Mongolové irrupted na scéně s příslovečným třeskem. Ale pak se Timur, turko-mongolský dobyvatel, který na konci 14. století založil timuridskou dynastii, rozhodl ozdobit Samarkand zářivým diamantem a přitáhnout umělce z celé své obrovské říše – Persie, Sýrie, Indie – aby z něj udělali "méně domov než úžasnou trofej".
A přesto, vždy typický nomád, žil Timur v elegantních stanech a zahradách na okraji svého městského klenotu.
Obchodní šílenství Hedvábné stezky utichlo v 16 letechTh století poté, co Evropané konečně "objevili" svou vlastní námořní hedvábnou stezku.
Rusko dobylo Samarkand v roce 1868. Krátce to bylo hlavní město Socialistické republiky Uzbekistán před přesunem do Taškentu a poté, až do roku 1991, se utápělo v neviditelnosti. Nyní je město připraveno oživit svou starobylou slávu jako klíčové centrum euroasijského století.
Co by si o tom všem Timur myslel? "TIMUR - Dobyvatel světa" :
Timur se narodil v malé vesnici mimo Samarkand do klanu turkických Mongolů, jen sto let po smrti Čingischána. Když mu bylo pouhých 27 let, zasáhly ho šípy do pravého ramene a kyčle, dostal facku s pejorativní perskou přezdívkou Timur-i-Leme ("Timur Chromý"), později latinizovanou do Tamerlane.
Stejně jako u Džingise byste si nechtěli vybrat boj s Timurem. Cílevědomě se rozhodl stát se "Dobyvatelem světa" a houfně se mu to podařilo.
Timur porazil osmanského sultána Bejázída v Ankaře (nezmiňujte se o tom Turkům); zničil Zlatou hordu v kazašských stepích; bombardoval křesťanské armády ve Smyrně (dnešní Izmir) dělovými koulemi z useknutých hlav.
V Bagdádu v roce 1401 – stále si to živě pamatují, jak jsem to slyšel v roce 2003 – jeho vojáci zabili 90 000 obyvatel a zabetonovali jejich hlavy ve 120 věžích; vládl nad všemi obchodními cestami z Dillí do Damašku; evokoval poezii Edgara Allana Poea, drama Christophera Marlowa, operu Vivaldiho.
Zombifikovaný, probuzený, kolektivní Západ by se Timurovi vysmíval jako příslovečnému autokratovi nebo "diktátorovi" jako Vladimir Putin. Nesmysl. Byl islamizován a turkizován – ale nikdy nábožensky fanatický jako dnešní salafističtí džihádisté. Byl negramotný, ale mluvil plynně persky a turkicky. Vždy projevoval obrovskou úctu k učencům. Jedná se o nomáda, který byl vždy v pohybu, který dohlížel na vytvoření jedné z nejvíce oslnivých městských architektur v historii světa.
Každou noc ve 21 hodin, před psychedelickým osvětlením obklopujícím architektonický poklad Registanu ("písečného místa"), původně bazaru na obchodní křižovatce, uprostřed rozmazaných rozhovorů nesčetných rodin Samarkandů, Timurova slova stále rezonují: "Nechť ten, kdo pochybuje o naší moci, pohlédne na naše budovy."
Timur zemřel v roce 1405 v Otraru – dnes v jižním Kazachstánu – když plánoval Matku všech tažení: invazi do Mingské Číny. To je jedno z největších "co kdyby" v historii. Byl by Timur schopen islamizovat konfuciánskou Čínu? Udělal by svou stopu stejně jako Mongolové, kteří jsou stále velmi přítomni v ruském kolektivním nevědomí?
Všechny tyto otázky víří v naší mysli, když jsme tváří v tvář Timurově hrobce – ohromující desce černého nefritu v Gur-i-Mir, ve skutečnosti velmi skromné svatyni, obklopené jeho duchovním poradcem Mir Sayidem Barakahem a členy rodiny, jako je jeho vnuk, hvězdný astronom Ulug Beg.
Od Timura k Putinovi a Si Ťin-pchingovi
Si Ťin-pching a Vladimir Putin samozřejmě nejsou žádný Timurův materiál, natož současný uzbecký prezident Šavkat Mirzojojev.
Co je nyní zarážející, jak jsem viděl na zemi v rušném Taškentu a pak na cestě do Samarkandu, je to, jak Mirzoyoyev dovedně profituje jak z Ruska, tak z Číny prostřednictvím své multivektorové politiky, aby do roku 2030 nakonfiguroval Uzbekistán jako středoasijský - a eurasijský - tahoun.
Vláda silně investuje do masivního Centra islámské civilizace v Taškentu, nedaleko dominanty náměstí Chasta-Imám, kde sídlí hluboce vlivný Islámský institut al-Buchari, a také buduje zcela nový obchodní komplex na okraji Samarkandu pro summit ŠOS.
Američané investovali do obchodního centra v Taškentu se zbrusu novým úhledným Hiltonem; jen o blok dál Číňané budují svou vlastní verzi. Číňané budou také zapojeni do výstavby zásadního dopravního koridoru Nové hedvábné stezky: železnice Pákistán-Afghánistán-Uzbekistán Pakafuz v hodnotě 5 miliard dolarů, známé také jako Transafghánská železnice.
Uzbekistán nepřijal myšlenku – alespoň zatím ne – Euroasijské hospodářské unie (EAEU), která volá po volném pohybu zboží, osob, kapitálu a služeb. Země privileguje svou vlastní autonomii. Rusko to akceptuje, protože bilaterální vztahy s Taškentem zůstávají silné a neexistuje způsob, jak by se Taškent přiblížil NATO.
Z pohledu Moskvy tedy zůstává útulnější kontakt s postislámským Karimovem Uzbekistán nutností, aniž by byl nucen se připojit k euroasijským integračním institucím. To může přijít časem; není kam spěchat. Rusko se v Uzbekistánu těší obrovské popularitě – i když ne tak vysoké jako v Tádžikistánu a Kyrgyzstánu. V Rusku pracuje až 5 milionů migrantů ze středoasijských "stanů" – většinou Uzbeků a Tádžiků, i když nyní hledají práci také v Perském zálivu, Turecku a Jižní Koreji.
Jako jednu ze svých nejvyšších "zajištěných" sfér vlivu Moskva považuje středoasijské státy za kritické partnery, součást konsolidované euroasijské vize, která je v naprostém kontrastu se západním pohraničím a rychle se rozpadající Ukrajinou. Všechny cesty vedou k BRI
Čínský úhel pohledu, definovaný ambiciózní iniciativou Pásu a cesty (BRI), je mnohem jemnější. Pro celou Střední Asii se BRI rovná rozvoji infrastruktury a integraci do globálních obchodních dodavatelských řetězců.
Uzbekistán, stejně jako jeho sousedé, spojil svou národní rozvojovou strategii s BRI za prezidenta Mirziyoyeva: to je zabudováno do oficiální "Strategie akcí v pěti prioritních směrech rozvoje". Uzbekistán je také oficiálním členem Asijské infrastrukturní investiční banky (AIIB).
Vztah Číny se Střední Asií samozřejmě čerpá ze sovětské éry, ale také pečlivě bere v úvahu územní rozdělení a ohromující hraniční otázky.
Rozpad SSSR například viděl řeku, zavlažovací příkop, spoustu stromů nebo dokonce brutalistický památník u silnice, který se náhle proměnil ve vnější hranice nových suverénních národů – s nepředvídatelnými výsledky.
V éře starověké Hedvábné stezky to nedávalo smysl. Timur dobyl vše od severní Indie až po Černé moře. Nyní je těžké najít v Taškentu někoho, kdo by vás vzal přes hranice do Turkestánu přes Šymkent - oba nyní v jižním Kazachstánu - a zpět, s minimálními potížemi na hranicích. Sultán Erdogan chce posílit pověst Turkestánu tím, že ho pojmenuje hlavním městem všech turkických národů (to je nesmírně diskutabilní, ale další dlouhý příběh). A to ani nemluvíme o ohnisku ferganského údolí, které je stále náchylné k fanatickému džihádistickému vlivu organizací Islámského hnutí Uzbekistánu (IMU).
To vše hnisalo po tři desetiletí, když každý z těchto nových středoasijských národů musel artikulovat odlišnou národní ideologii spojenou s vizí progresivní, sekulární budoucnosti. Pod Karimovem Uzbekistán rychle získal Timura jako svého definitivního národního hrdinu a silně investoval do oživení veškeré slávy Timuridské minulosti. V tomto procesu si Karimov nemohl nechat ujít příležitost odborně se stylizovat jako moderní Timur v obleku.
Zpět na geoekonomické výsluní
SCO ukazuje, jak je přístup Číny ke Střední Asii definován dvěma centrálními vektory: bezpečností a rozvojem Sin-ťiangu. Silnější regionální státy jako Kazachstán a Uzbekistán jednají s Pekingem, stejně jako s Moskvou, prostřednictvím své pečlivě kalibrované multivektorové zahraniční politiky. Zásluhou Pekingu je, že se odborně staví do pozice poskytovatele veřejných statků, přičemž ŠOS funguje jako špičková laboratoř z hlediska multilaterální spolupráce. To bude ještě více posíleno na summitu v Samarkandu, který se bude konat příští měsíc.
Osud toho, co je ve skutečnosti vnitřní Eurasií – srdcem Heartlandu – je nevyhnutelný z jemné, velmi složité, víceúrovňové konkurence mezi Ruskem a Čínou.
Je důležité si uvědomit, že ve svém přelomovém projevu v roce 2013 v Nur-Sultanu, poté v Astaně, kdy byly formálně zahájeny Nové hedvábné stezky, Xi Jinping zdůraznil, že Čína je "připravena zlepšit komunikaci a koordinaci s Ruskem a všemi středoasijskými zeměmi, aby usilovala o vybudování regionu harmonie.".
Nebyla to planá slova. Tento proces zahrnuje spojení iniciativy BRI a ŠOS – která se postupně vyvinula v mechanismus hospodářské spolupráce stejně jako bezpečnosti.
Na summitu ŠOS v roce 2012 byl tehdejší náměstek čínského ministra zahraničí Čcheng Gouping již neoblomný: Čína by absolutně nedovolila, aby se nepokoje, k nimž došlo v západní Asii a severní Africe, odehrály ve střední Asii.
Moskva mohla říci přesně to samé. Nedávný (neúspěšný) převrat v Kazachstánu byl rychle vyřešen šestičlennou Ruskem vedenou Organizací Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO).
Čína stále více investuje do využívání šoustická referenční ceny k urychlenému nabití geoekonomického přehánění – přestože některé z jejích návrhů, jako je zřízení zóny volného obchodu a společného fondu SCO a rozvojové banky, se dosud neuskutečnily. To se nakonec může stát, protože v důsledku hysterie západních rusofobních sankcí se SCO – a BRI – postupně sbližují s EAEU.
Na každém summitu ŠOS jsou půjčky Pekingu škodolibě přijímány středoasijskými aktéry. Samarkand příští měsíc může být předzvěstí kvalitativního skoku konvergence: Rusko a Čína se ještě více zapojí do návratu vnitřní Asie na geoekonomické výsluní.