Afghánistán

[El Diablo]

Vzdávali se, přesto skončili rozstřílení. Tálibán nemilosrdně popravil afghánské vojáky

Americká CNN získala záznam videa, na kterém radikální hnutí Tálibán zastřelilo 22 afghánských vojáků, kteří se přitom chtěli vzdát a byli beze zbraní. K incidentu pravděpodobně došlo už v červnu, do médií se dostal až nyní. Popravě vojáků předcházela přestřelka s tálibánskými jednotkami.

https://cnn.iprima.cz/taliban-popravil- ... kbar-29397

[martanus]

Členské státy SCO přijímají společné prohlášení o Afghánistánu

Ministři zahraničí členských států Šanghajské organizace pro spolupráci přijali 14. července na zasedání kontaktní skupiny ŠOS a Afghánistánu v Dušanbe společné prohlášení o Afghánistánu, v němž vyjádřili svůj záměr pomoci Afghánistánu stát se zemí bez terorismu, válek a drog.

text celého usnesení v článku

Подробнее: https://eadaily.com/ru/news/2021/07/14/ ... fganistanu


???? - Ten první nevím kdo je, Indie, Uzbekistán, Čína, Tádžikistán, Ruská federace, Kazachstán, Pakístán, Kyrgyzstán,Mongolsko - pozorovatel

Co je SCO https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0ang ... pr%C3%A1ci

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210714/tal ... 41899.html
Tálibové kontrolují skoro polovinu újezdů v Afghánistánu, prohlásili na Ministerstvu zahraničí RF

Tálibové pod svou kontrolu získali skoro polovinu újezdů v Afghánistánu z více než 400, nemohou ale dobýt a udržet administrativní střediska provincií, prohlásil v rozhovoru pro Sputnik zvláštní zástupce prezidenta RF pro Afghánistán, ředitel druhého departamentu Asie Ministerstva zahraničí RF Zamir Kabulov.
„Nelze pustit ze zřetele skutečnost, že většina újezdů přešla k tálibům bez boje. A co to vlastně znamená? Vládní vojska prostě opustila své posádky a pozice a utekla, máme-li věci nazývat jejich pravým jménem. Proto tálibové tam tak snadno vstoupili a vzali tyto újezdy pod kontrolu. V Afghánistánu je přes 400 újezdů, z nichž více než jedna třetina, a možná i polovina, je nyní pod kontrolou tálibů, a to nikoli v důsledku bojových akcí, ale v důsledku odchodu vládních vojsk z těchto území,“ řekl Kabulov.

„A zároveň nedobyli tálibové ani jedno středisko afghánských provincií – je jich 34, o hlavním městě už ani nemluvě. Ano, z vojensko-technického hlediska jsou tálibové schopni nájezdů a útoků, vpádů do měst, na jejich udržení jim ale síly zatím nestačí,“ dodal vysoce postavený ruský diplomat.

Kabulov zdůraznil, že se tálibové ani „nesnaží“ vzít silou pod svou kontrolu 100 % území Afghánistánu, „protože mají zdravý rozum a chápou, že to není možné“.

Podle prognóz RF mohou aktivní bojové akce v Afghánistánu trvat ještě dva měsíce, v jejichž průběhu mohou tálibové vzít pod svou kontrolu ještě několik provincií, to ale nebude znamenat, že se stanou plnoprávnými vládci země, řekl zvláštní zástupce prezidenta RF pro Afghánistán. Rusko je však znepokojeno tím, že válečného chaosu na severu Afghánistánu mohou využít bojovníci IS*.
Mluvčí politické kanceláře hnutí Tálibán* Abdullahib Mansur dříve prohlásil, že větší část území Afghánistánu, kromě Kábulu a části újezdů kolem hlavního města, kontroluje Tálibán. Podle jeho slov z téměř 400 újezdů kontrolují tálibové asi 250.
V Afghánistánu probíhá konfrontace vládních sil s bojovníky hnutí Tálibán, kteří dobyli značná území na venkově a zahájili ofenzívu na velká města. Nestabilita v Afghánistánu roste na pozadí slibů americké administrativy ukončit do 11. září stažení vojsk z této země. V roce 2020 podepsali Washington a představitelé tálibů v Dauhá první za více než 18 let války dohodu o míru. Předpokládá stažení cizích vojsk z Afghánistánu v průběhu 14 měsíců a zahájení meziafghánského dialogu o výměně zajatců.

[Alchymista]

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... ri-mesice/
Afghánský prezident: Bezpečnostní situace se zlepší za tři měsíce

Cesta prezidenta Ghaniho do provincie Balch přichází ve chvíli, kdy ve většině severních provincií probíhají silné střety mezi vládními silami a Talibanem.

Většina severních provincií je svědkem silných střetů mezi vládními silami a Talibanem, prezident Ghani během návštěvy provincie Balch uvedl, že „páteř Talibanu bude zlomena“ a všechny oblasti obsazené Talibanem budou brzy znovu získány.

Během cesty se prezident Ghani setkal s řadou aktivistů občanské společnosti, aktivistů za práva žen a novinářů a zdůraznil potřebu národní soudržnosti a jednoty v zemi.

„Plán afghánské vlády na stabilizaci celé situace stále platí. Prezident měl před chvílí setkání s mládeží, ženami, Ulemou a učiteli a podrobnosti, které o něm máme - o ekonomických a bezpečnostních otázkách - budou brzy zveřejněny, “řekl Fazel Mahmoud Fazli, vedoucí správního úřadu prezidenta.

V posledním měsíci Taliban obsadil hlavní města 9 okresů provincie Balch a Taliban se přiblížil k branám Mazar-e-Sharif, centra provincie Balchu.

Po eskalaci útoků Talibanu na Balchu se obyvatelé provincie chopili zbraní na podporu obranných a bezpečnostních sil v boji proti militantům Talibanu.

Při návštěvě prezidenta na Balchu bylo město Mazar-e-Sharif polouzavřené a silnice vedoucí do provincie Balch byly blokovány. Obyvatelé Mazar-e-Sharif kritizovali uzavírky silnic s tím, že čelili mnoha problémům.

Abdul Qayyum, obyvatel Mazar-e-Sharif, uvedl: „Jsou vítáni, ale silnice ve městě Mazar-e-Sharif a ve zbytku provincie jsou uzavřeny pro dopravu a lidi. Místo toho, aby nám dali chléb a vodu, tak nám to vzali. “

Khairullah, jeden z řidičů v Mazar-e-Sharif, řekl, že kdyby se setkal s prezidentem, řekl by mu: „Jsi prezident, najdeš pro nás kousek chleba nebo si ten chléb vezmeš, chléb, který nás stojí mozoly na rukou? “

Prezident Ghaní ujistil obyvatele Afghánistánu, že bezpečnostní situace v zemi se během příštích tří měsíců zlepší.

Situácia sa zlepší - talibovia ovládnu celý Afganistan a Ghaniho obesia.

[martanus]

Doplnění k summitu SCO

Ministři zahraničních věcí zemí SCO učinili na summitu v Dušanbe společné prohlášení

Ministr uvedl, že Čína bude i nadále aktivně podporovat politické řešení afghánského problému. Podle něj je čínská strana připravena vést meziafghánská jednání na svém území.

Ministři zahraničí Ruska a středoasijských zemí zase vyjádřili znepokojení nad problémem uprchlíků, kteří se přesouvají na území sousedních zemí, protože vojáci afghánské vládní armády a civilisté prchají před bojovníky Talibanu.

"USA nestáhnou své vojáky z Afghánistánu jen tak. Stahuje se, čímž de facto uznává neúspěch své dvacetileté mise. Hrozba terorismu se nezmenšila. Naopak, od roku 2001, kdy tam vstoupili Američané, se mnohonásobně rozrostla. Drogová hrozba vzrostla o několik řádů," uvedl šéf ruského ministerstva zahraničí Sergej Lavrov.

Подробнее: https://eadaily.com/ru/news/2021/07/15/ ... zayavlenie

[martanus]

Prezident Uzbekistánu se setkává s prezidentem Afghánistánu

Prezident Uzbekistánu Šavkat Mirzijojev se dnes, 15. července, setkal se svým afghánským protějškem Ašrafem Gháním, který přijel do Taškentu, aby se zúčastnil mezinárodní konference "Střední a jižní Asie: regionální propojení". Výzvy a příležitosti", uvedla tisková kancelář uzbeckého vůdce.

Strany zvážily možnosti vzájemné spolupráce v otázkách regionální bezpečnosti a udržitelného rozvoje.

Oba vedoucí představitelé konstatovali, že vojenské řešení afghánského konfliktu není možné, a vyslovili se pro brzké obnovení inkluzivních jednání mezi afghánskými stranami. Šavkat Mirzijojev potvrdil ochotu Uzbekistánu aktivně přispět k dosažení udržitelného míru v Afghánistánu.

Oba prezidenti s uspokojením konstatovali postupný rozvoj dvoustranné obchodní a hospodářské spolupráce. Navzdory pandemii vzrostl obchodní obrat mezi oběma zeměmi za prvních pět měsíců letošního roku o 50 %. V Uzbekistánu bylo založeno 160 nových podniků s účastí afghánského kapitálu.

Šavkat Merzijev a Ašraf Ghaní rovněž poukázali na význam pokroku ve společných projektech dopravní a energetické infrastruktury zaměřených na posílení propojení mezi regiony střední a jižní Asie a na rozšíření tranzitního potenciálu Afghánistánu. Mezi ně patřila výstavba železnice Termez-Mazar-i-Sharif-Kabul-Peshawar a výstavba nového elektrického přenosového vedení Surhan-Puli-Khumri.

Výstavba přenosového vedení Surchan-Puli-Chumri zvýší dodávky elektřiny z Uzbekistánu do Afghánistánu o 70 % na 6 miliard kWh ročně. Vedení napojí Kábul na jednotný energetický systém střední Asie.

https://eadaily.com/ru/news/2021/07/15/ ... fganistana

[IgorT]

KANDAHÁR - Afganské jednotky bojovali v piatok proti militantom z hnutia Taliban s cieľom opätovne obsadiť kľúčový hraničný priechod Spin Boldak na hraniciach s Pakistanom, uviedla miesta polícia. Informuje o tom agentúra AFP.


Podľa polície z mesta Kandahár bojovali afganské sily s talibmi, ktorí v uvedenej oblasti našli útočisko v domoch civilistov. Miestni obyvatelia uviedli, že išlo o ťažké boje. Hraničný priechod obsadil Taliban tento týždeň v rámci rozsiahlej ofenzívy, ktorú vzbúrenci začali v máji. V tom čase Spojené štáty odštartovali záverečnú fázu sťahovania svojich vojakov z Afganistanu, pripomína AP.

Spin Boldak umožňuje priamy prístup do pakistanskej provincie Balúčistán (Belúdžistán), ktorá je už niekoľko desaťročí sídlom vysokopostavených predstaviteľov Talibanu. V provincii je tiež bližšie neurčený počet bojovníkov v zálohe, ktorí pravidelne vstupujú na územie Afganistanu, aby posilnili rady militantov hnutia.

https://www.topky.sk/cl/11/2150585/Afga ... toreporter

[El Diablo]

Vítězný Tálibán vzkřísil své letité praktiky
Dnes 3:30
brw, Právo

Afghánské islamistické hnutí Tálibán se na územích, odkud vytlačilo vládní vojska, vrací ke starým praktikám z dob své vlády v letech 1996 až 2001. Dokazují to „oběžníky“ se zákazy a příkazy, které jeho vůdci rozesílají místním imámům a objevují se i na sociálních sítích.

https://www.novinky.cz/zahranicni/blizk ... d=40366501

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210717/tal ... 73241.html
Tálibán vyzval k tomu, aby byl vytvořen „nezávislý islámský systém“

Hnutí Tálibán* považuje za nutné, aby s cílem prosperity Afghánistánu byl vytvořen „silný nezávislý islámský systém“ a zachována územní celistvost, prohlásil vedoucí tálibánské delegace mullah Baradar Akhund v sobotu během zahajování nového kola meziafghánského jednání.
„Pokud v naší zemi zavládne mír, mohu s jistotou říci, že během velmi krátké doby budeme mít prosperující, příjemný a důstojný život. K dosažení toho všeho je zapotřebí silný centralizovaný a nezávislý islámský systém. V tomto ohledu musíme jít nad rámec sobectví, osobních zájmů a ambicí. Afghánistán je společným domovem všech Afghánců,“ uvedl vedoucí tálibánské delegace.
Podle jeho slov by měl v Afghánistánu existovat systém, který bude brát v úvahu náboženství a víru Afghánců. „Chceme pokrok, dobrý a příjemný život, ale s přihlédnutím k našim islámským hodnotám, nezávislosti a svobodě,“ dodal Baradar.
Vyzval k „ukončení nedůvěry mezi Afghánci, jednání za jednotu lidu a pevnému odporu proti všem pokusům, které ohrožují územní celistvost a národní jednotu země, a také k postavení se proti etnickým, regionálním, jazykovým a jiným předsudkům“.
Vedoucí politické kanceláře tálibů zdůraznil, že „islámský emirát Afghánistán dal jasně najevo, že nedovolí žádné pokusy o narušení územní celistvosti a národní jednoty země.
V Dauhá, hlavním městě Kataru, začalo v sobotu nové kolo meziafghánských jednání, která se v Kataru konala předtím deset měsíců s přestávkami, ale nevedla k žádnému pokroku, strany se nedokázaly dohodnout ani na programu dne. Jak sdělil agentuře Sputnik zdroj ve vládní delegaci, strany začnou diskutovat o možnosti snížení násilí v zemi a ukončení vojenské konfrontace, sestavení vlády a propuštění z vězení 7 000 tálibánských vězňů.

[Alchymista]

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... jsou-zpet/
Afghánské kmenové zákony jsou zpět

Pokud afghánská vláda byla a je důkladně zkorumpovaná, tak soudnictví Talibanu je jasné, brutální a nemilosrdné.
Policisté a vojáci, kteří neutekli nebo včas nepřešli na stranu Talibanu jsou sťati, ženy jsou bičovány na veřejnosti, školy jsou vyhozeny do vzduchu. Šaría vládne podle archaických zákonů paštunských válečných kmenů.

Čím delší byla okupace Afghánistánu, tak je to pro většinové kmeny Když byly plány aliance na stažení jasné, Paštunové nechtěli pro Američany a Západ příměří zachraňující obličej. Přešli do útoku, protože jednou z jejich základních etik je nemilosrdná pomsta.

Afghánský způsob vedení války byl a je docela jednoduchý. Kmeny se spojí s pravděpodobným vítězem včas: aby se ochránily před jeho pomstou a zajistily část válečné kořisti. Po definitivním stažení posledních amerických, britských a tureckých vojsk na konci srpna, které již oznámil Donald Trump a potvrdil Joe Biden, je Taliban vítězem. Navzdory všem mírotvůrcům se kdysi uklidněná část provincií zhroutila jako domeček z karet. Protože čím rychlejší bude Západ „utíkat“ tím více vojenského vybavení a dalších užitečných věcí bude vyrabováno.

Po 40 letech války, 70 procent negramotných, bez elektřiny v zemi a její kmenové organizace se staletými spory. Bez účinného právního systému fungovala státní správa pouze na principu bakšišu, a to i přes všechny drahé zahraniční poradce od prezidenta až po vesnického policistu.

NATO, včetně Německa, kladlo velký důraz na výcvik a vybavení armády a policie. Cílem bylo 300 000 afghánských vojáků a 82 000 policistů. Dnes většina z nich místo boje dezertovala.

Odchodu NATO budou pravděpodobně truchlit pouze dvě země: Rusko a Čína mají nyní na svém středoasijském dvorku zásadní bezpečnostní a drogový problém, který jim dosud blokovali vojáci NATO a západní daňoví poplatníci

[Alchymista]

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... ym-uderem/
Pákistán se zastal Talibanu a vyhrožoval Kábulu leteckým úderem

Islámábád varoval Kábul, že jakékoli kroky afghánských vládních sil, jejichž cílem je vyhnat Taliban z oblasti Spin Boldak na hranici s Pákistánem, bude zmařeno pákistánským letectvem.
„Pákistánské letectvo oficiálně varovalo afghánskou armádu a letectvo, že jakákoli akce směřující k vyloučení Talibanu z oblasti Spin Boldak bude pákistánským letectvem splněna a odrazena. V současné době poskytuje letectvo Pak v určitých oblastech přímou leteckou podporu Talibanu,“ napsal Amrullah Saleh, první viceprezident Afghánistánu, na Twitteru.

Stalo se tak dva dny poté, co Taliban prohlásil, že převzal kontrolu nad klíčovým kontrolním bodem Spin Boldak v provincii Kandahár mezi afghánským a pákistánským územím. Video zveřejněné Talibanem na sociálních médiích ukazuje bílou vlajku skupiny mávající namísto afghánské národní vlajky nad „Bránou přátelství“.
Pákistán tento týden oznámil, že uspořádá mírovou konferenci o Afghánistánu. Schůze byla původně naplánována na 17. července, ale byla odložena kvůli cestě afghánských politických vůdců do Dauhá, kde budou probíhat rozhovory s vůdci Talibanu.

Taliban v současnosti ovládá až 85% území Afghánistánu; v posledních dnech se zmocnil několika velkých hraničních přechodů v provinciích Herát, Farah a Kundúz.

[martanus]

Pákistán odvolal ke konzultaci svého velvyslance z Afghánistánu
Подробнее: https://eadaily.com/ru/news/2021/07/19/ ... nsultaciy


Afghánská vláda a Taliban se nedohodly na příměří, ale dohodly na kompromisu

Afghánská vláda a Taliban (zakázaný v Ruské federaci) se na jednáních v Kataru nedohodly na příměří, ale dohodly se, že co nejdříve dosáhnou kompromisu, informovala dnes 19. července tisková agentura Tolo.

Afghánská vládní delegace a delegace Talibanu se na novém kole rozhovorů v Kataru dohodly na dosažení kompromisu v zájmu všech Afghánců na základě islámských zásad, uvádí se v komuniké po skončení rozhovorů, které na tiskové konferenci přečetl vedoucí vládní delegace a Nejvyšší rady pro národní usmíření Abdulláh Abdulláh.

"Strany se dohodly, že co nejdříve najdou spravedlivé a trvalé řešení problému. Chápou, že je třeba dosáhnout kompromisu, který by odpovídal zájmům a přáním všech mužů a žen v Afghánistánu ve světle islámských zásad," řekl.
Během dialogu se však strany nedohodly na krátkodobém příměří ani na propuštění vězňů, jak navrhovali pozorovatelé před zahájením dialogu.

Taliban již dříve nabídl afghánské vládě tříměsíční příměří s podmínkou, že bude propuštěno 7 000 jeho stoupenců.

Подробнее: https://eadaily.com/ru/news/2021/07/19/ ... ompromissa

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210718/kdy ... 83370.html
„Když jsi zabil, vezmi si jeho ženu.“ Co se dnes děje v Afghánistánu

USA prakticky ukončily stažení vojsk z Afghánistánu. Tálibán zatím pohrozil Ankaře těžkými následky, pokud turecký kontingent zůstane v zemi. Situace připomíná devadesátá léta, kdy se v novém kole občanské války v zemi chopil téměř úplné vlády Islámský emirát.
Podaří se tálibům to zopakovat? A v čem je rozdíl mezi dnešními událostmi a tím, co bylo před třiceti lety? To se Sputnik dozvěděl od očitých svědků.

Není to host, ale nepřítel
„Tálibán je náš nepřítel. Sověti byli také nepřátelé, zaútočili na nás, nezvali jsme je sem.“ Bývalý polní velitel armády Ahmada Šáha Masúda odpovídá na otázky suše a krátce. „Jak válčili Sověti? Špatně válčili, protože to není jejich země, Tálibán také špatně válčí. Přesněji řečeno, neválčí, všichni se jim vzdají.“
Komandon (persky velitel) sedí na podlaze domu v Pandžerské rokli, což bylo problémové místo pro sovětskou armádu v osmdesátých letech a pro táliby v devadesátých. Bývalý mudžahedín je vážený host, mládež kolem něj mu neskočí do řeči, nepobízí ho, i když je dost málomluvný.
Drží se vzpřímeně, otáčí v rukou plechovku s energetickým nápojem, který mu nabídli místo tradičního šálku čaje. Po několika vybídkách se jednou napije a dá nápoj stranou.
Má přes šedesát, válčil po boku Masúda od roku 1980. Po stažení sovětských vojsk se octli mnozí mudžahedíni, vojáci neregulérních ozbrojených jednotek, jež válčili proti afghánské vládě, na různých stranách fronty nové občanské války. Někteří vstoupili do Masúdovy Severní aliance, jiní do Tálibánu.
Rozuzlení přišlo v roce 1996, Islámský emirát nastolil kontrolu nad téměř celou zemí. Odporovala jenom Severní aliance, táliby nepustili do mnohých centrálních a severních regionů, včetně Pandžeru.
Pro komandona je to jednoduché. Když sem polezou, budou vyhozeni, tálibové tu jsou cizí. Obyvatelé rokle a hor jsou pohostinní, ale host nevpadne do domu se zbraní v ruce.
Tálibové také říkají, že jsou Afghánci, a že vyhánějí ze země předky přistěhovalce. Nejsou z Afghánistánu, namítá bývalý mudžahedín. Mládež kolem veterána nevydrží a začíná o překot vysvětlovat: „Tálibán je falešný, nastrčený nepřítel.“
„Američané přišli do Afghánistánu kvůli úvěrům pro jejich vojenský průmysl, a nikoli proto, že chtěli porazit táliby. Proč je potom usadili k jednáním v Dauhá? USA s nimi neválčily vážně, jednotlivé útoky speciálních jednotek moc neznamenají, válčili takoví jako on,“ ukázal na veterána prstem jeden z přítomných. „Tálibán je umělé hnutí založené pákistánskou rozvědkou. Všichni vědí, kdo ho řídí, potřebují je spolu s Islámským státem (zakázaný v RF) na vytvoření chaosu,“ dodal.
Bývalý mudžahedín důstojně přikyvuje, souhlasí s tímto hodnocením vojenské a politické situace.

„Posvátné“ devadesátky v Afghánistánu
Guvernér Kábulu Mohammad Jakub Hajdari mluví s jistotou, přesvědčeně, bez pauz a citoslovcí. Přičemž rusky. Kdyby nebylo černo-rudo-zelené vlajky v koutě a mapy Afghánistánu, vznikl by naprostý dojem, že je to pracovna ruského úředníka. Způsob řeči, fráze, gestikulace, vše jako u starosty velkoměsta. Je z těch, kdo sloužili prosovětské afghánské vládě v osmdesátých letech.
„Narodil jsem se v Kábulu, mám ho rád. Dnes tu zůstalo málo původních obyvatel, těch, kdo zachovali ducha starého krásného města květů a zahrad. Před půlstoletím mělo hlavní město 500 tisíc obyvatel, dnes je jich přes pět milionů. Všichni chtějí do Kábulu, jen politiků je tu habaděj! Poslanců 250, spolu se senátem téměř 400. Mají tu rodiny, příbuzné, blízké, ochranku a obsluhu,“ usmívá se Hajdari a rozhodí ruce. Prý, co se má dělat s těmi, koho zvolil lid.
Guvernér s potěšením mluví rusky, podrobně vzpomíná na minulost: „Po střední škole jsem šel na Kábulskou automechanickou, rusky nás učili hlavní, především speciální osnovy. Ti, kteří se učili dobře, jeli na Minskou vysokou vojensko-politickou školu. Pak jsem se vrátil do vlasti, sloužil v armádě, u státní bezpečnosti Afghánistánu, v devadesátkách jsem založil jako mnozí jiní vlastní byznys.“ Podrobně a věcně mluví o výrobě, dodávkách, nákupu, barterových schématech.
Avšak hodný hospodář se náhle změní, kdy přijde řeč na to, co dnes přímo ohrožuje Kábul. Jde o Tálibán. Hajdari se stává nekompromisním, jakoby mluvil k vojákům před bojem.
„Říkají, že „žáci“ (Tálibán v překladu z paštunského jazyka, pozn. red.) chystají akce v některých čtvrtích hlavního města, nebo na předměstích. Nejsou to plané řeči,“ je přesvědčen Hajdari. „V jednom okrese v blízkosti Kábulu, v provincii Parvand, zbili člověka za to, že se rozvedl se ženou, pomalovali ho spolu s otcem černou barvou, vozili je na oslu. Večer jsme ale tyhle táliby zatkli,“ uvádí příklad guvernér.
A pokračuje: „Terorizují přece pokojné obyvatele. Přijdou k chudému a říkají: ‚Přines nám jídlo.‘ Ten na to: ‚Mám jen brambory.‘ Tak mu zabili jedinou krávu. Anebo přišla dívenka s matkou, pláčou. Nechtěly dát tálibům úrodu vlašských ořechů. Na to jim řekli: ‚Vrátí se nás pět, znásilníme vás a pak zabijeme kamením.‘.“
„Někdo si přeje, aby se zopakovala 90. léta, kdy jsme zůstali napospas osudu. Ani pohonné látky nemohla vláda Nadžíbulláha (prezident Afghánistánu, zabitý táliby po stažení sovětských vojsk - pozn. red.) koupit u Jelcinovy vlády. A nyní dochází k pokusům v Pákistánu zopakovat ten chaos, a ještě tvrději,“ zdůrazňuje.
Bývalí mudžahedíni, kteří pomáhali afghánské armádě v boji proti Talibanu - Sputnik Česká republika, 1920, 17.07.2021
Velmi se mu nelíbí pokusy o dosažení kompromisu s Tálibánem*: „Jak můžete dát legitimitu teroristům? Jak vyjednávat s vrahy dětí a žen? Chápu, proč se to děje, skrývá se za tím krutá, nelítostná vypočítavost těch zemí, které stojí údajně mimo konflikt.“
Znovu se vrací k událostem po stažení omezeného kontingentu sovětské armády. „Tehdy SSSR udělal správné věci - dohoda byla mezi afghánskou vládou a Pákistánem, ručiteli byly SSSR a USA, oba dva členové ONS. A nyní v Dauhá došlo k dohodě mezi Američany a táliby, čímž Washington uznal jejich legitimitu!“ rozhořčuje se Hajdari.
Guvernér je rozhořčen skutečností, že tálibové jsou považováni za partnery a možné budoucí členy vlády. „Honí před sebou místní obyvatele jako lidský štít. A jaká mají hesla? Pokud někoho zabiješ, tak jeho majetek je tvůj. Jeho manželka a dcery jsou také tvoje bez jakéhokoliv nikahu (muslimský svatební obřad - pozn. red.). Konkrétní příklad můžeme vidět v Tocharu, kde velitelé Tálibánu řekli: chlapce nechte být, to jsou to otroci, a ženy-otrokyně můžete používat, prodávat a předávat dalším, to není hřích. Ničí vše, co jim stojí v cestě, vtrhli do škol, krajských úřadů, na kliniky a vyplenili všechno. Tak tohle nám bude vládnout?“
Účastník rozhovoru obviňuje táliby z pokrytectví: děti jejich vůdců studují v Americe a Velké Británii a oni sami obviňují Západ, že se utápí ve zhýralosti. Podle jeho slov, pokud se vnější pomoc „učedníkům“ zastaví, Tálibán sám zmizí - v tom souhlasí s bývalým nepřítelem, polním velitelem armády Ahmada Šáha Masúda.

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210718/del ... 89502.html
Delegace meziafghánských jednání učinily závěrečné prohlášení

Účastníci meziafghánských jednání v Kataru, která se konala po dobu dvou dnů, se dohodly na pokračování procesu vyjednávání na vysoké úrovni za účelem dosažení nezbytné dohody. Vedoucí delegací afghánské vlády a Tálibánu* pověřili své týmy, aby pokračovaly v jednání, uvádí se ve společném prohlášení na základě výsledků jednání.
Text prohlášení představil na tiskové konferenci vedoucí delegace afghánské vlády a předseda Nejvyšší rady pro národní usmíření Abdullah Abdullah.
„Jednající strany se dohodly, že budou pokračovat v procesu vyjednávání na vysoké úrovni, dokud nebude dosaženo přijatelného řešení, a že se budou podobné schůzky konat i v budoucnu. Vedoucí delegací daly pokyn svým vyjednávacím týmům, aby jednání urychlily,“ uvádí se v prohlášení.
V prohlášení se dále uvádí, že „obě strany se dohodly na urychlení mírového procesu, aby překonaly současnou situaci v zemi“.
Obě strany tvrdí, že civilní infrastruktura musí zůstat neporušená. Dohodli se na nutnosti nedopustit oběti mezi civilním obyvatelstvem a zajistit dodávky humanitární pomoci do všech částí země.
Zároveň se však delegace afghánské vlády a Tálibánu* se nedokázaly dohodnout na krátkodobém příměří během muslimského svátku Eid al-Adha (Svátku oběti, Kurban Bayram) ani na propuštění tálibánských vězňů, sdělil po dvoudenním jednání Mohammad Naim, mluvčí politické kanceláře hnutí Tálibánu v Kataru.

„Podle zpráv v některých médiích bylo na dvoudenním meziafghánském setkání na vysoké úrovni v Dauhá dohodnuto příměří na několik dní nebo propuštění některých vězňů. Tato informace neodpovídá skutečnosti. Takové dohody nebylo dosaženo,“ uvedl Naim na sociální síti Twitter.

Tálibán chce v Afghánistánu islámský systém
Hnutí Tálibán* považuje za nutné, aby s cílem prosperity Afghánistánu byl vytvořen „silný nezávislý islámský systém“ a zachována územní celistvost, prohlásil vedoucí tálibánské delegace mullah Baradar Akhund v sobotu během zahajování nového kola meziafghánského jednání.
„Pokud v naší zemi zavládne mír, mohu s jistotou říci, že během velmi krátké doby budeme mít prosperující, příjemný a důstojný život. K dosažení toho všeho je zapotřebí silný centralizovaný a nezávislý islámský systém. V tomto ohledu musíme jít nad rámec sobectví, osobních zájmů a ambicí. Afghánistán je společným domovem všech Afghánců,“ uvedl vedoucí tálibánské delegace.
V Dauhá, hlavním městě Kataru, začalo v sobotu nové kolo meziafghánských jednání, která se v Kataru konala předtím deset měsíců s přestávkami, ale nevedla k žádnému pokroku, strany se nedokázaly dohodnout ani na programu dne. Jak sdělil agentuře Sputnik zdroj ve vládní delegaci, strany začnou diskutovat o možnosti snížení násilí v zemi a ukončení vojenské konfrontace, sestavení vlády a propuštění z vězení 7 000 tálibánských vězňů.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/Scpq9/unesli-a-zbil ... islamabadu
Unesli a zbili dceru velvyslance. Znepokojivý incident v Islámábádu
AFGHÁNISTÁN VELVYSLANCE STÁHL

Unesena a mučena byla dcera afghánského velvyslance v pákistánské metropoli Islámábád. Únosci Silsilu Alikhilovou několik hodin drželi a brutálně zbili. Afghánistán následně svého velvyslance a diplomatický sbor z Pákistánu stáhl. Vše se stalo v dobu, kdy jsou pákistánsko-afghánské vztahy velmi napjaté. Informaci přinesl například deník The Guardian nebo BBC.26letá Silsila Alikhilová byla v pátek unesena v pákistánském hlavním městě Islámábádu, když se vracela domů. Podle úřadů nastoupili únosci do auta, kterým se Alikhilová přepravovala domů, a unesli ji. Drželi ji několik hodin, během kterých ji brutálně zmlátili.Podle lékařské zprávy byla velvyslancova dcera udeřena do hlavy, na zápěstích a nohou měla otisky lan, kterými byla svázána, a byla brutálně zbita. Únosci ji podle všeho drželi déle než pět hodin. Do nemocnice v Islámábádu byla dopravena policií.

„Už se cítí lépe,“ informoval o zdravotním stavu své dcery afghánský velvyslanec Najib Alikhil na Twitteru a poděkoval všem za zprávy soucitu, které mu chodí.

3/3 yesterday my daughter was kidnapped from Islamabad and beaten heavily, but by Allah blessing escaped. She feels better now.
This inhuman attack has been following by the concerned authorities of both countries.
I express my profound gratitude for the messages of sympathy.
— Najibullah Alikhil (@NajibAlikhil) July 17, 2021

V souvislosti s útokem nebyl nikdo zatčen. Pákistán ho označil za znepokojivý a uvedl, že v sídle afghánského velvyslance byla posílena bezpečnostní opatření. Afghánské ministerstvo zahraničí tento čin odsoudilo a požaduje jeho rychlé vyšetření. Vyjádřilo také obavy nad bezpečností svých diplomatů a jejich rodin a vyzvalo Pákistán, aby jejich bezpečí zaručil. K rychlému vyšetřování a zadržení pachatelů vyzval i pákistánský ministr vnitra Rashid Ahmed.

Statement by Ministry of Foreign Affairs Regarding Abduction of Daughter of Afghan Ambassador to Islamabad
July 17, 2021
-----------------------------https://t.co/g0Ob311mbE pic.twitter.com/Q8PHi3mP4o
— Ministry of Foreign Affairs – Afghanistan (@mfa_afghanistan) July 17, 2021

Afghánistán následně svého velvyslance a diplomatický sbor z Pákistánu stáhl. „Afghánská vláda odvolala velvyslance a seniorní diplomaty až do úplného odstranění bezpečnostních hrozeb a do zatčení a potrestání pachatelů,“ uvedlo afghánské ministerstvo zahraničí v prohlášení.

Vztah mezi těmito zeměmi je zejména v poslední době velmi nepřátelský. Afghánská vláda obviňuje Pákistán z poskytování útočiště pro islamistické hnutí Tálibán, které vede povstání v Afghánistánu. Pákistán zase obviňuje Kábul, že poskytuje útočiště protipákistánské skupině Tehreek-e-Taliban Pakistan (pákistánský Tálibán) a separatistické osvobozenecké armádě Balúčistánu.

V minulých dnech oznámilo hnutí Tálibán, že se zmocnilo klíčového hraničního přechodu na hranici s Pákistánem, afghánské úřady ale obsazení přechodu mezi afghánským městem Véš a pákistánským Čamanem vzápětí popřely. Hraniční přechod Véš-Čaman spojuje Afghánistán s pákistánskou provincií Balúčistán, kde ve městě Kvéta údajně sídlí část vedení Tálibánu.

Od 1. května, kdy Spojené státy a Severoatlantická aliance zahájily stahování posledních vojáků z Afghánistánu, ovládl Tálibán velkou část afghánského území a klíčové přechody na hranicích s Íránem, Turkmenistánem a Tádžikistánem. Afghánská armáda nyní kontroluje v podstatě jen hlavní dopravní tepny a velká města, z nichž mnohá jsou povstalci obklíčena.

V rostoucích obavách z budoucnosti se tisíce Afghánců snaží nyní opustit zemi. K odchodu z Afghánistánu vyzvala své občany i Francie, uzavření svého velvyslanectví ale neoznámila. Svou ambasádu v Kábulu zavřela například již Austrálie a Spojené státy snížily počet zaměstnanců velvyslanectví.

[skflanker_]

США временно разместят эвакуируемых афганцев на базе Пентагона в штате Вирджиния / SŠA dočasne umiestnia evakuovaných Afgancov na základňu Pentagonu vo Virgínii
SŠA majú v úmysle dočasne umiestniť evakuovaných afganských občanov na vojenskú základňu Fort Lee v štáte Virgínia neďaleko Richmondu. Oznámil to v pondelok 19.07.2021 na pravidelnom brífingu pre novinárov šéf tlačovej služby ministerstva zahraničia Ned Price.
„Očakávame, že prvé lety na presun týchto afganských občanov sa začnú uskutočňovať do konca 07/2021“. Podľa jeho slov môže v súčasnosti požiadať o špeciálne prisťahovalecké víza asi 2,5 tisíca Afgancov.
Podľa správ západných médií asi 18 tisíc Afgancov, ktorí pomáhali zahraničným jednotkám vrátane prekladateľov, a ďalších asi 53 tisíc členov rodiny dúfa, že dostanú prisťahovalecké víza do SŠA. Je to však dosť zdĺhavý proces, preto sa rozhodlo o ich evakuácii. Aktivisti za ľudské práva a zákonodarcovia vyzývajú vládu Washingtonu, aby týchto Afgancov vyslala na tichomorský ostrov Guam.
Zdroj https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/11938545 z 19.07.2021 + viac info

[Alchymista]

https://literarky.cz/civilizace/1986-o- ... -nedluzime
O Afghánistánu I. aneb Proč Afgháncům celkem nic nedlužíme

Západní angažmá v Afghánistánu končí a Tálibán přebírá vládu, přesně v souladu se známým bonmotem, že „Západ má hodinky, ale my máme čas“. Už nějakou chvíli jsem uvažoval o tom, že napíšu pár komentářů k Afghánistánu, a nakonec mi dobrou příležitost přihrály české noviny samy. Jedná se o články Matyáše Zrna o výcviku afghánské armády a Petry Procházkové o tom, že musíme brát afghánské uprchlíky. Oba si zaslouží reakci, v tom druhém případě přímo polemiku.

Začnu tedy u Petry Procházkové a u její teze, že jsme povinni otevřít příchozím migrantům z Afghánistánu náruč. Nesouhlasím s ní totiž v tomto závěru ani trochu. Naopak si myslím, že od Afghánistánu a jeho problémů, které jsou v dané fázi vývoje víceméně nevyhnutelné, bychom se měli držet co nejdále – abychom si je nedejbože neimportovali.

Afghánistán připomíná střední Evropu před 1100 lety

V první půlce článku se kupodivu s autorkou shodnu. Afghánistán je opravdu stát jen na papíře, byrokratická iluze pro vnější svět, který je natolik zvyklý na státní uspořádání, že už zapomněl na existenci různých historických alternativ.

Státní hranice Afghánistánu vyznačené na mapě nebo na glóbusu jen zastírají skutečný stav věcí, totiž daleko primitivnější kmenové uspořádání připomínající střední Evropu zhruba před 1100 lety. My jsme zde v rané době knížecí měli různé Pšovany, Doudleby, Lučany, Lemúzy a další entity. Vytvořit z nich jakžtakž jednotný státní útvar trvalo přibližně 300 let a šlo o proces, který byl místy velmi krvavý a ze kterého naštěstí neexistuje příliš mnoho záznamů, kterými bychom si mohli nahánět husí kůži. Vzpomeňme si třeba na to, jak kronikář Kosmas popisoval vyvraždění rodu Vršovců, které se odehrálo za jeho života (1108):

„Nemohl jsem se dověděti, kolik hlav z toho rodu bylo vydáno na smrt, protože nebyli zabiti ani jednoho dne ani na jednom místě. Neboť jedni byli vedeni na tržiště a jako hloupá hovada skoleni, jiní byli na hoře Petříně sťati, mnoho jich bylo povražděno v domech nebo na ulicích.

Ale co mám říci o smrti synů Mutinových, jejichž smrt byla snad nad každou jinou smrt ukrutnější? Byli to hodní hošíci, v tváři sliční, na pohled líbezní, jakých by ani bystrý umělec v bílé slonovině ani malíř na stěně nedovedl vypodobiti. Neboť jsme je viděli, jak byli žalostivě vlečeni na tržiště, a slyšeli, jak častokrát volali: „Máti má, máti má!“ až je oba krvavý kat, jako prasátka je drže v podpaží, podřezal nožem.

Rázem se rozprchnou všichni a do svých bijí se prsou, aby neviděli kata při tak ukrutném činu.“

No, tak takové ukrutné činy se dají čekat i v Afghánistánu, než se z něj někdy kolem roku 2300 našeho letopočtu stane skutečný stát s funkční centrální vládou v Kábulu; a to jsme ještě optimisté, neboť budoucí sjednotitelé Afghánistánu musejí čelit překážce, které Přemyslovci čelit nemuseli, a tou je nesmírná zeměpisná složitost země. Centrální vláda nemůže fungovat bez dobré dopravní infrastruktury a postavit síť silnic či železnic v horách typu Hindúkuše je příšerný úkol, zvlášť když protivníkovi stačí podminovat pár mostů k tomu, aby ji vyřadil z provozu. Takže je taky možné, že se to nestane nikdy, nebo aspoň ne do chvíle, než někdo vynalezne zcela jiný způsob, jak budovat dopravní síť.
Kmenová společnost

Co se míry násilnosti v původních společenstvích týče, ta je velká „sama od sebe“. Násilí není něco, co by naivní domorodce museli učit zlí Evropané, naopak bývá endemické.

Zkoumání různých kmenů v průběhu historie vesměs ukazuje na velmi vysokou procentuální míru násilné úmrtnosti před vznikem států. Organizované státní útvary sice vedou rozsahem daleko větší války, ale méně často, kdežto drobné, neustále doutnající konflikty v kmenovém prostředí mají v konečném důsledku velmi vysoké procento obětí. Zabití jednotlivci se časem nasčítají do stovek a tisíců, což už je srovnatelné s velikostí celého kmene. To je ostatně jeden z důvodů, proč se v moderním světě moc kmenových společností nedochovalo. Oslabilo-li se tímto způsobem několik kmenů navzájem, obvykle jejich teritorium nakonec shrábl někdo jiný, lépe organizovaný a mocnější. Což už často nebyl jenom větší kmen, ale raná podoba státu srovnatelného s tím přemyslovským.

Ty kmenové společnosti, které dnes ještě existují, se vesměs nacházejí v oblastech, které bylo pro větší státy obtížné či nepraktické natrvalo dobývat. Typicky jde o velmi geograficky izolované a neprostupné regiony, jako je třeba vnitrozemí Nové Guineje, pralesy kolem řeky Kongo, Amazonie … a také Afghánistán. Zde se zachovala víceméně původní struktura předstátního uspořádání, včetně té neustálé rozválčenosti.

Ani afghánské kmeny nikdo zvenčí válčení učit nemusel. Už v 19. a 20. století vedli Afghánci úspěšné války proti sousedním britským koloniím. K tomu samozřejmě museli mít adekvátní praxi a know-how; mírumilovný lid by ani nevěděl, kde s takovým úkolem začít. Ale mírumilovný lid by v takových podmínkách samozřejmě dlouho nepřežil, leda snad jako otroci.
Osminásobek obyvatel během sta let

Co se ovšem od starých časů změnilo, je demografie. Ani nejsveřepější kmenoví válečníci z Hindúkuše si nikdy nemohli dělat naději na expanzi, protože jich na to zkrátka bylo příliš málo. Život ve vysokých horách, pralesech a pouštích byl až donedávna natolik drsný, že kmenové společnosti měly jen málo dospělých mužů schopných zvednout zbraň – dost na to, aby ubránily nějaký průsmyk před červenokabátníky, ale tím veškeré možné ambice končily. Žádné masové přesidlování Paštunů do Indie nebo do Německa se konat nemohlo, protože masa Paštunů prostě neexistovala.

Víte, kolik měl Afghánistán obyvatel v roce 1950? Přesné sčítání lidu v takové divočině se tehdy samozřejmě nekonalo, ale OSN to odhaduje na 7,7 milionu, samozřejmě zase roztříštěných do X různých kmenů. Z mocenského hlediska to tedy byla naprostá neentita.

Jenže příchod západní medicíny a západních zemědělských postupů vedl k tomu, že obyvatelstvo (nejen) v Afghánistánu začalo prudce narůstat, protože dětská úmrtnost klesla velmi rychle, kdežto porodnost v tradičních společnostech klesá jen pozvolna a může jí trvat i několik generací, než dosáhne prosté reprodukční úrovně. (Demografický přechod.)

Dokonce i přes veškeré neustálé válčení, které si vybralo značnou daň na životech a vyhnalo pár milionů lidí do ciziny, má současný Afghánistán těsně pod 40 milionů obyvatel a projekce OSN pro rok 2050 říká, že bude mít 64 milionů obyvatel, tedy že se během sta let od roku 1950 afghánské obyvatelstvo zosminásobí a dosáhne počtu srovnatelného s Velkou Británií nebo Německem. A to v zemi, kterou z větší části tvoří pouště a hory, a jejíž ekonomická úroveň nesnese srovnání ani se sousedním Pákistánem nebo Íránem, natož s vyspělým světem.
Nezvládnutá populační exploze

Z glosy Petry Procházkové bych si jako naivní čtenář odnesl dojem, že za problémy v Afghánistánu můžou hlavně cizí mocnosti, a to včetně nás, kteří jsme udělali tu chybu a snažili se nějak podílet na modernizaci zaostalé země. A že za ně tím pádem neseme zodpovědnost a musíme si následky „odskákat“ v podobě otevření bran migrujícím zástupům, protože jsme to tam zkrátka rozbili.

A co třeba ta masivní populační exploze, ta za nic nemůže? Ta je tak bezvýznamná, že není potřeba ji zmínit ani jednou? Nedá se náhodou od tak prudkého nárůstu počtu obyvatel v primitivních politických a ekonomických podmínkách čekat veškerá ta nestabilita, chudoba, konflikty a přelévání celých národů mimo jejich původní hranice, a to i bez zásahů zvenčí?

On se totiž tento scénář opakuje i leckde jinde. Velmi různorodé státy jako Niger, Mosambik, Mali, Čad, Jižní Súdán, Etiopie, Jemen, Irák, Bangladéš, Afghánistán a Pákistán mají jedno společné: ohromný nárůst obyvatelstva způsobující politickou nestabilitu a zároveň generující celé zástupy zájemců o život jinde, například (ale nejen) v Evropě.

Zkuste si představit Českou republiku, která by rostla srovnatelným tempem, tudíž by se od konce druhé světové války rozplemenila na nějakých 50-60 milionů duší, z toho zhruba osm milionů nacpaných v Praze. Jak by se tu asi žilo, notabene v přítomnosti nějaké fanatické náboženské organizace podobné Tálibánu? To není recept k prosperitě a klidnému životu, nikde a nikdy.
Není to naše vina

Je to naše vina? Myslím si, že není, aspoň pokud nepřijmeme mystickou představu, že Evropani a Západ nesou všechny viny světa a mají všechno pod svojí kontrolou, tudíž jakýkoliv problém, který nastane, způsobili buď úmyslně, nebo svojí vlastní arogancí a lhostejností.

Naopak si myslím, že takové problémy není v ničích silách zvenčí řešit, dokonce ani Amerika tu sílu zjevně nemá a ČR už vůbec ne. Zkrátit pozvolný vývoj afghánské kmenové společnosti v moderní stát na dobu jednoho lidského života je asi stejně reálné jako kvadratura kruhu a nepomůžou s tím ani peníze, ani zbraně. Některé procesy chtějí svůj čas a ten může být klidně měřen ve staletích.

A dobré úmysly mohou snadno vést ke špatným následkům. I k té populační explozi, která teď vede k migraci do našich vlastních zemí, jsme jako Západ přispěli tím, že jsme se v dobrém úmyslu podělili o vlastní vědu a techniku, abychom zachránili něčí životy; jenom tehdy nikdo nepočítal s tím, že těch zachráněných životů bude nakonec tolik, že se dřívější kolonizační toky zcela obrátí. (A patrně ani s tím, že někteří naši vlastní intelektuálové tomu budou fandit a požadovat ještě širší otevření bran, protože … proč vlastně? Aby se cítili dobře?)

Ale kdybychom to tehdy neudělali, pro změnu bychom asi u těch samých intelektuálů byli za sobecké bestie. Staráš se = problém, nestaráš se = taky problém; hra na moralizování je něco, co proti dostatečně zkušenému protivníkovi nemůžete vyhrát.

Ještě jedna věc stojí za poznámku.

„Až budou tyhle uprchlické tábory přetékat uprchlíky, dají se na pochod. Nejspíš přijdou i k nám. Musíme se na to připravit. Musíme těm nemocným, těžce deprivovaným, unaveným a otráveným lidem pomoci. I proto, že jsme to my, kdo jsme do té války vstoupili, kdo jsme ji nedokázali vyhrát ani uzavřít smysluplné příměří. Jsme to my, kdo jsme válku o budoucnost Afghánistánu totálně prohráli,“ napsala Petra Procházková. (ZDROJ)

Snad paní Procházkové příliš nekřivdím, ale toto mi přijde jako citové vydírání. Vyvolávání pocitů viny, kterými má být čtenář donucen k tomu, aby zdráhavě souhlasil s něčím, s čím vlastně souhlasit nechce. Taková manipulace je dost příšerná i v partnerských vztazích, natož v politice. (Navíc si ani nemyslím, že by účast Armády ČR na akci v Afghánistánu byla mezi českým obyvatelstvem nějak populární nebo poptávaná. Škoda, že nemáme závazná referenda jako Švýcaři, aby se to tehdy rozhodlo opravdu demokraticky.)

Západní mocnosti sehrály v Afghánistánu svoji roli, ale nevěřím, že jejich intervence je rozhodujícím prvkem celého problému, který tam kvasí. Spíše je to součást opakovaného syndromu marné snahy o modernizaci totálně zaostalé země zvenčí. V současném světě nelze nechat jednu oblast žít úplně středověkým způsobem života, protože problémy z ní se přelévají do sousedních regionů. Ale pokusy o její předělání také selhávají. Rusové odešli, Američané odcházejí. Velmocenské vakuum tam po nich dlouho nezůstane; jednoho dne je nahradí třeba Číňani. Ani ti se nejspíš neudrží a nahradí je Indové … a tak dále a s podobnými následky. Kdo ví, kolik těch mocností se tam ještě vystřídá a kdy to celé vezme nějaký konec.

„Válka o budoucnost Afghánistánu“ je něco, co cizinci z principu vyhrát nemůžou a neměli by ji snad ani vést (mám pocit, že v jiném kontextu by se tomu říkalo neokolonialismus a odsuzovalo by se to). Budoucnost Afghánistánu je plně v rukou místních lidí a měli by za ni také nést zodpovědnost, a to včetně negativních následků svých rozhodnutí.

Pokud trvají na tom, že budou mít početné rodiny, nechť se o ně také postarají. Pokud je pro ně Alláh a islám tak důležitý, že nebudou klást účinný odpor Tálibánu při nastolování teokracie, nechť v té teokracii tedy žijí. Pokud i ve 21. století dávají přednost udržení kmenového uspořádání a odmítají posun směrem k modernímu státu, nechť tedy i nadále fungují po kmenovém způsobu, stejně jako kdysi různí Doudlebové, Lučané a Litoměřici. Ale pak si nemohou stěžovat na neustálé drobné války, které ke kmenovému způsobu života patří. A my bychom si vůči nim neměli hrát na Velké Bílé Spasitele. Podceňovat jiné a chovat se tak, jako by neustále potřebovali vodit za ručičku, je vlastně taky určitý druh tichého rasismu.

Já osobně bych odtamtud bral pod ochranu pouze pronásledované ateisty, kteří jsou svůj ateismus ochotni veřejně odpřisáhnout. Ti jako kdyby nikde neměli zastání, a my jsme přitom jedním z nejvíce ateistických států světa, takže právě vůči pronásledovaným ateistům bychom mohli hrát roli přátel-ochránců. A oni by nám na oplátku mohli vylíčit, jak vypadá vláda islámu z pohledu lidí, kteří v Alláha přestali věřit a musejí tuto skutečnost skrývat i před svými sousedy, aby nepřišli o hrdlo.

To by bylo velice užitečné vyprávění, i z hlediska budoucího rozhodování o naší migrační a azylové politice. Málokdy se o nějakém myšlenkovém systému dozvíte více, než když důkladně prozkoumáte, jak zachází s disidenty a odpadlíky, když se dostane k moci.

Ale na Seznam Zprávách se takového vyprávění ani glosy bohužel asi nedočkáme. Tam zatím nikdy nepřetiskli nic ani od Ayaan Hirsi Ali, ačkoliv tato statečná odpadlice má zajímavých příběhů dost.

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210720/tur ... 02556.html
Turecko je ochotné řídit letiště v Kábulu, prohlásil Erdogan

Turecko je ochotné převzít řízení kábulského letiště, dohodne-li se s USA na podmínkách. Prohlásil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Ministr obrany Turecka Hulusi Akar dříve prohlásil, že Ankara navrhla zajistit ochranu kábulského letiště po stažení amerických vojsk, a to za splnění řady podmínek, které klade. Později oznámil, že definitivní rozhodnutí nebylo zatím přijato, a že probíhají jednání s USA a s Afghánistánem. Představitel vládních bezpečnostních a obranných sil generál Acmal Şinvari zároveň uvedl, že odpovídat za kábulské letiště po stažení cizích vojsk z Afghánistánu budou afghánské síly, a cizinci budou vykonávat jen technickou práci.
Hnutí Tálibán* prohlásilo, že je proti rozmístění tureckých vojsk na území Afghánistánu, protože to narušuje svrchovanost země. Tálibové také uvedli, že podobné rozhodnutí Ankary vyvolá problémy mezi národy Turecka a Afghánistánu, a upozornili na to, že v případě, kdy turečtí vojáci zůstanou v Afghánistánu, jim budou klást odpor, a odpovědnost za následky budou nést „ti, kdo zasahují do vnitřních záležitostí“.
„Nyní je v Afghánistánu nové období – jsou tam tři hráči: NATO, Amerika a Turecko. USA se rozhodly odejít a chtějí, abychom řídili letiště, které už beztak řídíme 20 let. Hodnotíme tuto situaci kladně, máme ale přitom své podmínky,“ prohlásil Erdogan v průběhu návštěvy samozvané Severokyperské turecké republiky. Projev se vysílal na jeho Twitteru.
Následně jmenoval podmínky.
„Za prvé: USA budou na naší straně v diplomatických jednáních. Za druhé: jejich logistické možnosti se mobilizují pro nás. Zdroje, které se tam nacházejí, mají být předány Turecku. Kromě toho existují také problémy finanční a administrativní. USA mají Turecko v těchto otázkách podpořit. Budou-li tyto naše podmínky splněny, budeme uvažovat o tom, že bychom převzali řízení letiště v Kábulu,“ podotkl turecký prezident.
Poradce prezidenta USA pro národní bezpečnost Jake Sullivan v červnu prohlásil, že Turecko plánuje zajistit bezpečnost letiště v Kábulu po odchodu USA z Afghánistánu. Podle jeho slov o tom hovořili prezidenti obou zemí, Joe Biden a Recep Tayyip Erdogan. Zvláštní zástupce prezidenta RF pro Afghánistán a ředitel druhého departamentu pro Asii MZV RF Zamir Kabulov prohlásil, že tyto plány Turecka porušují dohody s táliby.
Americká administrativa zahájila stažení vojsk z Afghánistánu dne 1. května a slibuje, že ho ukončí do 11. září v plné koordinaci se spojenci.

https://echo24.cz/a/S3GMB/turecko-se-st ... e-v-kabulu
Turecko se stává klíčovým hráčem v Afghánistánu. Chce jednat s Tálibánem o provozu letiště v Kábulu

Turecko chce dále jednat s afghánským povstaleckým hnutím Tálibán o svém záměru spravovat a provozovat mezinárodní letiště v Kábulu po stažení všech zahraničních vojsk z Afghánistánu. Řekl to v pondělí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, informovaly zahraniční agentury. K plánu Ankary se Tálibán dosud stavěl odmítavě. USA turecké snahy naopak podporují.

„Snažíme se pochopit, jaké rozhovory můžeme mít s Tálibánem a kde by se jednání mohla uskutečnit,“ uvedl Erdogan. Současně kritizoval vojenskou ofenzívu, kterou Tálibán vede v Afghánistánu, a označil ji za okupaci. „Z našeho pohledu není současný přístup Tálibánu dobrý,“ uvedl turecký prezident.

Záměr Ankary provozovat kábulské letiště ale Tálibán již odmítl. Povstalci vyzvali k odchodu všech zahraničních vojsk. Uvedli, že jinak je budou považovat za invazní jednotky. „A jako s takovými s nimi naložíme,“ pohrozil Tálibán. Erdogan ale vyjádření bagatelizoval a poukázal na to, že povstalci přímo neřekli, že nechtějí v zemi turecké síly.

Podle Erdogana se na začátku července Turecko dohodlo s USA na podobě, jakou by měla mít přítomnost jeho personálu na letišti v Kábulu. Ankara by se z Washingtonu měla dočkat logistické podpory. Kábulské letiště Spojené státy a další země považují za klíčovou infrastrukturu, protože představuje vstupní bránu do Afghánistánu pro zahraniční diplomaty a humanitární pracovníky.

Pro Turecko by správa kábulského letiště znamenala diplomatický úspěch ve vztazích s USA. Ty se v posledních měsících zhoršily kvůli záměru Ankary zavést do výzbroje své armády ruský systém protiletadlové obrany S-400, ale i kvůli americkému uznání genocidy Arménů v období první světové války.

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210720/med ... 02204.html
Média: Poblíž prezidentského paláce v Kábulu dopadly rakety

Poblíž prezidentského paláce v centru Kábulu dopadlo několik raket. Stalo se tak během modlitby na počest Svátku oběti (také Svátek obětování či Velký svátek), což je náboženský svátek, který slaví muslimové a drúzové. Informoval o tom afghánský zpravodajský kanál TOLOnews.
Televizní stanice 1TV následně dodala, že byly poblíž paláce slyšet také tři výbuchy. Informace o mrtvých a zraněných zatím nebyly upřesněny.
Později vyšlo najevo, že prezident Afghánistánu Ašraf Ghaní vystoupil po modlitbě s projevem.

Situace v zemi
Připomeňme, že v zemi nyní dochází ke střetu mezi vládními silami a ozbrojenci Tálibánu*, kteří se zmocnili velkých území ve venkovských oblastech a zahájili ofenzívu proti velkým městům. Situace v Afghánistánu se zhoršuje na pozadí stažení amerického vojenského kontingentu ze země. Americká armáda bylav zemiod roku 2001, kambyla přivezena pod vedením George W. Bushe. Stahování vojsk začalo počátkem května ajeho dokončení je plánováno na konec srpna.
Zmiňme, že dne 18. července během dvoudenního jednání v Dauhá nedosáhla delegace afghánské vlády a hnutí Tálibán dohody o krátkodobém příměří po dobu trvání muslimského Svátku oběti nebo propuštění zajatců Tálibánu.
Podle společného komuniké se stranám podařilo vyjednat pouze pokračování jednání na vysoké úrovni. Zavázali se urychlit mírový proces, aby dospěli k řešení přijatelnému pro všechny. Delegace se rovněž dohodly, že se vyhnou ztrátám na životech civilistů a že budou spolupracovat při poskytování humanitární pomoci.
V pátek16. července vyjádřili ministři zahraničí Ruska a zemí středoasijské „pětky“ (Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán) znepokojení nad současnou situací v Afghánistánu a vyzvali strany konfliktu k jednání. V ten stejný den pak ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov poukázal na zhoršení situace v Afghánistánu. Zdůraznil, že terorismus po stažení amerických vojáků ze země nezmizel a dodal, že teroristické organizace tam posílily své pozice a výroba drog dosáhla rekordních výšek.
Ruské oddělení poznamenalo, že v kontextu nové geopolitické reality je nutné pokračovat v hledání příležitostí ke stabilizaci vojensko-politické situace a nastolení míru v Afghánskéislámskérepublice.

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20210720/med ... 08864.html
Média: Islámský stát převzal odpovědnost za útok v Kábulu

Teroristická skupina Islámský stát* se přihlásila k odpovědnosti za ostřelování prezidentského paláce v Kábulu. Informovala o tom francouzská agentura Agence France-Presse (AFP).
Dnes jsme informovali o tom, že poblíž prezidentského paláce v centru Kábulu dopadlo několik raket. Stalo se tak během modlitby na počest Svátku oběti (také Svátek obětování či Velký svátek), což je náboženský svátek, který slaví muslimové a drúzové. Informoval o tom afghánský zpravodajský kanál TOLOnews. Televizní stanice 1TV následně dodala, že byly poblíž paláce slyšet také tři výbuchy.
Nyní se k tomuto útoku, dle nejnovějších informací, přihlásil Islámský stát.
Připomeňme, že v zemi nyní dochází ke střetu mezi vládními silami a ozbrojenci Tálibánu*, kteří se zmocnili velkých území ve venkovských oblastech a zahájili ofenzívu proti velkým městům. Situace v Afghánistánu se zhoršuje na pozadí stažení amerického vojenského kontingentu ze země. Americká armáda bylav zemiod roku 2001, kambyla přivezena pod vedením George W. Bushe. Stahování vojsk začalo počátkem května ajeho dokončení je plánováno na konec srpna, nejpozději do 11. září.
V roce 2020 podepsaly Washington a Tálibán v Dauhá první mírovou dohodu za více než 18 let války. Ta stanovuje stažení zahraničních vojsk z Afghánistánu během 14 měsíců a zahájení mezifghánského dialogu po výměně vězňů. Zmiňme, že dne 18. července během dvoudenního jednání v Dauhá však delegace afghánské vlády a hnutí Tálibán nedosáhlydohody o krátkodobém příměří po dobu trvání muslimského Svátku oběti nebo propuštění zajatců Tálibánu.
Podle společného komuniké se stranám podařilo vyjednat pouze pokračování jednání na vysoké úrovni. Zavázali se urychlit mírový proces, aby dospěli k řešení přijatelnému pro všechny. Delegace se rovněž dohodly, že se vyhnou ztrátám na životech civilistů a že budou spolupracovat při poskytování humanitární pomoci.
V pátek16. července vyjádřili ministři zahraničí Ruska a zemí středoasijské „pětky“ (Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán) znepokojení nad současnou situací v Afghánistánu a vyzvali strany konfliktu k jednání. V ten stejný den pak ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov poukázal na zhoršení situace v Afghánistánu. Zdůraznil, že terorismus po stažení amerických vojáků ze země nezmizel a dodal, že teroristické organizace tam posílily své pozice a výroba drog dosáhla rekordních výšek.
Ruské oddělení poznamenalo, že v kontextu nové geopolitické reality je nutné pokračovat v hledání příležitostí ke stabilizaci vojensko-politické situace a nastolení míru v Afghánské islámské republice.