https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/ ... a-40367084Americký prezident Joe Biden schválil uvolnit až 100 milionů dolarů (2,56 miliardy korun) na „neočekávané a naléhavé” potřeby a evakuaci Afghánců, kteří ve své zemi spolupracovali s armádou Spojených států a hrozí jim za to odveta ze strany radikálního hnutí Tálibán. S odvoláním na Bílý dům o tom informovala agentura Reuters.
Během několika posledních dnů Spojené státy zintenzivnily své nálety v Afghánistánu proti radikálním militantům Talibanu, informoval o tom The Washington Post.)
S odvoláním na dva nejmenované americké představitele bylo v článku informováno, že nejméně čtyři letecké útoky byly provedeny ve středu a ve čtvrtek. Tyto bombové útoky byly provedeny mimo jiné v provincii Kandahár, která je baštou Talibanu.
Podle dvou zdrojů deníku byly nálety prováděny na žádost afghánských bezpečnostních sil, buď s cílem jejich podpory při střetech s Talibanem, nebo za účelem zničení zbraní, které se dostaly do rukou ozbrojenců, včetně dělostřelectva , jakož i vybavení, včetně vozidel a dalšího majetku.
S odvoláním na mluvčího afghánských ozbrojených sil píše WSJ, že se jedná o významné rozšíření amerických operací proti Talibanu ve srovnání s posledními měsíci.
Článek také cituje prohlášení oficiálního zástupce hnutí Taliban Zabihullah Mujahid, který popsal, co se děje, jako porušení dohod mezi Spojenými státy a Talibanem, což ponese „negativní důsledky“.
Afghánská armáda zlikvidovala „stínového“ guvernéra z Tálibánu* Mullaha Halima v osvobozené oblasti Karuch na západě země. Uvedlo to afghánské ministerstvo obrany.
Mluvčí afghánského ministerstva obrany Fawad Amán dříve uvedl, že vládní síly osvobodily oblast Karuch v západní provincii Herát od militantů.V Afghánistánu dochází ke střetu mezi vládními silami a ozbrojenci hnutí Tálibán*, kteří se zmocnili významných území ve venkovských oblastech a zahájili ofenzívu proti velkým městům.„Bylo zlikvidováno dvacet bojovníků Tálibánu*, včetně Mullaha Halima, stínového guvernéra Tálibánu, v oblasti Karuch, stejně jako dvou velitelů, a dalších 50 bylo zraněno,“ uvedlo ministerstvo na Twitteru.
Mírová jednání mezi afghánskou vládou a Tálibánem* začala v hlavním městě Kataru 12. září 2020.
Americká administrativa od 1. května zahájila a do 11. září slibuje ukončit stažení vojsk z Afghánistánu v koordinaci se spojenci.
V roce 2020 v Dauhá podepsali představitelé Washingtonu a Tálibánu první mírovou dohodu za více než 18 let války. Dokument stanoví stažení cizích vojsk z Afghánistánu a zahájení meziafghánského dialogu po výměně vězňů.
Tento týden ministr zahraničních věcí RF Sergej Lavrov prohlásil, že Rusko využívá všechny možnosti, aby navázalo přímý dialog mezi Táliby a afghánskou vládou.
„Využíváme nejrůznější formáty a nejrůznější možnosti, aby byl přece jen zahájen přímý dialog za účasti všech politických sil Afghánistánu, to jsou vláda, Tálibové, ale také jednotlivé politické skupiny, etnické skupiny – Uzbeci, Hazárové a Tádžici. Podporuje nás v tom středoasijské společenství, a právě v tomto směru spolupracujeme s Američany a Číňany, v rámci takzvané trojice, do níž jsme pozvali Pákistán a Írán. Pákistán už začal spolupracovat, Íránci o tom zatím uvažují, jejich vztahy s USA ovlivňují jejich úvahy,“ pronesl Lavrov ve svém projevu v průběhu webináře na téma Zahraniční politika Ruska: úspěchy, výzvy, úkoly a perspektivy, který probíhá na platformě Jednotného Ruska.
Lavrov zdůraznil, že v Moskvě se považuje za nejefektivnější moskevský formát, který se už párkrát sešel a zastupuje všechny středoasijské země nezávisle na tom, jestli mají společnou hranici s Afghánistánem, nebo nemají, a také Indii, Čínu, Pákistán, Írán, USA a RF.
„Je reprezentativní a zároveň práceschopný,“ podotkl šéf ruské diplomacie.
Afghánci se probudili v červenci do bezvýchodnosti. Cokoliv se stane, dopadne pro kábulskou vládu špatně.
Na webu Prvnizpravy.cz jsme četli 24. července 2021, že hodní Američané bombardují zlé Talibánce, kteří již okupovali přes polovinu Afghánistánu. Bombardování s křížkem po funuse bylo očekáváno a mine se účinkem, upozorňuje publicista František Roček.
V době, kdy USmani a jejich pomocníci z NATO odlétali v polovině roku z Afghánistánu, Američané neprovokovali Taliban bombardováním jejich hrdlořezů, aby tím pomohli vládní afghánské armádě.
Protože po 15. 7. již v Afghánistánu nejsou téměř žádní vojenští gážisté z NATO, mohou USA využít opět své technologické převahy k bombardování vybraných cílů Talibanu. Píše se o úderech Američanů v oblasti Kandaháru.
Bombardování jaksi, aby se neřeklo
Aby po útěku z Afghánistánu neměly USA úplně z ostudy kabát, po odchodu vojsk zasáhly, protože již nemohl Taliban americké vojáky ohrozit. Kromě toho důvod amerického bombardování byl i mediální: Talibanci měli zabít nejméně 100, v jiné variantě několik set, lidí – úředníků, policistů, vojáků a sympatizantů vlády. Že se o tom psalo v médiích, museli Američané reagovat nějakým divadlem. Jediný prostředek, který Američanům zůstal, bylo házení bomb a raket z nebe.
Např.: „Média informovala, že 19. července jednotky Talibanu zastřelily dva syny člena provinční rady Fida Mohammada, který měl údajně blízký vztah se zesnulým kandahárským, generálem Abdulem Raziqem, kterého Taliban zabil v roce 2018. Za vlády Raziqa byla kandahárská policie zodpovědná za mučení, stovky zmizení a mimosoudní zabíjení zajatých bojovníků Talibanu a podezřelých stoupenců Talibanu, kmenových rivalů a dalších civilistů…“
Samozřejmě, když dochází k ozbrojené změně režimu, je rozumné umlátit nebo postřílet odpůrce, aby si snad nezačali myslet, že by nebylo od věci dát se na partyzánský odpor.
Proto krvavé čistky Talibanu nepředstavují nic, s čím by se nepočítalo. Vítěz bere vše. Proto také v Afghan Times čtenáře poučili o triku Talibanu: „… řekl členům afghánských národních obranných a bezpečnostních sil (ANDSF), včetně policie, která byla hlavní bezpečnostní silou v Kandaháru, aby se u nich zaregistrovali a dostali dopisy zaručující jejich bezpečnost, oznámil místní aktivista. Ti, kteří se zaregistrovali, se musí hlásit Talibanu jednou měsíčně. Jednotky Tálibánu se vydaly do domovů některých členů ANDSF, kteří se zaregistrovali, vzali je do vazby a zabili neznámý počet z nich…“
Slibem nezarmoutíš
Afghánští zákonodárci žádali USA nejen o logistickou pomoc. Bílý dům přislíbil trvalou podporu, „ale zastavil se před slibem pokračující údržby nebo útoků dronů na vybavení Talibanu“ .
V souvislosti s tím médii proběhlo, že USA provedly v posledních 30 dnech asi „půl tuctu" náletů po celém Afghánistánu, ve snaze o podporu afghánských bezpečnostních sil, které se pokoušejí udržet Taliban na uzdě.
Z velké části útoky provedly drony s cílem zničit Talibáncům kořist - americkou vojenskou výzbroj, a v některých případech byla snaha z Talibanců udělat mrtvoly.
USA stojí za nálety v Kandaháru, kde v minulých dnech postupovaly síly Talibanu, i proto, že pád provinčního hlavního města Kandaháru do rukou Talibanu by byl velkým symbolem krachu prozápadní vlády.
Taliban bombardování vítá
Velkým paradoxem je, že stratégové Talibanu jsou (potichu) s americkými nálety spokojeni, protože podle oficiálního zástupce hnutí Taliban Zabihullah Mujahid to Taliban bere jako porušení dohod mezi Spojenými státy a Talibanem, což ponese „negativní důsledky“.
Čili, čím více budou Američané bombardovat, tím radostněji budou Talibanci řádit, protože za to mohou USA. Neboť USA porušily dohodu o tom, že zmizí z Afghánistánu, propadnou se do země a budou držet hubu a krok.
Dnešní pozici USA vůči Afghánistánu lze shrnout do konstatování: Co od července 2021 Američané udělají, vždy to bude bez východiska…
Saigon cez kopirák...Mnoho obyvatel Afghánistánu, které měli být evakuováni do Spojených stáů nebude moci ve světle ofenzívy radikálů z radikálního hnutí přijít do Kábulu.
„Tisíce Afghánců, kteří mají právo odjet do Spojených států, nyní čelili poslední smrtící překážce - dostat se do Kábulu, aniž by byli Talibanem zajati nebo zabiti," uvádí se v článku.
Podle kanálu NBC zaslaly americké úřady tento týden e-maily stovkám Afghánců, kteří dříve poskytovali pomoc americké armádě, a to i jako překladatelé. „Byli informováni, že je čas se připravit na evakuaci do Spojených států nebo do třetích zemí. Afghánci se musí sami dostat do Kábulu, aby byli evakuováni, “ uvedl kanál.
Podle NBC někteří obyvatelé země řekli americkým úřadům, že nemohou přijít do Kábulu, protože silnice již byly pod kontrolou Talibanu. Desítky Afghánců se obrátily s žádostí o finanční pomoc na charitativní organizace ve Spojených státech. Říká se, že cestu do afghánského hlavního města nemohou zaplatit sami.
Podle zpráv západních médií asi 18 000 Afghánců, kteří pomohli americkým jednotkám, včetně překladatelů, a asi 53 000 dalších členů rodiny doufá, že dostanou přistěhovalecká víza do Spojených států. Jedná se však o poměrně zdlouhavý proces, proto bylo rozhodnuto o jejich evakuaci. Předpokládá se, že budou přijímat imigrační víza na amerických vojenských základnách, a to i ve třetích zemích.
Čína přislíbila, že podpoří Tálibán při rekonstrukci Afghánistánu, a to za podmínky, že radikální afghánské hnutí mimo jiné přeruší i vztahy s Islámským hnutím Východního Turkestánu. Uvedl to čínský ministr zahraničí Wang I při jednání s tálibánskou delegací, která je v Číně na dvoudenní návštěvě. Devítičlennou delegaci vede spoluzakladatel Tálibánu mulla Abdul Ghání Baradar. Podle mluvčího Tálibánu Muhammada Naíma se cesta uskutečnila na pozvání čínských úřadů.
Peking turkestánskou organizaci obviňuje z útoků v oblasti Sin-ťiang, uvedl web hongkongského deníku South China Morning Post. Wang I zdůraznil, že turkestánské islámské hnutí je mezinárodní teroristická organizace uvedená na seznamu Rady bezpečnosti OSN, která představuje přímou hrozbu pro národní bezpečnost a územní celistvost Číny. Zásah proti organizaci je podle něj sdílená odpovědnost mezinárodního společenství, píše web čínského vládního deníku Global Times.Kromě turkestánské organizace Čína požaduje, aby Tálibán přetrhal pouta i se všemi ostatními teroristickými organizacemi. Čína chce, aby proti nim Tálibán rozhodně zakročil a odstranil překážky regionální bezpečnosti, uvedl Wang I při setkání s afghánskou delegací v severočínském městě Tchien-ťin. Jedná se o první tálibánskou návštěvu Číny, které se účastní i vysoce postavený člen organizace od doby, kdy Tálibán zajal několik klíčových okresů v provinciích Badachšán a Kandahár. Více jsme o tom psali zde https://echo24.cz/a/STky5/afghansti-voj ... dzikistanu.China's Foreign Ministry on Wang Yi meeting with Taliban delegation: Wang Yi asks Taliban to 'draw a clear line between itself and terror organisations like ETIM'; Taliban says 'won't allow any force to use Afghan territory to do anything harmful to China' pic.twitter.com/z7JdSSj0vm
— Ananth Krishnan (@ananthkrishnan) July 28, 2021
Wang I dále při jednání řekl, že jako největší soused Afghánistánu Čína vždy respektovala svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Afghánistánu. Podle něj ukvapené stažení vojenských jednotek USA a NATO z Afghánistánu je známkou neúspěchu americké politiky v Afghánistánu a znamená to příležitost pro afghánský lid ke stabilizaci a rozvoji své země. Baradar, který vedl za Tálibán i jednání s Američany, čínské straně slíbil, že afghánský Tálibán nikdy nedovolí žádné skupině použít afghánské území k útoku na Čínu.
Bleskové povodně, které ve středu večer místního času postihly afghánskou provincii Núristán, si vyžádaly 150 obětí. Podle agentury AP to dnes oznámilo radikální islamistické hnutí Tálibán, které má tuto oblast na severovýchodě země pod kontrolou.
Tiskové agentury dříve s odvoláním na afghánskou vládu uváděly nejméně 40 obětí. Agentura AP ale citovala i mluvčího guvernéra provincie, podle něhož je obětí nejméně 60. I on ale uvedl, že mrtvých bude zřejmě mnohem více.
„Bohužel voda vzala polovinu vesnice, kde stálo více než 100 domů. Více než 100 lidí je mrtvých nebo pohřešovaných,“ řekl už dříve agentuře Reuters mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid. Bojovníci Tálibánu podle něj pomáhají lidem hledat pohřešované.Islamist terror group Taliban says flooding has killed 150 people in areas they control in northeast #Afghanistan's #Nuristan province pic.twitter.com/kCu22abCYx
— Kwitter (@Kwitter12085169) July 29, 2021
Voda se prohnala úzkým údolím hornaté oblasti Núristánu, kde je i špatné telekomunikační spojení.
Mluvčí Tálibánu Mudžáhid také řekl, že jeho hnutí umožní humanitárním agenturám dostat se bezpečně do postižené oblasti. Agentura AP k tomu uvedla, že není jasné, jak je Tálibán vybaven pro takové nouzové situace.
Osm afghánských vojáků zemřelo při útoku bojovníků hnutí Tálibán* na hraniční přechod v provincii Nangarhár na východě Afghánistánu, uvedl Sputnik zdroj z bezpečnostních složek země.
„Hnutí Tálibán* v noci ze středy na čtvrtek zaútočilo na hraniční přechod v oblasti Kuzbahar na východě provincie Nangarhár, při útoku zemřelo osm vojáků, další tři byli zraněni,“ uvedl zdroj.
V Afghánistánu dochází ke střetu mezi vládními silami a ozbrojenci hnutí Tálibán*, kteří se zmocnili významných území ve venkovských oblastech a zahájili ofenzívu proti velkým městům.
Mírová jednání mezi afghánskou vládou a Tálibánem* začala v hlavním městě Kataru 12. září 2020.
Americká administrativa od 1. května zahájila a do 11. září slibuje ukončit stažení vojsk z Afghánistánu v koordinaci se spojenci.
Stažení vojáků
V květnu začal Washington na příkaz amerického prezidenta Joea Bidena stahovat vojáky z Afghánistánu. Původně se uvádělo, že stažení bude dokončeno do 11. září, ale mohlo by to být i dříve. Administrativa uvedla, že bude i nadále pomáhat Afghánistánu v boji proti terorismu a plánuje prozkoumat možnost zajištění bezpečnosti v regionu umístěním svých sil v zemích sousedících s Afghánistánem.
USA a jejich spojenci z NATO zahájili vojenskou operaci v Afghánistánu v roce 2001. Jednalo se o součást kampaně „Trvalá svoboda“, která byla reakcí na teroristické útoky z 11. září 2001. V roce 2014 podepsaly Afghánistán a také USA a NATO dohody, které spojencům umožňují udržovat v zemi omezenou vojenskou přítomnost. Od 1. ledna 2015 byla bojová operace nahrazena výcvikovou misí Resolute Support.V roce 2020 podepsaly USA a radikální hnutí Tálibán první dohodu za více než 18 let války, která předpokládá stažení zahraničních vojsk již v květnu tohoto roku, pokud násilí v zemi skončí. V současné době je v Afghánistánu méně než 10 000 vojáků NATO a partnerských států aliance, včetně 2 500 vojáků USA. Jejich hlavním úkolem je výcvik a poradenství afghánským bezpečnostním silám.
Události v Afghánistánu vyvolávají hluboké obavy Ruska, které je připraveno „společně s partnery“ čelit možným hrozbám, uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
„Opakovaně jste slyšeli prohlášení jak ministerstva zahraničí, tak ministerstva obrany, že to, co se děje v Afghánistánu, nás hluboce znepokojuje a že jsme rozhodně připraveni být s našimi partnery na pozadí hrozby, kterou mohou události v Afghánistánu představovat,“ řekl Peskov novinářům.
Dodal, že Rusko nemá v plánu zapojit vojenský kontingent; probíhají společná rusko-tádžicko-uzbecká cvičení, testují se obranné schopnosti a dolaďují se akce.
Ministr zahraničí USA Antony Blinken zase prohlásil, že nedávný postup bojovníků radikálního hnutí Tálibán (bylo uznáno za teroristické a zakázáno v Rusku) v Afghánistánu vyvolává znepokojení Washingtonu.
„To, co vidíme (v Afghánistánu) v posledním týdnu – postup tálibů do okresních center a ohrožení hlavních měst provincií… vyvolává vážné znepokojení. A to samozřejmě zpochybňuje jejich záměry ohledně celé země,“ řekl Blinken na tiskové konferenci s ministrem zahraničí Indie Subrahmanyamem Jaishankarem.
Stažení vojáků
V květnu začal Washington na příkaz amerického prezidenta Joea Bidena stahovat vojáky z Afghánistánu. Původně se uvádělo, že stažení bude dokončeno do 11. září, ale mohlo by to být i dříve. Administrativa uvedla, že bude i nadále pomáhat Afghánistánu v boji proti terorismu a plánuje prozkoumat možnost zajištění bezpečnosti v regionu umístěním svých sil v zemích sousedících s Afghánistánem.
USA a jejich spojenci z NATO zahájili vojenskou operaci v Afghánistánu v roce 2001. Jednalo se o součást kampaně „Trvalá svoboda“, která byla reakcí na teroristické útoky z 11. září 2001. V roce 2014 podepsaly Afghánistán a také USA a NATO dohody, které spojencům umožňují udržovat v zemi omezenou vojenskou přítomnost. Od 1. ledna 2015 byla bojová operace nahrazena výcvikovou misí Resolute Support.
V roce 2020 podepsaly USA a radikální hnutí Tálibán první dohodu za více než 18 let války, která předpokládá stažení zahraničních vojsk již v květnu tohoto roku, pokud násilí v zemi skončí. V současné době je v Afghánistánu méně než 10 000 vojáků NATO a partnerských států aliance, včetně 2 500 vojáků USA. Jejich hlavním úkolem je výcvik a poradenství afghánským bezpečnostním silám.
Osudy konfidentov...Matyáš Zrno, veterán české mise v Afghánistánu, líčí ve svém nedávném článku afghánskou národní armádu v nepříliš pozitivním světle. Negramotní rekruti, kteří nechápou význam učení, nedokážou udržovat v provozu vojenskou techniku, jejichž loajalita ke kmeni je důležitější než vojenská přísaha … utíkají nyní před Tálibánem, který je, pravda, stejně tak složen z nepříliš vzdělaných bojovníků, ale dokáže i bez znalosti čtení a psaní fungovat jako kohezivní bojová síla.
Věřím mu to na sto procent, protože úplně stejné stížnosti jsem během let slyšel od jiných lidí, kteří v Afghánistánu byli, případně četl na anglosaských fórech tam, kde se shromažďovali britští a američtí veteráni. Všichni říkají víceméně totéž: afghánská národní armáda je na papíře daleko silnější než ve skutečnosti.
Pokud jsme se teď dvacet let podíleli na budování takto nefunkční ozbrojené síly, byla to chyba; investor by si měl svoji investici hlídat a mít připravený scénář i pro situaci, kdy už další investování přestane dávat smysl. Nicméně tento článek píšu hlavně proto, že při čtení páně Zrnova textu se mi vybavily texty jiné – a o ty bych se rád podělil.
Proč Arabové prohrávají války
Ten první z nich napsal penzionovaný plukovník americké armády Norvell B. De Atkine. Atkine za své kariéry působil jako vojenský atašé a poradce v řadě zemí Blízkého východu a jeho článek se jmenuje naprosto nekorektně Why Arabs lose wars čili Proč Arabové prohrávají války.
(Než na mě někdo skočí, že tento článek má být o Afghánistánu a Afghánci přece nejsou Arabové: bez obav, vím to. Ale schválně si ten článek přečtěte a zkuste jej srovnat s tím Zrnovým. Do budoucna se pokusím zajistit český překlad pro čtenáře, kteří angličtinou nevládnou.)
Seznam stížností v článku o tom, proč Arabové prohrávají války, je dost podobný tomu z Afghánistánu. Snad jen ten bod týkající se sociální hierarchie se liší; arabské společnosti jsou hodně společensky rozvrstvené, od princů a králů až po žebráky, kdežto Afghánistán je daleko více egalitářský. Ale jinak je to dost podobný seznam problémů, kulminující konstatováním, že americký model armády, založený mimo jiné na rozsáhlém technickém aparátu pro udržování techniky a zbraní ve funkčním stavu, se nedá snadno transplantovat do jiných zemí. Autor je tak hodný, že to neříká úplně na plnou hubu, ale do výrazně primitivnějších zemí.
Druhý článek není vlastně článek, ale celý blog psaný americkým vojenským historikem Bretem Devereauxem pod jménem A Collection of Unmitigated Pedantry. Čtu jej s oddaností mladého kněžice. Dobře, to jsem trochu přehnal, ale je to výborný – a velmi čtivě psaný – zdroj pro každého, koho zajímá historie, a jediný moment, kdy vás Devereaux může naštvat, je ten, když zabrousí do přítomnosti a začne zaujímat politická stanoviska. Ale čím vzdálenější dějiny, tím méně to hrozí.
(Speciální lahůdkou jsou odborné vojensko-historické analýzy fantasy knih jako Pán prstenů nebo Hra o trůny; nepřekvapivě z nich původní Tolkienův text vychází celkem dobře, kdežto filmová adaptace velmi špatně. Pokud vás takové věci baví, strávíte tam čtením asi tak týden.)
Společným prvkem Devereauxova psaní, které skáče od staré Sparty až po moderní dějiny, je tvrzení, že struktura armády odpovídá struktuře celé společnosti. Ve feudálních armádách budete mít šlechtickou vrchnost, v komunistických budou na vrchních pozicích soudruzi, kmenová vojska nebudou ochotna se podřizovat velkým pánům. V moderní Evropě je voják zaměstnání jako každé jiné, takže většina z nich bude mít pracovní dobu “od-do” a jelikož ČR je vcelku rovnostářská země, velitel v rámci AČR nebude mít ani zdaleka tak absolutní mocenské postavení jako někde v Saúdské Arábii. Atd., atd.
Toto je vlastně triviální pozorování, znějící zcela samozřejmě. Jenže to se právě v tom Afghánistánu z nějakého důvodu nedělo. Místo toho se západní mocnosti snažily vystavět tam poměrně sofistikovanou armádu, která by dobře fungovala v Kanadě nebo v Itálii, ale ne v afghánských poměrech. Těžko říci, proč se tak stalo – jestli proto, že na tom někdo dobře vydělával, nebo proto, že moderní člověk se nemůže vcítit do předmoderní společnosti a vymyslet pro ni něco „na míru“. Klidně to může být kombinace obou těchto důvodů s nějakými dalšími faktory.
Tálibán každopádně takovou drahou chybu neudělal – dost možná proto, že ani nemohl – a místním poměrům je tedy přizpůsoben. Pak ani nemusí vynikat příliš velkými kvalitami na to, aby nad afghánskou armádou vítězil.
Máme se pouštět do akcí v islámském světě?
Ještě dvě drobnosti k minulému článku.
1. Turci dokončují dlouhou zeď na hranici s Íránem. Důvody jejího zřízení jsou různé, ale patří mezi ně i snaha podvázat ilegální migraci z východněji ležících států včetně Afghánistánu. Ani Turci totiž nejsou z přílivu migrantů z rozvojového světa nadšeni. Lídr republikánské opozice před pár dny slíbil, že bude deportovat i Syřany a že nemá zájem, aby Turecko sloužilo jako záchytný tábor pro zbytek světa.
2. Pár čtenářů mi vytklo, že je potřeba myslet na překladatele, kteří naší armádě sloužili. K tomu mám tříbodovou odpověď:
٭ komentář paní Procházkové nemluvil o vojenských překladatelích, ale o blíže nespecifikovaných obyvatelích utečeneckých táborů, kterých je o několik řádů více a o jejichž ideologické orientaci apod. se můžeme jen dohadovat;
٭ možná by stálo za to přehodnotit otázku, zda se do takových akcí v islámském světě příště vůbec pouštět, respektive účastnit se jich, když už se do nich pustil někdo jiný;
٭ a konečně, když už tedy třeba ano, tak zda se přitom neporozhlédnout po takových překladatelích, u nichž je riziko zavlečení extremismu do ČR nízké. Dejme tomu po gayích, kteří nemají vlastní rodinu a jejichž postavení v islámské společnosti je krajně nejisté. Asi by to dalo trochu práce – právě proto, že mají důvod se ke své orientaci moc veřejně nehlásit – ale od toho přece máme různé orientalisty a akademické odborníky na gender, nebo snad ne?
Blinken si falt myslí, že na ňom čínske kroky závisia?USA považují větší zapojení Číny do dění v Afghánistánu za potenciálně přínosné, prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Podmínkou ovšem, je že Peking bude prosazovat „mírové řešení konfliktu“ a podporovat „skutečně reprezentativní a inkluzivní vládu“, řekl ve středu při návštěvě Indie.
Učinil tak poté, co v čínském městě Tchien-ťin ve středu začaly dvoudenní rozhovory mezi čínskou vládou a devítičlennou delegací afghánského radikálního hnutí Tálibán. „Nikdo si nepřeje vojenské převzetí země ze strany Tálibánu a nový islámský emirát,“ dodal Blinken.
Čína, která je největším zahraničním investorem v Afghánistánu, ujistila, že její prioritou je „nevměšovat se“ do vnitřních záležitostí země, a od tálibů očekává, že přispějí k „mírovému, usmiřovacímu a rekonstrukčnímu procesu“. Hnutí už ovšem kontroluje většinu území a mírové rozhovory s afghánskou vládou stagnují.
Po jednání v Indii zavítal Blinken do Kuvajtu. Odtud varoval, že rozhovory o záchraně dohody o íránském jaderném programu (JCPOA) nemohou trvat věčně. „Teď je na řadě Írán,“ prohlásil.
O dohodě z roku 2015 se vyjednává mnoho týdnů ve Vídni. USA podle Blinkena na vídeňských jednáních projevily dobrou vůli a ochotu se k JCPOA vrátit.
Duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí ve středu USA ostře kritizoval. Nedá se jim podle něj důvěřovat. Připomněl také, že USA podmiňují návrat k dohodě jejím rozšířením na téma balistických raket.
Do USA mezitím dorazil nový čínský velvyslanec Čchin Kang, který působil jako náměstek ministra zahraničí. Post velvyslance USA v Číně je od října neobsazený.
Letiště Kandahár se podrobilo raketové palbě. Informovala o tom agentura France-Presse s odvoláním na správu leteckého přístavu.
„Včera v noci byly na letiště vypáleny tři rakety, dvě z nich dopadly na přistávací dráhu,“ sdělil vedoucí letiště Masud Pashtun.
Všechny lety byly zrušeny.
Uveďme, že v Afghánistánu dochází ke konfrontaci mezi vládními silami a militanty Tálibánu*, kteří se zmocnili velkých území ve venkovských oblastech a zahájili ofenzivu proti velkým městům.
Den předtím postoupili do centrálních čtvrtí města Herát. Vládní vojska přitom dříve zneškodnila více než stovku ozbrojenců ve stejnojmenné provincii.
O tři velká města svádějí v posledních dnech boje afghánští vládní vojáci se členy povstaleckého hnutí Tálibán. Příslušníci Tálibánu již vstoupili do některých čtvrtí Kandaháru a Laškargáhu na jihu země i do západoafghánského Herátu, informoval dnes zpravodajský server BBC News.
Od 1. května, kdy Spojené státy a Severoatlantická aliance zahájily stahování posledních vojáků z Afghánistánu, ovládl Tálibán velkou část afghánského území a klíčové přechody na hranicích s Pákistánem, Íránem, Turkmenistánem a Tádžikistánem.Poslanec afghánského parlamentu Gul Ahmad Kamin, který je v Kandaháru, BBC řekl, že existuje velké riziko, že Tálibán získá Kandahár pod kontrolu. Situace ve městě se podle něj každou hodinou zhoršuje a boje v ulicích jsou nejprudší za posledních 20 let. Desítky tisíc lidí kvůli násilí opustily své domovy a v oblasti hrozí humanitární katastrofa.Fighting rages around 3 major cities in south&west Afghanistan as Taliban seize them from gov't forces in Herat, Lashkar Gah & Kandahar.
Rapid gains in rural areas since foreign troops to leave by September.
Fears of a humanitarian crisis; how long gov't forces will hold out. pic.twitter.com/RnLvi9IumS
— Rita Rosenfeld (@rheytah) July 31, 2021Kamin uvedl, že Tálibán nyní považuje Kandahár za svůj hlavní cíl a chce z něj udělat svou dočasnou metropoli. Pokud padne Kandahár, padne brzy i dalších pět nebo šest okolních provincií, soudí Kamin. Pokud se povstalci dostanou do centra, vládní vojáci kvůli velkému množství civilistů ve městě nebudou moci použít těžké zbraně, řekl poslanec.aliban killed an afghan comedian in Kandahar, who was working on to brings joy on afghan faces.
Photo taken a moment before killing him.#TalibanFighting4Pakistan pic.twitter.com/VrDdNjGifD
— Naqeeb Barman (@barmankhan) July 28, 2021
Militiamen loyal to Ismail Khan taken POWs by the Taliban in Inzil, Herat today. The guest house is located on the outskirts of Inzil district, the district center is still under Govt control. pic.twitter.com/VfyubsoHkD
— Zoya(@Zoya_nafidi) July 31, 2021
VIDEO shows Taliban roaming inside General Raziq's house in Spin Boldak, Kandahar. #Afghanistan
pic.twitter.com/fMh6drmaUZ
— FJ (@Natsecjeff) July 31, 2021Boje se stupňují také v hospodářsky významném městě Herát a rebelové se již zmocnili některých jeho jižních čtvrtí, sdělil reportér afghánské televize Tolo. Střety jsou hlášeny nejméně z pěti různých částí Herátu. Americké letectvo pokračuje ve vzdušné podpoře afghánských sil, kterým se podařilo znovu dobýt oblast kolem letiště.Taliban are roaming building to building in parts of Kandahar city. #Afghanistan pic.twitter.com/XlMp8XZlg1
— FJ (@Natsecjeff) July 28, 2021
Obyvatelé Herátu uvádějí, že ve městě již není moc míst, která by šlo označit za bezpečná, a někteří se již vyzbrojili, aby se mohli bránit. Bojovníky shromažďuje i bývalý guvernér provincie Herát a známý vůdce mudžáhidů, kteří v 80. letech válčili proti sovětským vojákům, Ismáíl Chán.
V Laškargáhu, který je metropolí provincie Hílmand, povstalci údajně stále drží pozice dva kilometry od centra města, ačkoli vládním silám se povedlo v noci na dnešek jejich další postup zarazit. Podle velitele afghánské armády rebelové utrpěli při srážkách velké ztráty.
Bojovníci radikálního hnutí Tálibán* se pokusili o dobytí věznice v afghánském městě Laškargáh, metropoli jižní provincie Hilmand, ale vládní armáda útok odrazila. Informoval o tom mluvčí ministerstva obrany republiky Fawad Aman.
„Z 40 teroristů, kteří zaútočili na věznici, jich 38 bylo zabito a dva utrpěli zranění,“ napsal Aman na Twitteru.Ve městě jsou nasazeny stovky příslušníků zvláštních jednotek. Podle zprávy afghánské televize Tolo News, která se odvolala na zdroje v bezpečnostních silách, byl lehce zraněn šéf policie provincie KHalid Wardak.The #terrorist Taliban attack on #Lashkargah, Helmand provincial center #prison failed last night. Of the 40 terrorists who attacked the prison, 38 were killed and 2 were injured.
— Fawad Aman (@FawadAman2) August 2, 2021
V Afghánistánu probíhají střety vládních sil s teroristy hnutí Tálibán, kteří dobyli značná území na venkově a zahájili útok na velká města.
Včera radikálové postoupili k centrálním čtvrtím města Herát. Vládní armáda zatím zneškodnila ve stejnojmenné provincii více než stovku ozbrojenců.
Nestabilita v republice sílí na pozadí slibů administrativy USA ukončit do konce léta stažení vojsk z afghánského území.
Washington a zástupci Tálibánu podepsali v roce 2020 v Dauhá první mírovou dohodu za více než 18 let války. Ta stanovuje stažení cizích jednotek z Afghánistánu během 14 měsíců a zahájení vnitřního afghánského dialogu po výměně zajatců.
https://www.facebook.com/marie.divisova ... 1004044253Po Rusku a Číně se s představiteli Tálibánu v emigraci v Dauhá potají sešla také delegace německá, vedená Jasperem Wieckem, zmocněncem německé vlády pro oblast střední Asie (Afghánistán, Pákistán). A když už byli v tom jednání, popovídali si prý v Dauhá také s delegací ofiko afghánské vlády z Kábulu.
Tvrdí to alespoň Bild, nejčtenější německý bulvární plátek
http://casopisargument.cz/?p=37248Pro Ašrafa Ghaního, prezidenta Afghánistánu, který ztrácí vojenskou oporu v boji proti Tálibánu, je viník zřejmý. „Současná situace je důsledkem náhlého amerického rozhodnutí“ stáhnout vojáky ze země nadobro.
Před afghánskými poslanci v Kábulu Ghaní rovněž obvinil Washington, že přímým jednáním s Tálibánem usiloval o „zničení republiky“ a jeho „legitimizaci“. Tato jednání vedla k dohodě o odchodu zahraničních vojsk z Afghánistánu v roce 2020.
Afghánské síly zatím kladou jen malý odpor a nyní mají pod kontrolou v podstatě jen hlavní silnice a provinční města, z nichž některá jsou obklíčena islamistickými povstalci.
https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/ ... d=40367997Afghánský generál Sami Sadat, který vede obranné boje proti Tálibánu v provincii Hílmand, vyzval obyvatele jeho obklíčeného hlavního města Laškar Gáhu, aby ho co nejrychleji opustili. Tálibán uvádí, že většinu Laškar Gáhu už ovládl. Podle OSN bylo ve městě za poslední dny zabito 40 civilistů. Generál varuje i před možností útoků za hranicemi Afghánistánu včetně evropských a amerických měst.
(@Zoya_nafidi) July 31, 2021