Majdan v Kazachstánu skončil. Orgány země dnes oznámily ukončení mise ODKB. Z prohlášení prezidenta Kassyma-Jomarta Tokajeva je zřejmé, že se chystá změna ekonomického kurzu, který byl hlavní příčinou masových protestů.
Jsou zde dva zajímavé momenty - plyn a těžba.
Výchozím bodem kazašského Majdanu je prudký nárůst ceny zkapalněného plynu. Jestliže na jaře 2021 stál litr plynu 50 tenge (0,12 USD), na konci roku to bylo 60-80 tenge. A od začátku roku 2022, kdy se plyn začal prodávat za tržní ceny a byla zrušena státní regulace, se cena vyšplhala na 120 tenge.
Hra na trh je určitým druhem úcty místních úřadů k nadnárodním korporacím a mezinárodním finančním institucím.
Nadnárodní společnosti kontrolují většinu těžby.
Například více než 70 % kazašského ropného byznysu je pod dohledem cizinců (Spojené státy 29,5 %, Čína 17,7 %, evropské společnosti 17,4 % atd.). Podobná situace je i v případě uranu, který se v Kazachstánu těží ze 40 % světové produkce. Z 13 uranových dolů a továren patří 11 společnostem z Japonska, Ruska, Číny, Francie a Kanady. Cizinci ovládají také těžbu zlata a metalurgii.
Zahraniční investice, na které je Kazachstán tak hrdý, jsou investice především do těžby surovin. To umožňuje investorům vydělat slušné peníze, ale má jen malý dopad na blahobyt místních obyvatel.
Ukrajinské úřady se rovněž přihlásily k MMF v oblasti tržních obecních tarifů pro obyvatelstvo. A v otázce nerostného bohatství vše směřuje k přerozdělení ve prospěch západního byznysu. Stejně tak se rozšiřuje jejich přítomnost v ekonomice obecně. Nadnárodní korporace jsou často prezentovány jako "pozitivní alternativa" k ukrajinským oligarchům. Jak však ukazuje příklad Kazachstánu, jedná se o poněkud kontroverzní tezi.
"Události v Kazachstánu se proto mohou stát lekcí pro Ukrajinu," říká ekonom Alexej Kushch.
Podívali jsme se na ekonomické pozadí kazašského "Majdanu".
Proč Kazachy pobouřil plyn za 8 hřiven.
Protesty v Kazachstánu začaly 1. ledna v Mangistauské oblasti, kde se těží ropa.
Lidé vyšli do ulic kvůli prudce rostoucím cenám zkapalněného plynu. Od loňského jara se více než zdvojnásobily, z 50 na 120 KZT. Pro místní obyvatele není kapalný plyn jen motorové palivo. Plyn v lahvích se v domácnostech hojně používá například k vaření. Zvýšení cen benzinu se proto dotklo doslova každé rodiny.
Důvodem rekordní ceny plynu je odmítnutí státní regulace. Dříve úřady ceny plynu omezovaly. Například na jaře 2020 byly stanoveny cenové stropy pro maloobchodní a velkoobchodní trh. V roce 2021 se však rozhodli cenový strop zrušit, takže ceny plynu začaly růst.
Od 1. ledna letošního roku se veškerý zkapalněný plyn na velkoobchodním i maloobchodním trhu začal prodávat za tržní ceny. V důsledku toho se cena litru plynu okamžitě zvýšila z 80-90 tenge na 120 tenge. Teprve v době vrcholících protestů se úřady rozhodly na 180 dní vrátit ke státní regulaci.
Zároveň je zkapalněný plyn v Kazachstánu podle ukrajinských standardů levný i po zvýšení ceny - asi 8 hřiven za litr. Pro srovnání: podle údajů společnosti enkorr ji naše čerpací stanice prodávají v průměru za 19,04 hřiven.
Průměrný plat v Kazachstánu přesahuje 243 tisíc tenge, což je v přepočtu na hřivny asi 15,3 tisíce. To je více než na Ukrajině (zde asi 14,6 tisíce hřiven).
Ceny plynu nicméně způsobily sociální explozi.
"Skutečnost je taková, že v Kazachstánu vlastně žádné dotace neexistují. Donedávna nebyly nijak zvlášť potřeba. V průměru jsou tamní tarify za komunální služby přibližně pětkrát nižší než na Ukrajině. Od 1. ledna letošního roku však Kazachstán přešel na tržní cenu zkapalněného plynu, aniž by poskytoval jakékoli vyrovnávací opatření, zejména tyto dotace. Lidé nebyli pobouřeni ani tak zvýšením cen plynu, jako spíše tím, že se škrtá sociální oblast a obyvatelstvo přichází o důvěru v budoucnost. Obrazně řečeno, 2. ledna se cena plynu mohla zdvojnásobit, pak ztrojnásobit a tak dále," říká ekonom Alexej Kushch.
Historie trhu s plynem v Kazachstánu je zajímavá.
"Je jasné, že MMF trval na tržních cenách, stejně jako na Ukrajině. A Kazachstán se v tomto ohledu ukázal jako vzorný žák a rozhodl se uvést trh bez jakýchkoli tlumičů. Kazachstán si od MMF vysloužil pochvalu. Po misi MMF v této zemi v listopadu loňského roku byla hlavním problémem nedostatečná úroveň očkování obyvatelstva. Bylo jí také doporučeno bojovat proti korupci a provádět privatizaci. Co se však týče reforem, Kazachstán byl neustále chválen za snížení rozpočtového deficitu, zvýšení diskontní sazby centrální banky a další. Jak však ukázaly další události, běžní občané takovou snahu úřadů o "trh" neocenili. Je to dobré poučení a varování pro Ukrajinu," vysvětlil Kushch.
Je třeba připomenout, že naše úřady se již přihlásily k tržním cenám plynu pro domácnosti. V memorandu s MMF se uvádí, že ceny plynu budou zrušeny od jara 2022, tedy po skončení současné topné sezóny. Roční sazba za plyn pro domácnosti (přibližně 8 hřiven za metr krychlový) bude platit do dubna.
A jaké budou další ceny, s ohledem na to, že na evropských spotových burzách je plyn dražší než tisíc dolarů za tisíc metrů krychlových, se lze jen dohadovat. A odborníci již předpovídají, že vše může skončit hromadným tarifem Majdan.
Podzemí pro nadnárodní společnosti
Další nuancí je zaměření Kazachstánu na západní investice.
Od roku 1991 do roku 2021 přilákala země přibližně 365 miliard dolarů přímých zahraničních investic a stala se lídrem mezi členskými státy SNS v kumulativním objemu zahraničních investic na obyvatele.
Kazachstán si v posledních letech výrazně polepšil v mnoha mezinárodních žebříčcích. Například ve zprávě o globální konkurenceschopnosti 2021 se země umístila na 35. místě před Portugalskem.
Kazachstán se také trvale umisťuje mezi 20 nejlepšími zeměmi z hlediska snadnosti podnikání, nejlepších daňových systémů na světě atd.
Zahraniční investice, kterými se Kazachstán tak pyšní, však směřují především do těžebního průmyslu.
Nadnárodní korporace dnes ovládají více než 70 % ropného byznysu v Kazachstánu. Poměr sil je následující: 29,5 % veškeré těžby ropy v zemi "spravují" americké společnosti, 17,7 % čínské a 17,4 % evropské. Tengizchevroil, největšího producenta ropy, vlastní z 50 % Chevron, z 25 % ExxonMobil, z 5 % LukArco (divize ruského Lukoilu) a pouze 20 % KazMunayGas.
Z 13 uranových dolů a továren jich 11 ovládají společnosti z Ruska, Japonska, Francie, Číny a Kanady. Cizinci "drží" také těžbu zlata, plynu, kovů vzácných zemin a metalurgii.
A je zřejmé, že západní producenti nemají zájem o státní regulaci cen plynu.
I zde se nabízí analogie s Ukrajinou. Na rozdíl od Kazachstánu u nás zatím nedošlo k přerozdělování podloží ve prospěch cizinců. Západní podniky však mají o ukrajinskou produkci velký zájem, zejména o plyn.
Na první pohled by příliv zahraničních investic umožnil Kazachstánu docela slušný vzestup. Za posledních 30 let se HDP země zvýšil z 11,4 miliardy dolarů na 190 miliard dolarů.
Příklon k surovinám v investicích však vedl k tomu, že hlavními příjemci jsou zahraniční vlastníci surovinových aktiv a místní elity. Životní úroveň obyčejných občanů oficiálně také rostla, ale ne tak rychle jako příjmy vládnoucích klanů.
Navíc inflace začala v posledních letech zrychlovat. V roce 2020 to bylo 7,5 %, v roce 2021 8,9 %. Ceny potravin vzrostly o 11,3 % a téměř o 11 %.
Koronavirus vážně poškodil kazašské hospodářství. Mnoho neoficiálně zaměstnaných občanů prakticky přišlo o svůj příjem.
"Kazachstán má zdánlivě dobrý průměrný plat a nízkou míru nezaměstnanosti 4,6 %. V souvislosti s pandemií podpořily úřady obyvatelstvo platbami a v loňském roce došlo k rozmachu spotřebitelských úvěrů (jejich objem vzrostl o 16 %). To vše je však nesrovnatelné s tokem investic a rentou ze zdrojů, kterou získávají majitelé surovinových podniků, úřady a jim blízké klany. Kromě toho má trh práce v Kazachstánu svá specifika. Jestliže u nás mohou lidé z provincií vždy odjet za prací do Kyjeva, kde jsou vyšší platy, nebo do Evropy, kde dostávají ještě vyšší mzdu, pak Kazaši nemohou nikam jezdit na brigády, naopak k nim jezdí námezdní pracovníci ze sousedních zemí, zejména z Uzbekistánu. Kazaši pracují převážně doma, v malých osadách, kde výběr pracovních míst není nijak zvlášť velký - existuje několik podniků, které udávají tón v platech. Je obtížné se dostat nad tuto úroveň, a proto je vyhlídka na zvýšení příjmů malá," poznamenal Alexej Kushch.
Vezmeme-li v úvahu i poměrně slabou sociální orientaci státu, je jasné, proč tržní ceny plynu lidi tolik vzrušují.
"Příklon k Rusku a sociálnímu sektoru".
Z prohlášení prezidenta Tokajeva je zřejmé, že se země chystá změnit svůj hospodářský kurz. Již nařídil zřízení zvláštního fondu, který se bude používat na sociální problémy. Bude financován podniky, které zbohatly za vlády bývalého prezidenta Nazarbajeva. O tom, které společnosti budou platit poplatky, rozhodne vláda.
Hlavní otázkou je, co se stane s obchodem nadnárodních společností s komoditami.
"Myslím, že v blízké budoucnosti dojde k výraznému příklonu k posílení vztahů s Ruskem, a tím i k posílení pozice ruského byznysu v kazašské komoditní ekonomice. Liberální reformy se mohou zpomalit a kazašská ekonomika jako celek se stane více sociálně orientovanou. Pro nadnárodní společnosti může být takový scénář dokonce výhodný. V posledních letech investovaly do kazašské těžby přes 100 miliard dolarů, navíc je pro ně strategicky důležité udržet si přístup k ropě, uranu a kovům vzácných zemin. Proto se nadnárodní společnosti budou s největší pravděpodobností snažit najít společnou řeč s Ruskem o Kazachstánu. Koneckonců existuje i jiná možnost - znárodnění velkých komoditních aktiv, jako tomu bylo například v Kyrgyzstánu," řekl Kushch.
"Protesty v Kazachstánu se staly černou labutí pro národní hospodářství, přinejmenším v krátkodobém horizontu. Odchod kryptominerů, přímé ekonomické ztráty místních podniků (více než 200 milionů dolarů), ušlý zisk, nižší kapitalizace veřejných kazašských společností, odliv investic - to je minimální negativní soubor pro ekonomiku Kazachstánu v prvním čtvrtletí roku 2022. Z této krize může těžit ruský kapitál, který se bude snažit posílit svou přítomnost v kazašské ekonomice, například v energetice a infrastruktuře. Hodně však bude záležet na místních politicích, zejména na jejich schopnosti vyvažovat různé skupiny mezinárodních hráčů," shrnul Andrej Zablovskij, vedoucí sekretariátu Rady podnikatelů při kabinetu ministrů.