Oziarannivke
Lokni
.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_dttUkrajinské úřady od zahájení ruské invaze v únoru 2022 zadržely na hranicích asi 49 tisíc Ukrajinců, kteří se snažili vyhnout odvodům do armády útěkem do ciziny. Ve středu to řekl mluvčí ukrajinské pohraniční služby Andrij Demčenko.
Od 24. února 2022 pohraniční stráž podle Demčenka zadržela přibližně 45 tisíc ukrajinských občanů, mužů ve věku 18 až 60 let, kteří se pokoušeli tajně opustit zemi. Další čtyři tisíce Ukrajinců, jimž hrozil odvod do armády, se neúspěšně pokusilo překročit hranice přes přechody s použitím falešných dokladů.
Po ruské invazi v únoru 2022 vyhlásila Ukrajina válečný stav a také všeobecnou mobilizaci. Na většinu dospělých mužů se tak vztahují odvody do armády, a proto nesmějí opustit zemi.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahr ... tku-277204Doposud nezveřejněný dokument, takzvaná ukrajinská bílá kniha, kterou Ukrajinci předloží Evropské unii, vyzývá sedmadvacítku k agresivnějšímu a nezávislejšímu postoji v otázce sankcí, jelikož budoucí role Washingtonu je po odstoupení prezidenta Donalda Trumpa od jejich zpřísnění nejistá.
Mezi 40 stranami doporučení je i výzva k přijetí zákonů, které by umožnily rychlejší zabavení majetku osob postižených sankcemi ze strany EU a jeho převedení na Ukrajinu. Sankcionované osoby by se pak mohly domáhat náhrady škody u Ruska.
EU by podle dokumentu měla zvážit i opatření, která by rozšířila účinnost jejích sankcí mimo její území – včetně postihování zahraničních firem využívajících evropské technologie k podpoře Ruska a „zavedení sekundárních sankcí na odběratele ruské ropy“.
Takové sekundární sankce, které by se mohly dotknout velkých odběratelů, jako jsou Indie a Čína, by představovaly výrazný krok, k němuž se Evropa dosud neodhodlala. Trump sice o těchto krocích veřejně uvažoval, ale zatím se je rozhodl neučinit.
Bílá kniha rovněž vyzývá EU, aby více využívala rozhodování kvalifikovanou většinou v oblasti sankcí, čímž by se zabránilo blokování návrhů jednotlivými členskými státy. Dosud je totiž nutná jednomyslnost.
Video https://vk.com/video-133441491_456282358 dĺžka 22 sek.Posádka operačno-taktického raketového komplexu Iskander-M (Искандер-М) zasiahla pozíciu PVO Patriot pri osade Ordžonikidze (Орджоникидзе) v Dnepropetrovskej oblasti (Днепропетровской области). V dôsledku raketového úderu bola zničená multifunkčná radarová stanica AN/MPQ-65, bojová riadiacia kabína a 2 odpaľovacie zariadenia protilietadlového raketového systému Patriot.
https://www.echo24.cz/a/H2AGG/svet-zpra ... u-marcenkoUkrajina požaduje, aby Evropská unie přímo financovala ukrajinské ozbrojené síly od roku 2026. Uvedl to dnes na Facebooku ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko s tím, že to předložil na zasedání finančního summitu zemí G7 v Kanadě. Podle něj tyto finance pro ukrajinskou armádu budou tvořit jen "malou část HDP Evropské unie" a členské země NATO by tak část peněz na obranu v rámci NATO mohly dávat Ukrajincům. Ukrajina se přitom potácí na hraně platební neschopnosti, protože za několik málo týdnů má splatit značnou část mezinárodní půjčky a rozhovory s věřiteli zatím nevedly k dohodě.
"Jsem si jistý, že takové rozhodnutí má řadu strategických výhod pro Ukrajinu, včetně zachování finanční stability v roce 2026 a dále, a pro EU - ochranu před potenciální ruskou agresí. Koneckonců, ukrajinská armáda má k tomu všechny potřebné zkušenosti," tvrdí Marčenko.
Ukrajina požaduje, aby Evropská unie přímo financovala ukrajinské ozbrojené síly od roku 2026. Uvedl to dnes na Facebooku ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko s tím, že to předložil na zasedání finančního summitu zemí G7 v Kanadě. Podle něj tyto finance pro ukrajinskou armádu budou tvořit jen "malou část HDP Evropské unie" a členské země NATO by tak část peněz na obranu v rámci NATO mohly dávat Ukrajincům. Ukrajina se přitom potácí na hraně platební neschopnosti, protože za několik málo týdnů má splatit značnou část mezinárodní půjčky a rozhovory s věřiteli zatím nevedly k dohodě.
Podle Marčenka klíčovým tématem na jednání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G7 bylo financování Ukrajiny v roce 2026. "V současné době vedeme dialog o možnosti integrace ukrajinského vojenského potenciálu do obranného systému Evropy," napsal ministr.
"Jsem si jistý, že takové rozhodnutí má řadu strategických výhod pro Ukrajinu, včetně zachování finanční stability v roce 2026 a dále, a pro EU - ochranu před potenciální ruskou agresí. Koneckonců, ukrajinská armáda má k tomu všechny potřebné zkušenosti," tvrdí Marčenko."Co nabízíme: účast partnerů na financování ukrajinských ozbrojených sil, a podle toho integraci ukrajinské armády do obranného systému Evropy," napsal ukrajinský ministr financí s tím, že náklady na poskytnutí ukrajinských ozbrojených sil pro evropskou bezpečnost budou podle něj tvořit jen "malou část HDP zemí EU". Navrhuje, že náklady "lze i rozdělit mezi země, které jsou ochotné se k iniciativě připojit a zahrnout je do rozpočtů nákladů na obranu v souladu se závazky těchto zemí vůči NATO."
"Vzhledem k vojenským rizikům Evropa již hledá způsoby, jak posílit svou obranu, mimo jiné i zvýšením počtu vojáků," zdůrazňuje Marčenko a upozorňuje, že "budování takové kapacity však bude trvat roky a bude vyžadovat značné zdroje." Naproti tomu je podle něj integrace ukrajinských ozbrojených sil efektivním řešením, které má ekonomické výhody pro partnerské země.
"Podpora Ukrajiny je investicí do stability Evropy. A posílení obranných schopností není politickou volbou, ale naléhavou potřebou. Musíme jednat dnes, abychom byli silní v budoucnu. Pokračujeme v systematické práci s partnery na zajištění spravedlivého a udržitelného míru pro Ukrajinu," zakončil svůj příspěvek ukrajinský ministr obrany. Marčenko se ale nezmínil, jak byl jeho návrh na summitu ministrů financí G7 přijat.
Školákom z Ukrajiny v Británii ponúkli, aby sa na záverečnú skúšku učili ruštinu, informuje The Telegraph.
Denník The Telegraph sa rozprával s niekoľkými tínedžermi z Ukrajiny, ktorí uviedli, že im bolo ponúknuté absolvovať skúšky GCSE z ruštiny, aby získali vyššiu známku pre prípadný vstup na vysokú školu.
The Telegraph spresňuje, že túto možnosť zvyčajne ponúkajú súkromné školy, ktoré majú lepšie vzdelanie a učiteľov ovládajúcich viac jazykov ako štátne školy.
Washington „by sa chcel vyhnúť účasti zástancov tvrdej línie na stretnutí“, vysvetľuje publikácia.
Trumpova administratíva je teraz v kontakte s Kyjevom, aby zabezpečila druhé kolo rokovaní.
Európski predstavitelia tvrdia, že prebiehajú rokovania o tom, aby sa rozhovory uskutočnili vo Vatikáne. Rusko stále považuje Turecko za najlepšie miesto na uskutočnenie rozhovorov, keďže takéto rokovania považuje za „návrat do východiskového bodu“, píše Bloomberg.
Proti Vatikánu sa stavia aj ruská pravoslávna cirkev, ktorá ho považuje za „historického rivala na Ukrajine“. Treba pripomenúť, že katolícka cirkev nekritizovala zatvorenie kostolov UPC na Ukrajine. Rusko nepovažuje Vatikán za neutrálnu krajinu v konflikte, uviedli politickí analytici.
Aj keby sa všetky tieto prekážky podarilo prekonať, rozhovory sú stále „ďaleko od dosiahnutia dohody, ktorá by si vyžadovala stretnutie na najvyššej úrovni za účasti Trumpa, Putina a Zelenského“, uzatvára publikácia.
https://www.echo24.cz/a/HNLeB/zpravy-sv ... eru-v-uniiZnovuzavedení vysokých cel na některé ukrajinské zemědělské produkty ze strany Evropské unie poškodí nejen ekonomiku země bránící se ruské agresi, ale i její důvěru vůči evropským partnerům. Bruselskému webu Politico to řekl Dmytro Natalucha, předseda výboru pro ekonomické záležitosti ukrajinského parlamentu. Současný bezcelní režim zavedený v roce 2022 skončí 5. června.
Ukrajina odhaduje, že návrat k podmínkám před ruskou invazí by ji ročně vyšel na 3,5 miliardy eur (přes 87 miliard korun) a ekonomika by za letošek vzrostla jen o 0,9 procenta místo očekávaných 2,7 procenta. Přechodné opatření navrhované Bruselem, podle kterého by se původní cla měla vztahovat jen na některé citlivé zboží, jako je kukuřice, drůbež a cukr, by dopady zmírnilo jen omezeně.
Politické škody by byly ještě vyšší, upozorňuje Natalucha. EU by podle něho vyslala signál, že když "jde do tuhého", stará se sama o sebe, a ne o to, co se děje kolem ní. "Toho využije ruská propaganda a podepíše se to na náladě na Ukrajině," řekl ukrajinský poslanec. Napětí kolem podmínek pro obchod narušuje víru Ukrajinců v EU. "Ukrajinci jsou psychicky vyčerpaní a když vidí takový přístup, posiluje to narativ, že Evropa je nikdy nebude vítat," uvedl poslanec za stranu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Sluha národa.