Velká Británie (Spojené království Velké Británie a Severního Irska)

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SaTrz/zpravy-zahran ... onemocneni
Prudký nárůst záškrtu v Británii. Mezi migranty se šíří infekční onemocnění

Britští zdravotníci za letošek evidují prudký nárůst případů záškrtu, onemocnění se šíří mezi žadateli o azyl. Riziko nákazy pro širší veřejnost ale zůstává nízké, uvedla agentura Reuters s odvoláním na britský úřad pro zdravotní bezpečnost (UKHSA).

Úřady mezi migranty, kteří přišli do Británie od 1. ledna do 25. listopadu, zaznamenaly 50 případů tohoto infekčního onemocnění, které postihuje především dýchací cesty. Pokud infekce není včas léčena, může být smrtelná. V posledním desetiletí se v zemi vyskytovalo v průměru dva až 11 případů ročně. Nemoc je v Británii vzácná díky rozšířenému očkování, které tam bylo zavedeno v roce 1942.

Podle úřadů se nakažení pravděpodobně infikovali v zemích, odkud přišli, nebo během cesty do Británie. Podobný nárůst byl zaznamenán i jinde v Evropě, uvedl UKHSA.

Zprávy o šíření záškrtu mezi migranty se objevily v době, kdy britská vláda čelí kritice kvůli podmínkám ubytování pro lidi, kteří do Spojeného království připlouvají přes Lamanšský průliv na malých člunech. Mnozí z nich byli několik dní nebo týdnů drženi v zařízení pro migranty v anglickém Manstonu. Minulý měsíc tam bylo v jednu dobu ubytováno více než 4000 osob, i když centrum je určené pro maximálně 1600 lidí.

Ze zařízení v Manstonu byly již dříve hlášeny případy záškrtu, svrabu a dalších přenosných onemocnění. Jeden uprchlík, který měl pozitivní test na záškrt, tam s tímto onemocněním zemřel. Státní tajemník pro přistěhovalectví Robert Jenrick uvedl, že existují protokoly, které mají zabránit šíření nákazy. Vláda podle něj ale nyní musí být ostražitá. Žadatelé o azyl s příznaky záškrtu budou od dnešního dne umisťováni do izolace a bude jim nabídnuto očkování.

Tisíce migrantů z celého světa každoročně cestují do severní Francie v naději, že se dostanou přes Lamanšský kanál do Británie. Počet lidí, kteří se pokoušejí o cestu na člunech a jiných malých plavidlech, prudce vzrostl, protože úřadům se podařilo omezit jiné migrační trasy, napsala agentura AP.

Do Británie letos na malých lodích přes Lamanšský průliv připlulo už přes 40.000 migrantů. Počet migrantů, kteří bez potřebných dokladů míří do Spojeného království riskantní cestou přes moře, v posledních letech strmě roste. V roce 2018 zvolily tuto trasu tři stovky migrantů, o rok později jich bylo přes 1800 a v roce 2020 na 8500.

Británie usiluje o dohodu s Francií, která by vedla ke zvýšení počtu hlídek na francouzském pobřeží, což by mělo plavby migrantů znesnadnit. Londýn chce migranty odradit i plány, podle kterých mají žadatelé o azyl čekat na vyřízení svých žádostí mimo Británii. Britská vláda už uzavřela ohledně přemístění žadatelů o azyl dohodu se Rwandou.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/bri ... u-cenzury/
Británie se řítí do nejtvrdšího systému cenzury

Británie se náměsíčně řítí do systému cenzury, který je mnohem tvrdší než cokoli, co navrhuje EU nebo USA.

„Británie by skončila s jedním z nejdrakoničtějších režimů ve svobodném světě.“

Británie se propadá do cenzury a nám dochází čas, abychom ji zastavili.

Revidovaný návrh zákona o bezpečnosti na internetu stále motivuje velké technologické společnosti, aby své algoritmy obrátily proti legálnímu projevu

Když Rishi Sunak kandidoval na předsedu Konzervativní strany, jedním z jeho slibů byla obrana svobody slova.

Ta byla rozhodně v ohrožení: Nadine Dorriesová plánovala návrh zákona, který by jí jako ministryni kultury dal pravomoc cenzurovat vše, co by bylo považováno za „legální, ale škodlivé“.

Tato nebezpečně vágní formulace mohla znamenat cokoli: jako příklad uvedla vtip Jimmyho Carra.

Firmy provozující sociální média by dostaly pokyn, aby spustily své cenzurní algoritmy, a pokud by jim něco proklouzlo, zaplatily by obrovské pokuty. Británie by skončila s jedním z nejdrakoničtějších režimů ve svobodném světě.

[Rado Info]

Cardiff: Rostoucí náklady přiměly některé lidi jíst krmivo pro domácí zvířata
Jako dobrovolník působí Seed v komunitě již 20 let a řekl, že byl „šokován“ tím, jak moc lidé bojují s problémy. Pro BBC Wales uvedl, že: „Máme lidi, kteří jedí krmivo pro domácí zvířata. Jsou tu lidé, kteří se snaží ohřát si jídlo na radiátoru nebo na svíčce. Cardiff je vzkvétající město, nicméně jsou zde oblasti, kde panuje deprivace, která je prostě nepřijatelná.“ Seed poznamenal, že lidé nedostávají dostatečné platy, aby si mohli dovolit základní věci, a že krize životních nákladů zvyšuje ceny, „takže všichni jsou v úzkých nebo si to prostě nemohou dovolit“. „Říkají nám, že pracují každou hodinu, kterou mohou,“ dodal.
https://casopisargument.cz/?p=47123

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/JmBPv/zpravy-svet-c ... -sexualita
Ze studentů Cambridge tvoří heterosexuálové sotva polovinu, vyplývá z průzkumu

Méně než polovina studentů Cambridgeské univerzity se cítí být heterosexuály. Odhalil to anonymní online průzkum pro studentské noviny Varsity, uvedl deník Daily Mail. Přitom před několila málo lety podle jiného průzkumu tvořili studenti, kteří nepochybovali o své heterosexualitě, podstatnou většinu.

Průzkumu pro studentské noviny Varsity se zúčastnilo přibližně 600 studentů. 49,7 procent uvedlo, že jsou heterosexuální, 11,9 procent prohlásilo, že jsou homosexuální a 29,7 procenta respondentů uvedlo, že jsou bisexuální.

Homosexuálních a bisexuální studentů na Cambridgeské univerzitě za posledních pár let přibylo. Před šesti lety podobný průzkum provedl internetový studentský deník The Tab, který zjistil, že 19 procent studentů v Cambridge je homosexuálních nebo bisexuálních.

Výsledky jsou téměř shodné s průzkumem studentských novin Cherwell Oxfordské univerzity. V něm se 49 procent studentů označilo za heterosexuály a 33 procent za bisexuály.

[martanus]

Média: Sunak se rozhodl prověřit vojenskou pomoc Ukrajině

BBC: Premiér Sunak se rozhodl provést audit vojenské pomoci Ukrajině, jeho okolí se toho bojí

MOSKVA 17. prosince – RIA Novosti. Britský premiér Rishi Sunak nařídil audit ukrajinské vojenské pomoci, přičemž britští představitelé se obávají, že Sunak je blízko k zaujetí "opatrného postoje" k podpoře Zelenského režimu, říkají zdroje britské vlády.
Audit by měl podle jejich informací vyhodnotit význam britského vojenského příspěvku na pomoc Ukrajině a průběh ruské speciální operace

"Jde o to podívat se na to, co jsme investovali a co jsme dostali," řekl zdroj BBC .

https://ria.ru/20221217/sunak-1839334081.html

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2022/1 ... ct-armada/
Britskému zdravotnictví a ochraně hranic má při stávkách vypomoct armáda

Britskému zdravotnictví a ochraně hranic má při stávkách v období vánočních svátků vypomoct armáda. Vláda rozhodla, že na akci vyčlení 1200 příslušníků ozbrojených sil. Informovala o tom agentura DPA.

Británie prochází vlnou stávek různých profesních odvětví. Odbory požadují vyšší mzdy, které by odpovídaly masivnímu nárůstu cen. Konzervativní vláda naopak požadavky pracujících považuje s ohledem na napjatou ekonomickou situaci za neufinancovatelné.

Vláda povolá mimo jiné 600 vojáků schopných jezdit sanitkami, tak aby v období plánované stávky mezi 21. a 28. prosincem zajistila ochranu zdraví obyvatelstva. Je to „priorita číslo jedna“, oznámil ministr zdravotnictví Steve Barclay.

Další vojáci mají na letištích zajistit, aby cestování o prázdninách nevázlo navzdory několikadenní stávce pohraničníků. Na některých letištích už se konal výcvik pro armádní příslušníky.

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... -ukrajinu/
Spojené království potvrdilo dodávku přesně naváděných střel na Ukrajinu

17. prosince britské ministerstvo obrany potvrdilo, že dodalo ozbrojeným silám Ukrajiny (AFU) přesně naváděné střely Brimstone II.

Ministerstvo uvedlo, že rakety byly poskytnuty jako součást nového balíčku vojenské pomoci, který má podpořit boj Ukrajiny proti Rusku.

„Tato pomoc sehrála klíčovou roli při zastavení ruského postupu," uvedlo ministerstvo na Twitteru.

Po zahájení ruské speciální vojenské operace na Ukrajině se Spojené království zavázalo dodat AFU stovky pozemních střel Brimstone. Střely Brimstone dříve dodávané na Ukrajinu byly první generace, která využívá aktivní radarový vyhledávač milimetrových vln a inerciální navigační systém.

Pokročilejší Brimstone II přidává semiaktivní laserový vyhledávač, který zvyšuje přesnost a poskytuje větší flexibilitu, pokud jde o zasažení cíle.

Maximální dolet pozemní verze Brimstone není znám, ale tato verze může údajně zasáhnout cíle vzdálené více než 20 kilometrů. Střela je vyzbrojena 6,3 kilogramovou tandemovou nábojovou hlavicí.

Spojené království vyvinulo speciální odpalovací zařízení pozemních střel pro AFU jednoduchým přišroubováním trojitého odpalovacího stojanu Brimstone používaného na letadlech na korbu nákladního auta.

Ruská armáda již zachytila několik střel Brimstone, které po odpálení selhaly, a podařilo se jim zničit nejméně jeden odpalovací systém.

První generace střel Brimstone neměla na bojišti na Ukrajině žádný reálný dopad. Pokročilejší střely Brimstone II jsou smrtelnější, ale pravděpodobně nebudou lepší. Rozhodnutí Spojeného království dodat tyto střely může být známkou toho, že jeho zásoby staré generace Brimstone byly vyčerpány.

[deep_blue]

Rishi Sunak v rámci opatrení na boj proti štrajkom, ktoré sa prehnali Spojeným kráľovstvom, má v úmysle umožniť zamestnávateľom podávať žaloby na odbory a prepúšťať zamestnancov, ktorí sa zúčastňujú štrajkov. Informoval o tom denník The Times.

Sunak môže podľa jej zdrojov oznámiť uvedené opatrenia už 5. januára, ktorých súčasťou budú aj ustanovenia o obmedzení účasti na štrajkoch pre zamestnancov kľúčových profesií vrátane zdravotníkov, železničiarov, učiteľov, hasičov a pohraničníkov. Poznamenáva sa, že štrajky sa budú považovať za nezákonné, ak odbory nedokážu zaručiť prítomnosť aspoň minimálneho požadovaného počtu zástupcov týchto profesií na pracovisku.

Vlna štrajkov sa prehnala Spojeným kráľovstvom od decembra 2022 na pozadí prudkého nárastu inflácie (rekordných 10,7 % za takmer 40 rokov) a poklesu reálnych príjmov obyvateľstva. Do práce nechodili najmä železničiari, hraničná kontrola a záchranná služba, zdravotné sestry a poštári. Britské úrady opakovane uviedli, že si nemôžu dovoliť zvyšovať platy ľudí zamestnaných vo verejnom sektore v súlade s infláciou, pretože takéto opatrenia povedú len k ďalšiemu rastu cien v krajine a vytvoria dodatočnú záťaž pre rozpočet.

https://t.me/tass_agency/175359

[martanus]

Vyslání tanků na Ukrajinu dočasně oslabí britské síly.

Uvedl to šéf britských ozbrojených sil generál Patrick Saunders, informovala BBC.
Již dříve Londýn oznámil, že Kyjevu poskytne 14 tanků Challenger-2 a 30 samohybných houfnic AS-90. Stala se tak první západní zemí, která se rozhodla poslat na Ukrajinu hlavní bojové tanky.
Sanders zaslal britským vojákům interní dopis, jehož text viděli zpravodajové BBC.
Mimo jiné v něm stálo: "Ukrajina nyní potřebuje naše tanky a zbraně. Vím, že je budou efektivně využívat."
Šéf britské armády zároveň přiznává: "Vyslání tohoto vybavení do zámoří naši armádu dočasně oslabí, to nelze popřít."
Vyzval proto k co nejrychlejšímu obnovení britských zásob těžké techniky a dodal: "Není pochyb o tom, že naše rozhodnutí ovlivní naše závazky vůči NATO a schopnost mobilizovat armádu tváří v tvář akutní a trvalé hrozbě ze strany Ruska."
Tanky Challenger-2 vznikly koncem 90. let a budou patřit k nejmodernějším obrněným vozidlům, která se na Ukrajině objeví.
Podle veřejných údajů britské vlády bylo britským ozbrojeným silám dodáno 386 těchto tanků a od září 2016 jich v britské armádě slouží 227.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://t.me/stranaua/86125

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2023/0 ... u-nakladu/
Dvě velké farmaceutické firmy odstoupily v Británii od dohody o cenách léků. Kvůli růstu nákladů

Dvojice amerických farmaceutických skupin Eli Lilly a AbbVie se rozhodla k poměrně radikálnímu kroku. Kvůli raketově rostoucím výrobním nákladům odstoupily od cenové dohody o lécích, které dodávají britské Národní zdravotní službě (NHS) v rámci tamního systému zdravotního pojištění. Eli Lilly a AbbVie jsou první výrobci léků, kteří k takovému rozhodnutí dospěli, jak informoval britský deník Financial Times.

Farmaceutické společnosti Eli Lilly a AbbVie už nechtěly být dále součástí dohody o cenách léků, které dodávají Národní zdravotní službě. Na protest proti zvýšení zpětných plateb britskou vládou od zmíněného cenového mechanismu odstoupily.

Společnost Eli Lilly v pondělí oznámila, že zpětné platby, které jsou aplikovány na originální léčiva, vzrostly ve Velké Británii na více než čtvrtinu v poměru k celkovým tržbám farmaceutického sektoru za dodávky léků do systému zdravotního pojištění. Takové opatření bude mít podle Eli Lilly „sankční dopad“ na inovace ve farmacii, což způsobí, že Velká Británie začne zaostávat za jinými zeměmi, které jsou aktuálně na špici daného oboru.
Příliš vysoké zpětné platby

Společnost AbbVie varovala, že zvýšení zpětných plateb přímo ohrožuje její schopnost fungovat na britském trhu s léky dodávanými v rámci státem poskytované zdravotní péče, jak uvedl britský list Financial Times.

Zpětné platby jsou součástí dobrovolného mechanismu, který byl zaveden prakticky ve stejné době, kdy byla založena Národní zdravotní služba (NHS – National Health Service). V rámci tohoto schématu je garantováno, že NHS nebude výrobcům léků za originální léčiva zvyšovat platby o více než dvě procenta ročně. Farmaceutický sektor s tímto omezením souhlasil v roce 2019.

Pokud však celkový účet NHS za originální léky takto stanovený strop překročí, výrobci léků musí své nadměrné tržby zaplatit zpět. Problém je ale v tom, že NHS od začátku pandemie koronaviru začala za léky platit výrazně více, a to především kvůli tomu, že výrazně vzrostla jejich spotřeba v souvislosti s léčbou covidu.
Výrobci léků vrátí přes tři miliardy liber

V letošním roce proto výrobci léků musí Národní zdravotní službě, respektive britské vládě, zaplatit zpět asi 3,3 miliardy liber (v přepočtu kolem 90 miliard korun), což představuje přibližně 26,5 procenta z celkových tržeb farmaceutického sektoru z dodávek léků Národní zdravotní službě v roce 2022.

V loňském roce ale tento podíl činil jen asi 15 procent s tím, že farmaceutický sektor souhlasil, že část plateb odvede až v roce 2023. Ještě v roce 2021 však zpětné platby činily jen asi pět procent z tržeb za dodávky léků NHS, proto se některým farmaceutickým společnostem nelíbí, že jde o tak obrovský skok. Z povinnosti hradit zpětné platby jsou vyloučeny malé a střední farmaceutické společnosti a to celkových tržeb se nezapočítávají dodávky vysoce inovativních léků.

Výkonný ředitel Asociace britského farmaceutického průmyslu Richard Torbett uvedl, že asociace je i nadále oddána principu dobrovolné dohody o cenách léků a spolupráci, vyzval však britskou vládu, aby svou lékovou politiku přehodnotila. A to ve světle své širší hospodářské politiky, kde si stanovila ambici stát se supervelmocí v oblasti biologických věd.
Hrozba odlivu farmaceutických investic

Asociace rovněž vyzvala britskou vládu, aby přišla s návrhem takového systému, který bude „mezinárodně více konkurenceschopný“. Společnosti AbbVie a Eli Lilly totiž od cenové dohody odstoupily poté, co šéf farmaceutické divize německé skupiny Bayer britskému deníku Financial Times řekl, že hodlá omezit svou aktivitu ve Velké Británii a redukovat pracovní místa, jelikož Bayer není schopen dále nést zvýšené náklady, aniž by je mohl promítnout do cen léků. Americký výrobce léků Bristol Myers-Squibb v loňském roce varoval, že právě kvůli zpětným platbám uvažuje o odklonu investic z Velké Británie.

Britské ministerstvo zdravotnictví a sociální péče naznačilo, že je ochotno o změnách v cenovém schématu jednat. „Jsme otevřeni myšlenkám, jak by měl příští systému fungovat poté, co současná dohoda ke konci letošního roku vyprší. Budeme nadále spolupracovat se zástupci farmaceutického průmyslu, abychom si dopad na společnosti vyjasnili,“ cituje list Financial Times ministerstvo zdravotnictví.

Môžu!

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2023/0 ... evrazdami/
Chudoba zvyšuje úmrtnost matek ve Velké Británii. WHO varuje před sebevraždami

Při srovnání toho, kolik žen umírá během těhotenství nebo krátce po porodu, zaostává Velká Británie za ostatními evropskými zeměmi. Hlavní příčinou úmrtí britských matek v období po porodu je sebevražda. Podle Světové zdravotnické organizace by již tak špatnou situaci mohla ještě více zhoršit rostoucí chudoba v zemi, protože existuje jednoznačná souvislost mezi rizikem úmrtí matky a tím, v jakých podmínkách žije. Britský zdravotnický systém tak bohužel ještě více posiluje sociální nerovnosti, což se v konečném důsledku projevuje na úmrtnosti těhotných žen a matek.

Navzdory tomu, že Velká Británie patří mezi ekonomicky vůbec nejvyspělejší a ekonomicky nejsilnější země světa, z pohledu těhotných žen a matek krátce po porodu tomu tak nutně být nemusí. Velmi totiž záleží na tom, jaké socio-ekonomické zázemí matka má. Světová zdravotnická organizace (WHO) v této souvislosti varuje před tím, že by rostoucí ekonomické problémy, které vedou k tomu, že se lidé ocitají v chudobě, mohly vést k nárustu úmrtnosti těhotných žen a matek krátce po porodu.

Jak upozorňuje britský deník The Guardian, ve Velké Británii na každých 100 tisíc narozených dětí připadá úmrtí 9,6 matek v období do šesti týdnů po porodu. Země v tomto ohledu zaostává za jinými srovnatelnými evropskými státy. Hlavní příčinou úmrtí je pak sebevražda.

Silná souvislost sociálně-ekonomickým zázemím

Podle lékařky Natashy Azzopardi-Muscatové, která je ředitelkou programu WHO pro zdraví matek, existuje „viditelná souvislost“ mezi tím, že žena zemře během těhotenství a po porodu a vysokou mírou ekonomického strádání. Podle ní je WHO „silně znepokojena“ tím, že by současná situace ve Velké Británii mohla vést k ještě většímu nárůstu životních nákladů. A to by znamenalo, že by se více lidí propadalo do chudoby, což by mělo negativní dopad na jejich zdraví.

„Je zcela zřejmé, že ne všude je míra mateřské úmrtnosti stejná, nicméně existují výrazné rozdíly. V oblastech s nejvyšší chudobou je také nejvyšší úmrtnost matek. Domnívám, že toto je velmi jasné sdělení,“ varovala expertka. Nejde podle ní pouze o to zaměřovat se na kvalitu zdravotnického systému a to, jakou péči poskytuje, ale také na mnohem širší souvislosti. „Zdá se, a to je velmi důležité, že existují základní rizikové faktory, které ženu ovlivňují už před otěhotněním, což je její sociálně-ekonomické zázemí a dost možná i etnický původ,“ dodala.

Ostatní ekonomicky srovnatelné země si podle ní „vedou lépe“ a ve Velké Británii „existuje prostor ke zlepšení“. Podrobnější údaje se v tomto ohledu chystá WHO zveřejnit v březnu letošního roku. Mezi problémy, které se podílí na vysoké úmrtnosti matek ve Velké Británii, podle Azzopardi-Muscatové patří zhoršující se zdravotní stav těhotných, včetně vysoké míry obezity nebo těhotenského diabetu, a také to, že potřebná zdravotní péče není „adekvátně“ využívána, zejména pokud se jedná o ženy menšinového etnického původu nebo žijící v ekonomicky nejslabších oblastech.

Azzopardi-Muscatová je přesvědčená o tom, že by Velká Británie měla více investovat péče o duševní zdraví těhotných žen a matek, tedy „během velmi křehkého a citlivého období v životě ženy“, aby tak došlo k poklesu „velmi alarmující“ míry sebevražd v této skupině populace.

Porodnictví nemůže být jen pro bílé ženy ze střední třídy

Toto vyjádření navíc přichází krátce poté, co Care Quality Commission zveřejnila hodnotící zprávu popisující zkušenosti žen s britským porodnictvím. „Žena, která rodí dnes, může mít horší zkušenosti se službami NHS, než kdyby porodila před pěti lety. V průběhu času obvykle dochází k pokroku, ale my vidíme pravý opak,“ citoval britský deník The Independent Angelu McConvillovou, výkonnou ředitelku National Childbirth Trust, největší britské neziskové organizace, která se věnuje podpoře rodičů během těhotenství, porodu a po něm.

Loni v listopadu pak další zpráva MBRRACE Saving Lives, Improving Mothers‘ Care ukázala, že u žen žijících v nejchudších oblastech Velké Británie existuje dvakrát vyšší riziko úmrtí oproti těm, které žijí v ekonomicky silnějších regionech. V chudých oblastech byly sebevraždy příčinou dokonce 18 procent úmrtí žen. Z pohledu zdraví matek a dětí je také Velká Británie v mezinárodním srovnání zemí, kde je potřebná zdravotní péče špatně dostupná. Těhotné Britky umírají třikrát častěji než těhotné Norky.

Profesorka Marian Knight, která se specializuje na téma zdraví matek a dětí a působí na University of Oxford a současně vedla přípravu zmiňované zprávy, upozorňuje, že systém zdravotnictví ve Spojeném Království je „navrhován tak, aby fungoval pro bílé ženy ze střední třídy, ale my potřebujeme, aby fungoval pro všechny“. Podle ní v zemi exístuje jasný vzorec, který se v posledních letech nadále zhoršuje – a to sice, že mnoho žen, které umírají, trpí několika znevýhodněními. „A nerovnosti mezi nejchudšími a nejbohatšími oblastmi se nadále zvětšují,“ dodala.

S tím, že špatné socioekonomické podmínky znamenají i zhoršující se zdraví, včetně rizika sebevražd, souhlasí i Laura Seebohmová, výkonná ředitelka organizace Maternal Mental Health Alliance, která se v zemi věnuje tématu duševního zdraví matek: „Skutečně a velmi jasně vidíme, že vnější prostředí znamená velkou zátěž pro duševní zdraví. A rostoucí přímé životní náklady na to mohou mít obrovský dopad.“

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2023/0 ... ohotovost/
V Británii kvůli sporům o výši platu stávkují záchranáři a pohotovost

Tisíce pracovníků záchranné služby a pohotovosti dnes v Británii stávkují za lepší platové podmínky. Volání na tísňovou linku kvůli život ohrožujícím zdravotním potížím sice pracovníci vyřídí, méně závažné případy ale možná zůstanou bez odezvy, upozornil dnes server stanice BBC, která zároveň varovala před vlnou chladného až mrazivého počasí a s ním souvisejících úrazů.

Před dalším narušením chodu zdravotní péče v souvislosti s dnešní stávkou v Anglii a části Walesu varoval britský ministr zdravotnictví Steve Barclay. Akci pracovníků záchranné služby označil za „obrovské zklamání“, dodal však, že s odbory dále vyjednává.

Vláda mluví „o všem možném, jen ne o platech“, řekla v neděli stanici Sky šéfka odborů Unite Sharon Grahamová. Podle šéfky odborů Unison má vláda řešení situace „přímo před nosem“.

Zaměstnanci britského státního zdravotnického systému (NHS) v Anglii a Walesu – včetně zdravotních sester – již obdrželi průměrné zvýšení o 4,75 procenta, píše BBC. Kabinet ve Walesu zdravotníkům také nabídl jednorázový bonus výměnou za zrušení stávky, což ale odbory odmítly. Ve Skotsku část odborů přijala nabídku na zvýšení platů v průměru o 7,5 procenta. V Severním Irsku vláda nabídla, že poskytne 4,5procentní zvýšení platů se zpětnou platností od dubna 2022. To ovšem pro většinu zaměstnanců znamená zvýšení pod úrovní inflace.

Britské zdravotnictví se v současnosti potýká s vážnými problémy. Miliony pacientů čekají na přijetí v nemocnicích, neúměrně dlouho trvá i přejímání naléhavých případů. V prosinci například na pohotovostní ošetření muselo v Anglii déle než 12 hodin čekat 54.000 lidí. V dobách před pandemií byl jejich počet prakticky na nule, uvádí data NHS. Na příjezd sanitky museli lidé s potížemi jako je infarkt nebo mrtvice v prosinci čekat v průměru déle než 90 minut. Cílový průměrný čas je přitom 18 minut, napsal server CNN.

NHS před katastrofálním stavem nevaruje poprvé. „Tentokrát je to ale jiné,“ řekl CNN Peter Neville, lékař, který v NHS pracuje od roku 1989. „Ještě nikdy jsme na tom nebyli tak špatně,“ dodává.

Stávky v následujících týdnech v Británii, která se potýká s vysokou inflací, ohlásili i další pracovníci veřejného sektoru, včetně zdravotníků, učitelů či zaměstnanců železnice. Zatím nejrozsáhlejší stávku ve zdravotnictví během nynějších sporů o výši platů oznámily odbory na 6. února.

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2023/01/tr ... e-veznice/
Transgenderová žena odsouzená ve Skotsku za znásilnění nepůjde do ženské věznice

Skotská transgenderová žena, která před změnou pohlaví spáchala dvě znásilnění, si svůj trest neodpyká v ženské věznici. Podle stanice BBC to dnes oznámila premiérka Skotska Nicola Sturgeonová poté, co se objevily obavy o bezpečnost ostatních vězeňkyň. „Doufám, že to pomůže uklidnit veřejnost,“ uvedla Sturgeonová.

Skotka Isla Brysonová byla v úterý odsouzena za znásilnění dvou žen v letech 2016 a 2019, které spáchala ještě před změnou pohlaví pod jménem Adam Graham. Do rozhodnutí o výši trestu byla umístěna do ženské věznice Cornton Vale. Musela být ale přesunuta. Vzhledem k povaze trestných činů, které spáchala, totiž z tohoto rozhodnutím řada aktivistů a politiků vyjádřila obavy.

„Vzhledem k oprávněným obavám veřejnosti a poslanců v tomto případě mohu parlamentu potvrdit, že tato vězeňkyně nebude uvězněna v ženské věznici Cornton Vale,“ uvedla během interpelací Sturgeonová. „Doufám, že to veřejnost uklidní,“ dodala. Případ vyvolal kontroverzi ve skotském parlamentu i v Londýně.

„Transgenderová žena odsouzená za trestný čin nikdy nemá automatické právo na to, aby si trest odpykávala v ženské věznici,“ uvedla také Sturgeonová.

O případu se debatuje v době, kdy Londýn zablokoval zákon přijatý ve Skotsku, který usnadňuje změnu pohlaví a umožňuje ji bez lékařského doporučení a už od 16 let. To vyvolalo kritiku některých bojovníků za práva žen, kteří tvrdí, že by toho mohli využít násilničtí muži, aby se dostali do prostor určených pro jedno pohlaví, jako jsou například toalety.

Konzervativní vláda Rishiho Sunaka argumentovala, že takový zákon by způsobil „značné komplikace, protože by ve Spojeném království vytvořil dva režimy uznávání pohlaví“, a právní změnu zablokovala.

Skotský decentralizovaný parlament může přijímat vlastní zákony, ale Spojené království může legislativu vetovat, pokud se domnívá, že zasahuje do záležitostí spadajících do národní jurisdikce.

Návrh zákona, který byl schválen v prosinci, učinil ze Skotska první zemi Spojeného království, která podpořila proces sebeidentifikace pro změnu pohlaví, včetně odstranění nutnosti lékařské diagnózy genderové dysforie a snížení minimálního věku z 18 na 16 let.

Sturgeonová označila zablokování zákona ze strany Spojeného království za „frontální útok“ na skotský parlament.

[petrp]

Spojené království se obává, že tanky Challenger 2 budou zajaty Rusy
Britská armáda předkládá nouzové plány na obnovu hlavních bitevních tanků Challenger 2, pokud budou poškozeny na Ukrajině, aby se zabránilo jejich pádu do rukou ruských jednotek, uvedl Sun 27. ledna.
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... jaty-rusy/

[martanus]

Americký generál varuje, že britská armáda už není špičkovou bojovou silou, odhalily zdroje z obrany

Rishi Sunak riskuje, že selže ve své roli "válečného premiéra", pokud nepodnikne naléhavé kroky vzhledem k rostoucí bezpečnostní hrozbě ze strany Vladimira Putina, bylo varováno s výzvami k výraznému zvýšení výdajů.

Vysoce postavený americký generál soukromě sdělil ministru obrany Benu Wallaceovi, že britská armáda již není považována za špičkovou bojovou sílu, prozradily obranné zdroje.

Uvedli, že tento pokles bojových schopností - po desetiletích škrtů s cílem ušetřit peníze - je třeba zvrátit rychleji, než se plánovalo v důsledku ruské války na Ukrajině.
"Sečteno a podtrženo... je to celá služba, která není schopna po desetiletí chránit Spojené království a naše spojence," uvedl jeden ze zdrojů z obrany.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://news.sky.com/story/us-general-w ... l-12798365

[Rado Info]

Británie poskytne Ukrajině 2,6 miliardy eur z prodeje Abramovičova Chelsea
Britská vláda se chystá převést prostředky z prodeje Chelsea Romana Abramoviče ve výši 2,6 miliardy eur na Ukrajinu, uvedl The Telegraph.
Podle zdroje je britská vláda připravena tyto prostředky vyplatit ze speciálního sankčního účtu. Uvádí se také, že pro tranši je vyžadován souhlas EU.
Abramovič vlastní Chelsea od roku 2003. Londýnský klub během této doby získal 21 trofejí, včetně dvou vítězství ve finále Ligy mistrů.
Poslední vítězství týmu ve finále evropského premiérového turnaje bylo v sezóně 2020/21. Chelsea ve finále porazila Manchester City 1:0.
https://www.telecomasia.net/news/footba ... f-chelsea/

[deep_blue]

Masívne pouličné protesty v Londýne

Angličania protestujú proti zvyšovaniu cien a zhoršujúcim sa pracovným podmienkam. Podľa britských médií vyjde do ulíc najväčší počet ľudí za posledných desať rokov.

Medzi hlavných protestujúcich budú pracovníci školstva.

https://t.me/pravdist/25843

[Alchymista]

https://www.czechfreepress.cz/latinska- ... zilie.html
Falklandy: koloniální vláda "odsoudila" Argentinu za to, že brání letům z Brazílie

Britská administrativa ve svém prohlášení uvedla, že je tímto rozhodnutím "zarmoucena" a "zklamána". Trvá také na tom, že mezi Buenos Aires a ostrovy nebudou probíhat žádné operace.

Koloniální vláda Falkland, která je závislá na Spojeném království, tento týden "odsoudila" Argentinu za její rozhodnutí odepřít týdenní let z Brazílie na ostrovy a uvedla, že je jí "líto" a že je touto zemí "zklamaná".

V prohlášení nazvaném "Vláda Falkland důrazně odsuzuje rozhodnutí Argentiny odmítnout povolení k letecké přepravě do Brazílie" de facto administrativa odsoudila oficiální politiku Casa Rosada týkající se letů na ostrovy.

Komuniké
"Vláda Falkland s velkým smutkem a zklamáním oznamuje, že Argentina odmítá vydat povolení k týdennímu letu mezi Falklandami a Brazílií," začíná text sdílený na sociálních sítích.

Dále vysvětluje, že tato operace byla v roce 2020 pozastavena v důsledku pandemie Covid-19 a že v červenci 2022 byl let spojující Falklandy s Chile obnoven.

Následně byla zahájena jednání "s četnými dohodami" o zprovoznění tohoto brazilského mostu, který spojoval Sao Paulo s vojenským letištěm Monte Agradable.

Komuniké obviňuje argentinskou administrativu z toho, že odmítá vést dialog a brání jednání o obnovení letu. Dále upřesňuje, že jakákoli diskuse o propojení ostrovů a Jižní Ameriky "bude vyžadovat jednání mezi vládami Falkland, Spojeného království a Argentiny".

Kritika
"Argentinská vláda nám nadále upírá právo na sebeurčení a využívá každé příležitosti, aby našemu lidu vnutila sankce a potrestala nás za legitimní uplatňování našich demokratických práv," řekl místní zastupitel Mark Polland.

Britská správa Falkland rovněž zdůraznila "odmítavý postoj" ostrovanů k jednání o přímé letecké lince mezi ostrovy a Buenos Aires, jakož i k možnosti argentinského vlajkového dopravce operovat na souostroví.

V dopise se rovněž upřesňuje, že smlouva s LATAMem bude prodloužena, přičemž se doufá, že let San Pablo-Malvíny "bude v budoucnu obnoven, jakmile se podaří navázat další spolupráci".

Brazilská podpora
Před několika týdny, v rámci návštěvy Luly da Silvy v zemi a na pozadí nového uspořádání vztahů s Brazílií, Argentina poděkovala novému prezidentovi za jeho podporu nároku na svrchovanost nad Malvínami a ostrovy v jižním Atlantiku.

"Prezident Lula vyjádřil svou podporu Argentině v otázce Malvín ve společném prezidentském prohlášení, které bylo včera učiněno a v němž je zmíněna podpora Brazílie legitimním právům Argentinské republiky," uvedl Guillermo Carmona, tajemník pro Malvíny, Antarktidu a jižní Atlantik na ministerstvu zahraničí.

V této souvislosti úředník poukázal na to, že "bylo rovněž odmítnuto pořádání vojenských cvičení, která porušují rezoluce Valného shromáždění OSN", zatímco "bylo dohodnuto podporovat dvoustranný oceánský dialog s cílem posílit spolupráci a národní kapacity pro ochranu a udržitelné využívání zdrojů a mořský vědecký výzkum".

Překlad CFP!

Zdroj: https://www.mundo24.info/america-latina ... itica.html

[homer]

Británie by ve válce s Ruskem vzdorovala jedno odpoledne, varuje generál

„Roky a roky škrtů sklady munice téměř vybílily a v případě bojů s Ruskem by střelivo došlo během jediného dne,“ citují servery The Daily Mail a The Sun penzionovaného vojenského velitele.

„Je to skutečně šokující, ale je to tak. A musíme s tím něco udělat. Léta úspor nás dovedla do stavu, kdy u některých typů klíčových zbraňových systémů by nám došly náboje za jedno rušné odpoledne,“ napsal vysloužilý generál v kritickém sloupku pro deník The Sun.

Britská armáda je podle Barronse oproti časům studené války asi poloviční. Tanky, obrněné vozy a dělostřelectvo jsou 30 let staré a to, co bylo bojeschopné, už Londýn poslal na Ukrajinu.

Tankovou munici a dělostřelecké granáty, které nyní Londýn posílá na východní frontu do boje s Ruskem, podle zjištění Sunu Britové nakupují na trzích v jižní Asii. Munici pro jediný den bojů ukrajinské armády, podle vojenského think-tanku RUSI asi 6 tisíc kusů těžké munice, by britský zbrojařský koncern BAE vyráběl celý rok.

Británie by ale patrně měla vážné potíže i v případě, že by se měla bránit na vlastním území. Podle zjištění serveru The Daily Mail nedisponuje bojeschopným dělostřelectvem. Všechny funkční samohybné dělostřelecké zbraně AS90 totiž poskytla Ukrajině.

O tom, že situace ve zbytku Evropy nebude nějak zásadně lepší, svědčí podle Barronse to, že Británie vydává na obranu více než jednotlivé země Evropské unie.

https://www.novinky.cz/clanek/valka-na- ... l-40421927

[martanus]

Ceny elektřiny v Británii vzrostou o 40 % - The Guardian

Kancléř Jeremy Hunt odmítl (https://www.theguardian.com/money/2023/ ... 1675588617) výzvy, aby ve svém březnovém rozpočtu zabránil prudkému zvýšení účtů za energie pro všechny domácnosti.

Hunt používá cílenější systém podpory: pomáhá nejchudším domácnostem, které pobírají dávky.

To ještě více zasáhne britskou ekonomiku, která se již nyní nachází v recesi, jak píše agentura Bloomberg.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://t.me/regnum_na/32449