Kolumbie

[martanus]

V Bogotě platí kvůli protivládním protestům noční zákaz vycházení

https://www.lidovky.cz/svet/v-bogote-pl ... ranici_ele

[classix]

Štěstí v neštěstí měla posádka Kolumbijské Air Force v Blackhawku, zachycen průstřel čelního skla

[skflanker_]

V Kolumbii zabili v roku 2019 podľa OSN najmenej 107 aktivistov
Tento rok 2020 prišlo o život už 10 aktivistov.

Úrad vysokej komisárky OSN pre ľudské práva (OHCHR) je "hlboko znepokojený" skutočnosťou, že za rok 2019 bolo v Kolumbii zabitých najmenej 107 občianskych aktivistov. Uviedla to v utorok 14.01.2020 na tlačovej konferencii hovorkyňa OHCHR Marta Hurtadová, ktorú cituje agentúra DPA. Hurtadová ďalej povedala, že OHCHR sa momentálne snaží overiť ďalších 13 nahlásených prípadov zabitia aktivistov, ku ktorým malo v Kolumbii dôjsť taktiež v roku 2019...

Zdroj https://svet.sme.sk/c/22302332/v-kolumb ... istov.html z 14.01.2020

[skflanker_]

Kolumbijské sily zbombardovali tábor Národnej oslobodeneckej armády
Pri nálete zahynulo najmenej 20 členov ľavicovej partizánskej skupiny.

Kolumbijské vzdušné sily vo štvrtok 14.05.2020 zbombardovali tábor Národnej oslobodeneckej armády (ELN), ľavicovej partizánskej skupiny, pričom zabili najmenej 20 jej bojovníkov vrátane 2 lídrov. K útoku došlo v odľahlom meste Montecristo v departemente Bolívar na severe krajiny, oznámilo ministerstvo vnútra s tým, že nálet bol zacielený na lídra ELN známeho ako Mocho Tierra, o ktorom sa predpokladá, že naplánoval útoky proti polícii a vojakom. Zapletený bol tiež do pašovania kokaínu...

Zdroj https://svet.sme.sk/c/22404922/kolumbij ... rmady.html z 15.05.2020

Kolumbijská armáda pri nálete zabila 22 členov povstaleckej skupiny ELN

...Tierra a ďalší líder ELN pri útoku zahynuli. Útok bol spoločnou operáciou vládnej armády a polície. Predpokladá sa, že ELN operuje viac než 2000 bojovníkmi. Kolumbijská vláda v roku 2016 podpísala prelomovú mierovú dohodu s omnoho väčšou povstaleckou organizáciou FARC (Revolučné ozbrojené sily Kolumbie)...

Zdroj https://www.hlavnespravy.sk/kolumbijska ... ln/2161080 z 15.05.2020

[Alchymista]

https://southfront.org/colombian-milita ... ncampment/
Colombian Military Launches Major Attack Against ELN Encampment
Kolumbijská armáda začína hlavný útok proti táborom ELN

Kolumbijská vláda definitívne ukončila už problematické mierové dialógy s ELN (Ejército de Liberación Nacional - Národná oslobodzovacia armáda), keď začala významnú vojenskú operáciu proti táborom ELN umiestneným v provincii Bolivar (na severe krajiny).

Rokovania sa začali v Ekvádore v roku 2017 po dosiahnutí predbežnej dohody a medzi vládou Juana Manuela Santosa a partizánskou skupinou ELN sa uskutočnilo niekoľko cyklov dialógov. Výsledkom bolo, že ELN vyhlásilo niekoľko jednostranných prímerí a vytvorilo sa niekoľko regionálnych okrúhlych stolov, ktorých cieľom bolo poskytnúť vstup pre vypracovanie protokolov o účasti predstaviteľov kolumbijskej spoločnosti. Príslušné delegácie boli povinné presťahovať sa na Kubu v roku 2018 po tom, čo sa prezident Ekvádoru rozhodol odstúpiť z úlohy krajiny ako garant mierového procesu.

Dialógom sa nepodarilo dosiahnuť výrazný pokrok a nakoniec sa zastavili, hoci žiadna strana nevyhlásila úmysel úplne dialóg opustiť. Toto sa začalo meniť, keď Iván Duque prevzal moc v roku 2018, nová administratíva, ktorá sa rozhodla nereaktivovať dialógy a napokon odvolala vládnu delegáciu po útoku v Bogote na Vojenskú školu generála Santandera v roku 2019, ktorý nechal 22 mŕtvych a desiatky zranených.

Napriek úplnému rozpadu dialógov, pred posledným bombardovaním minulý týždeň žiadna zo strán nezačala závažnú útočnú operáciu proti druhej viac ako rok. V marci tohto roku ELN vyhlásila v apríli jednostranné prímerie na mesiac a vyzvala vládu, aby sa oplatila, avšak vláda klesla. Vláda tiež nereagovala na výzvu povstaleckej skupiny na stretnutie so svojou delegáciou na Kube s cieľom zabezpečiť dvojstranné prímerie. Delegácia ELN zostala na Kube napriek prerušeniu rokovaní a úsiliu vlády Duque nechať ich vydať do Kolumbie, aby čelili obvineniam z trestného činu v rozpore s dohodou, podľa ktorej boli dialógy zorganizované.

Podľa oficiálnych vyhlásení sa útok uskutočnil po významnej spoločnej operácii, pri ktorej vojenské spravodajské jednotky lokalizovali tábor ELN (nachádzajúci sa na hranici medzi provinciami Antoquia a Bolívia) a letectvo následne začalo bombardovaciu operáciu. Na zabezpečenie tejto oblasti boli potom nasadené jednotky špeciálnych síl.

Útok spôsobil početné straty na životoch, vrátane najmenej dvoch hlavných veliteľov ELN. Minister obrany Carlos Holmes Trujillo vo štvrtok popoludní (14. mája) potvrdil, že vojenské sily uskutočnili koordinovanú operáciu proti táborom ELN, čo malo za následok smrť prezývky „Mocho Tierra“ a troch jeho poručencov. „Mocho Tierra“ bol považovaný za jedného z vedúcich veliteľov povstaleckej skupiny „Dario Ramirez Castro“ (regionálna jednotka pôsobiaca v provinciách Antioquia, Bolívar a Santander).

O dva dni neskôr Trujillo objasnil, že pri útoku zahynulo päť partizánov vrátane prezývky „Gallero“, ktorý bol členom národného riaditeľstva ELN.

Podľa úradov bolo Gallero v ELN 33 rokov. V roku 1997 bol členom bezpečnostného tímu alias Gabino, člena ústredného velenia ELN. V roku 2004 pôsobil ako vedúci frontu „Martires de Santa Rosa“ na južnom Bolívare av roku 2005 bol zajatý a poslaný do väzenia San Isidro v Popayáne. V roku 2015 sa mu podarilo utiecť a následne pôsobil ako koordinátor frontu „Darío Ramírez Castro“ ELN.

K útoku došlo na pozadí prebiehajúcich atentátov na domorodých, vidieckych a ostatných vodcov spoločenstiev, ako aj na demobilizovaných členov FARC, ktorí dodržiavajú všetky podmienky mierovej dohody, aby boli po ukončení demobilizácie lovení, odovzdali svoje zbrane a zaregistrovali sa v prechodové zóny.

Frekvencia a systematická povaha atentátov bola potvrdená správou vydanou pred niekoľkými týždňami Coordinación Colombia, Europa, Estados Unidos, zastrešujúcej skupiny pre mimovládne organizácie a ďalšie organizácie občianskej spoločnosti z Kolumbie, Európy a USA. (Správa je k dispozícii TU)

V týchto prípadoch boli sily verejnej bezpečnosti úplne neúčinné v boji proti činnosti nezákonných ozbrojených skupín, a to aj v zónach, ktoré boli vyhlásené za vysokú prioritu a kde sú sily silne zastúpené, čo je v správe zdôraznené:

„Táto platforma je veľmi znepokojená tým, že napriek včasným varovaniam vydaným Organizáciou Spojených národov, ako aj cirkevnými organizáciami, o pokračujúcom porušovaní ľudských práv a správach o väzeniach, obmedzeniach mobility spoločenstiev a vysídlenia v Carmen del Darién, Alto Baudas, južnom Córdobe, Bajo Cauca, Roberto Payán a Tumaco v dôsledku konfrontácií medzi nelegálnymi ozbrojenými skupinami a ich terorizačných kampaní proti miestnym komunitám, je prekvapujúce, že: „orgány sa vždy zdajú byť posledné napriek obrovskému aparátu a rozpočtu určenému na vojenskú spravodajskú službu vedia, a ich jedinou reakciou je vyhlásiť, že navštívia oblasť, aby overili sťažnosti. ““

[martanus]

Bezpečnostní síly zabily během dvou dnů násilných protestů proti policejní brutalitě minulý týden v kolumbijském hlavním městě Bogotě 13 lidí .

https://www.worldpoliticsreview.com/art ... and-reform

[martanus]

Včerejší protesty

[Rado Info]

Dům Pabla Escobara vydal nefalšovaný poklad
Pro zajímavost - jen za gumičky, které sloužily k vytváření balíčků s bankovkami, utratil kartel 2500 dolarů měsíčně.
https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/d ... .seznam.cz

[martanus]

Kolumbie prodala 61% svých zlatých rezerv

Centrální banka Kolumbijské republiky tento týden uvedla, že mezinárodní zlaté rezervy Kolumbie poklesly během roku 2020 o 61 procent.

Akcie státní pokladny podle finančních výkazů centrální banky poklesly z 2,2 bilionu pesos na 865 miliard pesos. To, jak bylo vysvětleno v oddělení, souvisí s prodejem zlata v období od 27. května do 26. června loňského roku, kdy jeho cena rostla.

Podíl zlata na mezinárodních zlatých a devizových rezervách Kolumbijské centrální banky se snížil z 1,40% na 0,45%.

https://www.pravda.ru/news/economics/15 ... oto_covid/

[martanus]

Protesty v Kolumbii

Během protestů v Kolumbii bylo zabito 17 lidí (16 demonstrantů a 1 policista), 840 lidí bylo zraněno a zraněno (z toho 540 policistů). Bylo zadrženo asi 500 lidí.
Protesty v Kolumbii probíhají od konce dubna. Vyprovokovala je daňová reforma, která vedla k rozsáhlým ekonomickým protestům, které byly rychle doplněny politickými požadavky na rezignaci prezidenta Duquea a liberální vlády. V tuto chvíli krize pokračuje. K protestům se připojili zástupci domorodého obyvatelstva Kolumbie.
USA zcela očekávají, že v Kolumbii svého prezidenta nevymenují, nehlásí masové zabíjení demonstrantů za projevy tyranie a nedelegitimizuje místní režim. To není Venezuela. Tam, kde je to nutné, USA snadno zavírají oči před čímkoli.
Je nicméně ironií, že o 2 roky později, po neúspěšných pokusech o svržení Madura, se křeslo třese pod jedním z těch, kteří se ho pokusili svrhnout.

https://colonelcassad.livejournal.com/6747890.html

[martanus]

protesty v Kolumbii zjevně nabírají páru.
Prezident Duque již veřejně oznámil, že odmítá zvyšovat daně, ale protesty nepřestávají.

A u nás v mediích ani zmíňka

[skflanker_]

Kolumbia vyhostila Kubánskeho diplomata
Kolumbijské úrady vyhlásili zamestnanca kubánskeho veľvyslanectva v Bogote za personu non grata pre podozrenie z vykonávania aktivít, ktoré sú v rozpore s Viedenským dohovorom o diplomatických stykoch.
Zdroj https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/11324701 z 07.05.2021

[martanus]

V Kolumbii bylo během měsíce protivládních protestů zabito 63 lidí, dva z nich jsou policisté, píše Euronews.

Jeden z policistů včera zahájil palbu na protestující a dva zabil. V reakci na to dav zabil policistu.

https://politikus.ru/events/136195-a-sv ... umbii.html

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20211214/na- ... 54905.html
Na letišti města Cúcuta na severovýchodě Kolumbie došlo k výbuchu

Na letišti města Cúcuta na severovýchodě Kolumbie na hranici s Venezuelou došlo k výbuchu, informuje televizní kanál Caracol.
„Lety na letišti Cucuta byly pozastaveny kvůli mohutnému výbuchu. Výbuch poškodil několik domů,“ uvádí televizní stanice. Podle ní byl poblíž přistávací dráhy spatřen muž s výbušninami.
„Dvojitý útok na letiště v Cúcutě. Po prvním výbuchu začali strážci zákona kontrolovat (podezřelou) krabici, která explodovala. Údajně byli zabiti dva policisté,“ uvádí televizní stanice.
„Za výbuchy na letišti stojí teroristé, jeden z nich byl zabit výbušninou,“ informují média s odkazem na úřady. „Podle úřadů při prvním výbuchu zahynul muž, který s výbušným zařízením přišel do styku, při druhém teroristickém útoku zahynuli dva policisté,“ píše deník Tiempo s odvoláním na místní úřady.

#InformaciónImportante sobre operaciones aéreas en el Aeropuerto Camilo Daza de Cucuta. pic.twitter.com/xrkVz8sPCC
— Aeronáutica Civil de Colombia (@AeroCivilCol) December 14, 2021

[skflanker_]

Kolumbijské ozbrojené sily presúvajú ďalšie sily do departementu Arauca na hraniciach s Venezuelou, kde už 2 mesiace prebiehajú boje medzi militantmi z Revolučných ozbrojených síl Kolumbie (FARC) a Národnej oslobodzovacej armády (ELN).

Zdroj https://vk.com/wall-123538639_2171567 z 13.02.2022

[dancostar]

14. dubna 2022 havaroval Douglas (Basler) BT-67 Turbo DC-3 (registrační číslo PNC0257) kolumbijské národní policie při přistání na letišti Villavicencio v oddělení Meta. Podle předběžných údajů letadlo kvůli nárazovému větru vyletělo z dráhy. Pilot a jeden z cestujících byli hospitalizováni.

https://t.me/ChDambiev/15302

[martanus]

V prvním kole kolumbijských prezidentských voleb nevyhrál žádný kandidát

Kolumbijský národní občanský registr zveřejnil výsledky prvního kola prezidentských voleb, v němž bylo sečteno 86,79 % hlasů. Podle těchto informací postoupí do druhého kola senátor Gustavo Petro, zastupující levicovou koalici Historický pakt, a Rodolfo Hernández, zastupující vlastní politické hnutí Liga vládců proti korupci, které neuzavřelo spojenectví s jinými stranami.

Vzhledem k tomu, že ani jeden z kandidátů nezískal více než 50 % hlasů, bude se 19. června v Kolumbii konat druhé kolo voleb.

Dosavadní hlava státu Ivan Duque nekandidoval, protože kolumbijská ústava neumožňuje jeho znovuzvolení. Oscar Suluaga, kandidát vládnoucí strany Demokratický střed, v březnu z voleb odstoupil a připojil se ke štábu Federica Gutierreze, kandidáta pravicové koalice Tým pro Kolumbii.

Během kampaně Petro prohlásil, že v případě svého vítězství hodlá obnovit diplomatické vztahy s Venezuelou, a domníval se, že je třeba zvážit změnu podmínek dohody o volném obchodu s USA. Hernandez postavil svou kampaň na slibu boje proti korupci a kritice politického establishmentu v zemi.

https://eadaily.com/ru/news/2022/05/30/ ... -kandidatu

[Alchymista]

https://www.czechfreepress.cz/latinska- ... gtonu.html
Kolumbie, americká Ukrajina pro plány Washingtonu?

Američanům a Evropanům se v jejich válce na Ukrajině nedaří. Nedaří se jim ani ve zbytku světa, který považovali za svůj a nyní se o něj přou s Čínou, zatímco Brazílie - především prostřednictvím svého prezidenta Luly da Silvy -, Rusko, Jihoafrická republika a Indie rozhodně prosazují "pronikání zemí BRICS do Latinské Ameriky".

Tato situace znepokojuje poradce amerického prezidenta Joea Bidena, kteří se postupně odklánějí od politických a diplomatických kanálů. Před Evropany dal Lula najevo svůj nesouhlas s tím, jak ukončit válku na Ukrajině, za což byl kritizován jako vlažný ve svém postoji vůči Moskvě.

Během návštěvy Madridu se vyjádřil jasně: Rusko a Ukrajina musí jednat o míru a ve válce, kterou vedou, "nemá smysl říkat, kdo má pravdu". "Není nikdo, kdo by řekl mír, kromě mě, který křičí mír, jako bych byl sám na poušti," dodal.

Válka na Ukrajině znamenala historickou změnu, kdy se vystupňoval multipolární svět s vzestupem Číny, rozšířením BRICS, antiimperialistickými postoji v několika regionech, restrukturalizací aliance Evropa-USA, zhoršením hegemonie USA a vypršením monroismu, krizí neoliberalismu na globálním jihu. V jiné éře by pro Latinskou Ameriku bylo snazší podřídit se kontinentálním strategiím národní bezpečnosti USA.

Petro odsoudil pokusy o převrat

Kolumbijský prezident Gustavo Petro, pronásledovaný na několika frontách kolumbijskou pravicí a mediální válkou nejen uvnitř Kolumbie, která hrozí paralyzovat Kongres a zmrazit balík reforem zdravotnických, pracovních a důchodových zákonů, zvýšil tón a davu, který ho přišel podpořit, řekl: "Neodvažujte se rozbít demokracii, protože v ulicích této země najdete obra: kolumbijský lid".

Petro odsoudil, že se proti němu chystá státní převrat nebo měkký puč, a varoval, že sektory, které rozdmýchávají politickou krizi na základě skandálu s pochybným pozadím, chtějí "udělat totéž co v Peru, zavřít prezidenta do vězení, vyměnit vládu a dosadit nového, nikým nevoleného prezidenta". A tomu se říká státní převrat".

Prezident obvinil média a ekonomické skupiny, které obvinil z vyvíjení tlaku na potopení sociálních reforem (důchodové, pracovní a zdravotní) v Kongresu, a uvedl, že existují záměry odstranit ho od moci prostřednictvím vyšetřování v obžalovací komisi Sněmovny reprezentantů.

Ukrajina, Kolumbie

Srovnání Ukrajiny a Kolumbie spočívá v tom, že obě země se objevují na zlověstných mapách Severoatlantické aliance (NATO), označené jako "nepostradatelné" a "strategické" pro její válečné plány v tomto století. Stačí se podívat, kam míří zbraně NATO v členských zemích NATO. Kam míří zbraně nahromaděné na 2 200 km dlouhé hranici Kolumbie s Venezuelou?

Zpráva Observatoře pro komunikaci a demokracii poukazuje na to, že nikdy nebyla dána odpověď na otázku, na jakou válku se Spojené státy připravují v Latinské Americe a Karibiku pomocí nových vojenských základen, jako jsou ty, které udržují v Kolumbii, Panamě a Peru. Také v Mount Pleasant - na ostrově Soledad v souostroví Falklandy, které jsou argentinské, od roku 1833 koloniálně okupované Spojeným královstvím - což je více než 14 000 kilometrů od jeho pobřeží, a ve Fort Aguayo v Concónu v oblasti Valparaíso na jihu Chile.

Dodává, že Plán Kolumbie, dvoustranná dohoda vytvořená mezi vládami Kolumbie a Spojených států v roce 1999 za vlády kolumbijského prezidenta Andrése Pastrany, prohloubila vojenskou okupaci regionu s cílem zajistit plánovanou rekolonizaci. Spolu se zónou volného obchodu v Americe (FTAA), která byla poražena v roce 2005 v argentinském Mar del Plata, tvořily ideální dvojici pro přivlastnění a rekolonizaci Latinské Ameriky a Karibiku.

Triumf progresivismu s Petrem změnil poměr sil. Navrhl "politiku podřízení" prostřednictvím "soudního dialogu, aby se mírovou cestou zlikvidoval obchod s drogami". Kromě přítomnosti disidentů z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) a partyzánů z Národní osvobozenecké armády (ELN) je zde i Klan ze Zálivu, neparamilitární organizace, která se věnuje obchodu s drogami, pašování a vydírání, a další zločinecké skupiny bez politických zájmů, které je obtížné zadržet vyjednáváním.

USA a kokain

Intervence USA v Kolumbii v rámci Plánu Kolumbie v letech 1998-2016 odhalila limity, možnosti a výzvy intervence v kontextu globalizace. Jádrem této politiky je "budování národa" a kromě toho "budování globálního impéria", jehož nejhlubší význam je spojen s výzvou budování globálního řádu pod záštitou Spojených států.

Zintenzivnění a transformace války v zemi probíhaly v kontextu prohlubující se globalizace latinskoamerických zemí. Zavedení neoliberálního ekonomického modelu prohloubilo zapojení země do globální ekonomiky legálními i nelegálními způsoby; dopad ekonomické liberalizace podstatně změnil předchozí institucionální uspořádání a základy správy věcí veřejných, které až do počátku 90. let 20. století umožňovaly institucionální stabilitu navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu.

Ze zemědělsko-vývozní ekonomiky, jejímž hlavním produktem byla káva, kterou kontrolovala elita criollo, se země stala čistým vývozcem energetických a nerostných zdrojů pod kontrolou zahraničních investorů a nadnárodních společností. A ze země, která zpracovávala kokain a obchodovala s ním, přičemž bezpečným útočištěm byl spotřebitelský trh v USA, se stala přímým producentem s velkým rozšířením plodin, což změnilo režim vlastnictví půdy a s ním spojené sociální vztahy.

Nyní pokrokový prezident Gustavo Petro prohlásil, že válka proti drogám, kterou vedly Spojené státy po 50 let - od vlády Richarda Nixona - a která se rozšířila po celém kontinentu, selhala a je třeba hledat alternativy, jak ukončit tzv. "nezákonné hospodářství", aniž by byla dotčena práce pěstitelů. Za tímto účelem navrhl, aby vláda nakupovala listí koky k výrobě hnojiv, a vysvětlil, že v tomto úsilí by mohly pomoci domorodé komunity.

V důsledku konfliktů způsobených nezákonnou ekonomikou zemřel v Latinské Americe milion lidí, většinou chudých Kolumbijců. Petro hovořil o démonizaci listu koky, který hájil pro jeho léčebné účely, ale jehož nelegální pěstování se rozrostlo v důsledku neexistence účinného náhradního programu.

"Nejde o to nahradit keř, o kterém se říká, že zabíjí... Uděláme málo, pokud je keř listí koky nahrazen keřem kukuřice, pokud není odběratel, pokud není průmyslová transformace, pokud nejsou dopravní prostředky, pokud není trh, kde by se kukuřice dala koupit," řekl.

V rámci strategie "Tkaní míru" vláda navrhuje využít listí koky v regionech s největší produkcí listí koky jiným způsobem, zřídit továrny na výkup listí koky a přeměnit je na hnojivo bez uhlíku: dekarbonizované, čisté hnojivo, zdůraznil.

Africanizace

Washington vycítil snahu "afrikanizovat" latinskoamericko-karibský region, podobně jako to dělají v Evropě s "veršem" zastavit čínský vliv. Protože USA nemají jiné nápady, obávají se, že v Kolumbii, vstupní bráně do Jižní Ameriky, zahájí jeden z největších konfliktů posledních 20 let.

Regionální panorama dnes promítá Latinskou Ameriku spíše k zaostalé Africe než k rozvinuté Evropě, jak upozornili evropští představitelé na nedávném summitu EU-CELAC, a právě to znepokojuje prezidenty Latinské Ameriky a Karibiku, "zóny míru".

V rámci této geopolitické hry americký prezident Joe Biden opět zařadil Venezuelu do vyhlášení "Týdne zajatých národů", který byl "oslavován" rezolucí Kongresu v roce 1953 během studené války a později podepsán generálním prezidentem Dwightem Eisenhowerem v roce 1959 s cílem podpořit východoevropské země v boji proti Sovětskému svazu a podpořit svržení komunistických vlád.

Dnes, v souvislosti s válkou na Ukrajině a konfrontací mezi Washingtonem a Pekingem, se Washington domnívá, že čelíme situaci podobné studené válce. Proklamace zmiňuje "autoritářské" vlády obecně jako protivníky, ale vztahuje se pouze na země, které nejsou ve spojení s USA, a vynechává autoritářské vlády, které jsou součástí jejich orbitu.

Přistupovat k situaci ve Venezuele prizmatem studené války oddaluje jakoukoli možnost společného řešení. Omyl: napětí bylo považováno za důsledek neshod v otázkách, jako jsou lidská práva nebo ropné zájmy, ale definice uvedená v proklamaci řadí konflikt do oblasti války.

Péče o obchod

Pro washingtonské geostratégy nemůže jít o malý konflikt, ale musí mít kontinentální rozměr. Odtud plyne teze o podpoře a financování občanské války v Kolumbii, aby byl postižen celý region, což by ospravedlnilo návrat doktríny národní bezpečnosti a vedoucí úlohy armády v politice. A proč ne s "podporou" americké armády.

Tím prostředím myslíme nejen Ekvádor, Peru, Venezuelu, Guyanu, Surinam, ale také Brazílii, protože jedním z úhelných kamenů je právě destabilizace progresivní vlády Luly da Silvy.

Nelze přehlédnout, že USA mají v Kolumbii sedm vojenských základen: letecké základny Palanquero (střed), Apiay (východ) a Malambo (Karibik, sever); armádní pevnosti Tres Esquinas (jih) a Tolemaida (střed); a námořní základny Cartagena (Karibik) a Bahía Málaga (Tichý oceán, západ).

Pravdou je, že to vše je umožněno selháním "pokrokových" vlád, které se zdráhaly prosadit nejen kosmetické, ale i strukturální změny, které naše země potřebují: vítězství ve volbách nic nezaručuje, pokud se "pokrokáři" neodváží změnit struktury, reformovat ústavu, očistit soudnictví, učinit z vyvlastněných lidí subjekty (nejen objekty) své politiky.

Vměšování USA do dění v Kolumbii má kořeny v celé její historii. Je to země, kde existuje největší armáda americké národní bezpečnostní doktríny a navzdory snahám vlády Gustava Petra zde zůstává další armáda stínu, tvořená polovojenskými jednotkami, což je název používaný pro žoldáky a vrahy, kteří pod odborným vedením USA a Izraele mimo jiné proměnili kolumbijské území v rozsáhlý hřbitov masových hrobů.

Mezitím prezident Joe Biden po setkání se svým tehdejším kolumbijským protějškem Ivánem Duquem v březnu 2022 oznámil, že Kolumbie získá nový status "významného spojence" Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO).

Tváří v tvář válce na Ukrajině je Kolumbie jedinou latinskoamerickou zemí, která se stane "významným spojencem" NATO, a to díky strategickému postavení jako bioceánský stát (Tichý oceán a Atlantik) a s kontinentálním hraničním územím, například v námořní zóně: sousedí s Panamou, Brazílií, Nikaraguou, Venezuelou, Peru a Ekvádorem.

Plán B

Krokem vpřed ve vměšovací politice Washingtonu bylo odvolání peruánského prezidenta Pedra Castilla z funkce. A nyní se chystá impeachment Gustava Petra, což by nepochybně urychlilo vážnou krizi, která by vedla k reaktivaci války. Scénář "lehkého" impeachmentu se již připravuje a snaží se mu zabránit v realizaci vládního programu a plánovaných reforem, což by rovněž vedlo ke stejné krizi, ale ve zpomaleném tempu.

Spojené státy a jejich stoupenci se rovněž nadále snaží odstranit Andrése Manuela Lópeze Obradora z mexické vlády a přerušit jeho suverénní politiku. Prozatím není spoluúčastné pravicové křídlo Washingtonu dostatečně silné na to, aby ho odstranilo z funkce: úsilí se soustředí na pošpinění jeho popularity a paralyzování jeho vlády.

Pravdou je, že vzhledem k tomu, že Ukrajina nefunguje podle jejich představ, přehodnocují svou hemisférickou strategii, plán B.

Aram Aharonian

Aram Aharonian: uruguayský novinář a komunikolog. Mistr v oboru integrace. Tvůrce a zakladatel televize Telesur. Předsedá Nadaci pro latinskoamerickou integraci (FILA) a řídí Latinskoamerické centrum pro strategickou analýzu (CLAE, estrategia.la).

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240301/colom ... 67139.html
Kolumbia po incidente s pomocou v Gaze pozastavuje nákupy zbraní od Izraela

MEXICO CITY (Sputnik) - Kolumbijský prezident Gustavo Petro vo štvrtok vyhlásil, že Bogota pozastavuje všetky nákupy zbraní od Izraela v súvislosti so smrteľným incidentom počas dodávky pomoci do Gazy.
Palestínske úrady vo štvrtok obvinili Izrael z útoku na ulicu v západnej časti mesta Gaza a uviedli, že pri ostreľovaní zahynulo najmenej 112 ľudí a ďalších 760 bolo zranených. Všetky obete čakali na príchod humanitárnej pomoci, dodali palestínske orgány. Izraelská armáda medzitým uviedla, že skupina Gazanov sa údajne pokúsila prepadnúť nákladné autá s humanitárnou pomocou v severnej časti enklávy, pričom incident vyústil do tlačenice, pri ktorej zomreli desiatky ľudí a desiatky ďalších utrpeli zranenia.
"[Izraelský premiér Benjamin] Netanjahu zabil viac ako 100 Palestínčanov, ktorí žiadali o jedlo. Toto sa nazýva genocída a pripomína holokaust, aj keď ho svetové mocnosti nechcú uznať. Svet by mal Netanjahua zablokovať. Kolumbia pozastaví všetky nákupy zbraní od Izraela," povedal prezident na X.
Po tomto incidente viaceré krajiny vrátane Kanady, Francúzska, Talianska, Jordánska a Egypta a medzinárodné organizácie vrátane Amnesty International vyzvali na neobmedzený prístup humanitárnej pomoci do pásma Gazy a prímerie.

Orgány Gazy obviňujú Izrael zo streľby do davu miestnych obyvateľov. Izraelské obranné sily presunuli vinu na obyvateľov Gazy.

Izraelská armáda zverejnila zábery stoviek Gazanov, ktorí obkľúčili a údajne rabujú nákladné autá s humanitárnou pomocou.

Desiatky... pic.twitter.com/K2BTd8rgH5
- Sputnik (@SputnikInt) 29. februára 2024