
Takže, i přes „úspěšné“ jednání s Pekingem, napětí okolo korejského poloostrova zůstává. Mezitím Bílý dům jen zvyšuje tlak na Pchjongjang, což je zcela zákonité.
Navzdory neudržitelnému optimismu oficiálního Washingtonu nepřinesly rozhovory s Čínou žádný průlom. Ve skutečnosti Si Ťin-pching pouze potvrdil dohody uzavřené s předchozí administrativou a část „čerstvých“ iniciativ (například více příležitostí pro vzájemné investice) výhodných pouze pro Čínu. Radikální ústupky, které by mohly výrazně zkorigovat obrovskou nerovnováhu v obchodní bilanci mezi oběma zeměmi, nebyly žádné a ani se neočekávají. Přitom metody, kterými je nový prezident Donald Trump odhodlán podobných ústupků dosáhnout, byly jasně demonstrovány na Sýrii v době návštěvy čínského vůdce ve Washingtonu. V prospěch silové varianty mluví i téměř jednohlasné schválení úderů USA proti Sýrii „politickou třídou“ USA. Přitom pokud se v případě Šajrátu situace ještě zdála nejednoznačná, u Severní Koreje má Trump téměř zaručenou podporu voličů – deset let démonizace režimu Kimů velmi účinně zformovalo odpovídající názory. Omezená a beztrestná agrese, taková „malá vítězná válka“, to je voda na mlýn současné administrativy.
http://www.zvedavec.org/komentare/2017/ ... talite.htm