EU obecně

[homer]

Evropa vytváří ´docela přesné plány´ pro nasazení mnohonárodních vojsk na Ukrajině. Poválečnou bezpečnostní záruku by měly podpořit i americké vojenské kapacity. V rozhovoru pro Financial Times (FT) to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Prezident Trump nás ujistil, že nás americké zálohy pojistí,“ řekla von der Leyenová deníku FT a dodala, že „daná věc byla velmi jasně a opakovaně potvrzena.“

Nasazení by podle ní mělo zahrnovat desítky tisíc vojáků pod evropským vedením a s podporou USA, včetně systémů řízení a velení i zpravodajských a sledovacích prostředků.

Toto uspořádání bylo dohodnuto už minulý měsíc na setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a vysokých evropských představitelů, uvádí FT.

https://www.novinky.cz/clanek/valka-na- ... a-40536775

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/eu- ... potraviny/
EU rozhodla o uvolnění pravidel pro geneticky modifikované potraviny

EU uvolňuje standardy v oblasti genetického inženýrství. V polovině března se na tom shodla většina členů Rady EU. Geneticky modifikované rostliny tak budou postaveny na roveň rostlinám přírodním – hodnocení rizik již nebude nutné.

V polovině března dosáhla Rada EU dohody o sporné „regulaci nových genomických technik“.

Kvalifikovanou většinou byl přijat kompromisní návrh na deregulaci nových genomických technik (NGT). Poté, co byla obyvatelstvu vnucena mRNA genová terapie, je to další krok k geneticky modifikované EU.

Rostliny NGT budou v budoucnu rozděleny do dvou kategorií: NGT1 budou považovány za rovnocenné konvenčně pěstovaným rostlinám. Jsou tak z velké části vyňaty z předpisů pro geneticky modifikované organismy (GMO).

Kompletní veřejně přístupný seznam zatím neexistuje. Lze však předpokládat, že do této kategorie budou spadat například rezistentní brambory, takzvané GABA rajčata nebo virusům odolná ječmen. V budoucnu již nebude nutné provádět posouzení rizik pro NG1.

Rostliny NGT2 budou i nadále podléhat přísnějším požadavkům, včetně povinnosti označování, která u rostlin NGT1 odpadá. Členské státy navíc získají možnost zakázat pěstování rostlin NGT2 na svém území (opt-out) a zavést opatření pro soužití s konvenčním zemědělstvím. Německo se při tomto hlasování zdrželo, zatímco země jako Francie a Nizozemsko hlasovaly pro a jiné, jako Maďarsko a Rakousko, proti.

Tímto rozhodnutím začíná legislativní proces. Nyní je řada na Komisi a Parlamentu. Očekává se, že jednání by mohla být uzavřena do konce roku 2025 nebo na začátku roku 2026.

[Gamajun]

Trump navrhl, že by Evropa měla uvalit cla na Čínu a Indii.

Americký prezident Donald Trump vyzval Evropskou unii, aby uvalila stoprocentní cla na indické a čínské zboží a donutila tak tyto země přestat obchodovat s Ruskem.

Informovala o tom (https://www.reuters.com/world/china/tru ... 025-09-09/) agentura Reuters s odvoláním na dobře informované zdroje.

Delegace Evropské unie nyní přijela do Washingtonu, aby jednala o sankcích proti Rusku. Je třeba poznamenat, že EU dosud dávala přednost přímým sankcím před uplatňováním cel za stejným účelem.

Když USA uvalily na indické zboží cla ve výši 25 %, premiér Naréndra Módí reagoval vzdorným sblížením s Čínou.

https://t.me/asian_states_in_world_crisis/21665

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/biliony-na-r ... -rozpocet/
„Paříž a Berlín kontra pudlíci.“ Kdo s kým při jednání o budoucím rozpočtu EU

Jednání o příštím unijním rozpočtu vstupují do kritické fáze. Zástupci nejbohatších severních zemí se sešli ve Vídni, aby vytvořili společnou frontu pro vyjednávání o sedmiletém finančním rámci. Cílem je vytvořit blok, který by čelil státům jako Polsko, Španělsko a Itálie, jež prosazují vyšší výdaje na zemědělství a podporu chudších regionů.

Přímo jednání o rozpočtu ve výši 1,816 bilionu eur, který navrhla Evropská komise, ještě oficiálně ani nezačala. V zákulisí však spřízněné státy už dolaďují strategie, upozorňuje bruselský web Politico. Na celounijní úrovni se takzvaný víceletý finanční rámec začne probírat v říjnu.

Tradičně se spřízněné země scházejí, aby analyzovaly a otestovaly vzorce pro přerozdělování peněz a ve výsledku nasměrovaly obří unijní rozpočet směrem, který nejvíce odpovídá jejich prioritám.

V poslední době se EU rozděluje na dva velké tábory. Na jedné straně stojí bohatí „čistí plátci“, kteří do rozpočtu přispívají více, než z něj získávají. Jedná se o státy zhruba „od Švédska po Francii“, které obecně prosazují menší balík peněz. Na druhé straně je pak široká koalice známá jako „Přátelé koheze“. Tato skupina jižních a východních států, včetně Itálie, Španělska a Polska, podporuje naopak větší rozpočet, zejména pokud jde o fondy soudržnosti.

Zkušený unijní diplomat pod podmínkou anonymity pro Politico řekl: „Na konci se na částce dohodne Francie s Německem a my pudlíci je následujeme.“

Kdo s kým?
I uvnitř obou táborů však panují zjevné rozpory. Například Francie a Nizozemsko, ačkoli jsou oba čistí plátci, mají zcela odlišné postoje ke společnému zadlužení EU. Tyto vnitřní neshody se však snaží vyřešit v rámci svých skupin, aby si udržely silnou vyjednávací pozici. V koalici Přátel koheze navíc zesiluje vliv středomořských států, zatímco Polsko, které z rozpočtu EU získává nejvíce peněz, ztratilo vliv kvůli rozkolu s Maďarskem a pozastavení toku evropských fondů do země.

Klíčová rozhodnutí se často rodí právě na neformálních setkáních. Jak uvedl unijní diplomat, loni se čistí plátci na neoficiálním jednání v Helsinkách dohodli na vyčlenění 175 miliard eur na výzkumný program Horizon. Což Komise krátce poté potvrdila. V nadcházejících měsících bude klíčovou roli hrát komisař pro rozpočet Piotr Serafin.

I když se očekávají dramatické hádky, rakouský expert Stefan Imhof je optimistický: „Vždycky se našla dohoda a i tentokrát se nějaká najde.“

Evropská ekonomika se zlehka zvedá
Debaty o rozpočtu probíhají v době, kdy Evropa do značné míry mění své hlavní cíle. Patrný je odklon od původního důrazu na Green Deal směrem k zajištění větší konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. A jak na tom tedy unijní ekonomika reálně je?

Na první pohled je situace ponurá. Mezinárodní měnový fond letos předpovídá pro tři největší ekonomiky Evropy (Německo, Francii a Itálii) průměrný růst pouhých 0,4 %. Zemi sužuje řada vnějších faktorů, jako je celní válka Donalda Trumpa, neutuchající konflikt na Ukrajině či stále hrozivější čínská konkurence.

Navzdory tomu v srpnu dosáhl index nákupních manažerů v evropském průmyslu víceletého maxima a hlavní německý indikátor nálad, index Ifo, ukázal na nejvyšší podnikatelská očekávání od začátku války na Ukrajině.

Jedním z důvodů tohoto křehkého oživení je především to, že inflace byla téměř zkrocena (v srpnu činila meziročně 2,1 %) a úrokové sazby klesly. K lepší náladě přispívají také vládní výdaje. Státy v čele s Německem investují do svých ozbrojených sil, zatímco země jako Itálie a Španělsko mají k dispozici nevyčerpané prostředky z fondu obnovy EU.

Zotavení je křehké
Evropské firmy se navíc snaží diverzifikovat a hledat nové trhy. Například němečtí výrobci strojů a zařízení zaznamenali pokles exportu do USA a Číny. Ale současně se objednávky z latinskoamerického bloku Mercosur zvýšily o zhruba deset procent, podobně jako ty z Blízkého východu.

Podporu má i technologický sektor – Evropská investiční banka plánuje do roku 2027 investovat 70 miliard eur do začínajících podniků. A zotavit se může i rizikový kapitál, který měl sice slabé druhé čtvrtletí 2025, ale podle indexu Venionaire Capital zůstává nálada mezi investory solidní.

Tato naděje však může vyprchat. Podle Jense Eisenschmidta z banky Morgan Stanley stále převažují negativní impulzy pro evropskou ekonomiku nad těmi pozitivními. Obavy vyvolává možný návrat Donalda Trumpa s ještě tvrdšími cly a francouzská politická krize. Přesto se trhy a firmy přizpůsobují nové složité éře. A po těžkých letech je toto překvapivé oživení alespoň malou úlevou pro evropské politiky.

[petrp]

Černé na bílém: EU si platí své novináře, aby „vyšetřovali“ její kritiky
Novináře, kteří se navenek prezentují coby nezávislí, platili nejen Američané. Investigativní organizace Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP), která u nás například stála za reportáží, jež měla před minulými sněmovními volbami upozornit se slovy o možném „praní peněz“ na údajné offshory expremiéra Babiše, podle odhalení europoslance Petra Bystroně (AfD) získala peníze také od Evropské komise. Miliony jí Brusel naposílal krátce po eurovolbách.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... iky-779861

[Gamajun]

Rajting Států

Francie se nachází v kritické finanční situaci, uvedl Pierre Sellal, bývalý francouzský velvyslanec při Evropské unii a diplomat z povolání. V současné době je republika na desátém místě v bloku v příjmu na obyvatele. To je cena za vzdání se suverenity v ekonomice a financích.

https://t.me/PanchenkoNews/20253

Sequence 348_1.mp4

(15.56 MiB) Staženo 10 x

[homer]

Európska komisia navrhla využiť ruské zmrazené aktíva na zabezpečenie pôžičiek Ukrajine v rámci 19. balíka protiruských sankcií.

Taktiež sa navrhuje:
Zaviesť sankcie proti 118 ďalším lodiam, podozrievaným z prepravy ruskej ropy, a 45 ruským a zahraničným spoločnostiam.
Odstúpenie od ruského LNG do 1. januára 2027.
Zníženie stropu cien ruskej ropy na 47,6 USD za barel.
Obmedzujúce opatrenia voči platobnému systému „Mir“.
Sankcie proti tretím krajinám, vrátane Číny, za údajne pomoc ruskému obrannému priemyslu.
Sprísnenie exportného kontroly pre priemysel Ruska, Indie a Číny.
Kompletný zákaz obchodovania s "Rosnefťou" a "Gazpromneftou".
Západné médiá informujú, že aby sa predišlo vetu Maďarska proti týmto sankciám, Európska komisia plánuje uvoľniť pre ňu približne 550 miliónov eur pomoci z fondov EÚ.

https://t.me/casusbellilive/227908

[Alchymista]

https://www.infovojna.com/article/video ... kych-aktiv
VIDEO: Macron varuje Európsku úniu pred zabavením zmrazených ruských aktív. Podľa francúzskeho prezidenta by takéto ignorovanie medzinárodného práva viedlo k „začiatku totálneho chaosu“

Zmrazené ruské aktíva v hodnote približne 200 miliárd eur sú súčasťou západných sankcií proti Rusku za jeho inváziu na Ukrajinu v roku 2022. Väčšina je uložená v depozitári spoločnosti Euroclear v Belgicku. Príjmy z úrokov sa už v súčasnosti používajú na financovanie zbraní a munície pre Ukrajinu.

Francúzsky prezident Emmanuel Macron odmietol myšlienku využitia zmrazených ruských aktív a varoval, že by to mohlo mať negatívny dopad na Západ a narušiť globálnu stabilitu. Šéf Elyzejského paláca sa tak vyjadril v nedeľnom rozhovore pre reláciu CBS Face the Natio, keď odpovedal na otázku, čo Západ plánuje urobiť s ruskými štátnymi aktívami v hodnote 300 miliárd dolárov, ktoré boli zmrazené po eskalácii konfliktu na Ukrajine v roku 2022.

„Všetci veľmi dbáme na dodržiavanie medzinárodných pravidiel. Tieto aktíva nemožno zabaviť z centrálnej banky ani v takejto situácii,“ povedal francúzsky líder a dodal, že ide o „otázku dôveryhodnosti“.

„Keď niektoré krajiny začnú porušovať medzinárodné právo... je to začiatok totálneho chaosu. Musíme rešpektovať medzinárodné právo. Sme predvídateľní a nebudeme robiť nemožné veci s týmito zmrazenými aktívami,“ dodal a pripomenul, že západní podporovatelia Kyjeva už využívajú výnosy zo zmrazených aktív na podporu Ukrajiny.

Viac vo videu:

Počas celého konfliktu západní politici zvažovali zabavenie ruských aktív – z ktorých väčšina spadá pod jurisdikciu EÚ –, ale doteraz sa zdržali kvôli chýbajúcemu právnemu základu a obavám, že by to poškodilo globálnu dôveru.

Minulý rok však krajiny G7 podporili pôžičku Ukrajine vo výške 50 miliárd dolárov, zabezpečenú príjmami zo zmrazených ruských aktív. Západné krajiny tiež priamo odovzdali Kyjevu približne 4,3 miliardy dolárov z výnosov z ruských aktív.

Členské štáty Európskej únie sú otvorené myšlienke využitia zmrazených ruských aktív na pôžičky pre Ukrajinu. Vnímajú to ako možnú cestu vpred, vyhlásil v sobotu 21. septembra európsky komisár pre hospodárske a menové záležitosti Valdis Dombrovskis po stretnutí s ministrami financií členských štátov.

Zmrazené ruské aktíva v hodnote približne 200 miliárd eur sú súčasťou západných sankcií proti Rusku za jeho inváziu na Ukrajinu v roku 2022. Väčšina je uložená v depozitári spoločnosti Euroclear v Belgicku. Príjmy z úrokov sa už v súčasnosti používajú na financovanie zbraní a munície pre Ukrajinu.

Komisia teraz pracuje na návrhu novej pôžičky pre Ukrajinu, ktorá má byť financovaná z ruských štátnych aktív zaistených v EÚ. Základnou myšlienkou je sprístupniť uvoľnené ruské aktíva Ukrajine vo forme pôžičky, za ktorú by ručili členské štáty, priblížil Dombrovskis. Samotné aktíva by v takomto prípade zostali nedotknuté.

Návrhy na priame použitie ruských peňazí prostredníctvom vyvlastnenia sú naďalej vnímané ako veľmi kontroverzné. Okrem iných sa voči tejto myšlienke stavia skepticky aj nemecká vláda. Dôvodom sú aj obavy, že iné krajiny by mohli stiahnuť svoje štátne aktíva uložené v Európe.

Výška pôžičky ešte nebola určená, povedal Dombrovskis. Už teraz je však podľa eurokomisára jasné, že Kyjev bude musieť pôžičku splatiť až po tom, čo Rusko uhradí reparácie za vojnové škody spôsobené Ukrajine.

Rusko odsúdilo zmrazenie aj schému prevodu ziskov ako „krádež“ a varovalo, že konfiškácia by poškodila globálny finančný systém a vyvolala odvetné opatrenia zo strany Moskvy.

[homer]

Alarm v Bruselu! Evropská unie se chystá uvolnit zmrazené ruské peníze na pomoc Ukrajině, ale Belgie, kde leží většina miliard, se bojí. Premiér Bart De Wever dnes otevřeně varuje před odvetou Vladimira Putina, jak prohlásil. A není proč se mu divit.

Bart De Wever proto vyzval lídry EU: „Chci, aby podepsali prohlášení: jestli vezmeme Putinovi peníze, všichni poneseme zodpovědnost, pokud se to pokazí.“ Hrozba eskalace napětí je teď reálnější než kdy dřív, protože Brusel tlačí na to, aby se k penězům dostal už v letech 2026 a 2027.

Mezinárodní právo zakazuje konfiskaci státních aktiv, proto EU musí najít způsob, jak právně i nadále uznávat nárok Moskvy na aktiva její centrální banky a zároveň ochránit Belgii před ruskými odvetnými opatřeními.

Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová už dříve slíbila, že unijní exekutiva zajistí, aby Belgie veškerá rizika nenesla sama. Unijní zdroj potvrdil, že zpětná vazba od lídrů byla konstruktivní a přes právní a technické obavy Belgie „panuje shoda na tom, že je potřeba pokračovat v práci na tomto tématu.“

https://ekonomickydenik.cz/strach-belgi ... nych-penez

[IgorT]

Merkelová obvinila Pobaltie a Poľsko zo začiatku SVO

Poľsko a pobaltské krajiny nepodporili iniciatívu priamych rokovaní s Ruskom v roku 2021.
„Chcela som nový formát, v ktorom by sme mohli hovoriť s Putinom v mene Európskej únie. Niektorí to nepodporili. V prvom rade to boli pobaltské krajiny. Poľsko bolo tiež proti, pretože sa obávalo, že nebudeme mať spoločnú politiku voči Rusku,“ vyhlásila Merkelová.
Podľa jej názoru nemožnosť viesť priame rokovania ovplyvnila ďalší vývoj udalostí.

6.MP4

(7.38 MiB) Staženo 3 x

https://t.me/RVvoenkor/101156

[homer]

Podpora zvýšení výdajů na obranu mezi obyvateli EU klesá.

Podle výsledků podpora investic do obranného sektoru klesla o 7 procentních bodů oproti dubnu 2024 a dosáhla 67 %. Zvýšení výdajů na obranu podpořilo 76 % obyvatel střední a východní Evropy, 73 % v severní Evropě a 59 % v jižní Evropě.

Polsko se stalo lídrem co do podílu respondentů podporujících růst investic do obrany – 86 %.

Téměř polovina dotázaných (48 %) se domnívá, že Evropě by mělo řídit koordinaci obranných výdajů. Naopak 41 % respondentů by chtělo, aby rozhodování o investicích probíhalo na národní úrovni.

Celkově 52 % Evropanů není přesvědčeno, že je kontinent vojensky připraven na dlouhodobý konflikt s třetí zemí. 26 % odpovědělo, že Evropa je „trochu“ připravena, stejný podíl pak považuje Evropu za „vůbec nepřipravenou“.

Průzkum proběhl 17.–19. září a zúčastnilo se ho více než 5,4 tisíce Evropanů. Údaje vyplývají z průzkumu, který pro portál Euractiv provedla výzkumná organizace Polling Europe.

https://t.me/neCT24/81332