https://t.me/kbgsras/5573 - snímkaPredbežné informácie.
Pozorovaný zostup rozpálenej lávy na západnom svahu.
Zemetrasenie na Kamčatke zastihlo niekoľko turistov na výlete loďou.
„Chceli sme vidieť veľryby, ale videli sme toto,“
ehm...Na japonský ostrov Hokkaido dorazila první vlna cunami poté, co zemětřesení o síle 8,8 stupně zasáhlo mořskou oblast u Kamčatky, uvedla japonská stanice NHK. První vlna měla výšku 30 centimetrů, nicméně se předpokládá, že další vlny cunami, které zasáhnou severní a východní části Japonska, budou mít výšku tří metrů. Japonské úřady nadále vyzývají obyvatele v ohrožených oblastech, aby se ihned evakuovali. Varování před cunami vydaly také americké úřady ve státech Havaj a Aljaška. Varování nižšího stupně bylo vydáno pro státy Kalifornie, Oregon a Washington.
První vlny cunami, které zasáhly 16 oblastí na japonském pobřeží byly vysoké až 40 centimetrů. Prozatím nejvyšší vlna o výšce 50 centimetrů byla zaznamenána u města Išinomaki na ostrově Honšú. Hlavní vlna může podle japonského meteorologického úřadu přijít až za více než 24 hodin. Japonské úřady podle agentury AP vydaly doporučení k evakuaci více než 900.000 obyvatelům podél japonského tichomořského pobřeží od ostrova Hokkaido na severu po ostrov Okinawa na jihu.
)
V anglofonnych krajinách a ich koloniách, možno... 
Dymová a popolová vlečka vulkánu KrašeninnikovaPrvá erupcia sopky Krašeninnikova v histórii pozorovaní sa odohrala na Kamčatke. (za 500 rokov písomných záznamov) Podľa údajov hlavného úradu ministerstva pre mimoriadne situácie v regióne došlo k výronu popola do výšky 6 km. Sopke Krašeninnikova bol pridelený oranžový kód leteckého nebezpečenstva. V obývaných lokalitách nebol zaznamenaný výpadok popola
Moskva. 6. srpna. INTERFAX.RU - Vědci předpovídají zesílení erupce sopky Ključevskoj na Kamčatce s emisemi popela do výšky až 12 km, uvedla kamčatecká pobočka Jednotné geofyzikální služby Ruské akademie věd.
"Na základě údajů o sopečných otřesech můžeme usoudit, že v příštích třech dnech se očekává paroxysmální erupce (zvláště silná erupce) sopky Ključevskoj. Očekávaná erupce bude mít parametry podobné paroxysmálním erupcím z 1. října 1994, 20. října 2013 a 31. října 2023. Tehdy emise popela dosáhly 12 km," uvádí zpráva.
Sopka Ključevskoj vrhá popel : https://www.interfax.ru/ftproot/textpho ... /Kl700.jpg
Vědci žádají místní obyvatele a hosty regionu, aby se k sopce nepřibližovali a také neplánovali výlety do oblasti sopky Tolbachik kvůli nebezpečí záplav na řece Studenaya, která je napájena ledovci na svazích Ključevského
Erupce Ključevského sopky zesílila po zemětřesení 30. července. K emisím popela dochází několikrát denně, ve středu ráno sopka vyvrhla desetikilometrový sloupec popela, po svazích proudí rozžhavená láva.
Ključevskoj je aktivní sopka na východě Kamčatky, její výška je 4,85 tisíce m. Nachází se 360 km od Petropavlovska-Kamčatského, na jejím svahu 30 km od vrcholu je vesnice Ključi. Ključevskoj je jednou z nejaktivnějších sopek na světě.
https://www.interfax.ru/russia/1039644
Je to zrejme najvyššia zistená rýchlosť veľkoškálových pohybov zemskej kôry.Přívalové povodně po intenzivním dešti si na severu Pákistánu a v Indii vyžádaly přes 200 mrtvých v rozmezí 24 hodin, uvedly podle agentury AP tamní představitelé. V Pákistánu hlásí úřady více než 160 úmrtí spojených s živlem a dalších pět lidí zahynulo podle agentury AFP po pádu záchranářské helikoptéry na severu země. V Indii zaznamenaly úřady 60 mrtvých a 80 pohřešovaných. Počet úmrtí spojených s přívalovými dešti se v zemi od konce června zvýšil na více než 400. České ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi evakuovanými byli i Češi, sdělil médiím mluvčí Daniel Drake.
Největší ztráty zaznamenaly úřady v severozápadní horské provincii Chajbar Paštúnchwá, kde zahynulo nejméně 110 lidí. V této oblasti se ale záchranářům podařilo po několika hodinách evakuovat 1300 turistů, kteří uvázli v okrese Mansehra, řekl agentuře AP mluvčí záchranářské služby. Sedm dalších obětí nalezli záchranáři v pákistánské části Kašmíru.
Lidé zahynuli buď proto, že se na ně zřítily domy, nebo proto, že sesuvy půdy uvěznily jejich auta, řekla mluvčí úřadu pro zvládání katastrof."Záplavy v tomto období jsou bohužel standardním jevem. V severní oblasti jezdí čeští turisté zejména za účelem horské turistiky," uvedl mluvčí české diplomacie Drake. V cestovatelském systému Drozd je zaregistrováno pouze několik cestovatelů. "Nemáme informace o tom, že by mezi evakuovanými turisty byli Češi, na zastupitelský úřad se nikdo neobrátil," dodal.
Sever a severozápad Pákistánu sužují časté záplavy, které způsobují sesuvy půdy. Odborníci tvrdí, že kvůli změnám klimatu jsou náhlé a intenzivní lijáky v zemi stále častější, píše AP.
Silné zemětřesení, které v noci na pondělí zasáhlo východ Afghánistánu, si vyžádalo nejméně 1 124 mrtvých a 3 251 zraněných. S odvoláním na Červený půlměsíc to v úterý napsala agentura Reuters. Živel také poničil více než 8 000 domů.
Otřesy o síle šesti stupňů zasáhly provincie Kunar a Nangarhár, které se nacházejí na hranicích s Pákistánem. Záchranné operace se v pondělí zaměřily na čtyři vesnice v provincii Kunar a nyní budou pokračovat v odlehlejší horské oblasti, řekl Ahsanulláh Ahsan z provinčního úřadu pro zvládání katastrof.
„Nemůžeme přesně odhadnout, kolik těl může být stále uvězněno pod troskami. Naším cílem je dokončit tyto operace co nejdříve a začít distribuovat pomoc postiženým rodinám,“ dodal Ahsan.
Přístup do odlehlých oblastí podél hranic ztěžuje záchranářům horský terén a nepříznivé počasí. Hlavní překážkou byl podle Ahsana vjezd vozidel na úzké horské silnice. Na nich se dnes vytvořila kolona sanitek, které se snažily dostat do Kunaru, zatímco vrtulníky přivážely humanitární pomoc a odvážely zraněné do nemocnic. Do akce byli nasazeni i vojáci.
„Poškozené silnice, pokračující otřesy a odlehlá poloha mnoha vesnic značně brání dodávkám pomoci,“ uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž zemětřesení postihlo více než 12 tisíc lidí.
V ohrožení se ocitly i tisíce dětí, Dětský fond OSN (UNICEF) proto do oblastí posílá léky, teplé oblečení, stany a plachty včetně hygienických potřeb.
Záchranné týmy se spolu s úřady snaží mimo jiné rychle zlikvidovat mrtvá zvířata, aby se snížilo riziko kontaminace vodních zdrojů, uvedl v pondělí představitel OSN.
Další rána pro obyvatele Afghánistánu
Epicentrum zemětřesení bylo necelých 30 kilometrů od nangarhárského správního střediska Dželálábádu s ohniskem v hloubce osmi kilometrů. Posléze následovalo nejméně pět dalších otřesů. Otřesy byly cítit i v afghánské metropoli Kábulu, která leží asi 120 kilometrů západně od Dželálábádu.
Zemětřesení je další ranou pro obyvatele Afghánistánu, který je sužován přírodními katastrofami a ekonomickou krizí po desetiletích válek. Více než polovina z asi 42 milionů jeho obyvatel potřebuje humanitární pomoc. Opětovné převzetí moci radikálně islamistickým hnutím Tálibán v roce 2021 ale vedlo k omezení zahraniční pomoci a zavedení sankcí, které tvrdě dopadají na místní ekonomiku.
Situaci dál zhoršilo zejména zastavení pomoci od Spojených států vládou amerického prezidenta Donalda Trumpa, USA byly do té doby největším poskytovatelem humanitární pomoci Afghánistánu.
Velký sesuv půdy po prudkých deštích na západě Súdánu zabil nejméně 1 000 lidí. Podle agentur Reuters a AFP to uvedli ozbrojenci ovládající oblast nacházející se v občanskou válkou sužovaném Dárfúru. Ve zničené obci přežil jediný člověk, uvedlo Súdánské osvobozenecké hnutí/armáda (SLM/SLA). Zároveň vyzvalo OSN, aby pomohla vyprostit těla obětí.
Sesuv v neděli „zcela srovnal se zemí“ vesnici Tarasin v místní horské oblasti Marra, oznámilo hnutí v prohlášení. Požádalo OSN a nadnárodní organizace o pomoc při vyprošťování těl mužů, žen i dětí zasypaných pod nánosem hlíny a kamení.
Místní hory podle Reuters slouží jako útočiště obyvatelům, kteří sem prchají před válkou mezi súdánskou armádou a povstaleckými skupinami. Kvůli tomu se uchylují do oblasti, kde je nedostatek jídla či léků.
Konflikt v Súdánu, kde žije asi 50 milionů lidí, připravil o život už několik desítek tisíc lidí, z domovů vyhnal více než 12 milionů Súdánců a způsobil hladomor, kterému čelí několik milionů lidí. Občanská válka v této východoafrické zemi je proto podle mezinárodních organizací jednou z největších humanitárních krizí posledních let.
