Pandemické hrozby obecně

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/who-si ... hebreyesus

WHO simuluje celosvětové šíření viru. „Žádná země nezvládne další pandemii sama,“ prohlásil generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus

Světová zdravotnická organizace (WHO) dokončila dvoudenní nouzové cvičení. Cvičení „Polaris“ simulovalo vypuknutí fiktivního viru, který se šíří po celém světě, uvedla WHO ve svém prohlášení.

S cvičením „Polaris“ simulovala Světová zdravotnická organizace rozsáhlý pandemický scénář za účasti 15 států a více než 20 partnerských organizací. Cílem bylo poprvé otestovat nový globální koordinační mechanismus pro zdravotní nouzové situace v co nejrealističtějších podmínkách.

Světová zdravotnická organizace (WHO) dokončila dvoudenní nouzové cvičení. Cvičení „Polaris“ simulovalo vypuknutí fiktivního viru, který se šíří po celém světě, uvedla WHO ve svém prohlášení. Do akce se zapojilo 15 zemí, několik dalších se účastnilo jako pozorovatelé, a dále přes 20 regionálních zdravotnických organizací, sítí pro zdravotní nouzové situace a dalších partnerů.

Cílem cvičení bylo poprvé otestovat „nový globální koordinační mechanismus pro zdravotní nouzové situace“. Hlavní roli při tom sehrál takzvaný Global Health Emergency Corps (GHEC).
GHEC hraje klíčovou roli v simulaci pandemie

Tato organizace se definuje jako „rámec pro posílení kapacit personálu v oblasti zdravotních nouzových situací“. Jejím posláním je přeshraniční spolupráce v oblasti prevence, připravenosti, reakce a odolnosti vůči zdravotním krizím.

Součástí cvičení „Polaris“ bylo rovněž otestovat spolupráci mezi jednotlivými státy, jejich nouzovými složkami, zásahovými týmy a odborníky. Do cvičení se zapojilo i Německo. Úřadující spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach oznámil ve středu v Berlíně dodatečný německý příspěvek pro WHO ve výši dvou milionů eur.

Z Evropské unie se vedle Německa účastnilo také Dánsko. Mezi další zúčastněné země patřily Kanada, Kolumbie, Kostarika, Etiopie, Irák, Saúdská Arábie, Mosambik, Nepál, Pákistán, Katar, Somálsko, Uganda a Ukrajina.
Šéf WHO Ghebreyesus: „Žádná země nezvládne pandemii sama“

Zúčastněné státy využily své národní koordinační struktury pro zdravotní nouzové situace. V co nejrealističtějších podmínkách měly za úkol vyměňovat si informace, sladit své strategie a aktivovat reakční opatření.

Na globální a regionální úrovni se do cvičení „Polaris“ zapojily organizace jako Evropské a Africké centrum pro kontrolu nemocí (CDC), UNICEF, Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) či Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC).

K tomu se připojily i nouzové sítě jako Global Outbreak Alert and Response Network, Emergency Medical Teams Initiative či International Association of National Public Health Institutes. Celkem bylo do cvičení propojeno 350 expertů z celého světa.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus ocenil cvičení jako jasný signál nepostradatelnosti globální spolupráce. Uvedl:

„Toto cvičení dokazuje, že svět je lépe připravený, pokud jdou země příkladem a partneři jsou propojeni. Žádná země nezvládne další pandemii sama.“

Pozitivní ohlasy na cvičení „Polaris“ přišly i z účastnických států, jako jsou Kostarika nebo Katar. WHO však dosud nezveřejnila podrobnosti o samotném scénáři ani o typu reakcí.
Pozitivní ohlasy od účastníků cvičení „Polaris“

Dr. Soha Albayatová, která v katarském ministerstvu zdravotnictví zodpovídá za očkování, byla s průběhem cvičení „Polaris“ spokojena. Podle ní se ukázalo, „jak důležité je budovat důvěru ještě před vypuknutím krize“. Základy spolupráce jsou podle ní dnes mnohem pevnější než v minulých letech. Albayatová dodala:

„Překročili jsme rámec reaktivních opatření – nyní předvídáme, koordinujeme a aktivně slaďujeme naše přeshraniční nouzové plány.“

Také šéf nouzového programu WHO uvedl, že Global Health Emergency Corps se „vyvinul v silnou platformu založenou na praxi, důvěře a propojení“.

V prohlášení ke cvičení „Polaris“ se uvádí, že toto cvičení zdůraznilo, že zdraví je „globální záležitostí“. To platí obzvlášť v době, kdy je „multilateralismus pod tlakem a připravenost se často posuzuje optikou národních zájmů“.
Světová zdravotnická organizace pod tlakem: kritika, rozpočtový schodek a odchody členů

WHO se podle vlastního vyjádření musí připravit na to, že bude v nadcházejících letech fungovat s výrazně nižšími prostředky. Po odchodu Spojených států krátce po nástupu prezidenta Donalda Trumpa je organizace nucena snížit svůj rozpočet o pětinu. Mluví se o rozpočtovém schodku ve výši téměř 600 milionů amerických dolarů.

Vedle USA oznámila svůj odchod z WHO také Argentina. V Itálii se vede debata o podobném kroku, avšak mezi vládními stranami zatím nepanuje konsenzus.

Spojené státy i Argentina obviňují WHO ze špatného řízení krize a chybných odhadů na počátku pandemie covidu-19. Organizace se podle nich zachovala příliš nekriticky vůči zatajování ze strany komunistického režimu v Číně. To podle jejich názoru stálo svět cenný čas, během něhož bylo možné zavést potřebná opatření v boji proti šíření viru.
Obavy o suverenitu: plánovaná pandemická úmluva WHO

Další obavy se týkají otázky suverenity. V připravované pandemické úmluvě WHO by se členské státy měly mimo jiné zavázat k potírání takzvaných dezinformací. To je vnímáno jako ohrožení svobody projevu. Návrh rovněž obsahuje ustanovení, podle nichž by členské státy měly zajistit dostupnost sporných praktik, jako je například umělé přerušení těhotenství.

WHO nemá výkonné pravomoci a ty by nezískala ani v případě, že pandemická úmluva vstoupí v platnost. Mohlo by však například dojít k tomu, že se soudy na národní úrovni na tuto úmluvu odvolají, a tím zpochybní politická rozhodnutí vlád.

[Alchymista]

https://pravyprostor.net/slak-kazdy-den ... u-a-chovy/
SLAK: Každý den zpoždění je riziko pro naši republiku a chovy
NECT24/ZDENĚK JANDEJSEK

Slovensko nahlásilo již šesté ohnisko slintavky a kulhavky. Podnikatel a expert na zemědělství z hnutí Stačilo! Zdeněk Jandejsek označil dosavadní opatření české vlády za pomalá a liknavá. V rozhovoru pro neČT24 uvedl jako příklad Maďarsko díky šetrnému postupu vůči zvířatům v nakažených chovech.

Minulý týden nedaleko hranic České republiky se objevilo další ohnisko kulhavky a slintavky. Jak hodnotíte současné riziko šíření tohoto virového onemocnění u skotu a divokých zvířat v Česku?

Slintavka a kulhavka je nejhorší onemocnění sudokopytníků, kde šíření je těžko zvladatelné, proto opatření při výskytu musí být rychlá, jelikož jde o virové onemocnění, které se šíří vzduchem, a jsou ohrožena zvířata až do vzdálenosti 60 km. Každý den zpoždění je obrovské riziko nejen pro okolí, ale i pro naši republiku a naše chovy. Je nezbytné dezinfikovat na hranicích nejen nákladní automobily, ale i osobní automobily, a dokonce i obuv každého pasažéra. Velmi liknavé opatření v naší republice vytváří velké nebezpečí přenosu tohoto ochoření na naše území.

Nakolik účinné je podle Vás zavedení kontrol na hraničním přechodu Lanžhot a dezinfekce aut a nákladů směřujících ze Slovenska?

Zavedení kontrol a opatření na přechodech byla z naší strany velmi pomalá a liknavá, což nebezpečí přenosu choroby výrazně zvýšilo. Opatření měla být nastavena v hodinách po oznámení onemocnění, a ne po několika dnech.

Jaká opatření by měli zavést majitelé soukromých a komerčních chovů?

Majitelé soukromých a komerčních chovů nečekali na rozhodnutí úředníků, ale začali uzavírat své chovy obratem a zavádět nejpřísnější opatření. Zakázali vstup jakýchkoliv osob mimo vlastních ošetřovatelů, zavedli preventivní dezinfekci u vstupů a ihned zprovoznili dezinfekční brody a dezinfekční rámy. Ministerstvo reagovalo opožděně, protože tato nemoc vyžaduje zavedení opatření obratem do několika hodin z důvodu velkého nebezpečí přenosu onemocnění na velké vzdálenosti.

V případě možného zavlečení této nemoci na území České republiky, jaký dopad to může mít na dodávky masných výrobků a jejich ceny?

V současné době je nedostatek hovězího masa z důvodů velkých vývozů hovězího dobytka v živém stavu, zejména mladého dobytka, který se vykrmuje v zahraničí, následně se v zahraničí poráží a zpětně je maso prodáváno i na našem území. Pokud by se nemoci zavlekly do České republiky, samozřejmě se sníží nabídka a ceny by se dále výrazně zvyšovaly. ČR jako vždy papouškuje rozhodnutí EU, kde se porazí všechen dobytek na farmě i v okolí, ale bylo by podstatně rozumnější testovat dobytek.

Dobytek, který je nakažen, je nutné likvidovat, ale zvířata, která nemají známky nakažení, by měla být oddělena. Nemělo by se postupovat tak, jak nařizuje EU, ale postup by měl být takový, jako je zaváděn v Maďarsku, kde nemocná zvířata okamžitě utrácejí, ale zdravá zvířata jsou oddělena a zůstávají na farmách. Není účelem vybít zvířata, i když nebyla nakažena. Testování se musí provádět průběžně. Ještě stále mám v živé paměti vybíjení celých stád zvířat v případě nemoci BSE, ačkoliv se ve stádě stovek kusů našlo pouze několik nemocných zvířat. Chraň nás Bůh, aby se nenakazili další sudokopytníci, tedy například prasata, protože to by zlikvidovalo naši mizernou soběstačnost na úrovni 34 % na minimum.

Děkujeme za rozhovor.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/mim ... -vyloucit/
Mimořádná zpráva: Umělý původ viru slintavky a kulhavky nelze vyloučit

Nelze vyloučit, že virus slintavky a kulhavky, který se 7. března objevil v Maďarsku a šířil se dál, je umělého původu.

Podle portálu atv.hu to ve čtvrtek uvedl vedoucí maďarského úřadu vlády Gergely Gulyás.

Gulyás dodal, že úřady také zkoumají možnost nepřirozeného původu viru.

Podle jeho slov se na čtyřech maďarských farmách s chovem skotu vyvinula vážná, ale kontrolovaná epidemická situace slintavky a kulhavky.

Aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy, je podle vlády nutné uhynulá zvířata řádně zlikvidovat.

„Spalování není povoleno, protože napomáhá šíření nákazy,“ zdůraznil vedoucí úřadu vlády, který požádal o spolupráci dotčené obyvatelstvo a zdůraznil, že správný postup zaručuje ochranu vodních zdrojů.

Maďarská vláda 2. dubna požádala ozbrojené síly, aby pomohly realizovat opatření proti šíření slintavky a kulhavky.

[Alchymista]

https://zvedavec.news/komentare/2025/04 ... zdravi.htm
Inaktivovaná vakcína proti chřipce představuje riziko pro veřejné zdraví

Studie Clevelandské kliniky zjistila, že vakcína obsahující thimerosal zvyšuje riziko chřipkové infekce o 27 %
Dr. James Lyons-Weiler

Rozsáhlá prospektivní kohortová studie Clevelandské kliniky přinesla přímou výzvu převládajícím dogmatům v oblasti veřejného zdraví: vakcína proti chřipce v letošní sezóně nebyla jen neúčinná – byla spojena se statisticky významným zvýšením rizika infekce.

Mezi 53 402 zdravotnickými pracovníky v produktivním věku, kteří byli sledováni během respirační virové sezóny 2024-2025, měli ti, kteří se nechali očkovat proti chřipce, o 27 % vyšší riziko nákazy laboratorně potvrzenou chřipkou ve srovnání s těmi, kteří zůstali neočkovaní. Autoři vypočítali účinnost vakcíny -26,9 %, což znamená, že očkovaní měli výrazně vyšší pravděpodobnost, že se nakazí.

Nejedná se o teoretickou nebo modelovou projekci. Jedná se o reálná data z jednoho z nejuznávanějších lékařských pracovišť ve Spojených státech, která byla zveřejněna 4. dubna 2025 na serveru medRxiv.

Upravený poměr rizika (HR): 1,27
95% interval spolehlivosti: 1,07-1,51
P-hodnota: 0,007

V době, kdy je důvěra veřejnosti ve zdravotnické instituce nejistá, podkopává zvýšení rizika infekce vyvolané očkováním – zejména v populaci s téměř všeobecnou compliance – jak politiku, tak důvěryhodnost.
Design studie: Robustní a transparentní

Studie Clevelandské kliniky, kterou vedl Dr. Nabin Shrestha, se řídila přísným plánem. Do studie byli zahrnuti všichni zaměstnanci pracující na pracovištích Cleveland Clinic v Ohiu k 1. říjnu 2024. Stav očkování byl sledován jako kovarianta závislá na čase, což byla zásadní volba návrhu, která výzkumníkům umožnila zohlednit měnící se stav expozice v průběhu sezóny.

Zaměstnanci byli dokonce považováni za „očkované“ prostřednictvím sedmidenní prodlevy po obdržení inaktivované trivalentní vakcíny. Tento typ zpoždění vedl po dvou dávkách k závažnému zkreslení nadhodnocení injekcí mRNA COVID-10 (Lyons-Weilerův/Fentonův/Neilův efekt). Koncovým bodem byla laboratorně potvrzená chřipková infekce prostřednictvím molekulárního testování (testy amplifikace nukleových kyselin na chřipku A nebo B). Průměrný věk účastníků byl 42 let a soubor byl převážně zdravý a zaměstnaný – tedy přesně ta demografická skupina, na kterou se zaměřují očkovací kampaně proti chřipce.

Na konci sezóny bylo očkováno 82,1 % zaměstnanců a bylo zjištěno 1 079 potvrzených chřipkových infekcí – 98,8 % z nich bylo způsobeno chřipkou A. Přesto míra infekce stoupala rychleji mezi očkovanými.

Toto zjištění nebylo náhodné: platilo jak v neupravených, tak v upravených modelech Coxových proporcionálních rizik.
Vysvětlení negativní účinnosti

Autoři nespekulovali nezodpovědně, ale upozornili na několik možností: roli by mohla hrát neshoda kmenů, imunitní interference nebo imunologický imprinting. Nejpravděpodobnější vysvětlení zahrnuje imunitní modulaci způsobenou vakcínou – kdy předchozí expozice prostřednictvím očkování může snížit schopnost imunitního systému reagovat na cirkulující kmeny, zejména pokud je přítomna neshoda kmenů.

Téměř všem účastníkům (98,7 %) byla podána inaktivovaná trivalentní vakcína proti chřipce, která obsahuje thimerosal, konzervační látku na bázi rtuti, která se stále používá v mnoha vícedávkových lahvičkách proti chřipce. Thimerosal obsahuje 50 % hmotnosti ethylrtuti a má mnohem trvalejší toxicitu pro mozek než methylrtuť, kterou se ekologové obávají z jiných zdrojů izolované rtuti (Burbacher et al. 2005).

Toto zjištění není bezprecedentní. V roce 2012 Cowling a kol. publikovali v časopise Clinical Infectious Diseases randomizovanou kontrolovanou studii, která ukázala, že u dětí, které dostaly inaktivovanou vakcínu proti chřipce, se významně zvýšilo riziko infekcí jinými než chřipkovými viry dýchacích cest:

„Přijetí TIV bylo spojeno se zvýšeným rizikem virologicky potvrzených nechřipkových infekcí (RR 4,40; 95% CI: 1,31 až 14,8).“.

- Cowling BJ et al., 2012

I když se mechanismy mohou lišit, princip je stejný: očkování může za určitých okolností narušit širší imunitní odpověď.

Proč je tato studie důležitá

Jedná se o jednu z nejvýznamnějších studií vakcíny proti chřipce publikovaných v posledních letech, a to z několika důvodů:

Velikost vzorku: Více než 53 000 účastníků.
Reálný design: Prospektivní kohortová studie, nikoliv „test-negativní“ studie případů a kontrol.
Výsledek založený na riziku: Studie vypočítává riziko, nikoliv pouze pravděpodobnost – vyhýbá se tak nadhodnocení, které je typické pro studie založené na poměru šancí.
Robustní statistické metody: Časově závislé kovariáty, vícerozměrná regrese, žádné porušení předpokladů o proporcionálních rizicích.
Žádné financování ze strany průmyslu: Autoři neuvádějí žádný střet zájmů a nebylo deklarováno žádné financování.

Je vzácné vidět studii takového rozsahu, přehlednosti a nezávislosti, která by přinesla výsledek tak přímo odporující národní politice v oblasti očkování.
Co to znamená pro politiku

Důsledek je jasný: rutinní každoroční očkování proti chřipce u dospělých v produktivním věku – přinejmenším v tomto složení – nemusí být podle současných modelů výběru kmenů a výroby opodstatněné.

Vyvolává to také širší otázky:

Podceňujeme četnost a dopad negativní účinnosti vakcíny v letech s neshodou kmenů?
Nepřekonala opatření, jako je povinné očkování zdravotníků proti chřipce, důkazy?
Sledujeme dostatečně skutečnou účinnost těchto vakcín pojejich nasazení?

Tato studie zpochybňuje smysluplnost univerzálních kampaní očkování proti chřipce, které nepřinášejí konzistentní přínos – a mohou způsobit čistou škodu.
Cesta vpřed

Autoři zdůrazňují důležitost každoročního sledování účinnosti, což je bod, který agentury veřejného zdraví nedokázaly upřednostnit. Tento výsledek však jde ještě dál: zdůrazňuje naléhavou potřebu transparentnosti, mechanistického výzkumu a přehodnocení předpokladů týkajících se politiky očkování proti chřipce.

Aktualizace politiky HHS by nyní měla zahrnovat přinejmenším:

zákaz vakcín proti chřipce obsahujících thimerosal nebo
označení inaktivovaných vakcín proti chřipce obsahujících thimerosal takto: „Tento výrobek může zvýšit riziko onemocnění chřipkou“.

Budoucí studie musí:

Zkoumat riziko hospitalizace a úmrtí po očkování proti chřipce při stratifikaci výsledků podle složení vakcíny (např. thimerosal vs. bez thimerosalu, trivalentní vs. kvadrivalentní) vs. neočkovaní (stratifikace podle nikdy neočkovaných, ukončeno před lety).
Zkoumejte možnost interference a suprese imunitního systému.
Přehodnoťte prediktivní platnost metod výběru kmenů.
Jak jsme již mnohokrát vyzývali, prozkoumejte vliv odstranění nebezpečných epitopů a zamezení všech forem hliníku na nežádoucí účinky spojené s chřipkovou vakcínou.

Do té doby již není vědecky obhajitelné hovořit o vakcíně proti chřipce jako o ustáleném zásahu pro zdravé dospělé. Důkazy, nikoliv konsenzus, musí být vůdčí.
Zdroje:

Shrestha NK, Burke PC, Nowacki AS, Gordon SM. Účinnost vakcíny proti chřipce během respirační virové sezóny 2024-2025. medRxiv. Posted April 4, 2025. https://doi.org/10.1101/2025.01.30.25321421
Cowling BJ, et al. Increased Risk of Noninfluenza Respiratory Virus Infections Associated With Receipt of Inactivated Influenza Vaccine. Clin Infect Dis. 2012;54(12):1778-1783.
Burbacher, T. M., Shen, D. D., Liberato, N., Grant, K. S., Cernichiari, E., & Clarkson, T. (2005). Porovnání hladin rtuti v krvi a mozku u opičích mláďat vystavených působení methylrtuti nebo vakcín obsahujících thimerosal. Environmental Health Perspectives, 113(8), 1015-1021 . https://doi.org/10.1289/ehp.7712.

[Alchymista]

https://zvedavec.news/komentare/2025/05 ... roby-z.htm
Rand Paul tvrdí, že ministerstvo vnitřní bezpečnosti zkoumá aerosolovou ebolu v tajné laboratoři na účelem výroby zbraní

Nedávné slyšení Senátního výboru pro zdraví, na kterém vystoupil RFK Jr. – totální a předvídatelná fraška farmaceutických argumentů maskovaných jako hluboká starost o blaho voličů – odhalilo hned v prvních minutách dvě šokující zprávy, které mi unikly, a pravděpodobně i vám.

Nejprve senátor Rand Paul zmínil údajnou hádku milenců mezi pracovníky vládní biologické laboratoře, která vyústila v to, že jeden z nich propíchl ochranný oblek toho druhého v zařízení, kde se studuje zbraně z eboly, čímž ho potenciálně vystavil viru a tím pádem i riziku vypuknutí epidemie – incident, který ředitelka Dr. Connie Schmaljohn zjevně nepovažovala za natolik závažný, aby ho nahlásila, natož aby ho potrestala.

Podle Daily Mail (zdůraznění přidáno):
„Laboratoř americké vlády zabývající se výzkumem nejnebezpečnějších nemocí na světě byla uzavřena z bezpečnostních důvodů po hádce mezi dvěma (přihřatími) vědci, kteří měli milostný vztah.

Anonymní zdroj z ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS) prozradil, že jeden z vědců propíchl ochranný oděv druhého během zuřivé “milostné hádky“. Dr. Connie Schmaljohnová, ředitelka laboratoře, byla rovněž suspendována poté, co údajně neohlásila incident ostatním úředníkům.“

...

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-z-domova/odv ... vakcinach/
Odvrátíme bioteror? „Zakázaný“ rozhovor s českou lékařkou o vakcínách

MUDr. Anna Urbanová přináší svůj odborný pohled na znepokojivý trend – nárůst závažných dětských nemocí od doby, kdy se začaly používat zahraniční vakcíny.

Rozhovor byl Facebookem označen jako „nepravdivé informace“. Právě tato skutečnost by vás mohla zaujmout a přimět k zamyšlení. Poslechněte si její pohled a udělejte si vlastní názor.

https://www.facebook.com/plugins/video. ... th=560&t=0

[Alchymista]

https://cnn.iprima.cz/nebezpecna-krysi- ... vci-476083
Nebezpečná „krysí“ horečka řádí v Sarajevu. Ulice města zamořili hlodavci a toulaví psi

V hlavním městě Bosny a Hercegoviny rapidně narůstá počet případů leptospirózy, známé také jako „krysí“ horečka, informuje BBC. Na vině je přemnožení potkanů. Úřady označují situaci za epidemii.

Sarajevo se v poslední době potýká s masivním přemnožením potkanů, kteří pobíhají v ulicích města. Od počátku měsíce tamní nemocnice evidují alarmující nárůst případů leptospirózy. Během pouhých 24 hodin největší nemocnice v zemi zaznamenala 12 nových případů, informuje BBC.

Obyvatelé viní městskou správu a její údajně laxní přístup k péči o veřejná prostranství, informuje web BNN. Na ulicích, ale i na dětských hřištích se mají běžně hromadit mrtvá těla nejen potkanů, ale také rovněž přemnožených toulavých psů.

„Nejedná se o zdravotnickou krizi, ale o komunální krizi,“ citovala BBC ministra zdravotnictví Sarajevského okresu Enise Hasanoviće, podle kterého město nesplnilo základní hygienické nároky. Představitelé města situaci připisují nezdařenému výběrovému řízení na deratizační a asanační práce, kvůli kterému nikdo situaci neřešil.

Úřady nyní ve městě vyhlásily epidemii, což umožnilo zavést mimořádná opatření. Do ulic se vydali zaměstnanci města, aby provedli velký úklid a dodatečný svoz odpadu. Například školám bylo nařízeno, aby provedly očistu svých pozemků, posekaly veškeré trávníky a prohledaly sklepy, zda se v nich neskrývají krysy.

Zákeřné onemocnění
Leptospiróza je infekční onemocnění bakteriálního původu, které se může přenášet ze zvířat na člověka, informuje Národní zdravotnický informační portál. Jedná se o tzv. dvoufázovou chorobu. V první fázi, která trvá čtyři až devět dní, se projevuje podobně jako chřipka. Ve druhé fázi se objevují horečky, bolesti břicha, žloutenka a průjem. V těžkých případech může vést nemoc k selhání orgánů.

Ze Sarajeva v současné době není hlášeno žádné úmrtí.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HYAAT/zpravy-sv ... ci-chripce
Trumpova administrativa zastavila finacování mRNA vakcíny od Moderny. Nesplňuje bezpečnost

Trumpova administrativa zrušila smlouvu se společností Moderna na závěrečnou fázi vývoje vakcíny proti ptačí chřipce u člověka, oznámil ve středu výrobce léků. Celková výše financování vývoje vakcíny přesahovala 700 milionů dolarů, uvedla agentura Reuters. Podle úřadů projekt nesplňuje vědecké standardy ani bezpečnostní pravidla.

V loňském roce americké ministerstvo zdravotnictví přidělilo farmaceutické společnosti Moderna 176 milionů dolarů na dokončení vývoje a testování před pandemické vakcíny proti ptačí chřipce H5N1 na bázi mRNA. Bidenova administrativa pak letos v lednu přidělila firmě dalších 590 milionů dolarů na vývoj vakcíny proti ptačí chřipce a na podporu dalších klinických studií až pro pět dalších podtypů pandemické chřipky.
Ministerstvo začátkem tohoto roku agentuře Reuters sdělilo, že přezkoumává dohody uzavřené Bidenovou administrativou ohledně výroby vakcíny. Mluvčí ministerstva uvedl, že po interním přezkoumání úřad rozhodl, že projekt nesplňuje vědecké standardy ani bezpečnostní pravidla, která jsou nutná pro pokračování federálních investic. Společnost Moderna podle Reuters uvedla, že plánuje prozkoumat alternativy pro pozdní fázi vývoje a výroby vakcíny.

Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení ptačí chřipkou u člověka minimální. Přesto se jí v uplynulém roce nakazilo v USA 70 lidí, většinou pracovníků na farmách, protože se agresivně šířila mezi dobytkem a drůbeží.

Ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. zpochybnil používání vakcín a na začátku letošního roku si vysloužil negativní odezvu od některých členů amerického Kongresu poté, co v televizním rozhovoru navrhl, že by chovatelé drůbeže měli nechat ptačí chřipku šířit ve svých hejnech a zkoumat kuřata, která se jí nenakazila.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/aus ... vime-proc/
Austrálie zaznamenala nejvyšší výskyt agresivní rakoviny na světě: „Nevíme proč“

V Austrálii roste počet případů rakoviny střev u mladších dospělých, přičemž vědci si nejsou jisti, co za tímto smrtícím trendem stojí.

Austrálie čelí znepokojivému nárůstu výskytu jedné z nejagresivnějších rakovin na světě u mladších lidí – a odborníci přiznávají, že zatím nechápou, co je jeho příčinou.

Navzdory celkovému poklesu výskytu rakoviny tlustého střeva počet případů u Australanů mladších 50 let rychle stoupá, přičemž vědci varují před tichým nárůstem tohoto smrtelného onemocnění u mladších dospělých.

Profesor Mark Jenkins, vedoucí oddělení kolorektálního karcinomu na Melbournské univerzitě, tento trend zkoumá. Podle jeho slov bylo za posledních 30 let diagnostikováno více než 28 000 lidí mladších 50 let s rakovinou tlustého střeva.

Vědci odhadují, že jen v Austrálii tento trend vedl za uvedené období k dalším 4 300 diagnózám rakoviny střeva v raném stadiu. Rakovina střeva se vyvíjí ve sliznici tlustého střeva nebo konečníku, často zpočátku bez zjevných příznaků, a pokud není včas odhalena, může se rychle šířit.

„Je to stále horší – v Austrálii, ale i na celém světě – je to stále častější,“ řekl Jenkins ve středu pro ABC Radio National. „Takže se něco děje, ale nevíme proč.“

Když žena z Queenslandu Laura Corfieldová pociťovala „úpornou bolest“ a nepříjemné pocity v břiše, lékaři ji ujistili, že její příznaky jsou během těhotenství očekávané. Ale jak týdny plynuly a střevní potíže pokračovaly, věděla, že něco „není v pořádku“.

Maminka z Brisbane pociťovala na začátku těhotenství nevolnost, která trvala ještě čtyři měsíce. Srdcervoucí diagnóza ve 22. týdnu těhotenství však „zdravé“ mamince převrátila život naruby, když jí byla diagnostikována rakovina střev ve 3. stadiu. Bylo jí pouhých 35 let.

„Byla jsem naprosto nevěřícná,“ řekla nedávno pro Yahoo News Australia. „Říkali, že je to agresivní a opravdu pokročilé. Použili všechna ta slova, která v tu chvíli nechcete slyšet.“

Byly navrženy různé teorie, včetně rostoucí obezity, klesající fyzické aktivity, nižšího užívání ochranných léků, jako je aspirin, a dokonce i vystavení mikroplastům.

Jedna z předních odbornic v zemi, pokud jde o mikroplasty, doktorka Michelle Blewittová, již dříve pro Yahoo vysvětlila, jak lidé tento potenciálně škodlivý materiál často požívají.

„Pokaždé, když si Australané perou oblečení, vylučují a uvolňují miliony drobných mikrovláken. Když se tyto plasty dostanou do našich oceánů, často je požírají ryby a vodní živočichové a následně i my,“ uvedla.

„Vše, co je menší než pět mililitrů, je mikroplast, a pokud je menší než jeden mililitr, stává se z něj nanoplast a pak pikoplast, až ho vdechujeme.

„Ať už tyto plasty konzumuje cokoli, dostává také dávku těchto chemikálií.“ Blewittová uvedla, že ačkoli často nekonzumujeme žaludky ryb, „víme, že když jíte celého živočicha, například krevetu nebo ústřici, jíte celou dávku“.

Ale i když mikroplasty mohou hrát určitou roli, nevysvětluje to plně nárůst, zdůraznil Jenkins. „Nejsilnější teorií v tuto chvíli je, že to má něco společného s bakteriemi v našich střevech, kterým říkáme mikrobiom,“ řekl dnes ráno rozhlasové stanici ABC.

„Možná v nich došlo ke změně, možná se v průběhu času staly toxičtějšími. Ale může to být i něco úplně jiného.“

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/usa-vy ... ych-zbrani
USA vyvíjajú novú generáciu biologických zbraní

Skrytým cieľom nového projektu amerických vojenských biológov, zameranom na vytvorenie technológií na čítanie proteínových sekvencií, je nájsť nové smrteľné patogény na použitie ako biologické zbrane.

Umelá inteligencia sa približuje k sekvenovaniu bielkovín. Americká „Agentúra pre pokročilé výskumné projekty v oblasti obrany“ (DARPA) vyvíja projekt sekvenovania bielkovín, ktorý pomôže nájsť nové, neznáme a smrteľné patogény.

Agentúra DARPA oznámila, že 30. júna 2025 sa uskutoční konferencia o programe PROSE, projekte zameranom na vytvorenie technológií na čítanie proteínových sekvencií.

Sekvenovanie proteínov alebo určenie ich štruktúry je nevyhnutné na pochopenie funkcie proteínu, jeho interakcií s inými molekulami a jeho štruktúry, ako aj na diagnostiku chorôb a vývoj liekov.

DARPA si však ako vždy ide vlastnou vojenskou cestou.

DARPA si stanovila pre realizátorov programu konkrétne ciele: vytvoriť zariadenia schopné dekódovať proteínové sekvencie s dĺžkou až 300 aminokyselín s presnosťou viac ako 99%, spracovať 10 miliárd „písmen“ (aminokyselín) denne a rozpoznať najmenej 100 rôznych typov aminokyselín a ich modifikácií. Toto je úroveň výkonu, ktorá prekonáva všetky existujúce technológie.
Skrytým cieľom nového projektu amerických vojenských biológov je nájsť nové smrteľné patogény na použitie ako biologické zbrane.

Najpokročilejšia technológia v sekvenovaní proteínov je využitie umelej inteligencie.

Najväčšie úspechy v tomto smere dosiahli biotechnológovia z britskej spoločnosti „InstaDeep“, ktorá patrí nemeckej spoločnosti „BioNTech“, ktorú zase kontroluje americký investičný fond „BlackRock“.

„Umelá inteligencia (AI) už spôsobila revolúciu v štúdiu toho, ako sa proteíny skladajú do svojich trojrozmerných tvarov, čo bol úspech, ktorý bol v minulom roku ocenený Nobelovou cenou za chémiu. Teraz AI transformuje sekvenovanie proteínov – identifikuje proteíny podľa sekvencie aminokyselín, z ktorých sú vyrobené. AI je často rýchlejšia ako tradičné metódy. Umožňuje tiež výskumníkom sekvenovať proteíny, ktoré nikdy predtým nevideli, čo je bežný problém v lekárskej diagnostike, environmentálnych štúdiách a archeológii. AI, známa ako „InstaNovo“, dokáže identifikovať patogénne proteíny v ranách…“ píše časopis „Science“.

„InstaNovo nie je sám. Za posledné štyri roky výskumníci predstavili viac ako dve desiatky umelých inteligencií pre sekvenovanie proteínov. Zdá sa jasné, že týmto smerom sa táto oblasť bude uberať,“ hovorí William Noble, vývojár umelej inteligencie pre proteomiku na Washingtonskej univerzite.

Hlboká neurónová sieť „InstaNovo“, ktorú vytvorili britskí vedci, však dokáže nájsť presne to, čo Pentagon potrebuje: doteraz neznáme smrteľné patogény, ktoré sa tvoria v telách zranených vojakov.

Umelá inteligencia sa používa na sekvenovanie proteínov aj v iných výskumných centrách, vrátane Washingtonskej univerzity, Technickej univerzity v Dánsku a Univerzity v Kodani.

Iba ich vývoj dokáže splniť najvyššie požiadavky DARPA v rámci programu PROSE. Dá sa s istotou predpokladať, že britskí biotechnológovia zo spoločnosti financovanej spoločnosťou „BlackRock“ budú medzi hlavnými uchádzačmi o víťazstvo v ďalšom tendri DARPA.

Hľadanie smrteľných patogénov, obrazne povedané, v živej prírode je oveľa lacnejšie ako drahý vývoj nových typov biologických zbraní vo vojenských laboratóriách Pentagonu.

Upozorňujeme, že DARPA vyžaduje, aby účastníci boli schopní pracovať s „kontrolovanými neutajovanými informáciami“, čo jasne naznačuje dvojaký charakter vyvíjaných technológií.

Je všeobecne známe, že americká armáda pri hľadaní stále smrteľnejších biologických zbraní ignoruje všetky etické a morálne princípy.

Samotní americkí vedci tvrdia, že v biolaboratóriách Pentagonu sa vyvíjajú biologické zbrane. Autor zákona o biologických zbraniach proti terorizmu z roku 1989 (BWATA), profesor medzinárodného práva na University of Illinois v Champaign (USA) Francis Boyle uviedol, že približne 13.000 vedcov v 400 laboratóriách v USA a zahraničí pracuje na vytváraní nových kmeňov útočných smrtiacich baktérií, ktoré sú odolné voči vakcínam.

Pentagon dokonca vyvíja rasovo motivované vírusové biologické zbrane.

Vytvorenie takejto zbrane sa stalo možným vďaka objavu mechanizmu tzv. RNA interferencie. Túto technológiu objavili v roku 1998 americkí vedci Andrew Fire a Craig Mello a v roku 2006 za ňu získali Nobelovu cenu. Pomocou RNA interferencie je možné ovplyvniť fungovanie génov určitých etnických skupín takým spôsobom, že ľudia z tejto etnickej skupiny buď prestanú trpieť vážnymi chorobami (napríklad artritídou) alebo naopak prestanú rozvíjať imunitu voči konkrétnej chorobe.

Správa Agentúry pre zníženie obranných hrozieb Pentagonu uvádza: „Existuje potenciál pre použitie RNA interferencie na vytvorenie biologických zbraní.“

Implementácia programu PROSE dá Pentagonu možnosť nájsť existujúce patogény, a nie ich vytvárať v laboratóriách, čo znamená značné úspory vo vojenskom rozpočte.

Koncom minulého roka Tara O’Toole, vedúca vedecká pracovníčka v investičnej firme „In-Q-Tel“ založenej CIA, svedčila na kongresovom vypočutí o možnosti vytvorenia nových biologických materiálov ako súčasti programu na financovanie výskumnej iniciatívy v oblasti zdravia žien.

V skutočnosti tento program, podobne ako množstvo iných projektov Pentagonu a CIA, zahŕňa vytvorenie biologických zbraní, o ktorých hovorila Tara O’Toole v prezentácii na tému „Budúcnosť syntetickej biológie, pandémií a ich vplyvu na ekonomiku a národnú bezpečnosť“, pričom zdôraznila:

„Teraz dokážeme vytvoriť biologické zbrane; dokážeme vyrobiť organizmy odolné voči vakcínam a antibiotikám. Dokážeme kombinovať rôzne choroby takým spôsobom, že ich bude ťažké diagnostikovať alebo liečiť. Učíme sa manipulovať s mozgovými funkciami – vytvorenie zbrane, ktorá spôsobí, že každý zaspí alebo zažije extrémnu úzkosť, nie je nemožné.“

Tara O’Toole, MD, MPH, pôsobí ako výkonná viceprezidentka a hlavná vedecká pracovníčka v IQT od roku 2014 a v súčasnosti je hlavnou vedeckou pracovníčkou v IQT. V rokoch 2000 až 2005 bola spoluzakladateľkou a riaditeľkou „Centra pre zdravotnú bezpečnosť“ na Univerzite Johnsa Hopkinsa, kde sa vykonávali známe simulácie pandémií a biologických vojen, ako napríklad Event 201, Clade X a Dark Winter.

Vo februári 2023 publikovala Dr. Tara O’Toole správu s názvom „Biorevolúcia: Jej dôsledky pre národnú bezpečnosť, ekonomickú konkurencieschopnosť a moc USA“.

Táto správa bola pripravená s podporou IQT, fondu rizikového kapitálu, ktorý vytvorila CIA. Dokument skúma „perspektívy biotechnológie a jej vplyv na bezpečnosť a ekonomiku vrátane príležitostí aj potenciálnych rizík“.

V skutočnosti sa všetky americké biotechnologické projekty redukujú na vývoj biologických zbraní, ako otvorene vyhlásila Tara O’Toole.

Vývoj zvrátených plánov Pentagonu a CIA na vytvorenie nových typov biologických zbraní naberá na obrátkach. Ak sa program PROSE úspešne implementuje, americkí vojenskí biológovia budú schopní nájsť smrteľné patogény v hnisavých ranách vojakov a potom môžeme očakávať príchod amerických vojenských biológov do ukrajinských nemocníc.

https://t.me/darpacia/759 - odkaz na PDF

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/ame ... vakcinami/
Americký ministr zdravotnictví promluvil o podvodech s vakcínami

Americký ministr zdravotnictví Kennedy řekl Tuckeru Carlsonovi, že CDC zatajilo vlastní interní studii, která prokázala 1135% NÁRŮST rizika autismu v důsledku očkování proti hepatitidě B.

Vědci byli šokováni. Tak to zatajili.
Jak?
„V podstatě se zbavili všech starších dětí a nechali si jen ty mladší, které jsou příliš malé na to, aby jim byl diagnostikován [autismus].“

RFK Jr. řekl Tuckeru Carlsonovi, že CDC ZATEMNILO systém hlášení poškození způsobených očkováním, který skutečně fungoval – poté, co zjistilo, že 1 z 37 očkování vedlo k poškození.
Tucker byl ohromen.
1„Ze všech očkování?“ zeptal se.
„Ano,“ potvrdil Kennedy.
RFK Jr. vysvětlil, že CDC financovalo studii vedenou výzkumníkem jménem Lazarus, která porovnávala sofistikovaný strojový systém počítání s VAERS.
Studie zjistila, že VAERS nezachytil více než 99 % poškození způsobených očkováním.
A nový monitorovací systém odhalil, že 2,7 % všech očkování vedlo k poškození.
Místo toho, aby CDC nahradilo VAERS, v roce 2010 nový systém zrušilo – a pokračovalo v používání VAERS, i když ten opakovaně selhával v zachycování poškození způsobených očkováním.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/neb ... pizza-hut/
Nebezpečné chemikálie se nacházejí v 80 % výrobků McDonald’s, Burger King, Pizza Hut

VELKÁ BRITÁNIE – Vědci zjistili, že 81 % potravin obsahovalo ftaláty a 70 % také specifickou chemickou látku spojenou s problémy s plodností – dlouhodobé účinky jsou zatím neznámé.

Od zvyšování daní až po globální oteplování, všichni se máme čeho obávat – zejména po včerejším rozpočtu.

A nyní vědci varují před přílišným konzumováním jídla z rychlého občerstvení, protože nová studie zjistila, že některé z vašich oblíbených pokrmů obsahují chemické látky narušující hormonální rovnováhu, tzv. ftaláty.

Ftaláty se běžně používají v plastech, aby byly pružné,

Vědci z Milken Institute School of Public Health při George Washington University testovali 64 vzorků jídel ze 6 různých amerických restaurací – včetně McDonalds, Burger King, Pizza Hut a Domino’s Pizza a Phat Buns.

Zjistili, že 81 % potravin obsahovalo ftalát a 70 % také specifickou chemickou látku spojovanou s problémy s plodností.

Podle serveru Gizmodo bylo také zjištěno, že 89 % testovaných položek obsahovalo neftalátové změkčovadlo.

Zpráva rovněž uvádí, že nejvyšší obsah chemických látek byl zjištěn u masných výrobků, včetně cheeseburgerů a kuřecích burrit.

Mluvčí skupiny sdělil serveru Gizmodo: „Zjistili jsme, že ftaláty a další změkčovadla jsou rozšířeny v hotových jídlech dostupných v amerických řetězcích rychlého občerstvení, což znamená, že mnoho spotřebitelů dostává ke svému jídlu i přídavek potenciálně nezdravých chemikálií.

„Je zapotřebí přísnějších předpisů, které by pomohly zabránit tomu, aby se tyto škodlivé chemikálie dostaly do potravin.“

Existuje domněnka, že příčinou kontaminace mohly být plastové obaly používané ke skladování potravin, nebo že mohla pocházet z rukavic používaných při manipulaci s potravinami.

Spoluautorka zprávy Ami Zota řekla deníku Washington Post: Zota Zota uvedla, že „znevýhodněné čtvrti mají často dostatek prodejen rychlého občerstvení, ale omezený přístup ke zdravějším potravinám, jako je ovoce a zelenina.“

„Je třeba provést další výzkum, abychom zjistili, zda jsou lidé žijící v takových potravinových pouštích vystaveni vyššímu riziku expozice těmto škodlivým chemickým látkám.“

Zpráva sice vycházela z testů amerických řetězců, ale nikde se nezmiňuje ani nenaznačuje, že by britské verze obsahovaly stejné chemikálie – není také známo, jak škodlivé může být pravidelné přijímání takového množství chemikálií.

[Alchymista]

https://zvedavec.news/komentare/2025/07 ... ni-rad.htm
Pandemická smlouva WHO je Nový světový (zdravotní) řád

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2025/0 ... -novartis/
Zisky letí vzhůru: Johnson & Johnson a Novartis s dvouciferným růstem. Co stojí za úspěchem?

Ve farmaceutickém průmyslu začala výsledková sezóna. První výrobci léků oznamují, jak se jim dařilo ve druhém letošním čtvrtletí, respektive v první polovině tohoto roku. Své výsledky již tradičně jako první hlásí americký farmaceutický gigant Johnson & Johnson, následován švýcarskou skupinou Novartis. Oběma společnostem se v dosavadním průběhu letošního roku dařilo skvěle, jak vyplývá z jejich nejnovějších zpráv o hospodaření.

Americký farmaceutický gigant Johnson & Johnson utržil za druhé letošní čtvrtletí 23,7 miliardy dolarů (v přepočtu asi 496 miliard korun). To představuje meziroční nárůst o bezmála šest procent.

Ještě větší nárůst se společnosti Johnson & Johnson podařilo docílit v čistém zisku. V období od dubna do června vydělala 5,5 miliardy dolarů (v přepočtu necelých 116 miliard korun), což je o více než 18 procent více než ve stejném období loňského roku. Čistý zisk tak této společnosti stoupl bezmála o pětinu.

„Tyto skvělé čtvrtletní výsledky reflektují hloubku a sílu, s jakou společnost Johnson & Johnson diverzifikuje své byznysové portfolio napříč oběma hlavními větvemi, tedy produkcí inovativních léků a zdravotnickými přístroji a pomůckami,“ uvedl v prohlášení ke kvartálním výsledkům výkonný ředitel společnosti Joaquin Duato.

...

Rovněž z Evropy přišly dobré zprávy, co se farmaceutického průmyslu týče. V uplynulém týdnu za nimi stála švýcarská farmaceutická skupina Novartis, která za druhé letošní čtvrtletí utržila mírně přes 14 miliard dolarů (v přepočtu asi 294 miliard korun). To představuje meziroční nárůst o 12 procent. Prakticky stejný růst tržeb Novartis vykázal i za celé první pololetí letošního roku.

V případě čistého zisku bylo však druhé čtvrtletí pro Novartis ještě úspěšnější. Za období od dubna do června roku 2025 totiž vydělal přes čtyři miliardy dolarů (asi 84 miliard korun), což je o čtvrtinu více než ve stejném období roku 2024. Čistý zisk za celé první letošní pololetí dokonce Novartisu vzrostl o 29 procent.

...

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2025/0 ... u-kritiky/
Méně peněz, méně prevence: Nový plán Evropské komise vyvolal vlnu kritiky

Evropská komise čelí kritice kvůli zpoždění pracovního programu EU4Health pro rok 2025. Plán snižuje letošní financování prevence o 42 % na méně než 70 milionů eur. Zároveň opomíjí spolupráci s organizacemi občanské společnosti.

Komise vyčlenila na aktivity související s prevencí pouhých 68,19 milionu eur. To představuje výrazný pokles oproti 118,5 milionu eur v roce 2024. Pro srovnání: na připravenost na krize se vyčlenilo 121,9 milionu eur, tedy téměř dvojnásobek částky určené na prevenci. Ačkoli pracovní program deklaruje soulad s novými prioritami a legislativními cíli Komise, žádné vysvětlení tohoto výrazného snížení prostředků na prevenci neposkytuje.
Provázání s legislativou

Komise strukturovala pracovní program na rok 2025 do pěti oblastí. Patří mezi ně připravenost na krize, podpora zdraví a prevence nemocí (DP), zdravotnické systémy a pracovní síly ve zdravotnictví, digitální zdraví a stěžejní oblast kombinující priority v oblasti rakoviny, kardiovaskulárních a jiných nepřenosných nemocí (NCD).

Tato témata jsou strategicky provázána s klíčovými legislativními rámci, jako jsou nařízení o přeshraničních zdravotních hrozbách, nařízení o zdravotnických prostředcích nebo nové právní předpisy o zdravotních údajích a biotechnologiích. Plán se snaží také o synergii s programem Horizont Evropa a platformou STEP zaměřenou na strategické technologie. Výrazně cílí na rozvoj biotechnologií a personalizované medicíny.
Prevence ustupuje do pozadí

Přes tento široký záběr působí oblast prevence oslabena. V rámci pilíře DP se zakázky omezují převážně na technické aktivity, jako je údržba databází tabákových výrobků, sledování příchutí cigaret nebo provoz platforem pro zúčastněné strany, například platformy pro zdravotní politiku. Přestože tyto činnosti jsou důležité, tvoří jen malou část rozpočtu a neodpovídají rozsahu investic, který odborníci v oblasti prevence očekávali.

Většina prostředků na prevenci je v roce 2025 určena pro granty v rámci stěžejní oblasti, kde zůstává hlavním nástrojem Evropský plán boje proti rakovině. Program pokračuje v podpoře screeningových programů, včasného záchytu a kampaní zvyšujících zdravotní gramotnost v oblasti rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění. Prevence je také součástí dalších politických platforem – například prostřednictvím osvěty o právech pacientů na přeshraniční péči nebo podpory evropských referenčních sítí (ERN), kde hraje včasný zásah klíčovou roli.

Přesto celková suma 68,19 milionu eur pro všechny oblasti a nástroje představuje výrazný pokles oproti roku 2024. Snížení vyvolává obavy, že prevence v raném věku ztratí na prioritě – v rozporu s deklarovanými ambicemi.
Nesplněné sliby, nebo jen odklad?

V povolebním dopise komisaři pro zdraví a welfare zvířat Olivérovi Várhelyimu napsala předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová jednoznačně: „Chci, abyste posílil naši práci v oblasti preventivní péče a zajistil komplexní přístup k podpoře zdraví a prevenci nemocí po celý život. Investice do efektivní prevence sníží zátěž způsobenou nepřenosnými nemocemi, ulehčí zdravotnickým systémům a podpoří zdravé stárnutí.“

Várhelyiho mandát výslovně zahrnuje odpovědnost za posílení aktivit Komise v oblasti preventivní péče. Klíčovou roli v tom má sehrát implementace plánu boje proti rakovině a revize legislativy v oblasti kontroly tabáku. Rozpočet navržený pro rok 2025 ale tyto ambice zpochybňuje. Přestože zůstává strategická kontinuita, provozní rozpočet naznačuje odklon od prevence jako prioritní oblasti financování.
Občanská společnost volá po nápravě

Organizace působící v oblasti veřejného zdraví reagovaly okamžitě a s obavami. Na síti LinkedIn označila Dorota Sienkiewicz z EuroHealthNet rozpočet na prevenci za „naprostý propadák, katastrofální číslo“. Přidělení pouhých 1,3 % z celkového rozpočtu programu ve výši 571 milionů eur na podporu zdraví a prevenci nemocí je podle ní „v rozporu s duchem i literou“ nařízení EU4Health.

„Podle nařízení EU (EU) 2021/522 musí být nejméně 20 % celkového rozpočtu programu určeno na podporu zdraví a prevenci nemocí,“ uvedla. Generální ředitelka organizace Cancer Patients Europe Antonella Cardone k tomu dodala: „Toto by nemělo zůstat bez odezvy. Nařízení nelze ignorovat, natož pak zdravý rozum.“

Jejich výzvy odrážejí rostoucí frustraci občanské společnosti. Navzdory silným politickým signálům stále chybí významné investice do strukturální prevence. Dlouhodobá vize EU o odolných a spravedlivých zdravotních systémech ustupuje naléhavějším prioritám.
Nevládní sektor na vedlejší koleji

Situaci dále zhoršuje absence provozních prostředků pro nevládní organizace působící v oblasti zdraví. Ačkoli zůstávají k dispozici projektové granty, chybí systémová podpora základního fungování veřejně prospěšných organizací. To vyvolává obavy z omezování občanského prostoru při tvorbě zdravotní politiky EU. Organizace, které se dlouhodobě věnují rovnosti ve zdraví, práci s komunitami nebo zastupování pacientů, varují, že tento nedostatek ohrozí nejen realizaci politik, ale i jejich transparentnost a odpovědnost.

Pozdní zveřejnění pracovního programu – až koncem července – navíc ztížilo plánování a přípravu. Mnohé organizace upozorňují, že načasování jim znemožňuje efektivně se zapojit do nadcházejících výzev.

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2025/0 ... ybet-leky/
Budou v Evropě chybět léky? Nová cla USA mohou zkomplikovat situaci

Obchodní dohoda mezi EU a USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, může do budoucna omezit investice do nových výrobních kapacit farmaceutického průmyslu v Evropě. Výhledově se tím může zvýšit i riziko výpadků některých léčiv pro evropské pacienty. Cla zasáhnou i české producenty, ceny léků v Evropě by se ale zvyšovat neměly. ČTK to dnes řekl výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v minulých dnech připustila, že dohoda se bude vztahovat i na léčiva. „Shodli jsme se na tom, že i na dovoz farmaceutických produktů do Spojených států bude platit patnáctiprocentní clo,“ řekla podle The Guardian po nedělním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Vytlačování evropských výrobců

Vrubel upozornil, že zatím není známé plné znění dohody. Není tak možné s jistotou potvrdit přesný rozsah dopadů na léčiva. Při zavedení cel podle něj lze očekávat zdražení evropských léčiv na americkém trhu. Řadu evropských dodavatelů tak mohou začít vytlačovat tamní výrobci, i když nebudou schopni pokrýt celou potřebu USA.

„Znevýhodnění evropských výrobců na trhu v USA může vést k přesunu investic mimo EU, tedy ke snížení ochoty investovat do nových výrobních kapacit v EU, což je v rozporu se snahou EU o návrat výroby léků na evropský kontinent,“ popsal Vrubel.
Vrubel: Dodavatelské řetězce budou pod tlakem

Snížení konkurenceschopnosti a případné přesměrování výroby do jiných regionů světa pak podle něj navíc může výhledově zvýšit riziko výpadků pro evropské pacienty. „Dodavatelské řetězce budou pod dalším tlakem,“ podotkl.

Převedení dodávek léčiv původně určených pro USA na jiné trhy a do Evropy zároveň nemusí být podle asociace z regulatorních důvodů snadné. „Řada léků vyráběných v Evropě pro USA má pouze registraci pro použití ve Spojených státech a schválené pro Evropu nejsou. Získání potřebných povolení může trvat mnoho měsíců,“ uvedl Vrubel.
Cla zasáhnou i české farmafirmy

Cla zasáhnou i české farmaceutické firmy. Ty podle asociace do USA ročně exportují léčivé přípravky v hodnotě čtyř až pěti miliard korun. Český vývoz do Spojených států zahrnuje celkem sedm miliard kusů tablet, kapslí a dalších jednotek léčiv, například léky na snižování hladiny cholesterolu a krevního tlaku, antidepresiva, antiparkinsonika či sedativa. Cla podle Vrubela zasáhnou i účinné farmaceutické látky, jichž české firmy dováží do USA stovky kilogramů ročně.

Dohoda naopak nepočítá se zavedením recipročních cel na zboží dovážené z USA do EU. „To znamená, že v souvislosti s celní dohodou neočekáváme zvýšení cen ani změnu v dostupnosti léčiv pro pacienty v Evropě,“ dodal Vrubel.

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2025/0 ... anety-jak/
Ekologie vs. zdraví: Evropa chce sladit farmaceutický průmysl s ochranou planety. Jak?

Změna klimatu napomáhá šíření infekcí, třeba těch přenášených komáry. Jenže vakcíny, léky i diagnostické prostředky, které s nimi pomáhají bojovat, paradoxně pocházejí z průmyslu, který ke změně klimatu v nemalém přispívá. Evropská komise proto vyzývá ke změně: připravenost na infekce musí jít ruku v ruce s ekologizací farmaprůmyslu.

Samotná adaptace na změnu klimatu nestačí. To je hlavní myšlenka, kterou Evropská unie přináší na výroční konferenci OSN o změně klimatu, známou jako COP30, která se koná 30. listopadu. Daphne Von Buxhoevedenová, vedoucí oddělení politiky a koordinace evropského Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné události v oblasti zdravotnictví (HERA), přitom na červencové Globální konferenci o klimatu a zdraví v Brazílii označila farmaceutickou výrobu jako „silně znečišťující průmysl“ a vyzvala vlády a průmysl, aby investovaly nejen do výrobních kapacit, ale i do ekologizace výrobních linek.

Strategie EU pro zdravotní opatření, zveřejněná v červenci 2025, uvádí zoonotické viry a viry přenášené vektory jako hrozby nejvyšší priority. Rostoucí teploty a měnící se ekosystémy přitom tlačí do Evropy komáry a další vektory přenášející nemoci. To přímo spojuje změnu klimatu se zdravotní bezpečností.

A zatímco vlády hromadí léky a zvyšují tak výrobu, výrobní systémy zůstávají uhlíkově náročné. HERA a další aktéři EU si tuto výzvu uvědomují: musí ke klimatu a zdraví přistupovat jako ke dvěma stranám téže mince. Ekologičtější dodavatelské řetězce se musí stát ústřední součástí každého seriózního plánu připravenosti.

Zdravotnictví stojí za 5 % emisí

Návrh Akčního plánu Belém pro zdraví, který byl představen první den 5. globální konference o zdraví a klimatu, bude formovat zdravotní agendu COP30. Plán nevyčleňuje farmaceutický průmysl, ale vyzývá širší zdravotnický sektor ke snížení jeho environmentální stopy.

„Doufáme, že plán pomůže ovlivnit ambice a opatření COP30 v oblasti snižování emisí a znečištění. Zdravotnická komunita v tom hraje neuvěřitelně silnou roli vzhledem k tomu, že tento sektor je zodpovědný za přibližně 5 % globálních emisí skleníkových plynů,“ uvedla na konferenci Helen Yaxleyová z britské Foreign, Commonwealth & Development Office.

Na konferenci COP28 už přitom vydaly farmaceutické obchodní asociace z Evropy, USA, Kanady a Japonska společné prohlášení k Deklaraci o klimatu a zdraví, v němž se zavázaly k souladu s globálními klimatickými cíli.

V březnu 2025 zveřejnila Světová obchodní rada pro udržitelný rozvoj (WBCSD) Plán pro přírodu: Základy pro farmaceutický sektor, k němuž přispěly i společnosti Bayer, Novo Nordisk a Novartis. Plán stanovuje 5 priorit:

snížení spotřeby vody
snížení emisí
omezení znečištění aktivními farmaceutickými látkami
zlepšení sledovatelnosti dodavatelského řetězce
snížení odpadu.

Navzdory rostoucímu počtu závazků k udržitelnosti ve farmaceutickém průmyslu se ale zdá, že „konkrétní opatření ve farmaceutickém sektoru chybí“ – alespoň se to uvádí se v přehledu publikovaném v časopise Sustainable Chemistry and Pharmacy. Ten označuje regulační složitost a omezené pobídky jako hlavní překážky environmentálně udržitelných výrobních postupů. Autoři poznamenávají, že „v analýze rizik a přínosů pro registraci nejsou zohledněny environmentální dopady, a proto neexistuje žádný skutečný regulační tlak.“

I když jsou společnosti ochotny zavést ekologičtější procesy, „aplikace ekologičtějších změn na stávající (generický) humánní léčivý přípravek vyžaduje regulační přeregistraci, která je také spojena s vyššími náklady, které jsou zase považovány za překážku.“ Zatímco zastřešující politické rámce, jako je Evropská zelená dohoda, vytvořily politický impuls, dokument varuje, že „nenabízejí žádná praktická řešení pro přímé akce“.
Environmentální rizika budou součástí dohledu

V rámci revize farmaceutické legislativy už ale Evropský parlament vyzval k posílení požadavků na posuzování environmentálních rizik (Environmental Risk Assessments, ERA). Podle navrhovaných pravidel musí firmy předložit ERA jako součást každé žádosti o registraci. Na rozdíl od současné legislativy umožňuje nová směrnice regulačním orgánům žádost zamítnout, pokud je ERA neúplné, nedostatečně podložené nebo neobsahuje věrohodná zmírňující opatření.

Pro zajištění řádného dohledu poslanci Evropského parlamentu navrhli zřízení specializované pracovní skupiny v rámci Evropské lékové agentury (EMA), která by se konkrétně zaměřila na environmentální rizika. Zdůraznili také, že opatření ke zmírnění rizik musí pokrývat celý životní cyklus léčivých přípravků. To by mělo zabránit emisím do ovzduší, vody a půdy nebo je omezit od nejranějších fází výroby až po likvidaci na konci životnosti.

Před právními změnami Evropská léková agentura revidovala své pokyny k ERA. Nová verze, platná od září 2024, nahrazuje původní dokument z roku 2006. Zavádí podrobnější postupy, rozšiřuje požadavky na testování a ruší předchozí výjimky pro generické léky. Pokyny rovněž stanoví jasnou definici látek vyžadujících individuální hodnocení a odrazují od zbytečného opakování studií.

Legislativní návrh rovněž zavádí systém pro shromažďování a sdílení environmentálních údajů o léčivých látkách. To by snížilo duplicitu a náklady pro žadatele. U léčivých přípravků registrovaných před 30. říjnem 2005, kdy se ERA stalo povinným, budou držitelé rozhodnutí o registraci povinni předkládat nebo aktualizovat hodnocení na základě programu prioritizace založeného na riziku.
Bude environmentální stopa překážkou schválení léku?

Základní problém však zůstává nevyřešen: poškození životního prostředí stále není integrováno do analýzy přínosů a rizik, která je základem konečného rozhodnutí o tom, zda může být léčivý přípravek schválen. I když absence posouzení ERA může nyní zablokovat žádost z procesních důvodů, například pokud je posouzení neúplné nebo špatně podložené, lék s významnou environmentální stopou může být stále schválen, pokud jeho klinický přínos převažuje nad riziky pro lidské zdraví.

Jak poznamenávají autoři článku v Sustainable Chemistry and Pharmacy, firmy mohou při uvádění na trh své léky, respektive jejich výrobu, označovat za ekologickou, i když tomu tak ve skutečnosti není – a to kvůli špatné definici environmentálně udržitelnějších léčiv.

Nedávný článek, který vyšel v časopise Frontiers in Drug Safety and Regulation, podtrhává, že ochrana životního prostředí je neoddělitelná od ochrany lidského zdraví, přesto ale současná regulace stále považuje dopady na životní prostředí za nedůležité. Proto navrhuje dvoupilířový model pro hodnocení léčiv, který porovnává klinickou účinnost i dopad na životní prostředí, včetně biologické rozložitelnosti a ekotoxicity. V případech, kdy jsou klinické přínosy stejné, by měla převážit data o životním prostředí.

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2025/0 ... yrokracii/
Střela do vlastní nohy. Etické otázky dárcovství nařízení EU neřeší, zato zavádí novou byrokracii

V polovině roku 2027 má začít platit nová evropská legislativa ošetřující nakládání s látkami lidského původu, jako jsou buňky, tkáně či třeba mateřské mléko. Jenže odborníci z ní příliš nadšeni nejsou. Neřeší totiž palčivé etické otázky, třeba komerční dárcovství plazmy, zato zavádí nové byrokratické povinnosti v podobě obří databáze všech subjektů, které s látkami lidského původu nakládají. Problematice se věnovalo XLIX. Setkání klubu České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

EU loni schválila nařízení o látkách lidského původu (Substances of Human Origin, SoHO), která má začít platit v polovině roku 2027. Stávající dvě směrnice, které u nás byly transponovány v zákoně o tkáních a buňkách a v zákoně o léčivech – ustanovení o krvi, tak byly spojeny v jednu úpravu. Látkou lidského původu se přitom myslí nejen krev, krevní deriváty, tkáně a buňky, ale také nově mateřské mléko a fekální mikrobiota, které doposud pod žádnou regulaci nespadaly. Díky tomu by například u matek, které budou darovat mléko, mělo být zajištěno vyšetření, aby nedošlo k přenosu infekcí.

„Zákon postihuje oblasti, které jsou už dnes velice dobře regulované, kam patří dobrovolné dárcovství krve, kostní dřeně nebo krvetvorných buněk. Na druhé straně spektra jsou komerční produkty a řada tkání a buněk, které regulované nejsou. V oblastech, které jsou dobře regulované, ale SoHO spíše zkomplikuje život a další působení subjektů,“ shrnuje vrchní lékař Českého národního registru dárců dřeně Pavel Jindra.

„Zákon se snaží pokrýt všechno, což si myslím, že je špatně. Měl pokrýt problematiku šedé zóny komerčního dárcovství. Třeba v případě kostní dřeně ale nijak nepřispěje k bezpečí dárce a lepší dostupnosti pro pacienty,“ dodává.

Evropa se znovu střílí do nohy
Nařízení tak nejenže rozšiřuje spektrum látek lidského původu, ale zavádí i nové povinnosti.

„Bude se muset registrovat každý subjekt, který bude aplikovat jakoukoliv látku lidského původu příjemci,“ poukazuje Eva Tomková, vedoucí Poradního orgánu pro SoHO na Státním ústavu pro kontrolu léčiv.

Každá klinika asistované reprodukce nebo třeba pro léčbu idiopatických střevních onemocnění se tak bude muset zaregistrovat do evropské databáze, kam bude mít přístup i veřejnost. Po zkušenostech například s databází zdravotnických prostředků EUDAMED, jejíž start nabral mnohaletý skluz, se něčeho takového řada dotčených děsí.

„To jsme se trochu střelili do nohy,“ pozastavuje se předseda Společnosti pro transfuzní lékařství ČLS JEP Petr Turek.

„Co se týče nového SoHO, patřím kvůli zvýšené regulaci ke skeptikům – a ambivalentní názor není v naší odborné společnosti menšinový. Etické otázky SoHO stejně neřeší a nadále to zůstává v kompetenci národního regulátora a ministerstva zdravotnictví,“ konstatuje Miloš Bohoněk z oddělení hematologie, biochemie a krevní transfuze ÚVN a člen výboru Společnosti pro transfuzní lékařství ČLS JEP.
Etické otázky zůstávají na členských státech

Trochu rozpačitá je z nové evropské legislativy také Hana Konečná, reprezentantka ministerstva zdravotnictví ve Výboru pro bioetiku Rady Evropy. V roce 2019 totiž vyšel souhrn vyhodnocení evropských legislativ, podle kterého je potřeba zvýšit ochranu dárců kvůli komercializaci dárcovství vajíček a plazmy.

„Nová legislativa je sice hodně tlustá, ale témata, která byla v evaluaci, z ní vypadla. Zůstalo tam jen, že dárcovství musí být dobrovolné a bezplatné a u kompenzace za dárcovství je uvedeno, že se má kompenzovat „vše“. Opakovaně je tam zmíněno, že evropská legislativa se nezabývá etickými otázkami a že si etická pravidla musí stanovit členské státy. Zajímavé také je, že se v evropské legislativě hovoří o soběstačnosti, ovšem v rámci EU, ne jednotlivých členských zemí,“ říká k tomu Konečná.

Na začátku roku byl přitom na úrovni EU zřízen koordinační výbor, který má dohlédnout na implementaci do legislativ jednotlivých států. Pod ním vznikly pracovní skupiny, a jedna z nich se věnuje právě soběstačnosti a kompenzacím. Ta by měla připravit doporučení, kterými se mají členské země řídit.

Bezplatné dárcovství versus potřeba léčit
Jedním z témat nové evropské legislativy byla také nesoběstačnost Evropy v oblasti krevní plazmy. Na produkci krevních derivátů totiž spotřebovává kolem 15 milionů tun, odebere ale jen 9 milionů, zbylých 6 milionů dováží z Ameriky. USA mají odlišnou regulaci a dárcům otevřeně platí, přičemž člověk může podle tamních pravidel podstoupit podstatně více odběrů než v EU – až 104 za rok.

Právě Česko ovšem patří mezi státy, které EU plazmou zásobují. Přes milion tun plazmy tak pochází od nás. Důvodem je, že jsme spolu s Německem, Rakouskem a Maďarskem jedinými čtyřmi státy v EU, které povolují komerční plazmaferetická centra. Díky tomu zajišťují více než polovinu plazmy pro EU (Zdravotnický deník se problematice věnoval na kulatém stole v roce 2022, více zde či zde).

Kolem této problematiky se proto točila velká diskuze i při přípravě zmíněného nařízení. Je totiž otázkou, zda jsou u nás kompenzace poskytované komerčními centry finančně neutrální.

„Jeden ze zastánců striktně nekomerčního dárcovství byla Francie, kde dárce nesmí dostat nic – a jsou v produkci plazmy hrubě nedostateční. Takže si jí koupí v Česku. Princip dobrovolného bezplatného dárcovství a neobchodování s lidskými tkáněmi je pochopitelný a jasně s ním souhlasím. Na druhou stranu tu ale máme ještě druhý etický princip, který je podobě silný, a to je potřeba léčit pacienty. Nemůžu říci panu Novákovi, že ho nebudu léčit, protože mám etické principy, podle nichž mám problém zaplatit dárci lístek na tramvaj,“ uzavírá Petr Turek.

Darcovstvo je osobný dar jednotlivca spoločnosti/štátu. Za darcovstvo má byť štátom priznaná odmena, ako uznanie občianskej aktivity jednotlivca. V štáte musí existovať len jediná organizácia, oprávnená vykonávať odbery a spracovávať materiál. Biologický materiál ani produkty z neho nesmú opustiť územie štátu.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/red ... -rakovinu/
Ředitel Pfizeru: Každý třetí člověk na světě bude mít rakovinu

Generální ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla oznámil akvizici biotechnologie Seagen pro léčbu rakoviny za 43 miliard dolarů. „Každý třetí člověk na světě bude mít během svého života rakovinu… Je to něco jako mRNA pro vakcíny, [ale] tohle je na rakovinu.“

jj, Pfizer sa o to postará...

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/komentare/epidemie- ... ockovanim/
Epidemie chřipky v roce 1918 byla způsobena očkováním?

„Veľmi málo ľudí vie, že najhoršia epidémia, ktorá kedy zasiahla Ameriku, španielska chrípka v roku 1918, bola výsledkom rozsiahlej celonárodnej očkovacej kampane.

Lekári povedali ľuďom, že choroba bola spôsobená choroboplodnými mikróbmi. Vtedy boli vírusy neznáme, inak by obvinili ich. Baktérie a vírusy spolu s niekoľkými ďalšími neviditeľnými organizmami sú obetnými baránkami, ktoré lekári radi obviňujú z toho, čomu nerozumejú. Ak lekár stanoví nesprávnu diagnózu a určí liečbu, ktorá pacienta zabije, môže vždy obviniť mikróby, alebo povie, že pacient je sám na vine, pretože nedostal včasnú diagnostiku a prišiel k lekárovi neskoro.

Ak sa vrátime do histórie počas tohto obdobia chrípky v roku 1918, zistíme, že náhle zasiahla ihneď po skončení prvej svetovej vojny, keď sa vojaci vracali domov zo zahraničia. Bola to prvá vojna, v ktorej boli všetky známe vakcíny aplikované všetkému vojenskému personálu. Táto zmes jedovatých preparátov a bielkovín z mŕtvol, z ktorej boli vakcíny vyrobené, spôsobila medzi vojakmi také rozsiahle ochorenia a smrť, že sa začalo hovoriť o tom, že medicínskymi kádrami bolo zabitých viac ľudí ako výstrelmi z nepriateľských pušiek. Tisíce vojakov bolo vylúčených z vojenskej služby kvôli „zraneniu“ alebo poslaní do vojenských nemocníc ako beznádejné prípady. Úmrtnosť a chorobnosť medzi očkovanými vojakmi bola štyrikrát vyššia ako u neočkovaných civilistov. To však nezastavilo presadzovateľov vakcín. Vakcíny boli vždy veľký biznis, a preto boli tvrdo propagované.

Bola to kratšia vojna, ako plánovali výrobcovia vakcín, iba rok pre Američanov, takže propagátori vakcín mali veľa nevyužitých dávok po záruke, ktoré chceli predať s dobrým ziskom. Preto urobili to, čo zvyčajne robia, zvolali stretnutie za zatvorenými dverami a prišli s vlastným strašným očkovacím programom pre celú krajinu (pre celý svet), s použitím všetkých svojich očkovacích látok, a ľudí začali strašiť hovoriac, že vojaci sa vracajú domov s mnohými smrteľnými chorobami z cudzích krajín a že vlastenecká povinnosť každého muža, ženy a dieťaťa je byť „chráneným“, preto musíte všetko nechať tak, bežať do očkovacích stredísk a dať si urobiť všetky očkovania.

Väčšina ľudí dôveruje svojim lekárom a vládnym úradníkom a robí to, čo hovoria. Výsledkom bolo, že takmer celá populácia bežala bez akéhokoľvek rozmýšľania dať sa očkovať, a bolo len otázkou hodín, kým ľudia začali upadať do agónie, zatiaľ čo mnoho ďalších sa zrútilo s takou virulenciou, ktorú predtým nikto nikdy nevidel. Ľudia mali všetky príznaky chorôb, proti ktorým sa dali očkovať: vysoká horúčka, zimnica, bolesť, kŕče, hnačka atď., aj príznaky hepatitídy po injekciách z hepatitídy C, ako aj prepuknutie kožných vredov po injekciách z kiahní, ako aj ochrnutie po všetkých injekciách atď.

Lekári boli zmätení a tvrdili, že nevedeli, čo spôsobilo zvláštne a smrteľné ochorenie, a samozrejme nemali žiadny liek. Mali vedieť, že hlavným dôvodom je očkovanie, pretože to isté sa stalo vojakom po očkovaní. Vakcinácia proti týfusu spôsobila najhoršiu formu choroby, ktorú nazývali para-typhoid. Potom sa pokúsili potlačiť príznaky silnejšou vakcínou, ktorá spôsobila ešte závažnejšie choroby, v dôsledku čoho mnoho ľudí zomrelo a bolo zdravotne postihnutých. Kombinácia všetkých jedovatých vakcín, ktoré sa koncentrovali v organizme, spôsobila také násilné reakcie, že sa nedokázali vyrovnať so situáciou. V táboroch nastala katastrofa.

Niektoré vojenské nemocnice boli naplnené iba ochrnutými vojakmi, ktorých nazývali obeťami vojny ešte predtým, ako opustili americkú pôdu. Keď sa po vojne vrátili domov, hovoril som s niektorými z tých, čo prežili tento očkovací útok, a hovorili viac o hrôzach choroby v tábore ako o samotnej vojne a bitkách.

Lekári nechceli, aby obvinili ich z tejto masovej choroby po očkovaní, pri ktorej zahynulo toľko vojakov, takže prišla myšlienka nazvať ju španielskou chrípkou, čo bol dobrý spôsob, ako obviniť niekoho iného. Španieli samozrejme nesúhlasili s tým, že túto chorobu nazvali ich menom. Vedeli pravdu, že táto choroba nepochádza z ich krajiny.

20 miliónov ľudí zomrelo na túto chrípkovú epidémiu na celom svete a zdá sa, že bola takmer univerzálnou. Grécko a niekoľko ďalších krajín, ktoré nerobili vakcináciu, boli jedinými, ktorí neutrpeli touto chrípkou. Je potrebné ešte niečo dokazovať?

Doma (v USA) bola situácia rovnaká; jediní, ktorí sa chrípke vyhli, boli tí, ktorí odmietli očkovanie. Moja rodina a ešte jedna boli jednými z mála, ktorí tvrdohlavo odmietli uveriť propagande a nikto z nás nedostal chrípku a ani nekýchol, napriek skutočnosti, že všetci okolo nás boli chorí a vonku bola silná zima.

Zdalo sa, že to každý má. Celé mesto bolo choré a umieralo. Všetky nemocnice boli zatvorené, pretože lekári a zdravotné sestry boli chorí. Všetko bolo zatvorené, školy, podniky, pošta … všetko. Na ulici nikto nebol. Bolo to ako mesto duchov. Neexistovali lekári, ktorí by sa starali o chorých, preto moji rodičia chodili z domu do domu a v každom prípade robili všetko pre to, aby pomohli chorým. S chorými trávili dni aj noci v priebehu niekoľkých týždňov a domov chodili, len aby sa najedli a vyspali.

Ak príčinou tohto ochorenia boli mikróby alebo vírusy, baktérie alebo iné malé organizmy, mali veľa príležitostí nakaziť mojich rodičov chorobou, ktorá ničila svet. Mikróby však neboli príčinou tejto alebo inej choroby, takže ich „nechytili“. Od tej doby som hovoril s niekoľkými ďalšími ľuďmi, ktorí boli očitými svedkami týchto udalostí a unikli chrípke z roku 1918. Spýtal som sa ich, či boli vakcinovaní a v každom prípade všetci povedali, že nikdy neverili na vakcináciu a nikdy nemali žiadne očkovanie.

Chrípka z roku 1918 bola najničivejšou chorobou, akú sme kedy mali a odhalila celý rad lekárskych trikov, keď lekári na jej potlačenie použili ešte silnejšie jedy, ktoré túto chorobu iba zhoršili, takže liečba skutočne zabila viac ľudí, ako samotná chrípka.“

FluVictimI. Ida Honorof, E. McBean (Vaccination The Silent Killer p28)
https://openlibrary.org/books/OL2494569 ... ent_killer