Informace z oblasti - Jihozápadní Asie

[Alchymista]

https://cnn.iprima.cz/napeti-na-hranici ... eri-481400
Válka zažehnána: Thajsko a Kambodža se dohodly na klidu zbraní, začne platit večer

Thajsko a Kambodža se v pondělí v Malajsii dohodly na ukončení bojů, které proti sobě na hranicích vedly několik dní. Oznámil to malajsijský premiér Anwar Ibrahim, který rozhovory zprostředkoval, píše agentura Reuters. Klid zbraní začne platit večer středoevropského času.

„Kambodža a Thajsko dosáhly společné dohody o okamžitém a bezpodmínečném příměří,“ řekl Ibrahim. Thajský premiér Pchúmtcham Večajačaj a jeho kambodžský protějšek Hun Manet výsledek pondělního jednání vítají. Jednání se uskutečnilo v Ibrahimově sídle v nově budovaném hlavním městě Malajsie nazvaném Putrajaya. Na závěr jednání si oba představitelé znepřátelených zemí podali ruce.

Schůzky se zúčastnili i zástupci Spojených států a Číny, kterým pak Hun Manet poděkoval za účast a úsilí v mírovém procesu mezi Bangkokem a Phnompenhem. Roli amerického prezidenta Donalda Trumpa při řešení sporu vyzdvihl také Ibrahim.

Situace na hranicích obou asijských království se vyostřila minulou středu, kdy Bangkok odvolal svého velvyslance v Kambodži a vyhostil kambodžského zvláštního vyslance v reakci na to, že kvůli minám bylo zraněno dalších pět thajských vojáků; jeden z nich podle agentury AP přišel o nohu.

Kambodža následující den oznámila, že snižuje diplomatické vztahy s Thajskem na nejnižší úroveň, vyhošťuje thajského velvyslance a odvolává všechny kambodžské zaměstnance z velvyslanectví v Bangkoku, píše AP.

Přeshraniční střety mezi Thajskem a Kambodžou si vyžádaly nejméně 34 mrtvých a vynutily si evakuaci téměř 200 tisíc lidí.

[Kalinac]

Thajsko a Kambodža podepsaly dohodu o otázce hranice: zprávy z médií

Thajsko a Kambodža ve čtvrtek podepsaly dohodu o otázce hranic po mimořádném zasedání Generálního pohraničního výboru, podle thajského zástupce, uvedla tisková agentura Xinhua.
Střety mezi Kambodžou a Thajskem vypukly v pohraniční oblasti 24. července, přičemž obě strany se vzájemně obviňovaly z porušování mezinárodního práva. Za zprostředkování Malajsie obě země jednaly 28. července a dohodly se na okamžitém a bezpodmínečném příměří, které začalo o půlnoci téhož dne.

Zasedání Mimořádného všeobecného hraničního výboru (GBC), které pořádá Malajsie, aby projednalo svůj hraniční spor mezi Kambodžou a Thajskem :
.... https://www.globaltimes.cn/Portals/0/at ... e391e.jpeg ...

Dohodly se také na svolání zasedání Kambodžsko-thajského generálního pohraničního výboru (GBC), aby pomohly obnovit mír a stabilitu v pohraniční oblasti. GBC, které se koná v Kuala Lumpur od 4. do 7. srpna, slouží jako základní platforma pro obě země k řešení a řešení otázek týkajících se jejich společné hranice. podle mluvčího thajské vlády Jirayu Huangsapa podle zprávy malajské národní tiskové agentury Bernama.

Mluvčí také potvrdil, že na setkání budou přítomni také pozorovatelé z USA a Číny, uvádí zpráva.

https://www.globaltimes.cn/page/202508/1340322.shtml

[skflanker_]

Nastoľujeme na Južnom Kaukaze mier

povedal azerbajdžanský prezident Ilham Alijev po podpise dohody. Podľa arménskeho premiéra s Kanadským pasom Nikolu Pašinjana:
"Dnes položili základ pre lepší príbeh, než aký sme mali v minulosti“.
Trump ohlásil, že sa obe krajiny zaväzujú navždy ukončiť všetky boje. Je zjavné, že z dohody medzi Jerevanom a Baku budú profitovať Spojené štáty, Rusko nie.
SŠA získavajú práva na využívanie 43 km Zangezurského koridoru spájajúceho azerbajdžanskú exklávu Nachičevan s Azerbajdžanom a miestom, ktorým sa budú "zavážať" zbrane na Kaukaz. SŠA zrušilo blokaciu na zbrane do Azerbajdžanu.

Len pripomeniem: V roku 2023 Azerbajdžan znovu získal Karabach, čo viedlo k úteku asi 100 000 etnických Arménov do Arménska, koľko Azeri vtedy vyrezali tých čo nestihli utiecť je zahmlené, no ako si sa o tom nehovorí. Arméni si už za storočia zvykli, že ich likvidujú, preto je aj Arménsko na 99% etnicky čisté.
Pašinjan s Alijevom dnes ako veľký bratia klauni ocenili, že Trump pomohol konflikt ukončiť a povedali, že ho nominujú na Nobelovu cenu za mier.
„Kto iný ako prezident Trump si zaslúži Nobelovu cenu za mier?“
povedal nadšený Alijev.

Ešte 21.09.2023 som písal, keď Arméni chceli zvrhnúť Kanadského občana Pašiňana - aspoň takto tvrdili sami Arméni, keď Jerevanom zvučalo: "Nikol je zradca" a pálili Sorošove kancelárie v Jerevane, že to také ľahké nebude, pretože úloha bábky Pašiňana (na fotke s bábkohercom Sorošom v objatí) je ešte stále bez cesty do Veľkej hry. Preto si ho Arméni opäť „DERMOkraticky zvolili a včera 08.08.2025 sme videli výsledok.

Ako to bude som predpovedal ešte 24.09.2023, keď americká Veľvyslankyňa pozvala všetkých lídrov opozície, protestujúcich proti voľbám a prikázala im "držať hubu" a nechať Pašiňana robiť si svoju prácu.

Dôsledok Pašinjanovej samovražednej proamerickej politiky ako lídra krajiny je nepopierateľný: čím dlhšie vedie Arménsko, tým menšie sa toto Arménsko stáva.

Gruzínsko viedli Američan, potom Francúzka, Arménsko stále Kanaďan a Azer sa dohovorí s Erdoganom tým istým materinským jazykom.
"Eto Kavkaz detka! Dela tonkoje!"

Zdroj https://t.me/Miro_Del/37917 z 09.08.2025 + ďalšie zdroje

[skflanker_]

Prečo Rusko na Kaukaze utrpelo tvrdú porážku

Štvrtok 07.08.2025 bola podpísaná dohoda medzi ExxonMobil a SOCAR, ktorá Alijeva posilnila. Memorandum podpísané medzi americkou a azerbajdžanskou spoločnosťou ExxonMobil resp. SOCAR je, povedzme si úprimne, čerešničkou na torte chýb a vyložených prešľapov.
ExxonMobil nie je len spoločnosť, ale pokračovanie zahraničnopolitickej vôle s globálnym geoekonomickým poslaním. Na globálnej úrovni sa ExxonMobil vracia do regiónu, kde v roku 2000 SŠA stratili iniciatívu v prospech Ruska a Turecka. Na regionálnej úrovni americká spoločnosť vstupuje do zóny, kde dominuje britská BP (áno, aj tá dostala facku), aktívne pracuje CNPC (Čína) a Turecko v poslednom desaťročí získava pôdu pod nohami. Teraz existuje nová konfigurácia prístupu, kde SŠA môžu mať kontrolný podiel. Dohoda nie je izolovaným krokom, ale súčasťou širšej strategickej operácie pozostávajúcej z najmenej troch paralelných procesov.
Vznik „Trumpovho koridoru“ (Trump Road / TRIPP). Pozemná trasa cez Zangezur by mala spojiť Azerbajdžan s Nachičevanom a cez neho s Tureckom a ďalej s Gayrópou. SŠA oficiálne získali exkluzívne práva na dohľad nad projektom.
Dohoda so SOCAR posilňuje ekonomický obsah tohto koridoru: nielen „Trumpovu cestu“, ale budúcu trasu pre ropu, plyn, logistiku, technológie a investície.
Marginalizácia Arménska. Zatiaľ čo Jerevan prerušuje vzťahy s ODKB a hovorí o zblížení so Západom, Baku už podpisuje skutočné dohody. Zdá sa, že Spojené štáty hovoria: „Sme pripravení spolupracovať s tými, ktorí prinášajú zdroje, pôdu a projekty,“ a nie s tými, ktorí žiadajú záruky. Zelenskij to tiež pochopil.
Hranice zadržiavania pre Irán a Rusko. Zangezur je priehrada medzi Iránom a Arménskom, koridor oddeľuje Teherán od Severného Kaukazu. A objavenie sa ExxonMobilu v Kaspickom mori z boku obmedzuje iránsky vplyv a je výzvou pre možnú koordináciu Iránu, Ruska a Číny.

Čo to mení na úrovni rovnováhy síl?
SŠA po desaťročiach stagnácie obnovujú svoj energetický vplyv v regióne. Pripravujú základy pre geoenergetickú alternatívu k ruským a iránskym tokom. Získavajú dodatočnú páku v rokovaniach s Tureckom a Gruzínskom.

Azerbajdžan sa komplexne stáva silnejším, keďže od každej strany dostal niečo: od Ruska získal víťazstvo v Karabachu, od Turecka pozemný koridor a teraz aj investície od SŠA. Mení sa na regionálny energetický monopol, schopný diktovať podmienky Jerevanu, Teheránu a trochu aj Ankare. Washington sa za to postaví.

Arménsko úplne stráca svoje perspektívy, bez zapojenia sa do nových trás zostáva v blokáde (ekonomickej aj logistickej), prechod do západného tábora zatiaľ nepriniesol ekonomické výsledky, len symbolické výhody bez strategických dohôd.

Pre Rusko a Irán začína reálna hrozbu rozširovania amerického vplyvu v Kaspickej panve, zvýšené nároku Azerbajdžanu na vplyv, tlak na iránsku „severojužnú“ logistiku, najmä vzhľadom na súčasné pokusy Izraela rozšíriť protiiránsky pás cez Azerbajdžan.

Rusko stráca svoje zvyškové mechanizmy kontroly nad energetickými trasami na Južnom Kaukaze.

Američania vždy prichádzajú cez energetiku, ale svoj pobyt zabezpečujú vojensky. Vznik ExxonMobilu môže byť predzvesťou rozšírenej americkej vojenskej a spravodajskej prítomnosti pod zámienkou ochrany kritickej infraštruktúry a boja proti „terorizmu“. Ďalšou fázou je vojenská logistika, rozmiestnenie systémov protivzdušnej obrany a v budúcnosti možno aj "dočasné" základne NATO. SŠA už ohlásili dodávky zbraní pre Baku.

Prostredníctvom energetiky sa začína transformácia regiónu na novú frontovú líniu tlaku na Irán a južné hranice Ruska.

Nič dobré.

Zdroj https://t.me/Miro_Del/37923 z 09.08.2025

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HBp6J/zpravy-sv ... mesto-gaza
Arabské a muslimské země odsoudily plán Izraele obsadit město Gaza

Přibližně 20 arabských a muslimských zemí dnes ve společném prohlášení odsoudilo plán Izraele obsadit město Gaza a označili jej za nebezpečnou eskalaci, píše agentura AFP. K prohlášení se připojily například Egypt, Saúdská Arábie nebo Turecko.

Arabští a muslimští představitelé uvedli, že plán schválený izraelským bezpečnostním kabinetem v pátek, představuje "hrubé porušení mezinárodního práva a pokus o upevnění nelegální okupace a vnucení hotové věci... v rozporu s mezinárodní legitimitou".

Muslimské národy se musejí zcela sjednotit a pracovat na zmobilizování mezinárodního společenství proti plánu Izraele převzít kontrolu nad městem Gaza, prohlásil dnes turecký ministr zahraničí Hakan Fidan na tiskové konferenci v Egyptě. Hakan se tam setkal se svým egyptským protějškem Badrem Abdalem Áttím a egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím. Fidan rovněž oznámil, že bylo svoláno mimořádné zasedání Organizace islámské spolupráce (OIC).

Izraelský plán vyvolal kritiku také ze strany OSN, Británie, Francie i dalších zemí. Německo reagovalo oznámením, že neschválí žádný další vývoz zbraní, které by Izrael mohl použít při své ofenzivě v Pásmu Gazy.

Turecko bylo mezi prvními zeměmi, které už dříve vyzvaly mezinárodní společenství, aby realizaci rozhodnutí izraelského vedení zabránilo. Cílem izraelského plánu je podle prohlášení tureckého ministerstva zahraničí "nuceně vysídlit Palestince z jejich vlastní země tím, že učiní Gazu neobyvatelnou". Izrael podle Ankary musí okamžitě ukončit válku a zahájit jednání směřující k dvoustátnímu řešení, které předpokládá, že vedle židovského státu vznikne stát palestinský.

Izraelský plán již ostře odsoudilo také Jordánsko, podle kterého se jedná o pokračování politiky extremistické vlády, která systematicky útočí na civilní infrastrukturu.

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac podle serveru BBC uvedl, že země, které plán odsoudily a pohrozily sankcemi, odhodlání Izraele neoslabí.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20250811/armen ... 93856.html
Arménsko a Azerbajdžan stiahnu žaloby podané proti sebe na medzinárodných súdoch – návrh zmluvy

Arménsko a Azerbajdžan majú v úmysle stiahnuť žaloby podané proti sebe na medzinárodných súdoch po nadobudnutí platnosti mierovej dohody, uvádza sa v texte návrhu zmluvy.
Arménsko a Azerbajdžan nebudú rozmiestňovať sily žiadnej tretej strany pozdĺž spoločnej hranice, uvádza sa v parafovanej dohode medzi Arménskom a Azerbajdžanom, ktorú v pondelok zverejnilo arménske ministerstvo zahraničných vecí.

„Strany nebudú rozmiestňovať pozdĺž spoločnej hranice sily žiadnej tretej strany. Strany, až do vymedzenia a následného vyznačenia spoločnej hranice, budú vykonávať vzájomne dohodnuté opatrenia na budovanie bezpečnosti a dôvery, vrátane opatrení v oblasti vojenskej, s cieľom zabezpečiť bezpečnosť a stabilitu v pohraničných regiónoch,“ uvádza sa v texte.
Obe strany sa zaväzujú, že nepodniknú žiadne kroky namierené proti územnej celistvosti druhej strany, uvádza sa v návrhu textu.

„Strany stiahnu, zamietnu alebo inak vyriešia všetky medzivládne nároky, sťažnosti, protesty, námietky, konania a spory súvisiace s otázkami, ktoré existovali medzi stranami pred podpísaním tejto dohody na akomkoľvek právnom fóre, a to do jedného mesiaca odo dňa nadobudnutia platnosti tejto dohody, a nebudú podávať takéto nároky, sťažnosti, protesty, námietky, konania a nebudú sa nijakým spôsobom podieľať na takýchto nárokoch, sťažnostiach, protestoch, námietky, konania iniciované proti druhej strane akoukoľvek treťou stranou,“ uvádza sa v texte.
Jerevan a Baku sa tiež zaväzujú rokovať a uzavrieť dohodu o vymedzení a demarkácii hraníc, uvádza sa v návrhu dohody.
„Žiadna zo strán sa nemôže odvolávať na ustanovenia svojich vnútroštátnych právnych predpisov ako na dôvod neplnenia tejto dohody,“ uvádza sa v texte.
Arménsko a Azerbajdžan nadviažu diplomatické vzťahy po podpísaní mierovej dohody, uvádza sa v texte návrhu zmluvy.

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... m-kavkaze/
Trumpova trasa TRIPP a geopolitický otřes na jižním Kavkaze

Nový koridor TRIPP spojující Ázerbájdžán a Náchičevan má být symbolem míru, ale vyvolává ostré reakce Ruska, Íránu a mění mocenskou rovnováhu.
Trumpova trasa pro mezinárodní mír a prosperitu, zkráceně TRIPP, je novým strategickým projektem, který zásadně mění geopolitickou mapu jižního Kavkazu. Pod patronátem prezidenta Donalda Trumpa a s přímým zprostředkováním Spojených států byla mezi Arménií a Ázerbájdžánem uzavřena dohoda, která vytváří pozemní spojení mezi ázerbájdžánským územím a jeho exklávou Náchičevan. Tento koridor, dosud známý jako Zangezurský, má vést přes arménské území a bude plně pod arménskou jurisdikcí. Přesto Arménie poskytla Spojeným státům exkluzivní práva na jeho rozvoj a provoz prostřednictvím konsorcia, které má na starosti infrastrukturu i správu.

Dohoda, prezentovaná v Bílém domě jako historický mírový průlom, však nepřináší komplexní řešení arménsko-ázerbájdžánských vztahů. V regionu, který se v posledních desetiletích stal ohniskem etnických i geopolitických konfliktů, vytváří nový koridor citlivý bod v mocenské rovnováze. Z pohledu Washingtonu jde o klíčovou příležitost posílit ekonomické vazby a omezit vliv Ruska a Íránu, dvou tradičních hráčů jižního Kavkazu. Pro Moskvu i Teherán je to ale nebezpečný precedens, který může otevřít dveře dalšímu pronikání NATO a jeho spojenců do oblasti.

Ekonomický význam TRIPP je zatím sporný. Ačkoliv se hovoří o miliardových investicích a otevření nových obchodních tras, není jasné, kdo bude financovat výstavbu dopravní a energetické infrastruktury. Arménský premiér Nikol Pašinjan zdůraznil, že provoz koridoru bude v souladu s arménským právem a že bezpečnostní dohled zůstane v rukou národních institucí. Zároveň upozornil na možnost využití amerických technologií pro zjednodušení celních a pohraničních procedur. Kolik obchodu se však skutečně přesměruje, a zda to skutečně posílí arménskou ekonomiku, zůstává nejasné.


Pro Írán představuje TRIPP především bezpečnostní riziko. Teherán se obává, že koridor by mohl omezit jeho přístup k Arménii a posílit přítomnost Izraele a dalších západních spojenců přímo u jeho hranic. Vysoce postavení íránští představitelé, včetně poradce nejvyššího vůdce Alího Akbara Velajátího, označili projekt za nepřijatelný a varovali před jeho realizací. Zazněla i ostrá rétorika připomínající, že zavlečení USA a NATO do Kavkazu může vyvolat konflikt s více než jedním regionálním aktérem.

Rusko reaguje méně emotivně, ale strategicky. Připomíná ekonomickou a energetickou závislost Arménie na ruských dodávkách, ať už jde o zemní plyn za zvýhodněné ceny, nebo exportní přístup na ruský trh. Podle serveru Naked Capitalism má Moskva v rukou i nepřímé páky, například prostřednictvím Gruzie, která nedávno omezila tranzit arménských produktů a pohonných hmot. Kreml vnímá TRIPP jako nástroj, který může oslabit jeho vztahy s Jerevanem i Baku a zároveň podkopat Euroasijskou hospodářskou unii.

Pašinjanova vláda argumentuje, že projekt přinese nové zdroje příjmů a investice do vzdělání, zdravotnictví a sociálního zabezpečení. Kritici ale varují, že Arménie může přijít o část své suverenity, zejména na citlivém úseku hranice s Íránem. Západní finanční pomoc, například čtyřletý evropský fond ve výši 270 milionů eur, je v porovnání s geopolitickými riziky minimální a může být spíše symbolickým gestem než reálným ekonomickým přínosem.

V Ázerbájdžánu dohoda posiluje pozici prezidenta Ilhama Alijeva, který získává přímé spojení s Tureckem a perspektivu posílení energetického exportu. Objevují se také spekulace o možné účasti Baku na Abrahámových dohodách, což by dále prohloubilo jeho vazby s Izraelem. Turecko vítá koridor jako strategické rozšíření svých dopravních a energetických sítí směrem k Západu i Střední Asii.

Budoucnost TRIPP závisí na mnoha faktorech, od technického provedení a financování až po reakce mocností, které v regionu působí. Pokud USA využijí projekt především jako prostředek k vytlačení Ruska a Íránu, může se jižní Kavkaz ocitnout v nové fázi nestability. Pokud by se však podařilo sladit hospodářské zájmy s regionální bezpečností, mohl by TRIPP znamenat začátek opatrné spolupráce v jednom z nejkomplikovanějších geopolitických uzlů světa.