Vodíková ekonomika?

[Alchymista]

Divné... veľmi divné...
Z vody robia vodík a kyslík, potom vodíkom za tepla redukujú oxidy železa na železo a vodu... A tvrdia, že reakciou železa z vodou za vzniku oxidov železa dokážu efektívne vyrobiť vodík...

Na sosanie grantov je to dobrý nápad.

[mzprx]

Nejak tam zabudli zapocitat energiu potrebnu na zohriatie obsahu na 400°C.

[Alchymista]

keby len to...
ale koľko bude mať výstup z reakcie Fe3O4+ 4*H2-> 3*Fe + 4*H2O? (presnejšie - FeO.Fe2O3 - "železnato-železitý")
IMHO Minimálne tých 400°C - v podstate superkritická para... ale budiž, nejak sa využije... a hm... bude to reakcia exotermická alebo endotermická?

Pri akej teplote má bežať opačná reakcia Fe + H2O -> oxidy železa + H2 ??? a opäť - bude to reakcia exotermická alebo endotermická?

[mzprx]

Ta druha reakcia bola aj v cernobyle. Vsetko bolo OK, kym im ten vodik neblafol... co nastalo o par sekund.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20241007/russi ... 50755.html
Prvá ruská loď na vodíkový pohon „Ecobalt“ bude testovaná v októbri - generálny riaditeľ spoločnosti

MOSKVA (Sputnik) - Prvá ruská loď na vodíkový pohon „Ecobalt“ sa začne testovať v októbri 2024, uviedol v rozhovore pre Sputnik Oleg Savčenko, riaditeľ Štátneho výskumného centra Krylov.
Centrum Krylov je hlavným vývojárom najnovších konštrukcií lodí, materiálov a technológií pre ruské námorníctvo.
„Ide o našu spoločnú prácu s Ak Bars. Výletná loď s názvom Ecobalt pre 12 ľudí s elektrochemickým generátorom. Bude to prvé plavidlo v Ruskej federácii s prvým domácim elektrochemickým generátorom na vodíkové palivo. Úplne nahradí dovoz,“ povedal Savčenko.
Podľa neho Krylovovo centrum tento projekt vypracovalo spolu s partnermi, najmä s Petrohradskou polytechnickou univerzitou, a Ak Bars ho postavil v Zelenodolskej lodenici Gorkij podľa návrhu Centrálnej konštrukčnej kancelárie Baltsudoproekt (konštrukčná kancelária Krylovovho centra).
„S testovaním začneme v októbri tohto roku. Chceme ju ukázať potenciálnym zákazníkom,“ povedal Savčenko.
Predtým Renat Mistachov, šéf lodiarskeho holdingu Ak Bars, novinárom povedal, že hlavným cieľom prototypu je stať sa platformou na vytvorenie a testovanie technológie, ako aj na vývoj univerzálneho funkčného modulu pre elektráreň na palivové články. Jednou z hlavných výhod elektrární na palivové články v porovnaní s tradičnými dieselovými motormi bude výrazne nižšia úroveň hluku a vibrácií, efektívne využívanie paliva a vysoká účinnosť. Na tento účel sa uskutočnia testy a následná prevádzka plavidla, poznamenal Mistakhov.

[mzprx]

V chemickom parku Leuna (Sasko-Anhaltsko) v auguste vybuchla vodíková nádrž. Plamene sa rozšírili aj na ďalší príves s plynovými nádržami. Vďaka rýchlemu zásahu továrenského hasičského zboru sa podarilo zabrániť niečomu horšiemu.
V dosledku toho cena vodiku vystupala na vyse 24EUR za 1kg a mnoho cerpacich stanic na vodik je docasne, alebo aj trvalo (su zrusene) uzatvorenych.

https://www.lvz.de/mitteldeutschland/ex ... RSGQI.html

https://h2.live/

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/vodik-v-potr ... -ne-u-nas/
Vodík v potrubí pro zemní plyn a nových tratích? Už příští rok. Ale ne u nás

Vodík poteče plynovým potrubím už v roce 2025. Tedy ne v našem, českém, ale v německém. Německá Spolková agentura pro sítě totiž schválila páteřní vodíkovou síť navrženou provozovateli přenosových soustav. Síť obsahuje celkem 9 040 kilometrů tratí, které mají být postupně uvedeny do provozu do roku 2032. Z toho přibližně 60 procent potrubí bude ze stávajícího média – zemního plynu – na vodík přestavěna a zbývajících 40 procent bude nově postaveno. Očekávané investiční náklady činí 18,9 miliardy eur.

„První vodíkové potrubí hlavní sítě bude uvedeno do provozu již v příštím roce. Páteřní síť je výchozím bodem pro novou infrastrukturu a ústřední součástí energetické transformace. Díky tomu je Německo průkopníkem v Evropě,“ řekl ministr hospodářství Robert Habeck během tiskové konference.

„Díky schválené vodíkové páteřní síti mohou nyní provozovatelé sítí postupně budovat a provozovat infrastrukturu pro vodík. První linky budou převedeny od příštího roku. Všichni zúčastnění na procesu a plánování intenzivně pracovali více než rok a půl a vedli konstruktivní diskuse, které nejsou vždy jednoduché, za to vám moc děkuji,“ řekl prezident Spolkové agentury pro sítě Klaus Müller.

Páteřní síť je prvním krokem v rozvoji vodíkové sítě na úrovni celého Německa. Vodíková páteřní síť propojuje budoucí vodíkové klastry po celém Německu. Ty spojují regionální a místní vodíkové projekty, například v průmyslových nebo komerčních parcích.

Páteřní síť zohledňuje i spojení se sousedními zeměmi. Federální agentura pro sítě žádost schválila s drobnými úpravami. Schválena byla například pouze potrubí, která jsou nezbytná pro přepravní úlohu vodíkové páteřní sítě.
Plánovaná páteřní vodíková síť v Německu. Foto: FNB


Cesta k vodíkové páteřní síti
V posledních dvou plánech rozvoje plynárenské sítě na roky 2020 a 2022 již provozovatelé přenosových soustav (TSO) prováděli průzkumy trhu s ohledem na výrobu vodíku a poptávku po něm. Byly také identifikovány plynovody pro přechod ze zemního plynu na vodík. Provozovatelé přepravní soustavy pak v rámci Plánu rozvoje plynárenské soustavy vypracovali vlastní, zatím nezávazné modelování vodíku. Ta také identifikovala první vodíkové klastry v Německu.

Pro výstavbu a uvedení sítě do provozu bylo nutné větší nasazení na straně výrobců a poptávky, stejně jako výstavba tratí. Z tohoto důvodu se německá vláda rozhodla na jaře 2023 zřídit vodíkovou páteřní síť. Cílem by mělo být propojení hlavních míst výroby, dovozu a spotřeby vodíku v celém Německu.

Souběžně s legislativním procesem pro právní základ zveřejnili provozovatelé přepravních soustav v červenci 2023 svůj stav plánování. Tento výbor byl konzultován společně provozovateli přenosových soustav a Spolkovým ministerstvem hospodářství a klimatu. V této souvislosti byla také zveřejněna kritéria pro definování scénáře pro vodíkovou hlavní síť. Kromě toho by například provozovatelé distribučních sítí plynu mohli zavést možné potrubní struktury.

V listopadu 2023 předložili provozovatelé přenosových soustav Spolkové agentuře pro sítě návrh žádosti o vodíkovou hlavní síť, kterou agentura konzultovala a prozkoumala. Provozovatelé přenosových soustav využili výsledky konzultace a předběžného screeningu k revizi žádosti. V několika regionech byly přidány trasy a jiné byly odstraněny.

Další rozvoj infrastruktury je realizován v rámci pravidelně se opakujícího plánování rozvoje sítě pro plyn a vodík. Souběžná konzultace rámců scénářů pro plyn/vodík a elektřinu umožnila posoudit možný vývoj ve společném kontextu. Nyní, když Spolková agentura pro sítě potvrdila rámec scénáře plyn/vodík, provozovatelé přenosových soustav a budoucí provozovatelé vodíkových dopravních sítí přizpůsobí vodíkovou síť budoucím výzvám.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/problem-s-vo ... ou-letech/
Problém s vodíkovými vlaky. Nejezdí, jak by měly, ani po dvou letech

Ani po téměř dvou letech od slibovaného uvedení do provozu nejezdí ekologické vodíkové vlaky v německém Taunusu podle plánu. Kritika v regionu je stále hlasitější a hlasitější. Hrozí i výpověď smlouvy.

Vodíkové vlaky v Taunusu nadále způsobují problémy. Od včerejška se vodíkové vlaky po práci na trati mezi Bad Homburgem a Brandoberndorfem opět rozjely, ale podle Rýnsko-hlavního dopravního svazu (RMV) bude i nadále platit nouzový jízdní řád. V některých případech musí cestující přestoupit na náhradní autobus. Důvodem je, že kvůli technickým problémům není k dispozici dostatek vodíkových vlaků.

Spuštění největší flotily na světě s technologií šetrnou k životnímu prostředí bylo plánováno už na prosinec 2022. Problémy se ale vyskytly hned od začátku. Dodávky vlaků byly opožděny, poté se jejich provoz ukázal jako nespolehlivý.

Nouzový jízdní řád pro RB15 platí do změny jízdního řádu 15. prosince. Do té doby budou na trati využívány pouze krátké vlaky. V 9,06 hodin budou od pondělí do pátku jezdit mezi Bad Homburgem a Grävenwiesbachem pouze autobusy. Úsek mezi Grävenwiesbachem a Brandoberndorfem bude autobusy využíván pouze od pondělí do pátku mezi 7,15 a 16,30.

Nová omezení vešla ve známost v září a vyvolala v regionu ostrou kritiku. Okresní hejtman Hochtaunuskreis Ulrich Krebs (CDU) spolu se starosty požadovali vyvození důsledků s ohledem na zatížení cestujících. Krebs je také předsedou dozorčí rady RMV.

„Dojíždějící, kteří linku využívají, nevědí, zda se ráno stihnou dostat včas do práce či do školy, nebo zda se večer dostanou domů. Takhle to nemůže pokračovat,“ řekl mluvčí dopravního svazu Hochtaunus.

Pokud vlaky i přes veškerou snahu výrobce Alstom nebudou nadále jezdit podle plánu, bude muset RMV hledat alternativy. Na stole je i možnost výpovědi smlouvy, která se ale musí intenzivně zkoumat, vysvětlil mluvčí.

Čo tak ešte ekologickejší prostriedok? Šlapací vlak... Tramvaj už bola...

Šlapací tramvaj Sylvestra Krnky.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Šlapací_t ... stra_Krnky
https://fanshop.dpp.cz/produkt/plakat-s ... ramvaj-469

[kenavf]

Myslíš niečo ako táto šlapacia tramvaj ale vo väčšom merítku?

[petrp]

Vodíkové vlaky? Zatím zapomeňte - Alstom hlásí nespolehlivost, poruchovost, nepoužitelnost. Jak překvapivé...

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/druhy-vykop- ... y-net4gas/
Druhý výkop k vodíkovému koridoru Ukrajina-EU. Memorandum podepsal i český NET4GAS

Významným krokem pro integraci Ukrajiny do evropských hodnotových řetězců a posílení evropské energetické bezpečnosti má být podpis memoranda o porozumění, jehož cílem je podpořit realizaci iniciativy Vodíkový koridor Ukrajina-EU. Protokol uzavřeli ukrajinský provozovatel přenosové soustavy plynu a několik dalších klíčových organizací a společností, včetně české společnosti NET4GAS.

K podpisu došlo za účasti zástupců společností Gas TSO of Ukraine, Stadtwerke München, Wien Energie, Open Grid Europe, bayernets, NET4GAS, eustream, CWP Europe, Hydrogen Ukraine, UDPR Hydrogen a několika dalších. Dokument zaštiťuje společné úsilí o využití ukrajinského potenciálu obnovitelné energie a jeho integraci na evropský energetický trh.

Cílem této iniciativy je rozvoj výroby energie z obnovitelných zdrojů a vodíku na Ukrajině po roce 2030 a usnadnění jeho přepravy a odběru na Slovensku, v České republice, Rakousku a Německu.

Konsorcium je dalším logickým krokem k realizaci Memoranda o porozumění mezi Evropskou unií a Ukrajinou o strategickém partnerství v oblasti biometanu, vodíku a dalších syntetických plynů, které bylo podepsáno v roce 2023. Navazuje rovněž na diskusi u kulatého stolu, která se uskutečnila během Konference o obnově Ukrajiny (URC) v Berlíně v červnu loňského roku. Tato iniciativa nejen posiluje pozici Ukrajiny jako klíčového energetického partnera střední Evropy, ale nabízí také významný přínos pro obyvatelstvo této země, neboť vytváří pracovní místa, podporuje hospodářský růst a přechod Ukrajiny k udržitelné energetické budoucnosti.

Koridor bude zahrnovat výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů na Ukrajině a pomůže využít její bohatý potenciál obnovitelné energie. Vodík bude následně přepravován stávající potrubní sítí, jejíž části pro něj budou adaptovány, na Slovensko, do České republiky, Rakouska a Německa. Budou tak zajištěny spolehlivé a konkurenceschopné dodávky ekologického vodíku pro středoevropský region po roce 2030.

Memorandum o porozumění rovněž zdůrazňuje význam společného úsilí v oblasti investic do infrastruktury a sladění právních předpisů pro zajištění úspěšné realizace projektu.

Očekává se, že spolupráce mezi signatáři připraví půdu pro další rozvoj vodíkového odvětví a posílí vazby mezi Ukrajinou a EU. Svolání konsorcia iniciovala Ukraine Green Industrial Recovery Platform, vedená mimo jiné společností Systemiq a podpořená Breakthrough Energy, McKinsey&Company a ukrajinskými ministerstvy hospodářství a energetiky.

„Vodíkový koridor Ukrajina-EU je důkazem našeho závazku k udržitelné energetice a regionální spolupráci. Děkujeme všem zapojeným organizacím, které budou usilovat o pokrok v realizaci potřebných projektů a infrastruktury. Jedná se o dlouhodobý projekt, ale jeho příprava může a měla by začít již nyní,“ řekl Dmytro Lyppa, generální ředitel společnosti Gas TSO of Ukraine.

„Z naší strany plánujeme v příštích 12-18 měsících dokončit technickou studii proveditelnosti změny využití části plynovodní sítě, a to v úzké koordinaci s ostatními evropskými provozovateli přenosových soustav, zapojených do iniciativy,“ podotkl Lyppa.

„Dovoz zeleného vodíku prostřednictvím vodíkového koridoru Ukrajina-EU se může stát důležitým faktorem pro zásobování průmyslových center ve střední Evropě, kde se německá vodíková páteřní síť může v budoucnu stát vodíkovým hubem. Iniciativa vodíkového koridoru mezi Ukrajinou a EU může rovněž těžit ze studií projektu H2EU+Store. Tento nadnárodní společný projekt mapuje celý vodíkový hodnotový řetězec a může být konkrétním kamínkem do mozaiky pro zvažování dalších projektů. K propojení výroby vodíku a poptávky na diverzifikovaném a odolném trhu potřebujeme silnou infrastrukturu včetně skladovacích zařízení,“ navázal generální ředitel společnosti Bayernets GmbH Matthias Jenn.

„Obnova Ukrajiny jako silného a odolného energetického hráče závisí na síle a odhodlání těch, kteří se jí věnují. Jsme přesvědčeni, že jsme dali dohromady právě takové partnery. Společně se mohou pustit i do tak ambiciózního projektu a pomoci zajistit Ukrajině udržitelnou obnovu a energetickou nezávislost,“ podotkl Dimitar Enčev, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti CWP Europe.

Rastislav Ňukovič, generální ředitel společnosti Eustream, zdůraznil, že „Slovensko a Ukrajina jsou sousední země s tradicí více než padesátileté spoluprace v oblasti přepravy plynu, která slouží potřebám evropských zákazníků. Jsme připraveni na toto partnerství navázat a rozšířit naši kooperaci do perspektivní oblasti vodíkového hospodářství.“

„Uzavřený závazek klíčových průmyslových hráčů je jasným signálem, že Ukrajina má potenciál stát se významným dodavatelem nákladově konkurenceschopné čisté energie do střední Evropy. Pomůže řešit kritické problémy v oblasti energetiky a konkurenceschopnosti, kterým v Evropě čelíme, a bude mít zásadní význam pro ekologickou obnovu Ukrajiny po skončení války,“ uzavřela Julia Reinaudová, vrchní ředitelka Breakthrough Energy pro Evropu.

Jak (správne) utopit doktora Mráčka miliardy

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/ne-na-vedlej ... -vodikove/
Ne na vedlejší kolej. Deutsche Bahn chce v Brémách modernizovat dieselové lokomotivy na vodíkové

Deutsche Bahn otevírá ve spolupráci s Fraunhoferovým institutem výzkumné centrum vodíkových motorů v Brémách. Jeho cílem je přeměnit dieselové lokomotivy na vodíkový pohon. Město Brémy a Deutsche Bahn podepsaly dohodu se státní podporou ve výši několika set tisíc eur o přeměně údržbářského zařízení Hemelingen na uzel pro udržitelnou železniční technologii.

Výzkumné centrum v Brémách se má stát „majákem pro přestavbu motorů s nízkými emisemi CO2″, uvádí se ve společném prohlášení města a železnice. Na místě má být vybudováno samostatné testovací centrum. Deutsche Bahn na tomto výzkumu spolupracuje s Fraunhoferovým institutem pro výrobní technologie a pokročilé materiály (Fraunhofer Institut für Fertigungstechnik und Angewandte Materialforschung).

Do podzimu má být v údržbářském závodě v Hemelingenu vybudováno testovací centrum. Město a Deutsche Bahn za tímto účelem podepsaly dohodu.

Budoucnost železničních opraven v Brémách-Hemelingenu se řeší léta. Byly zde ohroženy stovky pracovních míst. A nyní je řešení na stole. „Cílem je přestavět motory starých dieselových lokomotiv na vodíkový pohon, aby mohly být používány déle,“ říká členka představenstva DB Daniela Markottenová.

V posledních letech došlo k několika podobným prohlášením o záměru, ale nyní mají následovat konkrétní kroky, zdůraznil starosta Brém Andreas Bovenschulte (SPD). Spolková země Brémy podpořila výzkumné centrum několika sty tisíci eury. Zatím není jasné, kdy přesně první přestavby vznětových motorů začnou.

S rostoucím počtem vlaků, které již jezdí na elektřinu či jiné alternativní pohony, zkoumá nejnovější projekt Deutsche Bahn řešení pro modernizaci s cílem prodloužit životnost stávajících železničních flotil. Cílem společnosti je snížit emise CO₂ při zachování provozní efektivity. Plán rozvoje závodu bude zahrnovat integraci vodíkového paliva, 3D tisk pro udržitelnou výrobu a rozvoj pracovních sil.

„Díky této iniciativě nemusíme předčasně odsouvat funkční vlaky a lokomotivy na vedlejší kolej,“ dodala Markottenová.

Deutsche Bahn a město Brémy spolupracují od roku 2018 a zaměřují se na projekty udržitelné železniční infrastruktury, včetně nové překládkové haly a renovace myčky motorů.

Zatímco předchozí plány na změnu využití zařízení pro údržbu v Hemelingenu zůstávaly v raných diskusích, nové vodíkové testovací centrum představuje první konkrétní krok k inovacím v oblasti nízkouhlíkové železnice v Brémách.

Výstavba výzkumného centra vodíkových motorů má začít ještě letos, přičemž dokončena by měla být na podzim. První přestavby vodíkových motorů se očekávají po počátečních výzkumných zkouškách.

Nebolo by efektívnejšie prestavať tie dizláky na pohon snami o vodíkovej budúcnosti?

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/evropska-kom ... -pravidel/

Evropská komise to s regulací zeleného vodíku přepískla. Asociace volá po uvolnění pravidel

Vodík je podle některých odborníků palivem budoucnosti, jiní jsou skeptičtí.

Využití vodíku jako paliva se opozdí vinou přehnané regulace ze strany Evropské unie. Ta svými náročnými požadavky zastavila či opozdila řadu projektů na využití vodíku v energetice, průmyslu a dopravě. Hlavně země s horšími podmínkami pro využití sluneční a větrné energie, jako je Česká republika, tak mají zkrátka smůlu. K takovým závěrům dospěla analýza, kterou si nechala zpracovat Česká vodíková technologická platforma (HYTEP).

Evropská unie tím sama podkopává vlastní ambiciózní cíle představené v roce 2020. Podle nich měly být do roku 2030 v Evropě instalovány elektrolyzéry o celkovém výkonu asi 40 GW, vedle toho měly země EU dovážet vodík z elektrolyzérů o výkonu dalších 40 GW v nečlenských zemích. Podle strategie se mělo od roku 2030 vyrábět zhruba 10 milionů tun obnovitelného vodíku ročně, a to při ceně od 2,5 do 5,5 eura za kilogram.

Reálná cena je pětkrát vyšší

Jenže takový odhad je evidentně v hrubém nesouladu s realitou. Evropská komise předpokládala ve Vodíkové strategii investiční náklady na pořízení elektrolyzéru okolo 600 eur za kW instalovaného výkonu. Reálná cena elektrolyzérů, včetně souvisejících systémů, je však pětkrát vyšší, přesahuje 3000 eur za kW. Při využití kapacity 4800 hodin v roce pak například v Nizozemsku vychází cena vyprodukovaného zeleného vodíku na 13 eur za kilogram. Odhad pro Česko udává dokonce 15 eur/kg.

Aby těch problémů nebylo málo, tak Evropská komise předloni přišla s další regulací, která výrobu zeleného vodíku dále zkomplikovala a prodražila. Tedy přesněji řečeno, už se tu nemluví o „zeleném“ vodíku, ale o obnovitelném vodíku nebiologického původu (Renewable fuel of non-biological origin, zkratka RFNBO). Ten správný vodík z pohledu EU musí splnit hned čtyři přísné podmínky:

Adicionalitu – obnovitelný zdroj dodávající elektřinu nesmí být spuštěn dříve než 36 měsíců před spuštěním elektrolyzéru; Evropská komise umožnila výjimku z tohoto pravidla pro elektrolyzéry spuštěné do provozu do roku 2028
Časovou korelaci – elektrolyzér musí do roku 2030 párovat vyrobenou elektřinu a spotřebovanou elektřinu v rámci daného měsíce, od roku 2030 v rámci dané hodiny
Geografickou korelaci – elektrolyzér a obnovitelné zdroje energie se musí nacházet ve stejné nabídkové zóně; tato podmínka výrazně omezuje možnost využít pro výrobu obnovitelného vodíku elektřinu ze sousedních zemí
Výrobce obnovitelného vodíku musí rovněž musí hlídat celkovou emisní stopu, která nesmí překročit limit 3,38 kilogramu CO2 na 1 kilogram vodíku

Podle HYTEP by cílem evropských pravidel pro výrobu obnovitelného vodíku mělo být usnadnění jeho budoucího využití, nikoliv zkomplikování. „Konkrétní pravidla pro obnovitelný vodík byla dojednána v roce 2023, ta pro nízkouhlíkový vodík budou definována letos. Faktem však je, že před dvěma lety byla schválená pravidla pro výrobu obnovitelného vodíku nastavena příliš striktně a očekávala masové nasazení vodíkových technologií již v současnosti. To se ovšem neděje, a lze to očekávat až v příští dekádě,“ upozorňuje Veronika Vohlídková, členka představenstva a výkonná ředitelka platformy HYTEP.
Firmy volají po rozvolnění regulace

Co s tím? Platforma HYTEP navrhuje šest změn pravidel, která zaručí legislativní jistotu a zároveň pomohou zmírnit striktní evropskou regulaci. Mezi ně patří posunutí nástupu pravidla adicionality až na období po roce 2030, posunutí hodinové korelace za rok 2035 nebo možnost vyrábět obnovitelný vodík z elektřiny ze sítě kdykoliv, kdy cena elektřiny klesne na denním trhu pod úroveň 20 eur za MWh. Tím by elektrolyzéry mohly přispět ke stabilizaci trhu s elektřinou.

RFNBO vodík tedy bude náročné v českých podmínkách vyrobit. Navzdory tomu jej podle cílů Evropské unie máme v roce 2030 vyrobit 47 500 tun. V tomto množství je zahrnuto 15 tisíc tun zeleného vodíku v dopravě, 27 tisíc tun v průmyslu a 5500 tun pro výrobu ekologického leteckého paliva, jak Ekonomický deník upozornil loni v květnu.
Náročnost splnění tohoto cíle lze popsat na konkrétním projektu, který teď připravuje skupina Orlen Unipetrol. K výrobě 913 tun zeleného vodíku je zapotřebí pořízení elektrolyzérů o výkonu 30 megawattů (MW) a výstavba fotovoltaické elektrárny o výkonu 54 MW. Kvůli tomu, že nová unijní pravidla znemožňují dokupování elektřiny ze sítě, klesne využití elektrolyzérů a výroba vodíku se tím výrazně sníží a prodraží.