Švýcarsko - Švýcarská konfederace

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240822/switz ... 69903.html
Švajčiarska strana UDC obviňuje vládu z podkopávania neutrality krajiny

MOSKVA (Sputnik) - Najväčšia strana vo švajčiarskom parlamente, Demokratická únia stredu (UDC), obvinila prezidentku Violu Amherdovú a vládu z podkopávania neutrality Švajčiarska tým, že sa usiluje o pripojenie k projektu vojenskej mobility EÚ.
Švajčiarska vláda v stredu oznámila, že má v úmysle pripojiť sa k projektu EÚ Vojenská mobilita, ktorého cieľom je uľahčiť pohyb vojsk a vojenského vybavenia po európskom území.
„UDC rozhodne nesúhlasí s účasťou Švajčiarska na vojenskom pakte EÚ PESCO [Stála štruktúrovaná spolupráca]. Spolková rada sa tak ľahkovážne vzdáva neutrality a suverenity našej krajiny. Účasťou na vojenskom pakte EÚ Spolková rada z hrubej nedbanlivosti ohrozuje aj bezpečnosť švajčiarskeho obyvateľstva. UDC požaduje, aby Spolková rada túto otázku bezpodmienečne predložila parlamentu,“ uviedla strana v stredajšom vyhlásení.
UDC tiež obvinila Európsku úniu, že na Ukrajine, v Gruzínsku a Moldavsku vedie expanzívnu politiku.
„Ciele Švajčiarska ako neutrálneho a suverénneho štátu sa vôbec nezhodujú s cieľmi EÚ. Najmä preto, že EÚ sa považuje za geopolitického hráča a voči Ukrajine, Gruzínsku a Moldavskej republike vedie očividnú expanzívnu politiku,“ dodala strana.
Švajčiarsko nie je členom Európskej únie ani NATO. Správa o zahraničnej politike švajčiarskeho ministerstva zahraničných vecí za rok 2022 však oznámila zámer krajiny posilniť bezpečnostnú spoluprácu s alianciou. V roku 2024 sa má švajčiarska armáda zúčastniť na 20 vojenských cvičeniach mimo územia krajiny a na štyroch cvičeniach na jej území, pričom na všetkých sa zúčastnia štáty NATO.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240830/swiss ... 61277.html
Švajčiarsky parlament zamietol návrh na zákaz účasti armády krajiny na cvičeniach NATO

MOSKVA (Sputnik) - Členovia Výboru pre bezpečnostnú politiku (CPS-E) malej komory švajčiarskeho parlamentu v piatok jednomyseľne zamietli návrh na zákaz účasti armády krajiny na cvičeniach NATO v oblasti kolektívnej obrany.

„Výbor Rady kantónov [Senátu] pre bezpečnostnú politiku (CPS-E) jednomyseľne a s jedným zdržaním sa hlasovania odporúča svojej rade zamietnuť návrh Národnej rady, ktorá chce dať pokyn Federálnej rade upraviť príslušný právny rámec tak, aby boli zakázané spoločné obranné cvičenia s NATO simulujúce kolektívnu obranu v súlade s článkom 5 Severoatlantickej zmluvy,“ uvádza sa v dokumente.

Senátori sa domnievajú, že takýto návrh je v rozpore so záujmami švajčiarskej bezpečnostnej politiky, keďže účasť na obranných cvičeniach s NATO „nie je zameraná na účasť Švajčiarska v prípade kolektívnej obrany, ale na posilnenie obranyschopnosti armády“.

Takáto spolupráca nie je v rozpore s neutralitou krajiny a mala by sa dokonca rozšíriť, uviedli zákonodarcovia.

Další střípek z důkazů, že Švýcarsko již není neutrální zemí jak na to dříve upozornil Putin.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240903/switz ... 00133.html
Švajčiarsko po 33-ročnej prestávke opäť otvára veľvyslanectvo v irackom Bagdade

MOSKVA (Sputnik) - Švajčiarsko znovu otvorilo veľvyslanectvo v irackom hlavnom meste Bagdad po tom, ako bolo v roku 1991 zatvorené v dôsledku vojny v Perzskom zálive, uviedlo v utorok federálne ministerstvo zahraničných vecí.
„Od dnešného dňa má Švajčiarsko opäť diplomatickú prítomnosť v Iraku. Predchádzajúce veľvyslanectvo bolo zatvorené v roku 1991 v dôsledku vojny v Perzskom zálive. Cieľom spolkovej rady je posilniť bilaterálne vzťahy s Irakom a prehĺbiť spoluprácu v hospodárskych, bezpečnostných a migračných otázkach,“ uvádza sa vo vyhlásení.
Švajčiarska vláda už dlho uznáva význam Iraku v regióne, uviedlo ministerstvo. Opätovné otvorenie diplomatickej misie je súčasťou stratégie európskej krajiny na roky 2021 - 2024 pre Blízky východ a severnú Afriku prijatej v roku 2020.
Od roku 2012 je za vzťahy s Irakom zodpovedné švajčiarske veľvyslanectvo v jordánskom hlavnom meste Ammán.

Translated with DeepL.com (free version)

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240918/switz ... 91488.html
Švajčiarsko sa vzdalo neutrality, keď Senát odmietol zákaz pripojiť sa k cvičeniam NATO

MOSKVA (Sputnik) - Švajčiarska Rada štátov, horná komora parlamentu, v stredu oznámila, že hlasovala proti zákazu účasti svojich ozbrojených síl na spoločných cvičeniach NATO.
„Účasť Švajčiarska na spoločných obranných cvičeniach s NATO sa nesmie zakázať. Rada štátov v stredu zamietla návrh Národnej rady v tomto zmysle 29 hlasmi proti 12 a po živej diskusii,“ uviedla horná komora vo vyhlásení.
Švajčiarski senátori sa domnievajú, že v prípade útoku na krajinu zanikne jej neutrálny štatút, preto musí byť švajčiarska armáda pripravená na obranu.
Švajčiarsko nie je členom EÚ ani NATO, ale Bern sa od 24. februára 2022 pripojil k takmer všetkým európskym sankciám proti Rusku. V roku 2024 sa švajčiarska armáda zúčastní na 20 cvičeniach mimo svojho územia a na štyroch cvičeniach na svojom území, pričom na všetkých sa zúčastnia krajiny NATO.

Translated with DeepL.com (free version)

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20241028/switz ... 08668.html
Spolupráca Švajčiarska s NATO rastie, spoločné letecké cvičenia s USA vyvolávajú otázky o neutralite

MOSKVA (Sputnik) - Švajčiarsko tento týždeň organizuje spoločné cvičenia vzdušných síl so Spojenými štátmi bez ohľadu na vojenskú neutralitu zakotvenú v jeho ústave, oznámila v pondelok Švajčiarska federálna rada.
„Švajčiarske vzdušné sily a vzdušné sily USA v Európe organizujú od 28. do 30. októbra 2024 cvičenia vo švajčiarskom vzdušnom priestore v súlade so spoločným výcvikovým modulom. Cieľom týchto cvičení je zvýšiť obranyschopnosť švajčiarskej armády prostredníctvom medzinárodnej spolupráce,“ uvádza sa vo vyhlásení.
Cvičenia majú podporiť výmenu skúseností a preveriť pripravenosť na spoločnú protivzdušnú obranu, uviedla švajčiarska vláda.
Napriek svojej samozvanej vojenskej neutralite sa Švajčiarsko v roku 2024 zapojí do 24 vojenských cvičení za účasti krajín NATO vrátane štyroch na svojom území. Od začiatku ukrajinskej krízy vo februári 2022 si Švajčiarsko vyslúžilo kritiku Ruska za to, že sa zapája do väčšiny akcií EÚ a NATO nepriateľských voči Moskve napriek tomu, že nie je členom ani jednej z nich.

Translated with DeepL.com (free version)

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/the-wa ... retiu-risu
The Wall Street Journal: Švajčiarska banka Credit Suisse zatajila údaje o nacistických účtoch a svoje väzby na Hitlerovu Tretiu ríšu

Desiatky ľudí a subjektov spojených s Treťou ríšou mali väzby na švajčiarsku banku, uviedol vo svojom článku americký denník The Wall Street Journal (WSJ).

Jedna z najväčších švajčiarskych bánk Credit Suisse zatajila pred vyšetrovateľmi kľúčové informácie o svojich väzbách na Tretiu ríšu, uviedol to vo svojom článku americký denník The Wall Street Journal s odvolaním sa na prebiehajúce vyšetrovanie rozpočtového výboru amerického Senátu.

Predchádzajúce vyšetrovania švajčiarskych bánk Credit Suisse a UBS v 90. rokoch 20. storočia neodhalili celý rozsah spolupráce bánk s nacistami, uviedol denník vo svojom článku zverejnenom 4. januára 2025.

Podľa tohto média vyšetrovanie amerického Senátu objavilo v archívoch Credit Suisse archív klientskych spisov označených ako „americká čierna listina“, čo je označenie pre tých, ktorí financujú alebo obchodujú s nacistami alebo ich partnermi z Osi.

Denník WSJ uviedol, že videl list, ktorý koncom decembra poslal Senátu USA vedúci vyšetrovania Neil Barofsky, partner právnickej firmy Jenner & Block a bývalý americký prokurátor.

V dokumente Barofsky odhalil, že „vyšetrovanie identifikovalo desiatky fyzických a právnických osôb spojených s nacistickými zverstvami, ktorých vzťahy s Credit Suisse neboli predtým identifikované, alebo boli čiastočne identifikované, ale úplná povaha zapojenia banky nebola doteraz verejne oznámená“.

Okrem iného sonda odhalila predtým neznámy účet kontrolovaný dôstojníkmi SS (elitná nacistická polovojenská jednotka) a švajčiarskym sprostredkovateľom. Podniky, ktoré ho využívali, podporovali hospodársku politiku Tretej ríše vrátane zabavovania podnikov židovským majiteľom a profitovania z nútených prác v koncentračných táboroch, uvádza sa v správe.

Barofsky uviedol, že existujú náznaky, že Credit Suisse počas vyšetrovaní v predchádzajúcich rokoch zakrývala svoje väzby na nacistov tým, že sa nie vždy podelila o to, čo vedela. Všeobecný prístup banky bol taký, že poskytla len požadované informácie a neponúkla ďalšie poznatky, vysvetlil.

Barofského tím pokračuje vo vyšetrovaní; jeho záverečná správa by mala byť vydaná začiatkom roka 2026, uviedol WSJ.

Predchádzajúce audity, ktoré sa uskutočnili pred tromi desaťročiami, sa skončili tým, že obe banky vyplatili 1,25 miliardy dolárov ako odškodnenie obetiam holokaustu, ktoré prišli o svoje švajčiarske účty alebo boli počas druhej svetovej vojny využívané ako otrocké pracovné sily.

V roku 2023 UBS kúpila Credit Suisse s cieľom zabrániť jej krachu.

O nacistických väzbách amerických a britských bánk a spoločností sa stále veľmi cudne mlčí.

Když na druhé straně Atlantiku totéž pokusil v r. 1945 vyšetřit prezident Roosevelt (+63) prezidentskou komisí, tak bleskem zemřel a členové komise byli prvými obětmi McCarthizmu se zákazem práce ve státní a obecní službě - takže nic nového pod sluncem. US kapitál ovládal 40% říšského průmyslu a nějakou cestou musel dostávat svůj vydělaný "vejděleček" z Říše.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HbcfR/zpravy-sv ... -ekonomiku
Švýcaři v referendu řekli NE ústavnímu zakotvení zelené odpovědné ekonomiky

Švýcaři v neděli v referendu výraznou většinou zamítli ekologickou iniciativu požadující ústavní zakotvení ekologicky odpovědného hospodářství. Informovala o tom agentura DPA, podle níž účast v referendu činila 38 procent.

Ve 26 kantonech hlasovalo proti návrhu stranické mládežnické organizace Mladí Zelení podle konečného výsledku 69,8 procenta voličů. Cílem iniciativy bylo uzákonění toho, že do deseti let by švýcarská ekonomika mohla spotřebovávat jen tolik zdrojů a uvolňovat jen tolik škodlivých látek, kolik může podle ní příroda nahradit a vstřebat.

"Toto ne rozhodně není ne ochraně životního prostředí," přispěchal s vysvětlením na tiskové konferenci spolkový radní (ministr) odpovědný za životní prostředí Albert Rösti.

Politolog Urs Bieri švýcarské rozhlasové a televizní společnosti SRF řekl, že lidé patrně měli obavy ze škod, které by iniciativa mohla napáchat na hospodářství a jejich vlastním blahobytu.

The polls have closed in Switzerland. Swiss voters are set to overwhelmingly reject an initiative to revamp the country’s economy and bring it into line with “planetary boundaries”. Stay tuned for results later today. #CHvote https://t.co/avXo0uvcGR pic.twitter.com/HTGdE3sLwt
— swissinfo.ch (@swissinfo_en) February 9, 2025

Také švýcarská vláda iniciativu s oficiálním názvem „Za odpovědné hospodářství v planetárních mezích“ odmítala. Varovala před velkými náklady pro firmy i před omezením spotřeby.

Švýcaři "nechtějí drasticky přizpůsobovat svůj životní styl péči o planetu", komentuje deník TagesAnzeiger s tím, že "to je pochopitelné" . "Iniciativa požadovala ochranu životního prostředí silou," soudí německy psaný deník a zdůrazňuje, že pokud by byla schválena, Švýcarsko by muselo do deseti let snížit svou spotřebu, což by "vyžadovalo výrazné škrty v ekonomice."

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/H7qgM/zpravy-sv ... gitalizace
Švýcarsko se přiblížilo zakotvení plateb v hotovosti do ústavy

Švýcarští zákonodárci ve středu hlasovali ve prospěch zakotvení hotovosti do ústavy země. Tento krok přichází v době, kdy mobilní a bezhotovostní platby dominují trhu. Poslanci dolní komory parlamentu výrazně odmítli vládní protinávrh k referendu, které prosazuje libertariánské hnutí, píše sever France24. Podobný návrh nyní prochází legislativním procesem i v Česku, nedávno ho posvětil po dlouhé pauze v jednání senátní ústavně-právní výbor.

Švýcarské hnutí svobody (Swiss Liberty Movement) minulý měsíc předložilo více než 100 000 podpisů potřebných k vyvolání celonárodního referenda. Návrh s názvem „Ano pro svobodnou a nezávislou švýcarskou měnu v bankovkách a mincích (Hotovost je svoboda)“ by do ústavy přidal ustanovení, které zajistí, že švýcarský frank v podobě bankovek a mincí zůstane v oběhu.

Přestože vláda iniciativu nepodporuje, její vlastní protinávrh uznává „zásadní význam hotovosti pro ekonomiku a společnost.“ Hlasování v dolní komoře parlamentu znamená, že nyní se návrhem bude zabývat horní komora. Podle nejnovějšího průzkumu Swiss Payment Monitor se ve Švýcarsku v hotovosti uskutečňuje přibližně čtvrtina všech plateb. Průzkum ukázal, že v říjnu a listopadu minulého roku se poprvé nejčastěji platilo mobilními zařízeními, které získaly podíl 30,7 %. Následovaly debetní karty s 24,4 % a hotovost s 24,2 %.

Navzdory rostoucímu podílu mobilních a bezhotovostních plateb nový prezident Švýcarské národní banky Martin Schlegel v říjnu oznámil plány na novou sérii bankovek švýcarského franku. Zdůraznil, že hotovost zůstane „široce používaným platebním prostředkem i v budoucnu“, a poukázal na její výhody, včetně spolehlivosti při výpadcích elektřiny a technických problémech.
Podobná snaha v Česku

Rozhodnutí ve Švýcarsku uvítali i někteří čeští politici. Člen ústavně-právního výboru Senátu Zdeněk Hraba (za ODS) krok označil za skvělou zprávu. Patří totiž k předkladatelům podobného návrhu v Česku. Ten se v širším pojetí týká i práva na osvobození od povinného využívání digitálních prostředků.

Návrh v únoru získal posvěcení od ústavně-právního výboru v Senátu. Budí však naopak skepsi některých odborníků. Ti nerozporují nutně samotnou myšlenku, ovšem považují za zbytečné kvůli ní zasahovat do Listiny základních práv a svobod. Podle nich je totiž možné podmínky pro „nedigitální“ život zajistit i jinými, jednoduššími způsoby.

„Řešení nemusí být právní, má být zpravidla až to poslední,“ uvedl například profesor ústavního práva Jan Kysela z Karlovy univerzity na únorové diskusi v Senátu. Podle něj se mohou tvůrci digitálních reforem pohybovat v jiném vesmíru a ani je nenapadne, že někdo žije ve starém analogovém světě. Datové schránky a elektronické doklady stát zřizuje i těm, kteří je nechtějí, podotkl Kysela. Za podstatné ale pokládá ujasnit si před navrhováním regulací, co se vlastně chce a co přesně vadí, tedy zda vadí datové schránky, nebo to, v jaké míře se užívají nebo mají užívat.

Ústavní zakotvení práva na platbu v hotovosti nepokládá Kysela za nezbytnou. Podobně ústavní právník Karel Klíma z Metropolitní univerzity Praha míní, že je možné zajistit exekutivní cestou, aby komunikace s úřední mocí byla možná i nedigitálně. Jindřiška Syllová z Parlamentního institutu jako příklad uvedla Dánsko, kde právo na off-line nemají v ústavě, ale vtělený jako princip do jednotlivých zákonů.

Právo na hotovost má být zakotveno jako součást širšího práva být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků. Nikdo by podle návrhu nesměl být nucen vykonávat svá práva a povinnosti prostřednictvím elektronických sítí a úložišť nebo jiným podobným způsobem. Lidé by měli mít podle předlohy možnost hradit své peněžité závazky a také dostávat výplatu v platných bankovkách a mincích.

Data dlouhodobě ukazují odklon od placení hotovostí, Češi v tom patří dokonce k evropským premiantům, ačkoliv využívání táhnou především větší města. Stejně tak například čísla ukazují i na růst využívání digitálních služeb státu. Podporovatelé práva na život „offline“ ale argumentují mimo jiné i tím, že dochází k digitálnímu vyloučení či komplikacím v životě nemalé části populace, která zkrátka moderní technologie nevyužívá či k nim nemá přístup. Právo platit v hotovosti loni v červnu uzákonilo například Slovensko. V Evropské unii se řeší právo na odpojení, které má chránit zaměstnance v jejich pracovním volnu a dát jim možnost odpojit se od telefonu nebo počítače. O lepší ochranu práv před nucenou digitalizací usilují také spotřebitelské organizace a další nevládní organizace, které se zabývají ochranou lidských práv nebo digitálním vyloučením.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/62968

Švýcarsko a Trumpova cla

Donald Trump uvalil 31% clo na švýcarské zboží. Naproti tomu švýcarská vláda rozhodla, že protiopatření nepodnikne.

I neutrální Švýcarsko se dostalo do tabulky, kterou americký prezident představil minulý týden během netrpělivě očekávaného projevu v Růžové zahradě Bílého domu. Mottem jeho projevu bylo „Make America Wealthy Again“ a různým obchodním partnerům přiřkl různé výše cel, kdy dovoz z Evropské unie bude podléhat 20% přirážce, na dovoz z Číny se bude vztahovat 34% clo a 10% bude „minimální sazba“ pro ostatní země. Švýcarska se týká 31procentní přirážka. Švýcarská vláda zasedla, aby projednala protipatření, ale nakonec se rozhodla proti nim. Spolková rada se totiž obává, že protiopatření ze strany Švýcarska by byla spojena s náklady pro švýcarskou ekonomiku. Zdražil by zejména dovoz z USA.

Na uvedení cel již reagují některé švýcarské společnosti. Ty byly dlouho v napětí, kdy mnoho šéfů společností na mediálních konferencích konaných v posledních týdnech uvedlo, že v jejich firmách panuje nejistota a že s obavami čtou titulky o nově uvalených nebo hrozících clech. „Neexistuje prakticky žádná jistota plánování,“ řekl Jahangir Doongaji, šéf výrobce stavebních strojů Hilti. Hned po oznámení výše cel se se svými plány svěřila Weleda, společnost, která vyrábí přírodní kosmetiku, homeopatika a antroposofické léky. „Pracovali jsme na tom několik týdnů,“ uvedla generální ředitelka Tina Muller ke clům. Společnost se sídlem v Arlesheimu, která v roce 2024 dosáhla obratu 456 milionů EUR, podle šéfky zvažuje výrobu ve Spojených státech, aby unikla zvýšeným clům na evropské produkty. Rozhodnutí Weledy je teprve první vlaštovkou, jistě nepůjde o jedinou značku, která přesídlí do USA. Co budou tato cla znamenat pro globální ekonomiku, se však teprve uvidí.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HfnSy/zpravy-sv ... li-o-clech
V Ženevě jednají zástupci USA a Číny o obchodní válce

V Ženevě se dnes sešli zástupci USA a Číny k jednání o vzájemných obchodních sporech, píší agentury. Diskuse se účastní americký ministr financí Scott Bessent, obchodní zmocněnec Jamieson Greer a čínský vicepremiér Čche Li-feng. Schůzka je prvním setkáním představitelů obou zemí poté, co americký prezident Donald Trump vyvolal obchodní válku zavedením vysokých cel, které v případě čínského zboží výrazně přesahují 100 procent. Čína reagovala uvalením vlastních vysokých cel.

Schůzka začala dnes ráno, potvrdili agentuře AP američtí i čínští diplomaté. Přesné místo setkání nebylo oficiálně známé. Svědci ale kolem poledne viděli obě delegace opouštět sídlo švýcarského velvyslance při OSN na předměstí Ženevy Cologny, podle informovaných zdrojů AP na předem plánovaný oběd. Po něm se obě strany vrátily k rozhovorům, informovaly agentury AP a Reuters po 14:00 SELČ.

...

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/63739

Švýcarsko zakazuje dovoz hliníku z Ruska a Běloruska

Švýcarsko přijalo za své další sankce EU proti Rusku. Tentokrát tamní vláda zakázala prodej a dovoz ruského hliníku v surovém stavu.

Švýcarská vláda oznámila další kroky v souladu s evropskými sankcemi proti Rusku, které mají za cíl zamezit obcházení restrikcí a omezit tok strategických surovin a technologií do Ruské federace. V souladu s 16. balíčkem sankcí přijatým Evropskou unií na počátku roku 2025 Švýcarsko opět potvrdilo soulad s pravidly, která určila EU. „Cílem je uplatnit jednotné sankce, aby se zabránilo jejich obcházení vůči Rusku,“ uvedla švýcarská vláda. Sankce se zaměřují na citlivé komodity a technologie, které mohou být zneužity pro vojenské nebo strategické účely. Kromě rozšířeného zákazu dovozu ruského hliníku byly nově zakázány i dovozy běloruského hliníku, kdy Bělorusko je bráno jako země, která je v posledních letech častým prostředníkem ruského exportu. Švýcarská politika vůči Rusku tak prochází zásadní transformací: od tradiční opatrnosti a důrazu na neutralitu k aktivnímu zapojení do systému mezinárodních sankcí.

Hliník přitom představuje pro evropský průmysl klíčovou surovinu. Je nezbytný nejen pro automobilový a letecký průmysl, ale také pro stavebnictví, elektrotechniku a výrobu obalových materiálů. Díky své nízké hmotnosti, pevnosti a odolnosti proti korozi je nenahraditelný v konstrukcích s vysokými nároky na energetickou účinnost a odolnost. Hliník také hraje důležitou roli v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zejména ve výrobě solárních panelů a větrných turbín. Sankce proti ruskému hliníku tak mají nejen politický rozměr, ale i reálný dopad na evropské dodavatelské řetězce a ceny surovin na trzích. Prezident Švýcarské hliníkové asociace Marcel Menet při oznámení nového balíčku sankcí připomněl, že podobná opatření byla zavedena již na začátku války před třemi lety. Nicméně podle jeho slov se ruský materiál stále dostává na evropské trhy, často přes třetí země, například Turecko či státy Kavkazu. Vedle omezení dovozu hliníku a zákazu obchodování s běloruskými subjekty se švýcarské sankce rozšířily i na další klíčové oblasti – například vývoz chromových rud, které mají strategický význam pro zbrojní průmysl, nebo sofistikovaný software pro průzkum ložisek ropy a plynu.

Koniec švajčiarskej neutrality de jure i de facto...

[Skeptik]

Evropský jednotný trh
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Evropsk ... %C3%BD_trh

Jednotný trh zahrnuje 27 členských států EU a několik dalších zemí má k němu přístup do určité míry. Čtyři další země, které jsou zároveň také členové Evropského sdružení volného obchodu, mají téměř kompletní přístup: Island, Lichtenštejnsko a Norsko skrze Evropský hospodářský prostor a Švýcarsko skrze svoje bilaterální smlouvy s EU.

Chce-li tedy Švýcarsko zůstat členem Evropského jednotného trhu, a to chce, tak mu nic jiného, než akceptovat protiruské sankce nezbývá.

[Alchymista]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ili-777786
„974 %.“ Profesor odhalil šokující čísla. Migranti a násilí

Frank Urbaniok, soudní psychiatr, profesor v Kostnici a Curychu a dlouholetý vedoucí lékař ve švýcarském kantonu Curych, obviňuje politiky, že zlehčují násilí páchané migranty. Politici a kriminologové podle něj systematicky bagatelizují násilí páchané cizinci a to již celá léta. Na světlo vytáhl hrozivá čísla.

Profesor Frank Urbaniok řekl listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), že politici dlouhodobě zlehčují násilí páchané migranty. Urbaniok tvrdí, že politici v této souvislosti zneužívají různé dezinformace, proti nimž sami často brojí.Věří, že jsou na morálně správné straně a nechtějí poskytovat argumenty pravicovým extremistům. To ale problémy neodstraňuje, právě naopak,“ řekl forenzní vědec deníku FAZ.

Zprávu převzal také nejčtenější německý deník Bild.

Ve své nové knize „Stinné stránky migrace“ odhaluje data ze statistik policejní kriminality z roku 2023. Migranti jsou podle těchto dat masivně nadreprezentováni zejména u závažných trestných činů, jako jsou loupeže, napadení nebo sexuální trestné činy.

„Afghánští podezřelí jsou například nadreprezentováni o 974 procent u sexuálních trestných činů a o 723 procent u těžkého napadení. Syřané jsou nadreprezentováni o 667 procent u těžkého napadení a o 517 procent u sexuálních trestných činů,“ lze se dočíst v profesorově knize. Ještě pozoruhodnější prý je, že Alžířané jsou nadměrně zastoupeni v případech těžkého napadení, a to 3 443 procent, na což profesor též upozorňuje ve své knize.

Důvod je podle profesora nasnadě.

„Použití násilí je v těchto zemích společensky legitimizováno mnohem výrazněji než v jiných zemích,“ naznačil Urbaniok.

Na Amazonu se o knize Schattenseiten der Migration: Zahlen, Fakten, Lösungen lze dočíst, že jde o „analýzu neúspěšné migrační politiky od jednoho z nejrenomovanějších forenzních psychiatrů v německy mluvícím světě. Frank Urbaniok, který se během desetiletí své práce intenzivně zabýval tisíci násilných a sexuálních činů delikventů a teď poprvé představil drastický rozsah kriminality páchané migranty v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Ukazuje také, jak jsou tyto skutečnosti ve veřejné debatě zakrývány“.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HMxHD/zpravy-sv ... centni-clo
„Horší než Zelenskyj v Bílém domě.“ Za „katastrofální“ jednání prezidentky schytalo Švýcarsko od Trumpa 39% clo

Švýcarské prezidentce Karin Keller-Sutterové se čtvrteční obchodní telefonát s americkým protějškem Donaldem Trumpem hrubě nepovedl. Dle insiderů její moralizující a agresivní ton na Trumpa zrovna pozitivně nezapůsobil. Naopak se v reakci na to americký prezident rozhodl Švýcarsko obdařit „racionálně nepochopitelným“ 39% clem, píše švýcarský magazín Weltwoche. Nyní tak Švýcarsko následkem svých chyb přemýšlí, co dále, ve hře je i jednání o obchodu se zlatem. Trumpovo opatření způsobilo i pokles akcií velkých švýcarských firem, zasaženy byly významněji například luxusní hodinářské společnosti Swatch Group a Richemont.

Podle deníku Financial Times bylo Švýcarsko připraveno souhlasit s 10% americkým clem výměnou za záměr investovat v USA 150 miliard dolarů. Keller-Sutterová v červenci prohlásila, že našla „přístup k Trumpovi“. Ale skutečný rozsah problémů ukázal 31. července. Pozdě večer měla švýcarská prezidentka „katastrofální“ telefonát s Trumpem. Americký prezident hovořil pouze o jedné věci, obchodním deficitu s konfederací ve výši 39 miliard dolarů ročně a Keller-Sutterová na to neměla co říct. „Konverzace nebyla dobrá, Trump od první minuty jasně prohlásil, že 10 % nestačí. Soustředil se jen na to, že Švýcarsko krade peníze USA.

I podle Weltwoche a švýcarského deníku Tages Anzeiger byl prezident Trump během telefonátu se švýcarskou prezidentkou ve špatné náladě, mluvil pouze o obchodním deficitu ve výši 39 miliard dolarů a požadoval, aby Švýcarsko platilo více. Kromě ekonomického dopadu je tu i ponižující důsledek zařazení Švýcarska do stejné kategorie jako Sýrie, Srbsko nebo Laos.

Podle anonymních zdrojů z okolí amerického prezidenta mělo být na vině právě především jednání prezidentky Keller-Sutterové, píše Weltwoche. Na Trumpa prý udělala „agresivní“ dojem, mluvila poučujícím a moralizujícím tónem. „To se Trumpovi nelíbí a vyvolává to v něm odmítavý postoj,“ řekl jeden z insiderů. „Každý, kdo Trumpa zná, ví, že k jednání s ním nelze nasadit výstřední ženu.“ Někteří lidé bezprostředně napojení na Bílý dům dokonce pro švýcarský magazín uvedli, že „tento telefonát byl horší než setkání se Zelenským v Bílém domě.“ Narážejí tím na vyhrocené setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Donaldem Trumpem na konci února.

Trumpovo „racionálně nepochopitelné clo“ ve výši 39 procent bylo výhradně reakcí na chování Keller-Sutterové, uvádí dále magazín s odvoláním na zdroje. „Bylo to osobní. Nemá to nic společného se zemí (Švýcarskem). Jde o to, jak se vypořádala se situací, jak se snažila Trumpa zatlačit do defenzivy,“ řekl zdroj obeznámený s telefonátem. „Výsledkem byla osobní facka pro spolkovou prezidentku.“

Samotná prezidentka Keller Sutterová na síti X ve čtvtek pouze uvedla, že „v tomto rozhovoru nebylo možné dosáhnout dohody ohledně společného prohlášení, o kterém jednala Švýcarsko a USA“.

Keller-Sutterová však zjevně není jediná, kdo nese vinu za fiasko, píše dále magazín. Švýcaři podle Američanů udělali dvě chyby. První souvisí s dohodou, která byla na stole Donalda Trumpa už od 4. července. „Spolková rada měla jednat rychleji. Uzavřeli před čtyřmi, pěti týdny dohodu a nechali ji ležet ladem, aniž by ji dále sledovali,“ uvedla americká strana. Dvakrát byla ohlášena schůze kabinetu, na které měla být údajně dohoda schválena, dvakrát Švýcarsko připravovalo tiskovou konferenci, na které měla být oznámena. Ale dvakrát se nic nestalo, uvádí k tomu podrobněji Tages Anzeiger (TA).

Zadruhé podle Američanů nelze uzavřít dohodu „pět minut před dvanáctou“, aniž by byl připraven plán B. Když Trump po telefonu vytáhl trumf v podobě deficitu, Keller-Sutterová zjevně nedokázala reagovat. „Švýcarsko mělo mít v rukávu několik trumfů, aby mohlo s Trumpem uzavřít dohodu,“ uvádějí.

Před podáním dohody se ve Spolkové radě při vypracovávání mandátu k jednání hovořilo mimo jiné o clech ve výši 10 procent a investicích švýcarských firem v USA v rozsahu až 200 miliard franků, píše TA. Nyní před Švýcarskem stojí otázka, co dále. Rahul Sahgal ze Švýcarsko-americké obchodní komory pro TA řekl, že považuje za rozumné rozšířit mandát k jednání. To znamená podle něj zahrnout i vojenskou spolupráci a hovořit o obchodu se zlatem, který je zodpovědný za velkou část zmíněného 39miliardového deficitu obchodní bilance, ale Švýcarsku vlastně moc nepřináší.

Jednání švýcarské prezidentky a následné vyhlášení 39% cla samozřejmě mělo v pondělí vliv i na akciové trhy. Švýcarský tržní index, hlavní akciový index země, klesl na začátku obchodování až o 1,9 %, během dne se ovšem postupně zotavuje. Významnější pokles zaznamenaly švýcarské luxusní hodinářské společnosti Swatch Group a Richemont. Swatch zaznamenal během dne pokles až o 5 %, Richemont ztrácel až 3,4. Část ztrát později společnosti korigovaly, uvádi web Kurzy.cz.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HJ2S7/zpravy-sv ... i-prazdnou
Švýcarská prezidentka letěla do USA žehlit a zachránit export před cly. Vrátila se bez jednání s prázdnou

Švýcarská prezidentka Karin Keller-Sutterová se vrátila z Washingtonu zpět do vlasti s neúspěchem. Jejím cílem bylo odvrátit zavedení vysokých amerických cel na švýcarské zboží, konkrétně 39 procent, které minulý týden oznámil prezident Donald Trump poté, co měla "katastrofální" telefonický rozhovor s Trumpem, psali jsme o tom zde. Přestože se snažila jednat s nejvyššími představiteli Spojených států, nedostala se ani k prezidentovi, ani k hlavním vyjednavačům v oblasti obchodu. Spolu s ministrem hospodářství Guyem Parmelinem se setkala pouze s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Dohodu se však uzavřít nepodařilo a Bern stojí před velkým problémem.

Nová cla na vybrané švýcarské produkty začala platit ve čtvrtek od 6 hodin ráno, a to i přes diplomatické snahy obou konfederálních představitelů, kteří se včera ještě snažili situaci řešit přímo ve Washingtonu. Cílem dvoudenní cesty bylo podle deníku Die Welt zabránit zavedení těchto sankčních cel v poslední chvíli. Keller-Sutterová a Parmelin byli při jednáních doprovázeni zástupci švýcarského průmyslu a obchodu. Prezidentka označila jednání za „velmi přátelskou a otevřenou výměnu názorů“, informoval server Die Weltwoche, což ale vyvolalo v médiích údiv. Více informací zveřejněno nebylo. „Byla to náročná cesta bez konkrétního výsledku,“ dodala nakonec prezidentka podle zdrojů blízkých delegaci.

Ve čtvrtek ráno tedy nová cla vstoupila v platnost a podle švýcarského průmyslu se naplnil nejhorší možný scénář. Průmyslový svaz Swissmem označil situaci za „horrorszenario“. Na síti X uvedl: „Zůstane-li tato hrozivá celní zátěž zachována, je exportní obchod švýcarského technologického průmyslu do USA fakticky mrtvý – zejména s ohledem na výrazně nižší cla pro konkurenci z EU a Japonska.“

Také hospodářská asociace Economiesuisse volá po rychlém řešení. „Co nejrychlejší dohoda o snížení cel je naprosto nezbytná,“ uvedla. Zároveň požaduje opatření na podporu konkurenceschopnosti švýcarské ekonomiky. Spojené státy jsou pro Švýcarsko klíčovým exportním trhem, především pro hodinky, stroje a čokoládu, které nyní zdraží natolik, že mohou ztratit výhodu na trhu.

Podle informací agentury Reuters se ale jednání mezi oběma státy nezastavila. „Americká vláda nezavřela dveře k řešení,“ uvedl nejmenovaný švýcarský insider. „Očekávám, že nakonec dohoda uzavřena bude. Ale je příliš brzy říci, kdy bude tento celní konflikt vyřešen,“ dodal.

Švýcarská vláda svolala na čtvrtek mimořádné zasedání, kde bude hledat další postup. Mezitím podobným americkým clům čelí i další partneři, včetně Evropské unie. Pro většinu evropských produktů, včetně automobilů, nyní platí clo 15 procent – tedy méně, než bylo původně ohlášeno, ale stále více než dosavadní sazby. Japonsko a Jižní Korea dosáhly s Trumpovou administrativou individuálních dohod. Země bez podobné smlouvy čelí clům až do výše 41 procent.

[Alchymista]

https://www.pokec24.cz/blog/peter-haens ... svycarsko/
Peter Haenseler: Budíček pro Švýcarsko
Peter Haenseler

Nekompetentní vedení, podlézání zemím, které se chovají k Švýcarsku neloajálně. Země, která stanovila standardy, upadá do stockholmského syndromu a ztrácí pevnou půdu pod nohama. Řešení: Návrat ke starým hodnotám.

Úvod
USA uvalily na Švýcarsko 39% clo. Před Trumpem bylo mimochodem 0%. Švýcarsko má jednu z nejdražších infrastruktur na světě. Vše musí být na špičkové úrovni. To však vyžaduje, aby země a její vláda byly na špičkové úrovni i v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a politické asertivity. Pokud Švýcarsko dokáže najít energii a odvahu vystoupit ze své komfortní zóny a získat podporu obyvatelstva, problém lze vyřešit – jinak to nepůjde.

...

[skflanker_]

Švajčiarsky výrobca lietadiel Pilatus v piatok 08.08.2025 oznámil, že dočasne pozastavil dodávky svojich biznis jetov PC-12 a PC-24 do Spojených štátov s odôvodnením, že vysoké nové americké clá stavajú spoločnosť do „významnej konkurenčnej nevýhody“

Zdroj https://t.me/casusbellilive/223025 z 09.08.2025
Originál https://www.welt.de/wirtschaft/article6 ... hteil.html
Pilatus PC-12 https://www.pilatus-aircraft.com/de/pc-12
Pilatus PC-24 https://www.pilatus-aircraft.com/de/pc-24

[skflanker_]

Švajčiarsko chce dokončiť nákup amerických stíhačiek napriek nákladom

Švajčiarsko sa v stredu 13.08.2025 zaviazalo, že bude napriek rastúcim nákladom pokračovať v snahách o dokončenie nákupu stíhačiek F-35A od Spojených štátov.
Spojené štáty tlačia na Švajčiarsko, aby znášalo dodatočné náklady na výrobu stíhačiek vo výške 807 miliónov až 1,6 miliardy $ v rámci kontraktu za vyše 7 miliárd dolárov. Švajčiari majú záujem o stanovenie pevnej ceny, no švajčiarska vláda uviedla, že USA „nie sú pripravené ustúpiť zo svojho stanoviska“ ani po intenzívnych diskusiách. Podľa vlády bude konečná cena obstarávania závisieť od faktorov, ako sú napríklad inflácia v USA, ceny komodít a clá.
Vláda naďalej podporuje obstarávanie stíhačiek F-35A, zdôraznila s tým, že tieto stroje majú „významnú technologickú výhodu oproti iným lietadlám“. Požiadala preto ministerstvo obrany, aby preskúmalo všetky dostupné možnosti a do novembra o tom predložilo správu.
Vláda prostredníctvom referenda v 09/2020 schválila vojenské výdavky vo výške 7,4 miliardy $ na novú flotilu. Stíhačky F-35A, ktoré používajú americké vzdušné sily a niekoľko európskych krajín, Švajčiarsko uprednostnilo pred konkurenciou od spoločností Airbus, Boeing a Dassault. Prvé dodávky sú naplánované na rok 2027.

Zdroj https://www.teraz.sk/zahranicie/svajcia ... lanok.html z 13.08.2025
Nie "chce" ale musí.

[Gamajun]

Hlavní švýcarská banka UBS se chystá odejít do USA. @banksta

https://t.me/banksta/78221