Právě Credit Suisse byla horkým problémem evropského bankovního systému v minulém týdnu, jelikož ta se potýkala vlivem skandálů a manažerských chyb se ztrátou důvěry akcionářů a svých klientů a začalo se o ní hovořit jako o hlavní hrozbě pro finanční systém. Jelikož bance nepomohla ani nedávná půjčka ve výši až 50 miliard švýcarských franků od Švýcarské národní banky, rozhodla se v neděli Švýcarská národní banka podporou až 100 miliard švýcarských franků a švýcarská vláda zárukou na převzetí ztrát až do výše 9 miliard švýcarských franků z určitých aktiv nad předem stanovenou hranici pomoci převzetí Credit Suisse tamní největší bankou UBS.
Ani to však aktuální nedůvěru v bankovní systém neodstartovalo. Trhy zažívaly turbulentní období již v předminulém týdnu, které způsobily problémy části bank ve Spojených státech, jež byly největším bankovním kolapsem od pádu Lehman Brothers v roce 2008. Problémy do Evropy tehdy přelil zejména pád Sillicon Valley Bank (SVB), půjčující peníze převážně začínajícím technologickým společnostem, a poté i americké Signature Bank.
Problémy největší německé banky s aktivy ve výši přibližně 1,4 bilionu dolarů, jež spravuje aktiva v hodnotě 880 miliard dolarů, mnohé v posledních dnech nemálo zaskočily. „Co to sakra je? Náklady na pojištění proti selhání Deutsche Bank prudce rostou, zatímco cena akcií klesá,“ komentoval situaci redaktor deníku Die Welt Holger Zschaepitz s tím, že napětí v bankovním systému přetrvává kvůli rostoucím úrokovým sazbám v Americe.
WTF? Costs of insuring against Deutsche Bank default (CDS prices) jump in violent move while share price plunge as stress in banking system keeps rising following Fed rate hike. pic.twitter.com/yt56WL1df9
— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) March 23, 2023
Zschaepitz také dnes ráno označil právě německé banky za „největší poražené“ v Evropě a poukázal na to, že se většina evropských bank dnes propadla do červených čísel.
Good Morning from #Germany, where banks are among the big losers in Europe. Since the outbreak of the banking crisis in early March, both Commerzbank and Deutsche Bank have lost more than average w/ -21% and -19.8%. pic.twitter.com/wxLH0usuoN
— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) March 24, 2023
Propad akcií Deutsche Bank však po poledni ještě zrychlil.
Deutsche Bank shares slump 15% in resurgence of European bank worries. Latest bout of stress comes days after Credit Suisse rescue. pic.twitter.com/fIxalQzE7H
— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) March 24, 2023
Zschaepitz varuje, že se nyní do Evropy „vrací bankovní zkáza“, což má vliv na další růst pojištění dluhopisů Deutsche Bank proti riziku nesplacení. „Trhy oceňují 31% pravděpodobnost selhání u dílčích dluhopisů Deutsche Bank a 16% pravděpodobnost u prioritních dluhopisů Deutsche Bank,“ komentoval novinář růst swapů úvěrového selhání, který může Deutsche Bank ještě značně zatopit i v příštích dnech.
OUCH! Deutsche Bank's credit default swaps, which represent insurance of its bondholders against a potential default, spike as banking doom is back in Europe. Markets price 31% default probability for DB sub-bonds and 16% for senior DB paper. pic.twitter.com/APrSRh9yVb
— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) March 24, 2023
Agentura Bloomberg však přinesla uklidnění německého kancléře Olafa Scholze, jenž míní, že k obavám o Deutsche Bank není důvod. „Deutsche Bank zásadně modernizovala a reorganizovala svůj obchodní model a je velmi ziskovou bankou,“ řekl Scholz. Dle něj se tak prý „není třeba ničeho obávat“.
Bankovní dohled v Evropě je podle Scholze „robustní a stabilní“. „Již mnoho let přijímáme velmi správná rozhodnutí, pokud jde o stabilitu našich bank v Evropě,“ pronesl. Co se týče jasnosti pravidel, je dle něj EU a eurozóna v tomto „poměrně daleko ve vedení“.
Zakladatel služby Megaupload Kim Dotcom je pak dosti odlišného názoru. „Deutsche Bank ist kaputt,“ sdílel ve svém varování s tím, aby si lidé „rychle vybrali peníze“.
Kód: Vybrat vše
Deutsche Bank ist kaputt. Schnell euer Geld abheben.
— Kim Dotcom (@KimDotcom) March 24, 2023
Americký investor Kyle Bass pak míní, že nastává „evropská chvíle“ slavného ekonoma Miltona Friedmana a naznačil, že je Deutsche Bank pro světový bankovní systém natolik důležitá, že si instituce nemohou dovolit ji nechat padnout.
Upozornil, že tři největší německé banky mají masivní podíl bankovních aktiv eurozóny a americká centrální banka půjčila 60 miliard dolarů „neohlášenému zahraničnímu státu“, kterým může být právě Německo.
„Deutsche Bank je příliš velká na to, aby zkrachovala, A možná i příliš velká na to, aby byla zachráněna. Co může udělat ECB? Má stejné zdroje a moc jako FED? Nemá. Po globální bankovní krizi se většina evropských bank nikdy nerekapitalizovala, protože v Evropě dodnes existují národní identity. Žádná centralizovaná moc, žádná centralizovaná daňová autorita, a proto nejde o ‚skutečnou‘ unii. Mohli bychom být svědky začátku konce Evropské měnové unie,“ varoval Bass.
Europe’s Milton Friedman moment is now upon us. Deutsche Bank’s price to insure against default is skyrocketing today. DB is one of the world’s 30 most systemically important banks (G-SIFIs). Here’s the problem for the Euro itself: Germany’s three largest banks ALREADY HAVE 97%… pic.twitter.com/kQdOyOVuEd
— ????Kyle Bass???? (@Jkylebass) March 24, 2023
Čekají nás „zombie banky“ a vleklá inflace?
Současná situace pak opět nadnesla otázku, zdali budou centrální bankéři nadále ochotni bojovat s inflací utahováním měnové politiky, anebo raději – v zájmu záchrany akciových trhů, bankovního sektoru a velkých konglomerátů – na delší období utlumí boj s inflací a drobné střadatele „hodí přes palubu“.
Ekonom Lukáš Kovanda pak poznamenává, že podle znalců branže mají být za dnešním výrazným propadem akcií Deutsche Bank zejména hedgeové fondy, které „vsázejí proti ‚slabým kusům‘“.
„I pokud Deutsche Bank tento útok ustojí, což se ukáže až v příštím týdnu, je zjevné, že centrální banky na Západě čelí stále palčivějšímu dilematu. Buď budou dál bojovat s inflací, zvyšovat úroky a sledovat, jak odpadají ‚slabé kusy‘. Nebo nechají banky přežít, leckdy ovšem v zombie-podobě, přičemž jejich přežití zaplatí veřejnost skrze vleklejší citelnou inflaci a razantnější propad životní úrovně,“ zdůrazňuje ekonom.
Podle znalců branže jsou za dnešním výrazným propadem akcií Deutsche Bank zejména hedgeové fondy, které vsázejí proti "slabým kusům".
I pokud Deutsche Bank tento útok ustojí, což se ukáže až v příštím týdnu, je zjevné, že centrální banky na Západě čelí stále palčivějšímu… pic.twitter.com/WklmFH9Wtw
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) March 24, 2023
Americká centrální banka v tomto týdnu dala dle očekávání najevo, že hodlá ve zvyšování úrokových sazeb – byť opatrnějším tempem – pokračovat a zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,75 procenta až 5 procent.
Nutno podotknout, že pomalejší růst úrokových sazeb nastává ve chvíli, kdy se úrokové sazby značně přibližují tamní inflaci, která se v únoru pohybovala na hodnotě 6 procent. Rozdíl mezi americkou inflací a úrokovými sazbami tak již činí pouhé procento, přesto americká centrální banka hodlá úrokové sazby navyšovat, jelikož ve svém prohlášení řekla, že inflace „zůstává zvýšená“ a stále není zažehnáno riziko dalšího růstu cen.
Dvoutýdenní repo sazba České národní banky (2T repo sazba) se mezitím už několik měsíců drží na 7 procentech a v únoru vzrostla cenová hladina meziročně o 16,7 procenta, rozdíl mezi výší hlavní úrokové sazby ČNB a inflací je tak aktuálně v Česku téměř 10 procent. Evropská centrální banka pak v únoru zvýšila svoji úrokovou sazbu pro hlavní refinanční operace na 3 procenta, zatímco se inflace v lednu v eurozóně podle odhadu Eurostatu dostala na 8,5 procenta, přetrvávají však stále velké nerovnoměrnosti inflačních tlaků mezi jednotlivými státy eurozóny.
Americké velké banky se mohou v případě potřeby spolehnout na záchranu
Centrální banka USA zmínila, že považuje tamní bankovní systém za „zdravý a odolný“. Kvůli nedávným problémům amerických bank však zároveň hodlá uvažovat nad možností zpřísnit podmínky pro poskytování úvěrů domácnostem a podnikům.
Americká ministryně financí Janet Yellenová ve čtvrtek podle agentury Reuters zopakovala, že je připravena přijmout další opatření, aby zajistila, že bankovní vklady Američanů zůstanou v bezpečí i v situaci, kdy v bankovním systému dochází k otřesům, což může znamenat, že by USA i nadále mohly pokračovat v ochránění jakkoli velkých vkladů v komerčních bankách i přesto, že by například kvůli manažerským chybám kolabovaly. „Nástroje bychom mohli znovu použít pro instituci jakékoli velikosti, pokud bychom usoudili, že její selhání by představovalo systémové riziko,“ uvedla Yellenová, čímž de facto avizovala, že by federální regulátoři mohli v budoucnu převzít jakoukoli velkou americkou komerční banku, která se ocitne v potížích.