Letecké bomby

[kenavf]

Kedysi taká aktuálna Neutrónová bomba. Ako je to teraz s ňou, zrušili ju vtedy úplne?

[Aaron Goldstein]

SSSR jí prý nikdy nezačala vyrábět pro nasazení a USA prý všechny rozebrala, poslední v roce 2003... Francie provedla zkoušky, ale prý je nevyráběla a nemá je... O Číně se jen spekulovalo a vlastně se spekuluje dodnes, protože žádný důkaz není...

A na to PRÝ bych kladl obzvláště velký význam...

Na druhou stranu N-bomba měla být hlavním prostředkem pro zastavení útočící tankové vlny... Dnes už je jinde jak strategie, tak doktríny a navíc jsou dnes sofistikovanější protitankové prostředky...

[Alchymista]

S neutronovou bombou je jeden problém - ako by mala fungovať? Čím by sa mala významne líšiť od termojadrových zbraní malého a veľmi malého výkonu? Teda - aké reakcie by mali pri výbuchu prebiehať, aby bol výťažok neutronov nápadne vyšší, ako pri klasických fúznych palivách? Každopádne - nikde nie je presnejšie špecifikované (aspoň som doteraz nenašiel), akým spôsobom má byť dosiahnutý výrazne vyšší výťažok neutronov.
Jedinou, ako tak schodnou cestou je asi použitie trítiového fúzneho paliva teda "tritidu lítia" miesto štandardného "deuteridu lítia". Lenže trícium (3T alebo 3H) je nestabilné, rozpadá sa beta rozpadom s polčasom 12,3 roku na 3He - a celkom čertovsky pri tom hreje. Takže funkčná životnosť fúznej náplne je menej ako 6 rokov... A výťažok neutronov je len o pád desiatok percent vyšší...
To by liezlo do peňazí ešte výrazne viac, ako je u jadrových zbraní zvykom - tie sú veľmi "drahá sranda" aj bez toho - gram plutonia mal v 80. rokoch hodnotu cca 4000$ len vo výrobných nákladoch - dnes asi tak o rád viac. Cena tritia je údajne okolo 30 000$ za gram

[mzprx]

Tym, ze neutrony niesu odtienene vonkajsim plastom z olova, alebo uranu, ako u konvencnych designov. Ale ze ten plast je z niklu, alebo chromu (ak si dobre spominam, niekde sa spominalo aj berylium) a to umozni neutronom uniknut.
https://military-history.fandom.com/wiki/Neutron_bomb

[k42]

Berylium těžko - to je skoro dokonalý neutronový reflektor - v JZ se používá, aby neutrony "neunikaly z reakce".

Tritium se v neutronkách zmíněným způsobem (místo lithium 6 deuteridu lithium 6 tritid) nepoužívá, to by nikdo nezaplatil ani nedokázal ve větším množství vyrobit... Jsou to normální "čisté" JZ se zvýšeným neutronovým účinkem - obvykle označované jako ER - Enhanced Radiation. Prakticky je tedy neutronový účinek "normální", tj. jedná se o JZ s minimální štěpnou částí, kde je také nulová třetí štěpná fáze, není tam žádný U238 pro finální štěpení rychlými neutrony. Maximalizována je naopak fůzní reakce.

Celkově to tedy byl spíše PR "hype" amíckého typu než co jiného, protože nejde o principiálně odlišnou JZ... V zásadě tedy jde o termojadernou JZ s minimalizovanou atomovou štěpnou částí, a nulovou třetí štěpnou částí...

[k42]

:sipka: Amíci tu svoji "neutronovou" bombu udělali, když už uměli dokonale simulovat celou fyziku bomby na počítačích, a díky tomu maximálně minimalizovat štěpnou atomovou "roznětku" (nakopávanou na větší výkon tritiem), a vše optimalizovat aby s co nejmenším štěpným výkonem a minimem plutonia/U235 (nebo jiných exotických transuranů třeba California) - s maximálním implozním stlačením chemickou trhavinou - dokázali "zapálit" fůzi. Tím poměrově vyšla bomba co "nejčistčí" - maximum energie bylo celkově z fůze. Tak dosáhli toho, že výsledkem byl minimální spad a bordel... A že štěpná část zničila jen bezprostřední okolí, a větší účinek celkově měly rychlé neutrony z fůze.

Jenže... ten design byl super vyspělý, takže vše tam bylo na hraně. Super hyper chemické trhaviny, které se po několika letech musí měnit, protože se rozkládají. Tritium musí být vždy co "nejčerstvější", protože je to spočítané na knap... Takže celkově, rádi se toho zbavili, protože to žralo prachy za údržbu jako žádná bomba předtím...

[k42]

:sipka: A ještě jedna "maličkost", že pro reklamou uváděný "protitankový" účinek na sovětské tankové hordy, to nebylo zdaleka tak sluníčkové - protože Sovětčíci velice rychle šoupli do svých tanků polyethylénovou (nebo z čeho to teda bylo) vrstvu, která zároveň dělala protistřepinovou, a ta velice významně snížila průnik rychlých neutronů do tanku. Spolu s operačními opatřeními - třeba prosté rozestupy, aby tanků nebylo na jednom místě hafo - tak onen úžasný "neutronový" účinek N-bomby na tankové svazy byl skoro k ničemu, jen v říši PR, reklamy a pohádek.

[mzprx]

To berylium tam najskor bolo prave ako reflektor, aby sa dala urobit co najmensia fuzna "rozbuska".

[Alchymista]

Ad berýlium - čo urobí berýlium v intenzívnom neutronovom toku okolo fúznej nálože? nedojde k triešteniu?

Plášť z olova, plášť z uránu - ťažké nepochopenie funkcií.
Vonkajší plášť nálože z uránu je len u trojfázových náloží. Ale trojfázový dizajn sa dnes už prakticky nepoužíva, je neefektívny, hmotnosť rastie rýchlejšie ako výkon, a spôsobuje zbytočne silné zamorenie štiepnymi produktami.
Urán sa ale musí použiť na nádobu s fúznym palivom - a plutonium na centrálny trn v nádobe. Ich ohrev a odparenie roentgenovým žiarením vedie k stlačeniu a ohrevu fúzneho paliva.

Treba si uvedomiť jednu vec - v momente, keď sa vonkajší plášť nálože rozpadne/odparí, všetky dôležité procesy v náloži už skončili.

[mzprx]

Funkcia plasta z uranu 238 je asi kazdemu znama z konstrukcie najznamejsej A-Bomby.
"Cár bomba bola viacstupňová vodíková bomba typu Teller-Ulam. Pôvodne bola koncipovaná ako trojstupňová, ale neskôr sa z dôvodu obmedzenia rádioaktívneho spadu odstránil tretí stupeň zo štiepneho materiálu (238U) a nahradil sa oloveným plášťom."
"Časť bomby, zodpovedná za rádioaktívny spad (štiepna časť), predstavovala len 3 % celej bomby, zvyšok energie bol vytvorený syntéznou reakciou s pomerne malým rádioaktívnym spadom. Preto je táto bomba považovaná paradoxne za „najčistejšiu“ dosiaľ odpálenú termonukleárnu nálož, v pomere k jej výbušnému výkonu."
https://sk.wikipedia.org/wiki/C%C3%A1r_bomba

[Alchymista]

si pozri historiu, kto článok napísal

[k42]

Třífázový design dle Ulam-Tellera se používá u větších náloží stále, hmotnostně/výkonově v tom není problém, spíše jde o to, že dnes už se nestaví multi-megatunové nálože s velkým spadem a stoletým zamořením oblasti, vše se posunulo k co "nejčistčím" návrhům - protože nikdo nechce chcípat na spad a zamoření, které se dříve či později široce rozšíří. Takže čím modernější design, tím menší jsou štěpné části a tím menší to generuje dlouhodobý radioaktivní bordel.

Jinak ohledně té N-bomby... Díky totální simulaci na počítačích do úrovně kvantové fyziky a počítání každé částice - dnes je možné jadernou zbraň nesmírně optimalizovat, nejen co do nízkého množství Pu239/U235, ale celkově. Takže místo klasického kulovitého implozního návrhu jsou používány různé podivné geometrie, lineární imploze, imploze s jednobodovým roznětem, ... s využitím všech možných "impulsových triků", jako všelijaké "kompresory gradace", létající pláty, šokové kaskády...

Ani Ulam-Teller design s primárem a sekundárem už není přesně takový: moderní miniaturizované termojaderné zbraně mohou mít některé prvky primáru a sekundáru sloučené - a mohou se více podobat Sacharovově "Slojce" než Ulam-Tellerovu schematu, jsou prostě "něco mezi".

A to vůbec pomíjím nové technologie a triky, jako mohou být nějaké lavinové generátory - třeba na kvantových principech, jako třeba nějaké krystalové materiály, nabité vysokoenergetickým zářením, které jsou schopny lavinovitě uvolnit energii v krystalových vazbách, celou najednou, podobně jako materiály uvolní laserový záblesk. Výzkum je prostě o 60+ let dále než v 60. letech minulého století... kdy v oboru JZ "už nebylo co nového vymyslet"...

Ale o tom se nemá cenu bavit, protože kdybychom něco věděli, nesměli bychom... a když nic nevíme, není o čem.

[skflanker_]

Od bývalého pilota "Fighterbomber" k FAB-500 M-62 / ФАБ-500 М-62
Najvšestrannejšou a najlacnejšou muníciou v letectve sú už 100 rokov trhavé vysokovýbušné bomby. Ide v podstate o stovky kg výbušnín naliatych do liatinového puzdra. Bez akýchkoľvek prísad a "ochucovadiel" (ароматизаторов). A najuniverzálnejšou z trhavých vysokovýbušných bômb je 500kg bomba. Samozrejme, za 100 rokov prešli bomby mnohými zmenami, stali sa dokonalejšími, lietajú ďalej, presnejšie, vybuchujú silnejšie, ničia a zabíjajú oveľa lepšie ako ich pradedovia. Vzhľadom na jednoduchosť konštrukcie sú takmer bezchybné, jediná vec, ktorá môže zlyhať, je zapaľovač, ktorý má množstvo nastavení, oneskorenie a ďalšie veci. Keďže neexistujú žiadne zložité riadiace a navádzacie systémy, do rovnakého objemu sa dá vtesnať viac výbušnín ako do riadených bômb a bômb s najrôznejšími zmrdskými funkciami, ako sú padáky a riadiace plochy. A každý kg výbušnín navyše je dobrý. Vzhľadom na veľkú hmotnosť nemá na 500 veľký vplyv vietor. To znamená, že letí presnejšie ako 250 alebo 100. Pri lete v komfortných výškach sa ich presnosť vyrovná presnosti akejkoľvek riadenej bomby, hoci s 5000 priamymi zásahmi pri práci s jednou bombou nie sú nezvyčajné. 500 si vezme takmer každý cieľ: tanky, pechotu, lodičky, bunkre, panelové a tehlové budovy, železničné stanice a uzly, letiská, zákopy atď., atď. Áno, takmer všetko okrem nejakých zasraných podzemných veliteľských stanovíšť alebo tamojšieho krížnika. Ak je cieľ veľký, napr. dielňa / hala, musíte samozrejme zhodiť viac bômb, ale na tank alebo zátarasu stačí aj jedna bomba. Samozrejme, ak s ňou dokážete trafiť.
V Sýrii boli teroristi ISIS bombardovaný pomaly, na 1 cieľ zriedkavo dopadla viac ako 1 bomba a mohli vykonať toľko náletov, koľko chceli. Niekedy 4, inokedy 8, pozerajúc sa na cieľ cez optiku "Platana" (optoelektronický zameriavací systém Su-34), vyhodnocujúc výsledok a robiac úpravy pre ďalší nálet. Teraz (na UA) je všetko poctivé. Jedným náletom zhodíte na cieľ všetko, čo máte, salvou alebo sériou zhadzovania a okamžite sa valíte preč (silná PVO).
Taktiež sa tieto bomby výborne hodia aj na mínovanie. "Zlý" zbrojár nastaví rôzne časy aktivácie na špeciálnom detonátore / zapaľovači a o niekoľko dní bomby, ktoré boli použité napríklad na nepriateľskom letisku alebo železničnej stanici, veselo vybuchnú s nastavenou nepredvídateľnou periodicitou / frekvenciou. Je to sakra problém ich zneškodniť, sú zaryté niekoľko metrov v zemi a nastavené na "nevyťahovanie". Choď kopať, kamarát pyrotechnik.
A áno, rádius zabitia u 500 je 2x väčší ako u svätej ODAB rovnakého kalibru. Navyše pre FAB je oveľa viac typov cieľov ktoré zničí / vyradí, ako u ODAB. Preto sa najčastejšie používajú na lietadlách.
Zdroj https://vk.com/wall-182816816_84836 z 13.09.2022

[honzajan]

:sipka:
Ve skriptech jsme měli psáno , že pětistovka dělá kráter o obsahu 70 kubíků ve středně hlinitopísčité půdě . Takže skoro všude . A růčo bych to házet nechtěl , to vychází na šest celkem přeložených tater

[Skeptik]

Bóže, to je zas debata nad jednou fotkou

Klasická FAB-500 M-62 (bojová část TGAF-5M)

ke které připojili modul, který ji změní na klouzavou bombu s omezenou možností řiditelnosti - spíše korekce letu.

Proč klouzavou? ... No protože má evidentně skládací křídla.

Proč s možností korekce letu? ... No, podívejte se na způsob instalace výškového kormidla toho modulu. Vede do kruhové díry = výškovka je plovoucí = umožňuje minimálně řízení vzdálenosti dokluzu. Spíše však plovoucí výškovka umožňuje, rozdílnou výchylkou pravé a levé strany, i omezené směrové řízení ... což je důležité například k eliminaci snosu větrem.

Jak se to tedy nejspíš používá?
Určí se cíl.
Vypočte se místo odhozu a výška odhozu.
Nosič se určenou rychlostí a v dané výšce vydá k místu odhozu a provede odhoz.
Puma klouže k cíli a inerciální navigační systém modulu hlídá směr letu a jeho délku.
Nad cílem přejde puma do střemhlavého letu (alá V1) a dopadne na cíl ... dle mne tak s přesností do 10-ti metrů.

A nebo ještě jednodušeji. V modulu je přijímač GNSS a vše probíhá automaticky.

Ke stejnému závěru došel i autor níže uvedeného videa, který to doplnil o informaci, že vývojem takovéhoto modulu se zabývá firma Burevesnik, a to nejméně od roku 2003.
Takže ani novinka ano senzace.
A pokud je skutečně FAB-500 s tímto modulem schopna z výšky 500 metrů doklouzat až 15 km ... co víc si posádka bombardéru může přát?

Debatu o tom, že má křídla dole a ne nahoře, a že se tedy po odhozu otočí "na záda" raději nekomentuji.
To může napsat jen někdo bez základních znalostí aerodynamiky.

Mimochodem, kolik letadel dolnoplošníků znáte ???
A opravdu se všichni po vzletu přetáčejí "na záda" ???

[skflanker_]

↑ k videu doplním čo tam citoval ale neukázal = návrh firmy Bazalt:
Približne pred 15 rokmi vyvinulo Štátne výskumné a výrobné združenie "Bazalt" (Базальт) plánovací a korekčný modul MPK (МПК = модуль планирования и коррекции) pre voľne padajúce letecké bomby a RBK (kontajnerové bomby), ktorého použitie by výrazne zvýšilo účinnosť tohto typu zbrane. Bola navrhnutá pre všetky doteraz vyrábané letecké bomby, ako aj pre tie, ktoré sa majú vyrábať v ruských zariadeniach (predovšetkým pre systém ABSP (АБСП)). Podstatou programu bolo vyrobiť veľmi lacné zariadenie, ktoré by sa v závislosti od taktickej situácie mohlo pripojiť k voľne padajúcej bombe priamo na letisku. MPK by umožňovala použitie voľne padajúcich bômb bez toho, aby sa dostali do zóny PVO nepriateľa. Výrobok však nebol uvedený do výroby.

Bazalt1.jpg (43.32 KiB) Zobrazeno 5290 x

Zdroj foto 1-2 https://vk.com/wall-173678697_305283?reply=305314 z 04.01.2023
Zdroj foto 3 https://vk.com/wall-123538639_3333153?r ... ad=3333155 z 05.01.2023
Musíme si počkať na viac foto a detailov = mňa zaujíma "programovanie" cieľa (na zemi dopredu alebo za letu operatívne).

[mzprx]

Skeptik: Ze by bolo pricinou ine rozlozenie hmotnosti? To na tom zavesniku nieje balon...
Pozicia s 95% hmotnosti nad nosnou plochou je nestabilna, kazda mala nesumernost, alebo poryv vetra by viedla k prevrateniu.
Na balancovanie by mohli sluzit tie delene vyskovky, ale to je zavisle od rychlosti a nevidim tam nic, co by ju meralo.

[majod]

Ze to poleti ako hornoplosnik je takmer iste z profilu toho kridla,tu sa nebavime ci uz sme videli lietadlo dolnoplosnik ci hornoplosnik,stabilita jednoznacne zohrava zasadnu ulohu.

[mauler]

Skeptik: Ze by bolo pricinou ine rozlozenie hmotnosti? To na tom zavesniku nieje balon...

vidím to podobně,Ta bomba je určitým způsobem vyvážená a díky těm křídlům se mění těžiště a gravitace funguje stejně nezávisle na státu.Dokonce i u výrobku made in USA které se díky změně těžiště přetáčejí po odhození a rozevření křídel - nehrají si na dolnoplošník jestli chtějí klouzavým řízeným letem doletět dál....vyjímka je JDAM která má 4 krátký symetrický stabilizátory který se nerozevírají a jsou umístěný na těžišti bomby.Díky tomu má taky ale podstatně menší dolet jak ty co mají rozevíratelný křídla....

[Alchymista]

TGAF-5M je trhavina, nie bojová časť. (40% TNT, 38-40% hexogen, 17% Al prach ("pyrohliník"), 3-5% flegmatizátor)

Alchy ,otazka na teba ,toto by malo letiet uz odistene,ako sa to bude spravat po zasahu kanonom ak to dokazu resp raketou? resp ucinok povedzme tak 100m nad zemov ?a ked ich odhodi 6 naraz

Letieť to bude pravdepodobne odistené - na fotke to má hlavový zapalovač (typ nepoznám, zjavne niečo novšie - letecký zapalovač sa obvykle odisťuje krátko po odhodení). Bomba má telo hrubé zhruba centimeter, hlava FAB-500-M62 je odliatok z oceloliatiny hrubý 7 až 10cm (vydrží prechod najmenej polmetrom železobetonu, alebo "panelákom až do suterénu"), TGAF-5 je dosť flegmatická trhavina, takže iniciácia výbuchom granátu alebo črepinami je obtiažna - ak vydržia krídla a riadenie, pokračuje na cieľ. Rakety MANPAD sa na to chytať príliš nebudú, je to "studené", a relatívne malé = cieľ menší a odolnejší ako Geraň. Črepiny z tela FAB-500 majú cca 10 gramov, tvar deltoidu a rozmer zhruba ako tri dvojeurovky na sebe - doletia i cez 500 metrov.


Ťažisko leteckej bomby je typicky medzi závesnými okami alebo pod predným okom.