Agentura Bloomberg v neděli informovala, že americká administrativa "učinila konečné rozhodnutí" nepozvat na Summit Amerik zástupce venezuelských, kubánských a nikaragujských úřadů. Obrador již dříve varoval, že na fórum nepojede, pokud nebudou pozvány všechny země regionu. Podobný postoj zaujal i bolivijský prezident Luis Arce, nástupce Evo Moralese, jednoho z vůdců latinskoamerické levice. Argentinský vůdce Alberto Fernández podle médií s účastí váhal i kvůli tomu, že na seznamu pozvaných zemí chyběly Kuba, Nikaragua a Venezuela. Zdá se, že do Los Angeles přece jen přijede, ale ne proto, aby Washingtonu prokázal laskavost.
Jedná se o devátý summit - pod záštitou Organizace amerických států (OAS) se podobné akce konají od roku 1994. OAS zahrnuje 35 zemí ze dvou kontinentů: USA, Kanada, Západní Indie* a především státy Střední a Jižní Ameriky, s výjimkou Kuby (která byla z OAS vyloučena v roce 1962) a Venezuely, která z organizace vystoupila v roce 2017. V minulosti snad pořádání celoamerických setkání bez Havany a Caracasu nevyvolávalo žádné zvláštní námitky ze strany latinskoamerických představitelů. Nyní je situace zjevně jiná.
Je zřejmé, že jak demarše bolivijského vůdce, tak zejména prohlášení nejbližšího jižního souseda, mexického prezidenta, podlomí náladu Washingtonu. Deník Washington Post již v neděli uvedl, že se na summitu neočekávají žádné konflikty. Pravidelný summit Amerik měl demonstrovat závazek Latinské Ameriky vůči Washingtonu. Formálně je na programu summitu diskuse o stavu demokracie a lidských práv v regionu, "zelené energii", otázkách migrace, obnově ekonomik regionu po pandemii atd.
Latinskoameričtí odborníci však pochybují, že komunikace mezi vedoucími představiteli jednotlivých zemí a severoamerickým prezidentem bude přínosná. Summit v Los Angeles problémy regionu nevyřeší, protože Washingtonu chybí systematický přístup ke spolupráci se zeměmi západní polokoule, poznamenal v pondělním rozhovoru pro brazilskou televizi Globo Hussein Calut, analytik Centra pro brazilské mezinárodní vztahy (CEBRI) a vědecký pracovník Harvardovy univerzity.
Je zřejmé, že setkáním vedoucích představitelů Střední a Jižní Ameriky v Kalifornii se Washington snaží dosáhnout dvou zahraničněpolitických cílů. "Summit se bude konat v Los Angeles poprvé od roku 1994. Biden se snaží pozvat co nejvíce latinskoamerických zemí, aby ukázal, že tomuto regionu přikládá velký význam a že nejde jen o Ukrajinu a Asii," řekl VZGLYAD americký politolog Malek Dudakov. Podle deníku The Washington Post je navíc Summit Amerik plánován Washingtonem jako reakce na rostoucí vliv čínské ekonomiky v Latinské Americe. Pokud summit pod vedením Bílého domu nesplní své cíle, může to podle listu znamenat katastrofu pro postavení USA v regionu. Kromě toho, píše list, latinskoameričtí představitelé vidí, že Bidenův rating roste, a to jak ve Spojených státech, tak mimo ně.
Dudakov připouští, že v závislosti na chování USA na summitu, který začíná v pondělí, mohou země v regionu zažít zklamání z výsledku akce. Podle jeho názoru se očekávání latinskoamerických států ohledně zahraniční politiky současné administrativy Bílého domu nenaplnila. "Americký prezident se snaží nějakým způsobem prosadit svou typickou agendu spojenou s demokratizací, podporou demokratických hodnot, bojem proti korupci, zelenou agendou a tak dále. Jinými slovy, vše, co nabízí ostatním zemím," uvedl expert.
"Ale hned je zřejmé, že věci nejdou podle plánu. Summit začíná dnes, ale zatím není jasné, kdo se ho zúčastní. Mexický prezident hrozí, že se jednání nezúčastní. Představitelé Argentiny a Chile poměrně aktivně kritizují Bidena za to, že nepozval Kubu, Venezuelu a Nikaraguu, protože Biden považuje tyto země za nedemokratické," uvedl Dudakov.
"Vztahy s Brazílií jsou komplikované, prezident Jair Bolsonaro vyhrožoval, že nepřijede. Nakonec se ale nechal přesvědčit, že se uskuteční dvoustranné rozhovory s Bidenem," dodal.
"Obecný program, jak je nyní formulován, má vágní charakter "pro všechno dobré, proti všemu špatnému", ale není nijak konkrétní. To samo o sobě ukazuje, že Biden na summitu pravděpodobně nedosáhne žádného průlomu. Budou podepsány pouze některé deklarativní dohody," zdůraznil Dudakov. "Myslím, že téma Ukrajiny nebude v oficiálních dokumentech vůbec zmíněno, protože latinskoamerické země si cení obchodu s Ruskem a spolupráce na pozadí hospodářské krize," dodal.
"Biden by rád obnovil vztahy s Latinskou Amerikou, ale v současné době nemá tomuto regionu co nabídnout a není schopen snížit úroveň spolupráce těchto zemí s Ruskem a Čínou. Proto lze nakonec tuto událost označit spíše za něco formálního," shrnul odborník.
"Program summitu Amerik nebyl plně zveřejněn, ale zdá se, že Spojené státy se budou snažit získat latinskoamerické země na svou stranu v rusko-americkém konfliktu souvisejícím s ukrajinskými událostmi. Pro Bidena by bylo nejdůležitější odepřít Rusku podporu latinskoamerických zemí. Tváří v tvář sankcím ze strany Spojených států a Evropské unie se Moskva bude snažit rozšířit vazby s latinskoamerickými státy: ekonomicky i politicky. Jejich podpora na mezinárodní scéně je pro nás důležitá," řekl Nikolaj Kalašnikov, poradce ředitele Ústavu Latinské Ameriky Ruské akademie věd.
USA však nebudou schopny distancovat Jižní Ameriku od Ruska, protože Biden projevil velmi nekonzistentní zahraničněpolitický postoj. "Washington na jedné straně podniká kroky ke zmírnění sankčního režimu vůči Kubě, na druhé straně dal zelenou jednání s Venezuelou o dodávkách ropy do Evropy. Na druhou stranu USA vylučují tuto zemi z účasti na summitu, který pořádají a hostí. V těchto krocích, stejně jako v mnoha jiných Bidenových krocích, nelze spatřovat žádnou logiku. Je proto nepravděpodobné, že by USA získaly od Latinské Ameriky očekávanou podporu," předpověděl.
"Argentinský prezident by měl jménem Společenství latinskoamerických a karibských zemí (CELAC) přečíst protest proti vyloučení tří států ze summitu. Přestože prezidenti Kuby, Venezuely a Nikaraguy prohlásili, že i kdyby byli pozváni nyní, nejeli by. A jejich postoj je pochopitelný," zdůraznil analytik.
"V červnu se kromě summitu Amerik uskuteční také summit BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika).
Zřejmě budeme svědky, zjednodušeně řečeno, soupeření mezi USA a BRICS o Latinskou Ameriku.
Právě zde bude záležet na tom, jaké dividendy Jižní Amerika ze spolupráce vytěží. Soudě podle květnového setkání ministrů zahraničí zemí BRICS projevuje globální Jih - zejména Argentina - vážný zájem o čínské iniciativy na rozšíření spolupráce, například v souvislosti se vstupem do Nové rozvojové banky BRICS. Uruguay již byla přijata. Rovněž účast ve fondu podmíněných měnových rezerv BRICS, pokud bude reformován, by byla pro Latinskou Ameriku skutečně přínosná," vysvětlil Jaroslav Lisovolik, programový ředitel Valdajského diskusního klubu a člen Ruské rady pro zahraniční věci.
Analytik navíc připomněl, že Biden bude na summitu propagovat ekonomickou iniciativu Build Back Better World (B3W) - "Obnovit lepší svět" - která by se podle Washingtonu měla stát alternativou k čínskému projektu "Jeden pás, jedna cesta". "Tato iniciativa se však zatím v nic smysluplného nepromítla a dříve ohlášený projekt USA na vytvoření zóny volného obchodu na obou amerických kontinentech ztroskotal. Globální Jih se proto stále přiklání k hráčům z BRICS, zejména k Rusku a Číně. Tím spíše, že podle všeho bude současný summit Severní a Jižní Ameriky jen výměnou názorů, ničím víc. A optimálním a nejrealističtějším výsledkem pro celou americkou delegaci by bylo navázání dialogu s Jižní Amerikou," uvedl tazatel.
*Britská Západní Indie byl souhrnný název pro ostrovy v Karibiku, které tvořily součást britského impéria. Kromě západoindických (karibských) ostrovů bývají řazeny do Britské Západní Indie i britské pozice na pobřeží Střední a Jižní Ameriky a Bermudy. V roce 1912 sestávala Britská Západní Indie z 8 částí: Bahamy, Barbados, Britská Guyana, Britský Honduras, Jamajka, Trinidad a Tobago, Britské Závětrné ostrovy a Britské Návětrné ostrovy. Mezi roky 1958 a 1962 existovala tzv. Západoindická federace, která sdružovala většinu ostrovů pod britskou kontrolou. V současnosti je většina ostrovů samostatnými nezávislými státy, některé však nadále zůstávají zámořským územím Spojeného království. (Wikipedie)