Ekologia a životné prostredie

[Kalinac]

:sipka: Jo pan Diesel to zkoušel , moc mu to nešlo , přešel na petrolej

[k42]

Začátkem 70. let měl můj děda na chalupě v Orlických horách, kde nebyla jiná elektrika než turbína na potoce (asi 2 kW max, ale to jen při deštích, jinak to zvládalo nabít vypuštěním akumulačního rybníčku nad barákem akumulátory, že jsme mohli svítit a mít puštěnou malou televizi - rozvod po baráku byl 24V, žárovky a vše ostatní také) krásný velmi letitý "stabilák", původně užívaný k pohonu mlátičky. Nebo cirkulárky. To mělo jeden obří píst, velký setrvačník sloužil zároveň jako řemenice pro pohon dalších připojených strojů přes asi 10 cm široký kožený a velmi dlouhý řemen - 5m daleko byly další mechanismy, v našem případě teda většinou cirkulárka nebo generátor na dobíjení akumulátorů, když bylo sucho a v potoce bylo málo vody. Fungovalo to snad skoro na vše, bylo schopné to jet i na piliny ze dřeva nebo uhelný mour. Většinou se do toho lil mazut. Smrdělo to strašlivě... Bylo to nějak z počátku 20. století...

[Alchymista]

Tak viem o lietadlách na drtené uhlie, ale o nafte/oleji s drteným uhlím som ešte nepočul.

Prach - ani uhoľný, ani drevený - sa nikdy s kvapalinou nemiešal. To je nezmysel - pri zmysluplnom obsahu to netečie.
Prach sa nasával zvírený vo vzduchu.

[k42]

Jistěže ne - kde tam píšu o nějakém míchání, to sis přimyslel. Jak jsem psal - jelo to na piliny nebo uhelný mour. Nebo na mazut. Nebo na vyjetý olej, i z kuchyně na směsi ze smažení.

[jura-p]

To do toho obrovského válce dopravovali násypkou nebo házeli lopatou, když nemíchali? Já to snad přímo vidím.
To už jsem někde četl. Šestitakni motor. Plnění, komprese, zážeh s expanzí, výfuk, čištění a sestavení.
To už se mi víc líbí geniální Cimrmanův třítaktní motor. Ten se mu sice nepovedlo uvést do chodu, ale jeho pokračovatelé, pouhým přidáním čtvrtého taktu...
Ta ekologie je fakt nádherná. Tuhle jsem četl, jak by na rovníku vzrostly výkony panelů, kdyby se zespodu chladily. No a to vedení k nám, je jen technický problém. Jakoby se vedení, měniče vůbec nevyráběly, ty se prostě napojí a je to.

Jestli by nebylo lepší zrušit všechny dotace, nařízené podíly, povolenky snížit o 95%, zakázat obchod s nimi a těch pět procent vrazit do výzkumu. Jestli by ten pokrok nebyl nakonec rychlejší a to lepší by se prosazovalo samo.

[k42]

Ne, ty piliny či mour nebo mazut si to přisálo podtlakem. Jistě by technické údaje a podrobnosti někde na internetu člověk našel. Či se podívat někde v muzeu. Takových motorů kdysi dávno byly plné vesnice. Jak jsem psal, nejčastěji se s tím honila mlátička na obilí. Nebo něco na řezání dřeva. Nebo tím byl poháněný generátor/dynamo na výrobu elektřiny.

[Alchymista]

Alebo aj mlyn...
reagoval som na kenavf na predošlej strane.

[k42]

Aha, tak sorry. Nebo tím honili šrotovník na výrobu šrotu pro dobytek a drůbež, ten jsme dokonce i měli. Ještě z toho mám na zahradě ve skalce ten kulatý "brus" jako dekoraci. Tuhle to nějaký kolem jedoucí řemeslník viděl a chtěl to ode mě vymámit, že mi přinese jiný "kámen", hehehe. Ono by se to asi hodilo, hlavně takhle skoro zadarmo.

[kenavf]

Alebo aj mlyn...
reagoval som na kenavf na predošlej strane.

A ja zase na bacila

No a některé lodě dokonce do dieselu sypou i drcené uhlí.

Pretože neviem ako by do dízlu to uhlie "sypali". Tak som uvažoval že jedine vstrekovali s naftou.
Mal by nám to teda bacil objasniť.

[bacil]

Někde jsem to kdysi čet a při dnešním zmrveném zcenzurovaném vyhledávání prostě nic nejde dohledat. Jediné co jsem našeel, tak turbínu, le vzpomínám si že jsem čet o dieselu.
https://ieeexplore.ieee.org/document/1151513

[modrak]

Tak ono v tých "krásnych" časoch vynálezcov boli rôzne "motory". Najznámejší je žiarový motor - semidiesel, ktorý ide na všetko, čo horí. Zaujímavý bol aj paro- naftový motor, kde na jednu časť valca pôsobila para a druhá časť bola "dieselová". Tiež Stirlingov motor je zaujímaví. Ono vlastne dejiny motor sú o "ekológii". Teda o tom, čím ho poháňať. Prvý piestový motor zostrojili Thajci, vtedy Siamčania. Presný dátum neznámy. Možno už okolo roku 1500 n.l., možno už skôr. Má názov "Thajsky válec". Je ho rozšíreniu však bránil jeden fakt, pohon strelným prachom. Trochu drahé palivo aj dnes. Do Európy ho priniesli Holanďania a v roku 1680 Ch. Huygens zostrojil prvý motor v Európe. Bohužiaľ zase na pušný prach. Toho sa chytil ale D. Papin (ten s hrncom), ktorý zostrojil stroj na paru. Ten bol ďalej zdokonaľovaný cez Newcomena, Watta a ďalších. Pušný prach je zabudnutý, víťazi para. Parný stroj však potrebuje uhlie. Ideálne koks. Pri výrobe koksu vzniká svietiplyn, ktorým možno svietiť, variť atď. Takže vznikajú plynárne. Z uhlia robia koks, ktorý predávajú priemyslu a svietiplyn domácnostiam. V tej dobe bežný človek spaľovací motor nepotreboval. Fabriky išli na paru, roľníci mali kone a voly, parníky a železnice išli na paru. Kto potreboval malý a výkonný motor boli remeselníci. J. Lenoir, povolaním časník, skonštruoval motor na svietiplyn. Rozvody svietiplynu boli vtedy v každom meste, bol relatívne lacný a bolo ho dosť. Remeselníkom vyhovoval. Neskôr, keď Lukasiewicz destiloval ropu, mohli tento stroj prerobiť na petrolej, benzín atď. Takže mohli vzniknúť auta, prenosné stroje a mechanizmy, nezávisle na "pevnom prívode" .

[Alchymista]

Asi trochu popletené...
Koks (pálené uhlie) bol prapôvodne používaný na kúrenie v mestách - koks podstatne menej dymí a nesmrdí ako uhlie. To v europe vymysleli okolo roku 1600 - v Číne poznali výrobu už okolo roku 400, okolo roku 900 sa používal na kúrenie v domoch a v 11. storočí ho začali používať na výrobu železa a ocele. V europe sa začal koks používať na výrobu železa a liatiny až s vynálezom vysokej pece po roku 1700.
Svietiplyn sa začal vyrábať/využívať až niekedy po 1800. Prvé verejné osvetlenie mali v Lodýne 1813 - "súkromné"/priemyslové o čosi skôr.
V roku 1859-1860 francúz Lenoir vymyslel prvý komerčne úspešný stacionárny spalovací motor na svietiplyn (dvojtaktný - neskôr zdokonalený Ottom na štvortaktný). Lenoir skúšal motor i v autách a lodiach.

[Ekolog]

K motorům na uhelný prach. Kdysi (před II. s.v.) s tím experimentoval Rudolf Pavlinski. Motory RUPA. Uhelný prach se za pomocí předkomůrky, oddělené šoupátkem a stlačeného vzduchu vyfukoval do kompresního prostoru. Komprese podobná u dieselu. Tato cesta se ukázala být slepá. Neosvědčilo se to. Podrobnosti neznám. Motor jsem nikdy neviděl. Jedině motory s žárovou hlavou. To běželo na téměř vše. Ale za mých mladých let se to již ukázalo býti anachronismem. Za mladých let mého táty to fungovalo, ale bylo to rychle překonáno moderními motory.

[Alchymista]

Ono tieto stacionárne motory neboli priamo zlé - napodiv ich životnosť bola zrejme vyššia, ako životnosť dnešných automobilových motorov (údajne cez 10 tisíc hodín)
Len proste príprava paliva bola veľmi nepraktická, takže v momente, keď sa objavili dostatočne funkčné, hoci výrobne zložitejšie motory na kvapalné palivo, odišli do minulosti.
A stacionárne spalovacie motory ako také potom definitívne pochoval rozvoj elektifikácie štátu.

[kenavf]

Cyklisté by za své kolo měli platit povinné ručení. Řidiči už toho mají dost a chtějí změny v pravidlech

https://www.autozive.cz/meli-by-cyklist ... ne-ruceni/

[modrak]

Alchymista - "Asi trochu popletené... " rozhodne nie. Výroba, resp. využitie svietiplynu plynu prišlo až po zdokonalení výroby koksu, keď sa začal spracovávať aj "odpad" z výroby. Dovtedy pekne unikal do prírody. Rovnako ako "generátorový plyn" pri pálení dreveného uhlia. Taktiež sa začal využívať pecný plyn vznikajúci pri výrobe železa. Jednoducho sa začal spracovávať odpad z výroby.

[riho]

...
Ta ekologie je fakt nádherná. Tuhle jsem četl, jak by na rovníku vzrostly výkony panelů, kdyby se zespodu chladily. No a to vedení k nám, je jen technický problém. Jakoby se vedení, měniče vůbec nevyráběly, ty se prostě napojí a je to.
...

No ono by možno ani meniče nebolo treba. Aktuálne neviem v akom je to stave, ale je plán na výstavbu super siete, ktorá má byť nadradená 400kV sieťam a má byt jednosmerná. Napätie by malo byť nad 700 kV DC. Ostatne tie vlhké sny o solárnych paneloch na Sahare tu už boli viac krát podrobené odbornej technickej kritike a odoslané do toho nočníka v ktorom majú ich vizionári namočené ruky.

[kenavf]

Je otázne či by sa spodné chladenie solárnych panelov oplatilo. O koľko percent by sa zvýšila účinnosť voči klasike. A na druhej strane ako by sa skomplikovala konštrukcia panela ak by mal mať od spodu chladenie a následne o koľko percent vy sa zvýšila cena. Bolo by to asi ako s aktívnym natáčanim solárov. Predražílo by to projekt o toľko že sa radšej oplatí za tie peniaze nainštalovať väčšiu plochu klasických pevných panelov. Podobne by to bolo asi aj s tými chladenými. Radšej za tie peniaze nainštalovať väčšiu plochu.
V dnešnej dobe sa už inštalujú vedenia vysokého napätia aj na extrémne vzdialenosti. Jedná sa o jednosmerné napätie 1megaVolt. V dnešnej dobe spínaných meničov to už asi nie je problém v mieste spotreby "transformovať" na nižšie.

[bacil]

Zvýšení účinnosti při poklesu teploty o 50°C je asi 10%. Aktivně chladit to má smysl pouze tam, kde je každé kilo panelu/plocha velmi drahá = ve vesmíru, na vrcholku hor. Jediné, co může mít smysl, je ohřev TUV. Ale spočítejte si, kolik vás budou stát trubky s instalací a o kolik bude dražší ten jeden panel... Nakonec zjistíte, že se vyplatí bojler napájet z FV panelů elektricky.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/solar-global ... ho-vodiku/
Solar Global chystá v Česku již tři projekty na výrobu zeleného vodíku

Skupina Solar Global chce jako první v České republice rozjet výrobu bezemisního „zeleného“ vodíku. Vedle první, již dříve oznámené výrobny v Napajedlech na Zlínsku firma chystá ještě dva větší projekty v Ovčárech u Kolína a Skoranově u Třemošnice.

Aktuální projekty na dnešní konferenci Solární energie a akumulace v ČR představil provozní ředitel Solar Global Zdeněk Tříska. Zmíněná firma chce být průkopníkem vodíkové energetiky v Česku – navzdory finanční nákladnosti a technologickým omezením.

Jak Tříska uvedl, účinnost elektrolyzérů se totiž pohybuje od 60 do 70 procent, účinnost palivových článků je sotva 50procentní. Náklady na realizaci tří zmíněných projektů včetně dvou 1000kW elektrolyzérů a jednoho 225kilowattového, dosahují 14 milionů eur.

Na druhé misce vah jsou výhody vodíku. Jeho možné využití je velmi široké. Může sloužit k pohonu aut a vlaků, k výrobě elektřiny a tepla a také jako náhrada zemního plynu v rozvodné síti. Do zemního plynu lze přidávat až 20 procent vodíku, ale v praxi to bude možné až po změně legislativy.

Výhradním zdrojem energie pro výrobu zeleného vodíku budou fotovoltaické elektrárny. Podle Zdeňka Třísky má Solar Global v plánu do konce roku 2023 postavit v Česku nové solární parky o výkonu 39 megawattů a spolu s nimi bateriová úložiště energie s kapacitou 11 MWh.

První pilotní projekt v Napajedlech skupina Solar Global oznámila v prosinci loňského roku. Tehdy uzavřela smlouvu na nákup elektrolyzéru s německou společností H-Tec Systems. Společně s výrobou vodíku firma v Napajedlech na Zlínsku postaví plnicí stanici pro osobní auta a autobusy.

Potřebnou energii pro výrobu vodíku dodá střešní fotovoltaická elektrárna o výkonu 600 kilowattů. „Vyrobený zelený vodík bude čerpací stanice ve městě Napajedla moci tankovat nejen do nákladních vozidel a autobusů, ale rovněž do osobních automobilů s ekologickým vodíkovým pohonem, jako je například Toyota Mirai nebo Hyundai Nexo,“ uvedl v prosinci k předpokládanému využití zeleného vodíku ředitel a vlastník skupiny Solar Global Vítězslav Skopal.
Velká expanze ve fotovoltaice

Jak Ekonomický deník informoval loni v červnu, skupina Solar Global vydala emisi dluhopisů v objemu 250 milionů korun. Výnos z emise chce Skopalova firemní skupina použít na výstavbu fotovoltaik a bateriových úložišť v Česku i zahraničí. Jen na území České republiky chce postavit v nejbližších čtyřech letech fotovoltaické elektrárny o instalovaném výkonu 40 až 80 megawattů. Další projekty v řádu desítek megawattů má ve Španělsku, Německu a Polsku.

Solar Global patřil mezi aktivní účastníky solárního boomu let 2009 a 2010. V té době stihl postavit 26 velkých solárních projektů, z toho polovinu prodal a druhou polovinu dodnes vlastní a spravuje. Později Skopalova firemní skupina přikoupila další solární parky. V roce 2017 postavila bateriové úložiště energie u obce Prakšice ve Zlínském kraji.

Švindlpodnikom sa v Čechách tradične darí.