Vakcíny vykazují vysokou míru účinnosti i proti delta variantě viru SARS-CoV-2. Stále platí, že očkování velmi dobře chrání před rizikem těžkého průběhu, následné hospitalizace i možným úmrtím v důsledku infekce covid-19. Současně vakcinace snižuje pravděpodobnost nákazy, a pokud k nakažení dojde, riziko přenosu je snížené. Výskyt tzv. průlomových infekcí, kdy jsou pozitivně testováni očkovaní lidé, není nic neobvyklého a ani neočekávatelného. Neznamená to, že by očkování proti covid-19 nefungovalo, právě naopak. V USA 97 procent hospitalizovaných v důsledku této infekce tvoří ti, kteří očkováni nebyli.
Takřka nekonečný je příliv zpráv v médiích a příspěvků na sociálních sítích varujících před případy, kdy došlo k tomu, že se očkovaní lidé nakazili infekcí covid-19. Snadno vytváří mylný dojem, že vakcíny nefungují. Právě pod vlivem této zkreslené představy pak mohou jednat lidé, kteří doposud očkovaní nejsou, a vakcinaci odmítat. Jak ale upozorňují americká média s odvoláním na zprávy Úřadu pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC), výskyt tzv. průlomových infekcí, kdy je pozitivně testován očkovaný člověk, není nijak neočekávatelný. A rozhodně neznamená, že by očkování nefungovalo. K podobným situacím dochází i po očkování proti jiným infekčním chorobám, například u spalniček nebo chřipky.
Přítomnost případů průlomových infekcí jednoduše znamená, že očkovaná osoba byla pozitivně testovaná na patogen, proti němuž je očkována. Takový člověk však ještě nemusí nutně onemocnět. Objeví se u něj symptomy choroby, a zároveň je schopný nakazit ostatní. Velmi pravděpodobně bude ale jeho schopnost infikovat okolí právě vlivem očkování snížena. Přesto právě tyto případy přitahují velkou pozornost médií i veřejnosti a zkreslují to, jak je vakcinace vnímána. „Z rozhovorů se svými přáteli, rodinou a příspěvků na sociálních sítích se domnívám, že lidé jsou více znepokojeni případy průlomových infekcí, než by měli být vzhledem k jejich skutečné prevalenci,“ popsala pro magazín Scientific American Tara Smith, profesorka epidemiologie působící na College of Public Health na Kent State University.
Fakta jsou jasná. Očkování proti covidu-19 poskytuje velmi dobrou ochranu a má smysl. Podle údajů CDC dokonce 97 procent osob hospitalizovaných s covidem-19 tvoří neočkovaní. V případě úmrtí v důsledku covidu-19 je podíl neočkovaných ještě vyšší. „Předběžná data sesbíraná v jednotlivých státech během posledních šesti měsíců ukazují, že 99,5 procenta úmrtí kvůli covidu-19 připadá na neočkované osoby,“ uvedla na červencové tiskové konferenci ředitelka CDC Rochelle Walensky.
Delta (ne)mění pravidla hry
Obecný předpoklad je, že očkování proti covidu-19 snižuje pravděpodobnost přenosu nákazy v případě asymptomatických průlomových infekcí, vysvětluje Nick Grassly, profesor epidemiologie působící na Imperial College v Londýně. „Pokud jste očkováni, znamená to menší pravděpodobnost nákazy. A pokud se nakazíte, riziko přenosu infekce je snížené,“ dodal. Jedním z možných vysvětlení je, že v případě propuknutí nákazy u očkovaného jedince je jeho virová nálož nižší. Je tedy menší pravděpodobnost, že se bude infekce dále šířit a on nakazí ostatní.
Není ale zcela jasné, jak je to v případě infekce způsobené delta variantou viru SARS-CoV-2. Ta je nakažlivější než původní varianta viru a šíří se agresivněji. Studie CDC publikovaná letos v červenci ukázala na možnost, že očkovaní i neočkovaní mají stejné množství viru. Tato práce se také stala důvodem, proč úřad znovu sáhl k doporučení nošení ochrany dýchacích cest ve vnitřních prostorách bez ohledu na to, zda je daná osoba očkovaní či nikoliv. Podle něj existuje riziko, že i plně očkovaný jedinec bude moci nakazit někoho dalšího.
Na druhé straně sám autorský tým upozorňuje na limity této studie. To by mělo ovlivnit to, jak je interpretována. Tvrdit na jejím základě, že vakcíny „selhaly“, by bylo hrubým zkreslením. „Data z této studie nestačí k vyvození závěrů o účinnosti vakcín proti viru SARS-CoV-2, včetně varianty delta,“ konstatují autoři a autorky. Současně předpokládají, že spolu se zvyšující proočkovaností populace budou přibývat případy, kdy se mezi pozitivně testovanými najdou i očkované osoby.
Jak ale upozorňuje magazín Scientific American, součástí studie nebylo přesné vyšetření virové nálože. Ani se nesledovalo, jestli vůbec a případně jak často očkovaní jedinci nakazili někoho dalšího. Zároveň skupina „neočkovaných“ zahrnovala i částečně očkované osoby, u nichž vakcinace ještě nebyla zcela ukončena. „Případy průlomové infekce lze očekávat,“ shrnuje CDC s tím, že vakcíny představují „zásadní a kritický nástroj, jak dostat pandemii pod kontrolu“. „Žádné očkovací látky nejsou stoprocentně účinné při prevenci vzniku onemocnění u očkovaných osob. Bude zde malé procento plně očkovaných lidí, kteří onemocní, budou hospitalizováni nebo zemřou na covid-19,“ přiznává úřad s tím, že obdobně jako u jiných vakcín proti jiným infekčním chorobám lze i v tomto případě výskyt průlomových infekcí očekávat.
Infekce se nerovná nemoc
Sama definice průlomové infekce zahrnuje širokou škálu od případů, kdy je člověk zcela asymptomatický, až po situace, kdy u něj má nemoc vážný průběh nebo dokonce v jejím důsledku zemře. „Lidé si často myslí, že „infekce“ a „nemoc“ jsou to samé. Není tomu tak,“ popsala pro portál Vox.com viroložka Brianne Barker, která působí na Drew University. Pouze v případě, že přítomnost viru v organismu vede k příznakům, je infikovaný člověk nemocný. Tedy nikoli každý infikovaný musí onemocnět. Jenže, jak se již ukázalo v průběhu pandemie, lidé mohou šířit nákazu, aniž by sami infekcí covid-19 onemocněli. A právě to je důvod, proč je důležité výskyt průlomových infekcí sledovat.
„Průlomové infekce nejsou jedinečné pro covid-19. Nyní se jim ale více věnujeme a hovoříme o nich více, protože testujeme covid-19 častěji než jiné nemoci. Dokonce i plně očkované jedince. A tak tyto případy sledujeme a nacházíme častěji,“ uvedl virolog Paulo Verardi z University of Connecticut. Na druhé straně v případě, že dojde k průlomové infekci u naočkovaných osob a tato infekce bude symptomatická, vlastní průběh bude s největší pravděpodobností mírný. Očkování tedy v takovém případě nezabrání propuknutí nemoci, ale zásadně zmírňuje jeho závažnost.
Největším rizikem pro veřejné zdraví jsou neočkovaní
Analýza dat CDC ukazuje, že výskyt průlomových infekcí je vzácný. K 6. červenci, kdy bylo v USA naočkováno více než 157 milionů osob, se jednalo o 5.186 případů, kdy došlo k rozvoji závažného průběhu onemocnění. Z toho 4.909 osob muselo být hospitalizováno a bohužel 988 z nich v důsledku infekce covid-19 zemřelo. Tato čísla je ale třeba vnímat v kontextu závažnosti onemocnění a jeho výskytu. Pro srovnání v prosinci loňského roku, tedy před zahájením očkování, bylo evidováno 6,3 milionu nových případů infekce covid-19, z nichž 123 tisíc osob muselo být hospitalizováno. Více než 65 tisíc nemocných na covid-19 zemřelo. „I když je v současnosti očkována méně než polovina americké populace, vakcíny proti covid-19 přispěly k obrovskému poklesu případů,“ konstatuje portál Vox.com s tím, že tím nejjednodušším způsobem, jak chránit celou populaci je právě plošné očkování.
Na druhé straně zatím není jasné, jak dlouho v čase budou vakcíny poskytovat ochranu proti nákaze. Je tedy obtížné predikovat další vývoj pandemie. I vzhledem k tomu, že se mohou objevit další nové mutace schopné lépe „prolomit“ ochranu způsobenou očkováním či proděláním infekce. Nicméně i v případě, že u očkovaného jedince dojde k nákaze, díky vakcinaci je jeho organismus schopen se bránit. Nemělo by tak dojít k propuknutí nemoci, zejména jejímu závažnému průběhu. Avšak imunitní systém každého jednotlivce reaguje na vakcinaci mírně odlišně. Imunitní odpověď organismu po očkování v případě setkání s patogenem tak nemusí být dostatečná či vhodně zacílená.
Největším rizikem pro veřejné zdraví však není výskyt průlomových infekcí, ale to, že část populace (zatím) není vůbec očkována. „Na individuální úrovni jsou vakcíny vysoce účinné. Očkovaní lidé by si neměli dělat starosti s tím, že onemocní covidem-19. Obava, kterou v poslední době vyjadřuje stále více osob, zejména ve vztahu k novým variantám, je spíše na úrovni populace jako celku a vzhledem k faktu, že máme velké skupiny osob, které nejsou očkovány vůbec,“ vysvětlila Karen Jacobson, specialistka na infekční choroby působící na Stanford University School of Medicine. Čím více koluje virus mezi neočkovanými, tím roste pravděpodobnost, že se objeví mutace, která bude schopná „obejít“ i očkování.
Žádná vakcína není účinná stoprocentně
Vlastní výskyt průlomových infekcí neznamená, že by vakcína byla neúčinná. Nicméně takto vytvořená imunita může časem vyvanout a v čase účinnost očkování klesá. Týká se to například očkování proti spalničkám vysoce účinnou vakcínou MMR, kdy na základě výskytu epidemie této vysoce nakažlivé infekce mezi mladými očkovanými lidmi v 80. letech 20. století došlo ke změně vakcinačního schématu. Nyní se podávají dvě dávky místo původně jedné. Vůbec nejčastěji pak k průlomovým infekcím dochází po očkování proti chřipce, nicméně je třeba dodat, že i takto vakcíny dokáží zachránit mnohé životy.
Při výskytu průlomových infekcí pak obecně hraje roli to, jaký je podíl očkovaných osob v populaci a jaké množství případů nákazy se vyskytne. Čím je proočkovanost populace vyšší, tím také bude vyšší podíl průlomových infekcí na celkovém počtu případů. Záleží také na celkovém zdravotním stavu jedince a jeho věku. To je také důvod, proč některé země již zahájily přípravy na podání třetí posilující dávky očkovaní nejzranitelnějším osobám.
