Tak píšou o R-77-1, jde o R-77-1 možná nějaké lehké upgrady, půjde o počty cca kolem 5000ks, když počítáme s cenou cca 12 mil rublu za kus, což je cca polovina ceny AIM-120C-7 300000-400000$.
No a R-77-1 bude buď nějak mírně vylepšená, jako nová naváděcí hlavice od Agatu (9B-1103M2-150) a lepší TPH a nebo nebude. Zas jako ten dolet uváděný 110km není pro R-77-1, ten je tajný, ale je to údaj jen pro její exportní verzi RVV-SD, a je zde důvod se domnívat a některé ruské zdroje to i uvádí, že max dolet R-77-1 při proporcionálním způsobu navádění a letové trajektorii někde u 130km, kdežto v případě použití kvazibalistické trajektorie letu ala R-37M (to je to, jak je schopná AIM-120D uletět až 180km) nebude mít horší dolet než AIM-120D a je dost možné, že exportní verze RVV-SD ani tento režim letu většiny trasy v stratosféře na výškách 20-25km nemá.
Dále už musí najíždět minimálně výroba nových R-77M a R-97 pro Su-57 pro šest letek (což bude celkově tak cca 3000ks R-77M a cca 500-1000ks R-97 vyrobených do deseti let. O R-97 se nic oficiálně neví, jen byla
vidět v oficiálním simulátoru Su-57 s dosahem na podzvukový cíl na střední výšce na vstřícném kurzu na dálce 160km, což podle mě bude dvoustupňová střela vycházející z R-77 s max. dosahem 200-240km na nadzvukové cíle letící na velkých výškách a odpálená při nadzvukové rychlosti a na velké výšce (vyplňující mezeru mezi R-77-1 a R-37M a řešící tak i Meteor) s odhazovatelným raketovým urychlovačem o silnějším průměru (něco jak R-27ER oproti R-27R jen tam není odhazovatelný a celková hmotnost R-97 bude cca obdobná v poměru hmotnosti R-27R a ER (což je 40%) i když ve výsledku menší kolem 260-310kg, oproti 190kg u R-77-1 ale se stejnou nebo mírně zvětšenou celkovou délkou o cca 40cm na 4.10m (což je o 10cm pod délkou Ch-59MK2 odhazované z Su-57 z interní pumovnice nad Sýrii), velkou výhodu by taková koncepce měla v menším aerodynamickém odporu letového stupně a jeho lepší manévrovatelnosti a ještě by byl schopen v závěrečné fázi přiblížení podstatně zrychlit s vlastním raketovým motorem při zachycení cíle a nemusel by už urychlovat mrtvou hmotnost střely okolo vyhořelého prvního raketového stupně - kdyby to byl dvourežimový raketový motor např., což pár kg bude, no a první hlavní urychlovací stupeň můžete udělat podstatně lehčí z kompozitů, něco jak u PLŘS u Pantsire, a odhodit jej dříve při relativně blízkém vzdušném cíli můžete taky, že se zavede čas oddělení letového stupně pyropatronou po X milisekundách od odpalu do řídícího systému střely před odpalem a zapálí se hned letový stupeň a to udělá automatika, jelikož zná vzdálenost a hlavní letové charakteristiky cíle před odpalem a dokáže si to propočítat do ideálního stavu, tak aby nebyl první stupeň problém pro manévrování letového stupně a zachycení takového cíle.) a její druhý/letový stupeň bude toto
Gadjuka) a výhledově se bude dát použít jen samotná Gadjuka na UCAV a v vnitřních pumovnicích ve větších počtech. Tyto zakázky na R-77M a R-97 jsou tajné, tady s tím velkým nákupem R-77-1 jen Rusové chtějí, aby to bylo vidět, že přezbrojují do první a druhé úderné vlny většinu stíhacího letectva z R-27ER na R-77-1, což objektivně zvyšuje násobně jeho odstrašující potenciál (násobně 4-6x větší počet současně naváděných PLŘS s ARH jen po datalincích) oproti jen poloaktivnímu radarovému navádění R-27R/ER. On i takový Su-27SM3 s R-77-1 ji bude schopen využít na maximum, jelikož je ji schopné navádět po datalinku i na cíle, které nevidí vlastním radarem jen po datech proudících z datalinků z letounů (teoreticky i z PVO) s podstatně výkonnějšími radary Su-35S,MiG-31BM, AWACSy a to celkově násobně rozšiřuje schopnosti ruského stíhacího letectva, než když bylo hlavně jen na R-27ER.
Jako jisté je, že ta R-97 není R-77M, buď je to fejk od Suchoje s tím simulátorem, nebo je to úplně nová střela a ta hodně "zkrácená" R-77 Gadjuka by do toho dobře zapadala v dvoustupňové koncepci a bylo by to takové hezké modulární řešení se spoustou výhod zaplňující i velkou díru mezi R-77-1/M a R-37M a použitelná bez prvního stupně s menším dosahem i na UACV. Dokonce by na tomto konceptu první urychlovací/přeletový oddělitelný stupeň, ale s stejným letovým druhým stupněm mohli postavit i ramjet verzi ala Meteor s pomalejší přeletovou rychlostí ~M4, ale s podstatně delší vytrvalostí a i raketovou verzi s podstatně větší rychlostí ~M6, co by se hodila na kvazibalistké trajektorie letu a podstatně rychlejší přepady na velkých dálkách. No a teoreticky první stupeň (který by byl ze své podstaty velice laciný v obou verzích oproti druhému narvanému drahou elektronikou a radarem, bojovou hlavicí atd), tak ramjet verzi by mohli udělat i ve verzi na kapalné palivo, což by mělo spoustu výhod oproti TPH (hlavně tu, že vyšší energie a šlo by podstatně jednodušeji a lehce řídit přes jedno elektrické čerpadlo a čtyři škrtící klapky samotný tah ramjetu (elektrické čerpadlo, škrtící klapky přívodu paliva a nějaká malá řídící elektronika, to by se napájelo přes malou náporovou turbínku elektrického generátoru poháněnou malým zalomeným přívodem stlačeného vzduchu v sání jedné ramjet komory - toto by se kompenzovala mírně rozdílným tahem v této komoře a je to + by po dobu práce prvního stupně na tento elektrický okruh mohla být napojená i už pracující elektronika v druhém stupni, co by to vše řídila v prvním stupni, takže by jste vlastně ani žádnou separátní speciální řídící elektroniku v prvním stupni ani nepotřebovali a těsně před tím než by se první stupeň oddělil, tak aby přešla na svůj vlastní zdroj napájení) a měnit ho dle potřeby po celou dobu letu prvního stupně a při použití čtyř škrtících klapek na přívodu paliva se nemusí používat a vůbec aktivovat mřížová kormidla na druhém stupni (ty by byly jen pro vysokoenergetické manévrování u cíle po odhození prvního stupně s ramjet logicky), přes ty škrtící klapky by se měnil elegantně směr letu přes rozdílný tah v čtyřech spalovacích komorách ramjetu (a jestli by z něčeho u tohoto ramjet stupně vycházeli, tak z nerealizované ramjet verze
K-77PD) a tedy to by byla další obrovská taktická výhoda i za cenu toho, že by životnost takového "natankováného" prvního stupně oproti TPH byla jen 5-10let a pak by musel na kontrolu a výměnu paliva, ale zas první stupně jsou až směšně "laciné a technologicky jednoduché" v takovéto modulární koncepci oproti druhému drahému stupni, tedy můžete jich mít více na skladu než samotných drahých druhých stupňů), a kdyby se ty první "laciné" stupně dali jednoduše měnit přímo techniky na letišti a tak se šlo o ně taky vcelku jednoduše starat po celou dobu jejich životnosti, tak to by nemělo chybu. A mít obě verze podvěšené na letounu v nějakém rozumném poměru a ještě to moci kombinovat s R-77-1/R-77M a R-37M, to je to co chcete a defakto tím máte vyřešeny, jak AIM-120D tak Meteor a další perspektivní PLŘS protivníka na pár desítek let dopředu. Podle odhadu má ta Gadjuka délku 2,4-2,5m, ale je jen zkrácená oproti R-77-1 ne zmenšená. R-77-1 má délku 3,71m, takže pokud by R-97 měla celkovou délku cca 4,1m (tak aby se bezpečně vešla do pumovnice Su-57 a Ochotnika-B - neznáme její rozměry a délku, ale víme že odsud bezpečně vypustili Ch-59MK2 o délce 4,2m nad Sýrii), pak 1,6 - 1,7m by připadlo na první odhazovatelný stupeň a jelikož R-77-1 má průměr těla 200mm (R-27R 230mm a R-27ER 260mm), což je rozdíl +16% pak průměr prvního stupně R-97 by byl někde u 230mm. S délkou válce 1,7m a průměrem 200mm - 10mm stěna je to objem cca 192l, při 230mm je to 250l, což můžeme od oka hrubě přepočítat na kg TPH či kerosin v ramjet verzi. A jelikož je Gadjuka zkrácená oproti R-77-1 o cca 52%, tak od oka, když to přepočteme na kg bude vážit od 90 do 100kg, + když k tomu přidáme hrubě odhadnutou hmotnost prvního urychlovacího stupně jsme na cca 300kg až 350kg, tedy v rozpětí poměrů a hmotnosti R-27ER oproti R-27R a tyto poměry nejsou zcela určitě náhodné a mají v sobě hlubokou logiku raketových inženýrů, i když to spočítáme takto od oka +-.