Čína

Příspěvek od **Alchymista** » 10 pro 2020, 12:28

https://literarky.cz/reading-china/1647 ... ste-baotou
Sto tisíc lidí se přestěhovalo do nových domovů ve čtvrti Beiliang v městě Baotou

Chudinská čtvrť Beiliang se nachází v centrální oblasti okresu Donghe ve městě Baotou. Rozkládá se na ploše asi 13 kilometrů čtverečních, ve 47 tisíc domácností žije 124 tisíc obyvatel. Po dlouhou dobu se zde pod vlivem přírodních faktorů, historických podmínek, ekonomická úrovně, nedostatku městské infrastruktury či špatného životního prostředí shromažďovaly nízkopříjmové skupiny. Celá čtvrť ovšem byla zrekontruována a doplněna novými budovami, aby zde desítky tisíc lidí získali příležitost na nový důstojný život.

Pôvodné...
Obrázek

Nové...

Příspěvek od **Alchymista** » 10 pro 2020, 20:01

https://literarky.cz/reading-china/1645 ... ymeny-2020
Sympozium o řízení států BRICS a fórum pro kulturní výměny 2020

Slavnostní zahájení sympozia o řízení států BRICS (společné hospodářské uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky) a fóra pro kulturní výměny 2020 se 3. prosince uskutečnilo prostřednictvím videokonference. Hlavní projev přednesl Huang Kunming, člen politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny a ministr odboru propagandy ústředního výboru KS Číny. Zdůraznil, že tato akce je praktickou realizací důležitých iniciativ, které předložil čínský prezident na zasedání vedoucích představitelů států BRICS. Jde o příležitost k posílení výměny zkušeností s řízením státu, prohloubení kulturních výměn a spolupráce a prohloubení partnerství BRICS.

Huang Kunming poukázal na to, že páté plenární zasedání 19. ústředního výboru Komunistické strany Číny navrhlo plán rozvoje Číny v příštích pěti letech a dokonce až do roku 2035, což plně odráží nejnovější vývoj myšlenek prezidenta Xi Jinpinga na správu státu. Nová koncepce rozvoje je vodítkem pro shrnutí zkušeností z domácího i zahraničního rozvoje a otevření nové fáze modernizace.

Budování nového modelu rozvoje je pro Čínu nevyhnutelné, aby mohla v nové éře komplexně prohloubit reformy a modernizaci. Předpokládá se, že všechny strany prohloubí dialog a výměny a praktickou spolupráci v oblasti státní správy, kultury, sportu, umění, filmu a mládeže, boji proti epidemii a hledání společného rozvoje.

Sympozium uspořádalo Centrální oddělení propagandy KS Číny, Čínský úřad pro cizí jazyky, Deník Guangming, list Ruský věstník a Rusko-čínské sdružení přátelství. Zúčastnilo se jej více než 150 zástupců včetně politiků, think-tanků a vedoucích výzkumných institucí a zástupců kulturních a obchodních kruhů z pěti zemí BRIC.

Příspěvek od **Alchymista** » 15 pro 2020, 14:05

https://ac24.cz/-/cina-dokoncila-svoji- ... direct=%2F
Čína dokončila svoji globální síť satelitní navigace Beidou

Čína letos vystřelila na oběžnou dráhu a zprovoznila svůj poslední navigační satelit systému globální navigace Beidou. Už není žádná země světa a žádné místo na zemi, které by tato navigace nepokrývala. Se svými 35 nasazenými satelity jde o systém, který jich má ze všech soustav navigačních satelitů nejvíce.

Pro připomínku jde o čtvrtý takový systém po americkém GPS, ruském GLONASS a evropském GALILEO. Člověk by si mohl pomyslet, proč je těch systémů tolik? Vždyť GPS nám zaplatili Američané a nač mrhat ohromnými prostředky, aby si každý velmocenský celek udělal navigaci svoji? Čína např. začala se starty prvních navigačních satelitů už v 90. letech a teď svůj projekt – významný doplněk Nové Hedvábné stezky (BRI) – dokončuje.

Přesná navigace byla klíčová už přinejmenším od starověku a byla často předmětem utajování a exkluzivního přístup k materiálům jako přesné mapy, navigační tabulky k určování polohy nebeských těles a v novověku i přesné chronometry, umožňující přesnější určení polohy. Světová konkurence navigačních systémů v naší době je tedy jen pokračováním této odvěké lidské snahy a vždy přítomné konkurence na tomto poli.

Pro připomínku, když USA se svým GPS přišly, byl to nejdříve systém určený výhradně pro jejich ozbrojené síly, kterým měl dávat na bojišti značnou převahu, neboť vojenské operace do velké míry závisí na včasném a přesném určování polohy pro veškeré pohyby vojsk, logistiku, ale i průzkum a řízení palby.

Proto také USA zpočátku použitelnost GPS komunikujícího se satelity jen přes šifrovaná spojení jiným uživatelům než vojenským blokovaly. Později, když usoudily, že jde o dobrou příležitost ke zvýšení komerčního úspěchu a vlastní produktivity, uvolnily GPS pro každého, ale jen s omezenou přesností na mnoho desítek metrů, aby to nešlo použít pro přesné řízení palby aj. Šifra pro komunikaci se satelity používaná jinými subjekty než americké ozbrojené síly byla jiná a takoví uživatelé neměli přístup k signálům sdělujícím souřadnice s vysokou přesností.

Později ale USA svůj systém zdokonalily natolik, že mohou přístup k němu vypínat lokálně, tudíž na vybraném území ztratí možnost určovat polohu všechna zařízení kromě těch, která používají američtí vojáci. Když toho bylo dosaženo, už nestálo nic v cestě uvolnění přesných geografických údajů pro všechny a nastal zlatý věk satelitní navigace, v němž nás všechny vodí kdekoliv na světě naše mobilní telefony a navigační systémy v našich autech. Nicméně USA nám to mohou v kterékoliv zeměpisné oblasti vypnout.

Je tedy logické, že každý, kdo chtěl mít jistotu, že mu bude všechno fungovat od operací vojsk, přes veškerou dopravu, zásobování, logistiku až po běžnou rozvážku pizzy, aniž by byl vydán na milost a nemilost Strýčka Sama, potřebuje nejlépe svůj nezávislý systém satelitní navigace, nebo přinejmenším systém od někoho jiného, který mu bude fungovat, i kdy s Washingtonem D. C. nebude zrovna zadobře. Proto všichni vrcholní mocenští hráči už své systémy tohoto druhu mají.

Pochopitelně, že ve vojenské oblasti je to ještě složitější a mezi systémy radioelektronického boje patří i ty, které na daném území vypínají nežádoucí satelitní navigace. Jak to funguje, se ukázalo nedávno v Sýrii, kde Rusko občas v některých oblastech GPS vypnulo, ale Glonass tam fungoval, a když se situace vyhrotila, vypnuli na chvilku GPS i v Izraeli.

Satelitní navigace, která dnes prakticky řídí dopravu, běžné pohyby obyvatelstva, všechny ty bezpilotní drony, co všude poletují, přípravu staveb, ani nemluvě o jejím vojenském využití, je tedy pro moderní společnost podobně důležitá jako elektrické či komunikační sítě. A je proto i aspektem přinášejícím zranitelnost a závislost. Jen považte, kdyby sankcemi posedlé USA někomu na jeho území vypnuly GPS, což snadno mohou, jaký rozvrat a nepohodlí by to přineslo. Ovšem přes všechny ty sankce, k nimž v poslední době dochází, si vypínání GPS nedovolují. V době, kdy je svět pokryt i dalšími systémy, by tím ze všeho nejvíce poškodily svoje tržní příležitosti a udělaly tu nejlepší reklamu svým konkurentům na poli satelitních navigací ale i konkurentům v mezinárodní diplomacii, neboť „satelitní dohody“ jsou dnes součástí kontraktů o dodávkách zbrojních systémů ale např. i kontraktů na stavbu dopravních infrastruktur.

Tudíž by se asi bez vlastního systému satelitní navigace nemohla Čína jen tak pustit do projektu Nové Hedvábné stezky (Pásu a cesty – BRI), na kterou USA pohlíží s takovou nevraživostí. Stav rozvinutosti vlastního systému satelitní navigace je tedy dnes v podstatě jedním z měřítek postavení v globální mocenské struktuře. Žádná vojenská ani ekonomická těžká váha si nemůže dovolit tomu vyhnout.

Čína tedy dnes pokrývá celou planetu svým navigačním signálem a je možno si od ní opatřit všechna potřebná zařízení, aby šlo tento signál k potřebným účelům využít. My jsme zvyklí, že pro všechnu běžnou navigaci se používá GPS a zprávy o ostatních systémech bereme spíš jako zajímavosti z odlehlých koutů světa. Jenže ne všude je tomu tak. Kdo chce třeba jezdit po etiopské Addis Abebě s veškerou tamní spletí cest a ve všech tamních dopravních zmatcích, nejlépe udělá, když si pořídí zde používané navigace a ty samozřejmě spočívají na čínském systému Beidou. V Africe, kde čínský vliv začíná převažovat nad vlivem mocností z ostatních částí světa, je to tak už standardní.

Je tedy logické, že s rozvojem dopravních infrastruktur a s dalšími návaznými projekty Nové Hedvábné stezky (BRI) poroste v takto se vyvíjejících oblastech i příklon k čínské satelitní navigaci stejně, jako to vidíme v Africe.

Na trase BRI to vidíme krásně třeba na Pákistánu a dá se čekat, že to uvidíme i jinde podél Hedvábné stezky. S Pákistánskými ozbrojenými silami totiž Čína uzavřela dohodu, že tyto síly budou pro své operace využívat právě Beidou. Stanou se tak nezávislé na americké libovůli a Číně dostatečně věří, že v těžkých časech konfliktu je Čína podrží a ty systémy jim budou fungovat.

Podobné počínání lze čekat i ve vztahu k řadě dalších zemí, zejména v pásu BRI, místech silného čínského vlivu např. v Africe i Latinské Americe, i v Evropě je dost motivující podobnou dohodu uzavřít, když na různé země jako Srbsko dělají USA a NATO ramena, že si dovolují kupovat ruské systémy protivzdušné obrany, které příliš zvyšují odolnost proti případnému humanitárnímu bombardování. Ač v návaznosti na koupi takových zbraní je jistě i dohoda o součinnosti s Ruskem při podpoře jejich navigačního systému GLONASS. Jelikož Čína nepodmiňuje svoji spolupráci žádnou příslušností k aliancím ani ideologií, je její systém Beidou zárukou, že kdo jej bude používat, tím nikomu do rukou nevloží páku k vydírání, jako je to třeba u GPS. A umožní tak i svým ozbrojeným silám operovat na výši doby i v časech, kdy se jejich počínání nemusí líbit Washingtonu.

Příspěvek od **Grif** » 26 pro 2020, 16:39

Strmý pád úspěšného podnikatele. Čínskému režimu došla trpělivost se zakladatelem Alibaby Jackem Ma
Peking Čínský podnikatel Jack Ma patří mezi nejbohatší muže v zemi. Celkové jmění zakladatele gigantu Alibaba se pohybuje v řádu desítek miliard dolarů. Úspěšný byznysmen je pověstný sebevědomým vystupováním a odvážnou rétorikou. Na říjnovém summitu ovšem zašel daleko za hranu, kterou je komunistická Čína schopná tolerovat. A následoval tak strmý pád.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/strmy-pad-u ... ntent=main

Příspěvek od **martanus** » 26 pro 2020, 20:06

Čína hospodářsky předstihne Spojené státy do roku 2028.

Vlivem pandemie covidu-19 to bude o pět let dříve, než se čekalo.

https://cebr.com/reports/world-economic ... able-2020/

Příspěvek od **Alchymista** » 28 pro 2020, 14:50

https://www.zdravotnickydenik.cz/2020/1 ... investory/
Čínské biotechnologické společnosti byly letos magnetem pro globální investory

Právě končící rok byl pro čínské biotechnologické firmy, jež vstupovaly na burzu, nevídaný. Při primárních úpisech akcií, které probíhaly na burze v Hongkongu, získaly rekordních 21,1 miliardy dolarů. V rekordním objemu se hongkongských IPO (IPO – Initial Public Offering neboli primární veřejné nabídka) účastnili rovněž západní investoři, zejména ze Spojených států amerických.

Globální investoři, včetně obřích amerických investičních fondů BlackRock a Fidelity, našli zalíbení v upisování čínských biotechnologických společností při jejich vstupu na akciovou burzu v Hongkongu. V právě končícím roce 2020 do těchto firem směřovalo rekordních 21,1 miliardy dolarů (v přepočtu asi 457 miliard korun).

Jde přibližně o trojnásobek loňského objemu a téměř šestinásobek úrovně roku 2016. Tehdy se během úpisu akcií čínských biotechnologických firem na hongkongské burze podařilo jejich majitelům získat necelé čtyři miliardy dolarů (asi 86 miliard korun).

Do pěti let předehnat Nasdaq
Burza v Hongkongu si vytyčila poměrně smělý cíl. Do roku 2025 chce předčít newyorský technologický trh Nasdaq, a stát se tak největším světovým biotechnologickým fundraisingovým centrem. Příliv zájmu západních investorů není náhodný. Před dvěma lety došlo k úpravě podmínek pro vstup nových firem na hongkongskou burzu. Ty tak mohou učinit prakticky bez jakýchkoli předešlých příjmů, což zvyšuje atraktivitu tohoto asijského finančního centra, jak píše britský list Financial Times.

Letošní primární veřejné nabídky biotechnologických firem v Hongkongu byly významně podpořeny takzvanými cornerstone investory ze západních zemí, zejména z USA. Jde o investory, kteří mají předem možnost nakoupit velký podíl upisovaných akcií a na oplátku souhlasí s tím, že akcie budou držet (v tomto případě) nejméně šest měsíců od úpisu.

Podle analytické platformy Dealogic význam západních investorů na hongkongských biotechnologických IPO výrazně narostl. Zatímco loni se západní kapitál na těchto transakcích podílel jen asi z 10,5 procenta, v letošním roce to bylo už 46 procent.

Hongkongský biotechnologický boom
Analytici společnosti Dealogic jsou rovněž přesvědčeni, že nárůstu zájmu západních investorů velmi pomohla podpora vyjádřená americkými fondy, jež se ve svých investicích zaměřují na oblast zdravotnictví. Šlo především o Rock Springs Capital, RA Capital nebo Logos Capital. Také díky nim fondy Fidelity a BlackRock souhlasily, že se stanou již zmíněnými cornerstone investory.

Způsob upisování akcií pomocí cornerstone investorů je v Hongkongu běžnou praxí. Pokud se tedy zvyšuje jejich zájem, má to pozitivní vliv na ostatní investory, kteří to vnímají jako pozitivní signál. Meziroční nárůst objemu peněz investovaný do primárních úpisů biotechnologických firem v Hongkongu byl v letošním roce dvojnásobný oproti globálnímu průměrnému nárůstu v celém zdravotnickém sektoru.

„Asie se stala srdcem aktivity ve zdravotnickém sektoru kapitálového trhu,“ uvedl pro Financial Times Aaron Arth z asijské pobočky investiční banky Goldman Sachs. „Velcí investoři jednají agresivně tak, aby získali co největší podíly ve firmách, u nichž jsou přesvědčeni, že mají výhodný poměr rizika a očekávané výnosnosti,“ dodal Arth.

Do čínských farmafirem budeme investovat více
„Zájem ze strany amerických investorů byl zesílen také skutečností, že investice do čínských farmaceutických firem jsou v rostoucí míře činěny nikoli spekulativními investory, nýbrž těmi, kteří věří jejich růstu,“ uvedl pro Financial Times Philippe Espinasse, nezávislý finanční konzultant z Hongkongu.

Tuto tezi zatím potvrzují i data. Akcie 29 biotechnologických společností, které od poloviny roku 2018 vstoupily na hongkongskou burzu, posílily do poloviny letošního prosince v průměru o 53 procent oproti jejich hodnotě v okamžiku primárné veřejné nabídky.

Investiční specialistka Elvina Leeová z fondu JPMorgan Global Healthcare Fund pro Financial Times uvedla, že stále větší počet čínských biotechnologických firem má svůj byznys model postavený na inovacích. To se projevuje mnohem větším podílem výdajů na výzkum a vývoj než u běžných farmaceutických firem. „To znamená, že náš fond, který je v čínském farmaceutickém sektoru exponován velmi omezeně, bude do čínských firem investovat mnohem více,“ řekla Leeová.

Příspěvek od **Alchymista** » 29 pro 2020, 13:14

https://literarky.cz/reading-china/1678 ... nske-trate
Nový vysokorychlostní vlak Fuxing vstoupil na čínské tratě

Ráno 24. prosince odjel vlak Fuxing CR300BF z nádraží v Nanjingu na jih do Lianyungang v provincii Jiangsu. Oficiálně tak začal provoz nového typu vysokorychlostních vlaků Fuxing, který byl plně vyvinut v Číně.

Nový člen rodiny vysokorychlostních vlaků typu Fuxing v „mořské a nebeskou modré“ barvě je navržen pro maximální rychlost 250 km/h. Konstrukce jeho karoserie účinně snižuje odpor vzduchu a snižuje spotřebu energie na osobu přibližně o 12 procent.

Při konstrukci vlaku byly využity technologie zvyšující zvukovou izolaci a redukující vibrace. Vysoce citlivé teplotní senzory ovládají inteligentní klimatizaci. Zároveň jsou sedadla širší než v předchozích typech vlaků. Všechny prostory jsou pokryty WiFi tak, aby cestující mohl pohodlně surfovat na internetu.

V budoucnu bude 27 vlaků tohoto typu zajišťovat provoz vlaků z Nankingu do Shenzhenu, Hankou, Ganzhou, Weihai a dalších měst. Postupně by měl začít jezdit po celé zemi.

Příspěvek od **Alchymista** » 30 pro 2020, 18:44

https://literarky.cz/reading-china/1681 ... -rezervaci
Během 13. pětiletého plánu přibylo v Číně více než 700 přírodních rezervací

Během období „13. pětiletého plánu“ se počet přírodních rezervací v celé zemi zvýšil o více než 700, přičemž jejich rozloha vzrostla o více než 25 milionů hektarů. Celkem už je 11 800 rezervací, představují přibližně 18 procent rozlohy Číny.

Během „13. pětiletého plánu“ zahájila Čína 25 pilotních projektů týkajcích se ekologické ochrany a obnovy krajiny, lesů, polí, jezer a trav. Projekty se uskutečnily ve 24 provinciích po celé zemi a prospěly 65 krajům zasaženým chudobou. Vláda na ně vydala celkem 50 miliard juanů, celková investice v současnosti dosahuje téměř 170 miliard juanů.

Čína začala ještě více chránit přirozené lesy a přeměňuje část zemědělské půdy na lesy a travní porosty. Lesy už pokrývají 23,04 procenta rozhlohy země. Bylo vybráno a zaměstnáno celkem 1,1 milionu strážců lesů, spolu s dalšími novými příležitostmi spojenými s ekologickou obnovou to představuje než tři miliony nových pracovních míst.

Příspěvek od **Alchymista** » 30 pro 2020, 19:06

https://roklen24.cz/cina-budouci-ekonom ... ou-bombou/
Čína. Budoucí ekonomický lídr s tikající dluhopisovou bombou

Klíčové body
Čínská ekonomika svou velikostí předčí americkou, a to možná již v roce 2028.

Rizika výhledu kurzu čínské měny jsou na obou stranách, podle nás převažují ta směrem k dalšímu posílení

Nečekáme, že by kurz čínské měny během roku 2021 překonal hranici 6,30 za dolar.

Čína a zřejmě i Turecko budou dvě země, kterým se letošní koronavirový rok podaří překonat s meziročním ekonomickým růstem. Za tímto výsledkem stojí jeden společný bod, a to silná, vládou podpořená vlna úvěrování. Čína má navíc jednu výraznou výhodu, kterou je oproti zbytku světa rychlejší obnova z dopadů koronaviru a na ni navazující příliv zahraničního kapitálu na finanční trh. Otázkou teď je, udrží si ekonomika rudého draka svou kondici? A bude příliv zahraničního kapitálu pokračovat?

Většina ekonomických odhadů pracuje se scénářem pokračujícího růstu čínské ekonomiky během roku 2021. Čína během letoška představila řadu změn, včetně nového pětiletého plánu, který je součástí cíle zařadit čínskou ekonomiku do roku 2035 mezi ty světové vyspělé. Podle čínského prezidenta je možné, aby se do tohoto roku podařilo velikost čínské ekonomiky zdvojnásobit. To vše v rámci plánu dosažení „moderního socialismu“ během příštích patnácti let.

Díky tomu by se čínskému hospodářství mělo podařit předběhnout to americké, které aktuálně drží prvenství co do velikosti. Některé odhady dokonce tvrdí, že by na prohození obou zemí v žebříčku velikosti mohlo dojít mnohem dříve. Podle poslední studie Centre for Economics and Business Research (CEBR) by čínská ekonomika mohla tu americkou – v dolarovém vyjádření – překonat již v roce 2028. Nově získané prvenství by si pak rudý drak měl udržet až do roku 2035, zatímco Spojené státy by zůstaly na druhém místě. Hlavním odrazovým můstkem čínského posunu přitom bude rychlá ekonomická obnova po vlně koronavirových dopadů, u níž CEBR zmiňuje obratnost nositelů hospodářské politiky v boji s pandemií.

Aniž bychom si troufli odhadovat takto dlouhodobý vývoj, jisté je, že právě rychlá ekonomická obnova byla jedním z faktorů přílivu kapitálu do Číny. Vedle toho peněžní toky přilákala nová opatření liberalizující přístup zahraničních investorů na pevninské trhy, včetně kurzových opatření, jako bylo odstranění anticyklického faktoru při stanovování středového kurzu (psali jsme zde) či snížení rezervních požadavků u devizových forwardů (psali jsem zde). Výčet pak uzavírá zařazení čínských dluhopisů do globálních bondových indexů Bloombergu či FTSE Russell.

Kombinace těchto faktorů vedla podle serveru Financial Times k tomu, že na čínský trh připlul skrze hongkongské programy propojující zahraniční kapitál s pevninskými cennými papíry v přepočtu více než jeden bilion jüanů. Z toho více než 900 miliard za období od ledna do konce listopadu spadalo výhradně pod čínské státní dluhopisy. Zatímco většina rozvojových trhů s dluhopisy se po koronavirovém výprodeji ještě nestačila kapitálově obnovit, Čína je podle dat Institutu pro mezinárodní finance výjimkou. Tamní dluhopisový trh podle měření kapitálových toků od května měsíčně „přijímal“ více než 10 miliard dolarů.

Čínský dluhopisový trh prostě táhne, což je dáno i tím, že tamní výnosy jsou ve srovnání s naprostou většinou světa mnohem vyšší. Přičteme-li k tomu liberalizaci, která má zajistit to nejdůležitější, a to vysokou likviditu trhu, spolu se zařazením čínských bondů do globálních dluhopisových indexů, Čína má nakročeno udržet si atraktivitu i během příštího roku.

Takové byly vyhlídky alespoň donedávna, kdy se začaly objevovat první problémy, se kterými někteří investoři příliš nepočítali. Spoléhali se totiž na to, že čínská vláda bude stále aktivní a nevydá se na tak brzkou cestu utahování některých podmínek financování na dluhopisovém trhu, především u státních garancí či dokladů splátek dluhů.

Hodnota čínského dluhopisového trhu – kombinace státních i soukromých instrumentů – se letos vyšplhala na 15 bilionů dolarů (z toho 4 biliony spadají pod korporátní sektor), což ji ve světovém žebříčku řadí na druhé místo hned po Spojených státech. Během posledních dvou měsíců se však začaly objevovat události, které tempo expanze tohoto trhu přibrzdily. Šlo o hned několik případů neschopnosti splácet své závazky ze strany čínských firem, v mnoha případech i těch, které spadají do skupiny se státním podílem. Podle dat serveru Nikkei Asia dosáhl celkový letošní objem defaultů 25 miliard dolarů. Pokud by tento trend ještě zrychlil, z nabobtnalého dluhopisového trhu by se mohla stát nebezpečná tikající bomba stojící na vrcholu rizik výhledu pro příští rok, varuje server.

Za nárůstem neschopnosti splácet stojí změna přístupu čínské vlády. Ta se již v roce 2016 rozhodla vydat na cestu postupného oddlužení firem ve spojení se strukturální změnou dluhopisového trhu, která však byla v následujících letech zastavena nejprve vypuknutím obchodních sporů s USA a poté pandemií koronaviru. Aktuální situace je jiná. Byť nečekáme, že se situace mezi USA a Čínou s nástupem prezidenta Bidena vrátí do přetrumpovské doby, jistá úleva možná je, především z hlediska (ne)možné eskalace celní politiky. Přičteme-li k tomu ekonomickou obnovu a otevírání trhů zahraničí, Číně nezbývá nic jiného než oddělit zrno od plev, aby tak připravila základ pro dlouhodobě stabilní a vysoce likvidní dluhopisový trh. To zahrnuje i revizi praktik čínských ratingových agentur, u nichž se podle serveru Nikkei Asia v minulosti objevilo hned několik případů velmi podezřelých hodnocení, ba dokonce i odhalených úplatků.

Z krátkodobého hlediska představují defaulty riziko, které může přibrzdit toky zahraničního kapitálu. I přes letošní intenzivní tempo peněžního přílivu však jeho přítomnost na čínských pevninských trzích nedosahuje takové velikosti, že by v případě paniky a následného odlivu měl představovat výrazné riziko. Klíčové je hledisko dlouhodobé, které podle nás čínská vláda nastavila poměrně správně.

A tím se dostáváme k výhledu kurzu jüanu pro příští rok. Vedle krátkodobého rizika defaultů, které by mohlo přibrzdit nasazený trend pozvolného posilování čínské měny, řadíme i rizika geopolitická. Mezi ně bude podle nás spíše než celní politika týkající se zboží patřit především otázka exportu technologií a přístupu čínských firem na zahraniční trhy s důrazem na Spojené státy. Negativně by nepochybně vyznělo i to, pokud by FTSE Russell, jak v tomto týdnu varoval, začal ze svých benchmarků vyřazovat čínské firmy spadající do skupiny těch, do nichž Donald Trump prostřednictvím exekutivního příkazu omezil americké investice. Důvodem tohoto omezení je napojení firem na čínskou armádu.

Oproti tomu stojí rizika dalšího posílení, jejichž význam je podle nás větší. Základem je pokračující silná ekonomická obnova oproti zbytku světa, za níž by mělo stát uvolňování měnových podmínek zprostředkované právě skrze příliv zahraničního kapitálu (podobně jako tomu je v Turecku, viz zde). Silným prvkem bude liberalizace kurzové politiky a větší transparentnost a likvidita dluhopisového trhu. Ten by měl být rovněž podpořen vidinou stabilní měnové politiky udržující stávající rezervní požadavky i primární úvěrové sazby.

Kurz jüanu si už letos prošel citelným posílením, přičemž aktuálně nacházíme silný support v pásmu 6,50-6,55 USDCNY. Spekulovat samozřejmě můžeme i o přítomnosti čínské centrální banky, která nedovolí kurzu více posílit. Tento faktor do budoucna sice nemůžeme zcela vyloučit, na druhou stranu, vzhledem k liberalizaci kurzové politiky bude kurz mnohem více protržní, což bude základ nejen pro příliv kapitálu, ale především pro dlouhodobou snahu o rozšíření čínské měny jako celosvětové rezervní (někteří v tomto směru sází i na digitální jüan). Ke zvýšení její atraktivnosti (podle MMF spadá pod jüan za třetí čtvrtletí 2,13% podíl na globálních FX rezervách) bude potřeba nikoli její oslabení, ale právě posílení navázané na ekonomickou obnovu a přeshraniční peněžní toky.

Během první poloviny roku nečekáme příliš intenzivní pohyby jüanu proti dolaru. Hlavní vlna kurzového posunu by měla přijít spíše až ve druhé půlce, přičemž nečekáme, že by se kurz dostal pod hranici 6,30 USDCNY, které bylo naposledy dosaženo v roce 2018. Vliv na to budou mít nejen domácí faktory, ale i ty zahraniční, v čele s přetrvávajícími tlaky na globálně slabší dolar (psali jsme zde). Zde jen poznámka na okraj. U obchodně váženého indexu čínské měny, tzv. CFETS RMB indexu, bude mít americká měna od příštího roku opět o něco menší váhu. I tak ale bude v rámci všech 24 měn držet největší podíl dosahující zhruba pětiny.

Příspěvek od **Rado Info** » 31 pro 2020, 00:15

Čínska vakcína a očkovanie Už milión zaočkovaných v Číne, do februára plánujú 50 miliónov ľudí

Příspěvek od **Alchymista** » 02 led 2021, 21:05

https://cz.sputniknews.com/svet/2021010 ... hym-zemim/
Čínský ministr zahraničí poradil USA, aby se samy rozvíjely a nebránily v tom druhým zemím

Ministr zahraničních věcí Číny Wang I se nechal slyšet, že snahy USA zadržovat Čínu uškodily zájmům obou národů. Pokusy Spojených států amerických vyvolat novou studenou válku jsou podle jeho názoru odsouzeny k neúspěchu.

„V posledních letech se vztahy mezi Čínou a Amerikou ocitly v bezprecedentně složitém bodě. Domníváme se, že Amerika vnímá Čínu jako jednu z největších hrozeb, a proto zvolily zcela nekorektní politiku ve vztahu k ČLR,“ zaznělo z úst Wanga I v rozhovoru pro státní zpravodajskou agenturu Sin-chua a Čínskou ústřední televizi.

Podle jeho názoru „fakta prokázala, že potlačování a zadržování zájmů Číny ze strany Spojených států, stejně jako pokusy vyvolat novou studenou válku, nepoškozují jenom zájmy obou zemí, ale i zájmy celého světa. USA hazardují se svou reputací a jejich pokusy jsou odsouzeny k neúspěchu“.

Nicméně, Peking doufá, že nová administrativa Spojených států obnoví dialog a spolupráci s Čínou, řekl Wang I.
„Doufáme, že se nová administrativa USA vrátí k rozumné politice, obnoví dialog a vrátí bilaterální vztahy na správnou cestu vzájemné spolupráce,“ vysvětlil Wang I.
Kromě toho ministr zdůraznil, že čínská politika vůči USA je stálá a důsledná. Peking je připraven rozvíjet spolupráci s Washingtonem v oblasti bilaterálních vztahů, a to na základě koordinace a stability.

Zmiňme, že v posledních měsících byly vztahy mezi USA a Čínou napjaté hned z několika důvodů. Byly to například konflikty ve sféře obchodu, situace v Hongkongu, otázka práv národnostních menšin v ČLR, pandemie koronaviru, odmítnutí Číny účastnit se jednání o kontrole zbrojení. To jsou hlavní otázky, které Washington Číně vyčítá.

Navíc USA hrozí, že na Čínu uvalí sankce kvůli utlačování Ujgurů a dalších muslimských národů, porušování lidských práv v Tibetu, s cílem eliminovat jeho velkou autonomii. Čína všechna obvinění odmítá a žádá USA, aby se nevměšovaly do vnitřních záležitostí země.

Wang I dále v rozhovoru upozornil, že pokud USA chtějí zastávat vedoucí pozici, měly by se rozvíjet samy a nebránit v tom druhým zemím.
„Víme, že někteří lidé v USA jsou znepokojeni rychlým rozvojem Číny, ale nejlepším způsobem, jak se stál lídrem, je neustále se zdokonalovat, a nebránit v rozvoji ostatním zemím,“ upozornil Wang I.
Podle jeho slov se Čína nikdy nevměšovala do interních záležitostí USA a je připravena na vzájemnou a výhodnou spolupráci a na dialog.

„Spojené státy by měly respektovat sociální systém a cestu vývoje zvolenou čínským národem, stejně jako by měly respektovat zákonné právo čínského lidu usilovat o lepší život,“ sdělil na závěr Wang I.

Příspěvek od **Alchymista** » 02 led 2021, 21:07

https://cz.sputniknews.com/svet/2021010 ... -s-ruskem/
„Nezná hranic.“ Čína ocenila spolupráci s Ruskem

Strategická spolupráce mezi Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou nemá konce, nezná horní hranici, ani zakázané zóny. Prohlásil to čínský ministr zahraničí Wang I. Zaznělo to v rozhovoru pro státní zpravodajskou agenturu Sin-chua a Čínskou ústřední televizi.
„V loňském roce rusko-čínské vztahy překonaly „křest“ epidemií a zkouškou změn, a ve všech aspektech dosáhly nejvyšší úrovně v historii,“ uvedl Wang Yi ve zmiňovaném rozhovoru.
Diplomat rovněž poznamenal, že národy obou zemí si navzájem poskytovaly pomoc a podporu v boji proti epidemii. Dodal přitom, že obě strany i nadále úzce spolupracují jak v oblasti společné kontroly a prevence epidemie, tak ve výzkumu a vývoji vakcín a léků.
„Obě strany se ze všech sil snaží prosazovat obnovení práce a výroby, zajišťují fungování výrobních a dodavatelských řetězců. Stejně tak neustále pokračuje výstavba velkých projektů, a také se rychle rozšiřuje spolupráce na nových formátech a modelech, jako je digitální ekonomika a elektronický obchod,“ dodal Wang I.
V neposlední řadě zdůraznil, že „strategická spolupráce Ruska a Číny nemá konce, nezná zakázané zóny, ani horní hranici“.
Setkání lídrů Ruska a Číny

Nejvyšší představitelé Ruska a Číny se setkají, jakmile to epidemiologická situace dovolí. V úterý 29. prosince 2020 to prohlásil ruský velvyslanec v Číně Andrej Denisov.
„Jakmile to situace dovolí, okamžitě obnovíme osobní kontakty na všech úrovních,“ zdůraznil diplomat.
Rovněž připomněl, že ruský prezident Vladimir Putin měl v roce 2020 navštívit Čínu, ale návštěva se neuskutečnila kvůli složité epidemiologické situaci.
„Doufáme, že v příštím roce bude ruský prezident prvním lídrem, který navštíví Čínu. Totéž platí o ruském premiérovi, který již obdržel pozvání. Doufáme, že jej bude moci v blízké době využít,“ poznamenal Denisov.
Mimo jiné velvyslanec hovořil o perspektivách rusko-čínské ekonomické spolupráce a vyjádřil důvěru v pokračování trendu zvyšování dodávek ruských zemědělských produktů do ČLR, stejně jako v pokračování aktivní investiční spolupráce v energetickém sektoru a dalších oblastech.

Denisov dále připomněl, že pandemie koronaviru v uplynulém roce neměla prakticky žádný vliv na celkový objem rusko-čínského obchodu. Nicméně, pandemie způsobila největší škody na straně společné přeshraniční spolupráce na úrovni středních a malých podniků, uvedl diplomat.
„Rád bych doufal, že podmínky pro přežití malých a středních podniků budou v roce 2021 lepší,“ uzavřel celou věc.
Telefonický rozhovor Putina a Si Ťin-pchinga
Tisková služba Kremlu nedávno informovala o tom, že ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching v průběhu telefonického rozhovoru vyjádřili ochotu posílit koordinaci na mezinárodní scéně za účelem udržení míru a stability.

Zdůrazňuje se přitom, že lídři obou zemí budou nadále v neustálém pracovním kontaktu.
„S uspokojením jsme zaznamenali efektivní společné úsilí profilových oddělení obou zemí v boji proti pandemii koronaviru. Rovněž byl zdůrazněn význam spolupráce při vývoji a výrobě vakcín,“ uvádí se ve zprávě.
Následně byl potvrzen vzájemný záměr k dalšímu prohlubování interakcí ve všech oblastech, včetně realizace velkých společných projektů v oblasti energetiky a průmyslové spolupráce. Lídři států si navzájem vřele poblahopřáli k nadcházejícím novoročním svátkům a shrnuli vývoj rusko-čínských vztahů a strategické spolupráce v uplynulém roce.

Příspěvek od **Rado Info** » 07 led 2021, 18:57

Čína kompletně odřízla 11milionovou metropoli
Čínské úřady kvůli několika desítkám nakažených koronavirem přerušily veškeré silniční, železniční i letecké spojení 11milionového města Š’-ťia-čuang s okolním světem. Metropoli provincie Che-pej na severovýchodě Číny nesmí až do odvolání nikdo opustit.
Celkově Čína, která má téměř 1,4 miliardy obyvatel, zaznamenala za poslední den 63 nově nakažených s příznaky a 79 infikovaných bez příznaků nemoci covid-19.
https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/ ... .seznam.cz

Příspěvek od **DJW** » 09 led 2021, 11:03

Australsky general varuje pred americko-cinskou vojnou v nasledujucich 3-5 rokoch. Rozbusku tipuje Tajvan. Vyzyva k rozsireniu australskych ozbrojenych sil.
https://www.rt.com/op-ed/511937-austral ... china-war/

Příspěvek od **Alchymista** » 10 led 2021, 22:17

https://cz.sputniknews.com/politika/202 ... haj-wanem/
Konec politiky usmiřování: USA zrušily veškerá omezení ve vztazích s Tchaj-wanem

Washington ruší veškerá „dobrovolná omezení“ ve vztazích s Tchaj-wanem. V sobotu to oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

V prohlášení Pompeo uvedl, že se v předešlých letech Washington odhodlal omezit své vztahy s Tchaj-wanem v naději usmířit si Čínskou lidovou republiku. Tato politika nyní končí.
„Tchaj-wan je dynamicky se rozvíjející demokracie a spolehlivý partner USA. Přesto v průběhu několika desetiletí ministerstvo zahraničí vytvořilo systém vnitřních restrikcí, které regulují oficiální styky včetně styků našich diplomatů, příslušníků ozbrojený sil a dalších oficiálních činitelů se svými tchajwanskými kolegy. Americká vláda zavedla tato opatření jednostranně, a to ve snaze o usmíření režimu v Pekingu. To stačilo,“ stojí v prohlášení.
Today, I am lifting all self-imposed restrictions on executive branch agencies’ interactions with their counterparts from Taiwan. This action will benefit both of our great democracies. https://t.co/JmxE5jsZYf
— Secretary Pompeo (@SecPompeo) January 9, 2021
Na pozadí růstu napětí mezi Tchaj-pejí a Pekingem, který povařuje ostrov za svou provincii, Spojené státy prodaly Tchaj-wanu zbraně v hodnotě několika miliard dolarů.

Čínská diplomacie označuje problém Tchaj-wanu za nejcitlivější část vztahů s Washingtonem. Peking opakovaně protestoval proti dodávkám amerických zbraní na Tchaj-wan.

Spojené státy přerušily diplomatické vztahy s Tchaj-wanem v roce 1979 a navázaly vztahy s Čínskou lidovou republikou. Ačkoli Washington oficiálně uznává politiku „jedné Číny“, nadále udržuje kontakty s vládou v Tchaj-peji, které se aktivizovaly na pozadí zhoršení vztahů s Pekingem.

Příspěvek od **martanus** » 11 led 2021, 16:18

Čína bude moci pokutovat zahraniční společnosti za dodržování sankcí

Podle nového zákona mohou čínské soudy aplikovat na mezinárodní společnosti právní opatření, která v důsledku sankcí omezí zájmy čínských společností.

Čína vydávala nová pravidla na ochranu svých firem před „neoprávněnými“ zahraničními zákony a umožnila čínským soudům potrestat globální společnosti za dodržování zahraničních omezení.

https://www.bloomberg.com/news/articles ... reign-laws

Příspěvek od **Alchymista** » 13 led 2021, 14:04

https://www.czechfreepress.cz/amerika/c ... ibiku.html
Čínské vojenské základny v Karibiku?
Lawrence A. Franklin

Zdá se, že Čína má v Karibiku nějaké vojenské plány... Čínský ministr obrany Wej Feng-che již vyjádřil ochotu Číny prohloubit vojenskou spolupráci s karibskými zeměmi.

Pro americké bezpečnostní zájmy jsou však více znepokojující pokračující projekty rozšiřování námořních přístavů v Kingstonu na Jamajce a ve Freeportu na Bahamách, což je možná nová čínská operační základna nacházející se jen 140 kilometrů od pobřeží USA.

Čínský režim své dohody zjevně nectí... USA mohou jen těžko dovolit Číně ohrozit kteroukoliv zemi na západní polokouli, natož samotné USA.

Pro americké bezpečnostní zájmy jsou však více znepokojující pokračující projekty rozšiřování námořních přístavů v Kingstonu na Jamajce a ve Freeportu na Bahamách, což je možná nová čínská operační základna nacházející se jen 140 kilometrů od pobřeží USA. Tyto projekty jsou pro zpravodajské pracovníky Komunistické strany Číny příležitostí k tomu, aby pomocí "dluhové pasti" karibské země ovládli a udělali je ekonomicky závislými na Číně. Například na Srí Lance vedlo nesplácení úvěru poskytnutého na modernizaci přístavu Hambantota ke ztrátě kontroly nad přístavem.

Zdá se, že komplexní strategie uplatňovaná Komunistickou stranou Číny v Karibiku přináší jen několik mil od pobřeží Spojených států amerických ekonomické, politické a potenciálně vojenské zisky. Konečným cílem Číny v Karibiku může být také konfrontovat USA, nejen se svojí přítomností poblíž pevniny USA, ale také se situací analogickou s americkou vojenskou přítomností v oblasti Jihočínského moře. V Jihočínském moři Čína nejdříve vybudovala nové ostrovy a zavázala se, že je nebude militarizovat, svůj slib vzápětí nedodržela a militarizovala je.

Připomeňme si, že Čína slíbila zachování autonomie Hongkongu až do roku 2047, aby svůj slib v roce 2020 – o 27 let dříve – porušila. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v červenci 2020 prohlásil: "Hongkong bude dalším komunistickým městem pod absolutní kontrolou Číny." Čínský režim své dohody zjevně nectí.

Vedení Komunistické strany Číny v Karibiku také vyvíjí diplomatické úsilí s cílem delegitimizovat Tchaj-wan (Čínskou republiku) a zároveň povzbudit karibské země k navázání diplomatických vztahů s Čínskou lidovou republikou.

Čínské dodávky vojenského a policejního vybavení do několika karibských států by se mohly stát předmostím pro budoucí "poradní skupiny" Čínské lidové osvobozenecké armády na západní polokouli. Čína již v Karibiku modernizuje letiště a námořní přístavy a to by mohlo zvýšit čínský geopolitický a vojenský vliv v regionu. Čínský ministr obrany Wej Feng-che již vyjádřil ochotu Číny prohloubit vojenskou spolupráci s karibskými zeměmi.

Čína již navíc investovala značné peníze do ekonomik protiamerických karibských socialistických států – Kuby a Venezuely. Etablování se Číny v karibském sektoru Nové Hedvábné stezky je pro zpravodajské pracovníky Komunistické strany Číny příležitostí k tomu, aby pomocí "dluhové pasti" karibské země ovládli a udělali je ekonomicky závislými na Číně. Například na Srí Lance vedlo nesplácení úvěru poskytnutého na modernizaci přístavu Hambantota ke ztrátě kontroly nad přístavem.

Čínská ofenzíva v Karibiku zatím spočívá především v "lékařské diplomacii" – Čína poskytuje zemím v Latinské Americe, ale zejména ostrovním státům regionu, roušky, ochranné pláště a rukavice, plicní ventilátory, sanitky a léčiva. V květnu 2020 uspořádala Čína videokonferenci o COVIDu-19 s místopředsedy vlád devíti karibských zemí, které mají diplomatické vztahy s Pekingem. Videokonference se zúčastnily tyto země: Antigua a Barbuda, Barbados, Bahamy, Dominika, Grenada, Guyana, Surinam a Trinidad a Tobago.

Pozice světového lídra ve výrobě farmaceutických a zdravotnických prostředků umožňuje Číňanům získávat v regionu značný vliv. Čína již dodala 30 000 testovacích souprav na COVID-19 Jamajce, nejméně 100 000 roušek Kubě a přibližně 100 plicních ventilátorů Dominikánské republice. Čína také postavila nemocnice na Dominice, Svatém Kryštofu, Barbadosu a Trinidadu a dětskou nemocnici na Jamajce. Za dobu trvání epidemie COVIDu-19 darovala Čína zdravotnický materiál přibližně 15 karibským státům.

Čínští investoři investují miliony dolarů do turistických stavebních projektů. Čínské státem podporované stavební firmy staví hotelové resorty na Bahamách, v Guyaně a na Barbadosu. Pro americké bezpečnostní zájmy jsou však více znepokojující pokračující projekty rozšiřování námořních přístavů v Kingstonu na Jamajce a ve Freeportu na Bahamách, což je možná nová čínská operační základna nacházející se jen 140 kilometrů od pobřeží USA.

Další modernizace sponzorované Čínou probíhají v kubánských přístavech Santiago de Cuba a Mariel a v guyanském přístavu Berbice. Dalším čínským stavebním projektem, který si z hlediska jeho dopadu na národní bezpečnost USA zaslouží pozornost, je modernizace guyanského mezinárodního letiště Cheddi Jagan prováděná Čínou. Během druhé světové války tam byla základna amerického vojenského letectva. S ranvejí dlouhou přes 3 kilometry je toto letiště schopné přijímat čínská vojenská proudová letadla. Neshody ohledně podmínek původní smlouvy podepsané v roce 2011 jsou však zdrojem napětí mezi čínským dodavatelem a obvykle pročínskou guyanskou vládou. Čína má také zájem o přístup k nerostným surovinám – má zájem například o jamajský bauxit a guyanskou ropu.

Čínský režim v Karibiku účinně používá "měkkou moc" k šíření protiamerické diplomacie prostřednictvím svých velvyslanců a Konfuciových institutů. V tomto ohledu je obzvláště aktivní čínský velvyslanec v Surinamu Liou Čchüan, který se zasloužil o založení přibližně 10 z celkových 45 prokomunistických Konfuciových institutů v regionu – na Antigui a Barbudě, v Surinamu, na Bahamách, Barbadosu, Kubě, v Guyaně, Jamajce, Trinidadu a Tobagu a ve Venezuele. Tyto instituty šíří ideologii Komunistické strany Číny a působí proti Tchaj-wanu. V Surinamu – zemi, kde žije jedna z největších komunit Číňanů v Karibiku – má Konfuciův institut dobré podmínky pro nábor agentů.

Například Dominikánská republika zrušila své diplomatické vztahy s Tchaj-wanem v roce 2018, pravděpodobně proto, aby využila ekonomické příležitosti, které by jí vztahy s Čínou mohly přinést.

Zdá se, že Čína má v Karibiku nějaké vojenské plány. Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády darovalo Guyaně dopravní letadlo Harbin Y-12. Čínská lidová osvobozenecká armáda poskytuje vojenskou pomoc také Jamajce. Na Trinidad a Tobago byly policii dodány čínské motocykly a do Guyany policejní auta. Vybraní vojenští důstojníci prakticky ze všech karibských zemí navíc absolvují výcvik na čínských vojenských akademiích.

Pokud se Číně v Karibiku podaří vytvořit předmostí, mohly by USA v budoucnu čelit temnému opakování Kubánské krize z roku 1962. Čína by mohla trvat na tom, aby USA omezily nebo zcela ukončily svoji vojenskou přítomnost v západním Tichém oceánu výměnou za omezení aktivit Čínské lidové osvobozenecké armády v Karibiku – nebo za jakoukoliv jinou smlouvu, kterou si bude Čína přát.

Tvůrci politiky USA se musí agresivní expanzivní politikou Komunistické Číny v Karibiku vážně zabývat. USA by neměly dovolit letectvu a námořnictvu Čínské lidové osvobozenecké armády zřídit základny, které by mohly narušit svobodu plavby amerických obchodních lodí i vojenských konvojů, které by v případě vojenské krize zásobovaly spojence NATO. USA mohou jen těžko dovolit Číně ohrozit kteroukoliv zemi na západní polokouli, natož samotné USA.

Dr. Lawrence A. Franklin byl odborníkem na Írán v administrativě ministra obrany Donalda Rumsfelda. Dr. Franklin také aktivně sloužil v Armádě Spojených států amerických a také jako plukovník Letectva Spojených států amerických v záloze.

Překlad původního textu: Chinese Military Bases in The Caribbean? Překlad: Libor Popovský

Příspěvek od **Alchymista** » 19 led 2021, 00:19

https://cz.sputniknews.com/byznys/20210 ... -pandemie/
Čína je jediná velká ekonomika s rekordním hospodářským růstem během pandemie

Čínská ekonomika loni vyrostla o 2,3 %, nehledě na dopady epidemie koronaviru. Hospodářství země v posledních třech měsících roku 2020 rostlo, vrátilo se na úroveň před krizí.

Nový druh koronaviru na začátku minulého roku silně poškodil čínskou ekonomiku. Během posledního čtvrtletí loňského roku ale HDP země vyrostlo o 6,5 % ve srovnání s rokem předtím. Vypovídají o tom data národního statistického úřadu Číny, která byla publikována během pondělka. Výsledek je vyšší ve srovnání s předchozím čtvrtletím před příchodem nového koronaviru. Tehdy čínské hospodářství rostlo o 6 %.

Díky výsledku čínského hospodářství z konce roku se ekonomika vyhoupla na úroveň 15.7 bilionů dolarů HDP, říká statistika.

Nehledě na to, že roční ekonomický růst byl nejnižší od Kulturní revoluce v roce 1976, jedná se o výsledek, který je lepší než předpokládala většina analytiků. Čína je také jedinou velkou ekonomikou, které se podařilo vyhnout se ekonomickým složitostem za rok 2020. Většina národů nadále zápasí s následky koronavirové krize.

Čínská ekonomika se vrátila k růstu během druhého čtvrtletí poté, co utrpěla historický pokles o rozměru 6,8 % na začátku loňského roku. Od té doby, co se čínské fabriky opět otevřely, čínské HDP vyrostlo o 3,2 % v rozmezí duben-červen, a následně o 4,9 % v průběhu následujících tří měsíců.

Čínský návrat k růstu byl poháněn pozitivní dynamikou v průmyslovém a obchodním sektoru. Domácí spotřeba je zemi nadále považována za slabé místo. Uzavírání měst v důsledku koronaviru ovlivnilo nejvíce restaurace, které utrpěly pokles o 17 % z pohledu prodejů. Dále byl ovlivněn prodej telekomunikačních zařízení, kosmetiky. Ztráty utrpěla také zlatnictví.
Rusko-čínské vztahy

Strategická spolupráce mezi Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou nemá konce, nezná horní hranici, ani zakázané zóny. Prohlásil to čínský ministr zahraničí Wang I. Tato slova pronesl v rozhovoru pro státní zpravodajskou agenturu Sin-chua a Čínskou ústřední televizi na začátku ledna letošního roku.

„V loňském roce rusko-čínské vztahy překonaly „křest“ epidemií a zkouškou změn, a ve všech aspektech dosáhly nejvyšší úrovně v historii,“ uvedl Wang I ve zmiňovaném rozhovoru.

Diplomat rovněž poznamenal, že národy obou zemí si navzájem poskytovaly pomoc a podporu v boji proti epidemii. Dodal přitom, že obě strany i nadále úzce spolupracují jak v oblasti společné kontroly a prevence epidemie, tak ve výzkumu a vývoji vakcín a léků.

„Obě strany se ze všech sil snaží prosazovat obnovení práce a výroby, zajišťují fungování výrobních a dodavatelských řetězců. Stejně tak neustále pokračuje výstavba velkých projektů, a také se rychle rozšiřuje spolupráce na nových formátech a modelech, jako je digitální ekonomika a elektronický obchod,“ dodal Wang I.

Příspěvek od **Alchymista** » 20 led 2021, 12:49

https://literarky.cz/reading-china/1705 ... ne-oblasti
V Číně začal jezdit nový typ vysokorychlostního vlaku pro extrémně chladné oblasti

Dne 6. ledna byl poprvé uveden do provozu nový typ vysokorychlostního vlaku Fuxing pro extrémně chladné oblasti, který dosahuje rychlosti až 350 km/h. Vyvinul jej Institut pro výzkum a vývoj vysokorychlostních vlaků v Pekingu. Jeho ředitel Zhou Song uvedl, že vlak snese teploty kolem -40°C. Jezdit by měl na vysokorychlostní trati spojující Peking a Harbin na severovýchodě Číny v extrémně chladných oblastech.

„Nervový systém“ vlaku se skládá ze stovek přípojek, délka kabelů přesahuje 240 kilometrů, uvedl Xia Sen ze servisní služby pro lokomotivy CRRC Qingdao Sifang Locomotive and Rolling Stock Co., Ltd. Poukázal na to, že v extrémně chladném prostředí je rozvodná elektrická skříň náchylná ke kondenzaci vody, což ovlivňuje bezpečnost „nervové soustavy“.

Rám rozvodné skříně byl proto pokryt vrstvou keramického porézního materiálu. Kondenzovaná voda vytvářená studeným vzduchem se uloží v pórech. Když teplota prostoru pro cestující vzroste, může se kondenzovaná voda přirozeně odpařovat,“ řekl Lu Jianguo, zástupce ředitele institutu pro výzkum a vývoj vysokorychlostních vlaků.

Nádrže na vodu, nádrže na nečistoty a vodní potrubí vlaku jsou navíc pokryty hustým „bavlněným potahem“, v němž je elektrický topný drát. Pokud jde o brzdění, nový typ vysokorychlostního vlaku poprvé použil automatické funkce proti zamrznutí.

V současné době je v provozu celá řada vysokorychlostních vlaků Fuxing, které jezdí rychlostí od 160 do 350 kilometrů za hodinu. Ke konci loňského roku byly národní železnice vybaveny 1036 vlakovými soupravami řady Fuxing, které najely 836 milionů kilometrů a přepravily 827 milionů cestujících.

Příspěvek od **Svarboj** » 21 led 2021, 11:19

Čína uvalila sankce na končícího amerického ministra zahraničí Pompea

Peking krok oznámil ve čtvrtek brzy ráno pekingského času (středa večer SEČ) pouze několik minut poté, co se prezidentského úřadu ve Spojených státech ujal nástupce Donalda Trumpa Joe Biden.
Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že 28 sankcemi stižených lidí „plánovalo, propagovalo a provedlo sérii šílených kroků, kterými se těžce vměšovali do vnitřních záležitostí Číny, podkopávali čínské zájmy, urazili čínský lid a závažně narušili čínsko-americké vztahy“.

Mezi činiteli jsou kromě Pompea i další lidé Trumpovy administrativy. Peking jmenoval exministra zdravotnictví a sociálních služeb Alexe Azara a Pompeova náměstka Keitha Kracha.
Sankce Čína uvalila i na velvyslankyni USA při OSN Kelly Craftovou, která minulý týden telefonicky hovořila s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Dále se omezení týkají Trumpových poradců Petera Navarra a Roberta O'Briena či bývalého Trumpova stratéga Steva Bannona a někdejšího bezpečnostního poradce Johna Boltona.

„Tito jedinci a jejich nejbližší rodinní příslušníci mají zakázán vstup do pevninské Číny, Hongkongu a Macaa. Oni, jejich firmy a instituce s nimi spojované mají také zakázáno s Čínou udržovat obchodní styky,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3257 ... ici-pompea

Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Čína

Re: Čína

Re: Čína

Re: Čína

Re: Čína

Re: Čína

Re: Čína

Re: Čína

Re: Čína

Re: Čína

Re: Čína

Re: Čína

Re: Čína

Re: Čína

Re: Čína

Re: Čína

Re: Čína

Re: Čína

Re: Čína

Re: Čína

Re: Čína