Turecko

[Alexus]

Turecko:
Turecký dodavatel obrany Baykar zveřejnil novou fotografii ze svého zařízení, která zřejmě ukazuje novou verzi bezpilotního bojového leteckého dronu Bayraktar TB2 se střední nadmořskou výškou a dlouhou výdrží.
Obrázek, který byl zveřejněn na oficiálním účtu společnosti Baykar na Twitteru, ukazuje pokročilou verzi bojového dronu se systémem satelitního propojení pro dálkové ovládání.
Podle místních zdrojů se nová verze bojového dronu se schopnostmi satelitní komunikace nazývá Bayraktar TB2S (Satellite).
Očekává se, že nový Bayraktar TB2S bude dálkově ovládán pomocí satelitního spojení piloty na zemi, což výrazně zvyšuje dosah dronu ve srovnání s použitím rádiového kanálu.
Nový širokopásmový satelitní komunikační systém údajně vyvinutý tureckou společností CTech pro přenos dat rychlostí přesahující 20 megabitů za sekundu (Mbps) do pozemní řídící stanice.
Systémy umožní provádět desítky operací bezpilotních bojových vzdušných vozidel současně.
Zdroj:

[Alchymista]

https://cs.gatestoneinstitute.org/16765 ... ke-zlociny
Turecko glorifikuje svoje historické zločiny

• "Pro naši civilizaci není dobytí území ani okupace, ani rabování. Dobytí území vytváří nadvládu spravedlnosti, kterou Alláh přikazuje v dobytém regionu nastolit." — Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, MEMRI.org, 26. srpna 2020.
• "Turecko si ve Středozemním, Egejském i Černém moři vezme to, co mu právem náleží... Pro uskutečnění tohoto cíle jsme odhodláni udělat vše, co je politicky, ekonomicky i vojensky nezbytné. Vyzýváme proto naše sousedy, aby to dobře uvážili a vyhnuli se chybám, které by zákonitě vedly k jejich zničení." — Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, MEMRI.org, 26. srpna 2020.
• "Nejkrutější osud byl vždy vyhrazen těm, kdo se viditelně hlásili ke křesťanství: Duchovní a mniši 'byli upáleni, zatímco jiní byli zaživa rozčtvrceni.'" — Historik Raymond Ibrahim, FrontpageMag.com, 7. srpna 2020.
• V roce 2018 označil předseda tureckého parlamentu İsmail Kahraman vojenskou ofenzívu Turecka proti severní Sýrii jako džihád. "Bez džihádu nebude žádný pokrok," dodal. Během téže ofenzívy vyzýval k "džihádu" také turecký Direktoriát pro náboženské záležitosti (Diyanet) a ve svém týdenním kázání prohlašoval, že "ozbrojený boj je nejvyšší úrovní džihádu."

Turecká vláda v posledních letech značně stupňuje svoji rétoriku o "nové otomanské éře", o výbojích, vítězství a podmanění cizích teritorií.

Například 26. srpna 2020 přednesl prezident Recep Tayyip Erdoğan projev při příležitosti 949. výročí bitvy u Manzikertu. V důsledku této bitvy obsadili seldžučtí Turci ze Střední Asie tehdejší převážně arménské město Manzikert ležící na periferii Byzantské říše.

Část jeho projevu přeložil institut MEMRI (Middle East Media and Research Institute):

"Pro naši civilizaci není dobytí území ani okupace, ani rabování. Dobytí území vytváří nadvládu spravedlnosti, kterou Alláh přikazuje v dobytém regionu nastolit."

"Náš národ především odstranil z dobytých oblastí útlak a nastolil v nich spravedlnost. Proto je naše civilizace dobyvatelská."

"Turecko si ve Středozemním, Egejském i Černém moři vezme to, co mu právem náleží. Stejně jako si nečiníme nárok na území, svrchovanost a zájmy kohokoliv jiného, ​​tak se nikdy nevzdáme toho, co patří nám. Pro uskutečnění tohoto cíle jsme odhodláni udělat vše, co je politicky, ekonomicky i vojensky nezbytné. Vyzýváme proto naše sousedy, aby to dobře uvážili a vyhnuli se chybám, které by zákonitě vedly k jejich zničení."

"Chceme, aby všichni pochopili, že Turecko již není zemí, jejíž trpělivost je možné jen tak pokoušet a jejíž odhodlání, schopnosti a odvahu je možné jen tak testovat. Pokud řekneme, že něco uděláme, tak to uděláme. Ať to stojí cokoliv."

"Pokud se proti nám chce někdo postavit a snášet strašné následky svého rozhodnutí, tak ať klidně přijde. Pokud se nám postavit nechce, tak ať se nám klidí z cesty a my se pak budeme starat jen o své vlastní záležitosti."

"Jak to vyjádřil [turecký básník] Yahya Kemal? V duchu naší armády: 'Tento útok, který vypukne, povede turecká armáda, ó Pane! Tato armáda umírá v boji za tebe, ó Pane! Kéž je tvé proslulé a vznešené jméno posíleno modlitbou! Udělej z nás vítěze, neboť my jsme poslední armáda islámu!'"

V jiném květnovém projevu Erdogan opět mluvil o historických vítězstvích a popsal dobytí Konstantinopole osmanskými Turky v roce 1453 takto:

"Naši předkové chápali dobytí cizích území nejen jako jejich obsazení, ale také jako získání si srdcí jejich obyvatel. Nedávno se několik drzých lidí pokusilo definovat dobytí jako okupaci. Věřte mi, jsou to naprostí ignoranti. Zeptejte se jich, co dobytí znamená a oni vám nedokáží odpovědět. Dobytí všechno otevírá. Dobytí je především o získání srdcí, ale to oni nevědí. Naši předkové – začali s tím již před tisíci lety – nejprve rozseli po celé Anatolii, Thrákii a Balkánu bojovníky, derviše, a zasloužilé veterány válečných tažení... Když osmanský sultán Mehmed II. Fatih (Dobyvatel) vstoupil do dobytého Istanbulu, tak některé Řekyně volaly: Raději budeme pod osmanským turbanem, než pod kardinálským kloboukem.'"

Jedním z hlavních problémů Turecka je systematický historický revizionismus podporovaný vládou a všemi institucemi v zemi, včetně médií. V tomto revizionismu se vyjímají důležité lži, zejména pokud jde o invazi do Manzikertu (dnešního Malazgirtu) a do Konstantinopole (dnešního Istanbulu).

Když Turci pod vedením sultána Alp Arslana (vlastním jménem Muhammad bin Dawud) dorazili v 11. století k Manzikertu, tak si žádná "srdce nenaklonili". Místo toho spáchali masakry. Manzikert byl tehdy převážně arménské město. Masakr "začal v roce 1019 – přesně před tisíci lety," napsal historik Raymond Ibrahim. "Turci tehdy začali s přeměnou velké části tehdy mnohem větší Arménie na to, čím je dnes – na východní část dnešního Turecka."

Jak popisuje Raymond Ibrahim, dobytí nebylo dosaženo "získáním srdcí", ale brutálním povražděním místních křesťanů, zotročením žen, dívek a chlapců a zničením kostelů.

"Nejkrutější osud byl vždy vyhrazen těm, kdo se viditelně hlásili ke křesťanství: Duchovní a mniši 'byli upáleni, zatímco jiní byli zaživa rozčtvrceni.' Všechny kláštery a kostely – město Ani bylo známé jako 'město 1001 kostelů' – byly vypleněny, znesvěceny a vypáleny. Jeden horlivý džihádista vylezl na střechu místní katedrály 'a svrhl dolů obrovský kříž vztyčený na kopuli,' načež vstoupil do katedrály a znesvětil ji..."

"Vydrancování hlavního města Arménie nezdokumentovali jen křesťanské zdroje – jeden současník konstatoval, že Muhammad učinil krveprolitím a ohněm z města Ani spálenou zemi' – ale také muslimské zdroje, často apokalypticky: 'Chtěl jsem vstoupit do města a vidět to všechno na vlastní oči,' napsal jeden Arab. 'Snažil jsem se najít ulici, v níž bych nemusel šlapat po mrtvolách. Ale bylo to nemožné.'"

Další historický fakt se týká krutostí spáchaných osmanskými Turky během vpádu do byzantského hlavního města Konstantinopole v 15. století. Tvrzení, že některé Řekyně volaly, že "dávají přednost Osmanům", nemůže být dále od pravdy. Město ve skutečnosti padlo až po několika týdnech řeckého odporu. Historik Mark Cartwright napsal, že "Byzantinci byli beznadějně přečísleni v počtu mužů, lodí i zbraní."

Když byla 29. května 1453 napadena Konstantinopol, dodal Mark Cartwright, tak "začalo znásilňování, drancování a ničení."

"Mnoho obyvatel města spáchalo raději sebevraždu, než aby bylo vystaveno hrůzám zajetí a otroctví. Asi 4 000 obyvatel bylo dobyvateli rovnou povražděno a více než 50 000 obyvatel bylo odvlečeno do otroctví. Mnozí hledali útočiště v kostelech, kde se zabarikádovali – také uvnitř chrámu Hagia Sofia – ty však byly zjevným cílem dobyvatelů pro jejich poklady, a poté, co z nich byly ukradeny drahokamy a drahé kovy, tam byli vystrašení lidé zmasakrováni. Církevní budovy, kostely a jejich neocenitelné ikony byly zničeny. Přitom došlo ke zničení nespočetných uměleckých pokladů, ke spálení knih a všechno, co se vztahovalo ke křesťanství – včetně fresek a mozaik – bylo rozmláceno na padrť."

Pádem Konstantinopole přestala existovat Byzantská říše a v regionu se etablovala říše Osmanská. Dějiny osmanských Turků byly vždy do značné míry dějinami perzekuce křesťanů a ostatních nemuslimů.

Osmanská říše trvala asi 600 let (od roku 1299 do roku 1923) a zahrnovala části Asie, Evropy a Afriky. Z křesťanů a židů se pod osmanskou nadvládou stali dhimmi – druhořadí "tolerovaní" poddaní, kteří za svoji ochranu, jinými slovy za svoje přežití, museli platit vysokou daň – džizju. Během tohoto období Turci podle historika Vasileiose Meichanetsidise používali mnoho represivních praktik, například:

"systém ghulam, ve kterém byli nemuslimové zotročováni, obráceni na islám a vycvičeni na válečníky a administrátory;
systém devširme (daň krve), násilný nábor křesťanských chlapců, kteří byli odebráni rodinám, obráceni na islám a určeni pro otrockou službu sultánovi v jeho paláci nebo z nich byli vycvičeni janičáři;
nucenou a dobrovolnou islamizaci – dobrovolná islamizace byla ovšem důsledkem sociálního, náboženského a ekonomického tlaku; sexuální otroctví žen a mladých chlapců, deportace a masakry."

Mnoho z toho, čemu Turci ze své historie věří, je ve skutečnosti naprostým opakem historické pravdy. Například to, co se stalo v osmanském Turecku v roce 1915, nebyla podle tureckého výkladu historie genocida Arménů. Turecký historický institut (Türk Tarih Kurumu) vypracoval dokument v pěti jazycích o tom, co nazývá: "Arménská vzpoura proti osmanskému státu, terorismus a propaganda." Dokument – v souladu s tureckým výkladem historie – falešně tvrdí, že to byli naopak Arméni, kdo se pokusil zmasakrovat Turky a spáchat proti nim další zločiny a že Turci jednali pouze v sebeobraně. Objektivní historici však došli k závěru, že události roku 1915 představují genocidu Arménů, Asyřanů a Řeků.

Tento turecký revizionismus není jen urážkou obětí těchto zločinů a jejich potomků, ale také překážkou, která brání mnoha Turkům v rozvíjení jejich kritického myšlení a chápání empirických faktů. Zdá se, že víra v džihád [svatá válka ve jménu islámu], dobývání ve jménu islámské doktríny a dehumanizace káfirů (nevěřících) hrají velkou roli v turecké supremacistické rasistické mentalitě a v současných plánech tureckých vůdců. Například v roce 2016 tehdejší místopředseda turecké vlády Numan Kurtulmus na veřejném zasedání řekl: "Nezávislost znamená postavit se káfirům (nevěřícím) tím, že je nazvete káfiry." V roce 2018 označil předseda tureckého parlamentu İsmail Kahraman vojenskou ofenzívu Turecka proti severní Sýrii jako džihád. "Bez džihádu nebude žádný pokrok," dodal. Během téže ofenzívy vyzýval k "džihádu" také turecký Direktoriát pro náboženské záležitosti (Diyanet) a ve svém týdenním kázání prohlašoval, že "ozbrojený boj je nejvyšší úrovní džihádu."

Mnoho Turků proto stále seldžucké, osmanské a turecké výboje oslavuje a spáchané zločiny bagatelizuje nebo úplně popírá. Například turecká invaze na Kypr v roce 1974 byla doprovázena mnoha zločiny, jako jsou vraždy, znásilnění, mučení, zabavování a rabování majetku a únosy kyperských Řeků. Turecká vláda nicméně invazi oficiálně označuje jako "Kyperskou mírovou operací" a každoročně si ji hrdě připomíná.

V tureckých médiích jsou časté také projevy nenávisti. Podle zprávy nadace Hrant Dink Foundation byly projevy nenávisti v tureckých médiích v roce 2019 nejčastěji namířeny proti Arménům a pak proti syrským uprchlíkům, Řekům a Židům.

Když je o masakrech a dalších zvěrstvech systematicky referováno jako o "slavných událostech" a pokračující porušování lidských práv – jako například Erdoganovo věznění politických vězňů se stává společensky přijatelným, tak by nás nemělo překvapovat, že většina Turků proti závažnému porušování lidských práv ve své vlastní zemi a proti pokračující turecké okupaci severního Kypru a části Sýrie neprotestuje.

[skflanker_]

Turecké orgány vydali povolenia na výstavbu III. bloku A-elektrárne Akkuyu
Ministerstvo energetiky a prírodných zdrojov Turecka v utorok 17.11.2020 oznámilo, že vydalo povolenie na výstavbu III. energetického bloku atómovej elektrárne Akkuyu, ktorého projekt realizuje Akkuyu Nuclear Company (súčasť spoločnosti Rosatom).
I. blok bude uvedený do prevádzky v roku 2023 (ten sa už finalizuje), na II. sa robí, teraz začnú práce na III. bloku
Zdroj https://tass.ru/ekonomika/10019767 + https://ria.ru/20201117/turtsiya-1584943587.html + https://topcor.ru/17405-turcija-soglasi ... satom.html z 17.11.2020 + viac info aj o % zložení vlastníkov, o inštalovanom výkone a ďalšie

[puma]

Pokud se chce Turecko vyhnout sankcím Evropské unie, musí ukončit provokace ve východním Středomoří. Uvedl to německý ministr zahraničí Heiko Maas, uvádí agentura Reuters. „Jaké rozhodnutí bude přijato na prosincovém summitu EU, záleží na Turecku,“ uvedl Maas před zasedáním ministrů zahraničí EU, které se bude konat ve formě videokonference.
https://news.am/rus/news/614457.html

[petrp]

Turecký ministr "obrany" Řecku: Vzdejte se, nic se vám nestane!
Turecko vyhlásilo NAVTEX a žádá demilitarizaci ostrovů Tilos, Halki, Psara, Lemnos, Lesbos a Agios Efstratios. Turecký ministr národní obrany Hulusi Akar vyzval Řecko: „Vaše armáda musí hned odejít!“ NAVTEX je mezinárodní systém monitorování námořní dopravy, který pomáhá při navigaci a varuje před nebezpečnými změnami počasí a také například před cvičeními námořnictva. Ankara tvrdí, že vojenskou přítomností na svých ostrovech porušuje Řecko mezinárodní smluvní závazky. Odvolává se na smlouvu z Lausanne (1923), která určovala hranice Turecka. Turecko při tom samo tuto smlouvu vypovědělo.

Ministr národní obrany Hulusi Akar prohlásil, že: "Řecko narušuje přátelství, které navrhujeme, dělá ty nejchybnější kroky. Podporujeme politické urovnání, dialog a dobré sousedské vztahy. V této věci jsme ukázali svoji dobrou vůli a budeme v ní pokračovat..." Míní tím odmítnutí demilitarizace řeckých ostrovů, které německý ministr zahraničí Heiko Maas v rámci 150 let trvající vstřícnosti Německa k Turecku označuje jako "sporné". Akar tvrdí: "Akce, které se odehrávají na ostrovech, které nebyly v žádném případě přiděleny Řecku, jsou přehlíženy, zatímco naše vědecká a technická práce je považována za provokaci. Toto je opravdu špatný přístup, který není v souladu s dobrým sousedstvím."

Vědeckotechnickou prací míní průzkumné vrty při hledání ložisek plynu - ovšem v oblastech náležejících Řecku. "Dobré sousedské vztahy" Turecko nabízí jako ultimátum poté, kdy se vloni snažilo prolomit hranice s Řeckem na řece Evros, když chtělo do Evropy dostat další imigranty. S odkazem na vývoj na Kypru, jehož severní část Turecko okupuje od roku 1974, Akar uvedl, že „na Kypru existuje turecká přítomnost, je nutné vidět, že tam po staletí žijí Turci. Musí jim být přiznána jejich práva.“

http://vasevec.parlamentnilisty.cz/vip- ... am-nestane

Z diskuze:
Turecko je pripravené na akýkoľvek konflikt, lebo NATO , zvlášť USA sa radi k vojne pripoja a využijú to na svoje ciele. Preto nikto nechce Turecko zastaviť. Turecko je v podobnej polohe ako Hitlerove Nemecko. S Tureckom má Západ podobné zámery, ako s Hitlerom.

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/svet/2020112 ... oronaviru/
Turecko se potýká se třetí vlnou koronaviru

Třetí vlna pandemie nového koronaviru byla zaznamenána v řadě tureckých provincií. Informoval o tom ve středu ministr zdravotnictví země Fahrettin Koca na tiskové konferenci v Ankaře.

„Některé provincie se potýkají se třetí vlnou (pandemie koronaviru, pozn. red.). Mezi nimi je Istanbul, Izmir, Kocaeli a Bursa,“ uvedl.

V Turecku byl také zaznamenán smutný rekord. V zemi totiž během 24 hodin zemřelo na koronavirus 168 lidí.

Ruský lékař Sergej Grošev se dříve podělil o to, že některé příznaky mohou člověku rychle napovědět, že se nakazil koronavirem. Vysvětlil, že některé příznaky mohou přetrvávat po dlouhou dobu – podle nich lze například určit, že člověk, který se cítil špatně, onemocněl koronavirem, a ne například běžnou virózou.

Grošev uvedl, že nejčastějšími příznaky přechozeného koronaviru jsou anosmie (změna čichu), ztráta energie, slabost a další.

„Nejčastější a dlouhodobé je zhoršení čichu, slabost spojená s přetrvávající hypoxií v důsledku poškození plic, kašel, dušnost. Takové příznaky přetrvávají u různých pacientů po různě dlouhou dobu,“ upřesnil lékař.

[Svarboj]

Pokus o puč a vraždu Erdogana: 337 obžalovaných dostalo doživotí

Soud v Turecku dnes odsoudil k doživotí 337 obžalovaných z účasti na neúspěšném vojenském převratu z 15. července 2016. Dalších 60 lidí bylo odsouzeno k nižším trestům odnětí svobody a 75 obžalovaných soud zprostil viny, uvádí agentura AFP.

https://eurozpravy.cz/zahranicni/blizky ... .2d1cf345/

[Alchymista]

https://roklen24.cz/zachrana-turecke-liry-pokracuje/
Záchrana turecké liry pokračuje

• Zahraniční kapitál se vrací do Turecka, obnova důvěry na dobré cestě.
• Turecká uvěrová expanze by měla zpomalit, to by pomohlo snížit deficit běžného účtu.
• Lira by mohla být zajímavou sázkou v rámci strategie carry trade.

Turecká lira byla během letoška – po argentinském pesu – druhou nejvíce oslabující měnou. Jak vůči dolaru, tak i vůči euru hned několikrát posunula své historicky nejslabší hodnoty. V listopadu však došlo na zvrat. Lví podíl na něm má turecká měnová politika, jejíž nově nastavený trend vypadá z hlediska snahy o stabilizaci kurzu poměrně slibně. Turecká lira by se tak mohla stát jednou ze zajímavých příležitostí příštího roku.

...

[Alchymista]

https://cs.gatestoneinstitute.org/16849 ... alnich-snu
Kavkaz: Střet imperiálních snů

S jídlem roste chuť a vítězství, kterého Erdogan dosáhl proti Arménii, může povzbudit jeho chuť k dalším výbojům. Provládní turecký tisk oslavuje "vítězství na Kavkaze" jako první vítězství od konce Osmanské říše, při němž se Turkům podařilo "osvobodit" kus historického islámského území od vlády "nevěřících".

• Ještě horší pro Putina je to, že Erdogan již naznačil, že chce do ochrany "muslimských zemí" zapojit svou cizineckou legii džihádistů.
• Erdogan doufá, že kombinací džihádismu Muslimského bratrstva s panturkickými tématy, které jsou inspirovány Enverem Pašou, nahradí Atatürkův pokrokový narativ náboženským nacionalismem.
• Není náhodou, že také vyostřuje svoji protizápadní rétoriku a utužuje své vztahy s Šedými vlky – pantureckou organizací, kterou Evropská unie zakázala jako "teroristickou organizaci". Šedí vlci sní o turkické říši, která by se rozprostírala od Balkánu až do Střední Asie.

...
+dlhý text

[Alchymista]

uniklo pozornosti:
https://www.prvnizpravy.cz/language=cs/ ... 00-dolaru/
Erdogan poslal do Kašmíru žoldáky a každému zaplatil 2.000 dolarů

Turecko přesouvá ozbrojence ze Sýrie do Kašmíru, do sporu mezi Indií a Pákistánem.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již dříve poskytoval tuto „službu“ svým spojencům v Libyi a Ázerbájdžánu, vládě Národní dohody v Tripolisu, která bojovala proti libyjské národní armádě maršála Chalify Haftara, a prezidentu Ilhamovi Alijevovi, jehož ázerbájdžánská armáda bojovala s Arménií o Náhorní Karabach.

Jak bylo napsáno v článku v India Today, s odvoláním na údaje řeckého novináře Andrease Mountzuraliase „Erdogan posílá žoldáky do Kašmíru na pomoc pákistánskému spojenci - premiéru Imranovi Khanovi"

Tvrdí se, že je to součást pokusu Ankary rozšířit svůj vliv na muslimy v jižní Asii „uprostřed pokračujících kroků prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana k boji proti saúdské nadvládě v islámském světě“.

Turecký velvyslanec v Dillí Shakir Ozkan Torunlar mezitím řekl televiznímu kanálu India Today, že „tyto zprávy jsou nepodložené a falešné“.

Andreas Mountzuralias s odvoláním na kurdské zdroje v Sýrii tvrdí, že Abu Hamsa, který je velitelem pro-turecké skupiny Sulejman Šáh, která je mimo jiné i ve frakcích takzvané syrské národní armády (SNA), řekl svým militantům v Afrinu před několika dny ( region v severozápadní části syrské provincie Aleppo), který „Turecko chce posílit Kašmír“. Abu Hamsa také oznámil, že turečtí důstojníci žádají velitele jiných frakcí v SNA, aby jmenovali ty, kteří by chtěli jet do Kašmíru.

Zároveň bylo těm, kteří chtěli do Kašmíru, slíben měsíční plat 2.000 dolarů (stejnou částku podle tureckých náborářů zajatých v Karabachu slíbili turečtí náboráři militantům před „služební cestou“ do oblasti konfliktu v Karabachu).

Více než 900 pro-tureckých žoldáků se vrátilo do Sýrie ve „vlnách“ po ukončení nepřátelských akcí v Náhorním Karabachu, informoval 2.prosince Arabský týdeník s odvoláním na údaje londýnské nevládní organizace Syrian Observatory for Human Rights (SOHR). S odvoláním na „spolehlivé zdroje“ SOHR tvrdila, že nové strany tureckých podporovaných syrských militantů se vrátily do Arabské republiky poté, co je Ankara „dosud nedokázala udržet v Ázerbájdžánu“.

Počet žoldáků ze Středního východu v zóně konfliktu v Karabachu se blíží 2 000, řekl 3. listopadu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. V souvislosti s rostoucím přílivem bojovníků ze Sýrie do Náhorního Karabachu vyzval šéf ruské diplomacie externí hráče, aby pomocí svých schopností zabránili přesunu žoldáků z oblasti Středního východu. Tato výzva byla určena především Turecku, které se ve skutečnosti stalo hlavním iniciátorem a hlavním organizátorem pohybu teroristických prvků na jižní Kavkaz pro jejich účast na straně Ázerbájdžánu na nepřátelských akcích v Karabachu.

[El Diablo]

Turecko koupilo od Rusů protivzdušný systém. USA na něj uvalily sankce

14. prosince 2020 20:57

Spojené státy zavedly sankce vůči tureckému ředitelství obranného průmyslu, jeho šéfovi a třem zaměstnancům. Turecko totiž koupilo ruský protivzdušný systém. Moskva a Ankara americký krok odsoudily. Uvalené sankce zřejmě poškodí tureckou ekonomiku, která se potýká s následky pandemie covidu-19. Omezí se možnosti půjček.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... nicni_baky

[El Diablo]

Teroristé plánovali silvestrovský masakr v Turecku, oznámila policie

2. ledna 2021 17:46

Turecké bezpečnostní složky v prosinci zadržely 267 lidí podezřelých ze spojení s teroristickými organizacemi. Policie provedla razie ve 33 městech či provinciích a při zatýkání vycházela z poznatků svědčících o tom, že náboženští extremisté plánovali na silvestrovskou noc teroristické útoky. Informovala o tom v sobotu agentura Anadolu s tím, že mezi zadrženými je 161 cizinců.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_kha

[martanus]

Voda v nádržích pro Istanbul je na nejnižší úrovni za 15 let. Úřady vyzvaly lidi, aby s ní šetřili

Turecká metropole Ankara i největší město země, patnáctimilionový Istanbul, jsou ohroženy nedostatkem pitné vody. Nádrže zásobující Istanbul vodou jsou nyní naplněny asi z pětiny, což je nejméně za posledních 15 let, informují místní média. Starostové Ankary i Istanbulu už vyzvali obyvatele, aby s vodou šetřili.

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/tur ... 070734_cen

[Alchymista]

https://ac24.cz/-/turecka-pomalu-postup ... icka-krize
Turecká pomalu postupující ekonomická krize

Nikdo by neměl být překvapen tureckými ekonomickými a finančními těžkostmi z poslední doby. Země se nachází v trojí krizi (měnové, bankovní a státního dluhu), které se rozvíjí už roky. Zda tento ekonomický chaos rozpoutá i politický zmatek, o tom se zatím široce debatuje.

Dlouho se táhnoucí inflace a prohlubující se deficity pronásledovaly turecké hospodářství už před postižením pandemií COVID-19. Po více než desetiletí očekávaná inflace překračovala 5 procentní cíl o více než polovinu. A turecká lira se oproti US dolaru znehodnocuje už od konce roku 2017, kdy v srpnu 2018 už to byl 20 procentní propad. Agresivní politika udržení normálního stavu během pandemie a neudržitelný politický mix spoléhaly na ohromný nárůst zadlužení a na prodej rezerv centrální banky v cizích měnách (FX) jako na náhradu dopadů odlivu kapitálu, což vyvolalo další zranitelnost. To vedlo k dalšímu 40 procentnímu propadu hodnoty liry od ledna.

V listopadu jmenoval prezident Recep Tayyip Erdoğan nového ministra financí a nového guvernéra centrální banky. Následně prošel rámec monetární politiky země dlouho odkládanou normalizací (s kumulovaným vzestupem sazeb oproti o 675 bazických bodů za dva měsíce) a lira do konce roku obnovila 10 procent své ztracené hodnoty.

Turecko si udržuje plovoucí směnný kurz od roku 2001, kdy krize bankovního i státního dluhu a krize platební rovnováhy přinutila liru, aby se odpoutala od měnového koše skládajícího se z dolaru a eura. Turecko přijalo režim inflačních cílů, v jehož rámci by se neměly sazby politicky stanovovat, aby se upravovaly kvůli vykonstruovanému zhodnocování nebo znehodnocování nebo v reakci na vnější šoky – jako je COVID-19 – který vedl k odlivu kapitálu.

Finanční trhy se dívají dopředu a vědí, že inflaci lze zvládnout jen věrohodnou monetární politikou. Tak proč trhy neocenily prudké znehodnocení liry už daleko dříve? Odpověď spočívá v důležitých rozlitích důsledků americké monetární politiky do nově se vynořujících trhů. Hojná globální dolarová likvidita vytvořená nízkými úrokovými sazbami v USA přinášela snadný přístup FX pro banky vynořujících se trhů včetně nižších nákladů dluhů.

S přihlédnutím k uvedenému lze tureckou pomalu postupující krizi rozdělit do tří fází. Během fáze před COVIDEM se lira pomaličku znehodnocovala s tím, jak se neřešily podkladové strukturální problémy a jak plnění inflačních cílů nemělo vysokou prioritu. Možnost tureckých bank si levně půjčovat na mezinárodních trzích předcházela ještě prudšímu znehodnocení měny.

Druhá fáze krize začala, když letos v březnu udeřila pandemie. Turecko (jako ostatní země) zpočátku reagovalo monetárními a fiskálními úpravami. Ale expanzivní monetární politika rychle dosáhla svých mezí. Pokles úrokových sazeb pod dvoucifernou míru inflace spustil dolarizaci s domácí i zahraniční averzí k aktivům denominovaným v lirách, což vedlo k prudšímu znehodnocení měny, což se Turecko neúspěšně pokoušelo zastavovat prodejem zhruba 130 miliard $ FX rezerv.

Ale i kdyby měla Centrální banka Turecké republiky (CBRT) více FX rezerv, s nimiž by podpořila liru, tak by výsledek nebyl vůbec odlišný. Nakonec by měna stejně musela podstoupit prudkou korekci, jakmile finanční trhy ocenily riziko země v Turecku navíc ještě k rizikům měny. Země, které dojdou FX rezervy si může v principu půjčovat na mezinárodních trzích a nadále intervenovat, aby zvládala volatilitu své vlastní měny. Ve skutečnosti je v časech zvýšené globální nejistoty levnější půjčovat si v FX než v místní měně.

Turecko však nemuselo nutně mít prospěch z nižších nákladů na úvěry. S tím, jak narůstalo riziko země a jak se zhoršovaly rozvahy bank, začalo být obtížnější si v reakci na narůstající inflaci FX půjčovat zvenku, kdy nesoulad v rozvahách bank začal rychle narůstat. S pokračující pandemií nabývala dolarizace na hybnosti, kdy vklady obyvatelstva v FX počátkem srpna narůstaly obzvlášť rychle, čímž narůstaly závazky bank v FX k domácnostem v zemi.

Aby státní banky snížily svůj nesoulad s FX, tak musí buď zvýšit své půjčky v FX k upevnění (tudíž stabilizaci strany aktiv) nebo snížit své půjčky FX jak od místních domácností, tak od zámořských věřitelů (ke stabilizaci strany pasiv). Banky nemohou okamžitě snížit své zámořské dluhy v FX, protože potřebují splatit nebo nahradit ohromné existující závazky. Ale i tak jsou půjčky v FX levnější, turecké firmy mají tedy strach, že budou mít potíže při opatřování dostatečných výnosů v FX, aby je splatily. Bude pak tudíž pro banky obtížené, aby svoji pozici v FX zlepšily, když pořád prodávají rezervy, aby podpořily liru.

Takový neudržitelný politický mix vyhnal v Turecku do výšin riziko země, jak je zřejmé z rostoucího šíření swapů na nesplatitelné úvěry. Banky nemohou vykonstruovat rovnováhu mezi směnnými kurzy a úrokovými sazbami v zemi s liberalizovanými kapitálovými toky, když jsou podmínky financování banky postihovány nejen globálním finančním prostředím, ale také riziky země. Použijí-li se k tomuto účelu banky, místo aby se realizovaly věrohodné fiskální a monetární politiky, tak to rozbije jak vnitřní, tak vnější ekonomickou rovnováhu.

Teď je už turecká krize ve své třetí fázi, kdy politici začínají monetární politiku normalizovat politikou zvyšování sazeb. CBRT zvedla v září svoji základní úrokovou sazbu o dva procentní body. Ale banka nedokončila svůj cyklus utahování dalším zvýšením sazeb v říjnu, místo toho zvedla úrokové sazby nepřímo přes operace s likviditou. To posílilo názor, že politici nejsou ochotni nebo schopni ty nejnaléhavější problémy, se kterými se potýkají, řešit. Nepříznivá reakce trhů spojená s nedostatečnými rezervami centrální banky k vyrovnání tohoto tlaku spustila události vedoucí k výměně ekonomického týmu.

Nový guvernér CBRT a nový ministr financí tvrdí, že pro Turecko budou prioritou inflační cíle. Ovšem monetární politiku země bude nakonec ovlivňovat Erdoğan, který často opakoval, že věří, že vysoké úrokové sazby způsobují inflaci. Co se stane, až se finanční trhy stabilizují? Podrží CBRT svůj přísnější postoj v souladu s ortodoxními inflačními cíli, nebo bude uvažovat o snižování sazeb ve snaze „snížit“ inflaci podle Erdoğanových přání?

Investoři to bedlivě sledují. Ukáže-li se být přísnější postoj Turecka jednorázovým pokusem o stabilizaci směnného kurzu a země v nadcházejících měsících srazí úrokové sazby ve snaze snížit míru inflace, tak bude ta pomalu postupující krize bezpochyby pokračovat.

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/svet/2021011 ... -v-evrope/
Erdogan vidí budoucnost Turecka v Evropě

Turecko vidí svoji budoucnost v Evropské unii, uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na jednání s šéfkou Evropské komise Usulou von der Leyenovou.

O výsledcích jednání, které se uskutečnilo prostřednictvím videohovoru, informovala administrativa tureckého prezidenta.

„Nejdůležitějším nástrojem, který je zapotřebí použít při rozvoji dobrých vztahů mezi Tureckem a Evropskou unií, je obnova migrační dohody. Rok 2021 se může stát rokem vytvoření nového efektivního prostředí pro spolupráci v oblasti migrační politiky,“ sdělili v Ankaře.

Kromě jiného Erdogan šéfce EK oznámil, že Turecko chce v novém roce přejít na novou úroveň vztahů s EU. Připomenul, že uplynulý rok byl poznamenán rozmary a problémy, vyvolanými některými členskými státy Evropské unie.

„Erdogan zdůraznil, že je nezbytné obnovit Evropskou celní unii, zajistit bezvízový režim pro turecké občany, podniknout kroky v jednání o členství Turecka v EU, obnovit vzájemnou důvěru a ukončit diskriminační rétoriku a opatření vůči Turecku,“ dodali v úřadu.

Erdogan Leyenové také připomněl, že by prospěla obnova pravidelných summitů mezi Tureckem a Evropskou unií.

Turecko v roce 1963 podepsalo dohodu o přidružení s předchůdcem Evropské unie – Evropským hospodářským společenstvím, v roce 1987 následně požádalo o členství. Avšak jednání o vstupu začala až v roce 2005 a kvůli sporům byla několikrát pozastavena.

V současnosti je otevřeno 16 z 35 kapitol ve smlouvě o vstupu do Evropské unie.

V březnu 2016 Brusel zvýšil iniciativu v jednání o vstupu Turecka do EU výměnou na souhlas Turecka snížit příliv migrantů do Evropy.

Erdogan vidí budoucnost Turecka v Evropě - EU našťastie žiadnu budúcnosť nemá

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2021/01/v- ... 9-turecko/
V porušování lidských práv podle ESLP vede od roku 1959 Turecko

Turecko bylo v posledním více než půlstoletí státem, který z evropských zemí nejvíce porušoval lidská práva, pokud jde o verdikty Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Informoval o tom dnes opoziční server Ahval s odkazem na statistiku ESLP. Dalšími v tabulce s počty verdiktů, v nichž tento soud ve Štrasburku v letech 1959 až 2020 shledal porušení práv, jsou Rusko, Itálie, Ukrajina a Rumunsko.

V případě Turecka rozhodl štrasburský soud za šest dekád ve 3742 kauzách, z toho ve 3309 případech shledal porušení lidských práv. Nejčastěji za tu dobu Turecko podle ESLP porušilo právo na spravedlivý proces, druhým nejčastějším prohřeškem bylo porušení práva na osobní svobodu.

Za loňský rok porušilo Turecko lidská práva v 85 z 97 případů, o nichž ESLP rozhodl. Nejčastěji šlo o porušení práva na svobodu vyjadřování, následované porušením práva na svobodný proces. V loňském srovnání zemí ale bylo Turecko druhé za Ruskem, třetí byla Ukrajina následovaná Rumunskem.

V případě České republiky rozhodoval ESLP podle tabulky na svých stránkách celkem dosud ve 235 případech; porušení lidských práv shledal ve 191 z nich. Nejčastěji (81 případů) šlo o porušení práva na rozumnou délku soudního procesu, následované porušením práva na spravedlivý proces (70 kauz).

ESLP je soudním orgánem zřízeným při Radě Evropy (RE) k zajištění plnění závazků vyplývajících z úmluvy RE o ochraně lidských práv a základních svobod. Každá země RE je v něm zastoupena jedním soudcem.

ČOŽE? Už nie Rusko a Bielorusko?

[El Diablo]

Erdoganova soukromá armáda. Žoldáci firmy Sadat válčí od Libye po Kavkaz

31. ledna 2021 20:09

Do bojů v Libyi i Náhorním Karabachu se zapojili veteráni syrské občanské války, které naverbovala a vyzbrojila turecká bezpečnostní firma Sadat. Její aktivity a úzké vazby na prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana zmapovala nová studie izraelského think-tanku JISS.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_aha

[skflanker_]

Gruzínsko zadržalo podozrivého z vraždy Ruského pilota v Sýrii ...

Po odsedení trestu bol na slobodu prepustený Alparslan Çelik = odsúdený bol na 5 rokov za nelegálne držanie zbraní a on sám tvrdil, že zabil pilota podplukovníka Olega Peškova zostreleného lietadla Suchoj Su-24M and Sýriou dňa 24.11.2015. Neskôr Çelik stiahol / poprel svoje slová. Žiaden súd ohľadom jeho tvrdení a zabitého pilota to neriešil.

Zdroj https://vk.com/wall-104764077_243691 + https://t.me/new_militarycolumnist/51757 z 11.02.2021
V diskusii "Работайте братья!"

[Rado Info]

Turecko signalizuje kompromis s USA ohledně ruského systému S-400
Ankara by byla ochotna zdržet se plného nasazení ruského S-400. Od USA chce ale podporu ve vztahu ke kurdským YPG.
Turecko by podle slov ministra obrany mohlo být ochotno zdržet se plného nasazení ruského systému protivzdušné obrany. Nákup systému S-400 vedl k sankcím Spojených států, informovala Al-Džazíra.
http://casopisargument.cz/?p=34250

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SxEma/erdogan-chce- ... e-somalska
Erdoğan chce poslat Turky na Měsíc. Už za sedm let. Ze Somálska

Ambice tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana sahají už i na Měsíc. Země plánuje urychlený vlastní vesmírný program. Za cíl vytyčil Erdoğan přistání na Měsíci už v roce 2028, vyjde asi na miliardu dolarů a jeho startovací rampa by měla stát v Somálsku, řekly deníku Middle East Eye jeho zdroje.

Konkrétní rysy programu odhalil Erdoğan minulý týden. "Národní vesmírný program přenese naši zemi do vyšší ligy v globálních vesmírných závodech,“ řekl turecký prezident. Podle Middle East Eye má v první fázi Turecko poslat k měsíčnímu povrchu „na nečisto“ raketu v roce 2023, o pět let později by pak mělo dojít ke skutečnému přistání. Po odhalení v médiích plán rychle zkritizovala opozice, která poukázala na to, že turecká vesmírná agentura (TUA) má roční rozpočet asi jen částce rovnající se 40 milionům dolarů.

Middle East Eye na základě informací od svých zdrojů uvádí, že agentura bude celý proces jen koordinovat. „Financování budou zajišťovat všemožné vládní agentury jako státem vlastněné společnosti spadající do kategorie obrany. Samotné ministerstvo obrany se bude podílet,“ uvedly.

Konkrétně má celý program stát asi 1,1 miliardy dolarů, dodává deník, podle něhož se Ankara chystá vybudovat kosmodrom v Somálsku. To je klíčovým partnerem Turecka od roku 2011. O zřízení střediska v Somálsku uvažovala v minulosti třeba i Francie, a to z toho důvodu, že africká země je svou blízkostí k rovníku vhodnou pro odpalování raket.