Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... nicni_wassNejméně jeden člověk byl zraněn při střetu demonstrantů s policií v americkém Portlandu v noci ze soboty na neděli. Demonstranti házeli na policisty zápalné lahve. S odvoláním na sdělení tamní policie to v neděli napsala agentura Reuters. Ta zároveň připomněla, že protesty proti rasismu a policejní brutalitě v tomto americkém městě trvají již 100 dní.
Policie ve městě Portland v americkém státě Oregon v noci na sobotu zatkla řadu účastníků zakázaného shromáždění, informovala agentura Reuters. Zároveň připomněla, že protesty proti údajnému rasismu a policejní brutalitě, které někdy provázelo násilí, zde trvají skoro 100 dní. Prezident Donald Trump pohrozil, že pozastaví federální financování měst, ve kterých se nedodržuje zákon.
„Ano, dnes večer jsme několik lidí zatkli,“ sdělil Reuters mluvčí portlandské policie v prohlášení zaslaném e-mailem. Stalo se tak poté, co strážci zákona označili jedno shromáždění za nezákonné. Kolik lidí bylo zadrženo, není z policejního sdělení jasné.
„Policisté budou nadále cíleně zatýkat ty, kteří poruší pravidla. Shromáždění na ulici Lombard a třídě Campbell bylo prohlášeno za nezákonné,“ uvedla policie.
Policisté ve čtvrtek ve státě Washington zastřelili aktivistu, který se hlásil k antifašistickému hnutí Antifa, jež bývá označováno za decentralizované uskupení zastánců různých levicových ideologií a anarchistů. Muže chtěli policisté zatknout pro podezření ze zabití přívržence krajně pravicové skupiny, který se zapojil do protestu proti demonstrantům v Portlandu minulý víkend.Demonstrace proti údajnému rasismu a policejní brutalitě propukly napříč Spojenými státy po smrti 46letého černocha George Floyda. Ten zemřel v květnu poté, co mu při zatýkání bělošský policista bezmála devět minut klečel na krku.Portland Police rush in to make arrests tonight in north Portland. Antifa rioters are taken to the ground. They scream and resist arrest. #PortlandRiots pic.twitter.com/vbXVISset5
— Andy Ngô (@MrAndyNgo) September 5, 2020
V Portlandu se pravidelně již tři měsíce v nočních hodinách konají demonstrace, jejichž účastníci žádají policejní reformy a sociální spravedlnost. V některých případech byly protesty provázeny střety mezi demonstranty a policisty či mezi pravicovými a levicovými skupinami.
Trump chce pozastavit financování měst
V červenci vyslal prezident Donald Trump do Portlandu federální síly k ochraně federálních budov. Ve středu prezident podepsal dokument, který hrozí zastavením federálního financování měst, kde „se nedodržují zákony“. Konkrétně se jedná o města New York, Washington, Seattle a Portland.The New York Post informoval, že prezident podepsal pětistránkové memorandum nařizující všem federálním agenturám hlásit Úřadu pro správu a rozpočet v Bílém domě podrobnosti o veškerých fondech, které lze přesměrovat jinam.Portland Police shoot pepper balls at the backside of an antifa black bloc rioter near the police union hall. Police recover a baton or stick from the ground. #PortlandRiots pic.twitter.com/kRgncQkIho
— Andy Ngô (@MrAndyNgo) September 5, 2020
„Moje administrativa nedovolí, aby byla města, která se nechají proměnit na zónu bez zákona, financována z peněz daňových poplatníků,“ uvedl Trump ve svém sdělení. „Aby bylo zajištěno, že federální fondy nebudou zbytečně plýtvány ani vynakládány způsobem, který přímo porušuje příslib naší vlády chránit život, svobodu a majetek, je bezpodmínečně nutné, aby federální vláda přezkoumala použití federálních fondů jurisdikcemi, které povolují anarchii, násilí a ničení v amerických městech,“ odůvodnil rozhodnutí prezident USA.
Prezident rovněž vyzval generálního prokurátora Williama Barra, aby vypracoval seznam „anarchistických jurisdikcí“, které „umožnily přetrvávání násilí a ničení majetku a odmítly přijmout přiměřená opatření“ k nastolení pořádku.
Rovněž dal pokyn řediteli rozpočtu Bílého domu Russovi Voughtovi, aby do 30 dnů poskytl pokyny vedoucím agenturám k omezení způsobilosti anarchistických jurisdikcí při přijímání federálních grantů v maximální míře povolené zákonem.
Trump ve své zprávě konkrétně jmenoval New York, včetně guvernéra Andrewa Cuomoa a starosty New Yorku Billa de Blasia. Kritizoval město za to, že nedělá dost, aby potlačilo nedávný nárůst kriminality. V červenci došlo ve městě k nárůstu střelby o 177 procent ve srovnání s předchozím rokem. New York City dostává federální pomoc zhruba sedm miliard dolarů ročně.
http://www.zvedavec.org/komentare/2020/ ... okovat.htmPokud jste tohle ještě neviděli, tak se podívejte na video s Hillary Clintonovou, ve kterém uvádí, cituji, že „Joe Biden by neměl zažádných okolností přiznat porážku“
„Žádných“ znamená „žádných“. To by zahrnovalo (jistěže hypoteticky) i takový případ, že by Trump získal naprostou většinu hlasů a hladce by vyhrál. Opět opakuji, že „žádných“ znamená „žádných“.
Přímým důsledkem by bylo, že by demokraté měli znovu získat Bílý dům všemi možnými způsoby a za všech možných okolností.
To je také přímá výzva k sabotování americké demokracie, která je i přes své vady jedinou možností, založenou na právním řádu, kterou mají v současné době obyvatelé USA k dispozici.
Bude to mít za následek občanskou válku?
Nevnímám to tak, že by v USA mělo dojít k občanské válce. Ale domnívám se, že se tato země může rozpadnout na různé zóny, zjednodušeně řečeno, a že k tomu pravděpodobně dojde. V některých regionech bude udržován zákon a pořádek, k čemuž je zapotřebí síla, zatímco v jiných se objeví něco nového: Francouzové to nazývají „des zones de non-droit“, v překladu „oblasti bezpráví“, kde nebude policie a pořádkové složky (buď proto, že je političtí lídři odmítnou angažovat, nebo proto, že se budou muset pod palbou stáhnout). Pro takové zóny je typické, že mají paralelní „černou“ ekonomiku, díky níž gangy, které tyto zóny ovládají, velmi bohatnou (jako tomu bylo např. v Rusku v 90. letech). Nakonec mnoho lidí z těchto zón uprchne a bude hledat útočiště v bezpečnějších oblastech v zemi (tento proces již začal v New Yorku).
Do voleb nyní zbývá něco málo přes dva měsíce, a já se domnívám, že lze s jistotou říci, že situace se velmi rychle zhorší, a že bude mnohem hůře. Do 2. listopadu bude země tak říkajíc „připravená“ na masivní výbuch násilí, po němž budou následovat měsíce chaosu.
Hodně lidí bude pravděpodobně volit Trumpa, protože budou (mylně) věřit, že on je jediný politik, jenž se postaví proti tomu, co chtějí rozpoutat demokraté proti většině „ubožáků“, kteří chtějí zachovat svou zemi a tradice. V jádru je tento konflikt, jehož jsme nyní svědky, konfliktem ohledně identity, což je něco, na čem většině lidí velmi záleží. Dříve či později dojde k potlačení pokusů demokratů proměnit USA v jakousi obézní, transgenderovou a liberální říši Wakanda (tj. fiktivní království několika kmenů, pozn. překl.), řízenou podvodníky, šílenci a gaunery.
Demokraté nebudou mít svoji občanskou válku - ale čeká je zpětný úder za to, že chtěli zničit Spojené státy.
Trump uvedl, že vůdci v Pentagonu pravděpodobně nejsou „do něj zamilovaní“, protože „nechtějí dělat nic jiného, než vést války, aby všechny ty úžasné společnosti, které vyrábějí bomby, letadla a dělají všechno ostatní, zůstávají pak šťastné...“ (Foto: Twitter)Trump said leaders at the Pentagon probably weren’t “in love with me” because “they want to do nothing but fight wars so that all of those wonderful companies that make the bombs and make the planes and make everything else stay happy” https://t.co/c8kDrlDX7G pic.twitter.com/whe8cQTXqD
— POLITICO (@politico) September 7, 2020
https://www.epochtimes.cz/2020/09/10/us ... S9JUIloAj4Operace LeGend je federální odezvou Ministerstva spravedlnosti na potlačení kriminality, která propukla ve velkých metropolitních městech. „Živnou půdou“ násilností byla protestní vlna, která se v USA zvedla po smrti G. Floyda.
Dle aktuálních informací MS bylo od spuštění operace zatčeno přes 2 500 lidí, z nichž 592 bylo obviněno z federálních zločinů.
Federální složky při operaci zabavily také 1 024 střelných zbraní, 241 jiných zbraní, přes 17 kilogramů heroinu, přes 75 kg metamfetaminu, přes 12 kg kokainu a více než 7 kg fentanylu.
Operace započala v Kansas City a poté se rozšířila do dalších měst jako Chicago, Albuquerque, Memphis a St. Louis
Operace byla nazvána podle 4letého chlapce jménem LeGend Taliferro, jenž byl v červnu zastřelen ve spánku ve svém domově v Kansas City.
Předseda amerického Fedu předminulý čtvrtek vystoupil na digitální konferenci nahrazující každoroční konferenci v Jackson Hole. Před publikem skládajícího se z ekonomů a centrálních bankéřů tehdy oznámil závěry zhodnocení politiky Fedu uplatňované minulý rok. Přestože se jeho vystoupením média zabývala pouze okrajově a zpráva se ve víru novin téměř ztratila, obsahovalo oznámení těch nejpodstatnějších změn v politice americké centrální banky za několik posledních dekád.
Jaké změny tedy lze očekávat? V krátkodobém horizontu pravděpodobně žádné. Vyjádření se totiž netýkalo konkrétních kroků Fedu a jeho nynějších zásahů do ekonomiky, nýbrž celkového směřování politiky centrální banky. S tím rovněž souvisí změna v hlavních cílech centrální banky. Ty doznaly pravděpodobně největší změny od raných 80. let, kdy se Fed rozhodl v boji s tehdejší dvoucifernou inflací sáhnout k drastickým opatřením, která vyústila v tvrdou, avšak krátkou recesi let 1981 a 1982. Tehdejší kroky nastavily kurz směřování politiky Fedu spočívající v udržování stabilního růstu cenové hladinu okolo dvou procent až dodnes.
Právě to se ale má změnit. Fed totiž oznámil, že od nynějška nebude ony dva procentní body vnímat jako závaznou hodnotu, které se bude každoročně snažit dosáhnout, nýbrž jako dlouhodobou čáru, ke které by měla směřovat průměrná inflace za delší období. Je tedy možné, že po delším období velmi nízké inflace se bude Fed naopak snažit inflaci cílovat výše než na ona dvě procenta. Tato změna byla uvítána mnoha ekonomy, dle kterých byla minulá politika příliš rigidní a představovala zbytečnou brzdu růstu mezd a ekonomiky jako celku. Centrální banka totiž – dle nich ve své snaze udržet inflaci pod kontrolou – zvýšila úrokové sazby příliš brzy, a zbytečně tak omezila ekonomickou expanzi.
Další podstatnou změnou, která se ekonomicky laickému publiku nemusí jevit jako podstatná, je upuštění od bránění tzv. „přezaměstnanosti“ ekonomiky; tedy stavu, ve kterém ekonomika vyrábí více, než je její dlouhodobě udržitelný produkt. Tato změna úzce souvisí s tou předcházející. Banka se totiž v minulosti „přezaměstnanosti“ ekonomiky bránila právě zvýšením úrokových sazeb v době, kdy hrozila vysoká inflace. K upuštění od tohoto cíle prý banku vedla zkušenost z posledních několika let, která nasvědčuje tomu, že ani extrémně nízká nezaměstnanost nemusí nutně vést k nezadržitelnému růstu cenové hladiny.
...