Dělostřelectvo, minomety a raketomety - RF

[nine_mike]

MO RF objednalo prvú pokusnú skupinu kompletov ťažkých ohňometov TOS-2 "Tosočka". Dodané by mali byť v tomto a v nasledujúcom roku. Vo vývoji by mala byť aj nová verzia rakiet pre Tosočku s výrazne predĺženým dostrelom.
https://tvzvezda.ru/news/opk/content/20 ... 7KNyA.html
Bradáči naprieč Blízkym Východom a severnou Afrikou sa asi pri tejto správe mierne orosili

[Marfil]

A tu ju máme. Tosočku

[skflanker_]

↑ doplním http://in24.org/technology/39422 + https://vk.com/wall-123538639_1489270 z 11.06.2020
+ viac foto + technický náčrt + pokec

[rEf]

:sipka:
(omlouvám se nevšiml jsem si toho schéma v odkazech jsem moc hr)

[Svarboj]

Co se stane řidiči když ta krabice raket dostane zásah?
Dal bych těm termobar raketám poloaktivní laserové navádění. V těch povstaleckých válkách je potřeba cílit na malé skupinky pěšáků a vystřelit celou salvu potom je plýtvání.

[Marfil]

Tosočka detalnejšie

[skflanker_]

152mm samochodka 2S43 "Maľva" (2С43 Мальва) na podvozku BAZ-6010-027 (БАЗ-6010-027)

Zdroj https://tass.ru/armiya-i-opk/8872643 z 02.07.2020
Klon https://vk.com/wall-123538639_1521071 + https://vk.com/wall-123538639_1521341 z 20.07.2020

[nine_mike]

Ďalšia zaujímavá novinka z výstavy Armáda-2020 od spoločnosti НПО "Высокоточные комплексы" - raketomet Hermes (povedal by som že je to pozemná verzia toho leteckého Hermesu?). Komplet obsahuje 6 rakiet s dostrelom do 100 km. Rakety sú do cieľovej oblasti navedené rádiovo a následne samostatne vyhľadajú a ničia ciele. Určenie je predovšetkým proti hlavným bojovým tankom, ale aj iným druhom obrnenej techniky, taktiež proti hladinovým a vzdušným cieľom. Raketa spolu s kontajnerom váži 130 kg, bojová časť je trieštivo-trhavá s hmotnosťou 30 kg. Raketomet je možné osadiť na terénne trojosky od Kamazu.
https://rg.ru/2020/08/25/raketnyj-kompl ... 00-km.html

[WuVirr]

Záběry z Armáda 2020

[Svarboj]

:sipka: :sipka: Hermes-A (Germes) - řízená raketa země-země
Podle výrobce - společnosti KBP je zbraňový komplex Hermes navržen tak, aby ničil moderní tanky, lehce obrněné cíle, opevnění, další pozemní cíle i pomalu letící vzdušné cíle ve dne i v noci.
Maximální dostřel rakety ve dne/noci - 100 km
Naváděcí systém: inerciální+radionavigace (družicová navigace?) a v konečné fázi letu samonavedení (typ samonavedení neuveden). Počet naváděných raket - do 10 raket.
Sestava komplexu zahrnuje 3 typy vozidel: odpalovací vozidlo, velitelsko-řídící a transportně-přebíjecí. Dále řízenou střelu Hermes a průzkumné vybavení s bezpilotním vzdušným prostředkem.
https://bmpd.livejournal.com/4119348.html

"The system features the salvo launch mode at several (up to six) scattered targets and automated synchronization of laser guidance for striking targets with a high-precision projectile with misdistance not exceeding 0.5 meters," he said. https://tass.com/defense/1191223

Zde se uvádí poloaktivní laserové navedení s přesností na půl metru. V takovém případě by se určitě jednalo o navedení na odražený laserový paprsek a nikoliv "laser beam".

Vypadá to na lehkou odpalovací otočnou verzi - jen 6-násobná. Raketa s kontejnerem váží 130kg, tedy cca 780kg odpalovací platforma. To by uvezla i Toyota Hilux ale přitom je to na 3-nápravovém náklaďáku.

[Alchymista]

Toto šesťnásobné odpalovacie zariadenie mi pripadá ako nejaký "prozatimní" "testovací prostriedok", nie finálna verzia.
Finálnu verziou by som si predstavil skôr v podobe niečoho ako je vyššie predvedená TOS-2 Tosočka

[nine_mike]

A nemôže to mať túto menšiu podobu preto aby sa to dalo osadiť napr. aj na BTR, BMP-1/2/3 alebo tajfún VDV? Proste že zámerne to spravili menšie, primitívnejšie aby sa to dalo osadiť aj na staršiu/menšiu techniku než vojenský truck?

[puma]

Hermes-K (Klevok-K) použitelný i z nového Pantsire-SM s externím označováním cílů - prezentace vytvořena pro Putina (jen už to na svých stránkách smazali, ale video mají pořád i na YT).

viewtopic.php?f=29&t=69&p=97813#p97813

Starší návrh jen "odpalováku" Hermesu-K


Klevok-A (pro vrtulníky/letadla) má čtyři druhy navádění (INS + radiopovelové + laserové (beam rider- neplést s označováním cílů laserem) + SAT) nejlacinější verze je na cenové úrovni PLŘS do Pantsire/Sosny-R, k tomu varianta a kombinace (INS + radiopovelové + laserové (beam rider) + SAT) a IR*TV nebo radarové. Tedy pro vrtulníky stačí radiopovelové + laser beam rider a SAT navádění ve většině případu, kdežto na dálky Klevoku-K až 120km a na nepohyblivé cíle stačí jen souřadnice a INS+satelitní navádění, ale na pohyblivé cíle (třeba loď) už budete muset použít variantu vybavenou hlavicí s IR*TV nebo radarem (u Klevoku-K narozdíl od Klevoku-A má smysl i navádění na odražený laserový paprsek) - ne nutně, teoreticky tu střelu můžete navádět jen po korekcích po rádiu/datalinku z externího zdroje i na pohyblivý cíl, ale to je dost těžkopádné řešení. K tomu Klevok-A má i přenos obrazu z střely na vrtulník s obousměrným datalinkem - ale přenos obrazu z logiky věci má jen verze osazená IR*TV hlavicí, takže to lze čekat i u Klevoku-K.

Ono to navádění střel může fungovat i docela blbovzdorně v "mixované" verzi naváděcích hlavic na vozidle i na velké dálky, předpokládejme, že máme vozidlo s 24 střelami, z toho jen 3 střely budou vybavené aktivní radiolokační hlavicí (ty budou pekelně drahé) a ostatní budou laciné verze jen s naváděním INS+laser/ beam rider+SAT a sem tam nějaká i s IR/TV naváděním, ale všechny mají obousměrné rádiové datalinky, no a budeme chtít napadnout soustředění těžké techniky vzdálené 100km - třeba ukrytá tanková rota v terénu pod maskovacími sítěmi o které máme informace z nějakého průzkumu s přesností +- stovky metrů ale nevíme ani pořádně přesně umístění většiny tanků, jen víme, že by to bylo dobré za lacino zničit přesným hromadným úderem. Vystřelíme celkem salvu 10 střel z toho první střela poletí o 15 sekund dříve a bude to ta s aktivním radarem, ta při svém přiblížení samostatně vyhledá/klasifikuje a vybere si nejdůležitější cíl pro sebe a zbylé rozdistribuuje jen jako prosté jejich souřadnice po obousměrných datalincích na podstatně lacinější střely letící patnáct sekund/6-7.5km za ní a ty se na pro ně předanou souřadnici navedou po INS+satelitní navigaci. Bůhví jestli ta nová malá aktivní radarová hlavice o průměr 100mm 9B-1103M2-100 o váze 3.5kg od Agatu nemůže být využita i v Hermesu/Klevoku i proti pozemním cílům, jelikož průměr těla staré "šipky" Hermesu byl 130mm, defakto jde jen o úpravu softwaru a může být klidně i duální s přepínatelným režimem vyhledávání vzdušných nebo pozemních cílů.

[Svarboj]

Tedy pro vrtulníky stačí radiopovelové + laser beam rider a SAT navádění ve většině případu,

Výhoda navedení ŘS na odražený laser paprsek od cíle je v možnosti letu rakety po (semi)balistické křivce = větší dostřel. Zatímco navedení po přímce "laser beam" dá kratší dosah.
Let po balistice umožňuje napadat u obrněnců slabý stropní pancíř. Hermes má 28 kg tříštivo-trhavou bojovou hlavici. To je ekvivalent 125-130mm trhavého granátu. Pokud tohle spadne na stropní pancíř tanku, tak jen síla trhaviny může prolomit ocelový plát. A dopad rakety pod ideálním úhlem 90° je optimální proti měkkým cílům pro celokruhový rozlet střepin. Přílet rakety shora může obejít i moderní AOS (hard-kill) systémy některé obrněné techniky. Podívej se třeba na T-14 a věnec jeho pevných granátometů s antirakety kolem věže ve vodorovné poloze.

Nevýhoda proti laser beam je v potřebě výkonější laseru pro "namalování" odraženého paprsku a větší ceny principu navedení - naváděcí povely řeší elektronika rakety, zatímco u "laser beam" dává povely raketě celou dobu vypouštěcí platforma. Laser beam navedení ale vyžaduje řízení rakety po celou dobu letu (větší riziko pro střelce), zatímco u principu odraženého paprsku jen v konečné fázi příletu rakety na cíl, tedy posledních několik vteřin. Takže rychlost palby ve druhém případě je vyšší.

[Alchymista]

Podívej se třeba na T-14 a věnec jeho pevných granátometů s antirakety kolem věže ve vodorovné poloze.

A pozri sa pozornejšie - a uvidíš dve výmetnice protimunície po 20?? nábojov orientované "hore" nad vežu. :dobre:

zatímco u "laser beam" dává povely raketě celou dobu vypouštěcí platforma.

Čož je nezmysel.
Navádzacie zariadenie vytvára v laserovom lúči "signálne pole" so zložitou priestorovou a časovou štruktúrou, pričom osa lúča mieri na cieľ. Strela "číta" signál v konkrétnom mieste signálneho poľa a na základe dešifrovania signálu v danom mieste určuje svoju polohu voči ose laserového lúča. Z navádzacieho zariadenia sa na strelu žiadne povely neprenášajú. Dokonca aj systém vyvedenia strely nad zámernú "Pyľ" funguje čiste automaticky v časovej rovine, kedy na základe známej diaľky cieľa a známej letovej rýchlosti strely zdvihne osu laserového poľa "nad cieľ" a následne vo vypočítanom čase spustí späť na cieľ, čim strelu najprv vyvedie vysoko nad terén mimo prach a prekážky a až na poslednom úseku privedie späť do malej výšky nad terén pre priamy zásah cieľa.

Aj systém navedenia po laserovom lúči "beam rider" aj systém navedenie na laserom ožiarený cieľ/laserovú značku môžu pracovať ako po celú dobu letu strela, tak len v záverečnej fáze navedenia.
Navádzanie v záverečnej fáze vyžaduje relatívne presné zamierenie strely do priestoru cieľa. Výhodou je, že ožiarenie cieľa je krátke a neposkytuje napadnutému cieľu čas na protipatrenia alebo ukrytie.
Druhou výhodou je, že navádzanie môže vykonávať "iné" spolupracujúce navádzacie stanovište, nie nosič.
Treťou výhodou je, že navádzanie môže vykonávať predsunuté navádzacie stanovište.
Štvrtou výhodou je, že predsunuté navádzacie stanovište môže v priestore cieľov navádzať útočiace strely vo vysokom tempe, aj keď je doba letu striel od miesta vypustenia k cieľom mnohonásobne dlhšia.

[puma]

Velká výhoda navádění laser beam rider (tedy let v laserovém paprsku - který se dá použit i pro přenos informací na střelu) je, že se to nedá nijak efektivně zarušit narozdíl od navádění na odraz od laserového značkovače - na který stačí vyhodit dýmovnice v blízkém okolí cíle a střela zaručeně mine cíl. Proto píšu, že to má smysl u Klevoku-A a vrtulníkové/letecké verze s dosahem do 30km, fungují tak všechny moderní ruské PTŘS s laserovým naváděním: Ataka, Vichr-1, Kornet atd. - za druhé je to podstatně jednoduší a lacinější typ navádění, a z logiky věci není nejlepší nápad zde používat let po balistické dráze, protože to prodlužuje čas do zásahu. Klevok-K létá po kvazibalistické dráze, za druhé když to má dolet až 120km, počítat s nějakými laserovými značkovači na zemi je nereálné, kdyby tam někde v okolí někdo byl, tak zničí cíle za pomocí dělostřelectva například nebo PTRK a nebude na to používat tohle a spoléhat se na UAV a značkování taky není nejlepší nápad - za druhé můžete současně navádět jen na jeden cíl, takže je to vcelku k nepoužití na přesné salvové přepady motostřeleckých jednotek na velkých dálkách - což je tohoto zcela jasně primárním cílem. Tedy primární navedení u Klevoku-K je z logiky věci INS+SAT+radiopovelové (což je zde obousměrný datalink se schopností přeprogramovat cíl) + hlavice s aktivním radarem nebo IR/TV, detektorem odraženého laseru. Na stacionární cíle stačí zaručeně INS+satelitní navigace a ještě můžete přeprogramovávat souřadnice/cíl za letu, u pohyblivých cílů na velkých dálkách to potřebujete řešit jinak a od toho tam jsou ty další samonaváděcí hlavice. Využívat s Klevokem-K primárně navádění po značkování laserem mi přijde jako mrhání jeho potenciálem a stará škola s výrazně omezeným počtem současně postřelovaných cílů na pár kusů.

[Alchymista]

U "beam rider" sa dá použiť aj navedenie z dvoch stanovíšť. Z vypúšťacieho stanovišťa navediem strelu na veľmi presnú dráhu. Druhé stanovišťe môže byť napríklad prieskumné UAV.
Vtip je v tom, že laserové signálne pole môže byť aj veľmi široké - proste sa roztiahnu okrajové oblasti poľa. Nevadí to, presnosť navedenia v strede poľa zostane zachovaná.

[Svarboj]

Čož je nezmysel.

OK. Tak sem si to spletl s rádio povelovým naváděním.

Aj systém navedenia po laserovom lúči "beam rider" aj systém navedenie na laserom ožiarený cieľ/laserovú značku môžu pracovať ako po celú dobu letu strela, tak len v záverečnej fáze navedenia.
Navádzanie v záverečnej fáze vyžaduje relatívne presné zamierenie strely do priestoru cieľa. Výhodou je, že ožiarenie cieľa je krátke a neposkytuje napadnutému cieľu čas na protipatrenia alebo ukrytie.

To myslíš ten režim Pyl pro “len v záverečnej fáze navedenia” a “ožiarenie cieľa je krátke a neposkytuje napadnutému cieľu čas na protipatrenia alebo ukrytie.”???

A pozri sa pozornejšie - a uvidíš dve výmetnice protimunície po 20?? nábojov orientované "hore" nad vežu.

Ty dva otočné granátomety po stranách věže? Ty jsou orientované horizontálně v pokrytí. Je to soft kill - nějaký aerosolový oblak (zadýmování) pro ukrytí před zraky TV/IIR/IR naváděcích hlavic. Jeden další je tam na věži orientován vertikálně - nahoru.

[Svarboj]

Velká výhoda navádění laser beam rider (tedy let v laserovém paprsku - který se dá použit i pro přenos informací na střelu) je, že se to nedá nijak efektivně zarušit narozdíl od navádění na odraz od laserového značkovače - na který stačí vyhodit dýmovnice v blízkém okolí cíle a střela zaručeně mine cíl.

Proč by nešlo? Samotné rušení naváděcího paprsku obtížné bude protože přijímač laser paprsku je orientovaný směrem k vypouštěcí platformě a ne k cíli. Ale ozáření tanku laserem aktivuje dýmové granátomety a řidič tanku ukrytý v dýmu může manévrovat a tím ztíží zasažení když ho operátor střely přestane vidět. Oklamat laser na odraz bude ovšem lehčí, protože do toho nevstupuje lidský faktor.

Ona by se hodila i nějaká laserová věžička, jenž by po odhalení pozice střelce nasměrovala a posvítila mu do optiky navádění.

[puma]

Protože vezměte si jako příklad takový Ka-52M/Mi-28NM s Klevokem-A, který je naváděn po laseru po středu paprsku, to že něco manévruje a háže dýmové granáty je fuk, cíl můžete sledovat i radarem, co navádí laser na něj (dýmové granáty/negranáty) a i když okolo tanku bude průměr 200m naprostého neprostupného dýmu, tak jej s vysokou pravděpodobností s laser beam ride naváděním zasáhnete narozdíl s naváděním na odražený laserový paprsek - s kterým jej v takovéto situaci zcela zaručeně zasáhnete leda naprostým omylem. Střela letí u cíle minimálně 400-500m/s na maximálním dosahu, vzdálenost přes dým uletí za 220ms a její "rozkmit" při navádění okolo centra laserového paprsku a před ztrátou laserového paprsku v dýmu je cca max. 1m, pokud bude cíl manévrovat rychlostí 50km/h (což je hloupost) tak to se tu dobu pohne maximálně o 2.7m, pokud bude manévrovat na rozumné rychlosti 20km/h, tak aby nevyjel z kouřové clony, tak se pohne jen max. o 1.1m, tedy je vysoká pravděpodobnost, že cíl bude i přes obrovskou vytvořenou kouřovou clonu zasažen prostě tak, že těch 110ms (kouřová clona o průměru 100m) /220ms střela bude pokračovat naslepo, ale ve správné trajektorii k zasažení cíle, který se stihne pohnout jen asi o 1/5 své délky a 1/3 své šířky.