Letecký vývoj

[honzajan]

Jsem těžký amatér - jak daleko jsou ty trupy od sebe,podle toho měřítka +/- 20 m ? Zajímalo by mě celkem zatížení na to spojovací křídlo,jak při pojíždění,zatáčení,tak při možném letu.Snos větru a podobný srandy.Ta páka od zadní části letadla působící na to křídlo může být celkem zajímavá.Při klidném počasí a v nějaké turbulenci ještě větší.
Snad jsem to napsal jako laik srozumitelně.

[petrp]

Při prvním pohledu to vypadá jako nesmyslný projekt:
- má to dva samostatné trupy poměrně daleko od sebe
- má to i dvě kabiny
- oproti dvěma samostatným strojům to má menší plochu křídel
- motorů 3 prdele...
- rozměr nehorázný, dynamické síly na centroplán budou velmi velké

Pak tu máme velké ALE:
- název je StratoLaunch
- po jeho překladu do lidského jazyka dává najednou ten prostor mezi trupy smysl
.

.
http://www.space.com/32680-stratolaunch ... stery.html

[woxia]

Ale to víme, že dává ten prostor mezi trupy smysl, ale jestli dává smysl dělený ocas je otázkou.

Nic nebránilo konstruktérům použít horní VOP a tu spojit, prostor pod ní je pro náklad dostatečný. kromě toho spodní VOP ubírají prostor a to vůbec nemluvím o tom, co to s letounem udělá, až se tak velký náklad oddělí, tam to hodně zacvičí - letadlo okamžitě odstřelí nahoru, křídla budou v tuto chvíli extrémně namáhaná odporem vzduchu v opačném vektoru.

Možná je celé těžiště v trupu směřováno doprostřed a zadní část bude jen prázdná skořepina, takže působící síly nebudou tak velké.
Přesto si myslím - ač jsem žádné srovnávací výpočty nedělala - že rámová kostrukce je rámová konstrukce (tím nechci říkat, že jim to někde prdne, ale podle mne je taková pravděpodobnost u této konstrukce o cca tři řády vyšší).

[Nespavec]

Ale to víme, že dává ten prostor mezi trupy smysl, ale jestli dává smysl dělený ocas je otázkou.

Nic nebránilo konstruktérům použít horní VOP a tu spojit, prostor pod ní je pro náklad dostatečný. kromě toho spodní VOP ubírají prostor a to vůbec nemluvím o tom, co to s letounem udělá, až se tak velký náklad oddělí, tam to hodně zacvičí - letadlo okamžitě odstřelí nahoru, křídla budou v tuto chvíli extrémně namáhaná odporem vzduchu v opačném vektoru.

Možná je celé těžiště v trupu směřováno doprostřed a zadní část bude jen prázdná skořepina, takže působící síly nebudou tak velké.
Přesto si myslím - ač jsem žádné srovnávací výpočty nedělala - že rámová kostrukce je rámová konstrukce (tím nechci říkat, že jim to někde prdne, ale podle mne je taková pravděpodobnost u této konstrukce o cca tři řády vyšší).

Je to "větší bráška" od White Knight Two, kterej lítá u Wirgin galactic celkem úspěšně, už skoro 10 let.
Tak snad vědí, co dělají
https://en.wikipedia.org/wiki/Scaled_Co ... Knight_Two
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=41&t=734

[petrp]

...vůbec nemluvím o tom, co to s letounem udělá, až se tak velký náklad oddělí, tam to hodně zacvičí - letadlo okamžitě odstřelí nahoru, křídla budou v tuto chvíli extrémně namáhaná odporem vzduchu v opačném vektoru...

Drobná poznámka - tohle je letadlo, ne balón...

[kenavf]

...vůbec nemluvím o tom, co to s letounem udělá, až se tak velký náklad oddělí, tam to hodně zacvičí - letadlo okamžitě odstřelí nahoru, křídla budou v tuto chvíli extrémně namáhaná odporem vzduchu v opačném vektoru...

Drobná poznámka - tohle je letadlo, ne balón...

woxia má pravdu.Ak by letel vodorovným ustáleným letom tak v okamihu odpojenia nákladu(250ton) by začalo lietadlo "stúpať silou 250 ton".Dokial by to vztlakové a všetky ostatné klapky krídla nekompenzovali.Je otázka ako rýchlo sa dokáže zmeniť charakteristika krídla(rýchlosť pohybu klapiek).
Eliminovať by sa to dalo keby k uvolňovanu nákladu dochádzalo vo fáze klesania(po parabole) ako keď sa simuluje beztiažový stav.V ten okamih by vlastne nesená raketa pôsobila na trup minimálnou silou.Po uvolnení nákladu by nosič začal stúpať a odbočil by, aby mohla raketa zapáliť svoje motory.

[Alchymista]

Letel som v An-26, ešte za socíku, pri nácviku vysadzovania nákladu. VEĽMI záleží na skúseniostiach pilota, inak je to skutočný "skok".
V extrémnom prípade može "odľahčenie" dopadnúť až takto - katastrofa C-130 Hercules pri hasení požiaru, po odhodení/vypustení vody sa mu zložili krídla (vozí cca 11 ton vody).

[kenavf]

..
V extrémnom prípade to može dopadnúť až takto - katastrofa C-130 Hercules pri hasení požiaru, po odhodení vody sa mu zložili krídla.

Tam mi to skôr pripadá na zlomenie z preťaženia,pri odlahčení by som očakával "skok" dohora.

[Alchymista]

Pri štrukturálnej havárii konštrukcie v oblasti centorplánu idú krídla VŽDY smerom hore.
Krídlo totiž "ešte stále letí", tj. vytvára vztlakovú silu, ale konštrukcia krídla v oblasti centroplánu už silu neprenáša na trup. Poťah na hornej strane krídla je obvykle pevnejší ako na spodnej strane (jednoducho preto, že "sanie" na hornej strane krídla tvorí až 2/3 celkového vztlaku), takže povolí neskôr a v momente havárie teda vytvára "pánt", okolo ktorého sa krídlo vplyvom vztlakovej sily otáča.

K spôsobu odhodenia záťaže: V podstate stačí malé "potlačenie" (alebo ako je uvedené vyššie - pohyb na vrchole paraboly), tým sa na krátky čas znížia vztlakové sily na krídle a zmena zaťaženia pri odhodení záťaže sa neprejaví tak výraznou zmenou plošného zaťaženia krídla a teda aj vztlakových síl pôsobiacich na celú konštrukciu.

[petrp]

Letel som v An-26, ešte za socíku, pri nácviku vysadzovania nákladu. VEĽMI záleží na skúseniostiach pilota, inak je to skutočný "skok".

Souhlas, a tak to bylo i myšleno - pilot, který skokově odlehčí letadlo s tím musí počítat, jinak v tom stroji nemá co dělat - to není balón, který se nedá ovládat (myšleno v dané časové relaci k provedené akci). Těžko by pak úspěšně mohli úspěšně lítat těžké bombardéry...

[kenavf]

Letel som v An-26, ešte za socíku, pri nácviku vysadzovania nákladu. VEĽMI záleží na skúseniostiach pilota, inak je to skutočný "skok".

Souhlas, a tak to bylo i myšleno - pilot, který skokově odlehčí letadlo s tím musí počítat, jinak v tom stroji nemá co dělat - to není balón, který se nedá ovládat (myšleno v dané časové relaci k provedené akci). Těžko by pak úspěšně mohli úspěšně lítat těžké bombardéry...

S tým mechanizmom deštrukcie krídla mám trocha "problém".Popíš aký subjektívny pocit si v tom An-26 mal?Podľa mňa si zrazu cítil ako keby si išiel zrazu do kopca(alebo rozbeh výťahu smerom hore) pretože trup bol zrazu ťahaný dole podstatne menšou silou ale mechanika krídla bola stále rovnako nastavená.Ale spoj krídlo-trup bol zrazu odľahčený.
Ale tí hasiči v požiarnom lietadle boli vystavení klasickému "trvalému" preťaženiu a spoj krídlo-trup to nevydržal.

[Alchymista]

kenavf - pocit? asi najlepšie - stúpanie a dopredné zrýchlenie.
Alebo jazda na saniach, keď po krátkom rovnom úseku nasleduje mierny kopček, cez ktorý sa dostaneš zotrvačnosťou - tam ale chýba to "zrýchlenie do kopca", miesto neho je na saniach spomalenie. To bolo pri prvom zhode pri prísne vodorovnom lete. Druhý cvičný náklad bol zhodený s "malým" manévrom - "prejavy" boli oveľa menej nápadné a zodpovedali skôr stretnutiu s nejakým redším oblakom

ad C-130 - impulzom k deštrukcii je práve to náhle a rýchle odľahčenie zaťaženej konštrukcie. Lietadlo si môžeš zjednodušene predstaviť ako voľnú dosku (nosník) podoprenú v dvoch bodoch pred okrajmi dosky a v strede zaťaženú - takže je namáhaná na ohyb a pri odhodení bremena náhle odľahčená. Krídlo pri tom "prekmitne" a týmto rázom sú strihnuté nity alebo zlomené zvary - nasleduje rozpadnutie konštrukcie.
Problém u všetkých hasičských lietadiel "vodných bombardérov" je aj v tom, že zhody vody prebiehajú v relatívne veľmi malej výške nad terénom, takže tam prakticky neexistuje žiadny priestor pre efektívny manéver na zníženie dynamického namáhania draku lietadla a tak konštrukcia dostáva pri každom odhodení záťaže rázové namáhanie naplno. Po čase to proste tie spoje "uklepe". Onen nešťastný herkules mal údajne nalietaných cez 21000 hodín (a bohvie koľko pristátií a odhodov vody - požiarnici lietajú obvykle krátke otočky, cca 20-30 minút)

[kenavf]

.. takže je namáhaná na ohyb a pri odhodení bremena náhle odľahčená. Krídlo pri tom "prekmitne" a týmto rázom sú strihnuté nity alebo zlomené zvary - nasleduje rozpadnutie konštrukcie...

Takže je tam ten krátky prekmit ako som si myslel, ale na tom videu nieje také niečo vidieť.(možno je to taký efekt ktorý sa na videu nedá zachytiť)

[Alchymista]

to ti kmitne v strede krídla maximálne nejakých 10-15 cm, viac nie, pri centropláne sú to desatiny milimetru, maximálne milimetre. To bohate stačí - nity majú typický priemer 3 až 5 mm.

[nine_mike]

Keď sme pri tom vysadzovaní nákladu, onehdá tu bolo video sýrskej alebo ruskej Il-78 ako vyhadzovala zásoby pre Deir. Kamera bola nad zadnou rampou a krásne bolo vidno ako celé lietadlo na okamih zastavilo vo vzduchu, dokonca aj cúvalo vždy keď vyťahovací padák zabral a vyvliekal paletu von z lietadla.
Toto je to video https://www.youtube.com/watch?v=dy-XAZhoCV0

[Alchymista]

to je samozrejme "optický klam", o žiadne zastavenie nejde, rýchlosť sa mení len o zlomky metrov za sekundu (menej ako 5 promile - podstatne väčší vplyv na zmenu rýchlosti lietadla má zmena uhlu nábehu krídla a vztlaku na krídle a s tým spojené stúpanie a klesanie - mení sa kinetická energia -rýchlosť- na potenciálnu energiu - výšku), mení sa ale pozdĺžny sklon, aby vyroval pohyby ťažiska a "zastavenie" je dôsledkom pevného nasmerovania kamery voči draku lietadla a nie voči zemi.

Treba si tiež správne uvedomiť, čo to robí s pozdĺžnym vyvážením lietadla, keď sa v jeho vnútri presúva slušnou rýchlosťou niekoľko ton nákladu.
----------------------------------------------------------------
Pre predstavu: Strata ovládateľnosti bezprostredne po štarte v dôsledku extrémneho pozdĺžneho nevyváženia "ťažký na chvost".
National Airlines Flight 102, B747-400 (rok 2013), letisko Bagram, Afganistán - uvoľnený náklad sa pri štarte presunul dozadu (jedno z piatich vozidiel MRAP).

[gandalf]

Podle mého to sem patří.
Tajné zbraně 3. říše: Dornier Do 335
Nacistický letoun Do 335 byl prvním vojenským letadlem na světě, jehož konstrukce využívala jak tažnou, tak tlačnou vrtuli.
Tato unikátní konstrukce je výhodnější než u dvoumotorových strojů klasické konstrukce s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují a letoun dosahuje větší rychlosti, což tento skvěle ovladatelný stroj dokazoval. Aerodynamický profil byl také znatelně lepší, než u jiných dvomotorových strojů. Poháněn oběma motory dokázal letět až 765 km/h, a byl schopen udržet si rychlost 560 km/h s vypnutým předním motorem. Zkušební piloti si pochvalovali jeho letové schopnosti.
Měl ale i určité nevýhody, jako slabší podvozek a mizerný výhled z kabiny dozadu.
Mohutný stroj vážící přes 5 tun byl vybaven pancéřovanou kabinou s vystřelovacím sedadlem pilota - byl tedy prvním strojem, který byl takto vybaven.
Prapůvod stroje je možné vysledovat až do 1. světové války, kdy stejným uspořádáním motorů vybavoval Dornier své létající čluny. V roce 1939 pracoval Dornier na projektu rychlého dvoumotorového bombardéru P.59, v roce 1940 byl zadán vývoj testovacího stroje ve velikost asi 40% bombardéru Do 17. Celý projekt ale zastavil vrchní velitel Luftwaffe Herman Göring, který všechen vývoj, který se nedal stihnout do 1 roku zrušil.
V květnu 1942 Dornier předložil aktualizovanou verz P.231i s nosností 1000 kg bomb, v reakci na požadavek jednomístného rychlého bombardéru. P.231 byl vybrán jako vítěz poté, co porazil své soupeře firem Arado, Junkers a Blohm & Voss. Zrodil se Do 335. Na podzim roku 1942 ale bylo firmě Dornier sděleno, že 335 už není zapotřebí, ale chybí multifunkční stíhač. Zpožděná dodávka prototypu již reflektovala novou roli stroje.
První prototyp Do 335 V1 nesoucí tovární rádiový volací znak Stammkennzeichen se vznesl do vzduchu dne 26. října 1943, řízený testovacím pilotem firmy Heinkel Hanse Dieterlem, který se stal později primárním zkušebním pilotem firmy Dornier. DO 335 V1 udělal celkem 27 zkušebních letů.
Více na http://www.securitymagazin.cz/historie/ ... 55092.html

[Skeptik]

Tajné zbraně 3. říše: Dornier Do 335
Nacistický letoun Do 335 byl prvním vojenským letadlem na světě, jehož konstrukce využívala jak tažnou, tak tlačnou vrtuli.

Bohužel hned první věta není pravdivá, viz třeba:

Fokker XXIII ... první let květen 1939 = 4,5 roku před Do-335

[skflanker_]

Zábery zvnútra lietadla MS-21 (Irkutsk) pri testovacích letoch:

http://youtu.be/iYfzq5iI91s zverejnené 08.09.2017, dĺžka videa 2:29 min.

[gandalf]

Prototyp konvertoplánu Bell V-280 Valor je hotov, čekají ho první testy

Konvertoplán Bell V-280 Valor je připraven absolvovat první testy, nejprve na zemi, potom ve vzduchu. Oznámila to společnost Bell Helicopter.
První vzlet konvertoplánu Bell V-280 Valor se uskuteční na podzim, Předtím projde sérií testů na zemi v Texasu na Amarillo Assembly Center.
US Army plánuje prostřednictvím programu JMR-TD (Joint Multi-Role Technology Demonstrator) testování dvou odlišných prototypů ve vzduchu. Má jít o zkoušky, které budou důležité pro design budoucí rodiny vojenských konvertoplánů či vrtulníků se schopností VTOL (Vertical Take-Off and Landing). Letky těchto vysokorychlostních strojů se mají do vzduchu dostat po roce 2030.
Více na: http://www.securitymagazin.cz/defence/p ... 57303.html