Do parlamentních voleb v Maďarsku zbývá něco přes dva měsíce. Ještě krátce předtím „starý“ parlament zvolí nového prezidenta, tedy spíše prezidentku. V jaké kondici jsou před startem kampaně oba hlavní tábory – Orbánův Fidesz a široká opoziční koalice?
Většina průzkumů vypadá stále velmi vyrovnaně. Například v posledním výzkumu institutu Republikon vede opoziční koalice nad Fideszem o 5 procent, u agentury Závecz je rozdíl extrémně těsný, opozice vede o procento 49:48, tedy v rámci statistické chyby. Na druhou stranu, Fidesz vede o 4 procenta v posledním modelu institutu Idea, kde naopak mívá lepší výsledky opozice. Během prosince ještě vyšel na webu Index výsek z interního výzkumu opozice, dle kterého Fidesz drtivě vedl. Nikde se však neobjevil kompletní výzkum s metodikou, dle opozičních politiků šlo o model vytvořený alternativní metodou výpočtu.
Dle různých analýz však i těsná výhra opozice v počtu hlasů bude znamenat většinu pro Fidesz na mandáty. Opozice by musela vyhrát odhadem o 2 a více procent, aby složila většinu v parlamentu. Je však pořád dost nejasné, jak v této konstelaci volební systém zavedený Fideszem zafunguje a jestli Fidesz skutečně zvýhodní. V předchozích volbách proti sobě nikdy nestály dva velké bloky jako letos. Navíc budou volby spojené s referendem, které se týká kontroverzního „anti-LGBT“ zákona. Těžko také odhadovat, co s volební účastí udělá dlouho očekávané sjednocení opozice a jak rozhodování voličů změní zdražování a epidemické restrikce.
Opoziční kampaň se však od úspěšných primárek poněkud zabrzdila. Od října, kdy sympatizanti opozice zvolili lídrem Pétera Márki-Zaye, pracují strany na společném programu, společné kandidátní listině a kampani. To je náročný úkol pro šest velmi různorodých stran, ke kterým se de facto přidala sedmá – tedy překvapivě zvolený lídr Márki-Zay a jeho Hnutí Maďarsko všech. Společný program a kandidátní listina se dokončuje. Strany nakonec nevyhověly požadavku Márki-Zaye, který chtěl na kandidátku dosadit několik svých kandidátů, se kterými by vytvořil parlamentní klub. Pokud tedy opozice vyhraje, Márki-Zay bude premiérem bez parlamentní strany.
Opoziční strany totiž počítají s tím, že v poměrné části voleb získají dohromady zhruba 45 mandátů. Nejsilnější dvě – Jobbik a Demokratická koalice, si nárokují alespoň deset volitelných míst. Zároveň musí zbýt dost pozic i pro menší strany LMP a Párbeszéd, aby mohly vytvořit frakci. Počet mandátů, jež strany získají ve většinových obvodech, je možné jen odhadovat. Tím pádem strany, které jsou v rámci opozice populární, můžou v této části voleb získat relativně málo mandátů. Proto si odpovídající počet chtějí zajistit v poměrné části.
Slogan společné opoziční kampaně, který bude figurovat i na volebním lístku jako název koalice, zní „V jednotě pro Maďarsko“ a společné barvy jsou zelená a modrá. V maďarských ulicích už je možné vidět první billboardy a plakáty, například s nápisem „Orbán odejde, zlevnění energií zůstane!“
Od primárek se však opět více rozproudily vnitřní spory opozice. Šéfka hnutí Momentum Anna Donáth v listopadu kritizovala nevýraznou kampaň a řekla, že „poslední měsíc opoziční strany vyhodily z okna.“ Čím dál častěji zní kritika lídra Márki-Zaye, který se prezentoval sérií kontroverzních výroků. V pravidelných přenosech na své stránce říkal například, že „ve Fideszu jsou židé, ale je jich málo.“ Nejvíc pozornosti vzbudil jeho výrok o podílu voličů vládní strany mezi zemřelými na covid. „Proč by měl mít Fidesz teď více voličů než v minulých volbách? Větší část covidem zdecimovaného důchodcovského obyvatelstva volila Fidesz. Ale mladí lidé, kteří se už během primárek ve velkém počtu přidali a podpořili opozici, jsou k vládě v drtivé většině kritičtí,“ říkal Márki-Zay.
Předseda Jobbiku Péter Jakab následně Márki-Zaye zkritizoval v rozhovoru pro web Alfahír: „Smrt si nevybírá podle stranických preferencí, a vypadá to, že ani hloupost.“ Šéf Demokratické koalice a bývalý premiér Ferenc Gyurcsány zase na své stránky po schůzce s Márki-Zayem napsal ironicky: „Náš kapitán mě požádal, ať nedělám kampaň. Tak tedy nebudu.“
Právě Gyurcsány, expremiér spojený s velkou politickou a ekonomickou krizí v Maďarsku po roce 2006, je zatím středobod kampaně Fideszu, kde je označován za „šéfa“ opozice, který si vybral i volebního lídra. Spojovat jej s Márki-Zayem je však kostrbaté, Péter Márki-Zay se totiž od Gyurcsánye v době před primárkami asi nejvíce distancoval a často říkal: „Já nejsem Gyurcsányův člověk.“ Politolog Gábor Torok vztahy v opozici popsal tak, že „zatímco u Fideszu je pořád jeden tábor a jedna vlajka, u opozice je spousta táborů a žádná vlajka.“ Ostatně sám Péter Márki-Zay popisuje volby takto: „Ve volbách bude jen jedna otázka: Fidesz, nebo ne Fidesz. No a my jsme to „ne Fidesz“.
Je každopádně jasné, že Márki-Zay už lídrem zůstane a opozice bude muset působit jako tým, k čemuž nyní přispěl nakonec úspěšný sběr podpisů pro referendum. Jedna otázka referenda se týká výstavby čínské univerzity Fudan, druhá pak návrhu na prodloužení maximální doby podpory v nezaměstnanosti.
Návrh referenda byl původně součástí primárkové kampaně primátora Budapešti Karácsonye a vychází z jeho volebního programu. Podal jej loni v červenci krátce poté, co vládní referendum vyhlásil Orbán, a zřejmě počítal s tím, že otázky neschválí Státní volební komise. Nakonec však dvě z původních pěti otázek prošly a opozice musela začít poněkud nečekaně sbírat podpisy krátce před volební kampaní.
Nakonec opoziční strany nasbíraly 235 tisíc podpisů (potřeba bylo 200 tisíc) a referendum se pravděpodobně uspořádá. Nejspíš však až po volbách. Nyní má Státní volební komise dva měsíce na ověření platnosti podpisů. Následně musí parlament během 30 dnů vyhlásit hlasování. Datum referenda pak vypisuje prezident, který na to má lhůtu dalších 15 dní. Aby se referendum spojilo s volbami, musí tomu jít Fidesz naproti, což se nejeví pravděpodobně.
Orbánova strana do volební kampaně vstupuje několika bonusy pro různé skupiny voličů. Vláda navýšila minimální mzdu na 200 tisíc forintů, od února se zvyšují důchody o pět procent a všichni senioři dostanou jeden celý důchod navíc. Rodinám s dětmi vláda vrátí zaplacené loňské daně z příjmu. Lidé do 25 let nově neplatí žádnou daň z příjmu. Navíc aktuálně platí regulace cen hned v několika odvětvích – vláda zastropovala ceny benzinu, úroky z hypoték a nově ještě ceny několika základních potravin. V době pandemie vzrostlo zadlužení maďarského státu na dosud rekordní úroveň přes 80 % HDP, opozice proto někdy kritizuje neudržitelnost veřejných financí.
Ani Fideszu se však v předkampaňovém období nevyhýbají problémy - v prosinci musel po obvinění z přijetí úplatků odstoupit státní tajemník a poslanec za Fidesz Pál Völner, dlouholetý politik Fideszu. Následující týden nečekaně uspořádal premiér Orbán mezinárodní tiskovku. Orbán chodí před novináře výjimečně a většinou v lednu, tentokrát na mimořádné tiskovce oznámil kandidátku Fideszu na prezidentku, jíž je Katalin Novák, dosavadní ministryně pro rodiny. Volba prezidenta se bude konat ještě před volbami, takže je víceméně jisté, že Novák se stane hlavou státu.
Do výsledku voleb můžou ještě vstoupit strany kolem pětiprocentní hranice – tedy recesistická Strana dvouocasého psa (kutyapárt) a hnutí Naše vlast, které vzniklo odštěpením od Jobbiku. Zejména kutyapárt je dle průzkumů blízko pěti procentům, nejspíš díky tomu, že někteří voliči opozičních stran dají před širokou koalicí přednost protestní volbě. Od opozice často zaznívá, že hlas pro Stranu dvouocasého psa je promarněný hlas, protože nedosáhne na pět procent a jen rozdělí opoziční voliče. Recesisté však doufají v úspěch a říkají, že pokud na nich bude záviset většina, nepůjdou do vlády a podpoří případnou vládu opoziční koalice
