Shodli se na tom dva odborníci, kteří byli pozváni, aby hovořili o ropném embargu a postoji maďarské vlády: Attila Holoda, bývalý ředitel pro průzkum a výrobu ve společnosti MOL a bývalý náměstek státního tajemníka pro energetiku Maďarska a László Miklós, bývalý ředitel korporátních vztahů ve společnosti MOL a bývalý člen představenstva FGSZ Natural Gas Transmission Ltd.
Experti se shodli na tom, že odhad maďarské vlády na náklady na přechod na ropné embargo ve výši 15-18 miliard eur je ve skutečnosti mnohem nižší.
Bývalí experti MOL odhadují spíše náklady ve výši 500-700 milionů amerických dolarů.
Pokud jde o výši nákladů, stojí za zmínku, že zisk MOL v roce 2021 činil 3,5 miliardy dolarů, z čehož vyplatil kolem 650 milionů dolarů (241 miliard HUF) na dividendách.
MOL vznikl 1. října 1991 spojením devíti státem vlastněných společností, proto se někdy uvádí rok založení předchůdců. Až do roku 1996 byl MOL státním podnikem.
Nyní je akciovou společností s mnoha vlastníky. Jedním z akcionářů byl v minulosti ruský Surgutněftěgaz, který do roku 2011 vlastnil 21,2 % akcií.
„Česká společnost ČEZ a maďarský MOL spolupracují od roku 2007, kdy se MOL bránil převzetí rakouskou rafinerskou firmou OMV. ČEZ poté koupil 7,7 milionu akcií MOL za 11 miliard korun. Později OMV ustoupil od převzetí a prodal již získané akcie MOLu právě ruské společnosti Surgutněftěgaz. V roce 2011 byl podíl ruské společnosti Maďarskem vykoupen zpět,“ připomíná tisková zpráva European Climate Foundation.
Čas potřebný k přechodu na užívání jiné, než ruské ropy se v posledních měsících pravděpodobně prodloužil kvůli nedostatku materiálů, částečně například kvůli výpadku výroby oceli na Ukrajině, ale i tak je to stále odhadnutelný a předvídatelný časový rámec.
Navíc k přechodu nedojde ze dne na den – Evropská komise neočekává, že k němu dojde přes noc. Proces lze výrazně urychlit prohlášením investic potřebných k tomu, aby přechod na digitální vysílání měl celostátní hospodářský význam, a urychlením regulačního schvalovacího procesu
Jadranský ropovod již dodává do Maďarska 11–12 milionů tun ropy ročně a modernizací ropovodu – která zahrnuje především výměnu čerpadel spíše než pokládání nových potrubí – a průtok by se mohl zvýšit na 15 milionů tun.
Pokud jde o problém ropy jiné kvality než ruské, upozornili podle European Climate Foundation bývalí odborníci MOL na to, že Maďarsko již zpracovává více než 30 procent neruské ropy.
Přitom obě rafinérie v Bratislavě (Slovensko) i v Százhalombattě (Maďarsko) patří k nejlepším v Evropě a mohly by být schopny zpracovávat jiné druhy ropy ve větší míře než v současnosti a MOL má i potřebné know-how.
Experti se shodli na tom, že hlavním důvodem maďarského postoje vůči ropnému embargu by mohl být zisk z cenového rozdílu mezi ruskou (uralskou) ropou a Brentem, který je jedním ze zdrojů snížení energetických nákladů/regulovaných cen energií pro domácnosti.
„Ačkoli maďarská vláda říká, že chce chránit Maďary před ekonomickými důsledky války, její stále obtížněji obhajitelná pozice z morálního hlediska je nyní charakterizována spíše touhou ponechat si mimořádné zisky z války a utrpení Ukrajinců. Tento mimořádný zisk na základě cenového zvýhodnění 30 amerických dolarů za barel ruské ropy oproti ceně ropy Brent a roční produkce 40 milionů barelů ropy lze odhadnout na 1,2 miliardy amerických dolarů ročně,” prohlásil László Miklós.
Odborníci rovněž podle European Climate Foundation uvedli, že zatímco vláda hovoří o obraně snižování nákladů na ceny energií, existuje mnoho jiných, nákladově efektivnějších způsobů, jak toho dosáhnout.
„Za prvé a především investovat do energetické účinnosti a přijímat řešení, která více zohledňují potřeby. Dalším příkladem je, že místo neomezeného přístupu k palivu za 480 HUF (1,20 EUR) by každý majitel vozu mohl dostat poukázku na palivo na rozdíl mezi tržní cenou a 480 HUF pouze na tisíc kilometrů měsíčně. Případně by snížení mohlo být poskytnuto ve formě roční pevné částky, například 100 000 HUF na osobu, takže dotace na vytápění by mohli získat i lidé, kteří nevyužívají plynové vytápění,“ uzavírá se v tiskové zprávě European Climate Foundation.
Záznam tiskové konference v maďarštině naleznete ZDE.
V případě úplného unijního embarga by maďarské ropné a plynárenské společnosti MOL trvalo až čtyři roky a stálo až 700 milionů dolarů (16,3 miliardy korun), kdyby měla plně nahradit dovoz ropy z Ruska. Řekl to v dubnu šéf podniku Zsolt Hernádi.
„Střední Evropa a Maďarsko nejsou v situaci, kdy by mohly nahradit ruskou ropu a ropné produkty ze dne na den. (Embargo) by způsobilo velmi vážné problémy celému regionu,” řekl podle ČTK Hernádi na výroční valné hromadě.
Není to podle něj otázka ideologie, ale technologie a chemie, protože rafinerie společnosti MOL v Maďarsku a na Slovensku jsou uzpůsobeny na ruskou ropu.
„Pokud by od zítřka ropovodem Družba nepřitekla žádná ruská ropa, pak bychom s produkty dováženými odjinud fyzicky nemohli zajistit současnou úroveň spotřeby,” konstatoval podle tiskové agentury dále Hernádi.
„Při úplném embargu by trvalo dva až čtyři roky, než by se dosáhlo úrovně produkce potřebné k zásobování regionu,” dodal. Změna by si podle něj rovněž vyžádala investice 500 až 700 milionů dolarů.
Společnost MOL očekává, že současné vysoké ceny energií přetrvají po celý rok. Hernádi ale doufá, že se ceny později normalizují.
„Nárůst poptávky po energetických zdrojích přesáhl nabídku, válka (na Ukrajině) to jen umocnila,” řekl.
