Případ Rosatom. Nabízí solidní technologii, ale za cenu nezdravých politických a byznysových vazeb na Moskvu
A aku technologiu máte v Dukovanoch a Temelíne? Dodnes tieto "nezdravé politické a byznysové vazby na Moskvu" nikomu nevadili.Uvádíme čtvrtý reaktor typu VVER-1200 do běžného komerčního provozu, pochlubil se ruský jaderný koncern Rosatom. Po dokončení dvou bloků Běloruské elektrárny tento počet navýší na šest. Rosatom uzavírá zakázky v mnoha zemích od Číny po Finsko a rád by pronikl i na český trh. Zatímco samotná technologie se zdá být solidní, horší je to s politickými a ekonomickými konsekvencemi volby ruského dodavatele. Odstrašujícím příkladem může být Maďarsko.
Všechny čtyři zatím dokončené bloky typu VVER-1200, se kterým se Rosatom uchází také o zakázku v Dukovanech, se nacházejí na území Ruska. Dva na jihu v Novovoronežské jaderné elektrárně, dva u Petrohradu v elektrárně s poněkud staromódním názvem Leningrad II. Jejich výstavba se značně protáhla, roli v tom hrály i finanční problémy po zhroucení ceny ropy v roce 2014. Například aktuálně dokončený druhý blok elektrárny Leningrad II se začal stavět v dubnu 2010, avšak do komerčního provozu byl uveden až o téměř jedenáct let později.
O další zakázky Rusové nemají nouzi. Krátce před dokončením jsou dva bloky v Bělorusku. Hned čtyři reaktory VVER-1200 staví Rosatom na jihu Turecka a dva další v Bangladéši. Ještě letos chce odstartovat výstavbu čtyř bloků v Číně. Naopak zpoždění nabírají dva projekty, které jsou z českého pohledu více relevantní. Jedná se o stavbu dvou bloků VVER-1200 v maďarské Paksi a jednoho ve Finsku v lokalitě Hanhikivi. Podle původního plánu se mělo v Paksi už pilně stavět, jenže nové reaktory stále čekají na stavební povolení.
Temné stránky rusko-maďarské smlouvy
Co se tedy vlastně v Maďarsku odehrálo? Podrobný a zasvěcený popis tamní reality nabízí text, který pro think-tank Evropské hodnoty zpracoval analytik maďarského Political Capital Institute Dominik Istrate. Dohoda uzavřená mezi maďarským premiérem Viktorem Orbánem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v lednu 2014 přišla jako blesk z čistého nebe. Konkurenční dodavatelé Rosatomu nedostali příležitost předložit svou nabídku. Maďarsko si na stavbu vzalo od ruské vlády úvěr ve výši 10 miliard dolarů, který má splatit během let 2026 až 2047.
Zpočátku to šlo celkem hladce. V roce 2017 Maďaři získali potřebná povolení od Evropské unie týkající se hospodářské soutěže a státní podpory. Až předloni se díky úsilí médií a opozičních politiků podařilo odtajnit část dokumentů, které odhalily temné stránky rusko-maďarské mezivládní dohody. Úvěr je úročen ne zrovna nízkým úrokem (4 až 5 procent ročně) a Maďaři jej budou muset splácet bez ohledu na termín dokončení nových reaktorů. Původně uváděný termín spuštění v roce 2025 je už dnes mimo realitu. Pokud nenastanou další potíže, první blok elektrárny Paks II by mohl zahájit provoz v roce 2028 a druhý o dva roky později.
Abych těch varovných signálů nebylo málo, tak na zakázkách souvisejících s přípravou nových jaderných bloků bohatnou lidé z okolí maďarského premiéra. Jmenovitě Istrate uvádí byznysmena Lőrince Mészárose.
Jak se stát černou ovcí v EU a NATO
Jaké jsou politické dopady? „Postupný obrat politiky Viktora Orbána směrem k poloautoritářskému fungování vedl k tomu, že negativní ruský vliv v Maďarsku narostl do zatím bezprecedentních rozměrů. Ekonomická spolupráce s Kremlem na strategických projektech, jakým je například jaderná elektrárna Paks II, vede k tomu, že ospravedlňuje udržování politických vazeb s Kremlem na nejvyšší možné úrovni, navíc v době, kdy jsou vztahy mezi EU a Ruskem v rozkladu a Moskva hledá způsoby, jak ovlivnit euroatlantické společenství. Projekt Paks II znamená vedle podemílání maďarské orientace na Západ také zásadní důsledky pro každou evropskou zemi, která uvažuje o podnikání s ruským státem,“ varuje Dominik Istrate, autor studie Ruský vliv v Maďarsku – Případ Paks 2.
Právě před posílením ruského vlivu na českou (domácí i zahraniční) politiku a ekonomiku v případě vítězství Rosatomu v českém jaderném tendru varují opoziční politici, tajné služby, širší veřejnost a dokonce už i část vládní ČSSD včetně ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka. Vláda Andreje Babiše sice rozhodla, že rozhodnutí o ruské účasti v tendru přenechá příští vládě, ale i tak její postup v dukovanské soutěži naráží na silnou kritiku.
a připravuji další kroky. pic.twitter.com/GO9cnFyr6M
Kdo je to ten Senát???