Čínský vesmírný program a Čínská vesmírná stanice Tianhe

[Alchymista]

Minca - má vyznačený nominál.

[Alchymista]

Čínske mesačné vozítko Yutu-2 vysadené sondou Chang'e 4 na odvrátenej strane Mesiaca stále žije - za zatiaľ posledný, 33. mesačný deň prešlo 22 metrov a celkovo doteraz najazdilo na Mesiaci 799 metrov. (za cca 980 dní od 7. decembra 2018, živá je aj sonda)

[skflanker_]

Nákladná loď Tianzhou-3 sa úspešne spojila s vesmírnou stanicou Tianhe

https://youtu.be/DWcd1mm46TY zverejnené 20.09.2021, dĺžka videa 2:34 min.

[Alchymista]

http://czech.cri.cn/chinanews/3883/20211007/706375.html
Čína zrychluje přípravy na novou vesmírnou misi s lidskou posádkou

Raketa nesoucí čínskou kosmickou loď Shenzhou (Šen-čou) 13 byla ve čtvrtek přemístěna na odpalovací plochu v Centru pro vypouštění satelitů Jiuquan (Ťiou-čchüan) v severozápadní Číně, jak se zrychlují přípravy na další misi Číny s cílem pokračovat ve výstavbě nové vesmírné stanice.
Raketa Dlouhý pochod 2F Y13 prochází před startem testy. Všechny systémy ve vypouštěcím centru jsou nyní normální, uvedla Čínská vesmírná agentura pro lety s lidskou posádkou (CMSA).
Shenzhou 13 odveze tři čínské astronauty neboli taikonauty na vesmírnou stanici, kde zůstanou půl roku, než se vrátí na Zemi.Mise je součástí série letů do vesmíru, jejichž cílem je dokončení stavby nové vesmírné stanice do roku 2022. Čína úspěšně vypustila základní modul stanice Tianhe (Tchien-che), dvě nákladní lodě Tianzhou (Tchien-čou) a kosmickou loď s lidskou posádkou pro stavbu vesmírné stanice. Pokud Shenzhou 13 uspěje, proběhnou další mise.

Vzhledem k tomu, že Mezinárodní vesmírná stanice má v příštích letech odejít do důchodu, čínská vesmírná stanice se stane jedinou na oběžné dráze Země. Čínský národní vesmírný úřad vyjádřil touhu po mezinárodní spolupráci, a nečínští astronauti jsou školeni pro budoucí mise na vesmírné stanici.

[skflanker_]

Čínska spoločnosť "Deep Blue Aerospace" otestovala svoj raketový demonštrátor "Nebula-M1" - zatiaľ let do 100m výšky a pristátie

https://youtu.be/UJ1Qg0FeBiY zverejnené 13.10.2021, dĺžka videa 43 sek (moc skoro to strihli)
Zdroj https://kiri2ll.livejournal.com/1830828.html z 15.10.2021 + viac info

[kenavf]

:sipka: Ja by som povedal že sa im to zvalilo na bok, ale inak pekný Falcon9.cn

[Alchymista]

vyzerá to tak, nožička sa poskladala... Muskovci dobre vedeli, prečo lietali zavesení na žeriave...

[Alchymista]

16.10.2021 - 02:04 - MiraH (kosmo.cz)

Kosmická loď Shenzhou-13 [Šen-čou 13] se připojila ke spodnímu stykovacímu portu (nadir) hlavního modulu Tianhe [Tchien-che] 16. října 2021 v 00:49 SELČ (22:49 UT). Pevné připojení bylo dokončeno v 00:52 SELČ (22:52 UT).

[skflanker_]

↑ doplním spojenie lode Shenzhou-13 so stanicou (z popisu videa 15.10.2021 o 22:56 UTC (16.10.2021 o 06:56 China Standard Time)):

https://youtu.be/EArOVg4C2OA zverejnené 16.10.2021, dĺžka videa 2:20 min.
3 taikonautom začala 6-mesačná misia - na stanicu vstúpili 16.10.2021 o 01:58 UTC (09:58 China Standard Time) :

https://youtu.be/7qQEmImXJFI zverejnené 16.10.2021, dĺžka videa 1:53 min.

[Lookass]

Čína úspěšně testuje nový raketový motor na tuhá paliva Čína udělala další průlom ve své letecké technologii, ..vědci z Akademie letecké technologie tuhého pohonu (AASPT) v úterý oznámili, že provedli úspěšný test vyvinutého raketového motoru s tahem více než 500 tun v Xi'anu, hlavním městě severozápadní čínské provincie Shaanxi, který vytvořil světový rekord v této oblasti

Na základě jediného pevného motoru s tahem 500 tun se akademie pustila do výzkumu pětistupňového motoru o průměru 3,5 metru, který by poskytl celkový tah více než 1 000 tun, který by měl být aplikován v posilovače velkých a těžkých motorů.

Taková nová technologie by splnila požadavky čínského vesmírného programu, jako jsou přistání na Měsíci s lidskou posádkou a průzkum hlubokého vesmíru, odhalila akademie

https://www.globaltimes.cn/page/202110/1236730.shtml

----------------

Špičkový motor údajně generuje 500 tun tahu, což je čtyřikrát více než u motoru Long March 5 poháněného kapalným palivem
Ještě větší verze motoru, schopná vyvinout 1 000 tun tahu, je ve vývoji, říká největší čínský vesmírný dodavatel
Čínské vesmírné úřady uvedly, že učinily řadu technologických průlomů, aby „masivně zvýšily kapacitu užitečného zatížení raket raket na tuhá paliva“.
Aby se snížila hmotnost, bylo tělo testovaného motoru vyrobeno z kompozitních materiálů, jako jsou vysokopevnostní vlákna. Některé hlavní součásti včetně výfukové trysky a spalovací komory také používaly novou technologii ke zvýšení tahu.
Data z pozemního testu v Xian v provincii Shaanxi naznačují, že celkový výkon raketového motoru byl „nejlepší na světě“, uvedl CASC v prohlášení zveřejněném na svém účtu na sociálních sítích.


Zatímco vojenské použití těchto nových raketových motorů na tuhá paliva zůstalo utajeno, civilní verze by pomohla čínským astronautům na Měsíc tím, že by pracovala jako posilovače pro rakety na kapalná paliva.
Ve vesmírných programech většina raket využívá kapalné palivo, protože ty mohou efektivněji hořet, aby se na oběžnou dráhu dostalo více užitečného zatížení. Příprava na spuštění ale může trvat dny.

https://www.scmp.com/news/china/science ... uel-rocket

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20211103/cin ... 75693.html
Čínští vědci jsou zmateni, protože nové vzorky z Měsíce neodpovídají vzorkům z Apolla 11

Vzorky měsíčních hornin odebrané čínskou sondou Čchang-e 5 jsou podstatně mladší než vzorky odebrané při misích NASA Apollo. Vědci netuší, proč tomu tak je.
Mise Čchang-e 5 v roce 2020 znamenala historicky pátou čínskou výpravu k Měsíci, ale co je důležitější, byla to první mise této země s návratem vzorků. Čínská sonda přistála na Měsíci 1. prosince a zaměřila se na oblast dosud neprozkoumanou americkými astronauty ani sovětskými sondami. Jednalo se o první misi s návratem vzorků od dob sovětské sondy Luna 24 v roce 1976 a Čína se stala teprve třetí zemí, která odebrala vzorky z Měsíce, když 16. prosince přistála sonda Čchang-e 5 zpět na Zemi.
Mise, která byla označena za velké vítězství čínského vesmírného programu, přinesla fascinující nové poznatky o historii Měsíce. Zdá se, že horniny a prach nasbírané v oblasti Oceanus Procellarum na Měsíci jsou mnohem mladší než dříve nasbírané vzorky. Tato lokalita byla pro přistání sondy vybrána speciálně proto, že její vytvoření naznačovalo, že je mladší než oblasti zkoumané misemi Apollo a Luna.
Celkem sonda vrátila na Zemi asi 3,81 liber (1,73 kg) měsíčních hornin a prachu. Následná analýza měsíčního materiálu potvrdila, že k vulkanismu na Měsíci došlo mnohem později, než se dosud předpokládalo, což se ukázalo jako určitá vědecká hádanka.
Podle zprávy na serveru Space.com vědci nejprve datovali úlomek vzorku měsíční horniny do doby před přibližně 1,97 miliardy let. Učinili tak v říjnu loňského roku vědci z Washington University in St Louis.
Profesor Brad Jolliff, ředitel univerzitního McDonnellova centra pro vesmírné vědy, jej tehdy označil za „dokonalý vzorek, který uzavírá mezeru dvou miliard let“. Do té doby byly všechny vzorky hornin odebrané v rámci misí Apollo v letech 1969-1972 starší než tři miliardy let. Jolliff uvedl, že v této souvislosti je nutné něco zdůraznit.

„Všechny mladé impaktní krátery, jejichž stáří bylo určeno na základě analýzy vzorků, jsou mladší než 1 miliarda let. Takže vzorky z Čchang-e 5 vyplňují kritickou mezeru.“

Nová studie publikovaná v časopise Nature nyní použila podobnou datovací metodu na jiném měsíčním vzorku a zjistila stáří měsíčních hornin přibližně 2,03 miliardy let.
Obě studie zdánlivě potvrzují sopečnou činnost v této konkrétní části Měsíce asi miliardu let poté, co oblasti zkoumané NASA a Sovětským svazem již byly geologicky mrtvé. Zjištění vrhla nové světlo na vrstvu hornin bezprostředně pod měsíční kůrou. Vědcům se však dosud nepodařilo zjistit, proč tato část Měsíce zůstala aktivní tak pozdě v jeho historii.
Joshua Snape, planetární vědec z University of Manchester, uvedl: „Měsíc je v tomto směru velmi aktivní: Stále se neví, jak a proč k vulkanismu v pozdní fázi došlo.“
Podle jedné z teorií mohla být tato část Měsíce bohatá na KREEP - prvky produkující teplo - draslík (K), prvky vzácných zemin a fosfor. Analýza vzorků z sondy Čchang-e 5 však významné množství KREEP v měsíčních horninách nenašla.
Podle NASA vznikl Měsíc nárazem tělesa o velikosti Marsu do Země. Vzniklé úlomky, které byly vyvrženy do vesmíru, se nakonec spojily do jediného satelitu ve vzdálenosti asi 239 000 km od zemského povrchu.

https://www.space.com/china-change-5-mo ... -age-young

A magnified image shows a piece of moon rock collected by China's Chang'e 5 mission in December 2020. (Image credit: CNSA/GRAS/NAOC)

fTGm85UsxpAGDaM7iHnQ5Y-970-80.png.jpg (172.54 KiB) Zobrazeno 5955 x

[skflanker_]

Prebudenie na vesmírnej stanici Tiangong, Dobré ráno:

https://youtu.be/mWbb-77e_Bw zverejnené 02.11.2021, dĺžka videa 2:30 min.

[Kalinac]

Selfíčko z Marsu
Čínský Mars rover Zhurong poslal testovací data do Mars Express na vzdálenost přibližně 4000 kilometrů. Komunikace trvala 10 minut.
Mars Express přijal data a předal je na stanici ESA pro sledování hlubokého vesmíru. Po obdržení dat je stanice odeslala do European Space Operations Center (ESOC) a ESOC pak data předala do Pekingského centra pro řízení letectví.

Čínské a evropské sondy Mars dokončily test komunikace relé na oběžné dráze


Fotografie zveřejněná 11. června 2021 Čínským národním vesmírným úřadem (CNSA) ukazuje selfie prvního čínského marsovského roveru Zhurong s přistávací plošinou. (CNSA/Handout přes Xinhua)
http://www.news.cn/english/2021-12/02/c_1310345868.htm

Peking, 1. prosince (Sin-chua) – Čínská sonda Tianwen-1 k Marsu a sonda Mars Express Evropské kosmické agentury (ESA) úspěšně provedly test komunikace na oběžné dráze, uvedl ve středu Čínský národní vesmírný úřad (CNSA).

Čínský Mars rover Zhurong poslal testovací data do Mars Express na vzdálenost přibližně 4000 kilometrů. Komunikace trvala 10 minut.

Mars Express přijal data a předal je na stanici ESA pro sledování hlubokého vesmíru. Po obdržení dat je stanice odeslala do European Space Operations Center (ESOC) a ESOC pak data předala do Pekingského centra pro řízení letectví.

Výsledky analýzy dat ukazují, že rozhraní přenosových komunikačních zařízení Zhurong a Mars Express odpovídají a vyhovují mezinárodním standardům a obsah přenášených dat je úplný a správný.

Podle CNSA tým Tianwen-1 a tým Mars Express zahájí další spolupráci v oblasti přenosu vědeckých dat.

Čínská mise Tianwen-1 sestávající z orbiteru, landeru a roveru byla zahájena 23. července 2020.

Lander, nesoucí rover s očekávanou životností minimálně 90 marťanských dnů nebo asi tři měsíce na Zemi, přistál 15. května v jižní části Utopia Planitia, rozlehlé pláni na severní polokouli Marsu.

Zhurong zahájil svůj průzkum a 22. května sjel ze své přistávací plošiny na povrch Marsu.

Od středy pracoval Zhurong na Marsu 196 marťanských dnů. Podle CNSA urazil 1 297 metrů a získal asi 10 gigabajtů (GB) dat.

Má dostatek energie a je v dobrém stavu, uvedla CNSA.

[martanus]

Čínská ruka na orbitě úspěšně přemístila kosmickou loď

Mechanické rameno čínské vesmírné stanice Tchien-kung („Nebeský palác”) ve středu úspěšně přesunulo nákladní kosmickou loď TZ-2 (Tchien-čou 2, „Nebeská loď“). S odvoláním na čínské zdroje o tom informovala agentura Reuters. Proces trval asi 47 minut.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clane ... d-40383196

[Alchymista]

nepremiestnili - len odpojili, vyklopili do boku asi o 20° a pripojili späť...
Čím ale spoľahlivo overili funkčnosť svojho "kráčavého" manipulátoru pri manipulácii s bremenom viac ako sedem ton.
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status ... 3292334082 - video/animácia

[skflanker_]

Čínsky nový rok na stanici:

https://youtu.be/Ia0oXn-Itv4 z 29.01.2022, dĺžka videa 3:12 min.
+ https://vk.com/video-141302842_456239329, dĺžka videa 38 sek.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/lun ... ene-koule/
Lunární rover objevil na odvrácené straně Měsíce záhadné skleněné koule

Čínská mise Yutu-2 (rover sondy Čchang-e 4) učinila na odvrácené straně Měsíce další fascinující objev. Panoramatická kamera vozítka zachytila dvě malé neporušené koule z průsvitného skla, které se třpytily uprostřed suchého šedého prachu.

Takové kuličky mohou zaznamenávat informace o historii Měsíce, včetně složení jeho pláště a impaktů. Yutu-2 nebyl schopen získat údaje o složení, ale tyto přírodní měsíční kuličky by mohly být v budoucnu důležitým cílem výzkumu.

Sklo není na Měsíci neobvyklé, jak už to tak bývá. Vzniká při působení vysoké teploty na křemičitanový materiál a obě tyto složky jsou na Měsíci snadno dostupné.

V minulosti na Měsíci probíhal rozsáhlý vulkanismus, který vedl k tvorbě vulkanického skla, a dopady menších objektů, jako jsou meteority, rovněž vytvářejí intenzivní teplo, které vede ke vzniku skla.

Podle týmu vědců pod vedením planetárního geologa Zhiyong Xiao ze Sun Yat-senovy univerzity a Čínské akademie věd by právě tento jev mohl být příčinou vzniku sférických těles pozorovaných na Yutu-2.

Je však těžké to s jistotou říci, protože většina skla, které bylo dosud na Měsíci nalezeno, vypadá jinak než kuličky objevené přístrojem Yutu-2. Sférulí je na Měsíci spousta, ale jejich velikost bývá menší než jeden milimetr.

Na Zemi takové drobné skleněné kuličky vznikají při impaktu, při kterém vzniká tak intenzivní žár, že se kůra roztaví a vystříkne do vzduchu. Roztavený materiál ztuhne a padá zpět dolů v podobě drobných skleněných kuliček.

Kulky z Yutu-2 jsou mnohem větší, mají průměr 15 až 25 milimetrů. To samo o sobě neznamená, že jsou jedinečné; během mise Apollo 16 byly z blízké strany Měsíce získány skleněné kuličky o průměru až 40 milimetrů. Ty byly vystopovány v nedalekém kráteru a předpokládá se, že se rovněž jedná o impaktní kuličky.

Mezi oběma nálezy jsou však rozdíly. Jak vysvětluje Xiao a jeho kolegové, sféry ze vzdálené strany se zdají být průsvitné nebo poloprůsvitné a mají skelný lesk. Kromě dvou, které se zdají být průsvitné, nalezli další čtyři sféry, které mají podobný lesk, ale jejich průsvitnost se nepodařilo potvrdit.

Tyto sféry byly nalezeny v blízkosti čerstvých impaktních kráterů, což by mohlo naznačovat, že vznikly při dopadech měsíčních meteoritů, ačkoli je možné, že se zde již nacházely, byly pohřbeny pod povrchem a dopady je pouze vyhloubily.

Tým se však domnívá, že nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že vznikly ze sopečného skla zvaného anortosit, které se při dopadu opět roztavilo a znovu se zformovalo do průsvitných kulatých kuliček.

„Dohromady zvláštní morfologie, geometrie a místní kontext skleněných globulí odpovídají tomu, že se jedná o anortozitová impaktní skla,“ píší vědci ve svém článku.

To by z těchto objektů mohlo učinit měsíční obdobu pozemských útvarů zvaných tektity – sklovitých objektů velikosti oblázku, které vznikají, když se pozemský materiál roztaví, vystříkne do vzduchu a při pádu zpět ztuhne a zformuje se do koule, jako větší verze těchto drobných kuliček.

Bez prozkoumání jejich složení to nemůžeme s jistotou vědět, ale pokud se jedná o měsíční tektity, mohly by se na povrchu Měsíce vyskytovat poměrně často. Podle týmu se tak nabízejí lákavé možnosti pro budoucí výzkum.

„Jako první objev makroskopických a průsvitných skleněných globulí na Měsíci tato studie předpovídá, že takové globule by měly být hojně rozšířené po celé měsíční vysočině a poskytovat slibné cíle pro odběr vzorků k odhalení rané impaktní historie Měsíce,“ píší.

Článek popisující tento objev byl publikován v časopise Science Bulletin.

[martanus]

Čínští taikonauti Ye Guangfu, Zhai Zhigang a Wang Yaping 16. dubna úspěšně přistáli na Zemi v nákladním modulu kosmické lodi Shenzhou 13.
https://t.me/china3army/8727

[kenavf]

:sipka: Kozmonauti pristáli v "nákladním modulu"? To je asi stratené v preklade.

[Alchymista]

Ale už v tom ruskom...

16 апреля китайские тайконавты: Е Гуанфу, Чжай Чжиган, Ван Япин успешно приземлились на Землю в капсуле грузового космического корабля "Шэньчжоу-13".